13 C 18/2021

Plný text

Okresní soud Praha - západ rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Pacovským v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa žalobkyně zastoupena JUDr. jméno příjmení , advokátem se sídlem Národní číslo , PSČ obec a číslo proti žalované: osobní údaje žalované se sídlem adresa zastoupena JUDr. jméno příjmení , advokátem se sídlem adresa o zaplacení částka s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to k rukám zástupce žalobkyně do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku 1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky ve výši [částka] s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila tím, že je vlastníkem pozemků parc. [číslo] parc. č. st. 49 v k.ú. a obci [obec]. Žalovaná je obcí, která na pozemcích ve vlastnictví žalobkyně, a to konkrétně na pozemku parc. [číslo] na části pozemku parc. č. st. 49, která je ve znaleckému posudku (viz odst. 10 rozsudku) uvedena a označena jako pozemky parc. č. st. [číslo] o zastavěné ploše 59 m2 a parc. č. st. [číslo] písm. C o výměře 36 m2, provozuje čističku odpadních vod, tedy pozemky žalobkyně užívá, aniž by k tomu měla právní důvod a aniž by za užívání poskytovala žalobkyni finanční náhradu. O nároku žalobkyně za určité období již opakovaně rozhodoval Okresní soud Praha - západ, kdy v řízeních vedených pod sp. zn. [spisová značka], [spisová značka] a [spisová značka] byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni žalovanou částku odpovídající bezdůvodnému obohacení za určité období. Žalovaná užívá pozemky ve vlastnictví i nadále, za období od [datum] do [datum] žalobkyni ničeho neuhradila. Za uvedené období požaduje žalobkyně zaplacení částky ve výši [částka], odpovídající náhradě za bezdůvodné obohacení z důvodu užívání výše specifikovaných pozemků ve vlastnictví žalobkyně s tím, že výše náhrady vyplývá ze znaleckého posudku [titul] [jméno] [příjmení], ve spojení s dodatkem [číslo].

2. Žalovaná k podané žalobě uvedla, že uplatněný nárok žalobkyně neuznává a navrhla, aby soud podanou žalobu zamítl. Žalovaná učinila nesporným, že užívá výše specifikované pozemky ve vlastnictví žalobkyni, nicméně činí tak pouze proto, aby mohla poskytovat veřejnosti základní služby, jako je právě provozování čističky odpadních vod. Žalovaná dále uvedla, že letitým užíváním těchto pozemků žalobkyně v dobré víře vydržela věcné břemeno, resp. služebnost užívacího práva k těmto výše specifikovaným pozemků žalobkyně. Čistička odpadních vod umístěná na pozemcích žalobkyně byla vybudována v sedmdesátých nebo osmdesátých letech, v roce 2010 byla pouze finalizována a celý proces výstavby probíhal v souladu s veřejnoprávními předpisy, kdy žalovaná měla všechna potřebná povolení, a právě z tohoto důvodu se mohla oprávněně domnívat, že jí náleží služebnost užívacího práva k výše specifikovaným pozemkům pozemkům ve vlastnictví žalobkyně.

3. Ze shodných tvrzení účastníků soud zjistil, že žalobkyně je vlastnicí pozemků parc. [číslo] parc. č. st. 49, vše v k.ú. [obec] a jako taková je i zapsána v katastru nemovitostí.

4. Ze shodných tvrzení účastníků soud dále zjistil, že žalovaná je vlastnicí stavby čističky odpadních vod, která stojí na výše uvedeném pozemku parc. [číslo] na části výše uvedeného pozemku parc. č. st. 49, a to té části, která je ve znaleckému posudku (viz odst. 10 rozsudku) uvedena a označena jako pozemky parc. č. st. [číslo] o zastavěné ploše 59 m2 a parc. č. st. [číslo] písm. C o výměře 36 m2 (tento pozemek parc. [číslo] specifikované části pozemku parc. č. st. 49 dále i jen:„ předmětné pozemky“).

5. Ze shodných tvrzení účastníků soud dále zjistil, že žalovaná užívá předmětné pozemky ve vlastnictví žalobkyně tak, že na nich má umístěnou čističku odpadních vod a takto je užívala i v zažalovaném období roku 2020.

6. Ze shodných tvrzení účastníků bylo soudem rovněž zjištěno, že žalobkyně nabyla předmětné pozemky darovací smlouvou a právní předchůdce žalobkyně nabyl předmětné pozemky děděním.

7. Ze shodných tvrzení účastníků soud dále zjistil, že čistička odpadních vod umístěná na pozemcích ve vlastnictví žalobkyně byla dobudována v roce 2010, a dále že žalovaná užívá předmětné pozemky ve vlastnictví žalobkyně minimálně od [datum] do současnosti.

8. Z rozsudku Okresního soudu Praha - západ ze dne 21.12.2016, č.j. [číslo jednací], soud zjistil, že žalované obci [obec] byla uložena povinnost zaplatit mj. žalobkyni částku ve výši [částka] s tím, že tato částka odpovídá bezdůvodnému obohacení na straně žalované, které vzniklo užíváním mimo jiné předmětných pozemků ve vlastnictví žalobkyně žalovanou bez právního důvodu. Rozsudek nabyl právní moci dne [datum].

9. Z rozsudku Okresního soudu Praha - západ ze dne 7.1.2019, č.j. 18 C 8/2018 - 71 soud zjistil, že žalované obci [obec] byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] s příslušenstvím, kdy tato finanční částka odpovídá bezdůvodnému obohacení, ke kterému došlo na straně žalované užíváním předmětných pozemků ve vlastnictví žalobkyně žalovanou bez právního důvodu a bez náhrady za období od [datum]. Rozsudek nabyl právní moci dne [datum]. Rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 23.7.2019, č.j. [číslo jednací] byl tento rozsudek prvoinstančního soudu potvrzen, jak soud zjistil z tohoto rozsudku.

10. Ze znaleckého posudku [číslo] vypracovaného znalcem [titul] J. [příjmení] dne [datum] a z dodatku [číslo] ze dne [datum] k tomuto znaleckému posudku soud zjistil, že znalec [titul] J. [příjmení] stanovil tržní hodnotu a nájemné pro rok 2020 ve vztahu k pozemkům parc. [číslo] st. [číslo] a st. [číslo] část C v k.ú. a obci [obec], tedy k předmětným pozemkům. Roční nájemné pro rok 2020 bylo znalcem stanoveno na částku [částka]. Znalec vypracovaný znalecký posudek včetně dodatku [číslo] stvrdil při svém výslechu na jednání soudu s tím, že dále nebyly z výslechu znalce zjištěny žádné nové skutečnosti významné pro rozhodnutí ve věci. Soud pak hodnotí znalecký posudek a výslech znalce jako naprosto přesvědčivý a logický.

11. Z výzvy k vydání finanční náhrady za bezdůvodné obohacení, výzvy k plnění ze dne [datum] soud zjistil, že zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k zaplacení částky ve výši celkem [částka], a to nejpozději do [datum]. Požadovaná částka odpovídá mj. finanční náhradě za užívání předmětných pozemků ve vlastnictví žalobkyně žalovanou v období od [datum] do [datum] ve výši [částka]. Náhrada byla stanovena znalcem [titul] [příjmení] jako nájemné předmětných pozemků prostřednictvím dodatku [číslo] k dříve vypracovanému znaleckému posudku. Žalobkyně dále požadovala zaplacení částky ve výši [částka] za zpracování předmětného znaleckého posudku, resp. dodatku [číslo] náhradu nákladů zastoupení advokátem. Ze shodných tvrzení účastníků soud zjistil, že tato výzva byla žalované doručena dne [datum].

12. Z faktury [číslo] 2020 ze dne [datum] vystavené [titul] J. [příjmení] žalobkyni soud zjistil, že tato faktura zněla na částku ve výši celkem [částka] a bylo účtováno zpracování znaleckého posudku - dodatku [číslo] 2020 o tržní hodnotě a výši nájemného z předmětných pozemků ve vlastnictví žalobkyně.

13. Z detailu transakcí bylo soudem zjištěno, že žalobkyně dne [datum] zaslala znalci [titul] [příjmení] částku [částka].

14. Soud zamítl návrh na doplnění dokazování doklady o průběhu stavby a stavebního řízení, jelikož jejich provedení nebylo potřebné pro rozhodnutí ve věci, a to z důvodů uvedených níže v právním posouzení věci a provedení navržených důkazů by tak bylo v rozporu se zásadou hospodárnosti a rychlosti řízení. Ostatně strana žalovaná označené důkazy ani na druhém jednání soudu nepředložila a nezaložila do spisu.

15. Zjištěný skutkový stav soud posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (ve znění účinném od 1.1.2014; dále jen„ o. z.“), ve spojení se zákonem č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (ve znění účinném do 31.12.2013, dále jen„ obč. zák.“).

16. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. (které je třeba aplikovat s ohledem na zažalované období) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

17. Podle § 991 o. z. držba je řádná, pokud se zakládá na platném právním důvodu. Kdo se ujme držby bezprostředně, aniž ruší cizí držbu, nebo kdo se ujme držby z vůle předchozího držitele nebo na základě výroku orgánu veřejné moci, je řádným držitelem.

18. Podle § 1090 o. z. k vydržení se vyžaduje pravost držby a aby se držba zakládala na právním důvodu, který by postačil ke vzniku vlastnického práva, pokud by náleželo převodci nebo kdyby bylo zřízeno oprávněnou osobou.

19. Podle § 129 odst. 1 obč. zák. držitelem je ten, kdo s věcí nakládá jako s vlastní nebo kdo vykonává právo pro sebe. Podle odst. 2 držet lze věci, jakož i práva, která připouštějí trvalý nebo opětovný výkon. Podle § 130 odst. 1 obč. zák. je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří, je držitelem oprávněným. V pochybnostech se má za to, že držba je oprávněná.

20. V řízení bylo zjištěno (bylo to mezi účastníky nesporné), že žalovaná užívá předmětné pozemky ve vlastnictví žalobkyně, jelikož na těchto pozemcích žalobkyně stojí čistička odpadních vod využívaná žalovanou.

21. Z provedeného dokazování a nesporných tvrzení účastníků řízení bylo dále zjištěno, že žalovaná užívá předmětné pozemky ve vlastnictví žalobkyně a za užívání těchto nemovitých věcí ve vlastnictví žalobkyně nehradí žádnou úplatu (respektive nikdo ani netvrdil, že by snad žalovaná nějakou úplatu hradila). Soud již z uvedeného dospěl k závěru, že se žalovaná na úkor žalobkyně tímto jednáním bezdůvodně obohacuje, neboť užívá nemovité věci žalobkyně, a to bez právního důvodu. Výše bezdůvodného obohacení pak v takovémto případě odpovídá výši obvyklého nájemného. To bylo v průběhu řízení prokázáno znaleckým posudkem vyhotoveným [titul] J. [příjmení], ve spojení s jeho dodatkem [číslo] (viz odst. 10 rozsudku). K výši obvyklého nájemného je ještě třeba uvést, že soud nemohl přisvědčit argumentaci žalované, že by výši obvyklého nájemného mělo ovlivnit, že předmětné pozemky reálně nemohou být pronajaty třetí osobě, jelikož tomu tak je právě z důvodu jejich bezdůvodného užívání žalovanou, a konstrukce žalované by tak v projednávané věci (a ostatně ve všech věcech typově obdobných) vedla k naprosto absurdnímu důsledku. Právě absence možnosti například tímto způsobem nakládat s předmětem svého vlastnického práva je totiž důvodem, proč má strana žalující nárok na vydání bezdůvodného obohacení.

22. K argumentaci strany žalované o vydržení práva užívat předmětné pozemky, je třeba uvést, že soud dospěl k závěru, že žalovaná nevydržela a ani nemohla vydržet právo bezplatně užívat předmětné pozemky ve vlastnictví žalobkyně. Již z tvrzení strany žalované je totiž zřejmé, že žalovaná neměla k dispozici žádný, a to ani domnělý právní titul, od kterého by mohla odvozovat své právo užívat pozemky ve vlastnictví žalobkyně, přičemž tento alespoň domnělý právní titul je jednou ze zákonných podmínek vydržení podle výše uvedené právní úpravy, a to jak za účinnosti o.z., tak i za účinnosti obč. zák. (srov. výše citované ust. § 991 o.z., kde je tato podmínka výslovně zakotvena; pro období za účinnosti obč. zák. pak lze odkázat na ustálenou judikaturu soudů, viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 30.10.2014 sp. zn. [spisová značka], ve kterém Nejvyšší soud vyslovil, že:„ Posouzení otázky vydržení vlastnického práva k pozemku (resp. k jiné nemovitosti) je závislé na zjištění, zda ten, kdo se jej dovolává, byl oprávněným držitelem (§ 130 odst. 1 obč. zák.) a to po stanovenou desetiletou vydržecí dobu (§ 134 odst. 1 obč. zák.). Právnímu hodnocení věci musí nezbytně předcházet tato skutková zjištění:… 2. Za jakých okolností k uchopení držby došlo; zpravidla je třeba zjistit, o jaký právní titul se držba opírala (a postačí i domnělý titul,„ titul putativní“), důležité jsou i další okolnosti uchopení se držby, nasvědčující omluvitelnosti nebo naopak neomluvitelnosti omylu držitele.“.). Žalovaná by tedy ke svému tvrzení ohledně vydržení práva užívat nemovité věci ve vlastnictví žalobkyně musela tvrdit (a následně i prokázat), že jako vydržitel měla k dispozici nějaký právní titul, byť i jen domnělý (např. neplatnou smlouvu), ze kterého by se mohla oprávněně (z objektivního hlediska) domnívat, že jí dané právo, tedy právo užívat nemovité věci ve vlastnictví žalobkyně, náleží. Žalovaná jako tento svůj domnělý právní titul však uvedla pouze to, že předmětná čistička odpadních vod užívaná žalovanou a stojící na předmětných pozemcích žalobkyně, byla postavena v souladu s veřejnoprávními předpisy a žalovaná měla k realizaci předmětné čističky odpadních vod veškerá veřejnoprávní povolení. Postavení stavby v souladu s veřejnoprávními předpisy a veřejnoprávní povolení této stavby však nijak nezakládají právo žalované užívat pozemky třetích osob, respektive tedy nezakládají požadovaný právní titul k užívání předmětných pozemků žalobkyně. Uplatňování veřejnoprávních a soukromoprávních předpisů je od sebe striktně odděleno (srov. ust. § 1 odst. 1 věty druhé o. z.) a nelze z veřejnoprávních například povolení ke stavbě čističky odpadních vod dovozovat právo žalované (např. v postavení stavebníka) užívat cizí pozemky, ba dokonce bezplatně užívat cizí pozemky, a omezovat vlastnické právo v soukromoprávní sféře jiných osob. Žalovaná se tedy na základě veřejnoprávních předpisů, řízení či povolení nikdy nemohla domnívat, že jí náleží právo užívat cizí nemovité věci, a proto nelze přisvědčit těmto tvrzením strany žalované ohledně existence domnělého právního titulu k užívání předmětných pozemků žalobkyně jako jedné z podmínek vydržení, z čehož vyplývá závěr, že k žalovanou tvrzenému vydržení dojít nemohlo.

23. Ze shora uvedených důvodů soud podané žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] odpovídající výši bezdůvodného obohacení vyplývajícího z užívání pozemků žalobkyně v období od [datum] do [datum], a to spolu se zákonným úrokem z prodlení stanoveným od uplynutí lhůty k dobrovolnému plnění stanovené výzvou žalobkyně ze dne [datum], jejíž doručení straně žalované bylo mezi účastníky nesporné (viz odst. 11 rozsudku). Lhůta k plnění byla stanovena třídenní v souladu s ust. § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“).

24. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s § 151 a 142 odst. 1 o. s. ř. V řízení byla zcela úspěšná žalobkyně, a má tak právo na plnou náhradu nákladů řízení ve výši [částka] Náklady žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka], z nákladů zastoupení advokátem, které tvoří odměna za 6 úkonů právní služby (a to za přípravu a převzetí zastoupení, výzvu k plnění, žalobu, účast na jednání soudu dne [datum], [datum] a [datum]) po [částka], respektive v případě účasti u jednání dne [datum], při kterém nedošlo k zahájení jednání ve věci samé, v poloviční výši [částka] (a to v souladu s ust. § 11 odst. 2 písm. g) a § 11 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb.) podle § 7 a § 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, paušální náhrada hotových výdajů podle § 13 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve výši [částka] za každý z těchto 6 úkonů právní služby, náhrada za DPH v sazbě 21% z výše uvedených částek (vyjma soudního poplatku), a z hotových výdajů žalobkyně tvořených platbou za dodatek [číslo] ke znaleckému posudku ve výši [částka], která byla soudu řádně doložena (viz odst. 12 a zejména 13 rozsudku). Soud oproti předloženému vyúčtování nepřiznal žalobkyni nárok na náhradu jednoho úkonu právní služby - vyjádření k odporu a návrhu na přerušení řízení, neboť z obsahu spisu vyplývá, že tento úkon nebyl vůbec učiněn. Lhůta k plnění byla stanovena třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. Povinnost nahradit náklady řízení k rukám zástupce žalobkyně byla stanovena podle § 149 odst. 1 o. s. ř.