10 C 17/2023

Plný text

Okresní soud Praha-západ rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Zahradníkovou ve věci žalobců: celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobkyně zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení , sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa o žalobě na ochranu držby

I. Soud zamítá žalobu, kterou se žalobkyně domáhá rozhodnutí, aby bylo žalovanému zakázáno zhotovování stavby skladové a servisní haly na parc. [číslo] v katastrálním území Loděnice u Berouna (stavba) na pozemku parc. [číslo] v katastrálním území Loděnice u Berouna, stavba která obsahuje objekt S01 – hala a oplocení, objekt S02 – sjezd, objekt S03 – ČOV, objekt S04 – studna, objekt S05 – odlučovač ropných látek a požární nádrž, zhotovované podle veřejnoprávní smlouvy o umístění a provedení stavby spis. zn.: [číslo], [číslo jednací], včetně všech příloh.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobkyni se po právní moci tohoto usnesení vrací z účtu zdejšího soudu přeplatek soudního poplatku zaplaceného za žalobu ve výši [částka].

1. Žalobkyně podala dne [datum] k soudu žalobu na ochranu držby, kterou se domáhala rozhodnutí dle výroku ad I. tohoto usnesení. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně je vlastníkem nemovitostí parc. č. st. 260, na němž stojí rodinný dům [adresa], který žalobkyně užívá pro rodinné bydlení a dále je vlastníkem pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] to vše zapsané pro obec Nučice a katastrální území Nučice u Rudné na čísle [list vlastnictví] u [stát. instituce], [stát. instituce]. Žalovaný je vlastníkem nemovitostí parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] to vše zapsané pro obec Loděnice a katastrální území Loděnice u Berouna na čísle [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, [stát. instituce]. Dne [datum] uzavřel Městský úřad Beroun s žalovaným veřejnoprávní smlouvu o umístění a provedení stavby pro stavbu skladové a servisní haly na výše uvedených pozemcích žalovaného. Stavba obsahuje objekt S01 – hala a oplocení, objekt S02 – sjezd, objekt S03 – ČOV, objekt S04 – studna, objekt S05 – odlučovač ropných látek a požární nádrž. Veřejnoprávní smlouva nabyla právních účinků dne [datum]. Z čl. IV. veřejnoprávní smlouvy vyplývá, jakými závaznými stanovisky, stanovisky, vyjádřeními, rozhodnutími a souhlasy byl návrh na uzavření veřejnoprávní smlouvy žalovaným doložen. Z uvedených podmínek pro provedení stavby vyplývá, že stavba bude žalovaným provedena podle stavebním úřadem ověřené projektové dokumentace, která je nedílnou součástí veřejnoprávní smlouvy. Seznam všech příloh veřejnoprávní smlouvy je uveden v čl. IX. Z obsahu veřejnoprávní smlouvy vyplývá, že žalovaný, ani stavební úřad s žalobkyní před uzavřením smlouvy nejednali. Pokud by tomu tak bylo, pak by vyjádření žalobkyně bylo nedílnou součástí veřejnoprávní smlouvy. Žalobkyně tvrdí, že je ohrožena v držbě shora uvedených nemovitých věcí a zároveň se obává imisí, které žalovaný při zhotovování stavby způsobí, konkrétně otřesů, propadu, hluku a prachu. Dle žalobkyně i stavba samotná již nyní ohrožuje podstatným způsobem nemovitosti žalobkyně, a pokud bude postavena, pak navždy ohrozí a omezí užívání těchto nemovitostí. Žalobkyně se o existenci veřejnoprávní smlouvy a jejím obsahu dozvěděla ze sdělení o poskytnutí informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím ze dne [datum], které jí bylo doručeno dne [datum]. Žalobkyně se snažila svá práva uplatnit ve správním řízení, ale stavební úřad její účastenství odmítal. Žalobkyně se dne [datum] přihlásila jako účastník správního řízení, o jejím účastenství dosud nebylo rozhodnuto. Přesto se stavební úřad v protokole ze dne [datum rozhodnutí], č.j.: [spisová značka], vyjádřil tak, že účastníkem řízení není a odmítl s ní jednat. Dle žalobkyně stavební úřad nesprávně určil okruh účastníků, neboť jí opomenul zahrnout mezi účastníky řízení, přestože její vlastnická práva jsou stavbou přímo dotčena. Dle názoru žalobkyně účastníkem řízení nemůže být pouze ten, jehož pozemek bezprostředně sousedí se stavbou, ale také ten, na něhož nemovité věci má stavba dopad, jako je tomu v tomto případě. Dle žalobkyně se její nemovitosti i stavba žalovaného nachází na poddolovaném území po bývalém železnorudném dole [jméno] [příjmení]. Při zhotovování stavby jistě dojde k otřesům a k nepřiměřenému a nežádoucímu zatížení zemského povrchu, v důsledku vznikne mimořádně naléhavé riziko vzniku trhlin a propadů do bývalých štol podpovrchového dolu. Žalobkyni tak na jejím rodinném domě [adresa] hrozí vážná újma. Riziko vzniku trhlin a propadů přitom již bylo zaznamenáno v poznámce nivelačních údajů ze dne [datum] [ulice] úřad se s tímto rizikem a hrozící vážnou újmou na nemovitých věcech žalobkyně vůbec nezabýval. Pokud má být stavba zhotovována na poddolovaném území, má pro projektování platit ČSN 73 00 39 o navrhování objektů na poddolovaném území, v případě pochybností je na místě si vyžádat vypracování expertního báňského znaleckého posudku. Dle žalobkyně se žalovaný ani stavební úřad existencí poddolovaného území vůbec nezabývali, ačkoliv to bylo jejich zákonnou povinností. Vzhledem k tomu, že žalovaný zhotovování stavby zahájil v lednu 2023, domáhá se žalobkyně žalobou zákazu zhotovování stavby žalovaným, když současně nemohla uplatnit svá práva ve správním řízení.

2. Žalovaný se k žalobě ve stanovené lhůtě nevyjádřil.

3. Žalobkyně je vlastníkem pozemku parc. č. parc. č. st. 260, jejíž součástí je rodinný dům [adresa], dále pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] v obci [obec], kat. úz. [obec] u [obec] (informace o pozemku). Žalovaný je vlastníkem pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] v obci [obec], kat. úz. [obec] u [obec] (informace o pozemku). Dne [datum] byla ze strany Městského úřadu Beroun jako správního orgánu uzavřena s žadatelem veřejnoprávní smlouva o umístění a provedení stavby sp. zn. [číslo], jejímž předmětem je stavba skladové a servisní haly na pozemcích žalovaného (veřejnoprávní smlouva ze dne [datum]). Článek VI. Smlouvy obsahuje výčet podmínek pro provedení stavby, kdy stavba má být provedena podle projektové dokumentace ověřené stavebním úřadem, která je nedílnou součástí smlouvy (veřejnoprávní smlouva ze dne [datum]). S obsahem veřejnoprávní smlouvy vyjádřily souhlas Obec Loděnice, společnost [právnická osoba], společnost [právnická osoba], [právnická osoba] s.r.o. a Středočeský kraj (veřejnoprávní smlouva ze dne [datum]). Žalobkyni byla sdělením Městského úřadu Beroun ze dne [datum] poskytnuta kopie veřejnoprávní smlouvy – stavba skladové a servisní haly (sdělení Městského úřadu Beroun ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [spisová značka]). Zásilka číslo RR455656208CZ odesílatele Městský úřad Beroun byla žalobkyni dodána dne [datum] (fotokopie poštovní obálky, webová stránka Sledování zásilek PoštaOnline). Žalobkyně adresovala Městskému úřadu Beroun podání ve věci veřejnoprávní smlouvy – stavba skladové a servisní haly, kde uvádí, že se dostavila na odbor výstavby tohoto úřadu k nahlédnutí do spisu, týkající se uvedené stavby a toto jí nebylo umožněno, neboť není účastníkem řízení. Žalobkyně se tedy„ přihlásila jako vynechaný účastník řízení“ s tím, že s uvedenou stavbou nesouhlasí, neboť jsou ohrožena její vlastnická práva jako vlastníka pozemků (dopis žalobkyně, podaný Městskému úřadu Beroun dne [datum]). Žalobkyně se dne [datum] dostavila na stavební úřad – Městský úřad Beroun, Odbor výstavby, a žádala o nahlédnutí do spisu, týkající se stavby [ulice] a servisní hala v k. ú. [obec] [ulice] úřad jí odmítl umožnit nahlédnutí do spisu, neboť není účastníkem řízení (Protokol Městského úřadu Beroun ze dne [datum]). Pozemky žalobkyně nejsou přímo sousedícími s pozemky žalovaného, na nichž má být provedena stavba dle výše uvedené veřejnoprávní smlouvy (kopie katastrální mapy ze dne [datum]). Na pozemku parc. [číslo] je plánována stavba haly o rozloze 797,26 m², zpevněné pojezdové plochy o rozloze 422,90 m² a příjezdové pojezdové plochy o rozloze 161,39 m² (mapa - příloha veřejnoprávní smlouvy). Dopisem ze dne [datum] zaslal státní podnik DIAMO právnímu zástupci žalobkyně snímek mapy s vyznačením poddolovaného území v oblasti [obec], [okres] (dopis ze dne [datum] s mapou). Dle nivelačních údajů v nivelačním pořadu: BI [obec] [obec] je ohledně rodinného domu žalobkyně v obci [adresa] v poznámce uvedeno„ výška nejistá, poddolováno“ (nivelační údaje ze dne [datum]).

4. Další listinné důkazy soud blíže nerozebírá, neboť z nich není zřejmé, že se vztahují k předmětným nemovitostem žalobkyně a žalovaného (3 fotografie probíhající stavby, historická mapa oblasti [obec] – [obec] se zakreslením dolu [jméno], kdy parcelní čísla pozemků jsou nečitelná).

5. Podle § 1003 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále o. z. držbu není nikdo oprávněn svémocně rušit. Kdo byl v držbě rušen, může se domáhat, aby se rušitel rušení zdržel a vše uvedl v předešlý stav. Podle § 1004 odst. 1 o.z. je-li držitel prováděním stavby ohrožen v držbě nemovité věci nebo může-li se pro to důvodně obávat následků uvedených v § [číslo] a nezajistí-li se proti němu stavebník cestou práva, může se ohrožený držitel domáhat zákazu provádění stavby. Zákazu se držitel domáhat nemůže, jestliže ve správním řízení, jehož byl účastníkem, neuplatnil své námitky k žádosti o povolení takové stavby, ač tak učinit mohl. Podle § 1004 odst. 2 o.z. dokud není o záležitosti rozhodnuto, může soud zakázat, aby se stavba prováděla. Hrozí-li však přímé nebezpečí, nebo dá-li žalovaný přiměřenou jistotu, že věc uvede v předešlý stav a nahradí škodu, ale žalobce jistotu za následky svého zákazu nedá, soud nezakáže, aby se zatím v provádění stavby pokračovalo, ledaže zákaz odůvodňují okolnosti případu. Podle § 1013 odst. 1 o.z. se vlastník zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku; to platí i o vnikání zvířat. Zakazuje se přímo přivádět imise na pozemek jiného vlastníka bez ohledu na míru takových vlivů a na stupeň obtěžování souseda, ledaže se to opírá o zvláštní právní důvod. Podle § 1008 odst. 1 o. z. soud zamítne žalobu na ochranu nebo na uchování držby, pokud bude žaloba podána po uplynutí šesti týdnů ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o svém právu i o osobě, která držbu ohrožuje nebo ruší, nejdéle však do jednoho roku ode dne, kdy žalobce mohl své právo uplatnit poprvé. Podle §177 o. s. ř. domáhá-li se žalobce ochrany rušené držby, soud o žalobě rozhodne do 15 dnů od zahájení řízení. Žalobce musí prokázat, že jde o svémocné rušení držby. Jednání není třeba nařizovat. Podle §178 o. s. ř. v řízení se soud omezí na zjištění poslední držby a jejího svémocného rušení. Podle §180 odst. 1 o. s. ř. ve věci samé rozhoduje soud usnesením.

6. Podle § 108 odst. 4 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále jen„ stavební zákon“), lze stavební povolení lze nahradit veřejnoprávní smlouvou za podmínek uvedených v § 116 nebo oznámením stavebního záměru s certifikátem autorizovaného inspektora za podmínek uvedených v § 117. Podle § 116 odst. 1 stavebního zákona u staveb vyžadujících stavební povolení může stavební úřad uzavřít se stavebníkem veřejnoprávní smlouvu o provedení stavby, která nahradí stavební povolení. Veřejnoprávní smlouvu nelze uzavřít v případě záměru, pro který je vyžadováno závazné stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí. Podle § 116 odst. 2 stavebního zákona stavebník předloží stavebnímu úřadu návrh veřejnoprávní smlouvy, který obsahuje označení smluvních stran, základní údaje o požadovaném záměru, jeho rozsahu a účelu, způsobu a době provádění, u dočasné stavby rovněž dobu jejího trvání a návrh úpravy pozemku po jejím odstranění, označení pozemků, na kterých se stavba povoluje, podmínky pro provádění stavby, popřípadě pro její užívání a podmínky vyplývající ze závazných stanovisek dotčených orgánů, k jejichž splnění se zavazuje. Stavebník v návrhu veřejnoprávní smlouvy uvede osoby, které by byly účastníky stavebního řízení, pokud by bylo vedeno. K návrhu připojí projektovou dokumentaci a další podklady v rozsahu jako k žádosti o stavební povolení. Projektová dokumentace se předkládá ve dvojím vyhotovení, a není-li obecní úřad v místě stavby stavebním úřadem, vyjma staveb v působnosti vojenských a jiných stavebních úřadů, předkládá se trojmo. Pokud stavebník není vlastníkem stavby, připojuje se jedno další vyhotovení. Podle § 116 odst. 3 stavebního zákona stavební úřad vyvěsí informaci o podaném návrhu veřejnoprávní smlouvy na úřední desce po dobu 8 dnů. [ulice] úřad přezkoumá, zda návrh veřejnoprávní smlouvy obsahuje náležitosti podle odstavce 2, zda projektová dokumentace byla zpracována projektantem a zda návrh splňuje hlediska uvedená v § 111 odst. 1 a 2. [ulice] úřad návrh veřejnoprávní smlouvy do 30 dnů ode dne předložení přijme, nebo odmítne a sdělí stavebníkovi důvody odmítnutí; návrh odmítne vždy, pokud projektová dokumentace není zpracována projektantem. Podle § 116 odst. 4 stavebního zákona stavebník zajistí souhlasy osob, které by byly účastníky stavebního řízení, s uzavřenou veřejnoprávní smlouvou. Stavebník je povinen předložit stavebnímu úřadu veřejnoprávní smlouvu k vyznačení účinnosti spolu se souhlasy osob, které by byly účastníky stavebního řízení. Po vyznačení účinnosti smlouvy stavební úřad ověří projektovou dokumentaci. Jedno její vyhotovení si ponechá, druhé bez zbytečného odkladu doručí stavebníkovi spolu se štítkem obsahujícím identifikační údaje o povolené stavbě. Další vyhotovení ověřené projektové dokumentace doručí vlastníkovi stavby, pokud není stavebníkem, a místně příslušnému obecnímu úřadu, pokud není stavebním úřadem, vyjma stavby v působnosti vojenského nebo jiného stavebního úřadu. Podle § 108 odst. 1 stavebního zákona stavební povolení se vyžaduje u staveb všeho druhu bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, účel a dobu trvání, nestanoví-li tento zákon nebo zvláštní právní předpis jinak. Podle § 109 stavebního zákona je účastníkem stavebního řízení pouze a) stavebník, b) vlastník stavby, na níž má být provedena změna, není-li stavebníkem, c) vlastník pozemku, na kterém má být stavba prováděna, není-li stavebníkem, může-li být jeho vlastnické právo k pozemku prováděním stavby přímo dotčeno, d) vlastník stavby na pozemku, na kterém má být stavba prováděna, a ten, kdo má k tomuto pozemku nebo stavbě právo odpovídající věcnému břemenu, mohou-li být jejich práva prováděním stavby přímo dotčena, e) vlastník sousedního pozemku nebo stavby na něm, může-li být jeho vlastnické právo prováděním stavby přímo dotčeno, f) ten, kdo má k sousednímu pozemku právo odpovídající věcnému břemenu, může-li být toto právo prováděním stavby přímo dotčeno, g) osoba, o které tak stanoví zvláštní právní předpis, pokud mohou být stavebním povolením dotčeny veřejné zájmy chráněné podle zvláštních právních předpisů a o těchto věcech nebylo rozhodnuto v územním rozhodnutí.

7. V dané věci má soud předně za prokázané, žaloba byla podána včas, když se žalobkyně o existenci veřejnoprávní smlouvu o umístění a provedení stavby skladové a servisní haly na výše uvedených pozemcích žalovaného dozvěděla dne [datum], přičemž žaloba byla podána dne [datum]. Dále z provedených listinných důkazů vyplývá, že žalobkyně je vlastníkem nemovitostí, nacházejících se v blízkosti pozemků žalovaného, na kterých má být dle příslušné veřejnoprávní smlouvy realizována stavba skladové a servisní haly. Jak vyplývá z výše citovaných ustanovení, žalobce musí prokázat, že se jedná o rušení držby, které je svémocné, tedy právem nedovolené. Žalovaný však provádí stavbu skladové a servisní haly na základě řádně uzavřené veřejnoprávní smlouvy, která nahradila stavební povolení. Soud má tedy za to, že v daném případě nejde o svémocné rušení držby. Ke svémocnému rušení práva (vlastnické právo žalobkyně k nemovitosti) nedochází, když žalovaný postupuje zcela v souladu s právem (dle příslušných ustanovení stavebního zákona). Jednání žalovaného je souladné s právem, nejedná se proto o svémocné rušení držby.

8. Soud tedy po zvážení všech okolností dospěl k závěru, že návrh žalobkyně není důvodný, proto žalobu zamítl.

9. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., když žaloba byla zamítnuta, žalobkyně je tak povinna hradit žalovanému náklady řízení. Tomu však žádné náklady řízení nevznikly, proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. shora 10. Dle ust. § 10 odst. 1 věta druhá zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, bylo-li na poplatku zaplaceno více, než činila poplatková povinnost, vrátí soud přeplatek. Žalobkyně společně s podáním žaloby zaplatila dne [datum] na účet soudu částku [částka] Soudní poplatek za podanou žalobu však činí dle položky 4 bod 1 písm. c) Sazebníku soudních poplatků částku [částka]. Soud proto rozhodl o vrácení přeplatku ve výši [částka], který bude po právní moci tohoto usnesení vrácen žalobkyni z účtu zdejšího soudu.