13 C 129/2022

Plný text

Okresní soud Praha - západ rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Pacovským v právní věci manžela: osobní údaje manžela trvale bytem adresa manželky a manžela zastoupen Mgr. jméno příjmení advokátkou, sídlem Národní číslo , PSČ obec a číslo a manželky: osobní údaje manželky bytem adresa manželky a manžela zastoupena JUDr. jméno příjmení , advokátkou, sídlem adresa o rozvod manželství,

I. Manželství [celé jméno manželky], rozené [příjmení], narozené [datum] a [celé jméno manžela], narozeného [datum], uzavřené dne [datum] před Městským úřadem Rudná, se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Manžel podal návrh na rozvod manželství, které účastníci uzavřeli dne [datum] před Městským úřadem Rudná. Svůj návrh odůvodnil tím, že manželé k sobě postupně po letech ztratili důvěru a vzájemný citový vztah a nevidí naději na jeho obnovu. Manželé již nemají zájem na dalším trvání manželství, které je hluboce a trvale rozvráceno. Z manželství účastníků se narodily dvě nezletilé děti, [jméno] a [jméno].

2. Manželka s podaným návrhem na rozvod manželství nesouhlasila. Uznávala, že je manželství hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, avšak i přesto by soud návrhu vyhovět neměl. Manžel manželku prvně informoval o tom, že se chce rozvést, až prostřednictvím svého zástupce v lednu 2021. I samotný návrh na rozvod podal manžel bez toho, aby manželku předem informoval. Důvody odchodu manžela se dosud manželka nedověděla. V dubnu 2021 se pak manžel odstěhoval ze společné nemovitosti na adrese [adresa manželky a manžela]. V té nyní bydlí manželka i se všemi třemi nezletilými dětmi, z čehož dvě jsou společné děti s manželem. V okamžiku, kdy se manžel odstěhoval ze společné domácnosti, manželku informoval o tom, že přestává platit veškeré platby týkající se bydlení (služby a média, televizi, internet). Veškeré platby týkající se nemovitosti, dále dětí (školky, školy, kroužky, oblečení, obuv) a domácnosti hradí manželka. K datu podání vyjádření je manželka zaměstnaná na částečný pracovní úvazek, dalším jejím příjmem je výživné. Manželé mají společný hypoteční úvěr. Manžel ho sice zatím platí, nicméně již dříve požadoval, aby ho platila celý, popř. aspoň část, manželka. Manželé se zatím nijak nedomluvili ohledně vypořádání majetku, zejména ohledně vypořádání nemovitosti na adrese [adresa manželky a manžela], kterou mají manželé v podílovém spoluvlastnictví (dále někdy i jen:„ předmětná nemovitá věc“). Manželka se obává, že jakmile se rozvedou, bude po ní manžel chtít nemalý vypořádací podíl a převzetí hypotéčního úvěru, a pokud na to nebude mít manželka prostředky, což reálně hrozí, pak by se musela s dětmi z předmětné nemovité věci vystěhovat. Manželka se proto domnívá, že v současné době není možné manželství rozvést, protože jí a jejím dětem rozvodem hrozí újma v podobě ztráty bydlení a podstatného zhoršení majetkové situace. Po rozvodu manželství odpadne překážka stanovená v ust. § 747 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) a manžel bude moci bez dalšího svůj spoluvlastnický podíl na předmětné nemovité věci zcizit třetí osobě, čímž by mohla být minimálně zkomplikována otázka bydlení manželky i dětí.

3. V replice manžel uvedl, že manželé spolu nežijí již od dubna 2021 a od té doby manželé mimo jiné vedli dlouhé řízní ve věci péče o nezletilé, a proto mohla manželka očekávat, že k rozvodu dojde i formálně. Manželka pak navíc sama o odchod manžela z rodinné domácnosti usilovala. Manželství bylo velmi nespokojené, manželka vyčítala manželovi způsob jeho života, často manžela slovně napadala, a to i před dětmi. Vše pak vyvrcholilo dne [datum] fyzickým napadením manžela manželkou. Manžel řádně plní výživné stanovené soudem, ve kterém jsou zohledněny potřeby manželky i dětí, a proto pak ani v tomto smyslu nemůže být rozvod na újmu manželce či dětem.

4. Ze shodných tvrzení účastníků soud zjistil, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum] před Městským úřadem Rudná, že manželé nesdílí společnou domácnost od dubna 2021, že v současné době má již manžel nový vztah, který trvá nejméně od září 2022 (zda trvá delší dobu, bylo mezi účastníky sporné), že manželka má ještě vlastního (tedy nikoli společného s manželem) syna, [jméno] [příjmení], narozeného [datum] a že předmětná nemovitá věc je v podílovém spoluvlastnictví účastníků.

5. Z e-mailové komunikace ze dne [datum] a [datum] bylo soudem zjištěno, že v e-mailu ze dne [datum] sdělil manžel manželce, že vzhledem k probíhajícímu rozvodovému řízení, manželčině tlaku, aby se manžel co nejdříve odstěhoval a po událostech z minulého týdně, kdy jej manželka verbálně i fyzicky napadla, se manžel rozhodl, že již s manželkou nebude žít ve společné domácnosti, dále sdělil, že do rozhodnutí soudu, bude platit manželce výživné v částce [částka] (z toho [částka] na děti a [částka] na půlku hypotéky), a dále sdělil, že na manželce bude pak úhrada poplatků za domácnost a za děti, které manžel v e-mailu vypočítává včetně konkrétních částek a čísel účtů, kam mají být platby hrazeny.

6. Z e-mailové komunikace z října a září 2022 soud zjistil, že se manželka prostřednictvím své zástupkyně obrátila prostřednictvím jeho zástupkyně na manžela s návrhem na vypořádání společného majetku účastníků řízení, přičemž mimo jiné navrhla, aby byl spoluvlastnický podíl manžela na předmětné nemovité věci svěřen do svěřenského fondu a po nabytí zletilosti pak převeden na společné děti účastníků, s čímž vyjádřil manžel prostřednictvím své zástupkyně nesouhlas, přičemž mimo jiné i uvedl, že pokud nemůže manželka manžela vyplatit, nezbyde než předmětnou nemovitou věc prodat a utrženou cenu po doplacení hypotéky rozdělit mezi klienty napůl.

7. Z potvrzení zaměstnavatele manžela o příjmech soud zjistil, že v období od ledna 2020 do července 2021 se čistá měsíční mzda manžela pohybovala v rozmezí od zhruba [částka] do zhruba [částka].

8. Z whatsappových zpráv (a to konkrétně vždy z whatsappové zprávy z daného dne) bylo soudem zjištěno, že manžel manželce zaslal dne [datum] žádost o zaslání prohlášení, že otec manželčina syna [jméno] na něj neuplatňuje slevu na dítě, dne [datum] pak urgenci této žádosti, dne [datum] pak dotaz, za co manželka utratila částku [částka], dne [datum] pak sdělení, že pozastavil„ společný“ účet na kreditní kartě, jelikož dle manžela manželka dlouhodobě neplnila podmínky, za kterých se zřizoval, dne [datum] pak přesné vyúčtování ve formě tabulky, kolik manžel uhradil v lednu 2021 za děti a za domácnost, dne [datum] sdělení, že v únorovém vyúčtování uhradí manželce 2/3 nákladů na oblečení a obuv pro děti za dřívější období, a konečně dne [datum] v reakci na žádost manželky sdělení, že se dnes nechce s manželkou osobně setkat.

9. Z e-mailu manžela z [datum] bylo soudem zjištěno, že tohoto dne zaslal manžel manželce e-mail s přesným vyúčtováním úhrad za měsíc leden 2021 za (s největší pravděpodobností) potraviny.

10. Z rozsudku soud zjistil, že v tomto rozhodnutí, který již nabylo právní moci (ve znění rozsudku uvedeného v následujícím odstavci), Okresní soud Praha - západ mimo jiné svěřil obě nezletilé děti účastníků na dobu před a po rozvodu do péče manželky, a dále stanovil manželovi počínaje právní mocí rozhodnutí povinnost přispívat na výživu nezletilé [jméno] částkou [částka] měsíčně a nezletilého [jméno] částkou [částka] měsíčně.

11. Z rozsudku Krajského soudu v Praze bylo soudem zjištěno, že výše uvedené rozhodnutí Okresního soudu Praha - západ bylo ve výroku o výživném změněno tak, že se výše uvedené výživné stanovilo s účinností od [datum] představující den ukončení společného soužití manželů.

12. Z dokladů o platbách soud zjistil, že manželka hradila v období od dubna 2021 do ledna 2022 částku [částka] měsíčně za elektřinu, částku [částka] měsíčně za plyn, částku [částka] měsíčně za vodné a stočné, částku [částka] měsíčně za internet, částku [částka] za půl rok za kroužky nezletilé [jméno] a částku [částka] za družinu a stravné ve škole nezletilé [jméno] (a to zde od [datum], přičemž před tím hradila namísto toho měsíčně částku [částka] za její stravné ve školce).

13. Z originálu stvrzenky soud zjistil, že dne [datum] uhradil manžel za odvoz automobilem z [obec] do [obec] částku [částka].

14. Ze zprávy FN [část obce] bylo soudem zjištěno, že dne [datum] se manžel dostavil k vyšetření do nemocnice [část obce], kde bylo mimo jiné při vyšetření zjištěno, že trpí bolestí v krční oblasti při pohybu krku, přičemž jako léčba byl určen měkký límec krku.

15. Z výslechu manžela soud zjistil, že manžel nový vztah, který má v současnosti, ještě neměl, když opouštěl rodinnou domácnost, mimomanželský vztah pak neměl ani v období před tím (v tomto ohledu soud manželovi uvěřil, přičemž ostatně ani manželka neuváděla něco jiného, viz odst. 16 rozsudku). Dále soud zjistil, že podle manžela hádky vyplývaly z prudké povahy manželky. Dále že manžel momentálně bydlí v nájemním bydlení v panelovém domě, v bytě 2+1 s nájemným ve výši [částka] měsíčně včetně služeb. Manželce manžel platí výživné tak, jak je stanoveno pravomocnými rozsudky, tedy ve výši [částka] měsíčně. Dále soud zjistil, že vyúčtovávání nákladů (viz odst. 8 a 9 rozsudku) manžel zavedl, jelikož nebyl spokojen s tím, jak manželka nakládá s finančními prostředky. Proto tedy zavedl společný účet a chtěl, aby se manželka podle poměru příjmů manželů podílela na výdajích za jídlo. Manželka měla v danou dobu příjem z mateřské, respektive z rodičovské. Dále soud zjistil, že dne [datum] došlo k fyzickému konfliktu mezi manželkou a manželem, po kterém se manžel nechal taxislužbou odvést do nemocnice [část obce] (viz i odst. 13 a 14 rozsudku, k tomu více viz i odst. 17 rozsudku). Dále soud zjistil, že manžel spatřuje příčinu rozvratu manželství výhradně na straně manželky, on podle svého názoru udělal vše správně.

16. Z výslechu manželky soud zjistil, že manžel prvně oznámil manželce, že se chce rozvést, tak, že jí to sdělil písemně v době, kdy nebyla v bydlišti. Když se jej manželka na to následně ptala, nebyl jí schopný říct důvod a řekl jí, že to nemá napsané. Následně asi po roce jí sdělil, že si s ní nechce kazit život. Dále soud zjistil, že manželce ve vztahu vadilo, že když byl manžel doma, tak byl schopen ráno vstát a celý den se někam zavřít a číst si a manželce vadilo, že v takovéto okamžiky netráví více času s dětmi. Manžel je založením introvert. Je proto právě spokojený, když se může někam zavřít a celý den si číst. Dále soud zjistil, že dne [datum] došlo k fyzickému konfliktu mezi manželkou a manželem (k tomu více viz odst. 17 rozsudku). Dále soud i z výslechu manželky zjistil, že manžel neměl v době, kdy se odstěhovával, žádný jiný vztah. Dále soud zjistil, že manželka v minulosti pobírala rodičovskou ve výši [částka]. Neměla tedy finanční prostředky, aby manželovi přispíval na částky (zejména na potraviny), které jí vyúčtovával. Dále soud zjistil, že v současnosti manžel s manželkou osobně v podstatě vůbec nekomunikuje. Manželka pak od listopadu 2022 pracuje na plný úvazek. Za listopad měla mzdu [anonymizována dvě slova] hrubého měsíčně. Nemá žádné úspory.

17. Již na tomto místě pak soud uvádí, že ani z výslechu manželů nemá za prokázané, kdo z manželů fyzicky napadl druhého manžela, respektive, kdo daný fyzický konflikt započal (jelikož je samozřejmě možné, že došlo k oboustrannému fyzickému napadení) a jak ten proběhl, soud má pouze za prokázané, že v onen den k nějakému fyzickému konfliktu mezi manželi došlo (více viz i odst. 27 rozsudku).

18. Soud zamítl návrh manželky na doplnění dokazování návrhem otce na výkon rozhodnutí ze dne [datum] a výzvou soudu ze dne [datum], jelikož skutková okolnost, která jimi má být prokazována, že manžel podal návrh na výkon rozhodnutí ve věci jeho styku s nezletilou [jméno], není relevantní pro rozhodnutí věci.

19. Podle ust. § 755 odst. 1 o. z. manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.

20. Soud na základě shora uvedeného dospěl k závěru (který byl ostatně procesním stanoviskem i obou účastníků řízení), že manželství účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a obnovení manželského soužití není možné, což je zjevné již jen z toho, že manželé spolu v současnosti skoro nekomunikují a nežijí spolu ve společné domácnosti již po dobu skoro 2 let.

21. Podle ust. § 755 odst. 2 o. z. přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu a) se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo b) se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let.

22. Soud se tedy s ohledem na shora uvedené zabýval tím, zda jsou zde splněny předpoklady citovaného ust. § 755 odst. 2 o. z., pro které by soud manželství nerozvedl, přestože je rozvráceno, přičemž však dospěl k názoru, že nikoliv.

23. K tvrzení manželky, že by rozvod manželství byl v rozporu se zájmem manželky, která se na rozvodu manželství převážně nepodílela (srov. citované ust. § 755 odst. 2 písm. b) o. z.) je třeba jednak uvést, že soud po provedeném dokazování nemohl dospět k závěru, že by příčina rozvratu manželství byla výlučně na straně manžela. Ve většině případů samozřejmě platí, že se na rozvratu manželství podílejí určitou měrou oba manželé. Uvedené se pak soudu jeví pravdou i v předmětné věci, ve které soud dospěl k závěru, že příčinnou rozvratu manželství byla rozdílnost povah manželů, kdy manželka je osobou více emocionální, více extrovertní, a naopak manžel je osobou více introvertní, méně komunikativní a až pedantsky přesnou, přičemž posledně uvedené se projevilo i v rozdílných názorech na nakládání s finančními prostředky (viz ono přesné vyúčtovávání v odst. 8 a 9 ale i 15 a 16 rozsudku), což soud považuje za další příčinu rozvratu manželství.

24. I kdyby tomu tak však nebylo (tedy i kdyby teoreticky soud shledal, že příčiny rozvratu manželství leží výlučně na straně manžela), stejně by nebylo možné považovat manželkou tvrzené důvody za onu zvlášť závažnou újmu ve smyslu citovaného ust. § 755 odst. 2 písm. b) o. z., a to ze stejného důvodu, jako není možné manželkou tvrzené důvody považovat za ony zvláštní důvody, pro které by byl předmětný rozvod v rozporu se zájmy nezletilých dětí manželů ve smyslu citovaného ust. § 755 odst. 2 písm. a) o. z. Obavy z ohrožení či dokonce ztráty bydlení manželky a nezletilých dětí mohou být sice samozřejmě do jisté míry opodstatněné, nicméně takováto obavy a problémy nemůžou být ani oněmi výše uvedenými zvláštními důvody, ani onou výše uvedenou závažní újmou, které má o. z. na mysli, jelikož jde o naprosto typické neblahé následky v podstatě skoro každého rozvodu manželství, jelikož je bohužel právě typické, že namísto jednoho rodinného bydlení je třeba po rozvodu obstarat rodinná bydlení dvě. Jde tedy o skutečnost spojenou v podstatě skoro s každým rozvodem manželství a nikoliv o něco výjimečného.

25. V předmětném manželství je navíc ještě tento problém méně relevantní než v manželství jiných (respektive přesněji řečeno méně související s rozvodem manželství), jelikož zde se předmětná nemovitá věc nachází v podílovém spoluvlastnictví účastníků, a proto se v tomto ohledu na situaci manželky nic rozvodem manželství nezmění, jelikož i bez rozvodu by se manžel samozřejmě mohl domáhat zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, a ani ust. § 747 o. z. (podle jehož odst. 1 platí, že má-li alespoň jeden z manželů právo nakládat domem nebo bytem, ve kterém se nachází rodinná domácnost manželů nebo rodiny, a tohoto domu nebo bytu je k bydlení manželů nebo rodiny nezbytně třeba, musí se zdržet všeho a předejít všemu, co může bydlení znemožnit nebo ohrozit. Manžel zejména nesmí bez souhlasu druhého manžela takový dům nebo byt zcizit nebo k domu, jeho části nebo k celému bytu zřídit právo, jehož výkon je neslučitelný s bydlením manželů nebo rodiny, ledaže zajistí manželovi nebo rodině po všech stránkách obdobné bydlení s bydlením dosavadním a podle jehož odst. 2 platí, že jedná-li manžel bez souhlasu druhého manžela v rozporu s odstavcem 1, může se tento manžel dovolat neplatnosti takového právního jednání) nebrání podle jednoznačného názoru soudu manželovi, aby už za trvání manželství podal u soudu návrh na zrušení a vypořádání tohoto podílového spoluvlastnictví. Je pravdou, že se může po rozvodu manželství stát, že manžel svůj podíl zcizí, nicméně pro tento případ je třeba uvést, že samotné zcizení podílu nijak bez dalšího neohrozí bydlení rodiny, jelikož manželka bude stále poloviční podílovou spoluvlastnicí, přičemž z hlediska jistoty rodinného bydlení vyjde z pohledu soudu (minimálně) nastejno, zda druhým podílovým spoluvlastníkem bude manžel, se kterým má manželka v současnosti velmi negativní vztah nebo třetí osoba.

26. Ani skutečnost, že účastníci dosud neuzavřeli dohodu o vypořádání společného jmění manželů (součástí kterého není předmětná nemovitá věc) pak samozřejmě nemůže být oněmi výše uvedenými zvláštními důvody či onou výše uvedenou závažnou újmou, jelikož to je opět naprosto typické pro značnou část rozvodů manželství. Stejně tak pak není v předmětné věci oněmi výše uvedenými zvláštními důvody ani onou výše uvedenou závažnou újmou ani namítané zhoršení finanční situace manželky, jelikož to je jednak opět typické v podstatě pro všechny rozvody manželství, kdy je (jak soud opakuje) bohužel třeba vést nadále dvě rodinné domácnosti namísto jedné. V projednávané věci se pak navíc v posledně uvedeném ohledu ničeho nezmění, jelikož spolu manželé již nežijí od dubna 2021 a tedy se rozvodem manželství v tomto ohledu v podstatě ničeho nezmění. Rovněž lze poukázat na skutečnost, že manželovi bylo pravomocně uloženo hradit výživné na nezletilé děti (viz odst. 10 a 11 rozsudku), a to jak po dobu před rozvodem, tak i po dobu po rozvodu, jehož účelem je přitom právě zabránit v co nejvyšší možné míře neblahým finančním důsledkům jak faktické odluky manželů, tak i rozvodu manželství. Ke všemu právě uvedenému je pak třeba znovu zdůraznit, že i zde samozřejmě, co se týče namítaného rozporu rozvodu manželství se zájmy manželky, platí výše uvedený důsledek závěru soudu o příčinách rozvratu manželství na obou stranách.

27. Soud dále opakuje, že nemá za prokázané, kdo z manželů fyzicky napadl druhého manžela, respektive, kdo daný fyzický konflikt započal (jelikož je samozřejmě možné, že došlo k oboustrannému fyzickému napadení) a jak ten proběhl, soud má pouze za prokázané, že v onen den k nějakému fyzickému konfliktu mezi manželi došlo. Tato otázka však nebyla pro rozhodnutí soudu ve výsledku zásadní, jelikož soud dospěl k závěru, že příčinou rozvratu manželství je ona shora uvedená rozdílnost povah manželů a z ní vyplývající rozdílnost názorů ohledně nakládání s finančními prostředky, a nikoliv tento v podstatě naprosto v manželství výjimečný fyzický konflikt. Navíc lze i uvést, že žádný z účastníků, ani po upozornění, že soud nemá v tomto za prokázanou ani jednu z jejich skutkových verzí, nechtěl k uvedenému označit další důkazní návrhy.

28. Pro úplnost pak soud dodává, že s ohledem na dostatečně prokázaný skutkový stav ohledně pro rozhodnutí věci rozhodujících skutečností a rovněž i s ohledem na podrobné dokazování listinami z řízení ve věci péče o nezletilé již soud pro nadbytečnost nečinil dotaz na opatrovníka z řízení o úpravu poměrů k nezletilým, přičemž tento důkaz ostatně nikdo z účastníků řízení ani nenavrhoval.

29. S ohledem na vše výše uvedené tedy soud dospěl k závěru, že podmínky pro rozvod manželství ve smyslu § 755 o. z. jsou splněné, a proto manželství účastníků rozvedl.

30. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, neboť nedospěl k závěru, že by okolnosti případu odůvodňovaly, aby některému z účastníků (zejména tedy manželovi, který náhradu nákladů řízení požadoval) byly náklady řízení nahrazeny. Jak soud rozvedl výše, soud neshledal, že by byla příčina rozvratu manželství výlučně na straně manželky ani manžela, a ani se nedomnívá, že by bylo předmětné řízení jakkoliv manželkou neúměrně prodlužováno. Ostatně ve věci proběhla pouze 2 jednání v rozmezí 5 týdnů, a i proto nelze zcela jistě o žádném obstrukčním chování strany manželky hovořit.