13 C 268/2020

Plný text

Okresní soud Praha - západ rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Pacovským ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa žalobce a žalované , zastoupený advokátkou Mgr. jméno příjmení , sídlem adresa , obec a číslo - část obce proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa , zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení , sídlem adresa o zaplacení částky částka s příslušenstvím,

I. Řízení se v části, ve které se žalobce domáhá po žalované zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to vše do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení v částce [částka], a to k rukám zástupkyně žalobce do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou domáhal po žalované zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Svou žalobu odůvodnil následovně. Účastníci byli od roku 1992 manželé. V jejich podílovém spoluvlastnictví, přičemž podíl žalobce byl ve výši ideální 1/3, žalované pak ve výši ideálních 2/3, byly následující nemovité věci: pozemek parc. č. st. 317, jehož součástí je budova [adresa] (rodinný dům), pozemek parc. č. st. 978, jehož součástí byla budova bez č. p./č. ev. (garáž) a pozemek parc. [číslo] vše v katastrálním území Měchenice, obec Měchenice (dále jen:„ předmětné nemovité věci“). Po rozchodu žalovaná již nechtěla, aby účastníci žili ve společné domácnosti, která se nacházela v předmětných nemovitých věcech a trvala na tom, aby tyto předmětné nemovité věci účastníci prodali a peníze si rozdělili. Sdělila, že již má kupce a prodej zařídí. Trvala rovněž na tom, aby jí žalobce podepsal plnou moc k zastupování při prodeji, což žalobce učinil. Žalovaná žalobce následně o žádných podrobnostech prodeje neinformovala, žalobce pouze věděl, že k podpisu smlouvy o prodeji předmětných nemovitých věcí došlo někdy v březnu 2019. V květnu 2019 se žalobce z předmětných nemovitých věcí odstěhoval a tyto věci byly předány kupujícímu. Žalovaná v souvislosti s prodejem zaslala žalobci na účet celkem částku [částka]. Žalobci se tato částka jevila za jeho 1/3 podíl na předmětných nemovitých věcech jako nedostatečná, žalovaná mu však sdělila, že mu do kupní ceny nic není a že více již nedostane. Z kupní smlouvy, kterou získal z katastru nemovitostí, žalobce zjistil, že kupní cena za předmětné nemovité věci činila částku [částka]. Kupní cena za jeho spoluvlastnický podíl tedy měla činit částku [částka]. Číslo bankovního účtu, na nějž měla být dle této kupní smlouvy kupní cena vyplacena, je pak totožné s číslem bankovního účtu žalované, z něhož byla žalobci poukázána celková částka ve výši [částka], jak je uvedeno výše. Udělením plné moci žalobcem žalované přitom došlo mezi účastníky k uzavření příkazní smlouvy podle ust. § 2430 a n. zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), podle níž se žalovaná zavázala obstarat záležitost žalobce, v tomto případě tedy prodej jeho spoluvlastnického podílu. Podle ust. § 2432 odst. 2 o.z. přenechá příkazník veškerý užitek z obstarané záležitosti příkazci. Žalovaná tedy byla povinna kupní cenu odpovídající spoluvlastnickému podílu žalobce, tj. částku ve výši [částka], přenechat žalobci. Jelikož mu však zaslala pouze částku ve výši [částka], dluží nyní stále žalobci částku ve výši [částka]. I přes výzvu však žalovaná žalobci tuto částku neuhradila.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že navrhla, aby byla v celém rozsahu zamítnuta. Uvedla, že žalobce obdržel podíl o velikosti 1/3 na předmětných nemovitých věcech jako dar od rodičů žalované. Aktuálně byly učiněny kroky ze strany rodičů žalované, kdy byli rodiče žalované nuceni odvolat dar pro nevděk z důvodu toho, že se dozvěděli v rámci rozvodového řízení o skutečnosti, že v průběhu posledních 10 let docházelo k opakovanému násilí vůči žalované ze strany žalobce, přičemž rodiče žalované toto jednání považují za zcela v rozporu s dobrými mravy. V průběhu manželství opakovaně docházelo k bití žalované žalobcem a také k ničení majetku. O těchto žalobcových excesech byla informována i Policie ČR, těmto útokům byla přítomna i dcera účastníků. Rodiče žalované se proto rozhodli využít svého práva a odvolat dar vůči osobě žalobce pro nevděk, který způsobil svým jednáním vůči osobě blízké, tedy žalované. Na základě této skutečnosti nemá žalovaná v úmyslu hradit žalobci požadovanou částku.

3. V reakci na vyjádření žalované žalobce uvedl, že se nikdy vůči žalované nedopustil absolutně žádného psychického či fyzického násilí. V domácnosti účastníků byla Policie ČR pouze jednou a to bylo poté, co se žalobce v důsledku neustálého tlaku ze strany žalované pokusil o sebevraždu oběšením a žalovaná jej našla. Je pravdou, že žalobce obdržel v únoru 2021 dopis rodičů žalované, v němž odvolávají dar, který mu kdysi poskytli, pro nevděk spočívající v údajném opakovaném desetiletém trvajícím násilí vůči žalované. Toto jejich tvrzení je však účelové a smyšlené, pravděpodobně k němu došlo na popud žalované. Především je třeba zdůraznit, že ani případné odvolání daru ze strany rodičů žalované nemá žádný vliv na oprávněnost nároku žalobce, který je předmětem řízení. Nárok žalobce na zaplacení částky [částka] jakožto části kupní ceny za spoluvlastnický podíl žalobce, kterou žalovaná v jeho zastoupení převzala, ale žalobci již nevydala, ač k tomu byla povinna, se stal splatným nejpozději dnem [datum] (marným uplynutím lhůty poskytnuté žalobcem žalované v předžalobní upomínce), přičemž k samotnému prodeji došlo již v květnu 2019. Jde přitom o výlučný vztah mezi žalobcem a žalovanou. Oproti tomu v případě eventuálního vrácení daru jde o vztah mezi žalobcem jakožto obdarovaným a rodiči žalované jakožto dárci, přičemž pokud by skutečně byl žalobce povinen ke vrácení daru, resp. jeho ekvivalentu v penězích, pak by případná povinnost k vrácení daru vznikla až v okamžiku odvolání daru ze strany rodičů žalované, tj. v únoru 2021, přičemž by mohl být povinen toliko k zaplacení ekvivalentu daru v penězích, neboť k prodeji daru došlo již v roce 2019. Na oprávněnost žalovaného nároku tedy tvrzení žalované nemohou mít žádný vliv.

4. V průběhu řízení po zahájení jednání ve věci samé pak žalobce vzal žalobu zpět co do částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, představující 1/3 z částky [částka], jejíž osud není žalobci zřejmý, jelikož se z kupní smlouvy jeví, že pouze částka [částka] byla poukázána na účet žalované.

5. Žalovaná se k jednání konanému dne [datum] nedostavila přesto, že k němu byla řádně a včas předvolána, jelikož si předvolání k tomuto jednání osobně převzala oproti podpisu dne [datum], tedy ještě před tím, než byla do spisu založena plná moc zástupce žalované a rovněž ještě před tím, než byla tato plná moci vůbec udělena. Soud tedy v souladu s ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) jednal v nepřítomnosti žalované.

6. Z oddacího listu soud zjistil, že účastníci byli manželé od [datum].

7. Z výpisu z katastru nemovitostí bylo soudem zjištěno, že ke dni [datum] byli v katastru nemovitostí jako spoluvlastníci předmětných nemovitých věcí zapsáni žalobce a žalovaná, přičemž podíl žalobce činil 1/3 a podíl žalované pak 2/3. Dále soud z této listiny zjistil, že je zde jako nabývací titul k předmětným nemovitým věcem uvedena kupní smlouva z roku 1994.

8. Z kupní smlouvy bylo soudem zjištěno, že dne [datum] byla uzavřena dohoda označená jako„ kupní smlouva k nemovitým věcem“ ve které se žalobce a žalovaná jako prodávající s manželi [příjmení] jakožto kupujícími dohodli, že prodávající prodávají předmětné nemovité věci, které jsou v jejich podílovém spoluvlastnictví, přičemž podíl žalobce činí 1/3 a podíl žalované 2/3, přičemž se tyto nemovité věci zavazují kupujícím odevzdat a kupující vlastnické právo k předmětným nemovitým věcem přijímají a zavazují se je převzít a zaplatit za nabytí vlastnického práva k těmto nemovitým věcem kupní cenu. Dále se strany této dohody v ní dohodly, že sjednávají kupní cenu za převod předmětných nemovitých věcí ve výši [částka], přičemž kupující ještě při uzavření rezervační smlouvy k předmětným nemovitým věcem uhradili rezervační zálohu započítávanou na kupní cenu ve výši [částka] k rukám zprostředkovatele, a dále do 7 dnů ode dne podpisu této dohody složí částku ve výši [částka] na účet advokátní úschovy. Z depozita bude tato částka ve výši [částka] pak poukázána schovatelem bezhotovostním převodem na účet prodávajících č. [bankovní účet] (tedy na účet žalované, viz odst. 10 rozsudku), a to nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne, kdy bude schovateli předložen originál výpisu listu vlastnictví k předmětným nemovitým věcem, kde budou mimo jiné uvedeni kupující jako vlastníci. Dále soud z této listiny zjistil, že ji za prodávající podepsala žalovaná, a to jak sama za sebe, tak za žalobce, přičemž její podpis je i úředně ověřen.

9. Z plné moci soud zjistil, že dne [datum] udělil žalobce žalované plnou moc k uzavření a podpisu kupní smlouvy k podílu žalobce na předmětných nemovitých věcech, k uzavření a podpisu smlouvy o úschově k tomuto podílu, k podpisu návrhu na vklad a k přijetí finančních prostředků z kupní ceny za uvedený podíl s kupujícími, kterými jsou manželé [příjmení], přičemž podpis žalobce na plné moci je rovněž úředně ověřen. Z této listiny pak vzal soud logicky i za prokázané, že byla mezi účastníky uzavřena dohoda, že kupní smlouvu o prodeji předmětných nemovitých věcí uzavře a podepíše za žalobce žalovaná.

10. Z výpisu z bankovního účtu žalobce soud zjistil, že dne [datum] obdržel žalobce z účtu vedeného na jméno žalované č. [bankovní účet] částku ve výši [částka], dále že dne [číslo] obdržel z téhož účtu částku [částka], dne 3.5. pak obdržel z téhož účtu částku [částka] a dne 6.5. obdržel z téhož účtu částku [částka]. Z této listiny soud tedy dále zjistil, že účet č. [bankovní účet] je účtem žalované.

11. Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že ke dni [datum] byli v katastru nemovitostí ohledně předmětného pozemku parc. č. st. 317, jehož součástí je stavba [adresa] v k.ú. [obec], zapsáni jako vlastníci manželé [příjmení].

12. Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že v katastru nemovitostí jsou manželé [příjmení] zapsáni jako vlastníci všech předmětných nemovitých věcí.

13. Z předžalobní upomínky bylo soudem zjištěno, že žalobce vyzval žalovanou k úhradě zažalované částky ve výši [částka], a to ve lhůtě 15 dnů od doručení upomínky.

14. Z dodejky soud zjistil, že výše uvedená předžalobní upomínka byla žalované doručena dne [datum].

15. Z rozsudku Okresního soudu Praha západ bylo soudem zjištěno, že účastníci byli pravomocně rozvedeni ke dni [datum].

16. Soud zamítl návrh žalobce na doplnění dokazování výslechem žalobce, jelikož jeho provedení nebylo potřebné pro to, aby soud mohl ve věci rozhodnout, a to vzhledem k dostatečně zjištěnému skutkovému stavu, z kteréhožto důvodu by bylo i provedení účastnického výslechu v rozporu se zásadou subsidiarity účastnických výslechů v řízení sporném.

17. Na základě výše uvedeného soud dospěl k následujícím závěrům o skutkovém stavu relevantnímu pro právní posouzení věci a rozhodnutí soudu:

18. Účastníci byli manželé od [datum] do [datum] (viz odst. 6 a 15 rozsudku). Účastníci byli rovněž podílovými spoluvlastníky předmětných nemovitých věcí, přičemž podíl žalobce činil 1/3 a podíl žalované pak 2/3 (viz odst. 7 rozsudku).

19. Dne [datum] byla uzavřena dohoda označená jako„ kupní smlouva k nemovitým věcem“ ve které se žalobce a žalovaná jako prodávající s manželi [příjmení] jakožto kupujícími dohodli, že prodávající prodávají předmětné nemovité věci, které jsou v jejich podílovém spoluvlastnictví, přičemž podíl žalobce činí 1/3 a podíl žalované 2/3, přičemž se tyto nemovité věci zavazují kupujícím odevzdat a kupující vlastnické právo k předmětným nemovitým věcem přijímají a zavazují se je převzít a zaplatit za nabytí vlastnického práva k těmto nemovitým věcem kupní cenu. Dále se strany této dohody v ní dohodly, že sjednávají kupní cenu za převod předmětných nemovitých věcí ve výši [částka], přičemž kupující ještě při uzavření rezervační smlouvy k předmětným nemovitým věcem uhradili rezervační zálohu započítávanou na kupní cenu ve výši [částka] k rukám zprostředkovatele, a dále do 7 dnů ode dne podpisu této dohody složí částku ve výši [částka] na účet advokátní úschovy. Z depozita bude tato částka ve výši [částka] pak schovatelem poukázána bezhotovostním převodem na účet prodávajících č. [bankovní účet], tedy na účet žalované (viz odst. 10 rozsudku), a to nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne, kdy bude schovateli předložen originál výpisu listu vlastnictví k předmětným nemovitým věcem, kde budou mimo jiné uvedeni kupující jako vlastníci. Za prodávající tuto dohodu podepsala žalovaná, a to jak sama za sebe, tak za žalobce. Již dříve byla přitom mezi účastníky uzavřena dohoda, že kupní smlouvu o prodeji předmětných nemovitých věcí uzavře a podepíše za žalobce žalovaná.

20. Soud dospěl ke skutkovému závěru, že na účet žalované částka [částka] v souladu s výše uvedenou kupní smlouvou uhrazena skutečně byla. K tomuto závěru dospěl na základě samotné kupní smlouvy, zejména jejího článku 2.3., ve kterém je uvedeno, že tato částka bude vyplacena schovatelem na účet žalované po té, co bude schovateli předložen originál výpisu z katastru nemovitostí prokazující zapsání kupujících do tohoto katastru vlastníků, ve spojitosti s tím, že bylo prokázáno, že kupující již v katastru nemovitostí jako noví vlastníci zapsáni jsou (a to již minimálně od [datum], viz odst. 11 a 12 rozsudku), z čehož je evidentní, že již byla splněna podmínka pro vyplacení peněz z úschovy a že již i dávno uplynula tam stanovená lhůta pro vyplacení finančních prostředků. V řízení ostatně ani nevyšlo najevo (a ani to nikdo netvrdil) ničeho, že by snad tato finanční částka přes právě uvedené vyplacena z úschovy schovatelem nebyla.

21. Žalobce obdržel od žalované celkem částku [částka] (viz odst. 10 rozsudku). Žalobce následně vyzval žalovanou k úhradě zažalované částky ve výši [částka], a to ve lhůtě 15 dnů od doručení upomínky. Tato upomínka byla žalované doručena dne [datum].

22. Dohodu, že kupní smlouvu ze dne [datum] o prodeji předmětných nemovitých věcí uzavře a podepíše za žalobce žalovaná, soud posoudil jako příkazní smlouvu podle ust. § 2430 a n. o.z. Ust. § 2432 odst. 2 o.z. přitom stanoví, že příkazník přenechá příkazci veškerý užitek z obstarané záležitosti. Z právě uvedeného a ze shora uvedeného závěru o skutkovém stavu je tedy zcela zřejmé, že žalovaná měla 1/3 z kupní ceny (žalovaný byl 1/3 spoluvlastníkem prodávaných nemovitých věcí), která jí byla prostřednictvím úschovy zaslána kupujícími, přenechat žalovanému. Měla mu tedy přenechat 1/3 z [částka] (viz odst. 19 a 20 rozsudku, s ohledem na částečné zpětvzetí se nebylo třeba zabývat osudem oné zbývající částky [částka]), tedy celkem částku [částka]. Zaslala mu však pouze částku [částka], a proto mu dluží ještě částku [částka].

23. K argumentaci žalované odvoláním daru je jednak třeba uvést, že žalovaná neoznačila vůbec žádné důkazy k prokázání svých tvrzení. Neoznačila tedy žádné důkazy k prokázání toho, že podíl žalobce na předmětných nemovitých věcech byl vůbec nabyt žalobcem darováním od rodičů žalované, ani že její rodiče dar odvolali (zde se však jeví z tvrzení žalobce, že by tomu tak být mohlo, a to v prvním případě i přes údaj v katastru nemovitostí, ze kterého se může jevit, že byly předmětné nemovité věci nabyty smlouvou kupní), zejména však neoznačila žádné důkazy ani k prokázání obsahu dopisu, kterým měli rodiče žalované dar odvolat (tedy k tomu, z jakého přesně důvodu měl být dar odvolán), a ani k prokázání jejího tvrzení, že ke skutečnostem, zakládajícím právo rodičů žalované na odvolání daru, skutečně došlo. Jak je přitom již uvedeno výše (viz odst. 5) žalovaná se k jednání nedostavila, a nemohla být proto ani soudem případně poučena, že je třeba k prokázání právě uvedeného označit důkazy (k tomu viz ale i dále) a rovněž ani o možných následcích neunesení těchto důkazních břemen. Již z tohoto důvodu tedy nemohla mít argumentace žalované na rozhodnutí soudu vliv.

24. Zejména je však třeba uvést, že argumentace žalované by neměla na rozhodnutí soudu vliv, ani kdyby byly shora uvedené relevantní skutkové okolnosti žalovanou prokazovány a prokázány.

25. Vlastnické právo se totiž v případě platného a důvodného odvolání daru obnovuje vždy s účinky až ke dni doručení odvolání daru obdarovanému (tedy ex nunc), a to bez ohledu na to, zda by byla v této části daná věc posuzována podle o.z., nebo, což je pravděpodobnější, podle zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, dále jen„ obč.zák.“ (opět lze poukázat, že žalovaná ani neuvedla, kdy mělo k daru dojít, což je rozhodné pro posouzení, zda aplikovat o.z. či obč.zák., srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 3. 2020, sp. zn. 33 Cdo 2339/2019, ve výsledku je to však irelevantní).

26. Veškerá předchozí právní jednání učiněná před doručením odvolání daru jsou tedy platná, účinná, a nelze je odvoláním daru zpochybňovat (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 17.12.2009, sp.zn. 33 Cdo 3001/2009 či rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 15.12.2005, sp.zn. 33 Odo 563/2004). I při platném a důvodném odvolání daru by proto toto odvolání nemělo žádný vliv na právo žalobce na obdržení příslušné části kupní ceny. Jinak řečeno, toto jeho právo by ani platným a důvodným odvoláním daru nezaniklo. Platné a důvodné odvolání daru by mělo pouze za následek, že by rodiče žalované, tedy ani nikoliv sama žalovaná, měli právo na vrácení daru, případně na vrácení finančního ekvivalentu za dar, který by již nebylo možné vrátit (jak by tomu bylo v daném případě, jelikož dar byl již prodán 3. osobám). Z právě uvedeného je tedy zcela zřejmé, že argumentace žalované nemohla mít v žádném případě na rozhodnutí soudu jakýkoliv vliv.

27. Ze shora uvedených důvodů proto soud žalobě co do částky [částka], a to v souladu s ust. § 1970 o.z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., i s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] (den následující po uplynutí lhůty k plnění stanovené v upomínce, viz odst. 21 rozsudku) do zaplacení, žalobě vyhověl. Lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř delší, 15 denní., aby měla žalovaná delší časový prostor svou povinnost splnit.

28. Co do částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení pak soud řízení v souladu s ust. § 96 odst. 2 o.s.ř. v důsledku částečného zpětvzetí žaloby zastavil.

29. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobce byl ve věci úspěšný co do částky [částka] s příslušenstvím, tedy co do 92,72 % předmětu řízení, žalovaná co do částky [částka] s příslušenstvím (jelikož zastavení řízení procesně zavinil žalobce), tedy co do 7,28 % předmětu řízení. Žalobce má proto právo na náhradu 85,44 % svých nákladů řízení.

30. Tyto jeho náklady pak sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a z nákladů zastoupení advokátem, tvořených odměnou stanovenou podle § 6, § 7 a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. z tarifní hodnoty ve výši [částka] v částce [částka] za každý z 5 úkonů právní služby vykonané advokátem, a to zda převzetí a přípravu zastoupení, za sepis výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem, za sepis žaloby, za sepis repliky ze dne [datum] a za účast na jednání dne [datum], a dále tvořených paušální náhradou výdajů stanovenou ust. § 13 odst. 1, 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v celkové částce [částka] za těchto 5 úkonů právní služby. Celková výše nákladů činí tedy částku [částka]. V souladu s výše uvedeným má pak žalobce právo na náhradu 85,44 % těchto nákladů, má tedy právo na nahrazení celkem částky [částka] Lhůtu k zaplacení náhrady nákladů řízení stanovil soud v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. delší, patnáctidenní, aby měla žalovaná dostatek časového prostoru ji uhradit, s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. l o.s.ř.).