10 C 136/2025

Plný text

Okresní soud Praha-západ rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Zahradníkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného trvale bytem Adresa žalovaného o zaplacení 11 357,83 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky částka za dobu od datum do zaplacení, spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka za dobu od datum do datum, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši částka, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky z titulu smlouvy o účtu v cizí měně, kterou žalovaný uzavřel s žalobkyní. Uvedla, že na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala žalovanému zřídit účet a žalovaný se zavázal za služby a produkty hradit ujednanou cenu a současně udržovat na účtu minimální zůstatek ve výši částka. Na účtu žalovaného vznikl nepovolený debetní zůstatek ve výši částka, čímž vznikla žalovanému povinnost jej vyrovnat, přičemž od okamžiku vzniku nepovoleného debetního zůstatku vznikla žalovanému rovněž povinnost hradit z částky nepovoleného debetního zůstatku úrok z prodlení. Debetní zůstatek ani přes upomínky vyrovnán nebyl, žalovaný dlužnou částku ani přes předžalobní výzvu neuhradil. Žalobkyně proto požaduje zaplacení částky částka včetně kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částka za dobu od datum do datum a dále zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky částka za dobu od datum do zaplacení.

2. Žalovaný zůstal nečinný a k žalobě se během řízení nijak nevyjádřil.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. právnická osoba této věci jde o řízení s cizím prvkem, protože žalovaný je občanem státním občanem Spojeného království Velké Británie a adresa Irska s evidovaným bydlištěm na území České republiky. Soud proto zkoumal pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout. Ta je dána podle dle čl. 4 odst. 1 nařízení Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne datum, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, neboť nestanoví-li toto nařízení jinak, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. Dle čl. 4 odst. 2 nařízení se na osoby, které nejsou státními příslušníky členského státu, v němž mají bydliště, použijí pravidla pro určení příslušnosti, která se použijí pro jeho vlastní státní příslušníky. V daném případě má žalovaný bydliště na území České republiky, a proto může být žalován u soudů České republiky a české soudy jsou tak příslušné k projednání a rozhodnutí ve věci.

5. Na základě níže uvedených listin soud učinil následující skutková zjištění. Ze smlouvy o běžném účtu v cizí měně ve znění dodatku ze dne datum včetně ceníku a obchodních podmínek soud zjistil, že žalobkyně s žalovaným uzavřeli smlouvu o účtu v cizí měně, na jejímž základě se žalobkyně zavázala zřídit a vést pro žalovaného běžný účet, za což se žalovaný zavázal hradit ujednanou částku a dále hradit veškeré výdaje a náklady spojené s vedením účtu. Žalovaný se rovněž zavázal vyrovnat nepovolený debetní zůstatek, přičemž od okamžiku vzniku nepovoleného debetního zůstatku vznikla žalovanému rovněž povinnost hradit z částky nepovoleného debetního zůstatku úrok z prodlení. Nedílnou součástí smlouvy byl ceník a všeobecné obchodní podmínky. Z výpisu z účtu soud zjistil, že na účtu vznikl již ke dni datum nepovolený debetní zůstatek, přičemž poslední výzvou k úhradě dlužné částky před výpovědí smlouvy ze dne datum byl žalovaný vyzván nepovolený debetní zůstatek vyrovnat, což však neučinil. Nepovolený debetní zůstatek ke dni datum činil -částka. Žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě této dlužné částky poslední výzvou před podáním žaloby včetně dodejky ze dne datum. Z předžalobní upomínky ze dne datum včetně podacího archu soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce naposledy vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou, která byla žalovanému odeslána. Žalovaný ani netvrdil, že by dlužnou částku uhradil.

6. Rozhodné právo soud určil podle ustanovení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne datum o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), kterým je Česká republika vázána. Podle čl. 6 odst. 1 tohoto nařízení, aniž jsou dotčeny čl. 5 a 7, smlouva uzavřená fyzickou osobou za účelem, který se netýká její profesionální nebo podnikatelské činnosti (dále jen „spotřebitel“), s jinou osobou, která jedná v rámci výkonu své profesionální nebo podnikatelské činnosti (dále jen „obchodník“), se řídí právem země, v níž má spotřebitel obvyklé bydliště, pokud: a) obchodník provozuje svou profesionální nebo podnikatelskou činnost v zemi, kde má spotřebitel své obvyklé bydliště, nebo b) se jakýmkoli způsobem taková činnost na tuto zemi nebo na několik zemí včetně této země zaměřuje a smlouva spadá do rozsahu této činnosti. Rozhodným právem je tak právo České republiky.

7. Soud věc právně posoudil podle § 2662 a § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“).

8. Na základě shora uvedeného zjištěného skutkového stavu věci a výše uvedených zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Soud smlouvu uzavřenou mezi žalovaným a žalobkyní posoudil jako smlouvu o účtu podle § 2662 o. z. Zatímco žalobkyně veškeré své smluvní i zákonné povinnosti splnila, žalovaný porušil svou závazkovou povinnost tím, že se dostal do nepovoleného debetního zůstatku, který nevyrovnal. Tento nepovolený debetní zůstatek činil -částka. Úrok z prodlení ode dne vzniku nepovoleného debetního zůstatku na účtu si strany smluvně sjednaly. Soud má tedy po provedeném dokazování za to, že nárok žalobkyně je oprávněný a že jej uplatnila ve správné výši odpovídající předloženým listinným důkazům. Žalovaný v řízení proti žalobkyni provedenému výpočtu ničeho nenamítal, na svou obranu neuvedl nic, čím by nárok žalobkyně jakkoli zpochybnil. Protože se žalovaný ocitl v prodlení s plněním svého peněžitého dluhu, přiznal soud žalobkyni i zákonný úrok z prodlení z dlužné částky ve výši stanovené dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. v kapitalizované výši a následně ode dne datum do zaplacení, tak jak žalobkyně požadovala.

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky částka za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky částka za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka.

10. O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o. s. ř. O třídenní lhůtě ke splnění obou povinností bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-západ. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo nařízení exekuce.