13 C 191/2020

Plný text

Okresní soud Praha – západ rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Pacovským v právní věci zástavního věřitele: osobní údaje zástavního věřitele se sídlem adresa zástavní věřitelky zastoupen Mgr. jméno příjmení , advokátem, sídlem adresa proti zástavním dlužníkům: 1) celé jméno zástavního dlužníka , narozen datum bytem adresa zástavní dlužnice a zástavního dlužníka zastoupen Mgr. jméno příjmení , advokátem, sídlem adresa 2) celé jméno zástavní dlužnice , narozena datum bytem adresa zástavní dlužnice a zástavního dlužníka o nařízení soudního prodeje zástavy,

I. Nařizuje se soudní prodej zástavy, a to - pozemku parc. č. St. 644, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je budova [adresa] (rodinný dům), v katastrálním území Dolní Břežany - pozemku parc. [číslo] orná půda, v [katastrální uzemí] k uspokojení pohledávek zástavního věřitele za [právnická osoba] s.r.o. [IČO], sídlem [adresa], a to pohledávky na zaplacení smluvních úroků ve výši 15 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] a pohledávky na zaplacení smluvních úroků ve výši 15 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum].

II. Zástavní dlužníci jsou povinni zaplatit zástavnímu věřiteli náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to k rukám zástupce zástavního věřitele s tím, že povolení prodeje zástavy se vztahuje i na tuto náhradu nákladů řízení, a že tuto náhradu nákladů řízení lze uspokojit pouze z výtěžku zpeněžení zástavy dosaženého jejím prodejem. Zástavní věřitel soudu navrhl, aby nařídil soudní prodej zástavy. Svůj nárok odůvodnil tím, že na základě smlouvy o úvěru [číslo] poskytl [právnická osoba] s.r.o. úvěr ve výši [částka] s úrokem ve výši 15% ročně a splatností dne [datum] s tím, že jistina úvěru byla postupnými dodatky ke smlouvě (dodatek I. až IV.) navýšena na [částka]. Na základě smlouvy o úvěru [číslo] dále poskytl zástavní věřitel [právnická osoba] s.r.o. úvěr ve výši [částka] s úrokem ve výši 15% ročně a splatností dne [datum]. Mezi zástavními dlužníky jako zástavci a zástavním věřitelem byla dne [datum] uzavřena zástavní smlouva [číslo], kterou bylo zřízeno zástavní právo k nemovitostem ve vlastnictví zástavních dlužníků k zajištění pohledávek věřitele za [právnická osoba] s.r.o. ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum]. Mezi účastníky řízení byla dále dne [datum] uzavřena zástavní smlouva [číslo], kterou bylo zřízeno zástavní právo k nemovitostem ve vlastnictví zástavních dlužníků k zajištění pohledávek věřitele za [právnická osoba] s.r.o. ze smlouvy o úvěru [číslo]. Zástavní právo bylo zřízeno k nemovitostem uvedeným ve výroku I. tohoto usnesení. Ze strany dlužníka ani zástavních dlužníků nedošlo k zaplacení dluhů vyplývajících z výše uvedených úvěrových smluv, zástavní věřitel proto podal návrh na soudní prodej zástavy ve vlastnictví zástavních dlužníků s tím, že tomuto návrhu bylo vyhověno pravomocným usnesením Okresního soudu Praha – západ ze dne 1.10.2018, č.j. [číslo jednací] (ve znění opravných usnesení a ve spojení s usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 19.6.2019, č.j. 20 Co 138/2019-139). Dle citovaných rozhodnutí byl nařízen soudní prodej nemovitostí ve vlastnictví zástavních dlužníků s tím, že v tomto řízení zástavní věřitel neuplatnil pohledávku na zaplacení smluvních úroků ve výši 15 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] a pohledávku na zaplacení smluvních úroků ve výši 15 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] Tyto pohledávky nebyly dosud uhrazeny, zástavní věřitel se proto domáhá prodeje zástavy i pro uspokojení uvedených pohledávek. Zástavní dlužník 1) k podanému k návrhu uvedl, že uplatněný nárok zástavního věřitele neuznává, a to ani z části. Zástavní dlužník 1) namítl nepřiměřenost a neplatnost sjednaných smluvních úroků a poplatků. Ač byly předmětné smlouvy o úvěru uzavřeny s podnikatelským subjektem, zástavní dlužníci uzavřeli zástavní smlouvy v postavení spotřebitelů, což musí být zohledněno i při posuzování smluvních úroků. Zjevný nepoměr mezi hodnotou zástavy a výší zajištěných pohledávek vnímá zástavní dlužník 1) jako zneužití pozice silnějšího subjektu, kdy takový postup je v rozporu s principem ochrany spotřebitele. Smluvní úroky vyčíslené v předmětné žalobě činí částku ve výši [částka], tj. 39,21% poskytnuté jistiny a [částka], tj. 27,90% poskytnuté jistiny. Zástavní dlužník 1) má tak za to, že zátěž způsobená nepřiměřenými smluvními úroky není přiměřená a svou námitku proto považuje za důvodnou. Zástavní dlužnice 2) se k podanému návrhu nevyjádřila. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že zástavní věřitel jako věřitel a [právnická osoba] s.r.o., [IČO] zastoupená jednatelem zástavním dlužníkem 1) jako dlužník uzavřeli tuto dohodu, kterou se věřitel zavázal poskytnout dlužníkovi finanční prostředky ve výši [částka] se splatností dne [datum]. Úrok byl sjednán na 15% ročně. Strany se dále dohodly, že závazek bude mj. zajištěn zřízením zástavního práva k nemovitostem v SJM zástavního dlužníka 1) a zástavní dlužnice 2). Z dodatku č. I. ze dne [datum] k uvedené úvěrové smlouvě bylo zjištěno, že jistina úvěru byla nově sjednána na [částka], úroková sazba činila 15% ročně. Z dodatku č. II. ze dne [datum] k uvedené úvěrové smlouvě bylo zjištěno, že jistina úvěru byla navýšena na částku [částka], dále dodatkem č. III. ze dne [datum] na částku [částka] a dodatkem č. IV. ze dne [datum] na částku [částka]. Úroková sazba zůstávala ve výši 15% ročně a konečná splatnost byla sjednána na [datum]. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že zástavní věřitel jako věřitel a [právnická osoba] s.r.o. zastoupená jednatelem zástavním dlužníkem 1) jako dlužník uzavřeli tuto dohodu, kterou se věřitel zavázal poskytnout dlužníkovi úvěr ve výši [částka] se splatností dne [datum] a úrokem [částka] ročně. Z výpisů z účtu č. [bankovní účet] soud zjistil, že na účet č. [bankovní účet], tedy bankovní účet uvedený v úvěrové smlouvě ze dne [datum] jako účet dlužníka, [právnická osoba] s.r.o., byl dne [datum] odeslána částka ve výši [částka], dne [datum] částka [částka], dle [datum] částka [částka], dne [datum] částka [částka], dne [datum] částka [částka], dne [datum] částka ve výši [částka], dne [datum] částka [částka], dne [datum] částka [částka] a dne [datum] částka [částka]. Z výpisů z účtu č. [bankovní účet] bylo dále zjištěno, že dne [datum] byla odeslána částka ve výši [částka] na účet č. [bankovní účet] a částka ve výši [částka] na účet č. [bankovní účet], kdy se jedná o bankovní účty uvedené v úvěrové smlouvě ze dne [datum]. Ze zástavní smlouvy [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že zástavní věřitel a zástavní dlužníci uzavřeli tuto dohodu, kterou bylo zřízení zástavní právo věřitele na nemovitostech zapsaných na [list vlastnictví], k.ú. a obec Dolní Břežany, a to k zajištění závazků vyplývajících ze smlouvy o úvěru [číslo] ve znění dodatků, na základě které byl [právnická osoba] s.r.o. poskytnut úvěr ve výši celkem [částka]. Ze zástavní smlouvy [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že zástavní věřitel a zástavní dlužníci uzavřeli tuto dohodu, kterou bylo zřízení zástavní právo věřitele na nemovitostech zapsaných na [list vlastnictví], k.ú. a obec Dolní Břežany, a to k zajištění závazků vyplývajících ze smlouvy o úvěru [číslo], na základě které byl [právnická osoba] s.r.o. poskytnut úvěr ve výši [částka]. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne [datum] ohledně [list vlastnictví], k.ú. a obec Dolní Břežany, soud zjistil, že k nemovitostem zde zapsaným je evidováno vlastnické právo zástavních dlužníků (SJM) a na nemovitostech vázne mj. zástavní právo smluvní pro pohledávku ve výši [částka] s příslušenstvím ve prospěch zástavního věřitele z titulu smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne [datum] a pro pohledávku ve výši [částka] s příslušenstvím ve prospěch zástavního věřitele z titulu smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne [datum]. Z usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 19.6.2019, č.j. [číslo jednací], soud zjistil, že ve výroku I. a II. bylo potvrzeno usnesení Okresního soudu Praha – západ ze dne 1.10.2018, č.j. [číslo jednací], ve znění opravného usnesení ze dne 24.10.2018, č.j. 7 C 207/2017-93, kterým byl nařízen soudní prodej zástavy – nemovitostí zapsaných na [list vlastnictví], k.ú. a obec Dolní Břežany, a to k uspokojení pohledávek zástavního věřitele ze smlouvy o úvěru [číslo] na jistině ve výši [částka], smluvních úrocích ve výši [částka], smluvní pokuty ve výši [částka], poplatku za zpracování ve výši [částka] a zákonných úroků z prodlení a smlouvy o úvěru [číslo] na jistině ve výši [částka], smluvních úrocích ve výši [částka], smluvní pokuty ve výši [částka], poplatku za zpracování ve výši [částka] a zákonných úroků z prodlení. Z odůvodnění bylo dále zjištěno, že smluvní úroky ve výši [částka] (smlouva [číslo]) byly požadována v sazbě 15% ročně z vyčerpaných úvěrových prostředků za období od [datum] do [datum] z částky [částka] a od [datum] do [datum] z částky [částka] a smluvní úrok ve výši [částka] (smlouva [číslo]) byl požadován v sazbě 15% ročně z vyčerpané jistiny ve výši [částka] za období od [datum] do [datum]. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] soud zjistil, že zástupce zástavního věřitele vyzval [právnická osoba] s.r.o. k úhradě dlužné částky ve výši celkem [částka] vyplývající z úvěrové smlouvy [číslo] (jistina, smluvní úroky, smluvní pokuta, poplatek za zpracování, úroky z prodlení) a dlužné částky ve výši celkem [částka] vyplývající z úvěrové smlouvy [číslo] (jistina, smluvní úroky, smluvní pokuta, poplatek za zpracování, úroky z prodlení), a to ve lhůtě 5 dnů. Adresát byl zároveň upozorněn na možnost soudního vymáhání pohledávky za ním, a to pokud by svůj dluh ve stanovené lhůtě nezaplatil. Z podacího lístku soud zjistil, že tato upomínka byla [právnická osoba] s.r.o. odeslána dne [datum]. Z výzvy ke složení ceny zástavy - předžalobní upomínky ze dne [datum] soud zjistil, že zástupce zástavního věřitele vyzval zástavního dlužníka 1) a zástavní dlužnici 2) ke složení ceny zástavy v penězích, a to s ohledem na dluhy [právnická osoba] s.r.o. ve výši [částka] a [částka] vyplývající z úvěrové smlouvy [číslo] a [číslo], k jejichž zajištění bylo zřízeno zástavní právo k nemovitostem ve vlastnictví zástavních dlužníků zástavní smlouvou [číslo] a zástavní smlouvou [číslo]. Z poštovního podacího lístku bylo zjištěno, že výzva byla zástavním dlužníkům odeslána dne [datum] na adresu [adresa zástavní dlužnice a zástavního dlužníka]. Podle § 358 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., zákona o zvláštních řízeních soudních, soud nařídí prodej zástavy, doloží-li zástavní věřitel zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě a kdo je zástavním dlužníkem. Rozhodnutí o nařízení prodeje zástavy je vykonatelné dnem, kterým nabylo právní moci. Z citovaného zákonného ustanovení vyplývá, že v řízení o soudní prodej zástavy se soud zabývá pouze tím, zda byla doložena pohledávka zástavního věřitele, zástavní právo k zástavě a skutečnost, kdo je zástavním dlužníkem. Jiné skutečnosti mohou být důvodně uplatněny až v rámci řízení o výkon rozhodnutí prodejem zástavy, bude-li takový návrh podán. Na tomto místě a k argumentaci zástavních dlužníků, resp. zástavního dlužníka 1) lze odkázat na usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 25.7.2017, sp. zn. 21 Cdo 277/2017:„ To, že soud v řízení o soudním prodeji zástavy zkoumá pouze skutečnosti uvedené v ustanovení § 358 odst. 1 větě první z. ř. s. a že pro nařízení prodeje zástavy postačuje jen jejich osvědčení, samozřejmě neznamená, že by při soudním prodeji zástavy nemohly být uplatněny jiné (další) skutečnosti nebo že by jejich osvědčení nemohlo být zpochybněno. Nemůže k tomu ovšem důvodně dojít v řízení o soudním prodeji zástavy, ale až ve druhé fázi soudního prodeje zástavy, tedy v rámci řízení o výkon rozhodnutí (exekučního řízení) prodejem zástavy (bude-li návrh na nařízení tohoto výkonu rozhodnutí (exekuce) zástavním věřitelem podán), a to zejména prostřednictvím návrhu na zastavení výkonu rozhodnutí nebo exekuce (srov. například § 268 odst. 3 o. s. ř. a § 55 exekučního řádu) nebo vylučovací (excindační) žaloby podané po nařízení výkonu rozhodnutí podle ustanovení § 267 o. s. ř.; právem, které nepřipouští výkon rozhodnutí prodejem zástavy, se rozumí jakékoliv právo, v důsledku kterého k prodávané zástavě nevzniklo (nemohlo platně vzniknout) zástavní právo.“. Ze shora uvedeného je pak zjevné, že zástavní věřitel řádně osvědčil, že má pohledávku na zaplacení smluvních úroků ve výši 15 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení založenou smlouvou o úvěru [číslo] ze dne [datum] a pohledávku na zaplacení smluvních úroků ve výši 15 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení založenou smlouvou o úvěru [číslo] ze dne [datum], přičemž k uspokojení těchto pohledávek bylo zřízeno zástavní právo na nemovitých věcech uvedených ve výroku I. tohoto usnesení, které jsou ve vlastnictví, resp. SJM zástavních dlužníků. Vzhledem k tomu, že tedy byla osvědčena zajištěná pohledávka, zástavní právo k zástavě, stejně jako skutečnost, kdo je zástavním dlužníkem, rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku a soudní prodej zástavy nařídil. K argumentaci zástavního dlužníka 1) je pak třeba uvést, že argumentace sice může být relevantní, avšak musí být uplatněna až v oné druhé fázi soudního prodeje zástavy, ve které právě například může být i teoreticky prokázáno, že ačkoli byla v této první fázi zajištěná pohledávka osvědčena (že se tedy jeví jako pravděpodobné, že existuje), tak může být ve druhé fázi prokázán opak, tedy že neexistuje, a to například právě z tvrzeného důvodu, že jsou úroky dohodnuty v nepřiměřené výši a v důsledku toho se k nim vůbec nepřihlíží. V této první fázi řízení o soudním prodeji zástavy k argumentaci zástavního dlužníka 1) však soud přihlédnout nemohl. O nákladech řízení rozhodl soud podle ust. § 151 odst. l za použití ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., podle něhož soud přizná náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva tomu účastníku, který měl ve věci plný úspěch, a to proti tomu účastníku, který ve věci úspěch neměl. Soud přiznal zástavnímu věřiteli nárok na náhradu nákladů řízení i přes argumentaci zástavního dlužníka 1) ohledně absence předžalobní výzvy dle § 142a odst. 1 o.s.ř. Soud v této souvislosti přihlédl i k dřívějšímu řízení vedenému u Okresního soudu Praha – západ pod sp. zn. 7 C 207/2017, jehož předmětem byl soudní prodej zástavy k uspokojení pohledávky zástavního věřitele – jistiny a části příslušenství této pohledávky, přičemž z tohoto řízení je zřejmé, že zástavní dlužníci se aktivně bránili proti podané žalobě, nárok uplatněný žalobou přes předžalobní výzvu neuspokojili a bylo i zřejmé, že pohledávku zástavního věřitele dobrovolně neuhradí. Rozhodnutí, kdy by soud zástavnímu věřiteli nepřiznal nárok na náhradu nákladů řízení pouze proto, že zástavním dlužníkům nezaslal předžalobní výzvu ohledně části příslušenství své pohledávky, by soud považoval za příliš formalistické. Takové rozhodnutí by ani neodpovídalo smyslu ust. § 142a odst. 1 o.s.ř., jehož primárním účelem je ochrana žalovaných před„ šikanózními“ návrhy žalobců za situace, kdy žalovaný (či zástavní dlužník) ani neví, že je nějaká pohledávka za ním evidována (viz např. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 19.11.2013, čj. 5 Cmo 368/2013-22). Soud proto přiznal zástavnímu věřiteli náhradu nákladů řízení ve výši [částka]. V souladu s judikaturou Nejvyššího soudu ČR (senátu 21 Cdo specializovanému ve věcech řízení o soudním prodeji zástavy) stanovil soud paušální odměnu za toto řízení, a to ve výši [částka]. Nejvyšší soud ČR (senát 21 Cdo) ve své judikatuře vztahující se k prodeji zástavy (např. rozhodnutí sp.zn. [spisová značka], sp.zn. [číslo]) vyjádřil názor, že při rozhodování o výši náhrady nákladů v uvedeném řízení má být výše odměny určena podle sazeb stanovených paušálně pro řízení v jednom stupni (§ 151 odst. 2 část věty první před středníkem o.s.ř.) s tím, že nejde o přiznání náhrady nákladů řízení podle ustanovení § 147 nebo § 149 odst. 2 o.s.ř. a ani okolnosti případu v projednávané věci neodůvodňují, aby bylo postupováno podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně (§ 151 odst. 2 část věty první za středníkem o.s.ř.). Jelikož vyhláška č. 484/2000 Sb. (ve znění pozdějších předpisů), upravující sazby odměny advokáta stanovené paušálně pro řízení v jednom stupni, byla nálezem Ústavního soudu ze dne [datum] [číslo] Sb. dnem [datum] zrušena, Nejvyšší soud ČR (senát 21 Cdo) deklaroval, že za této situace má být v řízení o soudním prodeji zástavy pro účely náhrady nákladů řízení určena paušální sazba odměny pro řízení v jednom stupni s přihlédnutím k povaze a okolnostem projednávané věci a ke složitosti (obtížnosti) právní služby poskytnuté advokátem. Jelikož Nejvyšší soud ČR při rozhodování o nákladech řízení v soudním prodeji zástavy vychází při stanovení odměny zástupce (advokáta) z ust. § 151 odst. 2 věta prvá o.s.ř., soud – při respektování tohoto jeho názoru stanovil rovněž paušální odměnu, a to ve výši [částka]. Přihlížel k povaze věci (kdy se jen osvědčují zákonem stanovené předpoklady předloženými listinami a dokazování ke sporným skutečnostem se v této fázi řízení neprovádí) a zejména pak ke složitosti (obtížnosti) konkrétní právní služby poskytnuté advokátem v tomto řízení s tím, že konkrétně soud zohlednil rozhodnutí ve věci při jediném jednání a zejména skutečnost, že ve věci týchž účastníků a téhož nároku již bylo rozhodováno v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. 7 C 207/2017 s tím, že předmětem tohoto řízení bylo již pouze žalobou původně neuplatněné příslušenství jistiny. Náklady zástavního věřitele sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a z nákladů zastoupení advokátem, které tvoří paušální odměna ve výši [částka], paušální náhrada hotových výdajů po [částka] za každý ze 4 úkonů právní služby podle § 13 vyhl. č. 177/1996 Sb. (příprava a převzetí zastoupení, žaloba, vyjádření k odvolání a účast na jednání soudu) a DPH v sazbě 21% z výše uvedených částek (vyjma soudního poplatku). Povinnost uhradit náklady řízení k rukám zástupce zástavního věřitele byla určena v souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř.