10 C 150/2025

Plný text

Okresní soud Praha-západ rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Zahradníkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, IČO IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného o zaplacení 5 317 Kč s příslušenstvím, rozsudkem pro uznání

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky částka od datum do datum, ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do datum a ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši částka, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši částka, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne datum původně domáhala na žalovaném zaplacení částky částka, zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky částka od datum do datum, zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a dále nákladů spojených s uplatněním pohledávky v celkové výši částka s odůvodněním, že účastníci (oba vystupující jako podnikatelé) uzavřeli dne datum smlouvu o poskytnutí užívacích práv ke službě Anonymizováno č. Anonymizováno-Anonymizováno-Anonymizováno, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému užívací práva ke službě ASPI a žalovaný se za to zavázal hradit dohodnuté roční předplatné ve výši částka bez DPH. Cena předplatného byla žalovanému účtována daňovými doklady vždy čtvrtletně. Žalovaný neuhradil předplatné ve výši částka včetně DPH splatné dne datum, když tuto částku uhradil až dne datum (po splatnosti) a dále předplatné splatné dne datum a splatné dne datum, které neuhradil vůbec, ač byl o úhradu žalobkyní upomínán.

2. Elektronickým platebním rozkazem ze dne datum, č. j. EPR č. účtu-6, který byl žalovanému doručen do vlastních rukou dne datum prostřednictvím datové schránky, soud žalovaného v souladu s ustanovením § 114b zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), vyzval, aby se pro případ, že podá odpor, ve lhůtě 30 dnů ode dne uplynutí lhůty k podání odporu písemně vyjádřil ve věci samé k žalobě, která mu byla doručena spolu s elektronickým platebním rozkazem. Zároveň soud žalovaného uvedeným elektronickým platebním rozkazem poučil o následcích nesplnění této výzvy.

3. Dne datum žalovaný podal odpor proti elektronickému platebnímu rozkazu, kterým nárok žalobkyně ani částečně neuznal. Podaný odpor nebyl žalovaným odůvodněn. Dne datum žalovaný doručil soudu podání, které obsahovalo kopii e-mailové konverzace pravděpodobně mezi žalobkyní a žalovaným ze dne datum obsahující návrh smlouvy. Vyjádření žalovaného ve věci samé k žalobě nebylo zdejšímu soudu doručeno.

4. Usnesením Okresního soudu adresa-západ ze dne datum, č. j. spisová značka, v právní moci dnem datum, soud řízení částečně co do částky částka zastavil, za situace, kdy žalovaný tuto částku uhradil dne datum. Předmětem řízení tak nadále zůstalo zaplacení částky částka, zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky částka od datum do datum, zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do datum, zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a dále nákladů spojených s uplatněním pohledávky v celkové výši částka.

5. Vzhledem k tomu, že se žalovaný ve věci samé nevyjádřil ve smyslu § 114b o. s. ř. ve stanovené 30-ti denní lhůtě ode dne uplynutí lhůty k podání odporu, která marně proběhla dnem datum, když v této lhůtě doplnil k podanému blanketnímu odporu pouze kopii emailové konverzace ze dne datum bez dalšího jeho vyjádření, jsou splněny všechny podmínky § 153a odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 114b odst. 5 o. s. ř. pro vydání rozsudku pro uznání.

6. Podle § 153a odst. 3 o. s. ř., rozsudkem pro uznání rozhodne soud také tehdy, má-li se za to, že žalovaný nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznal (§ 114b odst. 5 a § 114c odst. 6). Podle odstavce 2 téhož ustanovení, rozsudek pro uznání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2).

7. Podle § 114b odst. 5 o. s. ř., jestliže se žalovaný bez vážného důvodu na výzvu soudu podle odstavce 1 včas nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, má se za to, že nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznává; o tomto následku (§ 153a odst. 3) musí být poučen. To neplatí, jsou-li splněny předpoklady pro zastavení řízení nebo odmítnutí žaloby.

8. Podle § 157 odst. 3 o. s. ř., v odůvodnění rozsudku pro uznání nebo rozsudku pro zmeškání uvede soud pouze předmět řízení a stručně vyloží důvody, pro které rozhodl rozsudkem pro uznání nebo rozsudkem pro zmeškání.

9. V posuzované věci se jedná o spor z inominátní smlouvy uzavřené mezi účastníky ve smyslu § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“). S ohledem na shora uvedené má tak soud s odkazem na ustanovení § 114b o. s. ř. za to, že žalovaný uznal nárok, který je žalobou uplatňován, a proto ve věci rozhodl rozsudkem pro uznání dle ustanovení § 153a odst. 3 o. s. ř., neboť se nejedná o věc, ve které by nebylo možné uzavřít a schválit smír ve smyslu ustanovení § 99 odst. 1 o. s. ř. a nárok uplatněný žalobou není v rozporu s žádnou kogentní občanskoprávní normou. Soud tak žalobě zcela vyhověl, jak je patrno z výroku I., s tím, že příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení žalobkyni přiznal dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. s přihlédnutím k § 1970 o. z. vždy z dlužné částky ode dne následujícího po její splatnosti až do zaplacení. S ohledem na to, že se jedná o závazek mezi podnikateli, má žalobkyně rovněž nárok v souladu s § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. na zaplacení minimálních nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky ve výši částka (3 x částka).

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud. podle § 142 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 146 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná v rozsahu 65,24 % a neúspěšná v rozsahu 34,76 %, kdy soud zohlednil, že řízení co do částky částka bylo zastaveno pro zavinění žalobkyně, neboť žalovaný tuto částku uhradil ještě před podáním žaloby, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka, přičemž tato částka představuje 30 % z jejich celkové výše po zaokrouhlení (rozdíl úspěchu žalobkyně v řízení v rozsahu 65 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 35 %), když při určení úspěchu a neúspěchu je třeba zohledňovat i příslušenství pohledávky (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka). Po odečtení neúspěchu od úspěchu tak má žalobkyně nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 30 %. Její náklady přitom sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 a. t., z částky částka za výzvu k plnění dle § 11 odst. 1 a. t., z částky částka za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 a. t. a z částky částka za částečné zpětvzetí žaloby dle § 11 odst. 1 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po částka podle § 13 odst. 3 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka. Celkem tak náklady řízení žalobkyně činily částka; 30 % z této částky pak po zaokrouhlení činí částka.

11. O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o. s. ř. O třídenní lhůtě ke splnění obou povinností bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-západ. Odvolání lze podat jen z důvodu, že nebyly splněny podmínky řízení, rozhodoval věcně nepříslušný soud prvního stupně, rozhodnutí vydal ve věci vyloučený soudce, soud byl nesprávně obsazen. Odvolacím důvodem jsou též skutečnosti a důkazy, jimiž má být prokázáno, že nebyly splněny předpoklady pro vydání rozsudku pro uznání. Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím plněna včas a řádně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí nebo nařízením exekuce.