13 C 425/2021

Plný text

Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. jméno příjmení a soudců JUDr. Petra Wulkana a JUDr. Terezy Dobešové ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa žalovaného a žalobce zastoupená advokátkou JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa zastoupený advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem Národní číslo , PSČ obec a číslo o výživné manželky o odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu Praha-západ ze dne datum rozhodnutí , č. j. číslo jednací ,

I. Rozsudek soudu prvního stupně se mění ve výroku I. tak, že žalovaný je povinen platit žalobkyni výživné, a to od [datum] do [datum] ve výši [částka] měsíčně, od [datum] do [datum] ve výši [částka] měsíčně a od [datum] ve výši [částka] měsíčně, splatné vždy předem do 15. dne každého příslušného kalendářního měsíce, a v části týkající [částka] měsíčně za období od [datum] do [datum], [částka] měsíčně za období od [datum] do [datum], [částka] měsíčně za období od [datum] do [datum] a [částka] měsíčně za období od [datum] se žaloba zamítá.

II. Rozsudek soudu prvního stupně se mění ve výroku II. tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni dlužné výživné za období od [datum] do [datum] ve výši [částka] do 3 měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně ve výši [částka] do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupkyně žalovaného.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši [částka] do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupkyně žalovaného.

1. Okresní soud Praha-západ shora uvedeným rozsudkem uložil žalovanému povinnost platit žalobkyni výživné, a to od [datum] do [datum] ve výši [částka] měsíčně, od [datum] do [datum] ve výši [částka] měsíčně a od [datum] až do rozvodu manželství ve výši [částka] měsíčně, splatné vždy předem do 15. dne každého příslušného kalendářního měsíce (výrok I.), výrokem II. bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni dlužné výživné za období od [datum] do [datum] ve výši [částka] do tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku, výrokem III. bylo zastaveno řízení v části, ve které se žalobkyně domáhala, aby soud uložil žalovanému povinnost platit žalobkyni výživné za období od [datum] do [datum] ve výši [částka] měsíčně, výrokem IV. zamítl žalobu na určení výživného od [datum] do [datum] ve výši [částka] měsíčně, od [datum] do [datum] ve výši [částka] měsíčně a od [datum] do rozvodu manželství ve výši [částka] měsíčně, výrokem V. byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupkyně žalobkyně.

2. V odůvodnění rozsudku soud prvního stupně uvedl, že žalobkyně se žalobou ze dne [datum] domáhala určení výživného pro manželku ve výši [částka] měsíčně od [datum]. Návrh odůvodnila tím, že účastníci jsou od [datum] manželé, z jejich manželství se narodily 3 nezletilé děti. Žalovaný byl v průběhu manželství značně pracovně vytížen, zatímco žalobkyně se věnovala převážně péči o rodinu a nezletilé děti. V roce 2018 započal mimomanželský poměr žalovaného, ten následně opustil rodinnou domácnost. Žalobkyně čerpala pouze dávky peněžité pomoci v mateřství a rodina byla finančně závislá na příjmu žalovaného. Od [datum] žalobkyně pracuje s příjmem [částka] čistého měsíčně, a to z důvodu péče o nezletilé děti a domácnost na poloviční úvazek. [příjmení] měsíční příjem žalovaného činí [částka], dále pobírá příspěvky ve výši [částka] měsíčně. Do června 2021 obstarávala žalobkyně veškeré platby ze společného bankovního účtu účastníků, od června 2021 hradí veškeré náklady domácnosti v [část obce], běžné náklady na oblečení a stravu nezletilých dětí, včetně jejich zájmové činnosti, dále hradí běžné náklady na své oblečení, stravu a pohonné hmoty. Žalovaný namítal, že se v roce 2018 odstěhoval ze společné domácnosti na žádost žalobkyně, jeho příjmy jsou nižší, než žalobkyně tvrdí. Žalobkyně v létě 2021 založila vlastní soukromou školu v [obec], do které investovala [částka] a následně si ještě půjčila částku [částka] na podnikání od matky. Navíc má příjem z nájmu bytu v [anonymizováno], který je ve spoluvlastnictví účastníků, a to ve výši [částka] měsíčně. Kromě toho žalovaný hradí k rukám žalobkyně částku [částka] měsíčně na nezletilé děti a splácí hypoteční úvěr na dům, který užívá žalobkyně s dětmi, přestože fakticky pobývá převážnou část týdne u svých rodičů od [obec]. Žalovaný poukázal dále na skutečnost, že žalobkyně má ve výlučném vlastnictví stavební pozemek v [obec] a chalupu v jižních [obec], je jedinou společnicí ve dvou společnostech. Dodal, že žalobkyně se nevěnuje své původní profesi, která by jí mohla zajistit dostatečný a pravidelný příjem.

3. Soud prvního stupně vyšel při svém rozhodnutí z následujících skutkových zjištění. Účastníci jsou od [datum] manželé, z manželství se narodily 3 nezletilé děti, jejichž poměry nebyly dosud upraveny pravomocným rozsudkem. Žalobkyně je zaměstnána na poloviční pracovní úvazek jako ředitelka soukromé školy [anonymizována tři slova] - mateřská škola a základní škola, s.r.o., kde je zároveň jedinou společnicí a dosahuje čistého příjmu [částka] měsíčně. Dále má příjem z pronájmu bytu ve Francii, který vlastní společně s žalovaným, a to v průměrné výši [částka] měsíčně (při kurzu 24,81 [spisová značka] se jedná o částku 25 777, [částka]). Žalobkyně by na obdobné pracovní pozici mohla dosahovat čistého měsíčního příjmu ve výši [částka], celkem činí příjmy žalobkyně [částka] měsíčně. Nezbytně vynaložené měsíční výdaje žalobkyně byly v období od září 2021 do dubna 2022 ve výši [částka] měsíčně a od května 2022 ve výši [částka] měsíčně, přičemž tyto částky zahrnují měsíční výdaje na energie (plyn, elektřina a voda) ve výši [částka], respektive od května 2022 ve výši [částka], dále pojištění domu ve výši [částka], pojištění auta ve výši [částka], internet a telefon ve výši [částka], údržbu auta ve výši [částka], léky a zdravotní potřeby ve výši [částka], výdaje na oblečení a hygienické potřeby ve výši [částka] a na potraviny ve výši [částka]. Rozdíl mezi příjmy a výdaji žalobkyně činil od září 2021 do dubna 2022 částku [částka] měsíčně a od května 2022 částku [částka] měsíčně. Žalovaný je zaměstnán od září 2021 s čistým měsíčním příjmem v průměrné výši [částka] ([částka] měsíčně), od lucemburské vlády příspěvek na rodinu ve výši [částka] měsíčně ([částka] měsíčně), celkové měsíční příjmy žalovaného činí [částka]. Celkové nezbytně vynaložené výdaje žalovaného činily od září 2021 do listopadu [částka] měsíčně a od prosince [částka] měsíčně, zahrnují splátku hypotečního úvěru ve výši [částka], nezbytnou část platby za nájem a energie ve výši [částka], od prosince 2021 ve výši [částka], výdaje na pojištění auta a domácnosti ve výši [částka], na potraviny ve výši [částka], na pohonné hmoty [částka], internet ve výši [částka], údržbu auta ve výši [částka], léky a další zdravotní potřeby výši [částka] a výdaje na oblečení a hygienické potřeby ve výši [částka]. Rozdíl mezi příjmy a výdaji žalovaného činí [částka] měsíčně za období od září 2021 do listopadu 2021 a za období od prosince 2021 částku [částka] měsíčně.

4. Soud prvního stupně vycházel z potencionálního možného příjmu žalobkyně jako řídící pracovnice v oborech školství, ve kterém podniká, a to ve zjištěné výši [částka] čistého měsíčně. U nákladů žalovaného nepovažoval částku [částka] vynakládanou na bydlení za nezbytně nutný výdaj, vycházel proto z částky ve výši [částka] s tím, že domácnost s ním sdílí i jeho partnerka. Vyživovací povinnost účastníků k jejich nezletilým dětem soud prvního stupně nezohlednil, neboť o jejich poměrech dosud nebylo pravomocně rozhodnuto, nepřihlížel ani k nemovitostem žalobkyně (chalupa a pozemek), neboť z nich nemá žádný příjem, jako dobrovolné výdaje, ke kterým nepřihlížel, posoudil soud prvního stupně i volnočasové aktivity obou účastníků. Uzavřel, že v řízení nevyšlo najevo nic, co by svědčilo o tom, že požadavek žalobkyně na hrazení výživného manželky je v rozporu s dobrými mravy. Výživné proto určil tak, aby majetková úroveň účastníků byla shodná. Po právní stránce odkázal soud prvního stupně na § 697 odst. 1, § 913, § 922, § 697 občanského zákoníku, nákladový výrok byl odůvodněn § 142 odst. 2 a § 146 odst. 2 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.).

5. Proti tomuto rozsudku, a to proti jeho výrokům I., II., IV. a V., podal včas odvolání žalovaný. Namítal, že soud neměl o návrhu žalobkyně rozhodnout dříve, než bude pravomocně rozhodnuto o vyživovací povinnosti obou účastníků k jejich nezletilým dětem. Soudu prvního stupně vytýkal, že nezohlednil skutečnost, že žalobkyně vlastní několik nemovitých věcí nezanedbatelné hodnoty, které může pronajímat a mít z toho značné příjmy. Dále soud prvního stupně nezohlednil, že žalobkyně je majitelkou soukromé školy a jednatelkou a společnicí ve dvou společnostech, ze kterých by mohl plynout další příjem žalobkyně. Uvedl také, že pro potřeby výchovy svých dětí potřebuje mít prostor, ve kterém s ním budou moci kvalitně žít, i jeho náklady na bydlení se v důsledku zvýšení cen energií se výrazně zvýšily, jeho přítelkyně je bez příjmu a v České republice si uplatnění teprve hledá. Poukazoval také na sílící kurz koruny vůči euru, což vede k faktickému snížení jeho příjmu. Přiznání výživného manželky považuje za rozporné s dobrými mravy, soud prvního stupně ke svému opačnému závěru neuvedl nic konkrétního. Přítelkyni si našel v době, kdy bylo jasné, že se účastníci k sobě již nevrátí. Rozpad manželství nezpůsobil on, ale žalobkyně, která mu oznámila své rozhodnutí, že se musí ze společné domácnosti odstěhovat. V této souvislosti odkázal na rozsudek Městského soudu v Praze, kterým bylo zrušeno společné jmění manželů především z důvodu, že žalobkyně omezila přístupová a dispoziční práva žalovaného ke společnému účtu a začala podnikat bez jeho souhlasu. Navrhoval, aby odvolací soud výroky I. a II. změnil tak, že žalobu zamítne.

6. Žalobkyně navrhovala potvrzení napadených výroků rozsudku soudu prvního stupně. Poukazovala na to, že sama odvolání nepodala, neboť chtěla soudní řízení ukončit, aby od žalovaného získala nějaké výživné. Popřela, že by se vzdala příjmu bez důležitého důvodu, na poloviční pracovní úvazek pracuje s ohledem na péči o 3 nezletilé děti. Soudem prvního stupně uvedeného potencionálního příjmu nedosahuje především pro její nadstandardní péči o nezletilé, za které by musela jinak platit školné. Naproti tomu bylo prokázáno, že žalovaný si zakoupil v roce 2022 z rodinných prostředků nové auto v hodnotě [částka]. Žalobkyně nemá žádný finanční prospěch z nemovitostí, které vlastní. Žalovaný ze své mzdy neposkytl žalobkyni na výživném manželky žádné finanční prostředky, navíc z přídavků od lucemburské vlády si ponechával část ve výši [částka] měsíčně.

7. Krajský soud v Praze jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 o. s. ř.) po zjištění, že odvolání bylo podání proti nepravomocnému rozhodnutí okresního soudu oprávněnou osobou (účastníkem řízení) v zákonné lhůtě (§ 204 odst. 1 o. s. ř.) a že jde o rozhodnutí, proti kterému je odvolání přípustné (§ 201, § 202 a contr. o. s. ř.), přezkoumal rozhodnutí soudu prvého stupně dle § 212, věta prvá, o. s. ř., i řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo (§ 212a odst. 1, 5 o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání je částečně důvodné. Výrok III. a IV. rozsudku soudu prvního stupně nebyly odvolacím soudem přezkoumávány a nabyly samostatně právní moci (§ 206 odst. 2 o. s. ř.).

8. Soud prvního stupně správně dovodil svou mezinárodní příslušnost a jako rozhodné určil právo české, v podrobnostech odkazuje odvolacího soud na odůvodnění napadeného rozsudku.

9. Podle § 697 odst. 1 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.) manželé mají vzájemnou vyživovací povinnost v rozsahu, který oběma zajišťuje zásadně stejnou hmotnou a kulturní úroveň. Vyživovací povinnost mezi manžely předchází vyživovací povinnosti dítěte i rodičů.

10. Podle § 697 odst. 2 o. z. pro vyživovací povinnost mezi manžely jinak platí obecná ustanovení o výživném.

11. Podle § 913 o. z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného (odst. 1). Při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost (odst. 2).

12. Podle § 922 odst. 1 o. z. lze výživné přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení; u výživného pro děti za dobu nejdéle tří let zpět od tohoto dne.

13. Podle § 8 o. z. zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.

14. Soud prvního stupně dospěl po provedeném dokazování ke správným skutkovým zjištěním, dokazování prováděl v potřebném rozsahu. Na skutková zjištění soud prvního stupně proto odvolací soud zcela odkazuje.

15. Ze zprávy [anonymizováno] Fondu pro budoucnost dětí ze dne [datum] odvolací soud zjistil, že ke dni [datum] byly pozastaveny platby rodinných příspěvků.

16. Z přehledu vývoje kurzu eura za období od [datum] do [datum] vyplývá, že od [datum] docházelo vzhledem k současnosti k poklesu kurzu eura k české koruně (v rozmezí od [částka] do [částka], kurz činil [částka] k [datum] a 23, [částka] k [datum]).

17. Z rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 9. 3. 2 2023, č. j. [číslo jednací], bylo zjištěno, že byl změněn rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], tak, že nezletilý [jméno] [jméno] [celé jméno žalovaného] byl pro dobu do a po rozvodu manželství účastníků svěřen do péče žalobkyně, střídavá péče rodičů o nezletilého [jméno] [jméno] a [jméno] [jméno] [příjmení] byla potvrzena. Rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích o výživném pro nezletilé děti byl zrušen a věc vrácena k dalšímu řízení.

18. Z rozsudku Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] vyplývá, že bylo zrušeno společné jmění žalobkyně a žalovaného.

19. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka], bylo v odvolacím řízení prokázáno, že byl na návrh žalovaného nařízen výkon rozhodnutí a vydáno předběžné opatření, a to ohledně úpravy poměrů účastníků k nezletilým dětem.

20. Potvrzením [anonymizována dvě slova] bylo v odvolacím řízení prokázáno, že průměrný čistý měsíční příjem žalovaného za období od července 2002 do prosince 2022 činil [částka] a v období od ledna 2023 do dubna [částka].

21. Z dodatečných přiznání daně z příjmů právnických osob za rok 2021 odvolací soud zjistil, že [anonymizována tři slova] - mateřská a základní škola - služby, s.r.o. vykazuje záporný výsledek hospodaření. Potvrzením [anonymizována tři slova] - mateřská škola a základní škola, s. r. o., bylo v odvolacím řízení prokázáno, že žalobkyně měla v období od [datum] do [datum] průměrnou čistou mzdu ve výši [částka] měsíčně, v roce 2022 ve výši [částka] měsíčně a v od [datum] do [datum] ve výši [částka] měsíčně.

22. Výše zjištěné skutečnosti jsou obsaženy přímo v textu listinných důkazů, k jejichž pravosti a obsahové správnosti neměli účastníci námitky.

23. Pro stanovení vyživovací povinnosti mezi manžely je určujícím kritériem zásadně stejná hmotná a kulturní úroveň. Výše uvedené ustanovení je stručnou normou s relativně neurčitou hypotézou, neboť životní úroveň je obecně obtížně kvantifikovatelná a nemusí se ani projevovat pouze v disponibilních částkách či majetku. Slovo„ zásadně“ pak odkazuje jednak na možnost (nutnost) zohlednění konkrétních okolností odůvodňujících případnou disparitu, jednak na to, že životní úroveň nemusí být ani v případě parity zcela totožná a není tedy třeba vyrovnávat i nejmenší nerovnosti či zohledňovat každý detail, přičemž soudu je dána poměrně široká míra vlastního uvážení při komplexním posouzení věci, čemuž odpovídá i ustálená rozhodovací praxe, podle níž spory o výživné nejsou tzv. zúčtovacími spory.

24. Účastníci jsou od srpna 2010 dosud manželé, společné soužití ukončili v roce 2018, kdy se žalovaný ze společné domácnosti odstěhoval. O úpravě poměrů k nezletilým dětem bylo pravomocně rozhodnuto, až na určení vyživovací povinnosti, spor účastníků o nezletilé děti je vyhrocený, o čemž svědčí opakované návrhy žalovaného na výkon rozhodnutí za nepředání dětí do jeho péče. Výše uvedeným rozsudkem Městského soudu v Praze bylo pravomocně rozhodnuto o zrušení společného jmění manželů.

25. Odvolací soud neshledává shodně se soudem prvního stupně důvody pro to, aby výživné bylo žalobkyni zcela odepřeno, zejména nepovažuje přiznání výživného za rozporné s dobrými mravy. Mezi účastníky panují vyhrocené vztahy, které mají svůj původ v rozpadlém manželství a péči o nezletilé děti, na jednání žalobkyně ohledně péče o nezletilé děti, zejména neodůvodněné odpírání styku žalovaného s dětmi, žalovaný v této souvislosti poukazuje. Takové jednání žalované se však majetkových poměrů účastníků negativně nedotýká, vyživovací povinnost k manželce, která má zajistit stejnou životní úroveň manželů, kteří spolu nežijí, také nelze vnímat jako protiplnění za možnost podílet se na péči o společné nezletilé děti.

26. Odvolací soud také shodně jako soud prvního stupně nezohlednil při určení vyživovací povinnosti skutečnost, že žalovaná vlastní pozemek a chalupu. Z uvedených nemovitostí nemá žalovaná žádné příjmy, nejde ani o majetek, ze kterého by příjmy bylo v současnosti možné odůvodněně očekávat, nebo který by jinak podstatně zvyšoval životní úroveň žalované. Nebylo zjištěno, že by žalovaná měla příjem ze své účasti ve dvou společnostech, ty navíc vykazují záporný výsledek hospodaření. Soud prvního stupně však správně vyšel při svém rozhodnutí z potencionálního příjmu žalobkyně ze zaměstnání ve výši [částka], což v odůvodnění svého rozsudku také přesvědčivě odůvodnil. Všechny nezletilé děti účastníků navštěvují školská zařízení, a není tak třeba o ně celodenně pečovat, navíc žalovaná odpovídající kvalifikovanou práci skutečně vykonává a vyšší příjmy si dle svého tvrzení nechce vyplácet s ohledem na ostatní kolegy, neboť její děti navštěvují soukromou školu, kde působí, zdarma. Náklady žalovaného vynakládané na nájemné za užívání rodinného domu považuje odvolací soud za odpovídající zjištěné životní úrovni účastníků, výši příjmu žalovaného a skutečnosti, že se má výraznou měrou podílet na výchově nezletilých dětí, kterým tak zajistí obdobné bydlení, jaké mají u své matky (v rodinném domě v nevypořádaném společném jmění účastníků, zatíženém hypotečním úvěrem, který žalovaný splácí). Zajištěna je tak stejná životní úroveň účastníků i stran kvality bydlení.

27. Soud prvního stupně také při úvaze o výši vyživovací povinnosti nezohlednil, že žalovaný z obdrženého příspěvku zasílal [částka] na výživné nezletilých dětí. Nešlo o plnění na výživné manželky, uvedené platby by tak měly být zohledněny při rozhodnutí o vyživovací povinnosti k dětem v uvedeném období. Ze stejného důvodu nezohledňoval odvolací soud ani náklady, které hradí žalobkyně za zájmové činnosti nezletilých dětí, ani skutečnost, že za nezletilé děti nemusí hradit školné, které by jinak ze mzdy, které by odpovídala jejímu pracovnímu zařazení, hradila.

28. V období od [datum] do [datum] mohla žalobkyně dosahovat čistého měsíčního příjmu ve výši [částka], měla dále příjem z pronájmu bytu ve Francii, při průměrném kurzu eura v tomto období (25 [spisová značka]) jde o [částka]. Celkově prokázané nezbytně vynaložené měsíční výdaje žalobkyně v tomto činí [částka]. Žalovaný v období od [datum] do [datum] dosahoval měsíčního příjmu ve výši [částka] ([částka] při průměrném kurzu 25 [spisová značka]), dále byl příjemcem příspěvku ve výši [částka] ([částka] při uvedeném kurzu eura), měsíční výdaje žalovaného v tomto období činily [částka]. Po vynaložení nezbytných výdajů by žalobkyně mohla disponovat částkou [částka] měsíčně, žalovaný částkou [částka] měsíčně, za výživné odpovídající zajištění stejné hmotné úrovně žalobkyně v tomto období považuje odvolací soud výživné ve výši [částka] měsíčně 29. Od [datum] se náklady žalobkyně na bydlení skokově zvýšily, celkové výdaje žalobkyně po tomto datu činily [částka], výše potencionálního příjmu žalobkyně ze zaměstnání se nezměnila, s ohledem na snížení kurzu eura ([číslo] [spisová značka]) představovaly příjmy z pronájmu bytu v [anonymizováno] částku [částka] měsíčně. V tomto období dosahoval žalovaný čistého měsíčního příjmu [částka] měsíčně ([částka] při kurzu 24,350 [spisová značka]), příspěvek od lucemburské vlády odpovídal při uvedeném kurzu částce [částka] měsíčně, výdaje žalovaného činily [částka]. Po vynaložení nezbytných výdajů by žalobkyně mohla disponovat částkou [částka] měsíčně, žalovaný částkou [částka] měsíčně, za výživné odpovídající zajištění stejné hmotné úrovně žalobkyně v tomto období považuje odvolací soud výživné ve výši [částka] měsíčně 30. Poměry účastníků se podstatně změnily také od [datum], neboť od tohoto měsíce již nebyl žalovanému vyplácen příspěvek od lucemburské vlády ve výši [částka] měsíčně, příjem žalobkyně z pronájmu bytu se pak vzhledem k průměrnému kurzu eura ([částka]) snížil na [částka]. Průměrný čistý měsíční výdělek žalovaného činí od února [částka] ([částka] při kurzu 23,80 [spisová značka]), jeho výdaje [částka]. Po vynaložení nezbytných výdajů by žalobkyně mohla disponovat částkou [částka] měsíčně, žalovaný částkou [částka] měsíčně, za výživné odpovídající zajištění stejné hmotné úrovně žalobkyně v tomto období považuje odvolací soud výživné ve výši [částka] měsíčně 31. Z výše uvedených důvodů změnil odvolací soud podle § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I. tak, že žalovanému určil povinnost platit žalobkyni výživné v za období od [datum] do [datum] ve výši [částka] měsíčně, z období od [datum] do [datum] ve výši [částka] měsíčně a za období od [datum] ve výši [částka] měsíčně, splatné vždy předem do 15. dne každého příslušného kalendářního měsíce, a v části týkající [částka] měsíčně za období od [datum] do [datum], [částka] měsíčně za období od [datum] do [datum], [částka] měsíčně za období od [datum] do [datum] a [částka] měsíčně za období od [datum] žalobu zamítl. Určenému výši výživného pak odpovídá vyčíslení dlužného výživného za období od [datum] do [datum] ve výši [částka] ([anonymizováno]).

32. Po změně rozsudku soudu prvního stupně rozhodoval odvolací soud podle § 224 odst. 1, § 142 odst. 2, § 146 odst. 2 věta první a § 151 o. s. ř. znovu o nákladech řízení před soudem prvního stupně. Předmětem řízení byla částka [částka], žaloba byla v části týkající se [částka] zamítnuta, žalobkyně byla úspěšná přibližně z 30 %, a proto žalovanému náleží náhrada 40 % nákladů řízení, které vynaložil na právní zastoupení (odměna advokáta za 8 úkonů právní služby po [částka], vypočtené z tarifní hodnoty [částka] (převzetí zastoupení, vyjádření k žalobě, 6x účast při jednání, z toho 1x přes 2 hodiny, (§ 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, 1 úkon právní služby ve výši [částka] za odvolání proti rozhodnutí nikoliv ve věci samé (§ 11 odst. 2 písm. e) advokátního tarifu), 9 paušálních náhrad hotových výdajů po [částka] dle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu a náhrada ve výši [částka] odpovídající 21% sazbě daně z přidané hodnoty, jejímž plátcem je zástupkyně žalovaného, podle § 137 odst. 3 o. s. ř.), celkem [částka], z toho 40 % činí [částka].

33. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle § 224 odst. 1, § 142 odst. 1 a § 151 o. s. ř. V odvolacím řízení byl žalovaný částečně úspěšný (jeho odvolání bylo vyhověno přibližně z 60 %), proto bylo žalobkyni uloženo nahradit mu 20 % nákladů, které v odvolacím řízení vynaložil na soudní poplatek ([částka]) a právní zastoupení (odměna advokáta za 2 úkony právní služby po [částka] při tarifní hodnotě [částka] - odvolání, účast u odvolacího jednání dle § 11 odst. 1 písm. d), g) advokátního tarifu, 2 paušální náhrady hotových výdajů po [částka] dle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu a náhrada za daň z přidané hodnoty podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši [částka]), [částka], z toho 20 % činí [částka].

34. Lhůta k plnění byla s ohledem na výši dlužného výživného určena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. na 3 měsíce od právní moci rozsudku, u povinnosti k náhradě nákladů řízení na 30 dnů od právní moci rozsudku.