10 C 44/2022

Plný text

Okresní soud Praha-západ rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Zahradníkovou ve věci žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 1/0 Datum narození zainteresované osoby 1/0 Adresa zainteresované osoby 1/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0 o zaplacení částky 45 385,34 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky za dobu od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v rozsahu, v němž se žalobce domáhá po žalované zaplacení částky ve výši , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky za dobu od , datum, do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobci poměrnou část účelně vynaložených nákladů řízení ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobce.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit České republice - Okresnímu soudu , adresa, -západ náklady státu za znalečné ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalobci se po právní moci tohoto rozsudku vrací částka ve výši , částka, , jakožto přeplatek zaplacený na záloze na náklady důkazu znaleckým posudkem.

VI. Přeplatek na záloze na náklady důkazu znaleckým posudkem bude vrácen žalobci na účet vedený u peněžního ústavu v České republice, který soudu sdělí do pěti dnů od doručení tohoto rozsudku. Pokud nemá účet u peněžního ústavu v České republice, sdělí soudu v téže lhůtě adresu, na níž bude vrácen přeplatek na záloze na náklady důkazu znaleckým posudkem poštovní poukázkou.

1. Žalobce se žalobou, podanou zdejšímu soudu dne , datum, , domáhal po žalované zaplacení částky ve výši , částka, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky za dobu od , datum, do zaplacení. Žalobu odůvodnil tím, že žalobce a žalovaná jsou spoluvlastníky nemovitých věcí, a to stavební parcely č. , hodnota, , jejíž součástí je budova (rodinný dům) č. p. 737 v obci , adresa, , části obce , adresa, , stojící na tomto pozemku, a stavební parcely č. , hodnota, , jejíž součástí je budova bez č.p./č.e. (garáž), stojící na tomto pozemku, dále pozemkové parcely č. 144/11, vše zapsáno v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrálním pracovištěm , adresa, -západ, na LV č. , hodnota, pro k. ú. , adresa, , obec , adresa, (dále jen „Nemovitosti“). Žalobce nabyl spoluvlastnictví k Nemovitostem na základě usnesení Okresního soudu , adresa, -západ ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , které nabylo právní moci dne , datum, a jeho ideální spoluvlastnický podíl činí 1/18 vůči celku. Ideální spoluvlastnický podíl žalované činí 5/9 vůči celku. Nemovitosti byly ke dni smrti otce žalobce , jméno FO, dne , datum, ve společném jmění manželů , jméno FO, a žalované, jeho manželky. Od toho dne žalovaná Nemovitosti výlučně užívá. Po skončení řízení o pozůstalosti po zemřelém , jméno FO, se žalobce snažil s žalovanou jednat o uzavření dohody o správě Nemovitostí a získat od ní doklady o pojištění Nemovitostí a placení daně z nemovitých věcí. Žalovaná reagovala negativně a nabízela žalobci odkup jeho spoluvlastnického podílu za částku , částka, , která vycházela z ceny Nemovitostí, stanovené pro účely pozůstalostního řízení, což žalovaný odmítl. Žalovaná mu odmítla vydat náhradu za bezdůvodné obohacení za výlučné užívání nemovitých věcí nad rámec svého spoluvlastnického podílu. Žalobce se tedy po žalované domáhá vydání bezdůvodného obohacení ve výši , částka, , které vzniklo žalované na úkor žalobce tím, že v době od , datum, do , datum, výlučně užívala bez právního důvodu celé předmětné nemovitosti, ačkoli její spoluvlastnický podíl činil pouze 5/9 vůči celku. Od , datum, , kdy se žalobce stal spoluvlastníkem Nemovitostí, žalovaná nadužívá Nemovitosti i na úkor žalobce a neplatí mu za to žádnou náhradu. Při vyčíslení výše náhrady, jež žalobce po žalované požaduje, vychází žalobce z ocenění, provedeného realitní kanceláří, dle něhož se obvyklá cena nájemného pohybuje v rozmezí od , částka, do , částka, měsíčně. Žalobce přitom vychází z částky obvyklého nájemného na spodní hranici (ve výši , částka, ) a požaduje po žalované částku , částka, měsíčně. Žalobce vyzval žalovanou k úhradě částky ve výši , částka, za období od , datum, do , datum, přípisem svého zástupce ze dne , datum, , v němž určil lhůtu k plnění do 10 dnů ode dne doručení přípisu. Přípis byl žalované doručen dne , datum, , splatnost tedy nastala dne , datum, . Předžalobní výzva ze dne , datum, byla žalované doručena dne , datum, . Žalovaná však žalobci požadovanou částku do dnešního dne neuhradila.

2. Žalovaná k podané žalobě uvedla, že žalobou uplatněný nárok neuznává. Potvrdila, že k uzavření dohody podílových spoluvlastníků o užívání společné věci nedošlo, ani k dohodě ohledně finančního vypořádání za nadužívání nemovitosti žalovanou. Důvodem je zásadní rozpor ohledně výše měsíční náhrady mezi žalovanou a ostatními spoluvlastníky. Žalovaná s oceněním, předloženým žalobcem, nesouhlasí. Odhadce si nemovitost ani neprohlédl a vycházel pravděpodobně pouze z písemných podkladů, které tendenčně upravil. Odhadce nezohlednil, že dům není možné napojit na inženýrské sítě a že je přístupný pouze ze zpevněné komunikace bez chodníků a veřejného osvětlení. Odhadce neuvádí, jakým způsobem dospěl ke stanovení obvyklé tržní ceny nemovitosti ve výši , částka, a obvyklé tržní výši měsíčního nájemného ve výši , částka, – , částka, . Z toho důvodu považuje žalobcův požadavek za nedůvodný. Žalovaná nabídla ostatním spoluvlastníkům odkup jejich spoluvlastnického podílu za kupní cenu, které vycházela z tržní ceny nemovitostí zjištěné znaleckým posudkem č. 2621/2020 ze dne , datum, . Všichni ostatní spoluvlastníci nabídku žalované odmítli s tím, že nabízená cena je nízká, protože vychází z neaktuálního posudku, nikdo však žalované nepředložil návrh jiné kupní ceny.

3. Soud provedl v řízení dokazování listinami a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.

4. Usnesením Okresního soudu , adresa, -západ ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, bylo v pozůstalostním řízení po otci žalobce , jméno FO, , zemřelém dne , datum, , žalobci potvrzeno nabytí vlastnického práva k Nemovitostem ve výši podle zákonného dědického podílu. Majetek, patřící do pozůstalosti, tvořil mimo jiné i id. ½ podíl na Nemovitostech.

5. Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že žalobce a žalovaná jsou spoluvlastníky Nemovitostí, přičemž ideální spoluvlastnický podíl žalobce činí 1/18 vůči celku, ideální spoluvlastnický podíl žalované činí 5/9 vůči celku.

6. Z ocenění, provedeného realitní kanceláří , právnická osoba, ze dne , datum, bylo zjištěno, že touto realitní kanceláří byla stanovena obvyklá cena Nemovitostí na částku , částka, . Pronájem takovéto nemovitosti včetně příslušenství se dle tohoto ocenění pohybuje v rozmezí , částka, – , částka, měsíčně.

7. Z předžalobní výzvy žalobce ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobce prostřednictvím svého právního zástupce vyzval žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení za nadužívání Nemovitostí v období , datum, – , datum, , vypočteného dle ocenění realitní kanceláře , právnická osoba, ze dne , datum, na částku ve výši , částka, , a to do 10 dnů ode dne doručení výzvy.

8. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobce prostřednictvím svého právního zástupce opětovně vyzval žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení za nadužívání Nemovitostí a k vydání kopií listin, vztahujících se k platbám daně z nemovitých věcí a pojištění Nemovitosti s tím, že v případě nezaplacení požadované částky podá žalobu k soudu.

9. Ze znaleckého posudku č. 2621/2020 ze dne , datum, soud zjistil, že znaleckým ústavem profi-, právnická osoba, . bylo pro účely pozůstalostního řízení provedeno ocenění nemovitostí ve vlastnictví zůstavitele , jméno FO, ke dni jeho smrti dne , datum, . Byla stanovena cena obvyklá ½ Nemovitostí ke dni , datum, na částku , částka, .

10. Znaleckým posudkem č. , hodnota, -050-2022 ze dne , datum, byla znalcem , jméno FO, stanovena cena obvyklá Nemovitostí jako celku na částku , částka, .

11. Ze znaleckého posudku č. , č. účtu, ze dne , datum, soud zjistil, že bylo provedeno ocenění ideálního spoluvlastnického podílu na Nemovitostech ve výši 1/18 pro účely exekučního řízení. Cena obvyklá tohoto podílu byla zjištěna porovnávacím způsobem na částku , částka, .

12. Z výtisku z webové stránky Realityidnes.cz neuvedeného data (č. l. 94) bylo zjištěno, že v obci , adresa, , je pronajímán dům s užitnou plochou 80 m² a pozemkem 654 m² za částku , částka, měsíčně.

13. Z pojistné smlouvy č. , hodnota, bylo zjištěno, že pro účely uzavření pojistné smlouvy o pojištění majetku a odpovědnosti s počátkem pojištění dne , datum, byly Nemovitosti pojištěny na částku , částka, .

14. Ze znaleckého posudku č. , hodnota, -31/23 ze dne , datum, soud zjistil, že znalec , tituly před jménem, , jméno FO, stanovil obvyklou cenu nájemného Nemovitostí za období , datum, – , datum, na celkovou částku , částka, , přičemž stanovil měsíční nájemné Nemovitostí v letech 2019 – 2021 na částku , částka, a měsíční nájemné Nemovitostí v roce 2021 na částku , částka, .

15. Na základě dílčích skutkových zjištění a shodných tvrzení účastníků, která soud vzal za svá skutková zjištění, dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru.

16. Žalobce a žalovaná jsou spoluvlastníky Nemovitostí, přičemž spoluvlastnický podíl žalobce na Nemovitostech činí id. 1/18 a spoluvlastnický podíl žalované id. 5/9 vůči celku (nesporná tvrzení účastníků, výpis z katastru nemovitostí). Žalobce nabyl spoluvlastnický podíl k Nemovitostem po svém zemřelém otci , jméno FO, na základě usnesení Okresního soudu , adresa, -západ ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, (usnesení Okresního soudu , adresa, -západ ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ). Otec žalobce , jméno FO, zemřel dne , datum, (nesporná tvrzení účastníků). Od jeho smrti jsou Nemovitosti užívány výlučně žalovanou (nesporná tvrzení účastníků). K dohodě o správě a užívání Nemovitostí mezi spoluvlastníky nedošlo (nesporná tvrzení účastníků). Předžalobní výzva ze dne , datum, byla žalované doručena dne , datum, (nesporná tvrzení účastníků). Obvyklá cena nájemného za pronájem Nemovitostí činila v letech 2019 – 2021 částku , částka, měsíčně, v roce 2021 částku , částka, měsíčně. Celková výše nájemného za pronájem Nemovitostí za období ode dne , datum, do dne , datum, činí částku , částka, (znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, č. , hodnota, -31/23 ze dne , datum, ).

17. Dle ust. § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

18. Dle ust. § 2999 odst. 1 o. z. není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. Bylo-li plněno na základě neplatného nebo zrušeného právního jednání, právo na peněžitou náhradu však nevznikne v rozsahu, v jakém se to příčí účelu pravidla vylučujícího platnost právního jednání.

19. Dle ust. § 1121 o. z. každý ze spoluvlastníků je úplným vlastníkem svého podílu.

20. Dle ust. § 1123 o. z. spoluvlastník může se svým podílem nakládat podle své vůle. Takové nakládání však nesmí být na újmu právům ostatních spoluvlastníků bez zřetele k tomu, z čeho vyplývají.

21. Dle ust. § 1479 věta první o. z. dědické právo vzniká smrtí zůstavitele.

22. Dle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená23. Z výše uvedeného je zřejmé, že mezi účastníky není sporu o tom, že žalovaná užívá Nemovitosti nad rámec svého spoluvlastnického podílu, neboť vlastní podíl na Nemovitostech ve výši id. 5/9 a od smrti svého manžela , jméno FO, dne , datum, užívá Nemovitosti výlučně ona. Mezi účastníky nebyla sporná ani skutečnost, že mezi spoluvlastníky Nemovitostí nebyla uzavřena žádná dohoda o správě či užívání Nemovitostí. Z výše citovaných zákonných ustanovení plyne, že spoluvlastník, který věc užívá nad rámec svého spoluvlastnického podílu, se bez právního důvodu obohacuje na úkor ostatních spoluvlastníků, kteří věc v rozsahu odpovídajícím jejich podílům užívat nemohou. Užívání věci nad míru spoluvlastnického podílu bez náhrady je přitom nepřípustným omezením vlastnického práva, které má základ v čl. 11 odst. 4 LZPS a § 1011 a násl. o. z. Za každé nepřípustné omezení vlastnického práva přitom náleží poškozenému náhrada.

24. Vzhledem k tomu, že se stal žalobce ke dni smrti svého otce dne , datum, vlastníkem podílu na Nemovitostech ve výši id. 1/18, má právo na to, aby mu bylo vydáno to, o co se žalovaná na jeho úkor užíváním společné věci nad rámec svého spoluvlastnického podílu obohatila. Protože v této konkrétní věci náhrada žádným zvláštním předpisem upravena není a protože skutkovou podstatu lze podřadit pod užívání věci bez právního důvodu, použijí se ustanovení povahou nejbližší, tedy ustanovení o bezdůvodném obohacení (Nejvyšší soud v rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Žalobce tak má právo, aby mu žalovaná vydala peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny nájemného za užívání Nemovitostí v období ode dne , datum, do , datum, , tj. ode dne, kdy se dle výsledku pozůstalostního řízení zpětně ke dni smrti svého otce žalobce stal vlastníkem Nemovitostí.

25. Mezi účastníky však byla výše této peněžité náhrady sporná. Ze strany účastníků byly předloženy dříve vypracované znalecké posudky i odborná vyjádření, stanovící obvyklou cenu Nemovitostí i nájemného Nemovitostí, přičemž tyto odhadní ceny Nemovitostí se značně rozcházely. Z toho důvodu přistoupil soud k ustanovení znalce , tituly před jménem, , jméno FO, , jenž stanovil obvyklou cenu nájemného Nemovitostí za období , datum, – , datum, . Znalec určil obvyklou cenu měsíčního nájemného za pronájem Nemovitostí v letech 2019 – 2021 na částku ve výši , částka, a v roce 2021 na částku ve výši , částka, , čímž stanovil celkovou výši nájemného za pronájem Nemovitostí za celé žalované období na částku ve výši , částka, . K těmto závěrům znaleckého posudku neměli účastníci žádné výhrady. Soud proto při výpočtu výše bezdůvodného obohacení vycházel z takto stanovené výše obvyklého nájemného Nemovitostí, již má za prokázanou. Žalobce, jako vlastník id. 1/18 Nemovitostí, má tedy za období , datum, – , datum, nárok na vydání peněžité náhrady ve výši , částka, (tedy 1/18 z částky , částka, ). Soud proto žalobci tuto částku přiznal (výrok I.) a ohledně částky ve výši , částka, s příslušným úrokem z prodlení byla žaloba zamítnuta (výrok II.).

26. Žalobce vyzval žalovanou výzvou ze dne , datum, k vydání bezdůvodného obohacení za nadužívání Nemovitostí za předmětné období ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení výzvy. Předžalobní výzva byla žalované doručena dne , datum, . Žalovaná však žalobci ničeho neuhradila. Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala do prodlení s placením peněžitého dluhu, soud v souladu s § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku přiznal žalobci též nárok na úroky z prodlení ve výši stanovené nařízením č. 351/2013 Sb., a to od , datum, , když splatnost dluhu nastala ke dni , datum, (10 dnů ode dne doručení výzvy). K námitce žalované, že soud má žalobci tento úrok přiznat až od data, kdy byla žalovaná řádně seznámena s obsahem znaleckého posudku, který byl ve věci vypracován a proti kterému žalovaná ničeho nenamítala, soud uvádí, že k takovému postupu neshledal důvod, neboť žalovaná si skutečnosti, že sama výlučně užívá Nemovitosti, které náleží i ostatním spoluvlastníkům, musela být vědoma minimálně od pravomocného skončení pozůstalostního řízení po jejím manželovi. Skutečnosti, že je povinna vydat žalobci peněžitou náhradu za toto nadužívání Nemovitosti si také musela být vědoma, minimálně od předmětné výzvy žalobce ze dne , datum, . Pokud žalovaná nesouhlasila s výší částky, kterou po ní žalobce požadoval, nic jí nebránilo platit žalobci částku nižší, kterou by sama považovala za adekvátní. Žalovaná však žalobci neuhradila ničeho.

27. O nákladech řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. podle poměru úspěchu a neúspěchu ve věci. Řízení bylo vedeno o zaplacení částky , částka, , přičemž žalobce byl úspěšný pouze v rozsahu částky , částka, . Z tohoto hlediska byl žalobce v řízení úspěšný toliko v rozsahu 69,45%, zatímco žalovaná v rozsahu 30,55 %. Po odečtení úspěchu a neúspěchu ve věci (69,45 % - 30,55 %) tedy žalobci náleží náhrada nákladů řízení v rozsahu 38,90 %.

28. Žalobce namítal, že by mu měla být přiznána plná náhrada nákladů řízení ve smyslu ust. § 142 odst. 3 o. s. ř, neboť neúspěch žalobce byl způsoben tím, že žalobce při vyčíslení výše bezdůvodného obohacení žalované vycházel z údajů, uvedených v odborném vyjádření, v jehož správnost měl důvěru. Dle soudu však užití ust. § 142 odst. 3 o. s. ř. není na místě, když žalobce měl jako jeden ze spoluvlastníků Nemovitostí možnost nechat si zpracovat znalecký posudek ohledně žalovaného nároku, jenž mohl být při splnění podmínek dle ust. § 127a o.s.ř. v řízení použitelný a nemusel se tak spoléhat pouze na odhadní ceny Nemovitostí, uvedené v odborném vyjádření. Žalobce byl v řízení úspěšný pouze v rozsahu 69,45%, přičemž se jedná o neúspěch ohledně cca 1/3 jím požadovaného nároku, tedy nikoli o pouze nepatrnou část ve vztahu k celku (ve smyslu ust. § 142 odst. 3 o.s.ř.). Nelze ani souhlasit s tvrzením žalované, že se jedná o zbytečně vyvolaný spor, když žalobce po žalované požadoval vydání bezdůvodného obohacení zcela po právu, za situace, kdy žalovaná, vědoma si skutečnosti, že sama výlučně užívá Nemovitosti, přesto nebyla ochotna žalobci jakoukoli peněžitou náhradu za toto nadužívání uhradit a žalobci tak nezbylo než se domáhat svého nároku soudní cestou.

29. Náklady žalobce představují zaplacený soudní poplatek ve výši , částka, , dále odměna za zastupování účastníka advokátem ve výši , částka, , kterou tvoří odměna právního zástupce žalobce za 5 úkonů právní služby po , částka, dle ustanovení § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, a to za převzetí a přípravu zastoupení, podání předžalobní výzvy ze dne , datum, , podání žaloby, účast na jednání dne , datum, a dne , datum, , vše dle ustanovení § 1 odst. 2, § 6 odst. 1, § 7 bod 5 a § 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 5 x režijní paušál á , částka, dle § 2 odst. 1, § 13 odst. 3, § 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhlášky č. 177/1996 Sb. v souvislosti se shora provedenými úkony. Náklady žalobce jsou dále představovány cestovným ve výši , částka, dle ustanovení § 13 odst. 1 advokátního tarifu za cesty na jednání soudu ve dnech , datum, a , datum, na trase , adresa, a zpět. Pro cestu vykonanou dne , datum, v délce 2x 120 km vozidlem Škoda Superb, reg. zn. , SPZ, , při průměrné spotřebě vozidla 6,0 l/100 km, při vyhláškové ceně benzinu automobilového 95 oktanů ve výši , částka, za jeden litr (pro rok 2023 v období do dne , datum, ) a při sazbě základních náhrad za používání silničních motorových vozidel ve výši , částka, za 1 km podle vyhlášky č. 467/2022 Sb. činí cestovné částku ve výši , částka, . Pro cestu vykonanou dne , datum, v délce 2x 120 km vozidlem , Anonymizováno, , Anonymizováno, , reg. zn. , SPZ, , při průměrné spotřebě vozidla 7,8 l/100 km, pro rok 2024 při vyhláškové ceně benzinu automobilového 95 oktanů ve výši , částka, za jeden litr a při sazbě základních náhrad za používání silničních motorových vozidel ve výši , částka, za 1 km podle vyhlášky č. 398/2023 Sb. činí cestovné částku ve výši , částka, . Cestovné dále tvoří náhrada za promeškaný čas dle ustanovení § 14 vyhlášky č. 177/1996 Sb., za čas strávený na cestě k jednání ve dnech , datum, a , datum, v rozsahu celkem , hodnota, x 30 minut, celkem tedy , částka, (8 zameškaných půlhodin jedna cesta , adresa, ). Dále náleží žalobci 21% náhrada za DPH ve výši , částka, dle § 137 odst. 3 o. s. ř., vypočtená z výše uvedených položek s výjimkou zaplaceného soudního poplatku, neboť zástupce žalobce je plátcem DPH. Celková výše nákladů řízení žalobce tak činí částku ve výši , částka, . Na základě shora uvedeného soud uložil žalované povinnost nahradit žalobci poměrnou část nákladů řízení, a to v částce , částka, (38,90 % z částky , částka, ). Náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna uhradit dle § 149 odst. l o. s ř. k rukám zástupce žalobce, který je advokátem. Lhůta ke splnění povinnosti byla určena podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. (výrok III.).

30. Dále soud rozhodl o povinnosti žalované zaplatit České republice - Okresnímu soudu , adresa, -západ náklady státu za vyplacené znalečné ve výši , částka, . V řízení byl vypracován znalecký posudek, přičemž celkové náklady na znalečné, vyplacené znalci , tituly před jménem, , jméno FO, dle usnesení zdejšího soudu ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , činily částku ve výši , částka, . Z této částky je pak žalovaná povinna zaplatit poměrnou část v poměru dle svého úspěchu ve věci. Žalovaná byla neúspěšná v poměru 69,45%, proto je povinna zaplatit náklady za znalečné v tomto poměru, tedy v částce , částka, . Soud zde neshledal žádné důvody pro to, aby se oba účastníci podíleli na úhradě nákladů za znalečné rovným dílem, když žalovaná neuvedla žádné relevantní důvody, pro které by se měl soud odchýlit od pravidla podle poměru úspěchu a neúspěchu ve věci. Nelze souhlasit s tvrzením žalované, že se jedná o zbytečně vyvolaný spor, jak již bylo vysvětleno výše. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. třídenní (výrok IV.).

31. Pokud jde o povinnost žalobce zaplatit České republice - Okresnímu soudu , adresa, -západ poměrnou část nákladů státu za vyplacené znalečné, soud vycházel ze skutečnosti, že žalobce na základě výzvy soudu zaplatil dne , datum, zálohu na náklady důkazu znaleckým posudkem ve výši , částka, . Žalobce byl ve sporu neúspěšný v poměru 30,55 %, proto je povinen podílet se na úhradě nákladů za znalecký posudek v tomto rozsahu, tedy v částce , částka, . Jelikož žalobce zálohově uhradil částku , částka, , bylo rozhodnuto o tom, že žalobci se po právní moci rozsudku vrátí přeplatek na záloze ve výši , částka, (výrok V. s podmínkami, stanovenými ve výroku VI.).