10 C 218/2024

Plný text

Okresní soud Praha-západ rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Zahradníkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky A sídlem Adresa advokátky A proti žalovaným:

1. Jméno žalované A ., IČO IČO žalované A sídlem Adresa žalované A 2. Jméno žalované B , narozený Datum narození žalované B Jméno advokátky B sídlem Adresa advokátky B pro zaplacení 1 162 737 Kč s příslušenstvím I. Žalovaná 1) a žalovaný 2) jsou povinni zaplatit žalobkyni částku ve výši , částka, spolu se smluvním úrokem z prodlení ve výši 54,75 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení s tím, že plněním jednoho ze žalovaných zaniká v rozsahu plnění povinnost ostatních žalovaných, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Žalovaná 1) a žalovaný 2) jsou povinni zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši , částka, s tím, že plněním jednoho ze žalovaných zaniká v rozsahu plnění povinnost ostatních žalovaných, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se návrhem, podaným soudu dne , datum, , domáhala po žalovaných úhrady částky ve výši , částka, spolu s příslušenstvím, specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku s tím, že plněním jednoho ze žalovaných zaniká v rozsahu plnění povinnost ostatních žalovaných. Návrh odůvodnila tím, že dne , datum, uzavřela se žalovanou 1 úvěrovou smlouvu č. , hodnota, (dále jen „Smlouva“). Na základě Smlouvy poskytla žalobkyně žalované č. , hodnota, finanční prostředky ve výši , částka, , a to formou převzetí dluhu žalované 1 od dodavatele, se kterým žalovaná 1 uzavřela kupní smlouvu o koupi předmětu financování. Žalovaná 1 se zavázala hradit splátky dle platebních podmínek a dle předpisu splátek uvedených ve Smlouvě. Žalovaná 1 se dostala do prodlení s hrazením sjednaných splátek úvěru, a to již počínaje splátkou č. , hodnota, splatnou ke dni , datum, , proto přistoupila žalobkyně k výpovědi smlouvy a uplatnila zajišťovací převod práva k předmětu financování. Smlouva byla s účinností od , datum, předčasně ukončena. V důsledku předčasného ukončení Smlouvy vznikla žalobkyni pohledávka, která k dni splatnosti konečného vypořádání (dne , datum, ) činila částku ve výši , částka, . Žalovaný 2 na základě ručitelského prohlášení ze dne , datum, (dále jen "Ručitelské prohlášení") převzal ručení za veškeré peněžité dluhy žalované 1 vyplývající ze Smlouvy. Žalovaná částka, vypočtená v konečném vypořádání, se skládá ze splatných a neuhrazených splátek ve výši , částka, , kdy jde o splatné a neuhrazené splátky čl. 8.1.2 písm. a) Smlouvy ke dni zesplatnění úvěru dne , datum, a dále z nesplacené části úvěru ve výši , částka, , kdy jde o škodu dle čl. 8.1.2 písm. a) Smlouvy, tedy o diskontované budoucí úroky, tj. odúročené budoucí splátky na úrok z úvěru a o nesplacenou část jistiny úvěru. Nesplacená část jistiny se skládá z nesplacené splátky počítané na jistinu úvěru dle předpisu splátek. Dle čl. 8.1.2 písm. a) Smlouvy je žalobkyně oprávněna vyúčtovat součet všech zbývajících úvěrových splátek, tj. jistiny i úroku z úvěru. Žalobkyně však požaduje po žalované 1 zaplacení pouze diskontované výše budoucích úroků, tedy částku nižší, než by dle Smlouvy mohla požadovat. Přirůstání úroků k jistině bylo mezi žalobkyní a žalovanou 1 sjednáno v čl. 3.1 Smlouvy. Dlužné úroky z prodlení byly vyčísleny na částku ve výši , částka, , dle čl. 8.1.2 písm. c) Smlouvy se jedná o úrok z prodlení s placením splatných splátek od doby splatnosti do uhrazení splátky. V případě, že je splátka uhrazena až po zesplatnění úvěru, je počítán úrok pouze do dne zesplatnění, tj. do dne , datum, . Výše úroku z prodlení byla mezi žalobkyní a žalovanou 1 sjednána v čl. 3.1 Smlouvy, dle kterého je žalobkyně oprávněna požadovat úrok z prodlení ve výši 0,15 % z dlužné částky za každý den prodlení, což odpovídá sazbě 54,75 % ročně. V případě položky G – jiné pohledávky ze zákaznické smlouvy ve výši , částka, se jedná o vyúčtovaný poplatek za zpracování konečného finančního vyrovnání ve výši , částka, + 21 % DPH, když nárok žalobkyně na úhradu těchto nákladů vyplývá z čl. 8.1.5 Smlouvy ve spojení s čl. 3.2 Smlouvy a Sazebníkem poplatků. Žalovaná 1 byla povinna přistavit žalobkyni předmět financování nejpozději do , datum, . Žalovaná 1 tuto povinnost nesplnila, proto žalobkyně pověřila specializovanou společnost , právnická osoba, (dále též jen „Společnost“) oslovením žalované 1 a zajištěním předmětu financování. Došlo k mnoha telefonickým kontaktům mezi pracovníky Společnosti a jednatelem žalované 1, který opakovaně přislíbil součinnost, své sliby však nedodržel. Společnost poté kontaktovala i ručitele – žalovaného 2. Přestože se žalovaný 2 pokusil poskytnout součinnost, Společnosti se vozidlo zajistit nepodařilo. Žalobkyně ani specializovaná Společnost nemají k dispozici operativní prostředky, které má Policie ČR nebo jiná silové složka státní moci. Není pravdou, že žalobkyně nepodnikla žádné kroky k získání předmětu financování. K dnešnímu dni nemá žalobkyně žádné poznatky ohledně výskytu předmětného vozidla. Vozidlo bylo využíváno na území různých států, různými osobami, navíc cizího občanství, což výrazně ztěžuje zajištění a odebrání vozidla. Je v přímém zájmu žalobkyně, aby předmět financování získala do svého držení a následně jej zpeněžila, když pouze v takovém případě má jistotu, že její pohledávka bude (alespoň z části) uhrazena. Stejně tak je k nalezení a odebrání vozidla motivována Společnost, která tuto činnost pro žalobkyni zajišťuje, když je její odměna vázána právě na skutečnost, že se podaří předmět financování předat žalobkyni. Žalobkyně prostřednictvím právního zástupce vyzvala žalovanou 1 k úhradě dlužné částky dopisem ze dne , datum, . Žalovaní však svou povinnost nesplnili a dlužná částka nebyla k datu podání žaloby uhrazena.

2. Následně žalobkyně doplnila, že principem zajišťovacího převodu práva je smluvní a dočasný převod práv dlužníka na věřitele, a to k zajištění pohledávky věřitele za dlužníkem po dobu existence tohoto dluhu. Dle právní teorie má zákonná úprava zajišťovacího převodu práva dispozitivní charakter. Tento závěr akcentuje i soudem citované rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, . Není tedy vyloučeno, aby si smluvní strany v případě zajišťovacího převodu práva sjednaly některá práva a povinnosti odlišně od právní úpravy bez hrozby sankce neplatnosti jejich právního jednání. Této možnosti žalobkyně a žalovaná 1 využily. Obě smluvní strany vystupovaly při uzavírání smlouvy v pozici podnikatelů. V čl. 4.1.6 Smlouvy byla sjednána účinnost zajišťovacího převodu vlastnického práva i po výpovědi smlouvy či v případě odstoupení od smlouvy. Dále v čl. 4.2.1 smlouvy bylo sjednáno, že zajišťovací převod vlastnického práva trvá až do okamžiku řádného a úplného uspokojení všech dluhů žalované 1 ze smlouvy, případně do okamžiku prodeje automobilu. V čl. 4.2.2 smlouvy si pak žalobkyně a žalovaná č. , hodnota, ujednaly, že nebude-li pohledávka žalobkyně ze smlouvy řádně a včas uhrazena, je žalobkyně oprávněna prodat automobil třetí osobě postupem dohodnutým ve smlouvě, přičemž žalovaná č. , hodnota, se zavazuje strpět prodej automobilu a uspokojení pohledávky žalobkyně z výtěžku prodeje. Dle čl. 4.2.2 smlouvy tak žalobkyně nebyla oprávněna si automobil ponechat jako trvalý vlastník oproti zániku pohledávky ze smlouvy. Z výše pospaného je evidentní, že se žalobkyně a žalovaná 1 využily dispozitivního charakteru ustanovení § 2044 ObčZ a dobrovolně se odchýlily od znění zákonné normy a pro případ prodlení se dohodly na uspokojení pohledávky ze smlouvy až ke dni vyplacení výtěžku prodeje automobilu. Nelze tedy na projednávanou věc doslovně aplikovat ustanovení § 2044 odst. 1 ObčZ a citované rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, , dle kterého v okamžiku prodlení dlužníka s řádným a včasným plněním se podmíněný převod práva stane nepodmíněným, tedy že věřitel se při současném zániku zajištěné pohledávky stane trvalým (nepodmíněným) vlastníkem věci, která byla předmětem zajištění, aby s ní mohl plně disponovat a jejího případného prodeje se uspokojit. Dle citovaného rozhodnutí Nejvyššího soudu by pak nešlo za spravedlivou označit situaci, v níž by se věřitel stal řádným (nepodmíněným) vlastníkem předmětu zajištění, avšak dluh dlužníka by nadále trval (a tedy nezanikl okamžikem změny podmíněného převodu vlastnického práva na nepodmíněný). V souzeném případě si však smluvní strany ve smlouvě ujednaly, že v okamžiku prodlení s úhradou pohledávky tato pohledávka nezaniká a trvá nadále i přes existenci zajišťovacího převodu práva, neboť právě až z výtěžku prodeje automobilu dojde k úhradě pohledávky. Citované rozhodnutí sp. zn. , spisová značka, je dle žalobkyně ze strany Nejvyššího soudu nedostatečně odůvodněno, na což značně kriticky upozornila i odborná veřejnost, zejména článek, jehož autory jsou renomované osobnosti právní teorie a praxe, , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , a , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , , tituly za jménem, Citovanému rozhodnutí bylo vytknuto, že soud dochází k nijak nezdůvodněnému závěru o nemožnosti (neplatnosti) ujednání, které okamžik zániku zajištěného dluhu nespojuje se vznikem nepodmíněnosti zajišťovacího převodu práva. Zde však není jasné, o jakou neplatnost se má dle dovolacího soudu jednat (absolutní, či relativní). Dle Nejvyššího soudu musí zajištěná pohledávka zaniknout (nejpozději) v okamžiku, kdy se zajišťovací převod práva stal nepodmíněným. S uvedeným závěrem žalobkyně nesouhlasí, neboť dle názoru žalobkyně ustanovení § 2044 odst. 1 ObčZ nevylučuje dohodu smluvních stran o jiném způsobu realizace zajišťovacího převodu práva poté, kdy se dlužník dostane do prodlení s úhradou zajištěného dluhu, neboť dané ustanovení je dispozitivní. Přednesený právní názor žalobkyně koresponduje i názory autorů článku, na který žalobkyně odkazuje. Pokud jde o dispozitivnost uvedeného ustanovení, dovoluje si žalobkyně odkázat i na příslušný komentář k občanskému zákoníku vztahujícímu se k řešenému ustanovení. Může tak být ujednáno, že ani v okamžiku prodlení dlužníka se převod nestává nepodmíněným, nýbrž že věřiteli tímto okamžikem vznikají určitá práva odlišná od zákonné konstrukce, popř. dokonce povinnosti (v této projednávané věci to byla povinnost žalobkyně provést prodej automobilu způsobem dohodnutým ve smlouvě). Lze tedy ujednat, že v okamžiku prodlení dlužníka vzniká právo věřitele zajištění realizovat, a to ať již způsobem obdobným realizaci zástavy, nebo způsobem jiným. V takto ujednané konstrukci nelze spatřovat jakýkoli rozpor se smyslem a účelem zajišťovacího převodu práva. Navíc žalovaná č. , hodnota, jako dlužník mohla zabránit nastoupení uvedených účinků zajišťovacího převodu práva tím, že by řádně a včas splnila svůj dluh. Takový postup byl plně v její moci a nemohl být ze strany žalobkyně jako věřitele jakkoli zmařen. Tím, že žalovaná 1 porušila svoji smluvní povinnost, aktivoval se následný mechanismus, jenž umožnoval žalobkyni realizaci zajištění způsobem obdobným realizaci zástavního práva. V projednávané věci nelze v ustanoveních čl. 4.2.1 a násl. smlouvy spatřovat zásadní zhoršení pozice žádné ze smluvních stran, tím spíše ne pozice žalované 1. Tato žalovaná měla možnost zabránit vzniku pro ni rizikové situace a toto její úsilí nemohlo být jednáním žalobkyně zmařeno. Postačovalo, aby žalovaná 1 dostála svým smluvně přejatým povinnostem a uhradila pohledávku žalobce. Dle žalobkyně tedy nelze v projednávané věci hovořit o nespravedlnosti, pokud si smluvní strany svobodně dohodly uspokojení pohledávky až z výtěžku prodeje zajištění. Zvolenou konstrukci zajišťovacího převodu vlastnického práva lze naopak hodnotit jako pro obě strany spravedlivou, vyváženou a hospodářsky racionální, a tedy platnou. Dále žalobkyně uvedla, že dle jejího právního názoru jsou skutkové okolnosti dané věci poněkud odlišné od věci řešené Nejvyšším soudem v citované rozhodnutí sp. zn. , spisová značka, . Citované rozhodnutí se týkalo nemovité věci, kdy nemovitá věc je zapsána ve veřejném seznamu (katastru nemovitostí) a její umístění je známé, v tomto řízení se však zajišťovací převod práva týká věci movité – automobilu. Zatímco u nemovitosti postačí provedení příslušného zápisu v katastru nemovitostí, u movitých věcí je z jejich povahy situace odlišná, neboť dlužník musí dodat věřiteli samotnou movitou věc a předat mu doklady, které se k této věci vztahují (především ty, jež jsou nutné k užívání věci). Až poté totiž může věřitel věc zpeněžit a z výtěžku uspokojit svou pohledávku. Aby byl naplněn smysl a účel zajišťovacího převodu práva v této věci, bylo nutné, aby se automobil dostal do její dispozice, popř. aby se vydání automobilu domohla po osobě, jíž byl automobil předán ze strany žalované 1 v rozporu se smluvními ujednáními. K dnešnímu dni nemá žalobkyně žádné poznatky o tom, kde se automobil nachází, kdo jej vlastní, jaký je jeho technický stav a zda vůbec automobil ještě existuje jako věc v právním slova smyslu. Žalobkyně tak nezná aktuální hodnotu automobilu a neznala ani jeho hodnotu ke dni splatnosti pohledávky. Žalobkyně vyvinula poměrně značnou snahu o získání informací o automobilu a snažila se zajistit si informace a vydání automobilu do své dispozice poměrně intenzivně. V příkrém kontrastu s touto aktivitou žalobkyně je reálná pasivita žalované 1 a žalovaného 2, kdy žalovaná 1 na své smluvně přejaté povinnosti zcela rezignovala. Žalovaný 2 v rámci své procesní obrany předložil kopii několika inzerátů obdobných vozidel, to však v situaci, kdy mu nemohla být vůbec známa reálná existence automobilu, popř. jeho technický stav, tedy i jeho odpovídající hodnota (cena). Žalobkyně je přesvědčena, že na projednávanou věc by měl soud nahlížet i hlediskem elementární spravedlnosti. Žalobkyně poskytla žalované 1 značně finanční prostředky, jejíž splacení si zajistila zajišťovacím převodem práva. Finanční prostředky žalovaná 1 žalobkyni nevrátila. V této situaci žalobkyně automobil, jenž byl předmětem zajištění, nemá k dispozici a ani neví, zda automobil vůbec existuje a jakou měl hodnotu v době prodlení žalované 1 s úhradou jejího dluhu. Žalobkyně tedy nemůže z prodeje automobilu jakkoli uspokojit svou pohledávku za žalovanou 1, za jejíž úhradu odpovídá žalovaný 2 jako ručitel. Ztrátu automobilu zapříčinila žalovaná 1, která tím hrubě porušila smluvní ujednání, k jejíž dodržování se zavázala. Naproti tomu žalobkyně všechna smluvní ujednání dodržela. Pakliže by se tedy v této věci mělo skutečně potkat nepodmíněné vlastnictví automobilu se zánikem zajištěné pohledávky tak, jak to zmiňuje Nejvyšší soud v citovaném rozhodnutí, založilo by to zjevnou nespravedlnost, kterou by nedůvodně musela snášet žalobkyně.

3. Žalovaná 1 se k podané žalobě nijak nevyjádřila.

4. Žalovaný 2 uvedl, že s podanou žalobou nesouhlasí. Uvedl, že je to právě žalobkyně, která svou činností zapříčinila to, že eviduje neuhrazený úvěr ze Smlouvy. V době, kdy byl žalované 1 poskytnut úvěr na pořízení vozidla Škoda Superb, působil žalovaný 2 u žalované 1 jako její jednatel. Žalovaná 1 však byla následně pod vedením různých jednatelů, když i nadále byl úvěr řádně hrazen. V březnu 2023 byla žalovanému 2 doručena výzva od žalobkyně k úhradě úvěru z titulu ručitelského prohlášení. Žalovaný 2 žalobkyni poskytl kontakt na nového jednatele žalované 1 a činil aktivní kroky k tomu, aby bylo dohledáno vozidlo, na jehož nákup byl úvěr poskytnut. Žalobkyně měla od žalovaného 2 informace ohledně lokalizace vozidla a měla si tak vozidlo, jako svůj majetek, zajistit a následně pak z prodeje tohoto vozidla uspokojit úvěr – leasing, když právě z tohoto důvodu je vozidlo ve vlastnictví žalobkyně. Žalovaný 2 podnikal kroky k tomu, aby bylo vozidlo nalezeno a mohlo se dostat do dispozice žalobkyně. Veškeré informace o poloze vozidla, které získal, dne , datum, předal žalobkyni, která však do současné doby nepodnikla žádné kroky k tomu, aby vozidlo do své dispozice získala a naopak požaduje zaplacení úvěru po žalovaném 2. Žalovaný 2 se domnívá, že žalobkyně jako věřitel zavinila, že pohledávka nemůže být uspokojena., neboť nepostupovala při správě své pohledávky za dlužníkem s péčí řádného hospodáře, když žalobkyně bezdůvodně odkládala vymáhání pohledávky či vymáhání této pohledávky zbytečně prodlužovala. Dle ustálené judikatury pochybení věřitele může spočívat i v tom, že nepodnikne žádné potřebné kroky k tomu, aby zabránil dlužníkovi v účelovém snižování majetku v takovém rozsahu, že je ohroženo uspokojení pohledávky věřitele. Pokud by věřitel po ručiteli v takovýchto případech požadoval splnění ručitelského závazku, bylo by to v rozporu s dobrými mravy a také v rozporu se zásadou jednat v právním styku poctivě. Věřiteli, který způsobil, že dlužník nesplnil svůj slib, by neměla být poskytnuta právní ochrana, neboť by vymáháním splnění dluhu po ručiteli zjevně zneužíval svých práv. V daném případě měla žalobkyně informace ohledně toho, kde se vozidlo nachází, a mohla se tak z jeho prodeje velmi rychle uspokojit, avšak místo toho požaduje plnění po ručiteli, což je s ohledem na výše citovanou v soudní praxi v rozporu s dobrými mravy. Dále žalovaný 2 uvedl, že přikládá inzerci ohledně ceny vozidla, čímž prokazuje odhadovanou výši ceny vozidla, kterou by žalobkyně z prodeje vozidla zřejmě obdržela, pokud by podnikla potřebné kroky k jeho zajištění. Proto má žalovaný 2 za to, že v této částce nemůže být žalobkyně úspěšná. Dále uvedl, že komunikoval s panem , jméno FO, , který měl pro žalobkyni zabavit vozidlo a kterému žalovaný , datum, poskytl fotografie, prokazující lokalizaci vozidla. Kdyby žalobkyně ihned reagovala, vozidlo by bylo s největší pravděpodobností zajištěno. Nad rámec žalovaný 2 uvedl, že při koupi vozu byla uhrazena akontace ve výši 30 % z ceny vozidla, z úvěru tak bylo financováno zbývajících 70 % ceny.

5. Soud provedl v řízení následující důkazy, z nichž učinil níže popsaná zjištění.

6. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, bylo zjištěno, že mezi žalobkyní jako věřitelem a žalovanou 1 jako zákazníkem bylo sjednáno poskytnutí účelového úvěru s fixní úrokovou sazbou, sjednaného na dobu určitou, kdy byla sjednána celková výše úvěru ve výši , částka, , s dobou trvání smlouvy 96 měsíců, se zápůjční úrokovou sazbou ve výši 6,89 % p.a., s předpokládaným dnem čerpání , datum, a předpokládaným datem první splátky , datum, . Způsob čerpání úvěru byl ujednán dnem odepsání prostředků z účtu věřitele na účet uvedený v , adresa, k čerpání. Předmětem financování byl osobní automobil Škoda Superb 2,0 s číslem karoserie TMBCR9NP9P7025493 (dále též jen „předmět financování“), přičemž cena předmětu financování bez využití úvěru včetně DPH byla stanovena na částku ve výši , částka, s tím, že žalovaná 1 uhradí z vlastních zdrojů částku ve výši , částka, . V čl. 3 Smlouvy o úvěru bylo ujednáno, že část úvěrové splátky, která je běžným úrokem z dlužné jistiny, se dnem splatnosti této příslušné úvěrové splátky stává splatnou částí jistiny. V případě prodlení se splacením úvěrové splátky je žalobkyně oprávněna úročit úrokem z prodlení celou splátku, s jejíž úhradou je žalovaná 1 v prodlení. V případě prodlení s úhradou úvěrových splátek je žalobkyně oprávněna po žalované 1 požadovat úrok z prodlení ve výši 0,15% z dlužné částky za každý den prodlení. V čl. 4 Smlouvy bylo sjednáno zajištění dluhu zajišťovacím převodem vlastnického práva. Žalovaná 1 prohlásila, že nejpozději zaplacením kupní ceny předmětu financování nebo její části poskytnuté žalobkyní formou úvěru podle této smlouvy na ni jako na vlastníka přejde vlastnické právo k předmětu financování. Smluvní strany se dohodly na zajišťovacím převodu vlastnického práva žalované k předmětu financování. Za účelem zajištění všech pohledávek převedla žalovaná 1 na žalobkyni vlastnické právo k předmětu financování a žalobkyně za účelem zajištění svých pohledávek přijala předmět financování do svého vlastnictví, a to ke dni nabytí vlastnického práva k předmětu financování žalovanou 1. Zajišťovací převod vlastnického práva byl sjednán k zajištění všech pohledávek žalobkyně za žalovanou 1, vyplývajících ze smlouvy o úvěru, včetně pohledávek vyplývajících z ujednání o zajišťovacím převodu vlastnického práva. V čl. 4.1.6 smlouvy bylo ujednáno, že pokud dojde k výpovědi nebo odstoupení od smlouvy nebo k jejímu zániku z jiného důvodu, je ujednání o zajišťovacím převodu vlastnického práva i nadále účinné bez ohledu na účinnost ostatních ujednání. Dále bylo ujednáno, že pokud dojde k řádnému, včasnému a úplnému uspokojení všech pohledávek žalobkyně za žalovanou 1, zanikne zajišťovací převod vlastnického práva a vlastnické právo žalobkyně k předmětu financování, a tím okamžikem přejde vlastnické právo k předmětu financování zpět na žalovanou 1. Totéž platí i v případě odcizení předmětu financování k datu vydání usnesení policie, že se předmět financování nenalezl a v případě totální havárie předmětu financování potvrzeném pojišťovnou. Bylo ujednáno, že zajišťovací převod vlastnického práva k předmětu financování a vlastnictví žalobkyně k předmětu financování trvá až do okamžiku řádného a úplného uspokojení všech dluhů žalované 1 ze smlouvy o úvěru, případně do okamžiku prodeje předmětu financování. Případě, že žalobkyně 1 uhradí veškeré pohledávky do tří dnů ode dne odevzdání předmětu financování žalobkyni, přechází vlastnické právo k předmětu financování zpět na žalovanou 1. V článku 4.2.2 bylo sjednáno, že nebude-li kterákoli pohledávka žalobkyně za žalovanou 1 řádně a včas uhrazena, je žalobkyně oprávněna prodat předmět financování třetí osobě postupem dále uvedeným a že žalovaná 1 je povinna strpět zpeněžení předmětu financování a uspokojení pohledávek z výtěžku prodeje předmětu financování. Bylo ujednáno, že žalobkyně není oprávněna si předmět financování ponechat jako trvalý vlastník oproti zániku pohledávek. Dále byl sjednán způsob prodeje předmětu financování dle volby žalobkyně, a to za cenu obvyklou na trhu v příslušném místě a čase s tím, že výtěžek prodeje předmětu financování bude po odečtení DPH a účelně vynaložených nákladů na prodej předmětu financování použit k započtení na úhradu dluhu žalované 1 vůči žalobkyni. V článku 4.3 byla ujednána smlouva o výpůjčce, dle které žalobkyně jakožto půjčitel poskytla žalované 1 jakožto vypůjčiteli právo užívat bezplatně předmět financování včetně případných technických zhodnocení po dobu dohodnutou ve smlouvě. Dle čl. 4.3.6 smlouvy právo žalované 1 užívat předmět financování zaniká a žalovaná 1 je povinna neprodleně předat předmět financování žalobkyní, jestliže je a) po dobu delší než 60 dní v prodlení s úhradou kteréhokoliv svého finančního dluhu podle smlouvy o úvěru, b) je po dobu delší než 60 dní v prodlení se splněním kterékoliv své povinnosti dle této smlouvy, c) pokud žalobkyně od této smlouvy odstoupila, vypověděla ji či zaplatila poskytnutý úvěr; i v tomto případě zajišťuje zajišťovací převod vlastnického práva dluhy žalované 1. V čl. 4.3.8 smlouvy bylo dohodnuto, že pokud bude žalovaná 1 v prodlení se splněním povinnosti předat předmět financování žalobkyni, je žalobkyně oprávněna odejmout žalované 1 předmět financování jakožto jeho vlastník, přičemž žalovaná 1 je povinna poskytnout žalobkyni za tímto účelem veškerou nezbytnou součinnost a nese náklady s tím spojené. V čl. 8.1.2 smlouvy bylo sjednáno, že v případě předčasného ukončení smlouvy je žalovaná 1 povinna zaplatit žalobkyni všechny do té doby splatné a neuhrazené peněžité dluhy včetně jejich příslušenství a jistinu úvěru s příslušenstvím, dále účelně vynaložené náklady podle bodu 3. 3 smlouvy, dohodnuté smluvní pokuty a příslušenství všech pohledávek, zejména úroky z prodlení, a dále poplatky, na něž vzniklo žalobkyni právo podle smlouvy a dle platného sazebníku a náklady na pojištění předmětu financování dle smluvních podmínek příslušné pojišťovny. V článku 8.1.5 bylo ujednáno, že po ukončení smlouvy zašle žalobkyně žalované 1 konečné vyrovnání (vyúčtování), v němž budou zohledněny pohledávky žalobkyně za žalovanou 1 a ostatní skutečnosti rozhodné pro určení výše případné pohledávky. Dle článku 8.3.1 smlouvy je žalobkyně oprávněna vypovědět smlouvu nebo zesplatnit dluhy z ní vyplývající, mimo jiné jestliže bude žalovaná 1 v prodlení se zaplacením úvěrové splátky nebo úroků z prodlení nebo smluvní pokuty nebo poplatků nebo nákladů na pojištění, a to i částečně, po dobu delší než 30 dnů.

7. Ze sazebníku služeb , právnická osoba, . účinného ke dni , datum, byla zjištěna výše poplatků, účtovaných za produkty žalobkyně.

8. Z příkazu k čerpání ze dne , datum, soud zjistil, že dne , datum, žalovaná 1 dala žalobkyni příkaz k čerpání úvěru ve výši , částka, na základě smlouvy o úvěru č. , hodnota, s tím, že úvěr bude čerpán odesláním prostředků na účet žalované 1. Žalovaná 1 prohlásila, že prostředky které obdrží čerpáním úvěru na uvedený bankovní účet, budou použity výhradně na úhradu doplatku kupní ceny předmětu financování dodavateli a zavázala se předložit žalobkyni doklady o zaplacení celé kupní ceny předmětu financování. Nesplnění tohoto závazku je důvodem k okamžitému zesplatnění úvěru.

9. Z předpisu splátek ke smlouvě o úvěru č. , hodnota, verze 0 bylo zjištěno, že celková cena předmětu financování byla stanovena na částku , částka, včetně DPH, celková výše úvěru na částku , částka, s datem čerpání úvěru dne , datum, . Dále následuje tabulka, obsahující předpokládaný výpočet jednotlivých splátek, kde je uvedeno, kolik bude z každé jednotlivé splátky ve výši , částka, měsíčně splaceno na jistinu, na úrok, na povinné pojištění a je zde uvedena splatnost každé splátky. Poslední splátka měla být uhrazena ne , datum, . Měsíční splátka zahrnuje i náklady pojištění ve výši , částka, měsíčně.

10. Z předpisu splátek ke smlouvě o úvěru č. , hodnota, verze 1 bylo zjištěno, že předpis obsahuje tabulku, obsahující jednotlivé splátky úvěru, dle kterého byl úvěr zesplatněn.

11. Tabulka ze dne , datum, obsahuje informace k době pojištění a pojistným částkám, vztahujícím se k zákaznické smlouvě žalované 1 a předmětu financování.

12. Z dopisu žalobkyně ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně tímto dopisem oznámila žalované 1, že vzhledem k tomu, že nedošlo k úhradě dlužných splátek za období od , datum, , využívá žalobkyně svého práva a vypovídá smlouvu o úvěru a zesplatňuje veškeré dluhy z této smlouvy ke dni , datum, . Dále vyzvala žalobkyně žalovanou 1, nechť přistaví předmět financování nejpozději dne , datum, do autosalonu žalobkyně, neboť došlo k zániku užívacího práva žalované 1 k předmětu financováním.

13. Z dopisu žalobkyně ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně tímto dopisem zaslala žalované finanční vyrovnání zákaznické smlouvy č. , hodnota, ze dne , datum, , a to v návaznosti na předčasné ukončení této smlouvy. Dopis obsahuje podrobný rozpis položek, které vstupují do finančního vyrovnání, kdy jsou zohledněny splacené splátky (celkem ve výši , částka, ), dále je vypočtena nesplacená část úvěru pod položkou „škoda – diskontované budoucí úroky“ v částce , částka, a položkou „nesplacená část úvěru– jistina“ v částce , částka, , celkem byla nesplacená část úvěru vyčíslena na , částka, . Dále byly vypočteny úroky z prodlení na částku celkem ve výši , částka, a poplatek za zpracování finančního vyrovnání ve výši , částka, . Výsledek finančního vyrovnání byl vyčíslen na částku ve výši , částka, . Žalovaná 1 byla vyzvána k úhradě této částky nejpozději do dne , datum, .

14. Z ručitelského prohlášení ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaný 2 prohlásil žalobkyni, že ji uspokojí, jestliže žalovaná 1 nesplní jakýkoliv svůj dluh ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, , která byla uzavřena mezi žalobkyní a žalovanou 1 dne , datum, . Žalovaný 2 svým ručením zajistil splnění všech dluhů žalované 1 vůči žalobkyni z výše uvedené smlouvy, včetně jejich příslušenství a smluvních pokut. Zejména se zaručil za povinnost vrátit jistinu úvěru ve výši , částka, a úroky z úvěrů. Žalovaný prohlásil, že se seznámil s podmínkami smlouvy a že jeho ručení se vztahuje na veškeré dluhy žalované 1, které podle smlouvy vzniknou či mohou vzniknout. Žalobkyně toto ručení přijala. Žalovaný 2 se zavázal uhradit plnění v případě, že toto plnění žalovaná 1 nesplní řádně a včas. Žalovaný 2 se zavázal provést úhradu dluhu nejpozději do 7 dnů poté, co obdrží písemné sdělení žalobkyně o nesplnění závazku žalované 1.

15. Z předžalobní upomínky ze dne , datum, včetně doručenky datové zprávy soud zjistil, že upomínka byla zaslána žalobkyní žalované 1, která byl vyzvána k úhradě dluhu z úvěrové smlouvy č. , hodnota, . Dluh byl vyčíslen ke dni zaslání předžalobní upomínky na částku ve výši , částka, . Upomínka byla odeslána žalované 1 do datové schránky dne , datum, , doručena dne , datum, .

16. Z předžalobní upomínky ze dne , datum, včetně potvrzení o dodání soud zjistil, že upomínka byla zaslána žalobkyní žalovanému 2, který byl vyzván k úhradě dluhu vzniklého na základě úvěrové smlouvy č. , hodnota, ze dne , datum, , a to z titulu ručitelského prohlášení, neboť žalovaná 1 svou povinnost ze smlouvy neplnila, nehradila řádně a včas splátky, proto byla smlouva s účinností od , datum, předčasně ukončena a zesplatněna. Dluh byl vyčíslen ke dni zaslání předžalobní upomínky na částku ve výši , částka, . Upomínka byla odeslána žalovanému 2 poštou s datem podání dne , datum, .

17. Fotografie zobrazují čelní sklo vozidla s označením TMBCR9NP9P7025493, dále palubní desku vozidla s nastaveným jazykovým prostředím v azbuce a třetí fotografie zachycuje celé vozidlo s SPZ , SPZ, .

18. Z inzerátů autoservisu byly zjištěny částky, za které jsou prodávány ojeté automobily zn. Škoda Superb, tedy obdobná vozidla, jako je předmět financování.

19. Ze závěrečné zprávy k zákaznické smlouvě č. , hodnota, ze dne , datum, soud zjistil, že závěrečnou zprávu vypracovala společnost , právnická osoba, Případ byl předán Společnosti dne , datum, , kdy byla částka předaná k vymáhání vyčíslena na , částka, . Ve zprávě jsou uvedena telefonní čísla na předchozí a současné jednatele žalované 1 a identifikován předmět financování pomocí SPZ a VIN. Ve zprávě je zmíněno, že dne , datum, byla provedena rešerše k zadanému případu, na základě které bylo zjištěno, že uváděná adresa sídla žalované 1 dle výpisu z OR (obec , adresa, ) již není aktuální, adresa byla změněna dne , datum, na adresu , adresa, . Stejně tak byli koncem roku 2023 a začátkem roku 2024 vymazáni všichni původní členové statutárního orgánu, tedy jednatelé Frňka (žalovaný 2), Kaňkovský, , jméno FO, , Kaňkovská, Krizsán. To se týká i společníků, kterými jsou tytéž osoby. Současným jednatelem a jediným společníkem žalované 1 je osoba Brihitta Tippan, narozen , datum, , Ukrajina. Bylo provedeno místní šetření na dané adrese , adresa, , kdy bylo zjištěno, že se jedná pouze o virtuální sídlo, kde mají nahlášené sídlo i další společnosti s osobami rusko– ukrajinské národnosti. Následně byl telefonicky kontaktován bývalý jednatel pan , jméno FO, , který sdělil, že se nehodlá k věci jakkoliv vyjadřovat a odkázal na jiného jednatele, a to pana , jméno FO, . , jméno FO, byl telefonicky kontaktován a sdělil, že s žalovanou 1 již nemá nic společného. Nicméně předal kontakt na současného majitele společnosti, kterému údajně předal předmět financování zároveň s celou společností. Byly zjištěny kontakty na nového majitele a jednatele žalované 1, osobu Brihitta Tippan. Dne , datum, se pracovníkům agentury podařilo telefonicky spojit s údajným novým jednatelem žalované 1, který se však do telefonu nepředstavil. Ten přislíbil provést úhradu dlužné částky do , datum, . V této souvislosti tvrdil, že údajně zakládá bankovní účet pro chod společnosti a zároveň přislíbil, že zašle aktuální fotografie vozidla a následně přistaví vozidlo ke kontrole. Dne , datum, údajný nový jednatel žalované 1 zaslal pracovníkům agentury fotografie předmětného vozidla, které se dle informací pravděpodobně nachází v Německu. Následně přislíbil přistavit vozidlo ke kontrole v termínu 11. - , datum, . Následující dny byl již nový jednatel telefonicky nekontaktní, telefonní čísla byla vypnutá. Do dne , datum, již nebyla zaznamenána žádná reakce, proto byl telefonicky kontaktován ručitel žalované 1, tedy žalovaný 2. Ten celou záležitost aktivně řešil, sdělil, že se ve vozidle možná nachází zabudovaný GPS systém. Na základě toho přislíbil maximální možnou kooperaci při dohledání a vrácení vozidla. Dne 26. 3. - , datum, pracovníci agentury prováděli šetření s cílem dohledat vozidlo, avšak neúspěšně. Operativním šetřením a z interních zdrojů PČR bylo zjištěno, že vozidlo užívala občanka ukrajinské národnosti , jméno FO, , která byla kontrolována dne , datum, v obci , adresa, při jízdě s tímto vozidlem. Ta tvrdila, že vozidlo měla zapůjčené od osoby ukrajinské národnosti, jejíž jméno si již nepamatuje, a to jen na několik dní a následně mu jej vrátila. Veškeré další úkony, prováděné ze strany agentury, však nevedly k dohledání předmětného vozidla. Jakékoliv další poznatky, zjištěné v průběhu řešení, nebyly shledány jako relevantní pro posun v této záležitosti. Dne , datum, byly pracovníci nuceni uzavřít uvedený případ negativně s návrhem na podání oznámení o skutečnostech nasvědčujících protiprávnímu jednání dle platných ustanovení trestního zákona.

20. Z přepisu hovoru ze dne , datum, soud zjistil, že zpráva obsahuje vyjádření, sepsané žalovaným 2, dle kterého byl v odpoledních hodinách dne , datum, kontaktován panem , jméno FO, , který byl pověřený žalobkyní zajištěním předmětného vozidla. Jelikož byl žalovaný 2 v minulosti jednatelem žalované 1, na kterou bylo vozidlo evidováno, tak mu pan , adresa, oznámil, že došlo k neplacení splátek úvěru, které je potřeba uhradit a jelikož je žalovaný 2 ve smlouvě uveden jako ručitel, žalobkyně požaduje úhradu splátek. Žalovaný 2 panu , jméno FO, sdělil, že žalovanou společnost převedl na nového majitele a že vozidlo k dispozici již nemá. , jméno FO, žalovanému 2 sdělil, že komunikoval s původními jednateli žalované společnosti, protože společnost byla převedena na další majitele. Veškeré závazky byly hrazeny až do ledna 2024, kdy se změnil majitel žalované 1. , jméno FO, poskytl žalovanému 2 fotografie předmětného vozidla s tím, že jej musí zajistit. Žalovaný 2 tedy měl za to, že se vozidlo zajistí a následně půjde do prodeje a uhradí se závazek žalované 1. Řekl tedy panu , jméno FO, , že by rád učinil nějaké kroky, ale že k předmětnému vozidlu nemá žádná práva. Dále se zeptal, zda situaci řeší i policie ČR. Na to mu pan , adresa, odpověděl, že k tomu nemá pravomoc. , jméno FO, žalovaného 2 požádal, jestli nemá nějaký kontakt na jiné jednatele žalované 1, žalovaný 2 mu sdělil, že žalovanou 1 převedl na pana , jméno FO, a že je to jediný kontakt, který má. , jméno FO, mu odpověděl, že s panem , jméno FO, již hovořil. Rozhovor byl záhy ukončen. U tohoto hovoru byl přítomen pan , jméno FO, , protože ho žalovaný 2 právě kontaktoval v souvislosti s tím, že mu byl doručen dopis, ve kterém ho žalobkyně vyzývá k úhradě dlužné splátky za předmětné vozidlo, a to z titulu ručitelského prohlášení. To byl právě důvod, proč se s panem , jméno FO, žalovaný 2 sešel.

21. Na základě dílčích skutkových zjištění a shodných tvrzení účastníků, která soud vzal za svá skutková zjištění, dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru.

22. Dne , datum, uzavřely žalobkyně a žalovaná 1 smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které žalobkyně jako věřitel poskytla žalované 1 úvěr ve výši , částka, za účelem pořízení předmětu financování, a to osobního automobilu Škoda Superb 2,0 s číslem karoserie TMBCR9NP9P7025493, jehož cena byla stanovena na částku ve výši , částka, . Žalovaná 1 se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky ve výši 6,89 % p.a. prostřednictvím splátek dle podmínek uvedených ve Smlouvě. V případě prodlení s úhradou úvěrových splátek se žalovaná 1 zavázala uhradit úrok z prodlení ve výši 0,15 % z dlužné částky za každý den prodlení. Žalobkyně a žalovaná 1 si ve smlouvě dále ujednaly zajišťovací převod vlastnického práva k předmětu financování k zajištění všech pohledávek žalobkyně za žalovanou 1. Bylo ujednáno, že vlastnictví žalobkyně k předmětu financování potrvá až do okamžiku řádného a úplného uspokojení všech dluhů žalované 1 ze smlouvy o úvěru, případně do okamžiku prodeje předmětu financování. Bylo ujednáno, že žalobkyně není oprávněna ponechat si předmět financování jako trvalý vlastník oproti zániku pohledávek a nebude-li kterákoli pohledávka žalobkyně za žalovanou 1 řádně a včas uhrazena, je žalobkyně oprávněna prodat předmět financování třetí osobě. Dále bylo ujednáno, že žalobkyně poskytne žalované 1 právo užívat bezplatně předmět financování po dobu dohodnutou ve smlouvě. Žalovaná 1 se zavázala v případě předčasného ukončení smlouvy zaplatit žalobkyni všechny do té doby splatné a neuhrazené peněžité dluhy včetně jejich příslušenství a jistinu úvěru s příslušenstvím, dále účelně vynaložené náklady, na něž vzniklo žalobkyni právo podle smlouvy a dle platného sazebníku. Dle článku 8.3.1 smlouvy byla žalobkyně oprávněna vypovědět smlouvu nebo zesplatnit dluhy z ní vyplývající, jestliže bude žalovaná 1 v prodlení se zaplacením úvěrové splátky nebo úroků z prodlení nebo smluvní pokuty nebo poplatků nebo nákladů na pojištění, a to i částečně, po dobu delší než 30 dnů. Žalobkyně se zavázala zaslat žalované 1 po ukončení smlouvy konečné vyrovnání (vyúčtování), v němž budou zohledněny pohledávky žalobkyně za žalovanou 1 a ostatní skutečnosti rozhodné pro určení výše případné pohledávky (smlouva o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, ). Na základě příkazu k čerpání byl dne , datum, dán pokyn k zaslání prostředků ve výši , částka, na účet žalované 1 (příkaz k čerpání ze dne , datum, ). Žalovaná 1 se zavázala splácet poskytnutý úvěr ve splátkách ve výši , částka, měsíčně (předpis splátek ke smlouvě o úvěru č. , hodnota, verze 0). Žalovaná 1 nehradila splátky úvěru řádně, proto byl úvěr zesplatněn (předpis splátek ke smlouvě o úvěru č. , hodnota, verze 1). Dopisem ze dne , datum, oznámila žalobkyně žalované 1 vypovězení smlouvy o úvěru a zesplatnění veškerých dluhů ze smlouvy ke dni , datum, a vyzvala žalovanou 1 k přistavení předmětu financování nejpozději do dne , datum, do autosalonu žalobkyně (dopis žalobkyně ze dne , datum, ). Dopisem ze dne , datum, zaslala žalobkyně žalované 1 finanční vyrovnání zákaznické smlouvy v návaznosti na její předčasné ukončení s podrobným rozpisem položek, kdy výsledek finančního vyrovnání byl vyčíslen na částku ve výši , částka, a žalovaná 1 byla vyzvána k jeho úhradě nejpozději do dne , datum, (dopis žalobkyně ze dne , datum, ). Žalovaný 2 se zavázal, že uspokojí žalobkyni, pokud žalovaná 1 nesplní jakýkoliv svůj dluh ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, (ručitelské prohlášení ze dne , datum, ). Žalobkyně vyzvala žalovanou 1 a žalovaného 2 dopisy ze dne , datum, k úhradě dluhu vzniklého na základě úvěrové smlouvy č. , hodnota, (předžalobní upomínky ze dne , datum, ). Žalobkyně předala společnosti , právnická osoba, případ, týkající se smlouvy o úvěru č. , hodnota, , dne , datum, , kdy byla částka k vymáhání vyčíslena na částku ve výši , částka, . Společnost následně pátrala po předmětu financování, kdy pátrala v sídle žalované 1, kontaktovala současného i bývalé jednatele žalované 1, včetně žalovaného 2. Dne , datum, zaslal jednatel žalované 1 Brihitta Tippan Společnosti fotografie předmětu financování, které se dle jeho sdělení mělo nacházet v Německu. Žalovaná 1 předmět financování žalobkyni dle dohody nepřistavila, následně již nebyl nový jednatel žalované 1 telefonicky kontaktní. Veškeré úkony nevedly k dohledání předmětného vozidla a společnost tak uzavřela uvedený případ negativně (závěrečná zpráva k zákaznické smlouvě č. , hodnota, ze dne , datum, ). Dne , datum, kontaktoval žalovaného 2 pan , adresa, , který byl pověřený žalobkyní zajištěním předmětného vozidla, kterému žalovaný 2 sdělil, že žalovanou společnost převedl na nového majitele a že vozidlo k dispozici již nemá. , jméno FO, poskytl žalovanému 2 fotografie předmětného vozidla. U hovoru byl přítomen pan , jméno FO, , bývalý jednatel žalované 1 (přepis hovoru ze dne , datum, ).

23. Dle ust. § 1 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti.

24. Dle ust. § 2040 odst. 1 o. z. smlouvou o zajišťovacím převodu práva zajišťuje dlužník nebo třetí osoba dluh tím, že věřiteli dočasně převede své právo.

25. Dle ust. § 2040 odst. 2 o. z. se má za to, že zajišťovací převod práva je převodem s rozvazovací podmínkou, že dluh bude splněn.

26. Dle ust. § 2042 o. z. je-li k zajištění převedeno vlastnické právo a byla-li věc věřiteli předána, je věřitel oprávněn mít ji u sebe po celou dobu trvání zajišťovacího převodu práva a je povinen vykonávat prostou správu věci. Má-li věc ve své moci ten, kdo věřiteli převodem práva jistotu zřídil, vykonává on prostou správu věci.

27. Dle ust. § 2043 o. z. pomine-li důvod trvání zajišťovacího převodu práva, umožní věřitel osobě, která zajištění poskytla, výkon práva v předešlém rozsahu. Zároveň jí vydá vše, co z převedeného práva získal nebo co k němu přibylo, proti náhradě nákladů, které v souvislosti s výkonem zajišťovacího převodu práva účelně vynaložil.

28. Dle ust. § 2044 odst. 1 o. z. není-li zajištěný dluh splněn, stane se převod práva nepodmíněným a dlužník předá věřiteli vše, co je nutné k plnému výkonu převedeného práva.

29. Dle ust. § 2044 odst. 2 o. z. převyšuje-li obvyklá cena jistoty zřejmě výši zajištěného dluhu, vyplatí věřitel osobě, která jistotu poskytla, částku odpovídající rozdílu; přitom si započte náklady, které v souvislosti s výkonem zajišťovacího převodu práva účelně vynaložil. Neobsahuje-li smlouva o zajišťovacím převodu práva údaj o výši dluhu a hodnověrné ocenění práva převedeného k zajištění, je na věřiteli, aby dokázal, že obvyklá cena jistoty výši zajištěného dluhu zřejmě nepřevyšuje.

30. Dle ust. § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

31. Dle ust. § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

32. Dle ust. § 2018 odst. 1 o. z. kdo věřiteli prohlásí, že ho uspokojí, jestliže dlužník věřiteli svůj dluh nesplní, stává se dlužníkovým ručitelem. Nepřijme-li věřitel ručitele, nemůže po něm nic žádat.

33. Dle ust. § 2018 odst. 2 o. z. ručitelské prohlášení vyžaduje písemnou formu.

34. Dle ust. § 2021 odst. 1 o. z. věřitel má právo požadovat splnění na ručiteli, nesplnil-li dlužník v přiměřené lhůtě dluh, ač jej k tomu věřitel v písemné formě vyzval. Výzvy není třeba, nemůže-li ji věřitel uskutečnit nebo je-li nepochybné, že dlužník dluh nesplní.

35. Dle ust. § 2022 o. z ručitel může plnění odepřít, pokud věřitel zavinil, že pohledávka nemůže být uspokojena dlužníkem36. Dle ust. § 2026 odst. 1 o. z ručení zaniká zánikem dluhu, který zajišťuje.

37. Dle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

38. Soud dospěl k závěru, že podaná žaloba je v plném rozsahu důvodná. Bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalované 1 na základě uzavřené Smlouvy finanční prostředky ve výši , částka, , a to tak, že za žalovanou 1 převzala dluh z kupní smlouvy, týkající se předmětného automobilu (předmětu financování). Žalovaná 1 se zavázala splácet tyto poskytnuté finanční prostředky pravidelnými měsíčními splátkami ve výši , částka, měsíčně. Poskytnutí finančních prostředků bylo zajištěno ručitelským závazkem žalovaného 2, jenž byl v době uzavření Smlouvy jednatelem žalované 1, a zároveň zajišťovacím převodem vlastnického práva k předmětu financování. Bylo prokázáno, že žalovaná 1 přestala sjednané splátky splácet, proto žalobkyně Smlouvu ke dni , datum, předčasně ukončila a dne , datum, provedla konečné vypořádání dluhu (tzv. finanční vyrovnání), kterým vyčíslila dluh žalované 1 ze Smlouvy na částku ve výši , částka, , když zohlednila splacené splátky celkem ve výši , částka, , vypočetla nesplacenou část úvěru pod položkou „škoda – diskontované budoucí úroky“ ve výši , částka, a pod položkou „nesplacenou část úvěru – jistina“ ve výši , částka, , dále vyčíslila úroky z prodlení na částku ve výši , částka, a poplatek za zpracování finančního vyrovnání ve výši , částka, . K provedenému vyčíslení konečného vypořádání dluhu nebylo ze strany žalovaných nic namítáno.

39. Soud se následně zabýval otázkou zajišťovacího převodu vlastnického práva k předmětu financování, když mezi stranami byl sjednán zajišťovací převod vlastnického práva k předmětu financování a žalovaná 1 zajištěný dluh řádně a včas nesplnila. Principem zajišťovacího převodu práva je dočasný převod práv dlužníka na věřitele, a to k zajištění pohledávky věřitele za dlužníkem po dobu existence tohoto dluhu. Dle výše citované zákonné úpravy zajišťovacího převodu práva platí, že pokud není zajištěný dluh splněn, stane se převod práva nepodmíněným a dlužník předá věřiteli vše, co je nutné k plnému výkonu převedeného práva (§ 2044 odst. 1 o. z.). Z charakteru institutu zajišťovacího převodu práva a ze znění ust. § 2044 odst. 1 o. z tedy zákonodárce a právní teorie dovozují, že v okamžiku prodlení dlužníka s řádným a včasným plněním (zde s úhradou úvěru) se podmíněný převod práva (zde vlastnického práva k předmětnému automobilu) stane nepodmíněným, tedy že věřitel se při současném zániku zajištěné pohledávky stane trvalým (nepodmíněným) vlastníkem věci, která byla předmětem zajištění. Uvedené charakterizuje smysl institutu zajišťovacího převodu práva, kdy jakmile se dlužník ocitne v prodlení nebo jinak řádně neplní, stává se vlastnické právo věřitele k věci použité k zajištění nepodmíněným a tímto okamžikem dluh dlužníka zaniká a nahrazuje ho právě sjednané zajištění a možnost věřitele s předmětem zajištění plně disponovat a přímo se z něj uspokojit. K zajištění rovnováhy práv účastníků smlouvy uzavřené podle § 2040 a násl. o. z. přitom nastupuje povinnost věřitele vypořádat s dlužníkem případný rozdíl mezi výtěžkem ze zpeněžení předmětu zajištění a výší zajišťovaného dluhu (§ 2044 odst. 2 o. z.).

40. V souzeném případě bylo prokázáno, že žalobkyně a žalovaná 1, obě v postavení podnikatelů, využily možnosti sjednat si některá práva a povinnosti odlišně od právní úpravy zajišťovacího převodu práva. Žalobkyně a žalovaná 1 si v čl. 4.2 Smlouvy smluvily, že zajišťovací převod vlastnického práva potrvá až do okamžiku řádného a úplného uspokojení všech dluhů žalované 1 ze Smlouvy, případně do okamžiku prodeje automobilu. Dále si žalobkyně a žalovaná 1 ujednaly, že nebude-li pohledávka žalobkyně ze smlouvy řádně a včas uhrazena, je žalobkyně oprávněna prodat automobil třetí osobě postupem dohodnutým ve Smlouvě, přičemž žalovaná 1 se zavazuje strpět prodej automobilu a uspokojení pohledávky žalobkyně z výtěžku prodeje. Dle čl. 4.2 Smlouvy tak žalobkyně nebyla oprávněna si automobil ponechat jako trvalý vlastník oproti zániku pohledávky ze smlouvy. Zákonná úprava zajišťovacího převodu práva má dispozitivní charakter, který umožňuje stranám dobrovolně se odchýlit od znění zákonné normy, což potvrzuje právní teorie i rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, . Není tak vyloučeno, aby si smluvní strany v případě zajišťovacího převodu práva sjednaly některá práva a povinnosti odlišně od právní úpravy bez hrozby sankce neplatnosti jejich právního jednání. V citovaném rozhodnutí Nejvyšší soud dospěl k závěru, že nelze, pod sankcí částečné neplatnosti, dohodnout jiný následek spojený s prodlením dlužníka než ten, že se převod práva stane nepodmíněným a zajištěná pohledávka v tomtéž okamžiku zanikne, neboť nelze ospravedlnit situaci, kdy se věřitel stane nepodmíněným vlastníkem věci a dluh dlužníka dále trvá (a tedy nezanikne okamžikem změny podmíněného převodu vlastnického práva na nepodmíněný). V souzeném případě si však smluvní strany ve smlouvě ujednaly, že v okamžiku prodlení s úhradou pohledávky tato pohledávka nezaniká a trvá nadále i přes existenci zajišťovacího převodu práva, neboť právě až z výtěžku prodeje automobilu dojde k úhradě pohledávky. Lze tak souhlasit s žalobkyní, že ustanovení § 2044 odst. 1 o. z. nevylučuje dohodu smluvních stran o jiném způsobu realizace zajišťovacího převodu práva poté, kdy se dlužník dostane do prodlení s úhradou zajištěného dluhu, neboť dané ustanovení je dispozitivní. Tento dohodnutý způsob realizace zajišťovacího převodu práva lze označit jako spravedlivý a dle soudu nevede ke vzniku hrubé nerovnováhy ve vztazích účastníků předmětné smlouvy. Žalovaná 1 jako dlužník mohla zabránit nastoupení uvedených účinků zajišťovacího převodu práva tím, že by řádně a včas splnila svůj dluh. Takový postup nemohl být ze strany žalobkyně jako věřitele jakkoli zmařen. Tím, že žalovaná 1 porušila svoji smluvní povinnost, aktivoval se následný mechanismus, jenž umožnoval žalobkyni realizaci zajištění způsobem obdobným realizaci zástavního práva. Žalobkyně správně upozornila, že skutkové okolnosti dané věci jsou odlišné od věci řešené Nejvyšším soudem v citované rozhodnutí sp. zn. , spisová značka, , neboť v citovaném rozhodnutí byla předmětem převodu nemovitá věc, která je zapsána ve veřejném seznamu a její umístění je známé, v tomto řízení se však zajišťovací převod práva týká věci movité (automobilu). Aby byl naplněn smysl a účel zajišťovacího převodu práva, musel by se automobil dostat do dispozice žalobkyně. Automobil však byl v dispozici žalované 1, která v rozporu se smluvním ujednáním žalobkyni automobil nepředala. Žalobkyně tak nemá možnost s předmětem zajištění jakkoli disponovat, nemá ponětí o tom, kde se automobil nachází a v jakém je stavu. Soud souhlasí s žalobkyní v tom, že žalobkyně poskytla žalované 1 značné finanční prostředky, jejíž splacení si zajistila zajišťovacím převodem práva, a tyto finanční prostředky žalovaná 1 žalobkyni nevrátila. Žalobkyně nemá ani k dispozici automobil, jenž byl předmětem zajištění a nemůže tedy z prodeje automobilu jakkoli uspokojit svou pohledávku za žalovanou 1. Pokud by bylo výše uvedené ujednání účastníků v čl. 4.2 Smlouvy považováno za neplatné, došlo by k neospravedlnitelné situaci, kdy by došlo k zániku pohledávky žalované 1 a zároveň žalobkyně jako nepodmíněný vlastník věci by neměla možnost s danou věcí jakkoli disponovat a uspokojit se z výtěžku jejího prodeje.

41. Soud tak dospěl k závěru, že výše citované ujednání žalobkyně a žalované 1 je platné a k zániku pohledávky okamžikem prodlení žalované 1 s úhradou pohledávky nedošlo. Závazek žalované 1 uspokojit pohledávku žalobkyně tedy nezanikl a žalobkyně je oprávněna se ho touto žalobou domáhat. Nárok žalobkyně vůči žalované 1 proto soud shledal v plném rozsahu jako opodstatněný.

42. Kromě požadované částky ve výši , částka, (vyplývající z konečného vypořádání dluhu), pak soud přiznal žalobkyni i sjednaný smluvní úrok ve výši 54,75 % ročně z této částky, k jejíž úhradě do dne , datum, byla žalovaná 1 vyzvána zesplatňujícím dopisem ze dne , datum, , a to v souladu s čl. 3.1 Smlouvy, dle kterého je žalobkyně oprávněna požadovat úrok z prodlení ve výši 0,15 % z dlužné částky za každý den prodlení, což odpovídá sazbě 54,75 % ročně. Výši sjednaného smluvního úroku z prodlení pak soudu hodnotí jako přiměřenou, když vůle stran (v tomto případě dvou podnikatelů) při sjednávání smluvního úroku z prodlení ve vyšší než zákonné sazbě, směřovala k preventivní (nátlakové) funkci úroku z prodlení, neboť vytváří na dlužníka dodatečný nátlak (nad rámec samotného obligačního účinku rezultujícího ze smlouvy), aby smluvní povinnosti dostál, respektive ji neporušil a dílem funkci sankční, jako trest za nesplnění smluvní povinnosti. Sjednanou sazbu ve výši 0,15% denně za každý den prodlení lze považovat za platně sjednanou, nepříčící se dobrým mravům (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Žalovaná 1 byla dopisem ze dne , datum, vyzvána k úhradě dlužné částky do , datum, . Dnem následujícím se dostala do prodlení, proto byl úrok z prodlení žalobkyni přiznán ode dne , datum, .

43. Dále bylo prokázáno, že se žalovaný 2 v prohlášení ze dne , datum, zavázal, že uspokojí žalobkyni, pokud žalovaná 1 nesplní jakýkoliv svůj dluh ze Smlouvy o úvěru. S ohledem na to, že žalovaná 1 svůj dluh ze Smlouvy, vyčíslený na částku ve výši , částka, , nesplnila, vyzvala žalobkyně žalovaného 2 dopisem ze dne , datum, k úhradě tohoto dluhu. Soud dospěl k závěru, že v době podání žaloby byly splněny předpoklady pro uplatnění dluhu vůči žalovanému 2 jako ručiteli ve smyslu ustanovení § 2021 odst. 1 o. z., neboť žalovaná 1 byl před podáním žaloby písemně vyzvána ke splnění své povinnosti a současně jí k takovému splnění byla poskytnuta přiměřená lhůta.

44. Žalovaný 2 se bránil tím, že žalobkyně dluh řádně nevymáhala, a že tedy způsobila to, že dluh nemohl být uspokojen prodejem předmětného vozidla. Tato námitka však dle soudu není na místě. Naopak bylo prokázáno, že žalobkyně již v okamžiku, kdy byla žalovaná 1 v prodlení s úhradou částky ve výši , částka, (což s ohledem na smluvené měsíční splátky ve výši , částka, znamená již v okamžiku, kdy byla žalovaná 1 v prodlení s úhradou 2 měsíčních splátek), oslovila spolupracující společnost , právnická osoba, , která měla za úkol kontaktovat žalovanou 1 a pátrat po předmětném vozidle. Jedná se o společnost, jež s žalobkyní spolupracuje a specializuje se vyhledávání vozidel (k čemuž sama žalobkyně pravděpodobně sama nemá náležitou kapacitu), tudíž v tomto směru byla žalobkyně aktivní a nelze konstatovat, že by jakkoli zanedbala svou povinnost věřitele a řádně nevymáhala svůj dluh. Skutečnost, že žalovaná 1 nesplnila své smluvní závazky a nepřistavila předmět financování do autosalonu žalobkyně tak, jak byla vyzvána, nelze klást za vinu žalobkyni. Ačkoli se žalovaný 2 snažil při pátrání po vozidle spolupracovat, žádné podstatné informace, které by napomohly k vypátrání vozidla, Společnosti neposkytl. Žalovaný 2 tvrdil, že Společnosti poskytl fotografie předmětného vozu a informace o jeho poloze, avšak v řízení bylo prokázáno, že tyto fotografie vozidla Společnosti poskytl současný jednatel žalované 1 (tedy nikoli žalovaný 2) a dále, že žalovaný 2 pouze žalobkyni sdělil, že vozidlo může mít zabudovaný GPS systém, nesdělil jí tedy údaje o přesné poloze vozidla. Nelze tak dojít k závěru, že by žalovaný 2 žalobkyni sdělil jakékoli informace, které by vedly k vypátrání vozidla, a že žalobkyně tyto informace ignorovala a tím znemožnila jeho nalezení, jak tvrdil žalovaný. V případě GPS vyhledávání není zřejmé, že žalobkyně měla možnost vyhledat vozidlo pomocí tohoto systému, když sám žalovaný nevěděl, zda je systém zabudovaný a zda je tento systém vůbec funkční. Naopak žalobkyně prostřednictvím pověřené Společnosti po vozidle intenzivně pátrala, a to i prostřednictvím neoficiálních kontaktů u Policie ČR. Je tedy absurdní, snažit se z nesplnění závazku ze strany žalované 1 vinit žalobkyni. Naopak, žalovaný 2 si byl vědom skutečnosti, že žalované 1 uzavřela předmětnou Smlouvu, a že má povinnost plnit závazky ze Smlouvy prostřednictvím pravidelných měsíčních splátek. Při tomto vědomí ukončil funkci jednatele (i společníka) v této společnosti, čímž ztratil vliv na chod žalované 1. Toto riziko na sebe žalovaný 2 vzal dobrovolně, při vědomí toho, že za závazek žalované 1 ze Smlouvy sám osobně ručí. Jakékoli informace o hodnotě obdobných vozidel, předložené žalovaným 2, jsou za dané situace naprosto irelevantní.

45. Soud tak dospěl k závěru, že žaloba je důvodná i vůči žalovanému , právnická osoba, ohledem na skutečnost, že žalovaný 2 zajistil celý dluh žalované 1 včetně příslušenství, uložil soud povinnost uhradit dlužnou částku s příslušenstvím i jemu. Ručitelský závazek není závazkem solidárním ani děleným plněním, soud uložil žalovanému 2 povinnost zaplatit žalobkyni požadovanou částku s tím, že plněním jednoho ze žalovaných zaniká v rozsahu tohoto plnění povinnost ostatních žalovaných, čímž je stanovena povinnost k plnění celého dluhu kterýmkoliv ze žalovaných (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

46. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky , částka, za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky , částka, za návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky , částka, za vyjádření žalobkyně k odporu žalovaného 2 ze dne , datum, dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky , částka, za účast na jednání soudu konaném dne , datum, dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t., z částky , částka, za písemné podání ve věci samé ze dne , datum, dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky , částka, za účast na jednání soudu konaném dne , datum, dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t., z částky , částka, za účast na jednání soudu konaném dne , datum, , při kterém byl vyhlášen rozsudek, včetně pěti paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t. za výše uvedené úkony, vykonané v roce 2024 a tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t. za výše uvedené úkony, vykonané v roce 2025. Dále náleží žalobkyni 21% náhrada za DPH ve výši , částka, dle § 137 odst. 3 o. s. ř., vypočtená z výše uvedených položek (s výjimkou zaplaceného soudního poplatku), neboť zástupce žalobkyně doložil, že je plátcem DPH. O povinnosti žalovaných zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o. s. ř. s tím, že plněním jednoho ze žalovaných zaniká v rozsahu tohoto plnění povinnost ostatních žalovaných, čímž je stanovena povinnost k plnění celého dluhu kterýmkoliv ze žalovaných (viz výše). O třídenní lhůtě ke splnění obou povinností bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř.