10 C 108/2023

Plný text

Okresní soud Praha-západ rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Zahradníkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 15 % ročně za dobu od [datum] do zaplacení, a to v pravidelných měsíčních splátkách po sobě jdoucích ve výši [částka] se splatností vždy do každého 25. dne v měsíci, za který je placeno, pod ztrátou výhody splátek, počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž nabyl rozsudek právní moci.

II. Žaloba se v rozsahu částky [částka], zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do [datum], zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku [částka], a to v pravidelných měsíčních splátkách po sobě jdoucích ve výši [částka] se splatností vždy do každého 25. dne v měsíci, za který je placeno, pod ztrátou výhody splátek, počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém nabyl rozsudek právní moci k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení v záhlaví uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že se jedná o dlužné plnění ze smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené se žalovanou dne [datum], a to prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. Na základě této smlouvy žalobkyně žalované poskytla částku [částka] převodem na účet žalované s tím, že žalovaná se zavázala úvěr splatit do [datum], a to včetně poplatku za poskytnutí úvěru ve výši [částka]. Následně bylo s žalovanou sjednáno prodloužení doby splatnosti úvěru do [datum]. Žalovaná ovšem jistinu ani poplatek za poskytnutí úvěru nezaplatila, a proto je v prodlení. Žalobkyně proto nárokuje též zákonný úrok z prodlení z jistiny úvěru od [datum] do zaplacení a dále smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka] Smluvní pokutu žalobkyně nárokuje pouze do jedné poloviny jistiny. K posuzování úvěruschopnosti žalované žalobkyně dodala, že měla k dispozici výpis z účtu žalované, případně výplatní lístky za rozhodné období a výpisy z databáze poskytovatelů [anonymizováno] nebo [anonymizováno]. Z těchto podkladů podle žalobkyně vyplynula dostatečná výše čistých příjmů žalované ke splacení úvěru.

2. V průběhu řízení žalobkyně k argumentu nepřiměřenosti sjednaných úroků uvedla, že dle konstantní judikatury Krajského soudu v Plzni je výše takto sjednaného úroku, zde v podobě poplatku, zcela v souladu s dobrými mravy, a to zejména z důvodu, že se jedná o jednorázový poplatek, tedy jeho výše již v čase nenarůstá, a rovněž s ohledem na to, že jde o krátkodobý úvěr s krátkou dobou splatnosti.

3. Žalovaná se k podané žalobě vyjádřila v rámci svého odporu ze dne [datum] proti elektronickému platebnímu rozkazu vydanému Okresním soudem Praha-západ dne [datum], přičemž svůj závazek vůči žalobkyni nezpochybňovala a požádala o možnost splatit jej v deseti splátkách.

4. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované za splnění podmínek stanovených v § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“).

5. Na základě níže uvedených listin soud učinil následující skutková zjištění.

6. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] soud zjistil, že tato smlouva byla uzavřena dne [datum], namísto podpisu žalované byla opatřena pouze jedinečným kódem a jejími účastníky byly žalobkyně a žalovaná. Žalované měla být poskytnuta částka [částka] bezhotovostně na účet, přičemž žalovaná měla do 28 dnů uhradit poskytnutou jistinu a poplatek za poskytnutí úvěru ve výši [částka] při roční procentní sazbě nákladů 2398 %. V čl. IX. bodu 1. písm. a) smlouvy bylo ujednáno právo žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty pro případ prodlení žalované se splacením úvěru, a to ve výši 0,1 % z částky, ohledně níž je úvěrovaný v prodlení, za každý den prodlení.

7. Z výpisu z běžného účtu žalobkyně č. [bankovní účet] vedeného u [právnická osoba] za období duben 2022 soud zjistil, že žalobkyně poskytla žalované dne [datum] částku [částka].

8. Z žádosti o poskytnutí úvěru a vyhodnocení úvěruschopnosti bylo zjištěno, že žalovaná požádala o úvěr ve výši [částka] prostřednictvím elektronických prostředků dne [datum]. Dále bylo zjištěno, že žalobkyně u žalované provedla lustraci na exekuce a insolvenci, a to bez záznamu. Žalovaná v žádosti uvedla, že je rozvedená, nemá vyživovací povinnost k dítěti, její příjmy činí [částka], výdaje pak [částka] a náklady na bydlení [částka], její měsíční splátky úvěrů pak dosahují částky [částka]. Při ověření žádosti žalobkyně dále z výpisů z účtu žalované zjistila, že její průměrný měsíční čistý příjem činí [částka] a celkové měsíční náklady žalované žalobkyně vyhodnotila na částku [částka].

9. Z výpisů z běžného účtu žalované č. [bankovní účet] vedeného u [právnická osoba] za období od [datum] do [datum] soud zjistil, že v lednu 2022 činil počáteční zůstatek žalované na účtu částku [částka], konečný zůstatek pak částku [částka]. Celkové příjmy v tomto období činily částku [částka], celkové výdaje pak částku [částka]. V únoru 2022 činil počáteční zůstatek žalované na účtu částku [částka], konečný zůstatek pak částku [částka]. Celkové příjmy v tomto období činily částku [částka], celkové výdaje pak částku [částka]. V březnu 2022 činil počáteční zůstatek žalované na účtu částku [částka], konečný zůstatek pak částku [částka]. Celkové příjmy v tomto období činily částku [částka], celkové výdaje pak částku [částka].

10. Z výpisu z registru platebních informací ze dne [datum] bylo zjištěno, že k osobě žalované je zde evidováno 70 ukončených čerpaných spotřebitelských úvěrů a jeden probíhající.

11. Z výpisu z EUCB ze dne [datum] soud zjistil údaje o úvěrové historii žalované od jiných poskytovatelů krátkodobých úvěrů. Podle nich poslední půjčku žalovaná čerpala dne [datum] a celkem činila částka na čerpaných půjčkách [částka]. Dále soud zjistil, že žalované bylo zamítnuto celkem 11 žádostí o půjčku. Počet opožděně splacených půjček činil 73.

12. Z předžalobní výzvy ze dne [datum], včetně e-mailu zaslaného žalované dne [datum], bylo zjištěno, že předžalobní výzva byla žalované zaslána dne [datum] na emailovou adresu uvedenou žalovanou při registraci na internetových stránkách žalobkyně. Prostřednictvím této výzvy byla žalovaná vyzvána k úhradě jistiny úvěru ve výši [částka], poplatku za poskytnutí úvěru v částce [částka], smluvní pokuty ve výši [částka], zákonného úroku z prodlení z jistiny od [datum] do [datum] v částce [částka] a náhrady nákladů advokáta, to vše ve lhůtě sedmi dnů od doručení této výzvy.

13. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“).

14. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1751 odst. 1 o.z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy.

15. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

16. Podle § 576 o. z., týká-li se důvod neplatnosti jen takové části, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

17. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

18. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

19. V daném případě byl žalované poskytnut úvěr ve výši [částka]. Žalovaná se ve smlouvě zavázala tuto částku vrátit do 28 dnů včetně poplatku za poskytnutí úvěru ve výši [částka]. Na svůj dluh žalovaná dle tvrzení žalobkyně ničeho neuhradila a žalovaná v tomto ohledu neuvedla v řízení ničeho, čím by toto tvrzení žalobkyně vyvrátila. Pro případ prodlení se splacením úvěru byla sjednána povinnost žalované k úhradě smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky [částka].

20. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. o. z. Závazek žalované byl smlouvou koncipován tak, že žalobkyni zaplatí jistinu úvěru, dále poplatek za poskytnutí úvěru a v případě prodlení smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky [částka]. [příjmení] odpovídající poplatku za poskytnutí úvěru přitom není nijak definována. Ze smlouvy tedy není zřejmé, za jakou konkrétní činnost je tento poplatek účtován ani z nich nevyplývá, že by měla žalobkyně vyvíjet jakoukoli jinou, než zcela běžnou administrativní činnost nutně související s každým úvěrem či zápůjčkou, kterou musí běžně vykonávat každý poskytovatel zápůjčky či úvěru. Soud má proto za to, že poplatek účtovaný předmětnou smlouvou ani neodpovídá skutečným nákladům, které musí věřitel v souvislosti s uzavíráním smlouvy vynaložit. Svou podstatou představuje požadovaný poplatek kapitalizovaný úrok. Soud tak uzavřel, že sjednaný poplatek je třeba hodnotit jako úplatu za půjčení peněz, což je definice smluvního úroku. Tento závěr podporuje i rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka].

21. Při výši jistiny [částka] a výši kapitalizovaného úroku [částka] se pak soud zabýval tím, zda úrok v této výši není úrokem nepřiměřeným, tedy, zda jeho výše není v rozporu s dobrými mravy ve smyslu § 580 o. z. Za takový je třeba považovat úrok ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). V daném případě představuje úrok 35 % jistiny půjčky a roční procentní sazba nákladů spojených s poskytnutím úvěru (RPSN) byla sjednána ve výši 2398 %. V případě nebankovních subjektů je předpoklad, že výše úrokové sazby bude vyšší než u subjektů bankovních, zejména s přihlédnutím k vyšší míře rizika nesplacení poskytnuté půjčky. Avšak ani zde nemůže být míra úroku bezbřehá a zcela neúměrná. Neúměrnost sjednaného úroku dokresluje i výše roční procentní sazby nákladů, přičemž právě roční procentní sazbu nákladů je vhledem ke standardizovanému způsobu jejího výpočtu považovat za vypovídající a transparentní srovnávací ukazatel z hlediska celkové ceny spotřebitelského úvěru v rámci Evropské unie. Jako takový proto soud hodnotí sjednaný kapitalizovaný úrok, označený smlouvou jako poplatek za poskytnutí úvěru v kombinaci se shora uvedenou výší RPSN, za odporující dobrým mravům ve smyslu § 580 o. z., a to i s ohledem na krátkodobost úvěru, již je nutné za daných okolností vykládat jako pro spotřebitele zjevně nevýhodnou, neboť tento je v daném případě nucen opatřit si prostředky ke splnění závazku v podstatně krátkém čase.

22. Žalobkyně tak staví své podnikání na zjevně neobvykle vysoké úrokové sazbě úroku z úvěru, a to i poté, co se Nejvyšší soud opakovaně vyjádřil k nemravnosti výše sazby úroků. Jinými slovy žalobkyně staví model svého podnikání ve sféře poskytování rizikových úvěrů na tom, že ti klienti, kteří plní její podmínky (platí excesivně vysoký úrok z úvěru) a generují žalobkyni vysoký zisk, vyvažují její ztráty z nesplácených rizikových úvěrů. Žalobkyně tak sama svým jednáním dokládá, že úvěry s neexcesivní sazbou úroku z úvěru ani nechce uzavírat (srov. například rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]). Z uvedených důvodů tak soud shledal smlouvu o úvěru uzavřenou mezi žalobkyní a žalovanou v souladu s § 576 a 580 odst. 1 o. z. absolutně neplatnou jako celek. Z důvodu absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru nemá žalobkyně právo na plnění ze smlouvy, a to včetně smluvní pokuty, ale pouze na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 o. z.

23. V řízení bylo zjištěno, že žalované byla žalobkyní poskytnuta částka [částka], u které nebyl dán žádný právní důvod, pro který by si ji žalovaná mohla ponechat. V průběhu řízení nevyplynulo nic k tomu, že by žalovaná na uvedené dlužné částce žalobkyni něčeho plnila, naopak z tvrzení účastníků řízení je zřejmé, že žalovaná na této částce neuhradila ničeho. S ohledem na zmíněné se tedy žalovaná na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila o [částka] (§ 2991 o. z.). Soud proto žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši [částka], a to společně se zákonným úrokem z prodlení (§ 1970 o. z.). Při určení splatnosti dluhu soud vycházel z toho, že žalovaná byla prokazatelně vyzvána k okamžitému zaplacení dluhu (resp. částky vyšší) předžalobní upomínkou ze dne [datum], která jí byla téhož dne zaslána na její e-mailovou adresu a dle které splatnost dlužné částky nastala po uplynutí sedmidenní lhůty k plnění, tedy dne [datum]. Soud proto přiznal žalobkyni nárok na úrok z prodlení z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení, a to ve výši 15 % ročně. V souladu s § 160 odst. 1 části věty za středníkem o. s. ř. soud žalované stanovil povinnost plnit formou pravidelných měsíčních splátek po sobě jdoucích ve výši [částka] se splatností vždy do každého 25. dne v měsíci, za který je placeno, pod ztrátou výhody splátek, počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž nabyl rozsudek právní moci, tak, aby měla žalovaná s ohledem na výši dluhu dostatek času k plnění.

24. Ve zbývající části pak soud žalobu zamítl, čemuž odpovídá výrok II. tohoto rozsudku.

25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud ve výroku III. podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná v rozsahu 67 % a neúspěšná v rozsahu 32 %, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka], přičemž tato částka představuje 35 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu žalobkyně v řízení v rozsahu 67 % a úspěchu žalované v rozsahu 32 %), když při určení úspěchu a neúspěchu je třeba zohledňovat i příslušenství pohledávky (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Po odečtení neúspěchu od úspěchu tak má žalobkyně nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 35 %. Její náklady přitom sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky [částka] za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky [částka] za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky [částka] za účast na jednání soudu dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši [částka] dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka], neboť zástupkyně žalobkyně jakožto advokátka osvědčila, že je plátcem této daně. Celkem tak náklady řízení žalobkyně činily [částka]; 35 % z této částky pak činí [částka]. V souladu s § 160 odst. 1 části věty za středníkem o. s. ř. soud ve výroku III. tohoto rozsudku stanovil žalované plnění formou pravidelných měsíčních splátek po sobě jdoucích ve výši [částka] se splatností vždy do každého 25. dne v měsíci, za který je placeno, pod ztrátou výhody splátek, počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém nabyl rozsudek právní moci tak. Ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokátky, která žalobkyni v řízení zastupovala.