13 C 284/2025
č. j. 13 C 284/2025-24
V PLATNOSTIOkresní soud Praha-západ zamítl žalobu žalobkyně o zaplacení částky s příslušenstvím, protože smlouva o spotřebitelském úvěru byla pro zjevný rozpor s dobrými mravům neplatná. Soud uznal, že úrok ve výši 40 % měsíčně je nepřiměřený a výrazně přesahuje obvyklé úrokové sazby, což odpovídá zákonu o spotřebitelském úvěru a § 588 občanského zákoníku. Žalovaná byla povinená vrátit bezdůvodné obohacení ve výši poskytnuté jistiny s úrokem z prodlení podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Plný text
Okresní soud Praha-západ rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Pacovským ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 14 966 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to vše do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení částky částka a zákonného úroku z prodlení, a to ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do datum, ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a ve výši 3 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se žalobou ze dne datum domáhala po žalované zaplacení částky částka s příslušenstvím. Návrh odůvodnila tak, že účastníci řízení dne datum uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru. Na základě této smlouvy žalobkyně poskytla na bankovní účet žalované úvěr, který se žalovaná zavázala splatit s úrokem ve výši 40 % měsíčně v měsíčních splátkách s tím, že musel být vždy splacen přirostlý úrok, jistina pak mohla být splacena kdykoliv za trvání úvěru. Žalovaná byla před poskytnutím úvěru lustrována ve veřejně dostupných databázích ISIR, CEE, CRKI a BRKI. Žalobkyně měla rovněž k dispozici výplatní pásky či výpisy z účtu žalované. Žalovaná však úvěr žalobkyni řádně nesplácela, a žalobkyně tak k datum úvěr zesplatnila. Žalovaná dlužnou částku žalobkyni neuhradila ani přes předžalobní výzvu ze dne datum. Žalobkyně se proto domáhala dosud nesplacené jistiny ve výši částka, smluvního úroku ve výši 40 % měsíčně z jistiny za první měsíc doby čerpání úvěru v kapitalizované výši částka, smluvní pokuty ve výši částka představující 0,1 % denně z jistiny za období od data datum do datum, a zákonných úroků z prodlení.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Účastníci byli vyzváni, aby soudu sdělili, zda souhlasí s postupem dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen: „o. s. ř.“), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila, a soud měl proto za to, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.), nebylo třeba k projednání věci samé nařídit jednání.
4. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním:
5. Účastníci řízení dne datum uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované spotřebitelský revolvingový úvěr do výše částka. Žalovaná se zavázala jej splatit s úrokem ve výši 40 % měsíčně v měsíčních splátkách s tím, že musel být vždy splacen přirostlý úrok, jistina pak mohla být splacena kdykoliv za trvání úvěru. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. RPSN činila 5 551,2 %. Bylo ujednáno, že v případě prodlení žalované po dobu nejméně 2 měsíců se stává splatným celý dluh. Pro případ prodlení byla sjednána též povinnost žalované zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je v prodlení (zjištěno ze smlouvy o úvěru ze dne datum). Žalobkyně měla k dispozici fotografii výplatní pásky žalované za srpen až říjen 2022 (zjištěno z výplatních pásek žalované za srpen až říjen 2022) a fotografii občanského průkazu žalované (zjištěno z fotografie občanského průkazu žalované). Dne datum žalobkyně žalované poskytla částku částka (zjištěno z výpisu z účtu č. č. účtu vedeného u Fio Banka, a. s., sdělení právnická osoba. ze dne datum a výpisu z účtu č. č. účtu vedeného u právnická osoba. za prosinec 2022). Dne datum došlo k zesplatnění úvěru (zjištěno ze zesplatnění spotřebitelského úvěru č. hodnota ze dne datum). Dne datum žalobkyně žalované odeslala předžalobní výzvu, kterou žalovanou vyzvala k úhradě částky částka do tří dnů (zjištěno z předžalobní výzvy a podacího lístku ze dne datum).
6. Zjištěný skutkový děj soud posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a dále dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), neboť se jednalo o vztah mezi žalobkyní jako podnikatelem a žalovanou jako spotřebitelem.
7. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
8. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
9. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
10. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
11. Mezi účastníky řízení byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2395 a násl. o. z. a § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Při výši jistiny částka a výší úroku 40 % měsíčně se pak soud zabýval tím, zda úrok v této výši není úrokem nepřiměřeným, tedy zda jeho výše není v rozporu s dobrými mravy ve smyslu § 580 o. z. Za takový je třeba považovat úrok ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěru nebo půjček (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka). V případě nebankovních subjektů je předpoklad, že výše úrokové sazby bude vyšší než u subjektů bankovních, zejména s přihlédnutím k vyšší míře rizika nesplacení poskytnuté půjčky. Avšak ani zde nemůže být míra úroku bezbřehá a zcela neúměrná.
12. Úrokové sazby měnových finančních institucí u úvěru domácnostem na spotřebu dle měnových statistik České národní banky veřejně dostupných na webových stránkách České národní banky (www.cnb.cz) se pohybovaly v prosinci 2022 okolo 9,66 % ročně. Je tedy zcela zřejmé, že takovou výši úroku, jaká byla sjednána ve smlouvě uzavřené mezi účastníky řízení, nelze hodnotit jako přiměřenou, ale naopak jako ve vztahu k úrokovým sazbám uplatňovaným bankami v daném období naprosto nepoměrnou. Neúměrnost sjednaných úroků dokresluje i RPSN ve výši 5551,2 %, přičemž právě roční procentní sazbu nákladů je vzhledem ke standardizovanému způsobu jejího výpočtu třeba považovat za vypovídající a transparentní srovnávací ukazatel z hlediska celkové ceny spotřebitelského úvěru v rámci Evropské unie. Jako takový proto soud hodnotí sjednaný úrok za odporující dobrým mravům, a smluvní ujednání, kterým byl tento úrok sjednán, soud shledal absolutně neplatným ve smyslu § 588 o. z., a to pro zjevný rozpor s dobrými mravy. Neplatnost se nicméně netýká pouze ujednání o výši úroku, ale celé smlouvy, neboť dle názoru soudu nelze ve smyslu § 576 a § 577 o. z. předpokládat, že by smluvní strany úvěrovou smlouvu uzavřely v případě, že by neplatnost ujednání o úroku rozeznaly včas (srov. též rozsudek Městského soudu v Praze sp. zn. spisová značka, rozsudek Krajského soudu v adresa ze dne datum, sp. zn. spisová značka).
13. Žalobkyně pro případ závěru o absolutní neplatnosti smlouvy navrhla, aby jí soud přiznal nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve výši vyplacené jistiny.
14. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
15. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobkyně žalované poskytla částku ve výši částka. Nebylo prokázáno, že by žalovaná určitou část této částky uhradila, a žalovaná nic takového ani netvrdila. Částka ve výši částka tak představuje bezdůvodné obohacení na straně žalované. Soud proto žalované uložil povinnost žalobkyni tuto částku zaplatit, a to se zákonným úrokem z prodlení podle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky. Ke splatnosti pohledávky došlo v souvislosti s předžalobní výzvou ze dne datum. Podle § 573 o. z. se má za to, že dopis je doručen třetí pracovní den po odeslání. Soud tedy s ohledem na citované ustanovení vycházel z toho, že výzva byla žalované doručena dne datum. V předžalobní výzvě pak byla žalované k zaplacení dluhu poskytnuta lhůta 3 dnů. Žalovaná tak byla povinna zaplatit dlužnou částku nejpozději do datum. Protože svou povinnost nesplnila, dostala se následujícího dne do prodlení. Soud proto přiznal žalobkyni i zákonný úrok z prodlení od datum do zaplacení. V souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věty první o. s. ř. soud určil delší lhůtu k plnění, a to patnáctidenní, aby měla žalovaná dostatek času pro úhradu svého dluhu. Ve zbylé části soud žalobu zamítl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.
16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l o. s. ř. za použití § 142 odst. 2 o. s. ř. dle úspěchu stran, a to za situace, kdy žalobkyně byla v řízení úspěšná v rozsahu výroku I. tohoto rozsudku, žalovaná v rozsahu výroku II. tohoto rozsudku. V řízení tak byla úspěšnější žalovaná, která však byla zcela pasivní a žádné náklady jí nevznikly. Soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu Praha-západ Nesplní-li žalovaná dobrovolně povinnost stanovenou tímto rozhodnutím, lze se jejího výkonu domáhat podáním návrhu u soudu (§ 251 o. s. ř.) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem (zákon č. 120/2001 Sb.) u soudního exekutora.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.