13 C 320/2020

Plný text

Okresní soud Praha - západ rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Pacovským ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa žalobce , zastoupený obecným zmocněncem: JUDr. jméno příjmení , datum narození , PSČ obec a číslo proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa o výživném pro zletilé dítě,

I. Řízení se částečně co do požadovaného výživného v částce [částka] měsíčně od [datum] zastavuje.

II. Žalovaný je povinen platit žalobci s účinností od [datum] výživné v částce [částka] měsíčně, splatné vždy předem do 10. dne každého příslušného kalendářního měsíce.

III. Dlužné výživné za období od [datum] do [datum] v celkové výši [částka] je žalovaný povinen zaplatit žalobci do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žaloba se co do požadovaného výživného v částce [částka] měsíčně od [datum] zamítá.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhal, aby soud rozhodl, že žalovaný je povinen od [datum] platit měsíčně žalobci výživné v částce [částka]. Svou žalobu odůvodnil tím, že žalovaný je jeho otec, který v současnosti neplatí žádné výživné. Žalobce dosud není výdělečně činný, má vystudovanou [ulice] školu gastronomickou a hotelovou s.r.o. a nyní ve studiu pokračuje, a to na [ulice] škole obchodní, se sídlem [adresa], kde zahajuje denní studium od [datum] (k žalobcovým tvrzením ohledně příjmů, výdajů a majetku žalobce i žalovaného více viz odst. 4 až 19 rozsudku).

2. Žalovaný se žalobou nesouhlasil s tím, že je sice dostatečně finančně zajištěný, aby mohl synovi výživné poskytovat, avšak veškerý majetek si vydělal tvrdou prací a ke stejnému postoji se snaží motivovat i žalobce, který však podle názoru žalovaného nepřistupuje ke studiu zodpovědně, ani si dostatečně neváží již dříve poskytnutých majetkových hodnot (k tvrzením žalovaného ohledně příjmů, výdajů a majetku žalobce i žalovaného více viz odst. 4 až 19 rozsudku). V rámci pokusu soudu o smírné řešení sporu pak žalovaný uvedl, že byl by ochoten hradit žalobci na výživném částku ve výši [částka] měsíčně.

3. Žalobce ještě před zahájením jednání ve věci samé vzal svou žalobu částečně zpět co do požadovaného výživného v částce [částka] měsíčně od [datum] a nadále se domáhal stanovení výživného od uvedeného data pouze ve výši [částka] měsíčně. Soud proto v tomto rozsahu řízení částečně zastavil, a to v souladu s ust. § 96 odst. 1, 2 a 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ o. s. ř.“), čemuž odpovídá I. výrok tohoto rozhodnutím.

4. Ze shodných tvrzení účastníků soud zjistil, že žalobce je synem žalovaného.

5. Ze shodných tvrzení účastníků soud dále zjistil, že žalobce dokončil studium na [ulice] gastronomické hotelové škole výučním listem, přičemž jde o školu bez maturity.

6. Ze shodných tvrzení účastníků bylo dále soudem zjištěno, že žalobce v současnosti studuje na [ulice] škole obchodní, IČO 00 549 185, se sídlem se sídlem [adresa], a to od [datum], k [datum] je žalobce v 1. ročníku dvouletého studia, které je nástavbou a mělo by končit maturitou.

7. Ze shodných tvrzení účastníků soud dále zjistil, že žalobce absolvoval [anonymizována tři slova] akreditovaný vzdělávací rekvalifikační program a získal tak osvědčení instruktora fitness.

8. Ze shodných tvrzení účastníků bylo dále soudem zjištěno, že žalobce v současnosti nevykonává žádnou výdělečnou činnost, a ani ji nevykonával v období od [datum] do současnosti.

9. Ze shodných tvrzení účastníků soud dále zjistil, že žalobce pobírá dávku - příspěvek na studium ze [anonymizováno] [částka] švýcarských franků měsíčně.

10. Ze shodných tvrzení účastníků soud zjistil, že matka darovala žalobci pozemek parc. [číslo] o výměře 548 m2 v k.ú. [obec], a to dohodou označenou jako darovací smlouva ze dne [datum].

11. Ze shodných tvrzení účastníků soud dále zjistil, že žalobce bezplatně užívá bytovou jednotku o velikosti 1+1 ve vlastnictví matky v [obec] ve Středočeském kraji.

12. Ze shodných tvrzení účastníků soud dále zjistil, že žalobce bezplatně užívá automobil zn. BMW, který je ve vlastnictví jeho matky.

13. Ze shodných tvrzení účastníků bylo dále soudem zjištěno, že žalobce vynakládá měsíčně částku [částka] za jídlo, částku [částka] za cigarety, částku [částka] celkově za návštěvy lékařky a za léky.

14. Ze shodných tvrzení účastníků bylo dále soudem zjištěno, že žalovaný vlastní 15 bytů v [obec a číslo] a 12 bytů v [obec].

15. Ze shodných tvrzení účastníků soud dále zjistil, že příjmy žalovaného činí částku ve výši [částka] čistého měsíčně (tedy i již po zdanění).

16. Ze shodných tvrzení účastníků bylo dále soudem zjištěno, že žalovaný vlastní a užívá automobil zn. BMW.

17. Ze shodných tvrzení účastníků soud dále zjistil, že žalovaný má v současnosti na účtu částku ve výši [částka].

18. Ze shodných tvrzení účastníků soud dále zjistil, že žalovaný měsíčně vynakládá částku [částka] za jídlo, částku [částka] za provoz automobilu, částku [částka] za důchodové připojištění pro dva další syny, [jméno] a [jméno], částku [částka] za pojištění domu a domácnosti, částku [částka] za zahradníka, částku [částka] za paní na úklid, částku [částka] za energie, a to za plyn a za elektřinu a částku [částka] za vodné a stočné.

19. Ze shodných tvrzení účastníků bylo dále soudem zjištěno, že v období od 18. narozenin do [datum], tedy před zažalovaným obdobím, žalobce obdržel od žalovaného celkem minimálně částku [částka].

20. Na základě výše uvedeného soud dospěl k následujícím závěrům o skutkovém stavu relevantnímu pro následné posouzení věci:

21. Žalobce je synem žalovaného. Žalobce dokončil studium na [ulice] gastronomické hotelové škole výučním listem, přičemž jde o školu bez maturity. V současnosti studuje na [ulice] škole obchodní, IČO 00 549 185, se sídlem se sídlem [adresa], a to od [datum]. Ke dni [datum] je žalobce v 1. ročníku dvouletého studia, které je nástavbou a mělo by končit maturitou. Žalobce rovněž absolvoval [anonymizována tři slova] akreditovaný vzdělávací rekvalifikační program a získal tak osvědčení instruktora fitness.

22. V současnosti žalobce nevykonává žádnou výdělečnou činnost, a ani ji nevykonával v období od [datum] do současnosti. Žalobce pobírá příspěvek na studium ze [anonymizováno] [částka] švýcarských franků měsíčně. Matka darovala žalobci pozemek parc. [číslo] o výměře 548 m2 v k.ú. [obec], a to dne [datum]. Žalobce rovněž bezplatně užívá bytovou jednotku ve vlastnictví matky o velikosti 1+1 v [obec] ve Středočeském kraji a rovněž bezplatně i matkou vlastněný automobil zn. BMW. Žalobce měsíčně vynakládá částku [částka] za jídlo, částku [částka] za cigarety, částku [částka] celkově za návštěvy lékařky a za léky. Jeho průměrné měsíční výdaje tedy celkem činí částku [částka].

23. Příjmy žalovaného činí měsíčně částku ve výši [částka] čistého (tedy i již po zdanění). Žalovaný vlastní 15 bytů v [obec a číslo] a 12 bytů v [obec], rovněž vlastní a užívá automobil zn. BMW. Žalovaný má v současnosti na účtu částku ve výši [částka]. Žalovaný průměrně měsíčně vynakládá částku [částka] za jídlo, částku [částka] za provoz automobilu, částku [částka] za důchodové připojištění pro dva další syny, [jméno] a [jméno], částku [částka] za pojištění domu a domácnosti, částku [částka] za zahradníka, částku [částka] za paní na úklid, částku [částka] za energie, a to za plyn a za elektřinu a částku [částka] za vodné a stočné. Jeho průměrně měsíčně výdaje jsou tedy ve výši [částka] (zde lze pouze pro úplnost poznamenat, že při jednání soud učinil početní chybu a součet výdajů žalovaného shrnul jako částku o [částka] nižší).

24. Podle § 910 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), mají předci a potomci vzájemnou vyživovací povinnost.

25. Podle § 911 o. z. lze výživné přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.

26. Podle § 912 o. z. má nezletilé dítě, které není plně svéprávné, právo na výživné, i když má vlastní majetek, ale zisk z majetku spolu s příjmem z výdělečné činnosti nestačí k jeho výživě.

27. Ustanovení § 913 odst. 1 o. z. pak stanoví, že pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Podle § 913 odst. 2 o. z. je při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost.

28. V souladu s § 915 odst. 1 o. z. má být životní úroveň dítěte zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte.

29. Podle § 917, rozhoduje-li soud o vyživovací povinnosti rodiče k dítěti nebo o vyživovací povinnosti předka k nezletilému dítěti, které nenabylo plné svéprávnosti, a majetkové poměry osoby výživou povinné to připouštějí, lze za odůvodněné potřeby dítěte považovat i tvorbu úspor, nevylučují-li to okolnosti zvláštního případu; poskytnuté výživné přechází do vlastnictví dítěte. O správě takto poskytnutých částek platí obecná pravidla o jmění dítěte.

30. Soud vycházel z toho, že vyživovací povinnost rodičů k dětem plyne přímo ze zákona a trvá do doby, dokud děti nejsou schopny samy se živit, tedy dokud nejsou schopny samostatně uspokojovat všechny své potřeby, a to hmotné, kulturní a další, včetně potřeby bytové. Vyživovací povinnost rodičů k dětem přitom není podmíněna věkem ani ukončením určitého stupně vzdělání, nýbrž pouze schopností sám se živit (viz usnesení Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. IV. ÚS 1247/13, nebo nález téhož soudu ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 2121/14, dostupné stejně jako ostatní zde citovaná rozhodnutí Ústavního soudu z [webová adresa]).

31. Pro výši rozsahu výživného pak jsou na straně dítěte relevantní jeho odůvodněné potřeby a majetkové poměry (§ 913 o. z.), přičemž míra potřebnosti oprávněného dítěte je závislá mimo jiné na jeho věku, zdravotním stavu, fyzické a duševní vyspělosti, jakož i na způsobu přípravy dítěte na budoucí povolání. V rámci zohledňování majetkových poměrů dítěte je pak podstatné, zda má dítě nějaký vlastní majetek či příjem, přičemž lze z ustanovení § 912 o. z. argumentem opaku dovodit, že zletilé dítě, které vlastní majetek nebo má příjem, právo na výživné zásadně nemá a jeho potřeby je nutné primárně uspokojovat z vlastního majetku či z vlastního příjmu. Vždy je však třeba navíc zohlednit, zda se dítě ještě soustavně připravuje na budoucí povolání a jeho výdělečná činnost je jen příležitostná, jaký konkrétní majetek dítě vlastní a zda po něm lze požadovat, aby tento majetek prodalo a své potřeby uspokojovalo z výnosu z prodeje (srov. [příjmení], Z. a kol. Občanský zákoník II. Rodinné právo (§ [číslo]). Komentář. 2. vyd. Praha: C. H. Beck, 2020, výklad k § 912 a § 913). Ve vztahu ke studiu pak lze poznamenat, že má-li dítěti vzniknout v souvislosti s přípravou na budoucí povolání nárok na plnění vyživovací povinnosti ze strany rodiče, mělo by se jednat o přípravu soustavnou a cílevědomou, resp. takovou, kterou lze považovat za racionální přípravu na budoucí povolání (srov. již citovaný nález sp. zn. II. ÚS 2121/14).

32. Soud vzal do úvahy též závěry nálezu Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. IV. ÚS 650/15, podle nichž je adekvátní, je-li rodičům s nadstandardními příjmy stanovováno nadstandardně vysoké výživné, nicméně jeho výše by měla mít určité hranice. Stejná životní úroveň ve smyslu § 915 odst. 1 o. z. totiž neznamená, že děti musí mít k dispozici kupříkladu stejné množství finančních prostředků jako rodiče.„ Zde je nutno si uvědomit, že vyšší příjem rodičů je zpravidla spojen s náročností jejich práce a s tím, jakou odpovědnost nesou. Naproti tomu pro dítě by se jednalo o bezpracný příjem, který si zasluhuje jen tím, že je dítětem svých rodičů. Shodu v životní úrovni mezi rodiči a dětmi je proto třeba hledat především v samotném způsobu života, využívání kulturních, sportovních a společenských možností. Stejná životní úroveň musí dítěti umožňovat žít takovým stylem života, který by je ve srovnání s ostatními členy rodiny nevylučoval z jejího celku nebo který by nevytvářel neodůvodněné rozdíly mezi rodiči a dětmi.“ Ve vztahu k tvorbě úspor pak Ústavní soud poznamenal, že není povinností rodičů v průběhu období, kdy jsou povinováni svým dětem výživou, snažit se je v maximální možné míře finančně zajistit i pro další část života, a to ani v případě, že by toho byli díky své majetkové situaci schopni. Výše tvořených úspor by měla být v zásadě taková, aby umožnila dítěti v prvé řadě studium a následně snad i pořízení určitého typu„ startovního“ bydlení, případně dalších racionálních výdobytků. To však pochopitelně nebrání rodičům v tom, aby dobrovolně a podle svého uvážení zvolili k zajištění svého potomka přístup komfortnější.

33. Konečně pak soud vycházel též z toho, že do příjmů dítěte nelze zahrnovat veškeré finanční příspěvky a dary od jeho příbuzných (výživné ze strany druhého rodiče nevyjímaje), a z jejich součtu dovozovat, že dítě je schopno samo se živit, neboť pak by mohlo docházet k takovým absurdním situacím, kdy by např. výživné od matky dosahovalo výše odpovídající potřebám zletilého dítěte, a otec, který by se na jeho výživě nijak nepodílel, by byl zbaven své vyživovací povinnosti s odůvodněním, že potřeby dítěte jsou již v plném rozsahu uspokojovány matkou (srov. nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 3113/10).

34. Na základě shora uvedených východisek soud v této věci dospěl k závěru, že za adekvátní výši výživného ze strany žalovaného lze považovat částku ve výši [částka] měsíčně.

35. Žalobce se od [datum] dosud soustavně připravuje na výkon budoucího povolání, neboť studuje v 1. ročníku dvouletého (tzv. nástavbového) studia. Takové studium soud považuje za racionální přípravu na budoucí povolání, jelikož by jej žalobce měl ukončit maturitní zkouškou a tím rozšířit své dosavadní vzdělání a zvýšit své uplatnění na trhu práce. Příjmy žalobce jsou pak tvořeny příspěvkem na studium, který pobírá ze [anonymizováno] a jehož výše činí [částka], tj. v závislosti na konkrétním převodním kurzu částku dosahující téměř částky [částka]. Výdaje žalobce naproti tomu měsíčně činí částku [částka]. Z toho je patrné, že příjmy žalobce zcela postačují k úhradě jeho běžných výdajů. Ze strany matky pak žalobce dostává k bezúplatnému užívání bytovou jednotku o velikosti 1+1 v [obec] a automobil značky BMW, přičemž však tato plnění ze strany matky soud nezohlednil v rámci příjmů či majetku žalobce, neboť jde svou povahou o výživné ze strany matky, jehož existence nemůže vést ke snížení vyživovací povinnosti na straně otce. Skutečnost, že matka zajišťuje žalobci bydlení a automobil, však má za následek to, že žalobce může částku, o níž jeho příjmy převyšují výdaje, využívat zejména k tvorbě úspor nebo eventuálně k úhradě mimořádných, neběžných výdajů.

36. Soud dále vycházel z toho, že mezi odůvodněné potřeby žalobce patří ve smyslu § 917 o. z. právě i tvorba úspor, neboť příjmy žalovaného coby jeho otce jsou natolik vysoké, že po žalovaném lze spravedlivě požadovat, aby se po dobu, kdy se žalobce soustavně připravuje na budoucí povolání, podílel prostřednictvím placení výživného i na tom, aby měl žalobce po ukončení studia k dispozici určitou, přiměřenou„ startovní“ částku. Soud však současně nepřisvědčil žalobci v tom, že by výše této částky měla být natolik vysoká, aby žalobci společně s jím již našetřenými penězi či penězi získanými v minulosti od jednoho či obou rodičů umožnila postavit si na jeho pozemku rodinný dům. V tomto ohledu soud souhlasí s názorem Ústavního soudu, že je primárně na rodičích s nadstandardně vysokými příjmy, aby určili, jak vysoké úspory budou pro své děti vytvářet a nakolik se je budou snažit vést k získávání pracovních návyků a vlastních výdělků (alespoň prostřednictvím příležitostných brigád). V situaci, kdy je žalobce v zásadě„ zajištěný“ a kdy je již ze svých příjmů schopen tvořit úspory, pak soud považoval za adekvátní výživné ze strany žalovaného ve výši [částka] měsíčně, neboť tato částka společně s částkou, o níž příjmy žalobce přesahují jeho výdaje (cca [částka]), umožňuje, aby žalobce odkládal na tvorbu svých úspor měsíčně cca 2/3 z celkové částky takto získaných zdrojů (tedy z jeho příjmů a stanoveného výživného). Pro úplnost soud dále ještě dodává, že na určení výše výživného ze strany žalovaného coby otce nemohla mít vliv skutečnost, že matka darovala žalobci pozemek, jelikož rozhodnutí matky takto komfortně zajistit svého syna do budoucnosti nemůže předurčovat vyživovací povinnost otce.

37. Ze shora uvedených důvodů tedy soud žalobě částečně vyhověl tak, jak je uvedeno ve II. výroku tohoto rozsudku, jímž s účinností od [datum] stanovil žalovanému povinnost přispívat na výživu žalobce částkou [částka] měsíčně, splatnou vždy předem do každého 10. dne příslušného kalendářního měsíce, za nějž se výživné platí (tj. například výživné za srpen je splatné 10. srpna), k rukám zletilého žalobce. Současně pak ve III. výroku stanovil žalovanému povinnost uhradit žalobci i dlužné výživné vzniklé zpětně za období od [datum], kdy žalobce začal znovu studovat. Lhůtu k zaplacení dlužného výživného stanovil soud v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. delší, třicetidenní, aby měl žalovaný dostatek časového prostoru částku uhradit.

38. V rozsahu co do požadovaného výživného v částce [částka] (rozdíl mezi požadovanou a přiznanou výší výživného) pak soud ve IV. výroku žalobu částečně zamítl.

39. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl ve výroku V. tohoto rozsudku tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť se oba účastníci tohoto práva výslovně vzdali.