10 C 13/2022

Plný text

Okresní soud Praha-západ rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Zahradníkovou ve věci žalobců: a) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce a žalobce b) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce a žalobce oba zastoupeni advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované zastoupené advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částka

I. Žaloba, kterou se žalobce a) domáhá po žalované zaplacení částky [částka], se zamítá.

II. Žaloba, kterou se žalobce b) domáhá po žalované zaplacení částky [částka], se zamítá.

III. Žalobce a) je povinen zaplatit žalované na nákladech řízení částku ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalované.

IV. Žalobce b) je povinen zaplatit žalované na nákladech řízení částku ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalované.

1. Žalobci se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhali po žalované každý zaplacení částky ve výši [částka], celkem tedy částky ve výši [částka]. Svou žalobu odůvodnili tím, že oba žalobci, dvě jejich sestry a žalovaná jsou všichni dědici po zemřelé babičce [jméno] [celé jméno žalované], zemř. [datum]. Dědický podíl žalované na pozůstalosti činil 1/2. [jméno] [celé jméno žalované] měla sestru [jméno] [příjmení]. Každá ze sester vlastnila 1/6 domu na adrese [adresa] (pozemek parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], zapsáno na [list vlastnictví] k.ú. [část obce], obec Praha). [jméno] [příjmení] dne [datum] sepsala holografní závěť, kterou odkázala veškerý majetek své sestře [jméno] [celé jméno žalované]. Sestry se současně domluvily, že [jméno] [celé jméno žalované] jí odkazovanou 1/6 nemovitosti uchová pro vnuky po svém již zemřelém synovi [jméno]. Toto stvrdila [jméno] [celé jméno žalované] dne [datum] svým podpisem na potvrzení, že slibuje, že zajistí, aby 1/6 domu v [část obce], [ulice] [číslo] kterou [jméno] [příjmení] dosud vlastní a kterou [jméno] [celé jméno žalované] v poslední vůli odkazuje, nebude nabízena k prodeji, ale po smrti [jméno] [příjmení] bude odkázána dětem [anonymizováno] staršího syna, který zemřel. Tímto na sebe [jméno] [celé jméno žalované] převzala jednoznačně určený závazek ve prospěch třetí osoby ve smyslu ust. § 1767 NOZ, že jí odkázaný nemovitý majetek neprodá a odkáže ho žalobcům a jejich dvěma sestrám. [jméno] [příjmení] zemřela dne [datum], [jméno] [celé jméno žalované] následně po tomto slibu po své sestře podíl na výše uvedené nemovitosti skutečně zdědila. [jméno] [celé jméno žalované] měla dva syny, staršího [jméno] a mladšího [jméno]. Starší syn [jméno] zemřel dne [datum] a zanechal po sobě 4 děti – oba žalobce a jejich dvě sestry. Její mladší syn [jméno] zemřel až dne [datum] a zanechal po sobě jedinou dceru - žalovanou. V roce 2011 tedy byl nepochybně myšlen zemřelý syn [jméno] a jeho děti. [jméno] [celé jméno žalované] však celý svůj podíl na nemovitosti o velikosti 1/3 v roce 2015 prodala [jméno] [příjmení]. Tímto porušila část svého závazku, že podíl po své sestře neprodá. Za jejího života ovšem žalobci nemohli žádat ničeho, neboť nebylo lze vyloučit, že znovu za svého života tento podíl nabude a dle svého slibu jim ho odkáže. Ke dni své smrti (dne [datum]) však [jméno] [celé jméno žalované] spoluvlastníkem daného domu v [část obce] nebyla. Svým vnoučatům ani za svého života nepředala výtěžek z prodeje, ani jim tomu odpovídající částku neodkázala pro případ smrti. [jméno] [celé jméno žalované] tímto nesplnila/porušila svůj závazek, jenž převzala ve prospěch třetího (žalobců), v neprospěch žalobců. Porušení tohoto závazku dospělo nejpozději v den její smrti. Tento její závazek/dluh, resp. náhrada za nesplněný závazek, je tak součástí pozůstalosti a jako takový přešel na všechny dědice dle jejich podílů, na žalovanou tedy do výše 1/2. Žalobci laicky odhadují aktuální tržní cenu domu v [část obce] v rozpětí [číslo] mil Kč. Vyjdou-li z průměru ([anonymizováno] mil Kč), pak by hodnota podílu 1/6 na daných nemovitostech činila ke dni [datum] částku ve výši [anonymizováno] mil Kč. Celkový dluh [jméno] [celé jméno žalované] spadající do pozůstalosti tedy činí částku ve výši [anonymizováno] mil Kč, jenž připadá na dědice dle jejich dědických podílů. Na žalovanou tedy připadá dluh ve výši [anonymizováno] mil Kč. Žalobci uvedenou pohledávku uplatnili v dědickém řízení, ta však nebyla žalovanou uznána a jako sporná zůstala neprojednána. Žalobci nemají jinou možnost, než žalobu podat a věc nechat rozhodnout soudem. Aktuálně však není v jejich finančních možnostech zahájit soudní řízení o celou dlužnou částku. Proto každý ze žalobců uplatňuje po žalované ze své celkové pohledávky pouze část ve výši [částka], přičemž ve zbytku si vyhrazují právo žalobu rozšířit.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila v podání ze dne [datum], kdy uvedla, že nárok žalobců neuznává. [příjmení] [jméno] [celé jméno žalované] neobsahuje podstatné náležitosti jakéhokoli právního jednání. Na listině zcela absentuje identifikace smluvních stran, které měly být účastny daného jednání. Je otázkou, zda je právní jednání zachycené na listině dostatečně určité, aby bylo shledáno platným. Právní institut smlouvy ve prospěch třetí osoby byl do právního řádu České republiky zanesen až v souvislosti s účinností OZ, tj. od [datum]. Tehdy platný občanský zákoník č. 40/1964 Sb., neobsahoval žádné ustanovení upravující tento institut. Tehdy platná právní úprava neumožňovala uzavřít smlouvu ve prospěch třetí osoby. Dále žalovaná namítla, že údajný podpis [jméno] [celé jméno žalované] na předloženém příslibu není pravým podpisem zemřelé [jméno] [celé jméno žalované]. Ze srovnání podpisu s ostatními podpisy zemřelé [jméno] [celé jméno žalované] vyplynulo, že pravý podpis [jméno] [celé jméno žalované] je v markantech zcela odlišný od podpisu předloženého žalobci. [jméno] [celé jméno žalované] se podepisovala vždy, a to i na úředních listinách, pouze svým příjmením, a nikoliv i osobním jménem. Dále je nelogické, aby [jméno] [celé jméno žalované] podepisovala dokument, který je osobním prohlášením zesnulé [jméno] [příjmení]. Toto zakládá důvodnou pochybnost, zda podpis [jméno] [celé jméno žalované] nebyl na předmětnou listinu dodělán dodatečně. Dále žalovaná poukázala na fakt, že právo domáhat se plnění ze strany [jméno] [celé jméno žalované] žalobcům zaniklo promlčením. [jméno] [celé jméno žalované] se měla zavázat k tomu, že nebude nabízet k prodeji spoluvlastnický podíl na předmětné nemovitosti, a že tento podíl následně v rámci své poslední vůli odkáže žalobcům. V roce 2015 však převedla vlastnické právo k předmětnému spoluvlastnickému na [jméno] [příjmení]. Kdyby k převodu vlastnického práva došlo v nejzazším termínu v roce 2015, tj. dne [datum], uplynula promlčecí lhůta, ve které se mohli žalobci domáhat svého práva ke dni [datum]. Pokud žalobci uvádí, že byli nuceni vyčkat okamžiku smrti [jméno] [celé jméno žalované], aby bylo postaveno na jisto, že za svého života [jméno] [celé jméno žalované] nenabude zpět vlastnické právo k předmětnému spoluvlastnickému podílu, pak se jedná pouze o účelovou argumentaci ve snaze vyhnout se promlčení uplatněného práva, neboť v okamžiku převodu vlastnického práva na třetí osobu došlo k nepochybnému porušení příslibu ze strany [jméno] [celé jméno žalované] a od tohoto okamžiku se žalobci mohli domáhat výkonu práva, které jim dle jejich názoru náleží. Není pravdou, že by porušení příslibu dospělo až okamžikem smrti [jméno] [celé jméno žalované]. Dle žalované se jedná o osobní závazek [jméno] [celé jméno žalované], který nemohl být ze své podstaty naplněn jinou osobou, neboť žádná jiná osoba nemohla odkázat po smrti [jméno] [celé jméno žalované] z jejího majetku předmětný spoluvlastnický podíl žalobcům. Obsahem závazku bylo plnění, které mělo být provedeno osobně [jméno] [celé jméno žalované], a tento osobní závazek pak zanikl její smrtí. Žalovaná namítla neoprávněnost náhradního plnění, když v textu samotného příslibu není zakotven jakýkoli odpovídající závazek či sankce za jeho porušení. Uplatněný požadavek na úhradu finanční částky za porušení příslibu tedy nemá oporu v žádném relevantním právním titulu. Dále žalovaná namítla, že výše žalované pohledávky je stanovena pouhým laickým uvážením žalobců. Se způsobem vyčíslení uplatňovaného nároku žalovaná zcela nesouhlasí.

3. Po provedeném jednání soud zjistil následující skutkový stav věci. Žalobci a žalovaná jsou dědici po jejich babičce [jméno] [celé jméno žalované], narozené dne [datum], zemřelé dne [datum] (nesporná tvrzení účastníků, usnesení Okresního soudu Praha-západ ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]). Dědictví po zemřelé bylo projednáno Okresním soudem Praha-západ pod sp. zn. [spisová značka], dědický podíl žalované na pozůstalosti činil ½ (nesporná tvrzení účastníků, usnesení Okresního soudu Praha-západ ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]). [jméno] [celé jméno žalované] měla 2 syny, starší syn [jméno] zemřel dne [datum] a zanechal po sobě 4 děti, mimo jiné i žalobce a) a žalobce b) (nesporná tvrzení účastníků, usnesení Okresního soudu Praha-západ ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]). Mladší syn [jméno] zemřel dne [datum] a zanechal po sobě jedinou dceru, a to žalovanou (nesporná tvrzení účastníků, usnesení Okresního soudu Praha-západ ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]). [jméno] [celé jméno žalované] měla sestru [jméno] [příjmení], [datum narození], každá ze sester vlastnila podíl ve výši 1/6 na pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], zapsáno na [list vlastnictví] k.ú. [část obce], obec Praha (nesporná tvrzení účastníků, usnesení Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]). [jméno] [celé jméno žalované] po své sestře [jméno] [příjmení] zdědila 1/6 jejího podílu na uvedených nemovitostech (nesporná tvrzení účastníků, usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]). [jméno] [celé jméno žalované] svůj podíl na předmětných nemovitostech (v celkové výši 1/3) prodala v roce 2015 paní [jméno] [příjmení] a ke dni své smrti nebyla vlastníkem ani spoluvlastníkem předmětných nemovitostí (nesporná tvrzení účastníků, výpis z katastru nemovitostí k předmětným nemovitostem na [list vlastnictví], [část obce]). Pohledávku, která je předmětem tohoto řízení, uplatnili žalobce a) a žalobce b) v dědickém řízení po zemřelé [jméno] [celé jméno žalované] v celkové výši [částka]. Tato pohledávka nebyla žalovanou uznána, jako sporná zůstala neprojednána a při projednání pozůstalosti se k ní nepřihlíželo (nesporná tvrzení účastníků, usnesení Okresního soudu Praha-západ ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]). Dne [datum rozhodnutí] se žalobci prostřednictvím svého zástupce se svým nárokem obrátili na zástupce žalované (výzva právního zástupce žalobců adresovaná žalované ze dne [datum]). Listina, sepsaná dne [datum], obsahuje prohlášení [jméno] [příjmení], že tohoto dne učinila její sestra [jméno] [celé jméno žalované] závazný slib, že zajistí, aby 1/6 domu v [část obce], [ulice] [číslo] kterou [jméno] [příjmení] dosud vlastní a kterou jí v poslední vůli odkazuje, nebude nabízena k prodeji, ale po její smrti odkázána dětem jejího staršího syna, který zemřel. Pod tímto textem jsou na listině umístěny dva ručně psané podpisy„ [jméno] [celé jméno žalované]“ a„ [jméno] [příjmení]“ (písemné prohlášení ze dne [datum]). Dne [datum] se [jméno] [celé jméno žalované] při podepisování protokolu podepsala pouze svým příjmením„ [celé jméno žalované]“ (listina založená na č. l. 29 spisu).

4. S ohledem na datum sepsání předmětného prohlášení (dne [datum]) soud věc posoudil podle zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ obč. zák.“), účinného do 31. 12. 2013.

5. Dle ust. § 477 odst. 1 obč. zák. v závěti zůstavitel ustanoví dědice, popřípadě určí jejich podíly nebo věci a práva, které jim mají připadnout. Nejsou-li podíly více dědiců v závěti určeny, platí, že podíly jsou stejné.

6. Dle ust. § 478 odst. 1 obč. zák. jakékoli podmínky připojené k závěti nemají právní následky; ustanovení § 484 odst. 1 věty druhé tím není dotčeno.

7. Dle ust. § 39 obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

8. Soud shledal, že nárok uplatněný žalobci je nedůvodný. Jak již bylo zmíněno výše, předmětné prohlášení, obsahující příslib [jméno] [celé jméno žalované], bylo sepsáno dne [datum], tedy v době účinnosti občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. Ten institut závazku ve prospěch třetí osoby (ve smyslu ust. § 1767 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb.) neupravuje. [jméno] [celé jméno žalované] dědila po své sestře [jméno] [příjmení] na základě poslední vůle, a to holografní závěti [jméno] [příjmení], která jí odkázala veškerý majetek. Soud posoudil danou listinu, sepsanou dne [datum] tak, že obsahuje příkaz [jméno] [příjmení] (a tomu odpovídající slib [jméno] [celé jméno žalované]), aby [jméno] [celé jméno žalované] jako dědic [jméno] [příjmení] ze závěti, se zděděným majetkem naložila určitým způsobem. Jak vyplývá z výše citovaných ustanovení občanského zákoníku, úprava dědického práva účinná v době sepsání předmětné listiny pořizovat takovéto příkazy (ve smyslu ust. § 1551 zákona č. 89/2012 Sb.) neumožňovala, když jakékoli podmínky připojené k závěti neměly právní následky. Soud danou listinu posoudil jako snahu obejít tehdy platný zákon, který zůstaviteli neumožňoval nařídit dědici, jak má se zděděným majetkem dále nakládat. Jako takový se tedy jedná o neplatný právní úkon. Za dané situace je tedy již nepodstatné, zda byla daná listina ze dne [datum] skutečně podepsána také [jméno] [celé jméno žalované]. K argumentaci žalobců, že na všechny právní úkony by se mělo pohlížet jako na platné a nepopírat jejich platnost pouze na formalitách, soud uvádí, že úprava dědického práva v občanském zákoníku je úpravou rigidní a nelze se od ní dohodou stran odchýlit. Nad rámec uvedeného soud uvádí, že se neztotožňuje s tvrzením žalobců, že žalovaný závazek dospěl až v okamžiku, kdy [jméno] [celé jméno žalované] zemřela, neboť pokud by na sebe [jméno] [celé jméno žalované] závazek, uvedený v listině, platně převzala, je zřejmé, že jej porušila již tím, že předmětnou nemovitost„ nabídla k prodeji“, tedy prodejem nemovitosti v roce 2015. Soud tedy po zvážení všech okolností dospěl k závěru, že návrh žalobců není důvodný, proto žalobu zamítl.

9. O nákladech řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. a plně úspěšné žalované přiznal náhradu nákladů řízení ve výši [částka], které představují odměnu za zastupování účastníka advokátem ve výši [částka], kterou tvoří odměna právního zástupce žalované za 3 úkony právní služby po [částka] (vycházející z tarifní hodnoty předmětu sporu [částka]) dle ustanovení § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, a to za převzetí a přípravu zastoupení, písemné podání ve věci samé, účast na jednání dne [datum] dle ustanovení § 1 odst. 2, § 6 odst. 1, § 9 odst. 3 písm. a) a § 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 3 x režijní paušál á [částka] dle § 2 odst. 1, § 13 odst. 3, § 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhlášky č. 177/1996 Sb. v souvislosti se shora provedenými úkony a dále náhrada za DPH ve výši [částka]. Soud uložil žalobcům zaplatit žalované náhradu nákladů řízení každý rovným dílem, neboť žalobci se na základě stejného právního titulu dožadoval každý úhrady poloviny celkové žalované částky. Celkovou částku náhrady nákladů řízení jsou žalobce a) i žalobce b) podle § 149 odst. 1 o. s. ř. povinni zaplatit k rukám advokáta, který v tomto řízení zastupoval žalovanou.

10. Soud určil lhůtu ke splnění povinnosti podle ustanovení § 160 odst. 1. o. s. ř.