13 C 163/2022

Plný text

Okresní soud Praha - západ rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Pacovským ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky částka s příslušenstvím,

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení, a to ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], z částky [částka] od [datum] do [datum] a z částky [částka] od [datum] do [datum], dále ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], z částky [částka] od [datum] do [datum], z částky [částka] od [datum] do [datum], z částky [částka] od [datum] do [datum], z částky [částka] od [datum] do [datum], z částky [částka] od [datum] do [datum], z částky [částka] od [datum] do [datum], z částky [částka] od [datum] do [datum], z částky [částka] od [datum] do [datum], z částky [částka] od [datum] do [datum], z částky [částka] od [datum] do [datum], z částky [částka] od [datum] do [datum], z částky [částka] od [datum] do [datum], a dále ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], z částky [částka] od [datum] do [datum], z částky [částka] od [datum] do [datum] a z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou domáhal po žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím uvedeným ve výroku I. rozsudku. Svou žalobu odůvodnil následovně. Dne [datum] uzavřeli účastníci společně se svou matkou dohodu (dále někdy i jen:„ předmětná dohoda“), ve které matka účastníků vyjádřila záměr převést na žalobce i žalovaného částku odpovídající 1/3 bytové jednotky o výměře [výměra] na adrese [ulice a číslo] [obec a číslo] - [část obce] ve vlastnictví matky účastníků, a to za předpokladu, že dojde k prodeji této nemovité věci. Vhledem k tomu, že o byt projevil zájem žalovaný, dohodli se účastníci s matkou, že onu 1/3 hodnoty bytu žalobci zaplatí namísto matky účastníků žalovaný. Hodnota 1/3 podílu byla stranami dohody určena na částku [částka], přičemž tento dluh měl být uhrazen ve splátkách od okamžiku účinnosti zápisu změny osoby vlastníka v katastru nemovitostí, přičemž první splátka byla stanovena v částce [částka] a dalších 72 měsíčních splátek pak ve výši [částka]. Žalobce obdržel poslední splátku dne [datum], neobdržel tak běžné splátky za období měsíců dubna 2020 až září 2021, jejichž zaplacení je tedy žalobce nucen domáhat se žalobou (celkem jde o [částka]), a to včetně zákonného úroku z prodlení.

2. Žalovaný se vyjádřil k žalobě tak, že ji neuznává, přičemž své vyjádření odůvodnil zejména následovně. [příjmení] byla předmětná dohoda právoplatně uzavřena, musel by být vysloven souhlas s jejím zněním všemi třemi jejími stranami, což se však v daném případě nestalo, jelikož po podpisu návrhu dohody žalovaným žalobce rukou změnil text dohody, přičemž s touto žalobcem navrhovanou změnou žalovaný nikdy nevyslovil souhlas. Nikdy tedy žalobcem změněný návrh nepodepsal a smlouva tedy nebyla nikdy uzavřena, a žalovaný jí tedy není vázán. I přesto však žalovaný nějaké finanční částky zasílal, a to z vlastního rozhodnutí. I kdyby teoreticky byla předmětná dohoda uzavřena, je pak ještě třeba uvést, že v době částečného zpětvzetí (viz další odst. rozsudku) nebyl žalovaný v prodlení se zaplacení částky [částka], která zůstala předmětem řízení, jelikož žalovaný obdržel provedení změny zápisu na listech vlastnictví z katastrálního úřadu až v březnu 2019.

3. V replice na vyjádření žalovaného žalobce mimo jiné uvedl, že odmítá tvrzení žalovaného, že by předmětná dohoda, smlouva ze dne [datum], byla neplatně uzavřena. Text psaný rukou byl do listiny vepsán předtím, než předmětnou dohodu podepsal žalovaný. Navíc je třeba uvést, že částečným plněním, úhradou ve výši [částka], na celkový dluh [částka], z nějž byla zažalována tehdy splatná část [částka], žalovaný plně uznal i zbývající část dluhu, a to v souladu s ust. § 2054 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Žalovaný ostatně uhradil i onu první splátku ve výši [částka]. I pokud by byla část předmětné dohody ze strany soudu shledána neplatnou, měl by soud na zbytek dohody hledět jako na platnou smlouvu.

4. Po zahájení řízení následně vzal žalobce žalobu částečně co do částky [částka], s příslušenstvím zpět s odůvodněním, že žalovaný po zahájení řízení uhradil žalobci celkem částku [částka]. Soudu proto usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], řízení co do této částky s příslušenstvím v souladu s ust. § 96 odst. 1, 2 a 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ o. s. ř.“) zastavil.

5. Z listiny označené jako„ rodinná dohoda - smlouva“ bylo soudem zjištěno, že v ní jsou jako strany smlouvy uvedeni účastníci a paní [jméno] [příjmení], [datum narození], dále, že je v ní v čl. I. uvedeno, že matka účastníků, paní [jméno] [příjmení] je výlučnou vlastnicí bytové jednotky o výměře [výměra] na adrese [adresa], přičemž se rozhodla tuto nemovitost prodat a syny podělit. V čl. II je však uvedeno, že se smluvní strany dohodly, že žalobce přenechává svůj teoretický podíl ve výši id. 1/3 na nemovitosti oceněný po dohodě stran na částku [částka] žalovanému, a to za podmínek, že obdrží od žalovaného a) částku [částka], z čehož již bylo vyplaceno cca [částka], a dále od této platby bude odečtena 1/3 celkových nákladů spojených s dědictvím v částce [částka] a b) zůstatek co do částky [částka] bude splácen ve splátkách 72 měsíců po [částka], tj. celkem [částka], c) s tím, že obě částky dohodnuté ceny budou vyplaceny po obdržení provedení změny zápisu na listech vlastnictví z katastrálního úřadu. Dále soud zjistil, že vše právě uvedené je v předmětné dohodě vytištěné. Dále pak soud zjistil, že kolem věty obsahující sdělení, že od platby bude odečtena 1/3 celkových nákladů spojených s dědictvím v částce [částka], je narýsován obdélník, přičemž je nad tímto obdélníkem rukou napsáno:„ toto ustanovení je neplatné a ze smlouvy se vyjímá“ a pod ním:„ bude řešeno dodatkem této smlouvy“. Dále soud zjistil, že listina je datována dnem [datum].

6. Ze shodných tvrzení účastníků soud zjistil, že předmětnou dohodu uvedenou v předchozím odstavci podepsali na její druhé straně, tedy na místě pod„ V [obec] dne“ oba účastníci i matka účastníků, a dále že tyto podpisy jsou pravými podpisy těchto osob. Ze shodných tvrzení účastníků bylo dále soudem zjištěno, že na první straně této dohody u onoho obdélníku je dohoda podepsána pouze žalobcem a matkou účastníků. Ze shodných tvrzení účastníků soud rovněž zjistil, že text psaný rukou u onoho obdélníku na první straně předmětné dohody (viz odst. 5 rozsudku), v jehož blízkosti se nacházejí i podpisy žalobce a matky účastníků, napsal žalobce a že rovněž i onen obdélník samotný vytvořil žalobce.

7. Ze shodných tvrzení účastníků soud zjistil, že ke dni [datum] byla matka účastníků vlastnicí bytové jednotky o výměře [výměra] na adrese [ulice a číslo] [obec a číslo] - [část obce].

8. Z e-mailu soud zjistil, že v tomto e-mailu ze dne [datum] mimo jiné žalobce sdělil žalovanému, že žalobce podepsal předmětnou dohodu, tak jak si ji principiálně odsouhlasili, kromě odstavce, o kterém žalovaný nikoho neinformoval a vložil jej do smlouvy, a dále, že v tomto e-mailu žalobce rovněž žádá žalovaného o připodepsání změny ve smlouvě, jelikož máma nechce retroaktivně dva roky zpátky řešit nějaké platby.

9. Z e-mailu ze dne [datum] bylo soudem zjištěno, že v něm žalobce sdělil žalovanému, že mu posílá upravenou„ rodinnou dohodu“ ve dvou variantách, přičemž mu rovněž i sdělil, že žalovaný má přeci mimo jiné podepsanou první rodinnou dohodu.

10. Z odpovědi správce bylo soudem zjištěno, že v e-mailu ze dne [datum] žádá insolvenční správkyně žalobce o zaslání předmětné dohody s ověřeným podpisem.

11. Z e-mailu adresovanému insolvenčnímu správci soud zjistil, že v tomto e-mailu ze dne [datum] žalobce sdělil insolvenční správkyni, že vzhledem k tomu, že se není schopen dohodnout se žalovaným na ověřeném podpisu předmětné dohody, ze které vyplývá dodatečný příjem žalobce ve výši [částka] po dobu 72 měsíců, chtěl by žalobce poprosit o možnosti náhradního řešení - dokladování pro insolvenční soud.

12. Z e-mailu ze dne [datum] soud zjistil, že v tomto e-mailu mimo jiné žalovaný sdělil žalobci„ k té rodinné dohodě, co mu žalobce poslal“, že jestli žalobce změnil finální znění rodinné dohody, žádá jej žalovaný o zaslání návrhu změny k odsouhlasení.

13. Z předžalobní výzvy soud zjistil, že v tomto dopisu z [datum] vyzývá žalobce prostřednictvím svého zástupce žalovaného k zaplacení částky [částka], představující podle žalobce dluh žalovaného z předmětné dohody skládající se z 18 splátek po [částka] za měsíce duben 2020 až září 2021 a ze zákonného úroku z prodlení.

14. Z podací stvrzenky soud zjistil, že předžalobní výzva z [datum] byla podána na poštu dne [datum].

15. Z informace bylo soudem zjištěno, že předžalobní výzva z [datum] byla doručena žalovanému dne [datum].

16. Ze shodných tvrzení účastníků bylo soudem zjištěno, že žalovaný již zaslal žalobci do současné doby celkem částku [částka], a to tak, že nejprve uhradil jednorázově částku [částka], a dále pak celkem částku [částka] (ve splátkách) a konečně pak celkem částku [částka], kterou uhradil ve splátkách, a to tak, že uhradil žalobci dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka] a téhož dne [datum] další částku [částka].

17. Z poštovní poukázky z přílohové obálky soud zjistil, že žalovaný poukázal žalobci (nad rámec částek uvedených v odst. 16 rozsudku) ještě částku [částka], a to prostřednictvím poštovní poukázky zasílané na adresu [adresa žalovaného], která se však vrátila žalovanému.

18. Soud zamítl návrh žalovaného na doplnění dokazování listinou prokazující, kdy byla žalovanému doručena změna zápisu v katastru nemovitostí týkající se nemovité věci uvedené v předmětné dohodě, jelikož provedení tohoto důkazu nebylo potřebné pro rozhodnutí soudu (viz odst. 35 rozsudku).

19. Na základě výše uvedeného soud dospěl k následujícím závěrům o skutkovém stavu, které na tomto místně uvádí v částech nejdůležitějších pro rozhodnutí soudu, přičemž ve zbytku odkazuje na shora uvedená skutková zjištění:

20. V listině označené jako„ rodinná dohoda - smlouva“ jsou jako strany smlouvy uvedeni účastníci a paní [jméno] [příjmení], [datum narození]. V jejím čl. I. je uvedeno, že matka účastníků, paní [jméno] [příjmení] je výlučnou vlastnicí bytové jednotky o výměře [výměra] na adrese [adresa], přičemž se rozhodla tuto nemovitost prodat a syny podělit. V čl. II je však uvedeno, že se smluvní strany dohodly, že žalobce přenechává svůj teoretický podíl ve výši id. 1/3 na nemovitosti oceněný po dohodě stran na částku [částka] žalovanému, a to za podmínek, že obdrží od žalovaného a) částku [částka], z čehož již bylo vyplaceno cca [částka], a dále od této platby bude odečtena 1/3 celkových nákladů spojených s dědictvím v částce [částka] a b) zůstatek co do částky [částka] bude splácen ve splátkách 72 měsíců po [částka], tj. celkem [částka], s tím, že c) obě částky dohodnuté ceny budou vyplaceny po obdržení provedení změny zápisu na listech vlastnictví z katastrálního úřadu. Vše právě uvedené je v předmětné dohodě vytištěné. Kolem věty obsahující sdělení, že od platby bude odečtena 1/3 celkových nákladů spojených s dědictvím v částce [částka], je narýsován obdélník, přičemž je nad tímto obdélníkem rukou napsáno:„ toto ustanovení je neplatné a ze smlouvy se vyjímá“ a pod ním:„ bude řešeno dodatkem této smlouvy“. Listina je datována dnem [datum]. Tuto listinu podepsali na její druhé straně, tedy na místě pod„ V [obec] dne“ oba účastníci i matka účastníků, tyto podpisy jsou pravými podpisy těchto osob. Na první straně této dohody u onoho obdélníku je dohoda podepsána pouze žalobcem a matkou účastníků. Výše uvedený text psaný rukou u onoho obdélníku na první straně předmětné dohody, v jehož blízkosti se nacházejí i podpisy žalobce a matky účastníků, napsal žalobce, který rovněž vytvořil i samotný onen obdélník.

21. V e-mailu ze dne [datum] mimo jiné žalobce sdělil žalovanému, že žalobce podepsal předmětnou dohodu, tak jak si ji principiálně odsouhlasili, kromě odstavce, o kterém žalovaný nikoho neinformoval a vložil jej do smlouvy, přičemž dále v tomto e-mailu žalobce rovněž žádá žalovaného o připodepsání změny ve smlouvě, jelikož máma nechce retroaktivně dva roky zpátky řešit nějaké platby. V e-mailu ze dne [datum] pak žalobce sdělil žalovanému, že mu posílá upravenou„ rodinnou dohodu“ ve dvou variantách, přičemž mu rovněž i sdělil, že žalovaný má přeci mimo jiné podepsanou první rodinnou dohodu. V e-mailu ze dne [datum] žádá insolvenční správkyně žalobce o zaslání předmětné dohody s ověřeným podpisem. V e-mailu ze dne [datum] žalobce sdělil insolvenční správkyni, že vzhledem k tomu, že se není schopen dohodnout se žalovaným na ověřeném podpisu dohody, ze které vyplývá dodatečný příjem žalobce ve výši [částka] po dobu 72 měsíců, chtěl by žalobce poprosit o možnosti náhradního řešení - dokladování pro insolvenční soud. V e-mailu ze dne [datum] mimo jiné žalovaný sdělil žalobci„ k té rodinné dohodě, co mu žalobce poslal“, že jestli žalobce změnil finální znění rodinné dohody, žádá jej žalovaný o zaslání návrhu změny k odsouhlasení.

22. Ze shora uvedených zjištění dospěl soud ke zcela jednoznačnému skutkovému závěru, že předmětná dohoda byla podepsána nejdříve žalovaným a až následně do ní žalobce vepsal onen shora uvedený text psaný rukou, vložil onen shora uvedený obdélník a dohodu na první i druhé straně podepsal. Tento závěr bez sebemenších pochybností vyplývá ze shora rozvedené e-mailové komunikace, a to zejména již ze samotného e-mailu ze dne [datum], ve kterém tento skutkový děj potvrzuje sám žalobce, jelikož výslovně uvádí, že podepsal dohodu kromě odstavce, o kterém žalovaný nikoho neinformoval a vložil jej do smlouvy, a dále výslovně žádá žalovaného o„ připodepsání“ změny ve smlouvě. Uvedené pak samozřejmě potvrzují i e-maily pozdější, ze kterých je evidentní, že minimálně ještě v lednu 2019 a dokonce i v prosinci 2019 se účastníci ještě dohadovali na znění dohody. Uvedený závěr pak ostatně vyplývá již i jen ze samotné vizuální podoby předmětné dohody, která je u onoho obdélníku podepsána jen matkou účastníků a žalobcem, přičemž lze i uvést, že v případě opačného žalobcem tvrzeného pořadí podepsání dohody by příliš nedávalo smyslu vpisovat něco do dohody rukou.

23. V dopise z [datum] vyzval žalobce prostřednictvím svého zástupce žalovaného k zaplacení částky [částka], představující podle žalobce dluh žalovaného z předmětné dohody skládající se z 18 splátek po [částka] za měsíce duben 2020 až září 2021 a ze zákonného úroku z prodlení. Tato výzva byla doručena žalovanému dne [datum]. Žalovaný již zaslal žalobci do současné doby celkem částku [částka], a to tak, že nejprve uhradil jednorázově částku [částka], a dále pak celkem částku [částka] (ve splátkách) a konečně pak celkem částku [částka], kterou uhradil ve splátkách, a to tak, že uhradil žalobci dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka] a téhož dne [datum] další částku [částka].

24. Ust. § 1740 odst. 1 o. z. stanoví, že osoba, které je nabídka určena, nabídku přijme, projeví-li s ní včas vůči navrhovateli souhlas. Mlčení nebo nečinnost samy o sobě přijetím nejsou.

25. Ust. § 1740 odst. 2 o. z. stanoví, že projev vůle, který obsahuje dodatky, výhrady, omezení nebo jiné změny, je odmítnutím nabídky a považuje se za novou nabídku. Přijetím nabídky je však odpověď, která vymezuje obsah navržené smlouvy jinými slovy.

26. Ust. § 1740 odst. 3 o. z. stanoví, že odpověď s dodatkem nebo odchylkou, která podstatně nemění podmínky nabídky, je přijetím nabídky, pokud navrhovatel bez zbytečného odkladu takové přijetí neodmítne. Navrhovatel může přijetí nabídky s dodatkem nebo odchylkou předem vyloučit již v nabídce nebo jiným způsobem, který nevzbuzuje pochybnost.

27. Ust. [číslo] o. z. stanoví, že smlouva je uzavřena okamžikem, kdy přijetí nabídky nabývá účinnosti.

28. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu (viz odst. 20, 21 a zejména 22 rozsudku) a právě citovaných ust. soud dospěl k jednoznačnému závěru, že v projednávané věci nebyla žalobcem tvrzená smlouva označená jako„ rodinná dohoda“ vůbec uzavřena.

29. V řízení prokázaná změna návrhu žalovaného učiněná žalobcem, spočívající ve výsledku ve zvýšení částky, kterou má žalovaný žalobci zaplatit o [částka], totiž zcela nepochybně není onou v shora citovaném § 1740 odst. 3 o. z. uvedenou nepodstatnou změnou podmínek nabídky, jelikož jednak jde o relativně vysokou částku, a jednak jde o naprosto základní náležitost daného návrhu, tedy o cenu, kterou má žalovaný žalobci zaplatit za přenechání jeho podílu na nemovité věci. V případě tohoto prokázaného podpisu listiny žalobcem s touto změnou se tedy nejednalo o přijetí nabídky, nýbrž o nabídku novou (protinabídku), kterou však žalovaný nikdy již nepřijal (srov. i [příjmení], M. a kol.: Občanský zákoník V. Závazkové právo. Obecná část (§ [číslo]). Komentář. 1. vydání. [nakladatelství], 2014, [číslo] s., komentář k § [číslo]).

30. Jelikož tedy v projednávané věci nedošlo k přijetí nabídky žalovaného žalobcem, nemohla být v souladu s výše citovaným ust. 1745 o. z. žalobcem tvrzená smlouva uzavřena.

31. K argumentaci žalobce je třeba uvést, že vůbec nejde o otázku platnosti či neplatnosti smlouvy. Soud nedospěl k závěru, že by šlo o uzavřenou smlouvu, která je neplatná, nýbrž dospěl k závěru, že tvrzená smlouva nikdy uzavřena nebyla, jelikož se zjednodušeně řečeno účastníci nikdy neshodli na obsahu smlouvy, tedy se nikdy nesetkaly souhlasné projevy vůle účastníků.

32. Za takovéhoto stavu pak nepřichází v úvahu, aby soud posoudil (jak argumentoval žalobce) tvrzenou smlouvu jako platně uzavřenou smlouvu co do ostatních ustanovení smlouvy. Ostatně, i kdyby teoreticky šlo o otázku platnosti (o kterou však, jak soud opakuje, nejde) stejně by nešlo bez onoho ustanovení vyjmutého žalobcem posoudit zbytek tvrzené smlouvy jako platný, jelikož jde o součást výpočtu základní náležitosti dané tvrzené smlouvy, tedy ceny, jejíž teoretická neplatnost by tuto základní náležitost obsahově změnila.

33. K argumentaci žalobce tvrzeným uznáním tvrzeného dluhu je třeba uvést, že ust. § 2054 odst. 2 o. z., kterým žalobce argumentoval, stanoví, že plní-li dlužník dluh zčásti, má částečné plnění účinky uznání zbytku dluhu, lze-li z okolností usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu. Ust. § 2053 o. z. pak stanoví, že uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

34. Tato ust. tedy zakládají vyvratitelnou domněnku, že dluh v době uznání, tedy v projednávané věci, ke dni úhrad, trval. Tato domněnka byla však v projednávané věci bez jakýchkoliv pochyb vyvrácena tím, že bylo v řízení prokázáno, že žalobcem tvrzená smlouva, kterou podle něj vznikl zažalovaný dluh, nebyla nikdy uzavřena.

35. Jelikož tedy soud dospěl k závěru, že smlouva tvrzená žalobcem nebyla nikdy uzavřena, nebylo se již třeba zabývat tím, kdy měla nastat splatnost jednotlivých v dané listině uvedených splátek, čemuž odpovídá i zamítnutí důkazního návrhu žalovaného uvedené v odst. 18 rozsudku.

36. Ze všech shora uvedených důvodů tedy soud žalobu v celém rozsahu zamítl, jelikož tedy (jak opakuje) dospěl k závěru, že žalobcem tvrzená smlouva, kterou měl dle jeho tvrzení vzniknout zažalovaný dluh, nebyla vůbec uzavřena.

37. O náhradě nákladů řízení mezi žalobcem a žalovaným rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o s. ř. a ust. § 146 odst. 2 o. s. ř. Žalovaný byl co do části původního předmětu řízení, která zůstala předmětem řízení po částečném zastavení řízení (viz odst. 4 rozsudku) zcela úspěšný. K části původního řízení, která byla zastavena v důsledku zpětvzetí žalobce, je pak třeba uvést, že ust. § 146 odst. 2 o. s. ř. stanoví, že jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. Byl-li však pro chování žalovaného vzat zpět návrh, který byl podán důvodně, je povinen hradit náklady řízení žalovaný. V projednávané věci přitom o případ uvedený ve větě druhé nešlo, jelikož soud uzavřel, že celý původně zažalovaný dluh nikdy nevznikl, a že tudíž celá původně podaná žaloba byla podána nedůvodně. V poměrech projednávané věci pak na tomto závěru soudu ničeho nemění ani skutečnost, že žalovaný po podání žaloby (která byla podána dne [datum]) žalobci uhradil celkem částku [částka] (viz. odst. 23 rozsudku), jelikož se (jak soud opakuje) v řízení ukázalo, že k tomu nebyl povinen. Částečné zastavení řízení tudíž procesně zavinil svým zpětvzetím žalobce. Žalovaný má z těchto důvodů právo na plnou náhradu nákladů řízení. V souladu s ust. § 151 odst. 3 o. s. ř. a vyhláškou č. 254/2015 Sb. pak tyto náklady sestávají z paušální náhrady nákladů za 6 úkonů po [částka], a to za vyjádření ze dne [datum], účast na jednání dne [datum], účast na jednání dne [datum], vyjádření ze dne [datum], účast na jednání dne [datum] a účast při vyhlášení rozsudku dne [datum]. Náhradu za vyjádření ze dne [datum] pak soud nepřiznal, jelikož se nejednalo podle názoru soudu o účelné bránění práva, protože bylo toto vyjádření podáno až po té, co soud odročil věc pouze za účelem vyhlášení rozsudku. Žalovaný má proto právo na nahrazení nákladů řízení ve výši [částka] Lhůtu k zaplacení náhrady nákladů řízení stanovil soud v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. třídenní.