10 C 178/2018

Plný text

Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Burešové a soudců JUDr. Tomáše Němce a Mgr. Daniely Jandové ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky částka s přísl. a zaplacení částky částka o odvolání žalobce a žalovaného proti rozsudku Okresního soudu Praha – západ ze dne datum rozhodnutí , č. j. číslo jednací

I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku II. mění tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] jdoucím ode dne [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku I. potvrzuje.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně částku [částka], do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů odvolacího řízení částku [částka], do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce.

1. Okresní soud Praha – západ shora označeným rozsudkem (dále jen„ rozsudek soudu prvního stupně“) uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci [částka], do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.), zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] ode dne [datum] do zaplacení (výrok II.) a uložil žalobci povinnost zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení [částka], do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalovaného (výrok III.).

2. Soud prvního stupně vyšel ze skutkového zjištění, že žalobce jako společenství vlastníků vznikl dne [datum], předmětem jeho činnosti je správa, provoz a opravy společných částí domu, statutárním orgánem je výbor společenství. Žalovaný je vlastníkem bytů [číslo] v budově [adresa] v [obec], a zároveň je členem žalobce. Žalobce písemně informoval žalovaného předpisem odeslaným na adresu jeho trvalého bydliště o výši záloh na příspěvek za správu domu a pozemku a o výši záloh na služby spojené s užíváním předmětných bytů tak, že žalovaný znal s účinností od [datum] (s platností pro rok 2017) měsíční zálohy služeb spojených s užíváním každého z bytů v jeho vlastnictví s tím, že platby jsou splatné k 28. dni příslušného měsíce. Žalovaný předepsané měsíční zálohy nehradil vůbec, s výjimkou plateb spojených s bytem [číslo] kde pravidelně hradil bezhotovostně měsíčně částku [částka], celkem za celý rok 2017 částku [částka]. Žalovaný neumožnil žalobci odečet měřidel ve svých bytech, ačkoliv byl o termínu odečtu i o náhradním termínu několikrát informován. Vyúčtování zálohových plateb za leden až prosinec 2017 ke všem bytům ve vlastnictví žalobce bylo žalovanému odesláno dne [datum] na adresu jeho trvalého bydliště. [příjmení] dlužných nedoplatků z vyúčtování služeb za rok 2017 představuje celkovou částku [částka], kterou žalovaný přes výzvu nezaplatil.

3. Z hlediska právního posouzení soud prvního stupně uzavřel, že výpočet měsíčních záloh služeb pro jednotlivé byty vycházel z pravidel pro tvorbu předpisů úhrad, která byla nedílnou součástí stanov žalobce a ze zápisu ze Shromáždění žalobce konaného dne [datum], podle nichž se záloha na energie společných prostor odvozovala z vlastnického podílu, záloha na studenou vodu a vodné, stočné, na TUV, na ohřev TUV se odvozovala ze spotřeby v předchozím roce v jednotce, a záloha na topení podle nákladů na topení v jednotce v předchozím roce, s tím, že pro rozúčtování základní složky tepla má být od [datum] použita jako započitatelná plocha podlahová plocha s koeficientem 1,0 a údaj o započitatelné ploše nebude uváděn ve vyúčtování s tím, že byl přesně stanoven podíl pro rozúčtování tepla, energie společných prostor a ohřev teplé užitkové vody. Žalovaný, který je v souladu s § 1194 o. z. členem žalobce z titulu vlastnictví bytových jednotek, měl jako člen žalobce podle § 4 odst. 1 zák. č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytu a nebytových prostorů v domě s byty (dále jen„ zákon č. 67/2013 Sb.“) povinnost platit zálohy na služby spojené s užíváním bytu, která vyplývala i z článku XIV. odst. 2 písm. c) stanov. Soud prvního stupně dále vyšel z pravidel pro vyúčtování záloh tak, jak jsou stanovena v § 4 odst. 1, § 7 zák. č. 67/2013 Sb., a uzavřel, že vyúčtování doručená žalovanému nebyla provedena řádně. Protože žalovaný neumožnil provést odečty energií, žalobce spotřební složku položek určil pomocí vzoru stanoveného v příloze 2 vyhlášky č. 269/2015 Sb. o rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody pro dům (dále jen,, vyhl. č. 269/2015 Sb.), žalobce však měl u položky teplo chybu již ve vstupních hodnotách, výraznější početní chyby se pak žalobce dopustil při výpočtu spotřební složky teplé vody, kdy do vzorce dosazoval chybně započitelnou podlahovou plochu domu, namísto hodnoty podlahové plochy, jak bylo předepsáno v poznámce u daného vzorce. Chybně určené položky ceny položek teplo a ohřev TUV samy o sobě způsobují, že vyúčtování nemohla vyvolat splatnost žalobcem vyúčtovaných nedoplatků. Soud proto žalobu v této části jako nedůvodnou zamítl. Soud prvního stupně shledal důvodným nárok na zaplacení částky [částka], která představuje kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z dlužných částek za období od [datum] do [datum], když konstatoval, že žalobce zaslal žalovanému na adresu jeho trvalého bydliště dne [datum] předpisy měsíčních plateb včetně výše záloh ke všem jeho bytům se stanovením jejich splatnosti k 28. dni příslušného měsíce. Pokud žalovaný namítal, že doručování na adresu jeho trvalého pobytu neproběhlo řádným způsobem, pak soud prvního stupně odkázal na rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], kde se soud s námitkami žalovaného vypořádal tak, že žalovaný přes poučení soudu neprokázal, že zmocnil [právnická osoba] M. [právnická osoba] ke svému zastupování, ani že žalobci předložil doklad o zmocnění k zastupování. Doručování žalovanému na adresu trvalého bydliště tak bylo řádným doručením, bez ohledu na to, že se žalovaný s obsahem zásilky neseznámil. O nákladech řízení rozhodl soud prvního stupně podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že žalovanému, který měl ve věci neúspěch jen v poměrně nepatrné části, přiznal nárok na plnou náhradu nákladů řízení za zastoupení advokátem.

4. Proti tomuto usnesení podali oba účastníci včasné odvolání.

5. Žalobce ve svém odvolání, které směřovalo proti zamítavému věcnému výroku II. a souvisejícímu výroku o nákladech řízení mezi účastníky namítal, že právní posouzení i skutková zjištění soudu prvního stupně jsou výsledkem přepjatého formalismu, protože judikatura Nejvyššího soudu ČR o řádném a správném vyúčtování služeb neuvádí, že chyba v psaní nebo počtech způsobuje neplatnost, tedy nesplatnost, celého vyúčtování. Soud prvního stupně správně zjistil, že žalobce rozhodl o sjednocení započitatelné plochy s plochou podlahovou, přesto pak nesprávně rozlišuje při dosazování do vzorců prováděcí vyhlášky (č. 269/2015 Sb.) mezi započitatelnou plochu a podlahovou plochu, ačkoliv se v obou případech jedná o shodnou číselnou hodnotu. Dosazení hodnoty [výměra] je tedy správné, neboť hodnota [výměra] zahrnuje i sklepy a chodby a jiné společné prostory domu, které se při rozúčtování vytápění ani teplé vody nezohledňují. Žalovaný kromě dílčí úhrady za byt [číslo] nehradil v roce 2017 ničeho ani na zálohy za služby ani do fondu žalobce. Tato vadná a úmyslná platební morálka žalovaného trvá, fixní náklady na služby zůstávají k úhradě ostatním členům společenství vlastníků. Žalovaný znepřístupnil své byty k odečtům měřidel, výpočet náhradní spotřeby je ve vyúčtování náročnější a námitkami proti vyúčtování žalovaný dosáhl toho, že nemusí platit ničeho. Z pohledu žalobce se jedná o snahu žalovaného vyhnout se úhradám za byty ve svém vlastnictví. Žalovaný nedodržuje vlastní povinnosti člena společenství vlastníků, takové počínání se jeví jako rozporné s dobrými mravy a při rozhodnutí o nákladech řízení jsou podle žalobce důvody pro použití § 150 o. s. ř. tak, aby žalobce neplatil žalovanému náhradu nákladů řízení. Žalobce navrhl, aby odvolací soud změnil výrok II. napadeného rozsudku tak, že podané žalobě zcela vyhoví.

6. Žalovaný svým odvoláním napadl věcný vyhovující výrok I. a související výrok o nákladech řízení mezi účastníky [příjmení], které odůvodnil tím, že žalobce netvrdil ani nedoložil splatnost jím nárokovaných plateb kapitalizovaného úroku z prodlení. Splatnost plateb vůči žalobci nestanoví ani stanovy žalobce, ani nebylo předloženo žádné rozhodnutí shromáždění žalobce jako oprávněného orgánu o splatnosti plateb. Soud přes námitky žalovaného nezkoumal, zda byly předpisy žalob platně stanoveny, zejména kdo, kdy a jakým způsobem stanovil výši požadovaných plateb i způsob rozúčtování jednotlivých plateb na jednotlivé vlastníky bytových jednotek. U opakovaně soudem prvního stupně uváděného zápisu ze shromáždění z [datum] není patrné, zda tento dokument je dokumentem pravým; nebyly k němu připojeny žádné nezbytné přílohy. Údajné rozhodnutí shromáždění, že pro rozúčtování základní složky tepla bude jako započitatelná plocha použita plocha podlahová s koeficientem 1,0, je v rozporu se zákonem č. 67/2013 Sb., resp. vyhláškou č. 269/2015 Sb., neboť ustanovení o započitatelné podlahové ploše jsou kogentní a není možné je obcházet či měnit. [ulice] předpisy záloh jsou neplatné i z důvodu, že statutární orgán žalobce, tj. výbor žalobce, nebyl po dobu šesti let řádně obsazen. V období od [datum] až do volby nového výboru [datum] nebyl výbor usnášeníschopný a nebyl oprávněn přijímat žádná rozhodnutí. Žalovaný poukázal na účelové a nevěrohodné jednání žalobce ohledně doručování zásilek žalovanému, který opakovaně proti vůli žalovaného zasílal zásilky na adresu jeho trvalého bydliště a navíc je patrné, že dle gramáže zásilek podle poštovních podacích archů nemohly obsahovat víc než jednu listinu v rozporu s tím, co tvrdí žalobce. Za další důkaz absolutní účelovosti jednání žalobce a jeho nevěrohodnosti považuje žalovaný skutečnost, že existují dvě různé verze zápisu ze shromáždění vlastníků jednotek ze dne [datum], které žalobce dokládal soudu k prokázání jím tvrzených skutečností. Byty žalovaného nebyly z důvodů na straně žalobce a jeho zastupujících osob dlouhodobě užívány, tj. ani služby nebyly dodávány a odebírány a pak je požadavek na úhradu záloh na služby v rozporu s dobrými mravy. Žalovaný rovněž zpochybnil výpočet náhrady nákladů řízení. Žalovaný navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek ve výroku I. změnil tak, že nárok zamítne.

7. Žalobce ve vyjádření k odvolání žalovaného se shodnou argumentací jako v průběhu řízení a v odvolání proti napadenému rozsudku navrhl, aby odvolací soud v rozsahu napadeném žalovaným rozsudek soudu prvního stupně potvrdil.

8. Žalovaný ve vyjádření k odvolání žalobce argumentuje shodně jako v průběhu řízení a v odvolání proti napadenému rozsudku, označuje odvolání žalobce za zcela nedůvodné a odkazuje na rozhodnutí Krajského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], kterým byla zamítnuta žaloba žalobce pro údajné nedoplatky žalovaného za období roku 2015 z důvodů neřádnosti a nesprávnosti vyúčtování žalobce. Žalovaný navrhl potvrzení rozsudku soudu prvního stupně ve výroku II. napadeného odvoláním žalobce.

9. Krajský soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání je přípustné, bylo podáno oprávněnou osobou a včas (§ 202 a contr., § 201, § 204 odst. 1 o. s. ř.), přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně a řízení, které jeho vydání předcházelo podle ust. § 212 a § 212a odst. 1 a 5 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání žalobce je důvodné, odvolání žalovaného není důvodné.

10. Soud prvního stupně provedl dokazování (bod 8. až 31.) v rozsahu dostatečném pro rozhodnutí ve věci, jeho skutkové závěry jsou správné, odvolací soud se však neztotožňuje s právním hodnocením soudu prvního stupně, pokud jde o nárok žalobce z vyúčtování zálohových plateb za leden až prosinec 2017 pro jednotlivé byty ve vlastnictví žalovaného v návaznosti na vyúčtování zálohových plateb pro bytový dům, ve kterém se byty ve vlastnictví žalovaného nacházejí, tedy pokud jde o částku [částka].

11. Odvolací soud zopakoval podle § 213 odst. 2 o. s. ř. dokazování Stanovami společenství vlastníků jednotek 93 [adresa] až [číslo] v [obec], včetně nedílné součásti Stanov, kterými jsou pravidla pro tvorbu předpisu úhrad a pro tvorbu rozpočtu společenství (dále jen,,Stanovy“), předpisy plateb pro období 1. 1. až [datum] pro každý z bytů ve vlastnictví žalovaného, vyúčtováním zálohových plateb 2017 pro jednotlivé byty ve vlastnictví žalovaného, vyúčtováním zálohových plateb za rok 2017 pro [adresa] až [číslo] v [obec], poštovními podacími archy žalobce ze dne [datum] a ze dne [datum], zápisem ze Shromáždění společenství vlastníků ze dne [datum].

12. Odvolací soud po zopakování dokazování shodně se soudem prvního stupně uzavřel, že žalovaný je vlastníkem bytových jednotek [adresa] v domě, v němž společenství vlastníků představuje žalobce. [ulice] předpisy příspěvku vlastníka na správu domu a služby byly žalovanému odeslány dne [datum], vyúčtování zálohových plateb za rok 2017 bylo žalovanému odesláno dne [datum]. Žalovaný v období roku 2017 hradil z předepsané zálohy na služby pouze částečně ohledně bytu [číslo] za ostatní byty žalovaný předepsané zálohy na služby poskytované s užíváním bytu nehradil.

13. Společenství vlastníků je právnická osoba založená za účelem zajišťování správy domu a pozemku (§ 1194 odst. 1 věta první před středníkem o. z.). Žalovaný jako vlastník bytových jednotek je členem společenství vlastníků (§ 1194 odst. 2 o. z.), základním dokumentem společenství jsou stanovy, které upravují vnitřní režim společenství.

14. Podle článku XIV. bod 2. Stanov žalobce schválených shromážděním společenství vlastníků dne [datum] a vznikem vlastnického práva k jednotce vzniká vlastníku jednotky povinnost řídit se pravidly pro správu domu a pro užívání společných částí domu. Povinností vlastníka jednotky a člena společenství je zejména hradit stanovené příspěvky na správu domu a pozemku. Podle pravidel pro tvorbu předpisu úhrad, která jsou nedílnou součástí Stanov, služby představují: 1. energie společných prostor – záloha na elektrickou energii odvozená z vlastnického podílu v [spisová značka], 2. studená voda – vodné stočné podle spotřeby minulého roku v jednotce, 3. TUV – vodné stočné podle spotřeby minulého roku v jednotce, 4. ohřev TUV – podle spotřeby TUV v roce předchozím, 5. topení – záloha je stanovena podle nákladů na topení k jednotce v roce předchozím. Výši předpisu a záloh určuje a sděluje vlastníkům statutární orgán společenství.

15. Námitka žalovaného, že žalobce opakovaně proti vůli žalovaného zasílal písemnosti na adresu trvalého bydliště žalovaného, není důvodná. Okresní soud Praha - západ rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], již rozhodoval o povinnosti žalovaného zaplatit za shodné období (rok 2017) příspěvky na správu domu a pozemku, a již v tomto řízení uzavřel, že měsíční předpisy plateb byly žalovanému správně žalobcem doručovány na adresu uvedenou v katastru nemovitostí, to je [ulice a číslo], [PSČ] [obec], když žalovaný nedoložil svá tvrzení o tom, že pověřil [právnická osoba] M.Sieber zastupováním při správě bytových jednotek v jeho vlastnictví a přesnou adresu svého dlouhodobého zahraničního pobytu sdělil žalobci až e-mailem ze dne [datum], tedy v době pro doručování předpisu úhrad pro rok 2017 nerozhodné. Žalobce proto nijak nepochybil, když žalovanému doručoval na adresu trvalého bydliště uvedenou v katastru nemovitostí, jak to ostatně odpovídá způsobu doručování určenému v Čl. 7 bod 6. Stanov. Žalovaný se tak nemůže bránit tím, že předpisy úhrad nedošly do jeho dispozice, protože se v místě svého bydliště v době doručování nezdržoval. Stejné závěry platí i v poměrech projednávané věci. Pokud žalovaný spornou zásilku obsahující vyúčtování zálohových plateb odeslaných žalobcem dne [datum] nepřevzal a při nemožnosti fakticky ověřit obsah této konkrétní zásilky se jeví obrana žalovaného, že gramáž zásilky vylučuje žalobcem tvrzené listiny tvořící její obsah, jako účelová. Stejná obrana ohledně zásilky ze dne [datum] je pak zcela bezdůvodná, protože podací arch žalobce ze dne [datum] nebyl důkazem pro toto řízení právně významným.

16. Zcela nedůvodná je námitka žalovaného, že výbor žalobce nebyl po dobu šesti let řádně obsazen, a že existují dvě různé verze zápisu ze Shromáždění vlastníků jednotek ze dne [datum]. K rozhodování sporů mezi společenstvím vlastníků jednotek a vlastníkem jednotky slouží zvláštní řízení podle § 1209 o. z. K projednání a rozhodnutí o žalobách, pro které jsou stanoveny prekluzivní lhůty, je věcně příslušným podle § 9 odst. 2 písm. l) o. s. ř. krajský soud, který rozhoduje ve věcech shromáždění společenství vlastníků a sporů z toho vzniklých, s výjimkou sporů o příspěvky členů sopolečenství vlastníků na správu domu a pozemku, sporů o zálohy na úhradu za služby a způsobu rozúčtování cen služeb. Okresní soud tak není soudem věcně příslušným k rozhodování o žalovaným shora uplatněných námitkách a nemůže se tak těmito otázkami ani jako předběžnými zabývat.

17. Vztah mezi společenstvím vlastníků jednotek a vlastníkem jednotky, týkající se plateb záloh na správu domu a pozemku a úhrad za služby spojené s užíváním jednotky, je vztahem závazkovým (obligačním), vyplývajícím z jiné právní skutečnosti (usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]).

18. Žalobce jako společenství vlastníků jednotek byl a je oprávněn v rámci předmětu své činnosti uzavírat smlouvy o zajištění dodávek služeb spojených s užíváním jednotek, za tímto účelem požadovat od jednotlivých vlastníků zálohy na úhradu takto čerpaných služeb a přijaté finanční prostředky po uplynutí zúčtovacího období ve vztahu ke konkrétním vlastníkům jednotek vyúčtovat. Povinnost žalovaného jako vlastníka jednotky v domě platit žalobci zálohy na služby vyplývá z ustanovení § 1181 odst. 1 o. z., z Čl. III. bod 6. písm. a) a b) Stanov žalobce a z § 3 odst. 2 zák. č. 67/2013 Sb. Pro rok 2017 uvedeným způsobem žalobce předepsal žalovanému měsíční zálohy pro byt [číslo] ve výši [částka], pro byt [číslo] ve výši [částka], pro byt [číslo] ve výši [částka], pro byt [číslo] ve výši [částka], pro byt [číslo] ve výši [částka], pro byt [číslo] ve výši [částka]. Žalovaný uhradil na zálohách pouze pro byt [číslo] částku [částka]. Podle vyúčtování zálohových plateb za leden až prosinec 2017 odeslaného žalovanému dne [datum] činí nedoplatek z vyúčtování služeb všech žalovaným vlastněných bytů [částka].

19. Nebylo-li vyúčtování služeb řádné (v souladu se smlouvou a předpisy jej regulujícími), poskytovatel služeb (pronajímatel, společenství vlastníků, atd.) svou povinnost provést vyúčtování služeb nesplnil a jeho povinnost trvá i nadále (rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]).

20. Zákonná úprava vychází z konstrukce, že společenství vlastníků jednotek je povinno zajistit vlastníkovi jednotky plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby (§ 2 písm. a) a b) zák. č. 67/2013 Sb.). Není-li platba za poskytované služby ujednána paušální částkou podle § 9 zák. č. 67/2013 Sb., má společenství vlastníků jednotek právo požadovat po vlastníku jednotky placení záloh a potom je jeho povinností skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtovat vždy za zúčtovací období a vyúčtování příjemci služeb – vlastníku doručit nejpozději do čtyř měsíců od skončení zúčtovacího období (§ 107 zák. č. 67/2013 Sb.) Nejvyšší soud ve svých rozhodnutích opakovaně zdůraznil, že splatnost nedoplatku může nastat jedině na základě řádného, tj. v souladu se všemi příslušnými předpisy provedeného vyúčtování (např rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]). Podle § 2 písm. f) zák. č. 67/2013 Sb., se vyúčtováním rozumí vyčíslení skutečné výše nákladů na služby a záloh na jednotlivé služby v daném zúčtovacím období. V § 7 odst. 2 citovaného zákona jsou pak konkrétně uvedené náležitosti vyúčtování, které musí obsahovat skutečnou výši nákladů na služby, v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování. Vyúčtování, které musí být příjemci služeb doručeno, určí výši přeplatku či nedoplatku na poskytnutých službách, jehož finanční vyrovnání se provede ve lhůtě vyplývající z § 7 odst. 3 zák. č. 67/2013 Sb. Nejvyšší soud ve svých rozhodnutích opakovaně uvedl, že v řízení o zaplacení nedoplatku soud při vyúčtování služeb provedeného podle zákona č. 67/2013 Sb., zkoumá, zda vyúčtování služeb bylo provedeno řádně a stalo se splatným, a to bez ohledu na to, zda proti vyúčtování podal příjemce služeb námitky, neboť ani absence námitek nemůže zhojit případné nesprávnosti ve vyúčtování.

21. V posuzované věci soud prvního stupně uzavřel (a tento závěr napadá žalobce v odvolání), že vyúčtování nebylo správné, pokud jde o vyúčtování záloh k bytu [číslo] protože žalobce při započtení částečné úhrady platbu nerozdělil poměrně, ale započetl ji nejprve na celý příspěvek na správu domu a zbytek na zálohu služeb, dále proto, že při využití vzorce stanoveného vyhláškou ministerstva pro místní rozvoj č. 269/2015 Sb., pro zjištění spotřeby tepla a ohřevu TUV se žalobce dopustil početních chyb, když do výpočtového vzorce zadával nesprávné vstupní hodnoty. Za podstatnou chybu při výpočtu spotřební složky teplé vody (ohřevu TUV) soud prvního stupně označil do vzorce chybně dosazovanou započitatelnou podlahovou plochu domu, namísto hodnoty podlahové plochy domu, jak bylo předepsáno v poznámce u daného vzorce.

22. S tímto závěrem se odvolací soud neztotožňuje a odvolací námitku žalobce o správnosti vyúčtování považuje za důvodnou.

23. Soud prvního stupně správně uzavřel, že žalovaný přes opakované písemné výzvy nezpřístupnil měřidla energií ve svých bytech, žalobce proto spotřební složku tepla a TUV určil pomocí vzorce stanoveného v Příloze 2 vyhlášky č. 269/2015 Sb. Na rozdíl od soudu prvního stupně odvolací soud dospěl k závěru, že vyúčtování pomocí tohoto vzorce provedl žalobce správně v souladu se schváleným návrhem výboru shromáždění, podle zápisu ze Shromáždění společenství vlastníků ze dne [datum], podle kterého pro rozúčtování základní složky tepla se užije nadále jako započitatelná plocha podlahová plocha s koeficientem 1,0 s tím, že údaj o velikosti započitatelné podlahové plochy bytu nebude nadále ve vyúčtování uváděn a energie společných prostor se rozúčtuje podle podílů podlahové plochy bytu ve vztahu k celkové ploše všech bytů. Takový postup odpovídá ustanovení § 2 písm. d) a e) ve spojení s Přílohou číslo 1 část A vyhlášky č. 269/2015 Sb., podle nichž podlahovou plochou je podlahová plocha místností bytu kromě teras, balkonů a lodžií a vedlejších prostorů, které jsou umístěny mimo byt a započitatelnou podlahovou plochou je podlahová plocha vynásobená koeficienty uvedenými v Příloze [číslo] části A k této vyhlášce, a to je koeficient 1,0 pro byt. Pak i pro výpočet spotřební složky nákladů na vytápění a spotřební složky na poskytování teplé vody podle Přílohy 2 vyhlášky č. 269/2015 Sb., se hodnota započitatelné podlahové plochy a podlahové plochy neliší.

24. Odvolací soud nesouhlasí ani se závěrem soudu prvního stupně, že vyúčtování záloh k bytu [číslo] je nesprávné proto, že žalobce při započtení částečné úhrady platbu nerozdělil poměrně na zaplacení příspěvku na správu domu a na zálohy na služby, ale započetl ji na celý příspěvek na správu domu a zbytek teprve na zálohu na služby, ačkoliv obě částky byly splatné téhož dne. Splnění více dluhů u téhož věřitele upravuje ustanovení § 1933 odst. 1 o. z., který uvádí, že při stejné míře zajištění několika závazků se plnění započte nejprve na závazek nejdříve splatný. Pro případy, že plnění nestačí na vyrovnání všech shodně splatných dluhů u téhož věřitele a dlužník při plnění neurčil, který z více dluhů chce vyrovnat, platí podle i v poměrech zák. č. 87/2012 Sb., občanský zákoník, použitelná judikatura k předchozí právní úpravě, podle které při úvaze který z více dluhů téhož věřitele má být za takové situace vyrovnán, pak lze vycházet buď ze zásady priority (typicky přednostní vyrovnání některého z více dluhů založené na době splatnosti) nebo ze zásady proporcionality, tedy průměrného vyrovnání všech dluhů; nemůže-li se uplatnit zásada priority, je třeba postupovat podle zásady proporcionality (rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]).

25. Vzhledem k tomu, že v posuzované věci měl ohledně plateb spojených s bytem [číslo] žalobce vůči žalovanému dvě shodně splatné pohledávky, pak nijak nepochybil, pokud zaplacené platby započetl prioritně na pevně stanovenou částku představující příspěvek na správu domu a zbývající část platby na zálohu na služby, která je pohyblivá a podléhá ročnímu vyúčtování, takže v době jednotlivých úhrad ze strany žalovaného nebyla celková výše dluhu za služby za zúčtovací období známá.

26. Odvolací soud tedy uzavřel, že vyúčtování služeb žalobcem za byty ve vlastnictví žalovaného obsahuje všechny předepsané náležitosti, když v něm je uvedena cena provedené služby ve správné výši i výše nákladů a záloh za jednotlivé služby ve smyslu § 7 zák. č. 67/2013 Sb. Nárok žalobce na splnění povinnosti zaplatit splatný nedoplatek plynoucí z vyúčtování zálohových úhrad za služby není v rozporu s dobrými mravy, jak uvádí žalovaný, ale zákonným požadavkem na splnění povinnosti vlastníka jednotky ve vztahu ke společenství vlastníků jednotek.

27. Námitka žalovaného, že žalobce netvrdil a nedoložil splatnost jím nárokovaných plateb a pak soud prvního stupně nesprávně vyhověl žalobě co do přiznání žalobcem vzneseného nároku na úhradu úroku z prodlení s úhradou předepsaných záloh na služby (výrok I. napadeného rozsudku), je nedůvodná. Splatnost záloh na úhradu za plnění spojená s užíváním bytu byla určena v souladu s Čl. XVII. odst. 1 Stanov žalobce v jednotlivých vyúčtováních ke každému 28. dni příslušného měsíce. Protože žalovaný dlužil žalobci splatné zálohy na úhradu za služby, vznikl žalobci nárok na úrok z prodlení z dlužných záloh za měsíc leden až březen 2017, a to za dobu od jejich splatnosti do konce lhůty k provedení jejich vyúčtování (rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]). Soud prvního stupně proto postupoval správně, když žalobci přiznal úrok z prodlení z žalobcem požadovaných dlužných záloh ve výši [částka].

28. Na základě shora uvedených závěrů odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně v zamítavém věcném výroku II. podle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. změnil tak, že žalobě vyhověl; ve věcném vyhovujícím výroku I. pak rozsudek soudu prvního stupně podle § 219 o. s. ř. jako správný potvrdil.

29. O náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně rozhodoval odvolací soud podle § 224 odst. 2 a § 151 odst. 1 o. s. ř. a uzavřel, že ve věci zcela úspěšný žalobce má podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení ve výši [částka], tj. náhrada za zaplacený soudní poplatek [částka] a [částka] za náklady účelně vynaložené na zastoupení advokátem, tj. odměna advokáta za 17 úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 písm. b), d) a g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) po [částka] podle § 7 bod 5., § 8 odst. 1 advokátního tarifu (předžalobní výzva, převzetí zastoupení, žaloba, vyjádření k návrhu na přerušení řízení ze dne [datum], doplnění žaloby k výzvě soudu ze dne [datum] a [datum], účast u jednání dne [datum], [datum], [datum] (2 hodiny), [datum] (3 hodiny), [datum] (2 hodiny) a [datum] (2 hodiny), odměna advokáta za 2 úkony právní služby ve výši jedné poloviny podle § 11 odst. 2 písm. f), h) a odst. 3 advokátního tarifu ve výši [částka] (účast u jednání dne [datum] zrušeného na žádost žalovaného a replika žalobce dne [datum]). Odvolací soud nepřiznal žalobci jím uplatněnou odměnu a náhradu hotových výdajů za soudem nevyžádanou repliku k vyjádření žalovaného ze dne [datum], za sdělení k žádosti žalovaného o nahlížení do účetnictví SVJ dne [datum], které hodnotil jako úkony neúčelné. Za žalobcem účtovaný úkon replika ze dne [datum] přiznal ve smyslu § 11 odst. 3 advokátního tarifu odměnu ve výši jedné poloviny, když repliku hodnotil jako jednoduché písemné podání bez právního rozboru věci. Žalobci dále náleží náhrada hotových výdajů za 15 úkonů právní služby po [částka] podle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu, [částka] jako náhrada za promeškaný čas podle § 14 odst. 1 a 3 advokátního tarifu a cestovné ve výši [částka] vozem značky Renaul Koleos [registrační značka] pro cesty k jednání soudu prvního stupně dne [datum], [datum], [datum], [datum], a [datum] a vozem [příjmení] [příjmení], [registrační značka] pro cesty k jednání soudu dne [datum] a [datum] na trase [obec] [obec] a zpět 2 x 180 km při spotřebě vozu [příjmení] [příjmení] zjištěného z technického průkazu použitého vozidla 6,3 l [číslo] km při ceně benzínu [částka] za litr a při výši náhrady [částka] za kilometr podle vyhlášky č. 589/2020 Sb. Náhradu nákladů řízení tvoří rovněž náhrada DPH z odměny, náhrady hotových výdajů, náhrady za ztrátu času a cestovného zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení] ve výši [částka].

30. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. a v odvolacím řízení zcela úspěšnému žalobci přiznal náhradu nákladů řízení ve výši [částka], tj. [částka] za zaplacený soudní poplatek, odměna advokáta za 3 úkony právní služby (odvolání, vyjádření k odvolání žalovaného, účast u jednání odvolacího soudu dne [datum]) podle § 11 odst. 1 písm. d) a g), § 7 bod 5 a § 8 odst. 1 advokátního tarifu, náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby po [částka] podle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu, náhrada za promeškaný čas za 6 hodin po [částka] dle § 14 odst. 1 a 3 advokátního tarifu a cestovné k jednání odvolacího soudu dne [datum] na trase [obec] - [obec] a zpět 180 km vozem zn. Nissan Almera, [registrační značka] ve výši [částka] podle § 13 odst. 5 advokátního tarifu a vyhl. č. 511/2021 Sb.

31. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen žalobci zaplatit ve lhůtě určené podle § 160 odst. 1 o. s. ř. na zákonné platební místo, kterým je podle § 149 odst. 1 o. s. ř. zástupce žalobce.