13 C 272/2024

Plný text

Okresní soud Praha - západ rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Pacovským ve věci žalobce: Anonymizováno Anonymizováno u Anonymizováno, IČO Anonymizováno sídlem Anonymizováno Anonymizováno. Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o vyklizení nemovitých věcí,

I. Žalovaná je povinna vyklidit pozemek parc. č. st. Anonymizováno, jehož součástí je stavba č. p. Anonymizováno - objekt k bydlení a pozemek parc. č. 460/1, vše v k. ú. adresa, a tyto vyklizené pozemky odevzdat žalobci, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci plnou náhradu nákladů řízení v částce částka, a to k rukám zástupce žalobce do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Ve vztahu mezi žalobcem a bývalou vedlejší účastnicí na straně žalované, jméno FO, narozenou datum, adresa, adresa, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou domáhal po žalované vyklizení pozemku parc. č. st. Anonymizováno, jehož součástí je stavba č. p. Anonymizováno - objekt k bydlení, a pozemku parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno, vše v k. ú. adresa (dále též: „nemovitosti“), a jejich odevzdání žalobci. Uvedl, že jako výlučný vlastník pozemků uzavřel dne datum nájemní smlouvu s právní předchůdkyní žalované, společností Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, a.s., IČO Anonymizováno (dále jen: „právní předchůdkyně žalované“). Předmětem nájmu byl pozemek parc. č. st. Anonymizováno a část pozemku parc. č. 460/1. Nemovitosti byly žalované přenechány k užívání za účelem výkonu podnikatelské činnosti. Dodatkem k nájemní smlouvě došlo k úpravě názvu právní předchůdkyně žalované. V důsledku rozdělení odštěpením sloučením následně práva a povinnosti z nájemní smlouvy přešla na žalovanou. V návaznosti na to byl uzavřen dodatek k nájemní smlouvě, v níž se změnilo označení nájemce. V nájemní smlouvě se právní předchůdkyně žalované jako nájemce zavázala provést rekonstrukci budovy č. p. 25, adresa, v rozsahu uvedeném v příloze smlouvy, a to do 3 let od uzavření nájemní smlouvy, tj. do datum. Pokud by rekonstrukci dle smluvních ujednání neprovedla, byl žalobce oprávněn nájemní smlouvu vypovědět s tříměsíční výpovědní dobou. Žalovaná (resp. ani její právní předchůdkyně) však rekonstrukci řádně a včas neprovedla, přičemž některé z prací, k jejichž zajištění se zavázala, provedla pouze částečně a některé neprovedla vůbec. Žalobce proto nájemní smlouvu vypověděl a výpověď žalované dodal do datové schránky dne datum. Výpovědní lhůta uplynula dne datum. Žalobce žalovanou vyzval k bezodkladnému vyklizení nemovitostí nejpozději do datum a k jejich předání dne datum. Žalovaná mu sdělila, že výpověď z nájmu neuznává a nemovitosti nevyklidí. Podle názoru žalobce však žalovaná užívá nemovitosti neoprávněně, neboť nájemní vztah mezi účastníky řízení uplynutím výpovědní lhůty skončil. Žalobce se proto domáhá vyklizení nemovitostí.

2. Žalovaná nárok uplatněný žalobou neuznávala. Uvedla, že nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou do datum. Žalovaná (resp. její právní předchůdkyně) se skutečně zavázala provést rekonstrukci specifikovanou ve smlouvě a s rekonstrukcí započala po převzetí nemovitostí. Dne datum žalobce žalované zaslal výpověď z nájmu z důvodu, že žalovaná rekonstrukci neprovedla ve sjednané lhůtě. Dne datum žalovaná obdržela výzvu k vyklizení a předání nemovitostí. Žalovaná však s výpovědí z nájmu nesouhlasila. Předně uvedla, že ujednání o právu žalobce vypovědět nájemní smlouvu při nedokončení rekonstrukce do tří let od uzavření nájemní smlouvy bylo v nájemní smlouvě obsaženo pro případ, že by nájemce své povinnosti neplnil vůbec či je plnil nedostatečně. Žalovaná však nemovitosti konstantně rekonstruuje a zvyšuje jejich hodnotu; většina rekonstrukcí byla provedena. Nemovitosti byly v době jejich převzetí ve špatném stavu. Žalovaná proto provedla rekonstrukce v hodnotě částka tak, aby užívání nemovitostí bylo bezpečné. Provádění rekonstrukce bylo přerušeno až doručením výpovědi z nájmu. Dále žalovaná uvedla, že tříletá lhůta ke splnění povinnosti žalovanou uplynula v lednu 2016. Nebyl-li žalobce s pracemi na nemovitostech spokojen, měl dostatek času žalovanou kontaktovat. To však poprvé učinil až doručením výpovědi z nájmu, tedy po devíti letech. Právo na uplatnění výpovědního důvodu je tak již promlčeno, neboť je žalobce neuplatnil do tří let od uplynutí lhůty ke splnění povinnosti. Pokud by právo promlčeno nebylo, zaniklo nevykonáním práva bez zbytečného odkladu. Konečně žalovaná uvedla, že starosta žalobce nebyl oprávněn k podání výpovědi. Starosta výpověď podal na základě usnesení rady žalobce, které však nebylo dostatečně určité k tomu, aby starostovi v souladu se zákonem o obcích založilo pravomoc vypovědět nájemní smlouvu. Vypovězení nájemní smlouvy je v pravomoci rady města, a má-li být k určitému jednání pověřen starosta, musí být z obsahu pověření (usnesení) patrné, co a vůči komu má starosta vykonat. V usnesení je však špatně označen nájemce i datum uzavření nájemní smlouvy. Výpověď navíc byla dána rok po přijetí uvedeného usnesení. Jednání starosty přitom musí obsahově korespondovat s usnesením rady města. Výpověď z nájmu je proto podle žalované z uvedených důvodů neplatná a v rozporu s dobrými mravy.

3. V replice k vyjádření žalované žalobce uvedl, že není pravdou, že by žalovaná rekonstruovala nemovitost tak, aby ji uvedla do bezpečného stavu. Žalovaná sama totiž dne datum uvedla, že nemovitost je v katastrofálním stavu a není způsobilá svému užívání, neboť ohrožuje životy a majetek osob pohybujících se v okolí domu; nemovitosti přitom žalovaná užívá k podnájmu. Žalobce má k dispozici odborné vyjádření, podle kterého žalovaná rekonstrukci ve stanoveném rozsahu neprovedla ani k datum. Toto odborné vyjádření žalobce obdržel dne datum a následně přistoupil k výpovědi z nájmu, neboť až tehdy bylo zřejmé, že žalovaná svou povinnost nesplnila ani dodatečně. Výpověď podle žalobce není v rozporu s dobrými mravy, neboť úměrně povinnosti rekonstruovat byla stanovena i doba nájmu a výše nájemného. Žalovaná navíc proti výpovědi z nájmu neuplatnila v zákonné lhůtě námitky a její právo domáhat se přezkumu výpovědi tak již zaniklo. Tvrdí-li žalovaná, že právo žalobce vypovědět nájemní smlouvu bylo v době podání výpovědi promlčeno, právo podat výpověď nepodléhá promlčení jako neoddělitelná součást vlastnického práva. Promlčecí lhůta by navíc začala běžet až od datum, kdy se žalobce z odborného vyjádření dozvěděl o tom, že žalovaná svou povinnost nesplnila. Žalobce současně nebyl povinen výpověď podat bez zbytečného odkladu, neboť taková lhůta se uplatňuje při odstoupení od smlouvy, nikoliv při výpovědi z nájmu. Důvodné nejsou ani výhrady žalované proti usnesení rady žalobce. Dle usnesení měla být jednoznačně vypovězena nájemní smlouva k uvedeným nemovitostem, přičemž v usnesení bylo uvedeno označení nemovitostí „Hacák“, které se v praxi dlouhodobě používá a je uvedeno i v usnesení o schválení nájemní smlouvy. To, že bylo řešeno ukončení předmětné nájemní smlouvy, je zřejmé i ze zápisu z jednání rady. K nemovitostem neexistuje jiná nájemní smlouva než ta, která je předmětem řízení, a současně ani nebyla v lednu 2013 uzavírána jiná nájemní smlouva. Písařská chyba v označení data uzavření smlouvy tak nezakládá neurčitost usnesení. Skutečnost, že žalobce přistoupil k podání výpovědi se zpožděním, je dána tím, že žalobce ověřoval, zda žalovaná skutečně nesplnila povinnosti jí uložené nájemní smlouvou, a není tak v rozporu s dobrými mravy.

4. Podáním ze dne datum vstoupila do řízení jako vedlejší účastnice jméno FO, narozená datum, bytem adresa, adresa. Uvedla, že na výsledku řízení má právní zájem, neboť má podnájemní vztah k nemovitostem, o jejichž vyklizení se rozhoduje, resp. že se žalovanou jedná o uzavření podnájemní smlouvy. Vedlejší účastnice přes opakované výzvy soudu neuvedla, na jaké straně hodlá v řízení vystupovat, a soud tak (v souladu s upozorněním v těchto výzvách) předpokládal, že v řízení vystupuje na straně žalované. Žalovaná při jednání dne datum uvedla, že nesouhlasí s tím, aby vedlejší účastnice na její straně vystupovala a že vedlejší účastnice k nemovitostem podnájemní vztah nemá. Vyslovením nesouhlasu žalované s tím, aby vedlejší účastnice vystupovala na její straně, účastenství vedlejší účastnice v řízení bez dalšího zaniklo (srov. adresa, K., Smolík, P., Levý, J., Doležílek, J. a kol. Občanský soudní řád, Komentář, 3. vydání, 3. aktualizace, adresa: právnická osoba. Beck, 2024, komentář k § 93).

5. Ze shodných tvrzení účastníků bylo zjištěno, že žalobce je vlastníkem nemovitostí.

6. Z nájemní smlouvy ze dne datum včetně příloh soud zjistil, že žalobce jako pronajímatel a společnost LIPPERT GROUP, a. s., IČO IČO, jako nájemce, uzavřely dne datum nájemní smlouvu, kterou žalobce této společnosti pronajal nemovitosti k podnikatelské činnosti. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou do datum. Právní předchůdkyně žalované se zavázala provést rekonstrukci budovy dle příloh smlouvy a udržovat nemovitosti ve stavu způsobilém k řádnému užívání. Částka zamýšlené hodnoty rekonstrukce byla specifikována v příloze č. hodnota smlouvy na nejvýše částka s tím, že právní předchůdkyně žalované se zavázala rekonstrukci provést nejpozději do 3 let ode dne uzavření smlouvy. Nájemné bylo sjednáno ve výši částka s tím, že část nájemného ve výši částka se každý měsíc po dobu 20 let kompenzovala vloženou investicí právní předchůdkyně žalované do nemovitostí žalobce. Žalobce byl oprávněn nájemní smlouvu vypovědět, nesplní-li právní předchůdkyně žalované podmínku rekonstrukce v hodnotě dle přílohy č. hodnota smlouvy do tří let ode dne uzavření smlouvy. Bylo ujednáno, že v takovém případě právní předchůdkyně žalované nemůže vůči žalobci uplatňovat právo na náhradu prostředků vynaložených na rekonstrukci a úpravu nemovitosti. Výpovědní doba byla sjednána v délce tří měsíců. Příloha č. hodnota smlouvy byla označena jako „Příloha č. hodnota k žádosti o pronájem vily Hacák, č.p. 25 adresa“. Skutečnost, že dne datum byla mezi žalobcem a právní předchůdkyní žalované uzavřena uvedená nájemní smlouva, byla zjištěna rovněž ze shodných tvrzení účastníků.

7. Z dodatku č. hodnota k nájemní smlouvě bylo zjištěno, že došlo ke změně označení nájemce LIPPERT GROUP a. s. na BYTOVÝ DŮM KABÁTY a.s. Uzavření tohoto dodatku bylo zjištěno rovněž ze shodných tvrzení účastníků.

8. Z dodatku č. hodnota k nájemní smlouvě soud zjistil, že došlo ke změně označení nájemce na žalovanou, neboť v důsledku realizace rozdělení odštěpením sloučením na žalovanou přešla odštěpená část jmění společnosti Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno a. s. Účel smlouvy byl nově vymezen tak, že nemovitosti budou využívány k dlouhodobému ubytování třetích osob. Uzavření tohoto dodatku a skutečnost, že práva a povinnosti z nájemní smlouvy přešla za trvání nájemního vztahu na žalovanou v důsledku rozdělení odštěpením sloučením, byly zjištěny rovněž ze shodných tvrzení účastníků.

9. Z usnesení rady města ze dne datum, č. UR-47-3/23 bylo zjištěno, že rada žalobce rozhodla o ukončení nájemní smlouvy uzavřené dne datum a pověřila starostu ukončením smluvního vztahu. Jako téma usnesení bylo uvedeno „Hacák – nájemní smlouva“.

10. Ze zápisu z jednání rady žalobce ze dne datum bylo zjištěno, že usnesení č. UR-47-3/23 bylo dne datum přijato na jednání č. 3/2023. Návrh byl označen jako „Hacák – nájemní smlouva“. Byl odůvodněn tak, že dle dohody s nájemcem měl být předložen plán záměru s nemovitostí a areálem Vily Hacák. Místostarosta navrhl vypovězení nájemní smlouvy s tím, že žalovaná nesplnila stavební úpravy dle nájemní smlouvy. Do konce roku 2023 měla být poté vila provozována se stávajícími nájemci a následně měl být schválen budoucí postup.

11. Z návrhu bodu k zařazení na program soud zjistil, že důvodová zpráva k návrhu odpovídá odůvodnění v zápisu z jednání rady města popsanému pod bodem 10 rozsudku. Objekt je využíván k ubytování osob v souladu s účelem pronájmu. Vila Hacák č. p. 25 byla přestavěna pro účely bydlení a ubytování, přičemž stavební úpravy nebyly koordinovány s pronajímatelem ani stavebním úřadem a nebyly často v souladu s hygienickými a stavebními předpisy. Čistírna odpadních vod není plně funkční a je třeba vyměnit použité podlahové lamely. Objekt nedisponuje úpravami dle předpisů vyžadovaných stavebním úřadem, zejm. ohledně sociálních zařízení. Nebyly naplněny stavební úpravy dle smlouvy, zejm. nebyla dokončena výměna všech oken a zateplení a nedošlo k přeskládání střešní krytiny. Z pohledu stavebního řízení není objekt způsobilý užívání, nebylo vydáno kolaudační rozhodnutí. Jako přílohy bodu byly označeny nájemní smlouva Hacák a dva dodatky.

12. Ze soupisu nájemních smluv žalobce bylo zjištěno, že v tomto seznamu se nachází nájemní smlouva Hacák uzavřená dne datum, kdy nájemcem je právnická osoba. V seznamu se nenachází žádná smlouva, která by byla uzavřena dne datum.

13. Z výpovědi nájmu ze dne datum soud zjistil, že žalobce dal žalované výpověď z nájmu nemovitostí založeného nájemní smlouvou ze dne datum. Výpověď byla odůvodněna tak, že dle odborného posudku soudního znalce žalovaná neprovedla některé rekonstrukční práce, které se v nájemní smlouvě zavázala provést nejpozději do 3 let od uzavření nájemní smlouvy, tj. do datum; konkrétně nebyla kompletně vyměněna okna, nebyla zateplena střešní konstrukce a nebylo vystavěno školicí středisko. Žalobce má proto v souladu s nájemní smlouvou právo vypovědět nájemní smlouvu. Žalobce proto nájemní smlouvu s okamžitou platností vypověděl s tím, že tříměsíční výpovědní lhůta počíná běžet od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi. Ze shodných tvrzení účastníků bylo zjištěno, že žalobce výpověď z nájmu dne datum dodal do datové schránky žalované a dne datum ji žalované doručil s tím, že důvodem výpovědi byla skutečnost, že žalovaná neprovedla rekonstrukce v rozsahu a ve lhůtě sjednané v nájemní smlouvě.

14. Ze shodných tvrzení účastníků soud zjistil, že žalovaná dodnes nepodala žalobu na neplatnost výpovědi z nájmu.

15. Z výzvy k vyklizení bylo zjištěno, že starosta žalobce vyzval žalovanou k bezodkladnému vyklizení nemovitostí nejpozději do datum a k jejich předání žalobci dne datum, neboť na základě výpovědi z nájmu nájem sjednaný mezi účastníky řízení skončil dne datum uplynutím výpovědní doby. Ze shodných tvrzení účastníků soud zjistilo, že žalobce dne datum žalované tuto výzvu doručil.

16. Z reakce na výpověď z nájmu ze dne datum soud zjistil, že žalovaná považuje výpověď z nájmu za neplatnou z důvodů, které blíže rozvede při ústním jednání, nepřeje si, aby do objektu bez jejího předchozího svolení vstupovaly neoprávněné osoby, nesouhlasí s tím, aby se prohlídky nemovitostí účastnil soudní znalec a nepřeje si, aby žalobce ohledně výpovědi z nájmu kohokoliv kontaktoval. Ze shodných tvrzení účastníků bylo zjištěno, že žalovaná žalobci tuto reakci doručila.

17. Z e-mailové reakce žalovaného ze dne datum soud zjistil, že žalovaná žalobci sdělila, že výpověď z nájmu považuje za neplatnou, neboť nebyl dodržen postup pro rozhodnutí obecní samosprávy o výpovědi z nájemního vztahu podle zákona o obcích. Nájemní smlouva tak nadále trvá a žalovaná si nepřeje, aby žalobce kohokoliv kontaktoval ohledně neplatné výpovědi z nájmu. Žalovaná proto nesouhlasí s navrženým termínem předání nemovitostí a nemovitosti nevyklidí. Ze shodných tvrzení účastníků bylo zjištěno, že žalovaná žalobci tuto reakci doručila.

18. Z žádosti o revokaci usnesení města ze dne datum bylo zjištěno, že žalovaná žalobce požádala o revokaci usnesení rady města, na základě kterého byl ukončen nájemní vztah mezi účastníky řízení. Současně požádala o specifikaci rekonstrukcí, které má žalovaná provést na předmětu nájmu, přičemž tyto požadavky by se promítly do dodatků k nájemní smlouvě. Ze shodných tvrzení účastníků soud zjistil, že žalovaná žalobci tuto žádost doručila.

19. Z žádosti o reakci ze dne datum soud zjistil, že žalovaná žalobce požádala o reakci na žádost o revokaci usnesení rady města, na základě kterého došlo k ukončení nájemního vztahu účastníků řízení.

20. Z dopisu ze dne datum bylo zjištěno, že žalovaná žalobce oslovila ohledně neuspokojivého technického stavu nemovitostí, který se postupně zhoršuje a nemovitost se nachází v kritickém stavu. Protože žalobce vypověděl nájemní smlouvu, nelze po žalované spravedlivě požadovat, aby do nemovitostí nadále investovala. Brána, střecha a okapy jsou v havarijním stavu a ohrožují bezpečnost nájemců a kolemjdoucích. Žalobce jako vlastník nemovitostí musí zajistit udržování nemovitostí v řádném technickém stavu. Uspokojivý není ani stav pozemku, na němž se nachází trať, kdy podmáčená půda a narušené zábrany vyvolává riziko nehod. Žalovaná proto žalobci vytkla vady předmětu nájmu, sdělila, že zvažuje, že nadále nebude hradit nájemné, a vyzvala žalobce k urychlenému jednání ohledně dalšího postupu. Ze shodných tvrzení účastníků soud zjistil, že žalovaná žalobci tento dopis doručila.

21. Z reakce na dopis ze dne datum soud zjistil, že žalobce konstatoval, že žalovaná užívá nemovitosti bez právního důvodu, protože nájemní vztah již skončil. Žalobce tak jako pronajímatel vůči žalované nemá žádné povinnosti. Žalobce znovu vyzval žalovanou k okamžitému vyklizení nemovitých věcí, a to i s ohledem na sdělení žalované ohledně jejich špatného technického stavu.

22. Návrh na provedení dokazování znaleckým posudkem ze dne datum, odborným posudkem ze dne datum a svědeckým výslechem jméno FO, jméno FO, jméno FO, jméno FO a jméno FO soud zamítl, jelikož jejich provedení nebylo potřebné pro to, aby soud mohl věc rozhodnout, a to vzhledem ke shora uvedeným zjištěním a zejména vzhledem k právním závěrům soudu rozvedeným níže. Návrh žalované na výslech jednatele žalované soud zamítl, neboť i tento důkaz považoval za nadbytečný a navíc byl navržen po koncentraci řízení, aniž by byla splněna některá z výjimek z koncentrace řízení.

23. Na základě výše uvedeného soud dospěl k následujícím závěrům o skutkovém stavu, které na tomto místě uvádí a shrnuje v nejdůležitějších bodech, přičemž ve zbytku odkazuje na shora podrobně rozvedená zjištění.

24. Dne datum uzavřeli žalobce jako pronajímatel a společnost LIPPERT GROUP a. s. jako nájemce nájemní smlouvu, kterou žalobce přenechal právní předchůdkyni žalované k užívání nemovitosti na dobu určitou do datum. Právní předchůdkyně žalované se zavázala provést rekonstrukci budovy v odhadované hodnotě částka nejpozději do 3 let ode dne uzavření smlouvy s tím, že poruší-li tuto povinnost, je žalobce oprávněn nájemní smlouvu vypovědět a právní předchůdkyně žalované pak nebude moci uplatnit právo na náhradu prostředků vynaložených na rekonstrukci a úpravu nemovitosti. Vložené investice byly kompenzovány snížením výše nájemného o částka po dobu 20 let. Společnost Anonymizováno Anonymizováno a. s. změnila obchodní firmu na Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno a. s., a následně v důsledku rozdělení odštěpením sloučením přešla práva a povinnosti k nájemní smlouvě na žalovanou.

25. Dne datum rada žalobce rozhodla o ukončení nájemní smlouvy k vile Hacák a pověřila starostu ukončením nájemního vztahu. Návrh byl odůvodněn tak, že žalovaná nenaplnila stavební úpravy dle původní smlouvy. V seznamu smluv žalobce se nachází nájemní smlouva Anonymizováno uzavřená datum s nájemcem právnická osoba. V materiálu pro schůzi rady bylo uvedeno, že nebyly naplněny stavební úpravy dle smlouvy, zejm. nebyla dokončena výměna všech oken a zateplení a nedošlo k přeskládání střešní krytiny, stavební úpravy navíc nebyly koordinovány se stavebním úřadem a nebylo vydáno kolaudační rozhodnutí.

26. Dne datum žalobce dodal do datové schránky žalované výpověď z nájmu z důvodu, že žalovaná neprovedla rekonstrukce v rozsahu a ve lhůtě sjednané v nájemní smlouvě. Výpověď byla dne datum žalované doručena. Žalobce žalovanou vyzval k vyklizení nemovitostí do datum a k jejich předání žalobci do datum. Žalovaná dne datum sdělila žalobci, že výpověď z nájmu považuje za neplatnou, a dne datum požádala o revokaci usnesení rady žalobce, na základě kterého byl nájemní vztah mezi účastníky řízení ukončen. Žalobu na neplatnost výpovědi z nájmu nepodala. Dne datum žalovaná žalobci sdělila, že nemovitosti jsou v havarijním stavu, vytkla mu vady předmětu nájmu, sdělila, že zvažuje, že nadále nebude hradit nájemné, a vyzvala žalobce k urychlenému jednání. Žalobce vyzval žalovanou k okamžitému vyklizení nemovitých věcí a sdělil, že s ohledem na to, že nájemní vztah mezi účastníky řízení skončil, nemá vůči žalované jako pronajímatel žádné povinnosti.

27. Podle § 3074 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen: „o. z.“) se nájem řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem; vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. To neplatí pro nájem movité věci ani pro pacht.

28. V projednávané věci žalobce a právní předchůdkyně žalované uzavřeli nájemní smlouvu, kterou žalobce pronajal právní předchůdkyni žalované nemovitosti za účelem provozování jejího podnikání. Na uvedenou smlouvu se tak použije úprava nájmu prostor sloužících k podnikání a subsidiárně pak obecná ustanovení o nájmu věci. S ohledem na shora citované přechodné ustanovení o. z. se při posouzení otázky zániku předmětného nájemního vztahu použijí ustanovení o. z., přestože nájemní smlouva byla uzavřena ještě za účinnosti zákona č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor.

29. Podle § 2229 o. z. nájem ujednaný na dobu určitou může každá ze stran vypovědět jen v případě, že ve smlouvě byly zároveň ujednány důvody výpovědi a výpovědní doba.

30. Podle § 2225 o. z. při skončení nájmu odevzdá nájemce pronajímateli věc v místě, kde ji převzal, a v takovém stavu, v jakém byla v době, kdy ji převzal, s přihlédnutím k obvyklému opotřebení při řádném užívání, ledaže věc zanikla nebo se znehodnotila; odevzdáním se rozumí i předání vyklizené nemovité věci. Byl-li při odevzdání věci nájemci pořízen zápis obsahující popis věci, přihlédne se při odevzdání věci pronajímateli také k němu.

31. Podle § 2302 odst. 1 o. z. se ustanovení tohoto pododdílu se vztahují na nájem prostoru nebo místnosti, je-li účelem nájmu provozování podnikatelské činnosti v tomto prostoru nebo v této místnosti a slouží-li pak prostor nebo místnost alespoň převážně podnikání, bez ohledu na to, zda je účel nájmu v nájemní smlouvě vyjádřen (dále jen „prostor sloužící podnikání“). Není-li dále stanoveno jinak, použijí se pro nájem prostoru sloužícího podnikání obecná ustanovení o nájmu.

32. Podle § 2310 odst. 1 o. z. ve výpovědi musí být uveden její důvod; výpověď, v níž není uveden její důvod, je neplatná. Podle odstavce 2 je výpovědní doba tříměsíční.

33. Podle § 2314 odst. 1 o. z. má vypovídaná strana právo do uplynutí jednoho měsíce ode dne, kdy jí byla výpověď doručena, vznést proti výpovědi námitky; námitky vyžadují písemnou formu. Podle odstavce 2 nevznese-li vypovídaná strana námitky včas, právo žádat přezkoumání oprávněnosti výpovědi zanikne. Podle odstavce 3 vznese-li vypovídaná strana námitky včas, ale vypovídající strana do jednoho měsíce ode dne, kdy jí námitky byly doručeny, nevezme svou výpověď zpět, má vypovídaná strana právo žádat soud o přezkoumání oprávněnosti výpovědi, a to do dvou měsíců ode dne, kdy marně uplynula lhůta pro zpětvzetí výpovědi.

34. Předně soud uvádí, že v tomto řízení nebyl oprávněn přezkoumávat oprávněnost výpovědi. Oprávněnost výpovědi lze totiž přezkoumávat pouze na základě včasné žaloby nájemce na neplatnost výpovědi z nájmu podle § 2314 odst. 3 o. z. V řízení přitom bylo učiněno nesporným, že žalovaná takovou žalobu nepodala. Již jen z tohoto důvodu soud nemohl oprávněnost výpovědi v předmětném řízení přezkoumávat. Kromě toho pak žalovaná v předmětném řízení ani netvrdila (a logicky tedy ani neprokazovala), že by do jednoho měsíce od doručení výpovědi vznesla proti této výpovědi námitky, jak jí ukládá § 2314 odst. 2 o. z.; výpověď z nájmu byla přitom žalované doručena dne datum, přičemž první tvrzená reakce žalované na výpověď z nájmu je datována k datum. I z tohoto důvodu proto soud nemohl v předmětném řízení přezkoumávat oprávněnost výpovědi (vše srov. např. Hulmák, M. a kol.: Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část, § 2055–3014, Komentář. 1. vydání. adresa: právnická osoba. Beck, 2014, 2072 s., komentář k § 2314).

35. S ohledem na to, že v souladu s citovaným ustanovením § 2314 o. z. nebylo v předmětném řízení možné přezkoumávat oprávněnost výpovědi, se soud zabýval toliko otázkou její platnosti.

36. Smluvní strany v nájemní smlouvě ujednaly oprávnění žalobce vypovědět nájemní smlouvu, neprovede-li nájemce do tří let ode dne uzavření smlouvy rekonstrukce v souladu s přílohou nájemní smlouvy. Výpovědní doba byla sjednána tříměsíční. Žalobce žalované doručil výpověď odůvodněnou takto sjednaným výpovědním důvodem. Podmínky ve shora citovaném ustanovení § 2310 o. z. proto byly splněny.

37. Soud se rovněž zabýval námitkou žalované, že starosta žalobce nebyl oprávněn dát žalované výpověď z nájmu s ohledem na nedostatečné zmocnění v usnesení rady žalobce, a dospěl k závěru, že tato námitka je nedůvodná. V řízení bylo prokázáno, že žalobce označení Hacák pro nemovitosti užíval dlouhodobě a pod tímto označením rovněž evidoval předmětnou nájemní smlouvu. Jako Hacák je nemovitost označena rovněž v příloze č. hodnota k nájemní smlouvě. Skutečnost, že v usnesení jsou nemovitosti označeny jako Hacák, a nikoliv např. parcelními čísly pozemků či číslem budovy, tak nezpůsobuje neurčitost usnesení, neboť bylo zřejmé, jaká nájemní smlouva má být vypovězena a čeho se tedy toto usnesení týká.

38. Je pravdou, že v usnesení se nachází též písařská chyba v označení data uzavření smlouvy, ani ta však nezpůsobuje neurčitost usnesení. K datu datum, které je v usnesení chybně uvedeno, nebyla uzavřena žádná nájemní smlouva, s níž by mohla být předmětná nájemní smlouva zaměněna. Přílohou bodu, kterým bylo vypovězení smlouvy navrženo na program schůze rady žalobce, byla navíc nájemní smlouva se dvěma dodatky, což odpovídá nájemní smlouvě, jejíž platnost je přezkoumávána v tomto řízení. Soud tak neměl sebemenší pochybnost o tom, že rada žalobce měla v úmyslu starostu žalobce zmocnit k vypovězení právě předmětné nájemní smlouvy.

39. S ohledem na výše uvedené soud dospěl k závěru, že výpověď z nájmu je platná. Nájem proto na základě výpovědi z nájmu skončil uplynutím tříměsíční výpovědní doby a žalované v souladu s § 2225 o. z. vznikla povinnost nemovitost vyklidit a předat ji žalobci. Soud proto shledal, že žaloba je plně důvodná a uložil žalované povinnost nemovitosti vyklidit. Lhůtu k plnění určil soud patnáctidenní tak, aby měla žalovaná dostatek času ke splnění své povinnosti.

40. O náhradě nákladů řízení mezi žalobcem a žalovanou rozhodl soud podle ustanovení § 151 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že v řízení plně úspěšnému žalobci přiznal právo na plnou náhradu nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši částka a z nákladů zastoupení advokátem, tvořených odměnou stanovenou podle ustanovení § 6, § 7 a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“). Odměna přísluší za 4 úkony provedené před datum (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé, replika ze dne datum, účast na jednání dne datum) a za 2 úkony provedené po datum (podání ze dne datum, účast na jednání dne datum). Odměna je stanovena z tarifní hodnoty podle § 9 odst. 3 písm. e) advokátního tarifu, která do datum činila částka a od datum činí částka. Odměna tak v souladu s § 7 advokátního tarifu za 1 úkon právní služby vykonaný do datum činí částka a za 1 úkon právní služby vykonaný po datum činí částka. Celkem má tak žalobce právo na odměnu ve výši částka. Dále náklady řízení sestávají z paušální náhrady výdajů za každý z vykonaných úkonů právní služby, přičemž výše této náhrady do datum činí podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu částka za jeden úkon právní služby a od datum činí částka za jeden úkon právní služby (celkem jde o částka). Konečně žalobci náleží náhrada daně z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovené ze shora uvedených částek vyjma soudního poplatku (částka). Celkem tak náklady řízení činí částka. Lhůtu k zaplacení náhrady nákladů řízení stanovil soud v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. delší, patnáctidenní, aby měla žalovaná dostatek času tuto částku uhradit, s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

41. O náhradě nákladů řízení mezi žalobcem a vedlejší účastnicí soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, a to za situace, kdy za jejího účastenství nebyly učiněny téměř žádné úkony, přičemž se zejména vedlejší účastnice vůbec nevyjádřila k žalobě, a žalobce tak ani na žádné její stanovisko nemusel nijak reagovat. Žalobce se ostatně práva na náhradu nákladů řízení vůči vedlejší účastnici výslovně vzdal. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu Praha - západ. Nesplní-li žalovaná dobrovolně povinnost stanovenou tímto rozhodnutím, lze se jejího výkonu domáhat podáním návrhu u soudu (§ 251 o. s. ř.) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem (zákon č. 120/2001 Sb.) u soudního exekutora.