13 C 239/2021

Plný text

Okresní soud Praha – západ rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Pacovským v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce se sídlem adresa žalobkyně zastoupen Mgr. jméno jméno, advokátem se sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalované zastoupena rodiči: jméno celé jméno žalované, narozena datum bytem adresa žalované jméno příjmení, narozen datum bytem adresa o zaplacení částka s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to vše do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobce domáhá po žalované zaplacení částky částka zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalované zaplacení částky ve výši částka s příslušenstvím s tím, že žalovaná se přepravovala dne datum bez platného jízdního dokladu, kdy přirážka k jízdnému činí částka a jízdní částka. Dlužnou částku žalovaný přes výzvu neuhradil.

2. Účastníci byli vyzváni, aby soudu sdělili, zda souhlasí s postupem dle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož žalobce s tímto postupem souhlasil a žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila, a soud měl proto za to, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.), nebylo třeba k projednání věci samé nařídit jednání.

3. Žalovaná se k věci samé nevyjádřila.

4. Podle § 157 odst. 4 o.s.ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1 o.s.ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

5. Z provedených důkazů vyplývá skutkový závěr, že žalovaná se dne datum přepravovala prostředkem veřejné dopravy provozovaným žalobcem. Na výzvu kontrolora se neprokázala platnou jízdenkou a přirážku k jízdnému ani jízdné nezaplatila. Výše přirážky k jízdnému vyplývá ze Smluvních přepravních podmínek a tarifu žalobce. Dále z provedených důkazů vyplývá závěr, že žalovaná je nezletilá, v době její jízdy bez platného jízdního dokladu jí bylo 15 let.

6. V řízení bylo zjištěno, že mezi žalovanou a žalobcem byla uzavřena smlouva o přepravě ve smyslu ust. § 2550 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Dopravce se zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku částka. Podmínky pro přepravu osob, zavazadel, věcí a živých zvířat ve veřejné drážní osobní dopravě a ve veřejné silniční osobní dopravě upravuje vyhláška č. 175/2000 Sb. Ač bylo v řízení zjištěno, že žalovaná porušila svou povinnost zaplatit jízdné, dospěl soud po provedeném dokazování k závěru, že podané žalobě nelze vyhovět v celém rozsahu, a to právě s ohledem věk žalované. Žalovaná byla v době jízdy bez platného jízdního dokladu dle názoru soudu ve věku, kdy byla schopna porozumět své povinnosti zaplatit při přepravě jízdné, tedy částku ve výši částka, avšak povinnost k úhradě smluvní pokuty ve výši částka již není přiměřená rozumové a volní vyspělosti nezletilé v tomto věku ve smyslu § 31 o. z. Soud proto podané žalobě vyhověl co do částky ve výši částka s příslušenstvím odpovídající dlužnému jízdnému. Naopak co do částky ve výši částka s příslušenstvím soud žalobu zamítl, neboť uložení povinnosti zaplatit smluvní pokutu ve výši částka nezletilé žalované by podle názoru soudu bylo v rozporu s dobrými mravy ve smyslu § 2 odst. 3 o.z. a neodpovídá její rozumové a volní vyspělosti. Z tohoto důvodu soud podanou žalobu částečně zamítl.

7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l o.s.ř. za použití §142 odst. 1 o.s.ř. s tím, že v řízení úspěšnější žalované žádné náklady nevznikly. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ust. § 202 odst. 2 o.s.ř.).