13 C 23/2025

Plný text

Okresní soud Praha - západ rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Pacovským ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky A sídlem Adresa advokátky A proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátkou Jméno advokátky B sídlem Adresa advokátky B o zaplacení 1 800,28 eur s příslušenstvím,

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení částky , částka, s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované plnou náhradu nákladu řízení ve výši , částka, , a to k rukám zástupkyně žalované do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalované zaplacení , částka, , přičemž žalobu odůvodnila tak, že uplatňuje vůči žalované nárok na náhradu škody z titulu odpovědnosti za škodu, jelikož žalovaná poskytla žalobkyni objednané služby vadně. Žalobkyně si u žalované objednala parkování na pražském letišti v období od , datum, do , datum, , za což žalované zaplatila , částka, . Z důvodu pochybení žalované se žalobkyně nedostala přes závoru na parkoviště, přičemž toto pochybení žalobkyně shledává v tom, že jí žalovaná zaslala chybný kód, po jehož přiložení ke čtecímu zařízení se neotevřela elektronicky ovládaná závora. Přestože žalobkyně opakovaně použila zvonek umístěný na automatu u závory, nikdo se neozval. V mezidobí se za ní vytvořila kolona aut, a tak musela s vozidlem odjet. Následně žalobkyně volala na kontaktní telefonní číslo, nicméně hovor byl neúspěšný pro nedostatečnou jazykovou vybavenost zaměstnankyně žalované. Nakonec se na místo dostavil pracovník žalované, který závoru ručně zvedl a umožnil žalobkyni vjezd na parkoviště. Z důvodu závady na čtecím zařízení ovládajícím závoru a nedostupnosti žalované na zvonku u závory i na kontaktním telefonu, ačkoliv žalovaná znala očekávaný termín příjezdu žalobkyně, se žalobkyně se svým partnerem dostavila k odletu letadla až v 11:45 a s ohledem na odlet letadla ve 12:30 jim již nebyl umožněn nástup. Požadovaný nárok na náhradu škody se skládá z ceny letenek s odletem následujícího dne za , částka, , ubytování v blízkosti letiště za , částka, a dále také letenky pro cestu zpět za , částka, , neboť se jednalo o charterový let a nenastoupením žalobkyně propadly i letenky zpáteční. Celkem tedy žalobkyně požadovala z titulu náhrady škody vzniklé v souvislosti s vadným poskytnutím služby , částka, a zákonný úrok z prodlení ve výši 12 % z této částky od , datum, , kdy uplynula lhůta, ve které žalovanou vyzvala k zaplacení, do zaplacení.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že žaloba není důvodná, přičemž své vyjádření odůvodnila následovně. K otevření závory na parkoviště zákazníci musí zavolat na obsluhu, která je následně dálkově vpustí po sdělení společnosti, u které si objednali parkování, což je jasné z instrukce u závory. Není pravda, že by závora fungovala na jakýkoliv kód, který žalovaná v potvrzení objednávky zákazníkům ani nezasílá, když na zařízení ovládajícím závoru žádné čtecí zařízení ani není. Pokud měla žalobkyně nějaký kód od zprostředkovatele, nejednalo se v žádném případě o kód k vjezdu na parkoviště. V potvrzení objednávky je zcela jasně uvedeno kontaktní telefonní číslo, na které se mohou zákazníci v případě nutnosti obrátit, což ostatně žalobkyně dle svého tvrzení udělala, o přikládání žádného kódu se tam nehovoří. Žalovaná upozornila na to, že žalobkyni trvalo vyřešení situace dvě hodiny, načež byla závora mechanicky otevřena. Kancelář žalované je přitom od závory vzdálena asi minutu chůze, je otevřená 24 hodin denně a je v ní po celou dobu přítomen personál žalované. Pokud by tedy žalobkyně okamžitě řešila situaci v kanceláři, pracovník žalované by vjezd na parkoviště neprodleně zajistil. Žalobkyně navíc podle systému žalované zahájila online check-in vozidla a provedla reálné předání vozidla v 9:43 hodin, a v 9:40 do formuláře uvedla, že zaparkovala v sedmém patře parkoviště. Podle žalované není reálné, aby se žalobkyně snažila celé dvě hodiny dostat na parkoviště. Za takový časový úsek na parkoviště vjedou desítky jiných aut, zaměstnanci na místě přitom pomáhají a pouští vozidla, která se z jakýchkoliv důvodů nemohou na parkoviště dostat. V opačném případě by totiž došlo k blokaci závory, klienti by nemohli na parkoviště vjet a tvořila by se kolona. Podle žalované nemohlo žalobkyni trvat dvě hodiny dostat se na parkoviště, na kterém se neustále pohybují osoby schopné závoru otevřít. Má za to, že neexistuje žádná příčinná souvislost mezi jednáním žalované a vznikem škody, žalobkyně nestihla svůj let pouze svým zaviněním, nikoliv pochybením žalované. Navrhla žalobu jako nedůvodnou zamítnout.

3. Ze shodných tvrzení účastníků soud zjistil, že žalovaná provozuje parkoviště na letišti , jméno FO, a žalobkyně si u ní objednala prostřednictvím zprostředkovatele Holiday Extras parkování v termínu od , datum, do , datum, , za které zaplatila , částka, .

4. Z e-mailového potvrzení o rezervaci parkování ze dne , datum, bylo zjištěno, že si žalobkyně rezervovala parkování od 9:00 hodin. V potvrzení o rezervaci bylo jako kontaktní telefonní číslo , tel. číslo, číslo , tel. číslo, . E-mailové potvrzení neobsahuje žádný QR kód ani jiný kód ke skenování.

5. Ze shodných tvrzení účastníků bylo dále zjištěno, že telefonní číslo , tel. číslo, potvrzení o rezervaci je telefonní číslo , tel. číslo, .

6. Ze shodných tvrzení účastníků bylo zjištěno, že žalobkyně měla zakoupený let s plánovaným odletem z Prahy dne , datum, ve 12:30 hodin.

7. Z výpisu odchozích hovorů z telefonu žalobkyně i shodných tvrzení účastníků soud zjistil, že se žalobkyně pokoušela dovolat na uvedené telefonní číslo , tel. číslo, čtyřikrát od 09:31 do 09:35 hodin, přičemž při posledním pokusu se jí podařilo se spojit a hovor trval 18 vteřin. Následně se pokoušela na toto telefonní číslo , tel. číslo, dvakrát, a to v 10:22 hodin a v 10:26 hodin.

8. Z výpisu z interního systému žalované soud zjistil, že žalobkyně začala s prováděním online checkinu vozidla v 09:40 hodin s uvedením svých kontaktních údajů a s uvedením sedmého patra.

9. Z výpisu provedených jízd zaměstnanci žalované z parkoviště a na parkoviště dne , datum, soud zjistil, že v době od 09:00 do 12:00 proběhlo celkem , hodnota, takových jízd, od sebe vždy s odstupem maximálně několika minut.

10. Z videa demonstrujícího vjezd na parkoviště žalované bylo zjištěno, že vozidlo přijíždí k závoře, následně zmáčkne tlačítko „INFO“, po krátkém vyzvánění se ozve obsluha závory, řidič sdělí, že má rezervaci u Smart Parking a dojde k otevření závory. Na automatu je kromě tlačítka „INFO“ jedno další tlačítko pro vytisknutí parkovacího lístku a čtecí zařízení (skener).

11. Ze shodných tvrzení účastníků soud zjistil, že se žalobkyně na parkoviště nakonec dostala tak, že jí pracovník areálu zvedl závoru a umožnil jí vjezd na parkoviště.

12. Ze shodných tvrzení účastníků bylo zjištěno, že si žalobkyně zakoupila letenky na následující den , datum, a zaplatila za ně , částka, .

13. Ze shodných tvrzení účastníků soud dále zjistil, že si žalobkyně zajistila ubytování pro dvě osoby blízko letiště za , částka, .

14. Z výpisu od cestovní kanceláře soud zjistil, že přerezervace jednosměrného zpátečního letu pro dvě osoby stála , částka, .

15. Z potvrzení o platbě soud zjistil, že dne , datum, žalobkyně zaplatila za nový zpáteční let pro dvě osoby , částka, .

16. Z dopisu ze dne , datum, od žalobkyně adresovaného žalované bylo zjištěno, že žalobkyně informovala žalovanou o tom, že se jí nezvedla závora umožňující vjezd na parkoviště, nedozvonila se na obsluhu a až po dlouhé snaze o telefonický či osobní kontakt se jí na místě podařilo kontaktovat pracovníka žalované, který závoru zvedl ručně a umožnil jí vjezd. V důsledku této situace se žalobkyně dostavila k odletu až v 11:45 hodin, kdy jí již nebyl umožněn nástup do letadla s odletem ve 12:30 hodin. Musela tedy vynaložit náklady na nové letenky a ubytování v Praze v celkové výši , částka, a požaduje je po žalované nahradit.

17. Ze shodných tvrzení účastníků bylo dále zjištěno, že byl tento dopis doručen žalované.

18. Z dopisu ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně reagovala na dopis žalované tak, že setrvává na svém názoru ohledně příjezdu na parkoviště a doplnila, že se nejspíše jednalo o závadu s načtením kódu, neboť ostatní vozidla neměla s vjezdem problém. Vymezila se proti tvrzení, že by žalobkyně předala vozidlo na parkoviště v 9:43, jedná se pouze o čas příjezdu k parkovišti a zahájení snahy o vjezd, který se nicméně dlouhou dobu nepodařilo i přes opakované pokusy realizovat. Dále v dopise vysvětlila, že se jednalo o charterový let, který žalobkyně nestihla, tedy byla zneplatněna zpáteční letenka kvůli nenastoupení do letadla, proto bylo nutné zakoupit také novou letenku pro cestu zpět.

19. Ze shodných tvrzení účastníků bylo dále zjištěno, že byl tento dopis doručen žalované.

20. Z dopisu ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě , částka, do , datum, s tím, že jinak podá žalobu.

21. Ze shodných tvrzení účastníků bylo dále zjištěno, že byl tento dopis doručen žalované.

22. Z výslechu , jméno FO, Kempeho, druha žalobkyně, bylo zjištěno, že letěl na dovolenou společně s žalobkyní. Popsal, že si žalobkyně zamluvila parkování letišti, o čemž obdržela potvrzení s čárovým kódem. Z toho svědek vyrozuměl, že čárový kód slouží k vjezdu do parkovacího domu. K parkovišti toho dne přijeli v 9:15 hodin, svědek řídil, přidržel kód u čtecího zařízení, nebo ho vkládal dovnitř, nicméně závora se neotevřela. Za svědkem s žalobkyní se začala tvořit kolona, tak museli uvolnit cestu a odjet na volné parkovací stání, aby si utřídili myšlenky. Žalobkyně se ujistila, že mají všechny informace k parkování správně, také se ptala na pomoc taxikáře, ten ale neovládal německý jazyk a nerozuměli si. Svědek ani žalobkyně nehovoří cizími jazyky, pouze německy. Na telefonát mezi žalobkyní a pracovnicí žalované si svědek nevzpomíná. Asi po 45 minutách jeli opět k závoře, ta se ale ani tentokrát neotevřela. Poté svědek zkoušel u závory všechna tlačítka, která tam byla, ale závora se stále neotevřela, tak museli odjet opět pryč. Kolem 11:15 učinili tedy třetí pokus, jeli opět k závoře, žalobkyně se snažila přivolat pomoc, šla dovnitř parkovacího domu a vrátila se s tím, že někdo tu závoru otevře po zmáčknutí tlačítka, to ale nefungovalo. Nakonec někdo z personálu vyšel ven a závoru otevřel manuálně. Pak rychle odevzdali auto a nejrychleji se odebrali do budovy letiště. Let měl odlétat ve 12:30 hodin a v 11:45 hodin jim bylo na přepážce pro check-in sděleno, že už check-in není možný. Následně se spojili s organizátorem zájezdu, který jim zajistil letenky na druhý den. K potvrzení o rezervaci svědek uvedl, že kód byl na jiném papíře. V době mezi jednotlivými pokusy o vjezd na parkoviště ostatní auta do parkovacího domů vjížděla, nicméně svědek ani žalobkyně blíže nezkoumali, jakým způsobem se jim na parkoviště podařilo dostat, ani se jich na to nedotazovali, jejich hlavní starostí v tu chvíli vždy bylo, aby neblokovali provoz.

23. Z výslechu svědkyně , jméno FO, bylo zjištěno, že svědkyně pracovala u žalované asi dva roky, nyní tam již asi tři čtvrtě roku nepracuje. Nevybavuje si, že by někdy viděla žalobkyni. Svědkyně měla na starosti mimo jiné i kontaktní telefon, vyřizovala rezervace, seděla v kanceláři v budově u parkoviště, kde se předávaly klíče. Svědkyně hovoří česky a anglicky. Obecně když někdo ze zákazníků zavolal, že se nemůže dostat přes závoru, tak jim vysvětlila, že mají zazvonit na tlačítko s nápisem INFO, ozve se pán, kterému musí říct, že mají rezervaci u , právnická osoba, , a on jim závoru otevře. Často se stávalo, že si s volajícími nerozuměla, v takovém případě se je snažila nasměrovat do kanceláře, aby mohli problém vyřešit osobně. Většinou volali proto, že nevěděli, na co zazvonit, nebo co mají říct. Podle svědkyně není možné, aby se někdo nemohl hodinu dostat na parkoviště. V případě, že se vytvořila kolona, volala jim dokonce policie, aby to vyřešili. Kolonu vždy řešili v řádu minut. V takových případech tam svědkyně poslala nějakého řidiče s kartou, kterou mohl použít k otevření závory. Bylo tam 10 řidičů, kteří se neustále pohybovali mezi parkovišti, takže tam jezdili každých 15 minut. Případně by svědkyně došla do kanceláře, kde seděla obsluha závory. Svědkyně vyloučila, že by jejich systém fungoval na QR nebo čárové kódy, v potvrzení rezervace ani žádné takové neposílali. V e-mailu měli klienti instrukci, že mají volat přes tlačítko „INFO“ a říct, že jedou k nim na parkoviště, i s fotkami závory, cesty, tlačítka, k tomu pak mají ještě aplikaci, která je nasměruje. Tyto instrukce dostávali všichni zákazníci na základě učiněné rezervace. Je ale možné, že v případě rezervace před zprostředkovatele tam nějaký kód měli, ten ale nebyl k parkovišti, ale k systému zprostředkovatele. Závoru ovládá správce budovy, který má na ni výhled prostřednictvím kamer. Svědkyně z kanceláře na parkoviště nevidí.

24. Z výslechu svědka , jméno FO, soud zjistil, že svědek ovládá závoru parkoviště, když se na něj někdo dovolá. Vjezd na parkoviště funguje tak, že zákazník zavolá na tlačítko informace, které se nachází u závory. Na automatu jsou tlačítka dvě – informace a tlačítko na lístky, to ale nic nedělá, protože je parkoviště uzavřeno pro veřejnost. Svědek si nepamatuje žalobkyni ani žádnou problematickou situaci z loňského září. Obecně bývají spíše problémy s odjezdem z parkoviště než s vjezdem na parkoviště. I když někdo zavolá na informace a svědek mu nerozumí, závoru stejně zvedne, aby se dotyčný dostal dovnitř. Případný neoprávněný vjezd a podobně si pak už řeší jednotlivé firmy samy. Je to lepší, než aby tam někdo blokoval vjezd na parkoviště. Zřídka se stává, že je potřeba zvednout závoru manuálně, jen pokud vypadne proud a nejde elektřina je nutné ji otevřít klíčem. Na prostor v okolí závory svědek z kanceláře vidí, vytvářející se kolonu ihned vidí na kameře. V takovém případě vždy někdo závoru otevře, po parkovišti se stále pohybuje spousta zaměstnanců, kteří by takovou situaci řešili. Svědek se nesetkal s tím, že by se některý zákazník nemohl na parkoviště dostat déle než 15 minut. V případě problému je možné zastavit kousek od závory, vstoupit do pasáže a řešit to s příslušnou společností. V minulosti už také několikrát řešili závadu zvonku (tlačítka INFO), taková závada se stane jednou nebo dvakrát za rok, že nefunguje reproduktor.

25. Soud zamítl návrhy na provedení dokazování výslechem , jméno FO, a účastnickým výslechem žalobkyně, jelikož jejich provedení nebylo potřebné pro to, aby soud mohl věc rozhodnout. Na základě provedeného dokazování soud učinil dostatečná skutková zjištění a provedení dalších výslechů by nepřineslo žádné nové zásadní informace. Pokud jde o svědkyni , jméno FO, , ta nebyla přímým svědkem projednávané věci a vypovídala by tak pouze obecně k fungování parkoviště a vjezdu na něj, což bylo již osvětleno výslechy ostatních svědků a demonstrativním videem. V případě výslechu žalobkyně by se pak jednalo o účastnický výslech, který má ve sporném řízení pouze subsidiární povahu, a k němuž soud může přistoupit pouze tehdy, když nelze dokazovanou skutečnost prokázat jinak, což nebyl případ projednávané věci. Žalobkyně ostatně vylíčila svůj pohled na věc již v samotné žalobě a v dalších vyjádřeních, navíc soud vyslechl jejího partnera, který celou situaci prožíval společně s ní.

26. Na základě výše uvedeného soud dospěl k následujícím závěrům o skutkovém stavu, které na tomto místě uvádí a shrnuje v bodech nejdůležitějších pro rozhodnutí soudu, přičemž ve zbytku odkazuje na shora podrobně rozvedená skutková zjištění.

27. Žalovaná provozuje parkoviště na letišti , jméno FO, v Praze, které je vybaveno vjezdovou závorou ovládanou telefonem na dálku obsluhou parkoviště. Dne , datum, si žalobkyně prostřednictvím zprostředkovatele Holiday Extras rezervovala u žalované parkování v období od , datum, od 9:00 hodin do , datum, do 17:30 hodin za cenu , částka, . O rezervaci obdržela e-mailové potvrzení, v němž bylo uvedeno kontaktní telefonní číslo , tel. číslo, žalovanou. Žádný QR kód, čárový kód ani jiný kód určený ke skenování potvrzení neobsahovalo.

28. Žalobkyně měla na den , datum, zajištěny zpáteční charterové letenky z Prahy s odletem ve 12:30 hodin. Na letiště k parkovišti přijela se svým partnerem přibližně v 9:15 hodin a pokusila se vjet na parkoviště, před kterým je závora. Vedle závory se nachází automat, na kterém je čtecí zařízení, tlačítko na tisk parkovacích lístků a tlačítko „INFO“. Žalobkyni se přiložením kódu nepodařilo otevřít závoru a vjet na parkoviště, a protože se za jejím vozidlem začala tvořit kolona, s vozidlem odjela stranou, aby neblokovala vjezd. Ostatním vozidlům se následně vjezd podařil.

29. Žalobkyně následně opakovaně volala na telefonní číslo , tel. číslo, v potvrzení rezervace a při čtvrtém pokusu se v 9:35 hodin spojila s pracovnicí žalované. Telefonický hovor trval 18 vteřin, avšak v důsledku jazykové bariéry (žalobkyně hovoří německy, pracovnice žalované česky a anglicky) se situaci nepodařilo vyřešit. Žalobkyně žádala o pomoc také taxikáře, ani s ním se nicméně pro jazykovou bariéru nedomluvila.

30. Online check-in vozidla provedla žalobkyně v 9:43 hodin, fakticky nicméně na parkoviště nepřijela. V časovém úseku mezi 9:00 a 12:00 hodin toho dne vjeli na parkoviště či vyjeli z parkoviště řidiči žalované celkem 59krát.

31. Následně žalobkyně učinila další dva neúspěšné pokusy o vjezd, přičemž mezi prvním a třetím pokusem uběhly bezmála dvě hodiny. Znovu se pokoušela dovolat na kontaktní číslo žalované, nicméně neúspěšně. Při třetím pokusu šla žalobkyně do budovy a začala situaci řešit osobně s personálem parkoviště. K mechanickému zvednutí závory došlo nakonec zaměstnancem správce budovy ovládajícím závoru.

32. Žalobkyně se k přepážce pro odbavení dostavila až kolem 11:45 hodin, a proto jí a jejímu partnerovi již nebyl umožněn nástup do letadla. Žalobkyně si následně zakoupila nové letenky na následující den v celkové ceně , částka, a ubytování poblíž letiště za , částka, . Zároveň jí propadly i zpáteční charterové letenky a musela si tak koupit nové za cenu , částka, .

33. Podle § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

34. Podle § 2913 odst. 1 o. z. poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit.

35. Předpokladem vzniku odpovědnostního vztahu je vždy porušení právní povinnosti, způsobení újmy a příčinná souvislost mezi porušením právní povinnosti jako příčinou a škodou jako následkem této příčiny. Jen za splnění všech uvedených předpokladů může vzniknout odpovědnost škůdce za vzniklou újmu a jeho povinnost k její náhradě. Břemeno tvrzení a břemeno důkazní ohledně těchto skutečností přitom leží na straně žalující (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

36. Žalobkyně od počátku řízení tvrdila, že jí vznikla škoda jako následek vadného poskytnutí služby žalovanou, konkrétně proto, že jí žalovaná buď zaslala chybný kód k otevření závory, nebo že došlo k závadě na čtecím zařízení či k jiné závadě, v důsledku níž se neotevřela závora. Soud důkladně poučil žalobkyni, že na ní leží břemeno důkazní ohledně tvrzeného porušení povinnosti žalovanou a ohledně příčinné souvislosti mezi tímto porušením a tvrzenou škodou. Soud žalobkyni poučil, aby označila důkazy k prokázání, že ke vjezdu na parkoviště nemohlo dojít v důsledku pochybení žalované. Soud rovněž poučil žalobkyni ohledně následků neunesení tohoto břemene. Žalobkyni se však nejenže nepodařilo pochybení žalované prokázat, naopak bylo provedeným dokazováním takovéto tvrzené pochybení žalované vyvráceno.

37. Z provedeného dokazování totiž vyplynulo, že závora k otevření žádný kód nevyžaduje žalovaná svým zákazníkům žádné kódy nezasílá. Pokud žalobkyně nějaký kód obdržela, jednalo se o kód od zprostředkovatele rezervace, nikoliv od žalované. Žalobkyně přitom ani netvrdila, že by byla k přikládání tohoto kódu u závory instruována, ani jinak nevysvětlila, z jakého důvodu kód považovala za vstupenku na parkoviště. Nepodařilo se jí ani prokázat, že kdy jakýkoliv kód související s rezervací parkování obdržela. Jediným důkazem, který toto tvrzení potvrzuje, je tak výslech jejího druha , jméno FO, Kempeho, který sice uvedl, že přikládali či vkládali kód k automatu před závorou, žádné další informace o tom, kde se kód nacházel, jaký to byl kód či kde kód získali, neznal. Ani on nedokázal vysvětlit, co je vedlo k přesvědčení, že kód slouží ke zvednutí závory. Přestože soud jeho výpověď hodnotil i přes jeho blízký vztah s žalobkyní jako věrohodnou, nelze na jejím základě uzavřít, že žalobkyně obdržela nějaký kód od žalované, ani že měla žalobkyně objektivní důvod se domnívat, že k vjezdu do parkovacího domu má vůbec nějaký kód sloužit. Soud musí dát žalobkyni za pravdu v tom, že na automatu vedle závory se opravdu nacházelo i čtecí zařízení působící jako skener čárových kódu, to samo o sobě nicméně nemohlo vést žalobkyni k závěru, že jej má použít.

38. Z provedeného dokazování rovněž vyplynulo, že vjezd na parkoviště je standardně realizován prostřednictvím telefonátu s obsluhou, která závoru dálkově otevírá, a které se mají zákazníci dovolat prostřednictvím tlačítka „INFO“ na automatu umístěného před závorou. To vyplynulo zejména z výslechu svědků , jméno FO, Haltové a , jméno FO, , kteří shodně a velmi věrohodně mechanismus vjezdů na parkoviště popsali. Nebylo pak dále nutné se zabývat tím, zda mohla na čtecím zařízení nastat nějaká technická závada, neboť čtecí zařízení nebylo pro vjezd na parkoviště vůbec potřeba. Svědkyně , jméno FO, Haltová dokonce uvedla, že každý zákazník obdržel podrobné instrukce k tomu, jakým způsobem vjezd na parkoviště realizovat, a to včetně fotografie tlačítka, na kterém se lze dovolat obsluhy závory. Pochybení žalované není pak možné shledat ani v tom, že její zaměstnankyně obsluhující kontaktní telefonní číslo , tel. číslo, německý jazyk, neboť žádnou takovou povinnost žalovaná nemá. Bylo možné vyloučit také jiné případné technické závady závory, vzhledem k tomu, že ve stejném časovém rozmezí, ve kterém se žalobkyně pokoušela o vjezd na parkoviště, vjelo na parkoviště několik desítek jiných vozidel. Ze stejného důvodu lze vyloučit i to, že by se na místě po tak dlouhou dobu nenacházela obsluha závory, která by mohla zareagovat na stisknutí tlačítka.

39. Soud tedy neshledal na straně žalované porušení žádné smluvní ani zákonné povinnosti, které by bylo způsobilé založit její odpovědnost za škodu, a již jen z tohoto důvodu bylo na místě žalobu zamítnout. V řízení vyšlo najevo, že potíže při vjezdu byly způsobeny od počátku výlučně nedorozuměním žalobkyně ohledně způsobu fungování závory a následnou neschopností situaci konstruktivně a přiměřeně rychle řešit (k tomu viz i níže odst. 41 až 43 rozsudku).

40. Pro úplnost soud konstatuje, že i kdyby bylo teoreticky zjištěno pochybení na straně žalované, soud by se následně zabýval otázkou existence příčinné souvislosti mezi tvrzeným pochybením žalované a vznikem škody žalobkyně, a to s negativním závěrem. Pro existenci příčinné souvislosti je dle ustálené judikatury (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ) nezbytné, aby řetězec postupně nastupujících příčin a následků byl ve vztahu ke vzniku škody natolik propojen, že již z působení prvotní příčiny lze důvodně dovozovat věcnou souvislost se vznikem škodlivého následku. Tedy aby prvotní příčina bezprostředně vyvolala jako následek příčinu jinou a ta případně příčinu další. K přerušení příčinné souvislosti naopak dochází, jestliže nová okolnost působila jako výlučná a samostatná příčina, která vyvolala vznik škody bez ohledu na původní škodnou událost.

41. Soud nemohl přehlédnout, že žalobkyně strávila řešením situace na místě přibližně dvě hodiny, během nichž uskutečnila celkem tři pokusy o vjezd na parkoviště vždy s odstupem několika desítek minut. Není přitom zcela jasné, jakým způsobem tak dlouhý čas využila, a nabízí se otázka, zda žalobkyně situaci řešila dostatečně efektivně. Ostatně i svědek , jméno FO, potvrdil, že ostatní vozidla neměla s vjezdem na parkoviště žádný problém, navíc kancelář žalované, kde mohl být vjezd okamžitě zajištěn, byla vzdálená od závory pouze několik desítek metrů. Nabízelo se tedy několik možností, jak situaci bezodkladně řešit, ať už jde o osobní návštěvu kanceláře, dotaz na řidiče ostatních vjíždějících vozidel, či zvonění na obsluhu závory. Lze uzavřít, že žalobkyně dostupných možnosti okamžitého řešení situace nevyužila, což zapříčinilo zmeškání letu. Dalším momentem, kdy by dle soudu došlo k přetržení příčinné souvislosti, by bylo neučinění včasného check-inu na přepážce v letištní hale. Žalobkyně musela vědět, s jak velkým předstihem je nutné se dostavit k přepážce za účelem check-inu, a pokud už se několik desítek minut pokoušela dostat na parkoviště, musela si být vědoma toho, že se toto časové okno zmenšuje. Letištní hala je přitom v bezprostřední blízkosti parkoviště. Vzhledem k časovým rozestupům mezi jednotlivými pokusy by bylo na místě provést nejdříve check-in a následně pokračovat v pokusech o vjezd. Pokud by tak učinila, s nejvyšší mírou pravděpodobnosti by stihla včas nástup do letadla i při dvouhodinovém zpoždění s parkováním.

42. Přerušení příčinné souvislosti by tedy soud spatřoval v nekonání žalobkyně, resp. v nedostatečné aktivitě směřující k vyřešení situace na místě. Jde totiž o rozhodující skutečnost, která vstoupila do děje a která by příčinnou souvislost mezi případným pochybením žalované a vznikem škody žalobkyni přerušovala, neboť dvouhodinové řešení situace by nebylo možné přičítat k tíži žalované ani kdyby měla technickou závadu na závoře. Soud má za to, že by k přerušení došlo rovněž s ohledem na § 2903 odst. 1 o. z., neboť podle tohoto ustanovení musí každý, komu hrozí újma, zakročit k jejímu odvrácení způsobem přiměřeným okolnostem, jinak nese ze svého, čemu mohl zabránit. Žalobkyně nicméně způsobem přiměřeným okolnostem nezakročila, jak soud rozvádí v předchozím odstavci.

43. Na okraj ještě soud dodává, že soucítí s žalobkyní, která se nacházela v mimořádně nepříjemné a stresující situaci na cizím letišti, pod časovým tlakem odletu, bez znalosti českého či anglického jazyka a musela řešit komplikace při vjezdu na parkoviště, na které nebyla připravená. Tyto okolnosti pak přirozeně přispěly k její nervozitě a zhoršené schopnosti vzniklou situaci racionálně a konstruktivně řešit. Soud si je vědom také toho, že je parkovací situace na letišti chaotická, nicméně z provedeného dokazování jednoznačně vyplynulo, že samotný počátek komplikací vznikl výhradně v důsledku nepochopení žalobkyně, nikoliv pochybení žalované. Ačkoliv má soud pro všechny tyto okolnosti pochopení, nemůže se jednat o okolnosti způsobilé založit odpovědnost žalované. Tvrzení o pochybení žalované nebylo prokázáno, naopak bylo vyvráceno, proto soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

44. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že plně úspěšné žalované přiznal právo na plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Ty sestávají z nákladů právního zastoupení advokátkou, které tvoří odměna stanovená podle § 6, § 7 a § 8 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“). Protože je předmětem řízení částka v cizí měně, pro účely stanovení tarifní hodnoty soud vycházel v souladu s § 8 odst. 1 advokátního tarifu ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Olomouci ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, z kurzu platného pro nákup valut uvedeného v kurzovním lístku České národní banky vydaném v době započetí každého jednotlivého úkonu vykonané právní služby. Odměnu tedy soud stanovil následovně:- z tarifní hodnoty ve výši , částka, podle kurzu , částka, /, částka, (ke dni podání odporu, neboť k udělení generální plné moci došlo již před zahájením řízení), tedy ve výši , částka, za úkon spočívající v převzetí a přípravě zastoupení,- z tarifní hodnoty ve výši , částka, podle kurzu , částka, /, částka, , tedy ve výši , částka, za úkon spočívající ve vyjádření k žalobě ze dne , datum, ,- z tarifní hodnoty ve výši , částka, podle kurzu , částka, /, částka, , tedy ve výši , částka, za úkon spočívající v účasti na jednání dne , datum, ,- z tarifní hodnoty ve výši , částka, podle kurzu , částka, /, částka, , tedy ve výši 2 900 za 2 úkony (tj. , částka, ) spočívající v účasti na jednání dne , datum, , které svou délkou přesáhlo trvání dvou hodin.Soud nepřiznal žalované náhradu nákladů za jí požadovaný úkon představující podání neodůvodněného odporu ze dne , datum, , neboť tento úkon nemá oporu v advokátním tarifu a svým obsahem ani rozsahem nenaplňuje kvalitu úkonu honorovatelného podle advokátního tarifu. Celkem tedy odměna činí , částka, . Dále pak náklady řízení tvoří paušální náhrada výdajů stanovená § 13 odst. 1, 4 advokátního tarifu v celkové částce 2 250 za výše uvedených 5 úkonů právní služby. Celkem tak náklady žalované činí částku , částka, .