10 C 224/2025
č. j. 10 C 224/2025-18
V PLATNOSTICitované zákony (1)
Plný text
Okresní soud Praha-západ rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Zahradníkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 6 080 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyničástku ve výši , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení,částku ve výši , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení,částku ve výši , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení,částku ve výši , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení,a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši , částka, , a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala po žalovaném zaplacení v záhlaví uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný využil celkem 4x služeb právní předchůdkyně žalobkyně společnosti , právnická osoba, . (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“), když ve dnech , datum, , , datum, , , datum, a , datum, cestoval městskou hromadnou dopravou provozovanou právní předchůdkyní žalobkyně. Jelikož se žalovaný ani v jednom případě při přepravní kontrole neprokázal platným jízdním dokladem, byl povinen zaplatit jízdné (, částka, ) a přirážku k jízdnému (, částka, ), takto však na místě a ani dodatečně ani v jednom případě neučinil. Právní předchůdkyně žalobkyně na základě smlouvy ze dne , datum, postoupila pohledávky za žalovaným na žalobkyni, o čemž byl žalovaný vyrozuměn. Žalobkyně na žalovaném požadovala rovněž úrok z prodlení z dlužných částek v prvním případě od , datum, , ve druhém případě od , datum, , ve třetím případě od , datum, a ve čtvrtém případě od , datum, do zaplacení v zákonné výši. Žalovaný ničeho nezaplatil, ač byl vyzván předžalobní upomínkou.
2. Žalovaný zůstal nečinný a ve věci se nevyjádřil.
3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující částku , částka, . Soud proto postupoval podle § 157 odst. 4 o. s. ř. a z předložených listin (zápis o provedené přepravní kontrole ze dne , datum, , ze dne , datum, , ze dne , datum, a ze dne , datum, , smluvní přepravní podmínky, tarif jízdného platný od , datum, , smlouva o postoupení pohledávek včetně příloh, 4x oznámení o postoupení pohledávky a předžalobní výzva k zaplacení včetně podacích lístků) učinil následující závěr o skutkovém stavu: Z celkem čtyř zápisů o provedené přepravní kontrole soud zjistil, že žalovaný cestoval dne , datum, , dne , datum, , dne , datum, a dne , datum, městskou hromadnou dopravou provozovanou právní předchůdkyní žalobkyně (linky 5/81, 5/401, 55/86 a 9/72) v každém případě bez platné jízdenky, přičemž ani k výzvě revizora (pracovníka žalobkyně) pohledávku na místě neuhradil. Pohledávky za žalovaným byly ze strany právní předchůdkyně žalobkyně na základě smlouvy o postoupení pohledávek postoupeny na žalobkyni, o čemž byl žalovaný v každém jednotlivém případě informován. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě všech dlužných částek s upozorněním na možnost soudního vymáhání upomínkami, které mu byly odeslány dne , datum, . Žalovaný neprokázal, že by na svůj dluh čehokoliv zaplatil.
5. V řízení bylo zjištěno, že mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně byly uzavřeny celkem čtyři smlouvy o přepravě ve smyslu § 2550 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), podle kterých se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Podmínky pro přepravu osob, zavazadel, věcí a živých zvířat ve veřejné silniční osobní dopravě upravuje vyhláška č. 175/2000 Sb., podle jejíhož § 49 odst. 3 uzavřením přepravní smlouvy přistupuje cestující na smluvní přepravní podmínky vyhlášené dopravcem. Povinnost hradit jízdné a přirážku při neprokázání se jízdním dokladem a příslušnou výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách, přičemž její výše nesmí přesáhnout částku , částka, (§ 18a odst. 3 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě). Vzhledem k tomu, že žalovaný nesplnil svou smluvní povinnost uhradit v celkem čtyřech případech jízdné, vznikla mu povinnost zaplatit žalobkyni podle § 18a odst. 2 písm. c) zákona o silniční dopravě v každém jednotlivém případě vedle jízdného ve výši , částka, rovněž přirážku ve výši , částka, , celkem tedy , částka, (4 x , částka, ). Aktivní věcná legitimace pak svědčí žalobkyni, jíž byla pohledávka její právní předchůdkyní postoupena (§ 1879 o.z.). Žalovaný byl o změně věřitele informován dopisy, avšak ani na základě těchto výzev dlužnou částku nezaplatil, v důsledku čehož se dostal do prodlení. Na svou obranu přitom neuvedl nic, čím by nárok žalobkyně jakkoli zpochybnil. Soud proto výrokem I. tohoto rozsudku žalobě v plném rozsahu vyhověl včetně práva na úroky z prodlení z jednotlivých dlužných částek, které vyplývá z § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky , částka, za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky , částka, za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .
7. O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o. s. ř. O třídenní lhůtě ke splnění obou povinností bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.