10 C 290/2024

Plný text

Okresní soud Praha-západ rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Zahradníkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 15 903,32 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši částka, spolu s úrokem ve výši 13,9 % ročně z částky částka za dobu od datum do zaplacení, spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka za dobu od datum do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši částka za dobu od datum do datum, částku ve výši částka, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši částka, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že s žalovaným uzavřela dne datum Rámcovou smlouvu č. hodnota, na základě které byl žalovanému aktivován běžný účet. Dodatkem č. hodnota k Rámcové smlouvě č. hodnota žalobkyně s žalovaným uzavřela dne datum smlouvu o úvěru, na základě které po ověření jeho úvěruschopnosti prověřením sdělených informací a výsledků analýzy poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši částka, které se žalovaný zavázal splácet prostřednictvím pravidelných měsíčních splátek po částka, úrok byl ujednán ve výši 13,9 % ročně. Žalovaný poskytnuté finanční prostředky splácel od datum do datum, dne datum provedl mimořádnou splátku ve výši částka. Následně však žalovaný přestal poskytnuté finanční prostředky splácet a žalobkyně proto dne datum úvěr zesplatnila, přičemž celková dlužná částka sestávala z nesplacené jistiny ve výši částka a nesplaceného smluvního úroku za dobu od datum do datum Kč ve výši částka. Žalovaný ničeho nezaplatil ani přes to, že byl vyzván předžalobní upomínkou. Žalobkyně dále požadovala smluvní úrok ve výši 13,9 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a dále zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení. Žalobkyně dále požadovala částka jako zaplacení konečného záporného zůstatku na účtu žalovaného.

2. Žalovaný zůstal nečinný a k žalobě se během řízení nijak nevyjádřil.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. právnická osoba této věci jde o řízení s cizím prvkem, protože žalovaný je občanem Izraele. Soud proto zkoumal pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout. Podle § 2 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, se zákon o mezinárodním právu soukromém použije v mezích ustanovení vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, a přímo použitelných ustanovení práva Evropské unie. V souladu s tímto ustanovením a rovněž s čl. 73 odst. 3 nařízení Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne datum, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (tzv. Brusel I bis), kdy neexistuje dvoustranná právní úmluva mezi Českou republikou a Izraelem, která by měla aplikační přednost, se ke stanovení pravomoci – příslušnosti soudu k projednání této věci použijí ustanovení nařízení Brusel I bis jako přímo použitelného předpisu Evropské unie. Základním (obecným) pravidlem pro založení příslušnosti soudu podle čl. 4 odst. 1 tohoto nařízení je, že bez ohledu na jeho státní příslušnost musí být žalovaný, který má bydliště v členském státě, žalován v tomto státě, není-li výslovně nařízení uvedeno jinak. V daném případě má žalovaný bydliště na území České republiky, a proto může být žalován u soudů České republiky a české soudy jsou tak příslušné k projednání a rozhodnutí ve věci.

5. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav:

6. Mezi žalobkyní a žalovaným byla dne datum uzavřena Rámcová smlouvu č. hodnota, na základě které byl žalovanému aktivován běžný účet č. č. účtu. Žalovaný se zavázal disponovat s penězi na účtu jen do výše dostupného zůstatku, účet se tedy neměl dostat do debetu (Rámcová smlouva č. hodnota ze dne datum včetně obchodních podmínek).

7. Dodatkem č. hodnota k Rámcové smlouvě žalobkyně s žalovaným uzavřela dne datum smlouvu o úvěru č. IBAN, na základě které po ověření jeho úvěruschopnosti poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši částka. Sjednaný úrok činil 13,90 % ročně, RPSN 14,83 %. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky splácet prostřednictvím pravidelných měsíčních splátek ve výši částka (Dodatek č. hodnota k rámcové smlouvě č. hodnota včetně formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru).

8. Úvěruschopnost žalovaného žalobkyně ověřila prověřením informací sdělených žalovaným a výsledky analýzy. Žalobkyně disponovala potvrzením o výši příjmu žalovaného, z něhož vyplývá, že byl žalovaný zaměstnán na dobu neurčitou, jeho průměrný měsíční výdělek činil částka, úvěrovou zprávou, z níž bylo zjištěno, že žalovaný řádně splácel dříve poskytnuté úvěry. Žalobkyně dále příjmovou i výdajovou stránku ověřila výpisy z účtu žalovaného, z nichž bylo zjištěno, že žalovanému na účet dochází pravidelná mzda od zaměstnavatele a žalovaný disponuje finančními prostředky v řádech desetitisíců Kč měsíčně.

9. Žalobkyně žalovanému poskytla finanční prostředky ve výši částka (výpis z účtu).

10. Žalovaný poskytnuté finanční prostředky splácel, poslední splátku provedl dne datum. Dne datum žalovaný provedl mimořádnou splátku ve výši částka. Dlužná částka, která zůstala neuhrazená činila částka (přehled plateb včetně splátkového kalendáře).

11. Žalobkyně dlužnou částku zesplatnila ke dni datum a žalovaného vyzvala k úhradě zbývající dlužné částky v celkové výši částka nejpozději do datum předžalobní upomínkou ze dne datum (předžalobní upomínka ze dne datum včetně podacího archu).

12. Z výpisu z běžného účtu ze dne datum soud zjistil, že konečný zůstatek na účtu žalovaného byl záporný a činil -částka.

13. S ohledem na skutečnost, že nebyla mezi Českou republikou a Izraelem uzavřena bilaterální mezinárodní smlouva upravující rozhodné právo pro smluvní závazkový vztah, soud pro stanovení rozhodného práva použil ustanovení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne datum o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), kterým je Česká republika vázána. Podle čl. 4 odst. 2 tohoto nařízení se smlouva řídí právem země, v níž má strana, která je povinna poskytnout plnění charakteristické pro smlouvu, své obvyklé bydliště. Žalovaný má své bydliště na území České republiky, rozhodným právem je tak právo České republiky.

14. Po právní stránce soud hodnotil nárok žalobkyně podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.

15. Podle § 2662 o. z. se smlouvou o účtu ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet.

16. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

17. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

18. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

19. Na základě shora zjištěného skutkového stavu věci a výše citovaných zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi žalobkyní a žalovaným vznikl právní vztah založený Rámcovou smlouvou č. hodnota, na základě které byl žalovanému aktivován běžný účet č. č. účtu, na kterém se žalovaný zavázal disponovat s penězi na účtu jen do výše dostupného zůstatku, účet se tedy neměl dostat do debetu. Následně mezi žalobkyní a žalovaným vznikl právní vztah založený dodatkem č. hodnota k Rámcové smlouvě, kterým byla mezi účastníky uzavřena smlouva o úvěru. Žalobkyně přitom předtím řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného a ověřila ji potvrzením o výši příjmu žalovaného, výpisy z účtu i úvěrovou kartou. Na základě smlouvy o úvěru žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši částka, sjednaný úrok činil 13,90 % ročně. Žalovaný však smluvní podmínky porušil, když úvěr nesplácel řádně a včas a poslední splátku provedl datum. Zbývající neuhrazená dlužná částka poskytnutého úvěru činila částka. Konečný zůstatek na účtu žalovaného byl nadto záporný a činil -částka. Žalovaný pak dlužnou částku žalobkyni neuhradil ani přes to, že byl o její úhradu upomínán předžalobní upomínkou. Žalobkyně tak v řízení prokázala výši nárokované částky (i právní titul jejího poskytnutí) a má proto právo na zaplacení vyčíslené dlužné částky včetně veškerého příslušenství, přičemž dlužná částka sestává z dlužné jistiny úvěru ve výši částka, kapitalizovaného úroku ve výši částka za dobu od datum do datum, záporného konečného zůstatku na účtu žalovaného ve výši částka, úroku ve výši 13,9 % ročně z částky částka za dobu od datum do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka za dobu od datum do zaplacení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. s přihlédnutím k § 1970 o. z. Výše žalované částky přitom nebyla v řízení nijak rozporována. Soud proto žalobě vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka, když další náklady žalobkyně ani nepožadovala.

21. O třídenní lhůtě ke splnění obou povinností bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-západ. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.