13 C 264/2020

Plný text

Okresní soud Praha-západ rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Zahradníkovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta za účasti vedlejšího účastníka Jméno účastníka ., IČO IČO účastníka sídlem Adresa účastníka pro: žaloba o náhradu škody ve výši 1 177 806,40 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobce po žalovaném domáhá zaplacení částky ve výši , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do , datum, , zamítá.

III. Žalobce je povinen nahradit žalovanému náklady řízení ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalovaného.

IV. Žalobce je povinen nahradit vedlejšímu účastníkovi na straně žalovaného náklady řízení ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. O vrácení zbytku zálohy složené účastníky na náklady důkazu vypracování znaleckého posudku bude rozhodnuto samostatným usnesením.

1. Žalobce se domáhal po žalovaném zaplacení částky , částka, s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25% ročně za dobu od , datum, do zaplacení. Svou žalobu žalobce odůvodnil tím, že dne , datum, došlo k dopravní nehodě. Tato dopravní nehoda byla zaviněna řidičem automobilu , Anonymizováno, , Anonymizováno, , reg. zn. , SPZ, , kterým byl žalovaný. Vůz žalovaného stál u okraje vozovky, poté se rozjel, aniž by dal znamení změny směru jízdy, navíc se začal na silnici otáčet. Vozidlo žalovaného srazilo žalobce, který přes něj přeletěl. Při dopravní nehodě byla žalobci způsobena škoda na zdraví (otřes mozku a distorze krční páteře) a škoda na majetku. Žalobce byl od , datum, do , datum, v pracovní neschopnosti. Po skončení pracovní neschopnosti u něj stále přetrvávají následky úrazu způsobeného dopravní nehodou, je schopen pracovat pouze na zkrácený pracovní úvazek v rozsahu 0,6. U žalobce tak stále dochází ke ztrátě na výdělku. Dále je u žalobce ztíženo společenské uplatnění, neboť trpí neustále se vracejícími bolestmi hlavy a krční páteře, které ho velmi limitují v běžných činnostech. Při dopravní nehodě byla žalobci způsobena škoda na majetku. V souvislosti s léčením musel žalobce dále vynaložit finanční prostředky na léky, rehabilitace apod. V přímé souvislosti s dopravní nehodou tak žalobci vznikla škoda, jejíž úhradu požaduje žalobou. V daném případě jsou dány všechny předpoklady odpovědnosti žalovaného za vzniklou škodu, a to vznik škody na zdraví, majetku a s tím související majetkové a nemajetkové újmy, zaviněné jednání žalovaného, který zavinil dopravní nehodu, a příčinná souvislost mezi oběma těmito skutečnostmi. Žalobce vyčíslil svůj nárok na náhradu škody na částku , částka, , která je tvořena náhradou ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti, náhradou za ztrátu na výdělku po pracovní neschopnosti, náhradou za neposkytnuté stravné, náhradou za poškozený movitý majetek, náhradou za výdaje spojené s léčením. Žalobce byl před úrazem zaměstnán u společnosti , právnická osoba, . V důsledku dopravní nehody byl žalobce v pracovní neschopnosti po dobu od , datum, do , datum, . Žalobce tedy vyčíslil nárok na náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti tak, že dle průměrného výdělku v rozhodném období činila celková ztráta na výdělku celkem částku , částka, . Po odečtení dávek nemocenského pojištění v celkové výši , částka, a náhrady mzdy ve výši , částka, , které byly žalobci v průběhu pracovní neschopnosti vyplaceny, požaduje žalobce po žalovaném náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti v částce , částka, . Dále žalobce po žalovaném požaduje náhradu za neposkytnuté stravné po dobu pracovní neschopnosti v částce , částka, , neboť mu v období od , datum, do , datum, nebyl poskytován příspěvek zaměstnavatele na stravné ve výši , částka, na den. Jednalo se celkem o 276 pracovních dnů, tedy celkem o částku , částka, . Žalobce dále požaduje náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, neboť po ukončení pracovní neschopni je zaměstnán pouze na zkrácený úvazek v rozsahu maximálně 0,6 úvazku, neboť s ohledem na následky pracovního úrazu není schopen pracovat na plný úvazek. Žalobce vypočetl, že za období od , datum, do , datum, činila ztráta na jeho výdělku celkem , částka, , za období od , datum, do , datum, činila ztráta na výdělku celkem , částka, , za období od , datum, do , datum, činila ztráta na výdělku celkem , částka, , za období od , datum, do , datum, činila ztráta na výdělku celkem , částka, , celkem tedy , částka, . Žalobce po žalovaném požadoval i náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s léčením za léky, rehabilitace, cestovné, poštovné, platby za vystavená lékařská potvrzení apod., které vyčíslil na částku , částka, . Dále žalobce požadoval náhradu za majetek poškozený při dopravní nehodě, kdy došlo k poškození speciálního „moto oblečení“, konkrétně bundy Termo Cordura, kalhot, kožených rukavic, helmy s komunikátorem, brýlí Rayban, hodinek Timex a monitoru tlaku pneu v celkové hodnotě , částka, . Dále žalobce požadoval náhradu za bolest ve výši , částka, . Bolestné bylo ohodnoceno lékařem , tituly před jménem, , jméno FO, celkem , hodnota, body, přičemž hodnota jednoho bodu činí , částka, , vznikla-li bolest v roce 2016. Žalobce se snažil řešit věc mimosoudní cestou, a to s pojišťovnou žalovaného. Do dnešního dne však nebyla pojistná událost dořešena, proto je nucen obrátit se se svým požadavkem na náhradu škody přímo na žalovaného a na soud.

2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že nárok uplatněný v žalobě neuznává. Žalovaný učinil nesporným, že došlo k dopravní nehodě, kterou žalovaný zavinil. Žalobce však těsně po samotné dopravní nehodě žádné zranění neuváděl. K tvrzení, že žalobcovy zdravotní potíže jakkoliv souvisely s dopravní nehodou, nenabízí žalobce vyjma svého vlastního výslechu žádné důkazy. Žalovaný sporoval i souvislost dopravní nehody s nemožností žalobce být úplně a následně částečně výdělečně činným. Pokud jde o nárok žalobce na ušlé stravné, dané prostředky měly žalobci sloužit k vyrovnání výdajů při pracovních cestách, které však nevynaložil, když se pracovních cest s ohledem na pracovní neschopnost neúčastnil. Žalovaný sporoval i skutečnost, že žalobce vynaložil jakékoliv výdaje na své léčení, poškození věcí při dopravní nehodě, a to včetně jejich hodnoty. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Žalovaný vznesl námitku promlčení části zažalovaného nároku, neboť nejde o případ, kdy by žalobce žaloval nevyplacené pojistné plnění od pojišťovny, nýbrž jde o klasickou žalobu na náhradu proti tvrzenému škůdci, proto zde platí klasická tříletá promlčecí lhůta, a je tedy promlčen veškerý nárok na bolestné, dále nárok na náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti až do , datum, , příslušná část stravného do tohoto data, promlčena je také část náhrady za účelně vynaložené náklady spojené s léčením a náhrada škody za majetek poškozený při dopravní nehodě.

3. Do řízení vstoupil jako vedlejší účastník na straně žalovaného , Jméno účastníka, . Dle něj je ve věci sporné, že žalobce vůbec utrpěl v souvislosti s předmětnou nehodou nějakou újmu na zdraví.

4. Usnesením ze dne , datum, bylo řízení v části, ve které se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení částky , částka, představující náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s léčením, částky , částka, představující náhradu za majetek poškozený při dopravní nehodě a částky , částka, představující náhradu za bolest, zastaveno, neboť žalobce vzal žalobu v této části zpět. Usnesením ze dne , datum, bylo řízení v části, ve které se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky , částka, ve výši 8,25 % ročně za dobu od , datum, do zaplacení zastaveno, neboť žalobce vzal žalobu v této části zpět.

5. Soud provedl v řízení následující důkazy, z nichž učinil níže popsaná zjištění.

6. Ze záznamu o dopravní nehodě soud zjistil, že tímto byla nahlášena dopravní nehoda, která se stala dne , datum, v 9:58 na místě , adresa, . Řidičem vozidla A (, Anonymizováno, , Anonymizováno, EX) byl žalobce, řidičem vozidla B (, Anonymizováno, , Anonymizováno, ) byl žalovaný. Záznam obsahuje i nákres nehody, dle kterého jel motocykl rovně po silnici a u vozidla BMW je zakreslená rovná šipka a šipka, která naznačuje otáčení vozu, je přeškrtnutá. Záznam je podepsaný oběma řidiči.

7. Z potvrzení lékaře o trvání pracovní neschopnosti soud zjistil, že praktický lékař , tituly před jménem, , právnická osoba, potvrdil, že žalobce je v pracovní neschopnosti od , datum, do , datum, pro následky pracovního úrazu ze dne , datum, a že jeho léčení pro pracovní úraz stále trvá.

8. Z lékařské zprávy H+, právnická osoba, . ze dne , datum, soud zjistil, že pacient (žalobce) si stěžuje na bolesti zad trvající cca od , datum, po pádu na motorce, kdy přepadl přes auto, nevylučuje krátkodobé bezvědomí. Bolesti dominují v oblasti mezi lopatkami, proveden rentgen CP, z počátku parestesie prstů obou rukou, které již odezněly. Objektivně zcela vzpřímené držení, páteř je klinicky v ose, přímá hrudní kyfóza, citlivá palpace trnů ve výši TH10-12, t.č. bez pavert.spasmů, vpravo mírně zvětšen svalový tonus. SI klouby nejsou výrazně bolestivé, citlivější erbovy body, výrazněji vpravo, šíje je měkká, ale citlivé occip. úpony, omezená a bolestivá ext. i flexe na 3 prsty, více omezená levostranná rotace, sym. omezení lateroflexí. Žalobci bylo doporučeno doléčení, spíše šetřící režim, tvrdá podložka, vhodná rehabilitace na dolní Th úsek páteře, kontrola dle rady.

9. Z rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti bylo zjištěno, že praktický lékař , tituly před jménem, , právnická osoba, vystavil toto potvrzení s povolením vycházek ode dne 4.

8. Další údaje jsou nečitelné.

10. Z lékařské zprávy , právnická osoba, ze dne , datum, bylo zjištěno, že byla vystavena , tituly před jménem, , jméno FO, , s tím, že žalobce utrpěl před 11 měsíci autonehodu. Do té doby s páteří nestonal, od té doby téměř denní cephalgie, bolesti CC přechodu, šíje, občas parestesie po C5,6 bilat. Závěr lékaře zní, že se jedná o Whiplash syndrom s výrazným nálezem na měkkých tkáních a typickou symptomatologií i mechanismem úrazu. Doporučeno pokračovat v ambulantní rehabilitaci, obstřiky pouze při dekompenzaci.

11. Z potvrzení zaměstnavatele o ztrátě na výdělku za dobu pracovní neschopnosti ze dne , datum, soud zjistil, že potvrzení bylo vydáno pro , právnická osoba, s tím, že pracovní neschopnost žalobce trvala od , datum, do , datum, , s datem nástupu zpět do zaměstnání dne , datum, . Dle potvrzení byl průměrný hrubý výdělek žalobce za rozhodné období , částka, za pracovní hodinu, celkem byl žalobce neschopen 2 040 pracovních hodin, průměrný hrubý výdělek za pracovní den činil , částka, , neschopnost trvala celkem , hodnota, pracovních dní. Zaměstnavatelem byly žalobci vyplaceny nemocenské dávky ve výši , částka, , správou sociálního zabezpečení bylo žalobci vyplaceno , částka, . Ušlý výdělek tak byl vypočten na částku , částka, .

12. Z posudku o zdravotní způsobilosti k výkonu práce dne , datum, bylo zjištěno, že žalobce je pracovně zařazen na pozici pojišťovací poradce a je zdravotně způsobilý s podmínkou. V dalším je listina nečitelná.

13. Z posudku o bolestném bylo zjištěno, že žalobce vstoupil do léčení dne , datum, , léčení stále trvá, práce neschopen od , datum, do , datum, . Za položku „, právnická osoba, “ přiznáno 20 bodů, za položku „Distorse krční páteře“ přiznáno 20 bodů.

14. Doklady na č.l. 7-9 obsahují účtenky za žalobcem tvrzené úhrady za jízdné k lékařům a za další náklady, vynaložené v souvislosti s léčením.

15. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, soud zjistil, že žalobce vyzval žalovaného k zaplacení způsobené škody nejpozději do , datum, , výzva byla odeslána dle podacího lístku dne , datum, .

16. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, soud zjistil, že žalobce vyzval vedlejšího účastníka na straně žalovaného k zaplacení způsobené škody nejpozději do , datum, , výzva byla odeslána dle podacího lístku dne , datum, .

17. Z lékařských zpráv bylo zjištěno, že žalobce absolvoval dne , datum, vyšetření v Oblastní nemocnici , adresa, na rehabilitačním oddělení, s tím, že docházel na rehabilitace na doporučení ošetřujícího ortopeda po pádu z motorky. Od té doby má intermitentní bolesti hlavy v okcipitální krajině až do temene, bolesti v oblasti krční bil. a hrudní páteře, iradiace do horních končetin 0, parestezie 0. Závěr – přetrvávající polytopní VAS p jako následek úrazu, CC syndrom. Ve zprávě ze dne , datum, je uvedeno, že žalobce subjektivně po rehabilitacích necítí zlepšení, trvají u něj bolesti šíje s iradiací do hlavy. Ve zprávě ze dne , datum, je uvedeno, že žalobce subjektivně po rehabilitacích opět nezlepšen, intenzita bolesti šíje s radiací do hlavy je stejná. Krátkodobá přechodná úleva byla jen po masáži po dobu cca 2 – 3 hodin. Objektivně trvá omezená dynamika v oblasti C/TH přechodu. Ze zprávy ze dne , datum, zjištěno, že subjektivní stav žalobce je identický, bolesti intermit. v oblasti CP, iradiace do occipitální krajiny až parietálně bil. Objektivně trvá omezená dynamika v oblasti CP a C/TH. Ve zprávě ze dne , datum, je uvedeno, že subjektivní stav žalobce je identický, bolesti intermit. v oblasti CP, iradiace do occipitální krajiny až parietálně bil, parestezie I-III prstu obou HKK, nejvíce ráno. Objektivně trvá omezená dynamika v oblasti CP a C/TH.

18. Z lékařské zprávy , tituly před jménem, , jméno FO, , praktického lékaře, ze dne , datum, , soud zjistil, že žalobce měl včera nehodu na motocyklu, nedal mu přednost v jízdě řidič automobilu, retrográdní amnesie na neurčitou dobu, porucha visu, nespavost, bolest hlavy, bolesti v obj, th. páteře. Objektivně palp. bolestivost v oblasti th páteře. Pracovní neschopnost stanovena od 28. 7.

19. Z potvrzení zaměstnavatele žalobce Kooperativa pojišťovny ze dne , datum, soud zjistil, že žalobci nebyl v období od , datum, do , datum, poskytnut zaměstnavatelem příspěvek na stravné. Jedná se o 276 dní, kdy zaměstnavatel přispívá na 1 stravenku částku , částka, .

20. Z lékařské zprávy neurologa , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, soud zjistil, že dle zprávy měl žalobce utrpět před 3 lety autonehodu, kdy byl sražen na malém motocyklu, přeletěl auto, byl chráněn helmou a páteřním pásem. , právnická osoba, byl dezorientovaný, ale nechal se odvézt domů. K lékaři šel až druhý den pro bolesti. Do té doby s páteří nestonal, od té doby téměř denně cephalgie, bolesti CC přechodu, šíje, občas parestesie po C5,6 bilat. Dle RTG páteře postavení s dorsiflexí, bez hrubších degenerativních změn. Závěr: stp komoci, Whiplash sy s výrazným nálezem na měkkých tkáních a typickou symptomatologií i mechanismem úrazu. Jedná se o stav trvalý s nutností pravidelné rehabilitace, úlevách v zátěži i pracovním režimu.

21. Z relace o dopravní nehodě ze dne , datum, bylo zjištěno, že se dne , datum, stala dopravní nehoda bez zranění, kdy nezjištěný řidič řídil nezjištěné vozidlo a na křižovatce ulic nedal přednost a ohrozil tím motocykl, řízený žalobcem. Tím došlo k vychýlení řidiče motocyklu z jeho jízdné dráhy a k jeho následnému pádu na komunikaci. Vznikla pouze hmotná škoda na motocyklu a na oblečení žalobce. Zranění osob nebylo uplatněno.

22. Z relace o dopravní nehodě ze dne , datum, soud zjistil, že se dne , datum, stala dopravní nehoda bez zranění, kdy žalobce řídil motocykl, nepřizpůsobil rychlost jízdy zejména dopravně technickému stavu komunikace a svým schopnostem, na tramvajovém tělese uvedl vozidlo do smyku a upadl s ním na zem. Zranění osob nebylo uplatněno, vznikla hmotná škoda na motocyklu.

23. Z výpisu z , právnická osoba, soud zjistil, že žalobce se stal ode dne , datum, pojistitelem motocyklu značky Suzuki.

24. Z kopie policejního spisu, zejména z náčrtku dopravní nehody je uveden popis dopravní nehody, která se stala dne , datum, , ze kterého je patrné, že vozidlo žalovaného vjelo do jízdní dráhy motocyklu žalobce, který přes vozidlo žalovaného přeletěl a dopadl i s motocyklem vedle. Dne , datum, kontaktoval dopravní oddělení Policie ČR, která uvedenou dopravní nehodu šetřila, žalobce s tím, že byl po nehodě v šoku, proto za něj záznam o dopravní nehodě sepisoval policista. Ten zaškrtl, že nehoda byla bez zranění a přeškrtl v plánku šipku, znázorňující otáčení vozidla BMW. Žalobce proto žádá, aby bylo do protokolu zaneseno, že ke zranění došlo a že vozidlo, které nehodu způsobilo, se otáčelo do protisměru. Následně se dne , datum, dostavil žalobce na příslušné oddělení Policie ČR k podání vysvětlení, aby doplnil a konkretizoval svou žádost o doplnění protokolu.

25. Z potvrzení lékaře , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, bylo zjištěno, že se žalobce dle dokumentace, dostupné praktickému lékaři, v období před nehodou pro bolesti hlavy a poruchy soustředění neléčil.

26. Z výpisu z obchodního rejstříku společnosti , právnická osoba, ., IČO , IČO, bylo zjištěno, že žalobce je od , datum, jednatelem a jediným společníkem této společnosti.

27. Z notářského zápisu, sepsaného dne , datum, notářkou , tituly před jménem, , jméno FO, , soud zjistil, že došlo k převodu celého základního podílu společníků společnosti , právnická osoba, . na nového společníka, a to žalobce.

28. Z dohody o změně pracovní smlouvy soud zjistil, že dne , datum, uzavřeli zaměstnavatel žalobce a žalobce dohodu, dle které byl žalobce s účinností od , datum, zařazen na pozici pojišťovací poradce. Ze mzdového zařazení ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobce měl zaručenu mzdu , částka, měsíčně. Z potvrzení o zdanitelných příjmech žalobce byly zjištěny zdanitelné příjmy žalobce ze závislé činnosti za roky 2015 – 2019.

29. Z výplatní pásky žalobce za měsíc červenec 2016 bylo zjištěno, že žalobce měl v tomto měsíci 15 hodin neplacené nepřítomnosti a jeho čistý příjem za tento měsíc činil , částka, .

30. Z výplatní pásky žalobce za srpen 2016 bylo zjištěno, že žalobce měl v tomto měsíci 172,50 hodin neplacené nepřítomnosti a zaměstnavatelem mu byla vyplacena náhrada mzdy v částce , částka, .

31. Z potvrzení Okresní správy sociálního zabezpečení , adresa, ze dne , datum, soud zjistil, že v období od , datum, do , datum, byly žalobci vyplaceny dávky nemocenského pojištění celkem ve výši 12 390 za celkem , hodnota, dnů s tím, že výše denní dávky činila , částka, .

32. Ze sdělení ošetřujícího lékaře , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, soud zjistil, že posouzení délky pracovní neschopnosti se zcela v kompetenci ošetřujícího lékaře. V případě žalobce bylo zcela úměrné diagnose a subjektivním potížím žalobce. Ten je doposud v péči neurologa pro problémy, které v důsledku úrazu vznikly a trvají dosud.

33. Svědek prap. , tituly před jménem, , právnická osoba, vypověděl, že v roce 2016 pracoval na výjezdech na dopravním oddělení a měl výjezd k dopravní nehodě osobního automobilu a motocyklu v , adresa, . U krajnice nebo za krajnicí bylo odstavené nebo zaparkované vozidlo, motocykl jel po hlavní silnici a vozidlo mu vjelo do jízdního pruhu a došlo ke střetu. Ani jeden z řidičů nejevil žádné známky zranění. Pokud nikdo nejeví žádné známky zranění ani nic nenaznačuje přítomnosti alkoholu, tak lze rozhodnout o vyřízení věci na místě. Svědek tedy udělil blokovou pokutu, sepsali euro formulář a věc byla vyřízena. Pokud by bylo nějaké zranění, tak by svědek dopravní nehodu tímto způsobem neřešil, ale řešil by to jako tzv. velkou dopravní nehodu oznámením na obecní úřad. Při tomto druhu nehody se provádí přímo na místě měření, které se dá do počítačového systému, který vytvoří model. Obecně platí, že jakékoli zranění způsobí to, že se přistoupí k řešení nehody jako k řešení velké dopravní nehody. Pokud by účastník nehody nahlásil, že byl např. po nehodě v bezvědomí, tak by to svědek řešil jako velkou dopravní nehodu. Při hodnocení toho, zda je účastník dopravní nehody zraněn nebo ne, vychází zejména z toho, co účastníci sami sdělí, zda si v danou chvíli na něco stěžují, dále vychází ze základního vizuálního ohledání. Pokud účastníci řeknou, že nedošlo ke zranění, tak ve formuláři zaškrtnou, že ne. Pokud by nějaký účastník dopravní nehody uváděl, že je bez zranění, ale svědkovi by se zdálo, že jeví známky šoku, volal by stejně záchrannou službu. V konkrétním případě si svědek nepamatuje, jestli byl některý z účastníků v bezvědomí, ani jak případné zranění žalobce zjišťoval, na nic nestandardního v chování žalobce si nevzpomíná. Pokud jde o vyplňování formuláře „Záznam o dopravní nehodě“, tak to mohlo být tak, že první verze byla, že se vozidlo žalovaného otáčelo a následně se s účastníky domluvili, že se asi nechtělo otáčet, že jen vyjíždělo. Ohledně zavinění to ničeho nemění. Když se vyplňuje euro formulář, tak se přesně neměří a přesně nevypracovává přesný plánek nehody. Kdyby byly nějaké pochybnosti o zranění nebo o zavinění, řešila by se věc jako velká dopravní nehoda a přesně by se to vyměřovalo. V tom případě by se i řešilo, zda se vozidlo otáčelo či zda jen vyjíždělo. V konkrétním případě si to svědek nepamatuje, podle fotografie to vypadá spíše na to, že se vozidlo otáčelo.

34. Ze znaleckého posudku ze dne , datum, a výslechu znalce , tituly před jménem, Jana Boháče bylo zjištěno, že znalec dospěl k závěru, délka pracovní neschopnosti žalobce byla biologicky neodůvodněná, neboť doložený zdravotní stav odpovídal pracovní neschopnosti pouze v době od , datum, do , datum, . Další trvání pracovní neschopnosti bylo pouze pro přetrvávající subjektivní potíže s minimálním objektivním nálezem. Pracovní neschopnost byla ukončena pro vyčerpání podpůrčí doby, nikoliv zlepšením zdravotního stavu. Při dopravní nehodě dne , datum, utrpěl žalobce podvrtnutí (distorzi) krční páteře, pohmoždění hrudní páteře a komoci (otřes) míchy. Všechna tato poranění odezněla bez následků a lze je dobře vysvětlit pádem z motorky přes řídítka. Ve zdravotnické dokumentaci praktického lékaře žalobce je sice blíže nespecifikovaná zmínka o potížích s krční páteří a na RTG snímcích jsou záznamy jejího degenerativního postižení, nelze je však dávat do souvislosti s předmětnou nehodou. Popsaným mechanizmem by mohlo ke stejnému poranění dojít i u páteře dosud nepostižené. V období od , datum, do , datum, nebyl žalobce ze zdravotních důvodů nijak omezen ve své pracovní schopnosti. Doložený zdravotní stav neodpovídal žádnému stupni invalidity.

35. Znalec , tituly před jménem, , jméno FO, uvedl, že pracovní neschopnost žalobce v souvislosti s úrazem měla skončit do normalizace následků úrazu, tak jak je konstatovali ortoped a neurolog. Mechanismus úrazu nemohl žalobci způsobit každodenní bolesti hlavy různé intenzity, poruchu soustředění či zvýšenou únavu, protože ze závěrů somatických odborníků vyplývá, že vše odeznělo bez následků. Po , datum, už ortoped a neurolog nenašli žádné posudkově významné změny, které by měly žalobce omezovat pracovní neschopností. Ošetřující praktický lékař s přihlédnutím k subjektivním potížím žalobce pokračoval dál v pracovní neschopnosti, protože probíhala další vyšetření v ÚVN. Výpis z dokumentace svědčí o tom, že praktický lékař uvažoval o ukončení pracovní neschopnosti už k lednu 2017. Tehdy byl žalobce podrobně vyšetřen všemi dostupnými metodami, tedy magnetickou rezonancí mozku, magnetickou rezonancí cév, EEG vyšetřením, CT páteře apod. a všechna tato vyšetření byla negativní. , právnická osoba, si tedy udělal poznámku „ukončit pravděpodobně k , datum, “. Pracovní neschopnost nebyla ukončena proto, že přetrvávaly subjektivní potíže, které ovšem neměly objektivní korelát. V únoru pak nastoupil údaj o neúspěchu rehabilitace, takže se rehabilitace opakovala. Pracovní neschopnost žalobce tak skončila pouze z důvodu administrativních, vyčerpáním jednoroční podpůrčí doby, nedošlo k žádné změně ve zdravotním stavu. Při stanovení délky pracovní neschopnosti se obecně vychází z klinického stavu a dále z výkonu konkrétní pozice. O délce pracovní neschopnosti rozhoduje ošetřující lékař. Skutečnost, že všechna poranění žalobce odezněla bez následků, je odůvodněna lékařskými zprávami z oboru ortopedie a neurologie, které již v srpnu 2016 popisovaly prakticky normální nález, přičemž normalita pokračovala i při dalších vyšetřeních. Žalobce byl podrobně vyšetřen na neurologii v Ústřední vojenské nemocnici, opět se závěrem, který nebyl úrazový, ani nesouvisel s úrazovým dějem. Všechny nálezy byly málo významné. Poté byla vyšetření opakována pouze proto, že přetrvávaly subjektivní potíže žalobce a hledal se pro ně nějaký objektivní korelát. Ten se ale v lékařských zprávách nikde neobjevuje. Nález z neurologie v ÚVN v říjnu 2016 byl klinicky bez známek krční léze, tj. šlo objektivně o normální nález. Pak se žalobci dělalo MRI mozku, vyšel také normální nález, na MRI krční páteře byly degenerativní změny, které jsou v tomto věku spíše normou, žalobci zřejmě předtím žádné větší potíže nedělaly. Mohlo dojít k tomu, že žalobce si mohl nějakým způsobem rozhodit páteřní syndrom, který má během života kolísavý průběh. Na bolestech hlavy se mohly podílet i migrenózní potíže a zvýšené napětí krčních svalů. Proto se pátralo i tímto směrem, ale všechny lékařské zprávy, např. doktora Křepelky, mají zase negativní nález na MR mozku, na MR angiografii, patologie žádná, EEG taky nic. Až následně se objevuje zpráva z ambulance o chronické bolesti, která směřuje spíše směrem k diagnóze migrenózních bolestí hlavy, tzn. hemikranie a možná s příměsí krční etiologie krčních potíží s krční páteří. Předmětný úraz však tyto problémy vyvolat nemohl. Tenzní bolest v hlavě nemá nikdy původ v nějakém úrazu. V případě předmětné nehody nemohlo u žalobce dojít k whiplash syndromu, neboť mechanismus úrazu, tak jak byl popsán, whiplash syndrom vylučuje. Syndrom je způsoben tím, že na hlavu nepůsobí žádné přímé násilí, což bývá typicky při dopravních nehodách, kdy je náraz předozadní nebo zadopřední a kdy hlava opíše pohyb dopředu dozadu, připomínající švihnutí bičem, ale není tam žádné zjevné násilí, které by působilo přímo na hlavu. V případě žalobce však došlo k pádu z motorky hlavou na tvrdou podložku. První vyšetření uvádělo i pohmatový nález na hrudní páteři, takže praktickým lékařem byl učiněn závěr, že jde o otřes mozku a zhmoždění krční páteře. Whiplash syndrom má také svůj typický časový průběh a je zrádný tím, že bezprostředně po úrazu pacient nemá žádné potíže. Ty se objeví až následující den a jsou lokalizovány do měkkých struktur krčních a kolem krční páteře. Plně vyvinutý whiplash syndrom má řadu příznaků. Tím klinickým je omezená hybnost hlavy, omezená hybnost krční páteře, pohmatová bolestivost svalů kolem krční páteře, ale mohou se projevit i příznaky celkové, vegetativní, jako závratě, rozostřené vidění, pocit na zvracení. Tím vedoucím příznakem je funkční postižení krční páteře, které se projevuje bolestivostí, ztuhnutím krčních svalů, omezenou hybností, ale opravdu výrazně, že je to na pacientovi vidět na první pohled. Mohou nastat i poruchy rovnováhy. Všechny ty příznaky nemusí být vždy přítomny, rozhodující je anamnestický údaj o úraze, tzn. pohyb dopředu dozadu a zásadní je pohmatový nález na krční páteři. Při whiplash syndromu by se druhý den měla objevit pohmatová bolestivost měkkých struktur kolem krční páteře. Ideální objektivní vyšetření je magnetická rezonance krční páteře, která v řádu několika dní po úrazu prokáže zánět meziobratlových kloubních plošek. To se však prakticky nikdy nepovede udělat, protože nález není tak velký, aby rovnou indikoval vyšetření magnetickou rezonancí. V případě žalobce byla magnetická rezonance krční páteře provedena až v listopadu nebo říjnu v ÚVN. Žalobce byl následující den po úraze vyšetřen praktickým lékařem, dále neurologem. Pokud by byl whiplash syndrom přítomen, tak by o něm byla zmínka alespoň ve vyšetřeních, která proběhla v den následujícím po úraze, neboť ty problémy se typicky objevují s nástupem několika hodin až desítek hodin po úraze. Neurolog však nepopsal žádné změny v oblasti měkkých tkání krčních nebo kolem krční páteře. Může se stát, že v okamžiku úrazu a bezprostředně po něm pacient žádné potíže nemá, ale potíže se typicky objeví druhý den a v řádu maximálně desítek hodin, nikoliv v řádu 11 měsíců, jak uvádí doktor Bouzek. Ten žalobce vyšetřoval až dne , datum, , tedy až 11 měsíců po autonehodě a jako první popsal nález na krční páteři ve výrazné retroflexi, tzn. v záklonu, palpační bolesti a otok s maximem na krčněhlavovém přechodu. Žádný z ortopedů a neurologů, kteří žalobce vyšetřovali předtím, však tento nález nepopisoval. To svědčí o tom, že páteřní potíže pokračovaly už potom svým vlastním osudem, jako obecné onemocnění a způsobovaly u žalobce velké subjektivní a malé objektivní potíže, ale s úrazem už to souviset nemohlo, protože příčinná souvislost se přerušila těmi vyšetřeními, která byla prováděna v srpnu a následně v říjnu. Až 11 měsíců po dopravní nehodě byl popsán poměrně velký objektivní nález na krční páteři, ale neurologická vyšetření od 3 lékařů předtím popisují pouze nálezy v krajní poloze hlavy atd. Takhle velký nález, tedy whiplash s výrazným nálezem na měkkých tkáních, toho by si ostatní neurologové a ortopedi museli všimnout. Doktor Bouzek však skutečnost, že v srpnu 2016 tam neurolog tyto věci neviděl, nijak neřeší. Došlo tedy nejspíše k tomu, že problémy po úraze odezněly a pak se znovu páteřní potíže vrátily, ale už z důvodu degenerativního onemocnění krční páteře, které se na zobrazovacích metodách prokázalo. Posudkově nejvýznamnější jsou informace bezprostředně po úrazu, a ty tak dramatické nebyly. Při posouzení snížené pracovní schopnosti znalec vycházel z toho, že po nehodě nebyly zjištěny žádné objektivní neurologické poruchy. Všichni odborníci, kteří žalobce vyšetřovali, nic nenašli, nebyl doložen žádný posudkově významný následek úrazu. Přetrvávající subjektivní potíže je třeba žalobci věřit, ale není pro ně žádný objektivní korelát. I posudkový lékař následně dospěl k závěru, že žalobce invalidní vůbec být nemá, neboť objektivní neurologické poruchy nezjistil. Ošetřující lékaři došli k závěru, že je vše zhojeno a žádné objektivní vyšetření nepotvrdilo subjektivní potíže žalobce. Dlouhodobě přetrvávající subjektivní potíže měly praktického lékaře vést spíše k úvaze o konzultaci s psychologem nebo s psychiatrem. Tudíž tyto subjektivní potíže asi nebyly takové intenzity, aby praktického lékaře vedly k nějaké úvaze o nutnosti psychologické podpory nebo eventuálně konzultace psychiatra. K závěru, že žalobce neutrpěl otřes mozku, znalec dospěl z lékařské zprávy neurologa , tituly před jménem, , jméno FO, , který den po úrazu tuto diagnózu jednoznačně nepotvrdil. Nepopsal na krční páteři žádný významný nález ve smyslu whiplash syndromu a uzavřel, že žalobce je bez jednoznačných známek komoce mozku. Hodnotil následky úrazu spíše jako distorzi (neboli podvrtnutí) krční páteře. Zda došlo k otřesu mozku je však z hlediska posudku nevýznamný údaj, neboť otřes mozku je funkční postižení, které způsobuje potíže maximálně v řádu dvou až tří týdnů a pak by měl odeznít bez následků. U žalobce bylo provedeno EEG vyšetření v srpnu 2016 se zcela normálním nálezem, takže kdyby u něj otřes mozku skutečně byl, tak by byla nějaká abnormita na EEG zaznamenána. Ale i kdyby se otřes mozku neurologicky potvrdil, tak by to mělo z hlediska posudkového vliv pouze na bolestné, nikoli na trvalé následky z hlediska subjektivního. Znalec na rozdíl od praktického lékaře přidal k následkům úrazu ještě diagnózu otřesu míchy, tzn. míšní komoci. Jde o funkční stav, který se projevuje příznaky jako brnění prstů (parestézie), ale odeznívá během jednoho až dvou dnů a nezanechává žádné následky. Diagnóza otřesu míchy byla zcela nepochybně přítomna, protože mechanismus úrazu jí nevylučuje, neboť došlo k pádu na záda a poté byly bezprostředně po úrazu popisovány potíže ve smyslu anestézií horných končetin. Znalec dospěl k závěru, že z hlediska mechanismu úrazu není podstatné, jestli žalobce přeletěl přes řídítka nebo zda padl nějakým jiným způsobem. Jeho pád na vozovku je neodiskutovatelný a způsobil mu určité zdravotní potíže. Žalobce mechanismus úrazu popisuje tak, že šlo o dva nárazy, nejprve do vozidla žalovaného, které žalobce přeletěl, a následně pak dopadl na zem. Všechny diagnózy žalobce, tzn. zhmoždění hlavy, pohmoždění hrudní páteře, kde byla pohmatová citlivost a nepříjemné pocity v horních končetinách, jsou mechanismem úrazu vysvětlitelné. Kinetická energie působila přímo na tělo, tzn. přímo na hlavu a na hrudník, kdežto u whiplash syndromu kinetická energie přímo na hlavu nepůsobí. U žalobce všechna vyšetření, od prvního vyšetření až po vyšetření u neurologa, ortopeda, rehabilitace, ukazovala na ta poranění, která byla skutečně zjištěna, tzn. zhmoždění hlavy, hrudníku, otřes míchy. Whiplash syndrom by tyto potíže, např. otřes míchy ani neudělal, protože tam jsou postiženy měkké struktury krku. Pokud jde o zprávu doktora , jméno FO, , který popisuje, že došlo k retrográdní amnézii na neurčitou dobu, poruše vizu, nespavosti, bolesti hlavy, bolesti v oblasti hrudní páteře, pak takto byly popsány subjektivní potíže, které uvedl sám žalobce. Při následném objektivním vyšetření doktor zjistil jenom pohmatovou bolestivost v oblasti hrudní páteře, tedy zhmoždění krční páteře, což mohlo vést i k otřesu míchy. Doktor to uzavřel to jako VS, latinsky veri similiter, čili velmi pravděpodobně. Doktor vyhodnotil informaci o poruše paměti na přechodnou dobu jako příznak otřesu mozku a vyžadoval vyšetření neurologem. Neurolog žalobce ještě toho dne vyšetřil s tím, že komoce je nejistá. Žalobce byl z hlediska mozku velice podrobně vyšetřen magnetickou rezonancí, EEG a magnetickou rezonancí cév mozkových. Žádné lepší vyšetření současná medicína nezná a ÚVN je z hlediska neurochirurgie špičkové pracoviště. Znalec tedy vychází z interpretace ošetřujících lékařů, kteří objektivní nálezy u žalobce hodnotí maximálně jako malé odchylky. Není tedy důvod vykládat negativitu těchto výsledků jinak. Znalec dále upozornil na to, že žalobce byl následující den po nehodě schopen navštívit dva lékaře, kteří nepopisovali žádné významné rozrušení nebo známky šoku nebo nějaké poruchy orientace nebo komunikace, tak to všechno zapadá do celkového hodnocení, že úraz byl svojí povahou lehký. , tituly před jménem, , adresa, , praktický lékař, zhodnotil celkové bolestné ve výši 40 bodů, což je třeba hodnotit jako lehký úraz. Posudková lékařka nepřiznala žalobci invaliditu v žádném stupni, přitom se zpravidla pracovní doba zkrácená na 6 hodin denně doporučuje u invalidity 1. stupně.

36. Návrh žalobce na vypracování revizního znaleckého posudku byl soudem pro nadbytečnost zamítnut. Soud má za to, že skutkový stav potřebný pro posouzení věci byl již dostatečně prokázán, přičemž znalec při svém výslechu své závěry přesvědčivě zdůvodnil a není tak důvod o nich pochybovat. Provedení tohoto důkazu je tak nadbytečné a zbytečně by prodlužovalo délku řízení a zvyšovalo jeho náklady.

37. Na základě dílčích skutkových zjištění a shodných tvrzení účastníků, která soud vzal za svá skutková zjištění, dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru.

38. Dne , datum, došlo k dopravní nehodě tak, že žalovaný při vyjíždění z parkovacího místa nedal přednost žalobci jedoucímu na motocyklu. V důsledku toho motocykl žalobce narazil do vozidla žalovaného a žalobce vozidlo žalovaného přeletěl. Tuto dopravní nehodu zavinil žalovaný, který byl v době nehody provozovatelem dopravního prostředku. Při předmětné dopravní nehodě byl žalobce zraněn, konkrétně utrpěl distorzi krční páteře, pohmoždění hrudní páteře a komoci míchy. Ošetřující lékař žalobce , tituly před jménem, , právnická osoba, rozhodl o pracovní neschopnosti žalobce v období od , datum, do , datum, . Po skončení pracovní neschopnosti je žalobce zaměstnán u svého zaměstnavatele na zkrácený úvazek v rozsahu 0,6 úvazku. Průměrný hrubý výdělek žalobce v době před nehodou činil , částka, za pracovní den. Zaměstnavatelem byly žalobci za srpen 2016 vyplaceny nemocenské dávky ve výši , částka, . V období před nehodou poskytoval zaměstnavatel žalobci příspěvek na stravné ve výši , částka, za pracovní den. Žalobci bylo správou sociálního zabezpečení v období od , datum, do , datum, vypláceny dávky nemocenského pojištění, přičemž v období srpen 2016 činila výše denní dávky , částka, . Předžalobní výzva žalobce byla vedlejšímu účastníkovi na straně žalované doručena e-mailem dne , datum, , žalovanému byla předžalobní výzva s výzvou k úhradě do , datum, odeslána dne , datum, a byla mu doručena.

39. Dle ust. § 2927 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) kdo provozuje dopravu, nahradí škodu vyvolanou zvláštní povahou tohoto provozu. Stejnou povinnost má i jiný provozovatel vozidla, plavidla nebo letadla, ledaže je takový dopravní prostředek poháněn lidskou silou. Povinnosti nahradit škodu se nemůže provozovatel zprostit, byla-li škoda způsobena okolnostmi, které mají původ v provozu. Jinak se zprostí, prokáže-li, že škodě nemohl zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze požadovat40. Podle ust. § 2952 o. z. se hradí skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu.

41. Podle ust. 2958 o. z. při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.

42. Podle ust. 2962 odst. 1 o. z. náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti poškozeného se hradí peněžitým důchodem ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem poškozeného před vznikem újmy a náhradou toho, co poškozenému bylo vyplaceno v důsledku nemoci či úrazu podle jiného právního předpisu.

43. Podle ust. 2963 odst. 1 o. z. po skončení pracovní neschopnosti, případně při invaliditě, nahradí škůdce poškozenému jeho ztrátu peněžitým důchodem, který se stanoví vzhledem k rozdílu mezi výdělkem, jakého poškozený dosahoval před vznikem újmy, a výdělkem dosahovaným po skončení pracovní neschopnosti s přičtením případného invalidního důchodu podle jiného právního předpisu. Dojde-li ublížením na zdraví k dlouhodobému zvýšení potřeb poškozeného, stanoví se výše peněžitého důchodu i vzhledem k těmto potřebám.

44. Podle ust. § 609 o. z. nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil.

45. Podle ust. § 619 o. z. jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé.

46. Podle ust. § 620 odst. 1 o. z. okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na náhradu škody zahrnují vědomost o škodě a osobě povinné k její náhradě. To platí obdobně i pro odčinění újmy.

47. Podle ust. § 629 odst. 1 o. z. promlčecí lhůta trvá tři roky.

48. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

49. Na základě shora uvedeného dospěl soud k závěru, že žalovaný při provozu osobního automobilu způsobil dopravní nehodu, při které utrpěl žalobce zranění. Je zde tedy dána odpovědnost žalovaného za škodu způsobenou provozem dopravního prostředku. Pro vznik odpovědnosti za škodu z provozu dopravních prostředků je nutná kumulativní existence následujících skutečností: škoda, zákonem kvalifikovaná událost (provoz dopravního prostředku), příčinná souvislost mezi tímto jednáním a vzniklou škodou, přičemž jednání se musí týkat provozu vozidla a škoda musí být způsobena vlivem zvláštní povahy tohoto provozu.

50. V řízení bylo prokázáno, že se dne , datum, stala dopravní nehoda, kterou zavinil žalovaný, přičemž následkem této dopravní nehody utrpěl žalobce zranění, konkrétně distorzi krční páteře, pohmoždění hrudní páteře a komoci míchy. Dle výše citovaného ustanovení občanského zákoníku žalovaný v tomto případě za škodu, způsobenou žalobci, odpovídá objektivně, tedy bez ohledu na své zavinění. V daném případě je navíc zavinění dopravní nehody žalovaným mezi účastníky nesporné.

51. Po částečném zastavení řízení ohledně nároků žalobce na náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s léčením, na náhradu za majetek poškozený při dopravní nehodě a náhradu za bolest, zůstaly předmětem řízení nárok žalobce na náhradu škody za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti (v žalobcem požadované době od , datum, do , datum, ), dále nárok na náhradu škody za ztrátu na výdělku za dobu po skončení pracovní neschopnosti (v žalobcem požadované době od , datum, do , datum, ) a nárok na náhradu ušlého zisku za neposkytnuté stravné za dobu, kdy byl žalobce v pracovní neschopnosti.

52. Ohledně nároku žalobce na náhradu škody za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti soud dospěl k závěru, že tento nárok je skutečně oprávněný, ovšem nikoli v takovém rozsahu, jaký požadoval žalobce, tedy po celé období od , datum, do , datum, . Soud dospěl k závěru, že žalobce při dopravní nehodě utrpěl zranění a v důsledku tohoto zranění byl práce neschopným, ovšem pouze po dobu od , datum, do , datum, . Soud přitom vycházel z doložených lékařských zpráv (zpráva H+, právnická osoba, . ze dne , datum, ) a zejména z řádně odůvodněného závěru znalce, dle kterého zdravotní stav žalobce odpovídal pracovní neschopnosti pouze v období od , datum, do , datum, . Znalec vycházel ze skutečnosti, že při neurologickém vyšetření a následném ortopedickém vyšetření (dne , datum, ) už nebyly zjištěny žádné posudkově významné nálezy, které by měly žalobce omezovat pracovní neschopností. K tomuto dni lze uzavřít, že všechna zranění žalobce z předmětné nehody odezněla bez následků, což je odůvodněno lékařskými zprávami z oboru ortopedie a neurologie, které již v srpnu 2016 popisovaly prakticky normální nález. Žalobce byl nadále ponechán v pracovní neschopnosti, ovšem pouze pro své subjektivní potíže, pro které se hledal nějaký objektivní korelát. Ten však při žádném vyšetření objeven nebyl. V tomto období (po , datum, ) je tedy již vyloučena příčinná souvislost mezi pokračující pracovní neschopností žalobce a jednáním žalovaného (dopravní nehodou).

53. Znalec zároveň vyloučil možnost, že by byl dopravní nehodou u žalobce způsoben tzv. whiplash syndrom. Toto znalec vysvětlil tím, že mechanismus úrazu tento syndrom vylučuje, když nedošlo k tomu, že žalobce při nárazu motocyklem do vozidla žalovaného a následném pádu na zem opsal hlavou pohyb dopředu dozadu, připomínající švihnutí bičem, aniž by na žalobcovu hlavu působilo nějaké zjevné násilí. Naopak, v případě žalobce došlo k pádu z motorky hlavou na tvrdou podložku, tedy k působení přímého násilí na tělo žalobce. Dále znalec vysvětlil, že v případě whiplash syndromu se potíže zpravidla objeví až následující den a jsou lokalizovány do měkkých struktur krčních a kolem krční páteře. , adresa, je pohmatový nález na krční páteři, kdy by se druhý den po úrazu měla objevit pohmatová bolestivost měkkých struktur kolem krční páteře. Žalobce byl následující den po úraze vyšetřen praktickým lékařem i neurologem, přitom neurolog nepopsal žádné změny v oblasti měkkých tkání krčních nebo kolem krční páteře. Následovala další neurologická vyšetření od 3 lékařů, kteří popsali pouze nálezy v krajní poloze hlavy. Až poté dne , datum, , tedy 11 měsíců po dopravní nehodě, , tituly před jménem, , jméno FO, popsal poměrně velký objektivní nález na krční páteři, tedy whiplash syndrom s výrazným nálezem na měkkých tkáních. Toho by si však ostatní neurologové a ortopedi museli všimnout. Znalec tedy kategoricky vyloučil souvislost nálezu , tituly před jménem, , jméno FO, s předmětnou dopravní nehodou. K závěrům znalce lze obecně uvést, že soudu se tyto závěry jeví jako přesvědčivé, řádně a logicky odůvodněné a nemá důvod o nich jakkoli pochybovat. Z toho důvodu byl i zamítnut návrh žalobce na vypracování revizního znaleckého posudku.

54. Pokud jde o námitku žalobce, že o pracovní neschopnosti pacienta rozhoduje praktický lékař, pak v tomto smyslu má žalobce nepochybně pravdu. Ovšem v tomto případě bylo prokázáno, že pracovní neschopnost žalobce po , datum, byla vystavena pouze z důvodů subjektivních potíží žalobce a chybí zde tedy příčinná souvislost mezi pokračující pracovní neschopností žalobce a předmětnou dopravní nehodou. Pracovní neschopnost žalobce po tomto datu (a z toho vyplývající následná náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti) tedy nemůže jít k tíži žalovaného.

55. K námitce žalovaného ohledně promlčení nároku žalobce na náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti lze uvést, že tento zcela jistě promlčen není, když výše škody mohla být konkrétně vyčíslena až po skončení pracovní neschopnosti žalobce, tedy až v srpnu 2017, přičemž žaloba byla podána dne , datum, , v obecné tříleté promlčecí lhůtě.

56. Na základě výše uvedeného došlo k výraznému ponížení žalobního nároku, neboť nebyla prokázána příčinná souvislost mezi provozem dopravního prostředku a škodou, vzniklou žalobci po celé období pracovní neschopnosti žalobce. Soud tedy dospěl k závěru, že období, po které žalobci v důsledku předmětné nehody náleží náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti, činí pouze dobu od , datum, do , datum, , celkem tedy , hodnota, dní. Soud vycházel z výše rozdílu mezi průměrným výdělkem žalobce před vznikem škody a plnou výší náhrady mzdy nebo platu a plnou výši nemocenského. Z potvrzení zaměstnavatele plyne, že průměrný hrubý výdělek za pracovní den činí částku , částka, , tedy za těch 28 dní pracovní neschopnosti mělo být žalobci vyplaceno , částka, . Z této částky je třeba odečíst částku , částka, (nemocenské dávky vyplacené žalobci zaměstnavatelem) a částku , částka, (dávky nemocenského pojištění ve výši , částka, na den vyplacené Okresní správou sociálního zabezpečení , adresa, za období od , datum, do , datum, ). Celkem má tedy žalobce nárok na náhradu škody za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti v době od , datum, do , datum, ve výši , částka, .

57. Žalobce dále po žalovaném požadoval náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti. Zde soud opět odkazuje na výše uvedené závěry, kdy mezi tvrzenou sníženou pracovní schopností žalobce a předmětnou dopravní nehodou nebyla prokázána žádná příčinná souvislost. Znalec ve svém posudku žádné snížení pracovní schopnosti žalobce neshledal, tento nárok žalobce je proto nedůvodný a byl v plné výši zamítnut.

58. Dále žalobce požadoval náhradu ušlého zisku, spočívajícím v tom, že po dobu pracovní neschopnosti nebyl žalobci poskytován příspěvek zaměstnavatele na stravné ve výši , částka, na den. Tento příspěvek nelze považovat za mzdu, ale jedná se o nárokově stanovený a sjednaný benefit, který by žalobce pobíral, kdyby nedošlo k jeho pracovní neschopnosti. Soud pak z výše uvedených důvodů přiznal žalobci nárok za dobu pouze 28 dní, tedy celkem v částce , částka, .

59. Z výše uvedených důvodů soud žalobě v rozsahu částky ve výši , částka, a , částka, vyhověl a ve zbylém byl nárok žalobce na zaplacení částky ve výši , částka, zamítnut. Soud žalobci vedle jistiny přiznal i příslušenství pohledávky spočívající v úroku z prodlení z částek , částka, a , částka, , za období od , datum, do zaplacení, tj. až po uplynutí lhůty k zaplacení dlužné částky určené ve výzvě k úhradě ze dne 10. 7. 20202, do zaplacení, a to ve výši stanovené dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Třídenní lhůtu k plnění soud v I. výroku tohoto rozsudku stanovil v souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř.

60. O nákladech řízení vztahu mezi žalobcem a žalovaným soud rozhodl podle ustanovení § 150 o. s. ř., když soud v tomto případě shledal na straně žalobce důvody hodné zvláštního zřetele a rozhodl tedy o tom, že žalobce je povinen nahradit žalovanému pouze 30 % účelně vynaložených nákladů řízení (přitom žalovaný měl ve věci neúspěch pouze v rozsahu 6,1 %). Zde soud zohlednil zejména skutečnost, že žalobce podal žalobu v domnění, že jeho nárok je oprávněný, když vycházel z rozhodnutí o pracovní neschopnosti po dobu celého roku a dále z posudku o zdravotní způsobilosti k výkonu práce ze dne , datum, , dle kterého je zdravotně způsobilý s podmínkou. Závěry znalce, ze kterých soud při svém rozhodování vycházel, tak pro žalobce byly překvapivé, když soud nepochybuje o tom, že žalobce skutečně jisté subjektivní zdravotní potíže od okamžiku dané dopravní nehody dlouhodobě pociťuje. Dále je třeba vzít v úvahu, že to byl žalovaný, který svým jednáním způsobil dopravní nehodu, při které byl žalobce zraněn. Dále soud přihlédl i k okolnostem, pro které byl žalobce částečně osvobozen od soudních poplatků ve výši 30 % (usnesením ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, ). Uložení povinnosti žalobci nahradit žalovanému pouze 30 % účelně vynaložených nákladů řízení se tak soudu z výše uvedených důvodů jeví jako spravedlivé.

61. Náklady žalovaného zahrnují odměnu za zastupování účastníka advokátem , Jméno advokáta, , kterou tvoří odměna zástupce žalovaného za 3 úkonů právní služby po , částka, dle ustanovení § 1 odst. 2, § 6 odst. 1, § 7 bod 6 a § 11 odst. 1 písm. a), d), g) advokátního tarifu (a to za převzetí věci a přípravu zastoupení, vyjádření k žalobě ze dne , datum, , účast na jednání dne , datum, ; v těchto případech soud vychází z tarifní hodnoty úkonu ve výši , částka, –tedy před částečným zastavením řízení, když částečnému zastavení řízení bylo zaviněno stranou žalující; celkem částka , částka, ) a dále za 3 úkony právní služby po , částka, dle ustanovení § 1 odst. 2, § 6 odst. 1, § 7 bod 6 a § 11 odst. 1 písm. d), g) advokátního tarifu (za účast na jednání dne , datum, , dne , datum, a dne , datum, ; v těchto případech soud v důsledku částečného zastavení řízení vychází z tarifní hodnoty úkonu ve výši , částka, ; celkem tedy odměna za tyto úkony ve výši , částka, ). Dále zástupci žalovaného náleží nárok na 6 x režijní paušál á , částka, dle § 2 odst. 1, § 13 odst. 4, § 11 odst. 1 písm. a), d), g) advokátního tarifu v souvislosti se shora provedenými úkony v celkové výši , částka, . Náklady žalovaného jsou dále představovány hotovými výdaji ve výši , částka, (zaplacená záloha na náklady důkazu znaleckým posudkem) a dále cestovným, když zástupce žalovaného má sídlo v Kladně. Žalovaný však své náklady na cestovné nijak nedoložil, soud proto vycházel z cen jízdného veřejnou dopravou, kdy jedna cesta na trase , adresa, vlakem vychází na částku , částka, , jízdné po Praze na částku , částka, /1 jízda. Celkem se zástupce žalovaného účastnil 4 soudních jednání ve dnech , datum, , , datum, , , datum, a , datum, ), tedy celkem má nárok na částku , částka, . Dále bylo soudem zjištěno, že jedna cesta vlakem na trase , adresa, trvá 29 min, tudíž má žalovaný nárok na náhradu za promeškaný čas dle ustanovení § 14 vyhlášky č. 177/1996 Sb., za čas strávený na cestě k jednání ve výše uvedených v rozsahu 8 započatých půlhodin, celkem tedy , částka, . Dále náleží žalovanému 21% náhrada za DPH ve výši , částka, dle § 137 odst. 3 o. s. ř., neboť zástupce žalovaného je plátcem DPH, kdy DPH se účtuje z přiznané odměny s výjimkou hotových výdajů ve výši , částka, . Celková výše náhrady nákladů řízení přiznaných žalovanému tak činí , částka, a žalobce je povinen nahradit je žalovanému v rozsahu 30%, tedy ve výši , částka, . Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. třídenní s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

62. O nákladech řízení vztahu mezi žalobcem a vedlejším účastníkem na straně žalovaného soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., když vedlejší účastník na straně žalovaného byl ve věci neúspěšný pouze v rozsahu 6,1 %, jeho neúspěch je tedy nepatrný. Proto soud úspěšnému vedlejšímu účastníkovi na straně žalovaného přiznal náhradu nákladů řízení v celém rozsahu. Zde soud s ohledem na nízké náklady účastníka, který ve věci nebyl zastoupen advokátem, k moderaci nepřistoupil. O nákladech řízení rozhodl soud tedy soud tak, že vedlejšímu účastníkovi na straně žalovaného přiznal právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši , částka, . Tyto náklady sestávají z nákladů nezastoupeného účastníka dle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve výši , částka, dle vyhlášky 254/2015 Sb., za šest úkonů (písemné podání ve věci samé ze dne , datum, , účast na jednání ve dnech , datum, , , datum, , , datum, a , datum, , písemné podání ve věci samé ze dne , datum, ). Lhůta k zaplacení nákladů řízení byla určena třídenní (§ 160 odst. l o. s. ř.).

63. Dále soud rozhodl o tom, že o vrácení zbytku zálohy složené účastníky na náklady důkazu vypracování znaleckého posudku bude rozhodnuto samostatným usnesením, neboť řízení dosud nebylo pravomocně skončeno a není tak známa konečná výše nákladů důkazu vypracování znaleckého posudku.