10 C 28/2023

Plný text

Okresní soud Praha-západ rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Zahradníkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši částka spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 11,75 % ročně za dobu od datum do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v rozsahu částky částka, kapitalizovaného úroku ve výši částka, úroku ve výši 8,5 % ročně z částky částka za dobu od datum do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % z částky částka za dobu od datum do datum, zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % z částky částka za dobu od datum do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení v záhlaví uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že se jedná o dlužné plnění ze smlouvy o úvěru číslo s úvěrovým rámcem částka, již žalobkyně uzavřela s žalovanou dne datum. Na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky do výše nevyčerpaného zůstatku úvěrového rámce a žalovaná byla oprávněna čerpat revolvingový úvěr prostřednictvím kreditní karty vždy maximálně ve výši nevyčerpaného zůstatku sjednaného úvěrového rámce. Výši sjednaného úvěrového rámce bylo přitom možno měnit. Žalovaná se zavázala splácet úvěr v pravidelných měsíčních splátkách, a to vždy k 20. dni v kalendářním měsíci s tím, že první splátka je splatná k 20. dni kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém došlo k prvnímu čerpání. Žalovaná čerpala částku celkem částka, splatila však pouze částka. Ke dni datum proto žalobkyně úvěr zesplatnila a žalovanou vyzvala k zaplacení celého úvěru. Ke dni sepsání žaloby tak žalobkyně za žalovanou evidovala pohledávku ve výši částka sestávající z neuhrazené jistiny ve výši částka, nákladů na vymáhání ve výši částka a smluvních pokut v celkové výši částka, když výše smluvní pokuty byla stanovena pevnou částkou ve výši částka. Příslušenství pohledávky pak představoval úrok kapitalizovaný ke dni sepsání žaloby ve výši částka, úrok ve výši 8,5 % ročně z částky částka za období od datum do zaplacení a dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši částka za období od datum do datum a zákonný úrok z prodlení výši 11,75 % ročně z částky částka za období od datum do zaplacení. Žalovaná však na svůj dluh ničeho nezaplatila, ačkoli byla ze strany žalobkyně před podáním žaloby upomínána.

2. K výzvě soudu ze dne datum žalobkyně doplnila svou žalobu tak, že uvedla, jakým způsobem byla zkoumána úvěruschopnost žalované a k tomu připojila důkazy.

3. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila a k jednání se nedostavila bez důvodné a včasné omluvy, ačkoli jí bylo doručení vykázáno. Žalobkyně se z jednání omluvila a požádala, aby bylo jednáno v její nepřítomnosti. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, přičemž vycházel z obsahu spisu (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“) i z provedených listinných důkazů (§ 120 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 129 odst. 1 o. s. ř.).

4. Na základě níže uvedených listin soud učinil následující skutková zjištění.

5. Z úvěrové smlouvy ze dne datum číslo včetně sazebníku poplatků, vyplývá, že žalovaná uvedeného dne uzavřela s žalobkyní úvěrovou smlouvu, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalované bezúčelový revolvingový úvěr do výše částka. Žalovaná se zavázala úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši 4 % z dlužné částky. Roční úroková sazba byla sjednána ve výši 26,28 %, roční procentní sazba nákladů ve výši 37,82 %. Pro případ prodlení žalované s úhradou splátek bylo sjednáno oprávnění žalobkyně účtovat náklady spojené s upomínáním ve výši částka za každý měsíc vymáhání s možností změny této sazby podle reálně vynaložených nákladů, dále oprávnění účtovat smluvní pokutu ve výši částka, smluvní pokutu ve výši 10 % ze splatné jistiny, úroků a pojistného, maximálně však 0,1 % denně z dlužné částky a zákonný úrok z prodlení. Žalovaná ve smlouvě uvedla, že má středoškolské vzdělání, má jedno dítě a druha a typem jejího bydlení je podnájem. Jako zdroj svého příjmu uvedla jiný, měsíční příjem pak uvedla v částce částka a příjem ostatních členů domácnosti v částce částka.

6. Z úvěrových podmínek žalobkyně platných od datum soud zjistil podrobnou úpravu práv a povinností smluvních stran. Bod 4.4 přitom upravuje možnost zvýšení úvěrového rámce. Pod bodem 7.1 je upravena možnost žalobkyně zesplatnit úvěr v případě prodlení s placením splátek a bod 9.1 pak upravuje sankce spojené s nedodržením smlouvy včetně smluvní pokuty.

7. Z potvrzení oddělení řízení rizik o provedení ověření bonity klienta ze dne datum se podává, že žalobkyně před poskytnutím úvěru posoudila příjmovou a výdajovou situaci žalované, a to provedením lustrace žalované v příslušných registrech a dále na základě údajů poskytnutých žalovanou o jejích osobních a majetkových poměrech (tj. o zdroji příjmů žalované, výši jejího příjmu, počtu dětí žalované a výši příjmu ostatních členů domácnosti), na základě čehož stanovila limit nejvyšší měsíční splátky. Takto žalobkyně zjistila, že žalovaná má jedno dítě, žije v podnájmu, její měsíční příjem činí částku částka, přičemž jako zdroj příjmu je uvedeno„ jiný“, a příjem jejího druha činí částku částka. Dále žalobkyně zjistila, že žalovaná v době úvěrové žádosti splácela jiným společnostem částku částka měsíčně.

8. Z úvěrové karty k osobě žalované bylo zjištěno, že žalovaná žije se svým druhem v podnájmu a má jedno dítě, její příjem činí částku částka, příjem ostatních členů domácnosti pak částku částka ulice výdaje domácnosti žalovaná uvedla v částce částka. Žalovaná byla žalobkyní lustrována v dostupných registrech, přičemž její osoba nebyla nalezena v registru ISIR ani příjmení. Životní minima dospělých členů domácnosti žalované stanovila žalobkyně na částku částka, životní minima na jedno vyživované dítě pak na částku částka. Žalobkyně přitom vycházela z příjmu žalované částka K, příjmu ostatních členů domácnosti ve výši částka a měsíčních výdajů domácnosti uvedených žalovanou ve výši částka.

9. Z úvěrové zprávy k osobě žalované soud zjistil, že žalovaná v dané době čerpala osobní úvěr ve výši částka s výší měsíční splátky částka a osobní úvěr ve výši částka s výší měsíční splátky částka.

10. Z přehledu pohybů na účtu žalované za období od datum do datum soud zjistil pohyb na tomto účtu. příjmení právnická osoba, s.r.o., byla na účet žalované zaslána dne datum částka částka, dne datum částka částka a dne datum částka částka. Na účet žalované byla dne datum v hotovosti vložena částka částka, dne datum částka částka a dne datum částka částka. Dne datum odešla z účtu žalované částka částka a částka částka, dne datum částka částka, dne datum částka částka a dne datum částka částka. Dne datum pak odešla z účtu žalované částka částka s označením„ nájem jesenice“ a částka částka, dne datum pak částky částka, částka a částka.

11. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad vyplývá, jakým způsobem žalovaná úvěr čerpala a jakým způsobem jej splácela. Žalované byla poskytnuta jistina v celkové výši částka, splatila celkem částku částka.

12. Z výzvy ke splacení celého úvěru ze dne datum, včetně podacího archu ze dne datum, soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou v důsledku prodlení s hrazením závazků vyplývajících z úvěrové smlouvy číslo ke splacení celého úvěru ve výši částka, a to do 14 dnů od data sepsání této výzvy.

13. Z předžalobní výzvy ze dne datum, včetně podacího archu ze dne datum, bylo zjištěno, že tato výzva byla žalované zaslána dne datum. Prostřednictvím této upomínky byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky ve výši celkem částka z titulu smlouvy o úvěru ze dne datum, a to do 7 dnů od odeslání této výzvy.

14. Na základě takto provedeného dokazování vzal soud za prokázaný následující skutkový stav. Žalobkyně uzavřela s žalovanou dne datum dohodu označenou jako smlouva o úvěru s opakovaným čerpáním číslo. Na základě této dohody se žalobkyně zavázala poskytnout žalované finanční prostředky do výše částka s možností navýšení úvěrového rámce, žalovaná se zavázala splatit je v pravidelných měsíčních splátkách spolu se smluvním úrokem. Žalovaná čerpala částku ve výši celkem částka, žalobkyni následně uhradila celkem částka. Úvěr byl žalobkyní zesplatněn dopisem ze dne datum. Žalovaná byla ze strany žalobkyně vyzvána k zaplacení dlužné částky. Žalobkyně před uzavřením smlouvy ověřila úvěruschopnost žalované prostřednictvím výpisu z účtu žalované, na základě údajů uvedených žalovanou a za využití metodiky a lustrace osoby žalované v dostupných registrech. Z tvrzení žalované žalobkyně zjistila, že její měsíční příjem nepochází ze zaměstnání a činí částku částka, dále žalovaná uvedla, že má jedno dítě a příjem dalšího člena její domácnosti činí částku částka ulice výdaje domácnosti žalovaná uvedla v částce částka, jež měly představovat splátky jiným společnostem. Pokud se týká pravidelného příjmu žalované, bylo z doloženého výpisu z účtu žalované zjištěno, že této byla v měsících leden a únor 2020 poukázána částka v průměru částka měsíčně od právnická osoba, s.r.o. Lustrací pak žalobkyně zjistila, že žalovaná měla v dané době dva existující úvěry, přičemž celková výše měsíčních splátek činila částka. Předžalobní výzvou ze dne datum žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě částky částka, jež měla představovat dosud nesplacenou část jistiny úvěru, účtované poplatky dle úvěrové smlouvy a úvěrových podmínek, smluvní pokuty a zákonný úrok.

15. Soud věc s ohledem na období poskytnutí finančních prostředků (rok 2020) posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“), a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“).

16. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

17. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

18. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěru bez ohledu na své příjmy.

19. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

20. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z., může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat po dlužníku, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Výši úroku z prodlení pak upravuje § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

21. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

22. Soud na základě zjištěného skutkového stavu věci a shora citovaných zákonných ustanovení dospěl k závěru, že nárok uplatněný žalobkyní je pouze částečně důvodný.

23. Soud vzal za prokázané, že žalobkyně přenechala žalované částku ve výši částka Smlouva, na základě které tak žalobkyně učinila, byla smlouvou o spotřebitelském úvěru, což žalobkyně ostatně nikterak nezpochybňovala.

24. Soud se proto nejprve zabýval otázkou, zda žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, či nikoliv, a dospěl k závěru, že tomu tak v daném případě nebylo. Žalobkyně uvedla, že při zkoumání úvěruschopnosti žalované využila metodiku posouzení úvěruschopnosti, v rámci které provádí kontrolu bonity klienta za účelem stanovení limitu nejvyšší měsíční splátky. Při tomto postupu žalobkyně zohledňuje částky životních minim, vyživovací povinnosti, splátkovou zátěž včetně splátky schváleného úvěru a minimální výdaje domácnosti za využití statistických dat. Žalobkyně přitom vychází z údajů deklarovaných žadatelem a provedené lustrace žadatele v dostupných registrech. Žalobkyně tak osobu žalované lustrovala v registrech a za využití metodiky a informací poskytnutých žalovanou posoudila její úvěruschopnost. Vycházela rovněž z výpisu z účtu žalované za období části měsíců leden a únor 2020 a úvěrové zprávy. Lze přitom odkázat například na rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, z něhož plyne, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr. Pouhé doplnění čísel do formuláře žádosti o úvěr nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Naopak je třeba skutečnosti uváděné žalovanou ověřit, požadovat po žalované např. podnájemní smlouvu, doklad o zdroji jejího příjmu a výši tohoto příjmu apod. Žalovaná doložila toliko výpis z účtu za velmi krátký časový úsek, ze kterého nelze učinit závěr o výši jejího pravidelného příjmu, a sama žalovaná žalobkyni uvedla, že její měsíční příjem činí částku částka. Zjištěné údaje přitom žalobkyně nikterak dále neprověřovala. Pokud se týká výdajů žalované, pak ani tyto žalobkyně nezkoumala dostatečně, když své hodnocení v tomto ohledu založila pouze na lustraci žalované v dostupných registrech. Takto bylo zjištěno, že žalovaná čerpala další dva splátkové úvěry. Při hodnocení celkových výdajů domácnosti žalované se žalobkyně spokojila s údajem uvedeným žalovanou v částce částka, tuto však žalovaná uvedla jako částku představující splátky jiným společnostem. Nebylo přitom žádným způsobem zjišťováno, natož pak doloženo, jaké jsou výdaje žalované na bydlení a její běžné výdaje. Při hodnocení příjmové a výdajové situace žalované uplatnila metodikou využívající statistické údaje. Tento postup je ovšem nedostačující a skutečnosti uváděné žalovanou bylo nutno ověřit. Obezřetnost přitom byla namístě již s ohledem na to, že tvrzená výše měsíčního příjmu žalované činila částka, přičemž žalovaná uvedla, že má jednu vyživovací povinnost. Žádné jiné důkazy prokazující ověření úvěruschopnosti žalované žalobkyně soudu nepředložila, k jednání se nedostavila, a tedy nemohla být soudem v tomto smyslu poučena dle § 118a o. s. ř. Soud má proto za to, že není možné uzavřít, že by schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr řádně byla náležitě zkoumána ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru. Nesplnění povinnosti posoudit před poskytnutím úvěru úvěruschopnost spotřebitele je pak sankcionováno absolutní neplatností úvěrové smlouvy, k níž soud musí (navzdory formulaci druhé a třetí věty ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru v rozhodném znění) přihlédnout z úřední povinnosti (k tomu srov. rozsudek Soudního dvora ze dne datum ve věci C číslo, nebo také rozsudek Okresního soudu ve obec ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, a mnohé další).

25. S ohledem na absolutní neplatnost úvěrové smlouvy zde tedy nebyl dán žádný právní důvod, pro který si žalovaná mohla poskytnutou finanční částku ponechat. Žalovaná na splátkách poskytnutého úvěru uhradila celkem částku částka. Vzhledem k uvedenému se tedy žalovaná na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila o částka (§ 2991 o. z.). Soud proto žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši částka, a to společně se zákonným úrokem z prodlení (§ 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.). Při určení splatnosti dluhu soud vycházel z toho, že žalovaná byla prokazatelně vyzvána k úhradě dluhu (resp. částky vyšší) předžalobní upomínkou ze dne datum, ve které byla splatnost dlužné částky stanovena na datum. Soud proto přiznal žalobkyni nárok na úrok z prodlení z částky částka za období od datum do zaplacení, a to ve výši 11,75 % ročně. V souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. soud stanovil lhůtu k plnění v trvání tří dnů.

26. Ve zbývající části pak soud žalobu zamítl, čemuž odpovídá výrok II. tohoto rozsudku.

27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud ve výroku III. tohoto rozhodnutí podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal, když žalovaná sice byla v řízení z větší části úspěšná (žalobkyni byla přiznána toliko částka částka spolu se zákonným úrokem z prodlení oproti zamítnuté částce ve výši částka a příslušenství specifikovanému ve výroku II. tohoto rozhodnutí), avšak jí žádné náklady doposud nevznikly. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-západ. Nesplní-li žalovaná povinnost uloženou jí tímto rozsudkem v uvedené lhůtě, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.