13 C 247/2022

Plný text

Okresní soud Praha – západ rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Pacovským v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa proti žalovanému: celé jméno žalovaného, narozen datum bytem adresa žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to vše do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši částka, částky částka a částky částka, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se svou žalobou domáhal, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku ve výši částka s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodňoval tím, že mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě které poskytl žalobce žalovanému dne datum částku ve výši částka. Úvěr byl poskytnut na základě žádosti žalovaného ze dne datum odeslané prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. Před poskytnutím finančních prostředků prověřil žalobce schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr řádně a včas, kterou žalovaný rovněž doložil např. prostřednictvím potvrzení o příjmech. Žalovaný se zavázal vrátit žalobci poskytnutý úvěr dle sjednaných podmínek a zaplatit poplatek ve výši celkem částka. Žalovaný svým povinnostem nedostál a na svůj dluh neuhradil ničeho. Vedle dlužné jistiny a dlužného poplatku požaduje žalobce zaplacení částky ve výši částka sjednané účastníky řízení jako poplatek pro případ předání vymáhání pohledávky za dlužníkem do inkasního řízení, a dále smluvní pokuty ve výši celkem částka. Žalovaný neuhradil na svůj dluh přes výzvy strany žalující ničeho.

2. Účastníci byli vyzváni, aby soudu sdělili, zda souhlasí s postupem dle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož žalobce s navrženým postupem souhlasil a žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, a soud měl proto za to, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.), nebylo třeba k projednání věci samé nařídit jednání.

3. Žalovaný se k věci samé nevyjádřil.

4. Podle § 157 odst. 4 o.s.ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1 o.s.ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

5. Z provedených důkazů vyplývá skutkový závěr, že žalovaný uzavřel s žalobcem prostřednictvím webové stránky dohodu označenou jako smlouva o spotřebitelském úvěru, na základě které žalobce zaslal na účet žalovaného částku ve výši částka a žalovaný se zavázal splatit tuto částku dle dohodnutých podmínek, a to spolu s jednorázovým poplatkem ve výši částka. Dále se žalovaný zavázal v případě prodlení s tímto splacením zaplatit žalobci smluvní pokutu a náklady spojené s uplatněním pohledávky. Uvedená dohoda nebyla poskytnuta spotřebiteli v listinné podobě či na jiném trvalém nosiči dat.

6. Shora uvedenou dohodu soud posoudil podle ust. § 2395 a n. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), a rovněž podle ust. zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Podle § 110 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. neobsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěru informaci o zápůjční úrokové sazbě, o roční procentní sazbě nákladů nebo o celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, nebyla-li ohledně některé z těchto informací dodržena písemná forma smlouvy, nebo nebylo-li písemné vyhotovení smlouvy obsahující tyto informace poskytnuto spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat, platí, že zápůjční úrokovou sazbou je repo sazba uveřejněná anonymizováno národní bankou, platná v den uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebyla-li sjednána zápůjční úroková sazba nižší. K ujednáním o jiných platbách sjednaných ve smlouvě o spotřebitelském úvěru se nepřihlíží.

7. Mezi účastníky řízení byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na základě které poskytl žalobce žalovanému úvěr ve výši částka. Tato úvěrová smlouva obsahující podmínky splácení úvěru, zejména ve vztahu k povinnosti žalovaného zaplatit spolu s poskytnutou finanční částkou poplatky, byla uzavřena bez splnění podmínek stanovených zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, když žalovanému nebyla úvěrová smlouva obsahující výše uvedené informace poskytnuta v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat. V řízení bylo zároveň zjištěno, že žalobce žalovanému předmětné finanční prostředky zaslal a žalovaný neuhradil na svůj dluh ničeho. Nárok žalobce je proto důvodný co do žalované jistiny ve výši částka. Pokud jde o žalovanou částku odpovídající smluvním pokutám a poplatkům uvedeným v úvěrové smlouvě, k těmto soud ve smyslu ust. § 110 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, nepřihlížel a přiznal žalobci pouze zákonný úrok z prodlení podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť jiný úrok účastníky sjednán nebyl. Ve zbývající části byla žaloba zamítnuta tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku, a to právě s odkazem na uvedenou právní úpravu spotřebitelského úvěru. Soud určil v souladu s ust. § 160 odst. 1 věta první o.s.ř. delší lhůtu k plnění, a to patnáctidenní, aby měl žalovaný dostatek času pro úhradu svého dluhu.

8. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l o.s.ř. za použití §142 odst. 2 o.s.ř. dle úspěchu stran s tím, že procesně úspěšnějšímu žalovanému (v rozsahu uvedeném ve výroku II. tohoto rozsudku) žádné náklady nevznikly. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ust. § 202 odst. 2 o.s.ř.). Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí.