13 C 433/2019

Plný text

Okresní soud Praha - západ rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Pacovským ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalované zastoupené JUDr. jméno příjmení , advokátem sídlem adresa o zaplacení částky částka s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobce domáhá po žalované zaplacení částky [částka], dále úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], a dále úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení v částce [částka], a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu Praha - západ soudní poplatek ve výši [částka], a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou domáhal po žalované zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Svou žalobu odůvodnil následovně. Žalobce byl usnesením vydaným soudní komisařkou JUDr. [jméno] [příjmení], notářkou ustanoven správcem celé pozůstalosti po zesnulé [jméno] [příjmení], [datum narození], zemřelé dne [datum]. [příjmení] [jméno] [příjmení] nabyla na základě usnesení o dědictví ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] majetek zemřelého [jméno] [příjmení], [datum narození]. [příjmení] [jméno] [příjmení] jako dlužník za svého života dne [datum] uzavřel smlouvu o úvěru s panem [jméno] [příjmení], [datum narození], jako věřitelem. Podle článku I. této úvěrové smlouvy se věřitel zavázal poskytnout zemřelému [jméno] [příjmení] úvěr jednak na úhradu závazků zemřelého [jméno] [příjmení], a dále též na poskytnutí úvěru dlužníkem, tedy zemřelým [jméno] [příjmení], žalované, a to na úhradu jejího závazku vůči [anonymizováno] [příjmenířešitele]. Úvěr pak měl být zajištěn zástavním právem k nemovitostem zemřelého [jméno] [příjmení]. Podle článku II. písm. a) této smlouvy o úvěru pak byl celkový úvěr ve výši [částka] poskytnut ve dvou splátkách, přičemž částka [částka] měla být poskytnuta přímo na účet žalované, a to do tří dnů od podání návrhu na vklad výše uvedeného zástavního práva. Tento návrh byl podán dne [datum], zápis zástavního práva pak byl proveden dne [datum]. [příjmení] [částka] představující podle úvěrové smlouvy úvěr zemřelého [jméno] [příjmení] žalované na úhradu jejích závazků byla pak následně skutečně věřitelem [jméno] [příjmení] poskytnuta na účet uvedený ve smlouvě o úvěru. Žalobce vyzval žalovanou k doložení okolností poskytnutého úvěru, neboť uvedený nárok spolu s dalším majetkem zemřelého [jméno] [příjmení] přešel na zemřelou [jméno] [příjmení]. Žalovaná však na výzvu žalobce nijak nereagovala a nesdělila žalobci žádné okolnosti stran sjednaného úvěru a provedené platby. Žalobce jako ustanovený správce pozůstalosti byl proto nucen podat předmětnou žalobu. K výzvě soudu žalobce doplnil, že s ohledem na specifika věci a svého postavení již není schopen nad rámec výše uvedeného uvést ničeho dalšího k jím tvrzenému poskytnutému úvěru panem [příjmení] žalované. Žalobce si je vědom, že s ohledem na právě uvedené a i s ohledem na to, že nemá k dispozici další důkazy k prokázání uzavření dohody mezi panem [příjmení] a žalovanou, může být nárok posuzován jako bezdůvodné obohacení na straně žalované.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že s ní nesouhlasí. Své vyjádření odůvodnila následovně. Žalovaná se o částku [částka] nijak bezdůvodně neobohatila, ani nešlo o jakoukoliv jinou neoprávněnou platbu ve prospěch žalované. Z částky [částka], která byla ostatně zaslána na účet dcery žalované, a nikoliv tedy na účet žalované, představovala částka [částka] uhrazení pohledávky žalované za panem [příjmení], přičemž tato pohledávka byla v původní celkové výši [částka] a sestávala z jednotlivých půjček, které žalovaná poskytovala v hotovosti panu [příjmení] od roku 2014. Z této celkové částky [částka] ke dni zaslání oné finanční částky [částka] zbývalo neuhrazeno právě oněch [částka]. K výzvě soudu pak žalovaná podrobněji uvedla, kdy mělo dojít k předání finančních prostředků, které žalovaná takto postupně panu [příjmení] půjčila s tím, že však pouze specifikovala, že v roce 2014 půjčila panu [příjmení] celkem částku [částka], v roce 2015 pak celkem částku [částka] a v roce 2016 pak celkem částku [částka] (přičemž vždy i uvedla konkrétní datum předání příslušné jednotlivé půjčky). Zbývající částka ve výši [částka] (z oné zaslané částky [částka]) pak byla předána panu [příjmení], a to opět v hotovosti s tím, že žalovaná vybírala tuto finanční částku v této celkové výši z účtu po menších částkách a ty předávala panu [příjmení]. K výzvě soudu pak žalovaná specifikovala, kdy mělo dojít k těmto jednotlivým předáním finančních prostředků s tím, že veškerá předání proběhla v průběhu prosince 2016 a v průběhu roku 2017.

3. Ze shodných tvrzení účastníků soud zjistil, že žalobce byl usnesením Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], ustanoven správcem pozůstalosti po zemřelé [jméno] [příjmení] s tím, že toto rozhodnutí nabylo právní moci.

4. Ze shodných tvrzení účastníků soud dále zjistil, že zemřelá [jméno] [příjmení] nabyla na základě usnesení soudu ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], majetek zemřelého [jméno] [příjmení], [datum narození], když neodmítla dědictví zůstavitele a toto přijala včetně nemovité věci, pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], v k.ú. [část obce].

5. Ze shodných tvrzení účastníků soud dále zjistil, že v usnesení ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], není předmětná zažalovaná pohledávka výslovně uvedena, ani není tímto rozhodnutím řešena.

6. Ze shodných tvrzení účastníků bylo dále soudem zjištěno, že částka [částka] byla zaslána v prosinci 2016 na účet č. [bankovní účet].

7. Ze shodných tvrzení účastníků soud dále zjistil, že žalovaná má k účtu č. [bankovní účet] dispoziční oprávnění.

8. Ze shodných tvrzení účastníků soud dále zjistil, že částka v celkové výši [částka] z předmětné zažalované částky se dostala do dispozice žalované.

9. Ze shodných tvrzení účastníků soud dále zjistil, že předmětné finanční prostředky v částce [částka] byly buď vybrány přímo žalovanou, nebo byly vybrány její dcerou a následně předány žalované.

10. Ze smlouvy o úvěru ze dne [datum] soud zjistil, že tohoto dne uzavřeli pan [příjmení] [příjmení], [datum narození] a pan [jméno] [příjmení], [datum narození] dohodu, ve které se dohodli, že věřitel ([obec] [anonymizováno]) se zavazuje dlužníkovi ([jméno] [anonymizováno]) poskytnout úvěr na úhradu závazků vůči věřiteli dlužníka [právnická osoba], [IČO], a dále na poskytnutí úvěru dlužníkem ([jméno] [anonymizováno]) na úhradu závazků třetí osoby, paní [celé jméno žalované] (tedy žalované) vůči [anonymizováno] [příjmenířešitele], a to do celkové výše [částka]. Strany se dále dohodly, že podmínkou úvěru je zajištění úvěru formou zástavního práva k nemovitým věcem dlužníka zapsaných na LV. č [číslo] pro k.ú. [část obce]. Dále se strany dohody dohodly, že dlužník se zavazuje poskytnuté finanční prostředky vrátit do 2 měsíců od připsání jednotlivých částek na účet věřitele, ze kterého byl úvěr poskytnut a uhradit sjednaný úrok ve fixní výši [částka] měsíčně. Rovněž byl dohodnut i smluvní úrok z prodlení ve výši 0,07 % denně. Dále se strany dohodly, že dlužníkovi ([jméno] [anonymizováno]) bude úvěr poskytnut ve dvou splátkách, a to v jedné ve výši [částka] přímo na účet p. A. [celé jméno žalované] č. [bankovní účet], a to do 3 dnů od podání návrhu na vklad výše uvedeného zástavního práva, a v druhé ve výši [částka], která bude poskytnuta na výzvu dlužníka na účet či účty písemně specifikované dlužníkem, a to do 3 dnů od doručení výzvy.

11. Z dodatku smlouvy o úvěru ze dne [datum] soud zjistil, že dne [datum] uzavřeli pan [příjmení] [příjmení], [datum narození] a pan [jméno] [příjmení], [datum narození] dohodu, ve které se dohodli, že částku [částka] představující druhou dosud neposkytnutou část úvěru ze smlouvy o úvěru ze dne [datum] věřitel pan [příjmení] [příjmení] bez zbytečného odkladu poukáže dlužníku, panu [jméno] [příjmení] tak, že částku ve výši [částka] zašle na účet [právnická osoba] a.s., částku [částka] na účet zástupkyně této společnosti a částku [částka] na účet dlužníka, pana [jméno] [příjmení].

12. Z výpisu z KN soud zjistil, že ke dni [datum] bylo u pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], v k.ú. [část obce] zapsáno zástavní právo ve prospěch pana [jméno] [příjmení].

13. Z e-mailu soud zjistil, že v něm žalobce sděluje zástupci žalované, že zjistil, že dne [datum] byla uzavřena shora (v odst. 10 rozsudku) uvedená smlouva o úvěru, z které žalobce zjistil informace o zažalované pohledávce, a žádá proto žalovanou o sdělení informací o této pohledávce, tedy zda žalovaná částku [částka] na svůj účet přijala, zda byla již panu [příjmení] vrácena, či zda již byla jinak vypořádána. Ze shodných tvrzení účastníků soud zjistil, že tento e-mail byl zástupci žalované doručen dne [datum].

14. Z kopie listiny datované dnem [datum] a z její další kopie opatřené vidimační doložkou soud zjistil, že pan [jméno] [příjmení] písemně prohlásil (k pravosti této listiny viz odst. 38 rozsudku) mimo jiné, že z částky [částka], kterou poslal [jméno] na účet, dostal zpět v hotovosti částku [částka] na svou potřebu, zbylá část [částka] byla vlastně splátka dluhu, který si vypůjčil za období, co [jméno] s [jméno] tady jsou (k hodnocení obsahu této listiny viz odst. 57 rozsudku).

15. Z exekučního návrhu soud zjistil, že dne [datum] podala [celé jméno řešitele] u soudního exekutora Exekutorského úřadu [okres], Mgr. Ing. [jméno] [příjmení] exekuční návrh k vymožení pohledávky za žalovanou pravomocně přiznané rozhodnutími soudů, z nichž poslední z nich nabylo právní moci dne [datum], a to ve výši [částka] s úrokem z prodlení ve výši 6 % ročně od [datum] do zaplacení. Dále soud z této listiny zjistil, že žalovaná na dluh, jehož exekuce je navrhována, splácela dobrovolně splátky v různé výši většinou v řádech desetitisíců, a to až do [datum].

16. Z výzvy k úhradě dlužného plnění před provedením exekuce bylo soudem zjištěno, že na základě výše uvedeného exekučního návrhu byl soudní exekutor Mgr. Ing. [jméno] [příjmení] (dále někdy i jen:„ soudní exekutor“) pověřen vedením exekuce s tím, že řízení je u něj vedeno pod sp.zn. [spisová značka], přičemž soudní exekutor k datu [datum] vyčíslil vymáhaný dluh včetně nákladů na částku [částka]. Z této listiny ve spojení s listinnou uvedenou v předchozím odst. 15 rozsudku tedy i soud zjistil, že žalovaná již nejméně od konce roku 2010 dlužila finanční částku ve výši minimálně [částka].

17. Ze sdělení zaměstnavatele povinné [právnická osoba] soud zjistil, že dne [datum] sdělil Mgr. [jméno] [příjmení], jednatel této společnosti, soudnímu exekutorovi, že žalovaná v této společnosti pracuje na čtvrtinový úvazek a nemá zabavitelnou částku, kterou by společnost mohla srážet na soudním exekutorem vedenou exekuci.

18. Ze sdělení zástupce povinné [příjmení] [příjmení] soud zjistil, že dne [datum] sdělil JUDr. [anonymizováno] jako zástupce žalované soudnímu exekutorovi, že je mezi účastníky řízení vedeno jednání o dohodě o narovnání.

19. Z vyjádření oprávněné k návrhu na zastavení exekuce soud zjistil, že dne [datum] sdělila oprávněná [příjmení] Zahradníková soudnímu exekutorovi, jednak že v současnosti není uzavřena žádná dohoda o úhradě vymáhané pohledávky mezi ní a žalovanou, a jednak že od roku 2009 nebyly nikdy blíže neurčené návrhy a přísliby ze strany žalované naplněny.

20. Ze zprávy JUDr. [anonymizováno] bylo soudem zjištěno, že dne [datum] sdělil JUDr. [anonymizováno], že jednání mezi oprávněnou [příjmení] [příjmenířešitele] a povinnou žalovanou se v současné době odmlčela, jelikož plnění z kupní smlouvy, ze které by mohla žalovaná obdržet půjčku, přerušila blokace finančních prostředků u banky kupujícího v [země].

21. Z vyjádření oprávněné soud zjistil, že dne [datum] sdělila oprávněná [příjmení] Zahradníková soudnímu exekutorovi, že v současnosti neexistuje žádná dohoda o narovnání mezi ní a žalovanou, jelikož JUDr. [anonymizováno] nedeponoval dosud žádné přislíbené finanční prostředky, když sdělil, že se prodej nemovitosti, z něhož má být následně půjčeno žalované, oddaluje.

22. Z pokynu pro vykonavatele bylo soudem zjištěno, že k [datum] vlastnila žalovaná 3 pozemky a jednu stavbu v k.ú. [obec], a že tedy nevlastnila v České republice jiné nemovité věci.

23. Z odpovědi oprávněné soud zjistil, že dne [datum] sdělila oprávněná [příjmení] Zahradníková soudnímu exekutorovi, že v současnosti není mezi účastníky uzavřena žádná dohoda o narovnání, že však probíhají určitá jednání.

24. Z emailové komunikace bylo soudem zjištěno, že žalovaná dne [datum] sdělila soudnímu exekutorovi, že jednání s protistranou by mohlo být úspěšně ukončeno do týdne, přičemž i přeposlala soudnímu exekutorovi e-mailovou komunikaci, ve které je osobou podepsanou jako [obec] uváděno, že finanční prostředky z [země] budou zaslána v nejbližší době. Ze shodných tvrzení účastníků soud dále zjistil, že email [email] je emailem žalované.

25. Z návrhu na zastavení exekuce soud zjistil, že dne [datum] podaly oprávněná [příjmení] Zahradníková a povinná žalovaná společně návrh na zastavení exekuce vedené pod sp.zn. [spisová značka].

26. Z usnesení o zastavení exekuce soud zjistil, že tímto rozhodnutím dne [datum] rozhodl soudní exekutor o zastavení exekuce vedené pod sp.zn. [spisová značka], jelikož zastavení společně navrhly oprávněná [příjmení] Zahradníková a povinná žalovaná.

27. Z exekučního příkazu bylo soudem zjištěno, že vůči žalované jako povinné bylo na základě usnesení soudu o nařízení exekuce ze dne [datum] vedeno u soudního exekutora JUDr. [jméno] [příjmení] pod sp.zn. [spisová značka], exekuční řízení pro vymožení pohledávky v částce [částka] s příslušenstvím.

28. Ze sdělení bylo soudem zjištěno, že ke dni [datum] byla již v exekučním řízení sp.zn. [spisová značka] na vymáhanou pohledávku uhrazena celkem částka [částka], a to postupně ve splátkách v řádech statisíců.

29. Ze záznamu o jednání ze dne [datum] soud zjistil, že listiny uvedené v odst. 30 až 34 byly žalobci předloženy tohoto dne panem [jméno] [příjmení].

30. Z výzvy k poskytnutí informací ze dne [datum] soud zjistil, že v dopise z tohoto dne pan [jméno] [příjmení] jako zmocněnec pana [jméno] [příjmení] mimo jiné žádá JUDr. [anonymizováno] o zaslání smlouvy o půjčce finančních prostředků pro žalovanou a o sdělení, jak byly v této smlouvě dohodnuty úroky a splatnost. Přílohou této výzvy byla plná moc. Z dokladu o odeslání zásilky bylo zjištěno, že tento dopis byl adresátovi odeslán.

31. Z plné moci bylo soudem zjištěno, že pan [jméno] [příjmení] dne [datum] zmocnil pana [jméno] [příjmení] k zastupování k jednání se žalovanou ve věci pohledávky za žalovanou z titulu smlouvy o půjčce ve výši [částka] (k hodnocení obsahu této listiny viz odst. 57 rozsudku).

32. Z odpovědi JUDr. [anonymizováno] ze dne [datum] soud zjistil, že v reakci na výše uvedenou výzvu JUDr. [anonymizováno] sdělil mimo jiné, že neřešil vztahy mezi panem [příjmení] a žalovanou.

33. Z dopisu [jméno] [příjmení] JUDr. [anonymizováno] ze dne [datum] soud zjistil, že v dopisu z tohoto dne pan [jméno] [příjmení] sdělil JUDr. [anonymizováno], že se přes neustálé ujišťování stále nic neděje ohledně prodeje jeho domu, že žádá o sdělení, kolik celkem dluží panu [příjmení] a rovněž o to, aby mu JUDr. [anonymizováno] navrhl, jak řešit půjčku, kterou pan [příjmení] poskytl žalované vzhledem k tomu, že finanční prostředky byly zaslány na účet její dcery, což není ve smlouvě uvedeno (k hodnocení obsahu této listiny viz odst. 57 rozsudku). Z dokladu o odeslání zásilky bylo zjištěno, že tento dopis byl adresátovi odeslán.

34. Z dopisu ze dne [datum] soud zjistil, že v dopise z tohoto dne pan [jméno] [příjmení] jako zmocněnec pana [jméno] [příjmení] vyzval společnost [právnická osoba] prostřednictvím jejího jednatele, Mgr. [jméno] [příjmení], aby vyklidil a předal nebytový prostor v domě vlastněném panem [příjmení], který tato společnost užívá jako kavárnu. Z dokladu o odeslání zásilky bylo zjištěno, že tento dopis byl adresátovi odeslán.

35. Z doručenky bylo soudem zjištěno, že projednávaná žaloba byla žalované doručována tak, že byl dne [datum] učiněn pokus o její doručení, avšak žalovaná nebyla zastižena, a byla jí proto zanechána výzva, aby si zásilku vyzvedla, přičemž jelikož tak neučinila, byla jí zásilka dne [datum] vhozena do domovní schránky.

36. Ze zápisků z diáře soud ve výsledku neučinil žádná skutková zjištění, a to jednak vzhledem k extrémní heslovitosti a rovněž i značné nečitelnosti zápisků, které znemožňují z této listiny jakákoliv zjištění učinit.

37. Z výpisu z účtu bylo soudem zjištěno, že účet č. [bankovní účet] je veden na jméno [jméno] [celé jméno žalované], dále že dne [datum] je na tento účet zaslána panem [jméno] [příjmení] částka [částka], dále že stejného dne z něj žalovaná vybrala částku [částka], dne [datum] pak částku [částka], dne [datum] pak částku [částka], dne [datum] pak byla z účtu neznámou osobou vybrána částka [částka], dne [datum] pak částka [částka], dne [datum] [částka], dne [datum] [částka], dne [datum] pak částka [částka], dne [datum] pak částka [částka], dne [datum] z něj pak žalovaná vybrala částku [částka] dne [datum] pak byla z účtu neznámou osobou vybrána částka [částka], dne [datum] pak částka [částka], dne [datum] pak částka [částka], dne [datum] pak částka [částka], dne [datum] pak částka [částka], dne [datum] z něj pak žalovaná vybrala částku [částka] dne [datum] pak byla z účtu neznámou osobou vybrána částka [částka], dne [datum] pak částka [částka], dne [datum] pak částka [částka], dne [datum] pak částka [částka], dne 27. [datum] pak částka [částka], dne [datum] pak částka [částka], dne [datum] pak částka [částka], dne [datum] pak částka [částka], dne [datum] pak částka [částka], dne [datum] pak částka [částka], dne [datum] pak částka [částka] a dne [datum] pak částka [částka] Celkem tak bylo od [datum] do [datum] z tohoto účtu vybrána částka [částka], z toho [částka] prokazatelně žalovanou. Dále soud zjistil, že z toho účtu byly hrazeny i různé platby v různé výši.

38. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] soud nejprve zjistil, že svědek je v přátelském vztahu se žalovanou. Z tohoto důvodu bylo třeba přistupovat k jeho výpovědi obezřetně, a aby z ní mohl soud učinit jakákoliv skutková zjištění, bylo třeba, aby byla jeho výpověď minimálně v dané části v naprostém souladu s provedenými listinnými důkazy, popřípadě s výpověďmi ostatních svědků. Taktomu však v části jeho výpovědi, ve které svědek uváděl, že pan [jméno] [příjmení] si měl půjčit od žalované částku cca [částka], nebylo, jelikož ta byla v rozporu s listinami z exekučního spisu sp.zn. [spisová značka], ze kterých naopak vyplývá, že si žalovaná hodlala půjčit finanční prostředky od pana [příjmení] (viz odst. 20 a 21 rozsudku) a rovněž, že žalovaná dlužila třetí osobě již nejméně od konce roku 2010 finanční částku ve výši minimálně [částka] (viz odst. 15 a 16 rozsudku). Rovněž tak byla svědkova výpověď v této části v rozporu s výpovědí svědka [příjmení] (viz odst. 46 rozsudku) i svědka [příjmení] (viz odst. 42 rozsudku). Naopak soud ze svědkovy výpovědi zjistil, že podpisy svědka [příjmení] i pana [jméno] [příjmení] na listině uvedené v odst. 14 rozsudku jsou podpisy pravými a rovněž i to, že tato listina byla podepsána až po té, co na ní byl umístěn veškerý text. V této části totiž (na rozdíl od části výše uvedené) nebyla svědkova výpověď v rozporu s jakýmkoliv jiným v řízení provedeným důkazem, a soud jí i proto uvěřil, přičemž k tomu lze ještě dodat, že se v této části svědkova výpověď (a tedy i sama pravost dané listiny) jevila soudu jako logická už s ohledem na samotný text listiny, který je velmi zmatený a neurčitý, když se soudu jeví, že pokud by někdo hodlal zfalšovat prohlášení pana [příjmení], vyhotovil by nepochybně listinu, jejíž obsah by byl jasnější, a která by proto měla i pro projednávanou věc větší vypovídací hodnotu.

39. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] soud nejprve zjistil, že svědek a žalovaná jsou dlouholetí přátelé a rovněž i obchodní partneři. Z tohoto důvodu (opětovně jak soud již uvedl výše) bylo třeba přistupovat k jeho výpovědi obezřetně, a aby z ní mohl soud učinit jakákoliv skutková zjištění, bylo třeba, aby byla jeho výpověď v naprostém souladu s provedenými listinnými důkazy, popřípadě s výpověďmi ostatních svědků. Taktomu však u dané výpovědi v části, ve které svědek uváděl, že žalovaná měla postupně půjčit panu [příjmení] částku v celkové výši cca [částka] a že z oné zaslané částky [částka] představovala částka kolem [částka] právě splátku těchto dluhů, nebylo, jelikož ta byla (opět jako u svědka [příjmení]) v rozporu s listinami z exekučního spisu sp.zn. [spisová značka], ze kterých naopak vyplývá (jak soud opakuje), že si žalovaná hodlala půjčit finanční prostředky od pana [příjmení] (viz odst. 20 a 21 rozsudku) a rovněž, že žalovaná dlužila třetí osobě již nejméně od konce roku 2010 finanční částku ve výši minimálně [částka] (viz odst. 15 a 16 rozsudku). Rovněž tak byla svědkova výpověď v této části v rozporu s výpovědí svědka [příjmení] (viz odst. 46 rozsudku) i svědka [příjmení] (viz odst. 42 rozsudku). Soud tedy z těchto důvodů neshledal výpověď tohoto svědka jako dostatečně hodnověrnou, a proto z ní ve výsledku neučinil žádná skutková zjištění.

40. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] soud z obdobných důvodů, jako jsou uvedeny v předchozím odstavci, neučinil ve výsledku žádná skutková zjištění. Rovněž se totiž jedná o přítelkyni žalované a rovněž byla její výpověď v části, ve které svědkyně uvedla, že měla žalovaná půjčit postupně panu [příjmení] částku kolem [částka], v rozporu s listinami z exekučního spisu sp.zn. [spisová značka], ze kterých vyplývá (jak soud znovu opakuje), že si žalovaná hodlala půjčit finanční prostředky od pana [příjmení] (viz odst. 20 a 21 rozsudku) a rovněž, že žalovaná dlužila třetí osobě již nejméně od konce roku 2010 finanční částku ve výši minimálně [částka] (viz odst. 15 a 16 rozsudku). Stejně tak byla její výpověď v rozporu s výpovědí svědka [příjmení] (viz odst. 42 rozsudku), který vypověděl, že to byla naopak žalovaná, kdo dlužila panu [příjmení] peníze.

41. Z výslechu svědkyně [jméno] [celé jméno žalované] pak soud rovněž ve výsledku neučinil žádná skutková zjištění, a to z obdobných důvodů, jako jsou uvedeny v předchozím odstavci, když zde je třeba uvést, že zde je výše uvedená obezřetnost na místě ještě více než u svědků uvedených výše, jelikož jde o dceru žalované, tedy o osobu jí z nejbližších. Stejně jako u výše uvedených svědků pak tedy i výpověď této svědkyně byla v rozporu s listinami z exekučního spisu sp.zn. [spisová značka], a rovněž i s výpovědí svědka [příjmení] (viz odst. 46 rozsudku) a svědka [příjmení] (viz odst. 42 rozsudku). Rovněž lze i uvést, že výpověď této svědkyně byla v rozporu s výpověďmi výše uvedených svědků [příjmení], [anonymizováno] a [příjmení] co se týče celkové částky, kterou měla žalovaná půjčit panu [příjmení], když svědkyně [celé jméno žalované] hovořila o celkové částce [částka] (což by zhruba odpovídalo tvrzením žalované, která tvrdila celkovou částku [částka], viz odst. 2 rozsudku) a svědci [příjmení] a [příjmení] o celkové částce kolem [částka] a svědek [příjmení] o částce kolem [částka].

42. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že svědek byl v minulosti kontaktován, zda by nebyl ochoten poskytnout panu [jméno] [příjmení] úvěr či půjčku za účelem vyplacení jeho dluhu vůči panu [příjmení] ze smlouvy o úvěru ze dne [datum]. Za tímto účelem proběhlo nejprve jedno osobní jednání, kterého se však pan [příjmení] osobně neúčastnil, účastnili se jej kromě svědka, svědek [příjmení], žalovaná a svědek [příjmení]. Následně jednal svědek se svědkem [příjmení], jako se zástupcem pana [příjmení], avšak přes ochotu svědka peníze poskytnout k dohodě následně nedošlo, jelikož svědek [příjmení] sdělil svědkovi [příjmení], že si pan [příjmení] půjčí od bratra. Následně po zhruba 2 letech byl svědek kontaktován opětovně s tím, že situace stále není vyřešená, načež se svědek osobně sešel s panem [příjmení]. Schůzky se účastnila i žalovaná. Svědek se v průběhu schůzky, jelikož měl k dispozici znění smlouvy o úvěru ze dne [datum] tázal i na zaslání částky [částka] žalované, načež mu pan [příjmení] sdělil, že takto prostě podepsal, že se to tedy dostalo žalované. Pan [anonymizováno] svědkovi říkal, že k ní odešly ty peníze z úvěrové smlouvy a že z toho neviděl ani korunu a že vůbec neví, proč k ní ty peníze odešly. Rovněž pana [příjmení] zlobilo, že mu není placeno ničeho za využívání kavárny. Na schůzce nezaznělo nic o tom, že by pan [příjmení] dlužil žalované nějaké peníze, zaznělo naopak, že ona dluží peníze jemu, a to jednak peníze za nájem kavárny, a jednak peníze z oné půjčky od pana [příjmení]. K výslechu tohoto svědka je třeba uvést, že soud hodnotí jeho výpověď jako velmi hodnověrnou, a proto z ní učinil právě uvedená skutková zjištění. Svědek nemá k žádnému z účastníků, ani k zemřelému panu [příjmení], na rozdíl od většiny ostatních svědků, žádný blízký vztah a nemá ani žádný osobní zájem na výsledku projednávané věci a svědka lze tak z tohoto pohledu označit za nestranného. Rovněž tak byla jeho výpověď v souladu s výpovědí svědka [příjmení] a i svědka [příjmení].

43. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] soud pouze zjistil, že svědek byl v minulosti kontaktován svědkem [příjmení], kterého znal již dlouhou dobu, jestli by nebyl ochoten půjčit částku [částka] panu [příjmení], potažmo žalované. Měla to být krátkodobá půjčka, jelikož byly finanční prostředky potřeba, aby nemusel být prodán nějaký dům pana [příjmení]. Peníze byly rozděleny na dvě částky, odešly na dva různé účty. Svědek však nemá povědomí, proč to bylo takto rozděleno. Neví ani jaké byly dohody mezi panem [příjmení] a žalovanou. K výslechu tohoto svědka je třeba uvést, že ač soud hodnotí jeho výpověď jako velmi hodnověrnou, jelikož svědek nemá k žádnému z účastníků, ani k zemřelému panu [příjmení], na rozdíl od většiny ostatních svědků, žádný blízký vztah a nemá ani žádný osobní zájem na výsledku projednávané věci, ve výsledku nebylo možné z jeho výpovědi učinit žádná zjištění rozhodující pro rozhodnutí věci, a to s ohledem na shora uvedenou neznalost svědka dohod mezi žalovanou a panem [příjmení], kterou tedy svědek sám zdůraznil, a která byla zřejmá i z průběhu celého jeho výslechu.

44. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] soud ve výsledku neučinil žádná skutková zjištění, jednak jelikož bylo z celého průběhu výslechu zřejmé, že se jedná o osobu v nepřátelském vztahu se žalovanou, a zejména jelikož svědek naprosto nehodnověrně vypověděl, že si již nepamatuje, jak vypořádal částku [částka], kterou mu v minulosti půjčila paní [příjmení], což ve výsledku znevěrohodnilo celou jeho výpověď.

45. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že svědek jednal za skupinu, která podle svědka měla zájem o koupi domu pana [příjmení] na [anonymizováno] náměstí. Svědek rovněž zprostředkoval panu [příjmení] kontakt na svědka [příjmení], a to za účelem, aby si od něj pan [příjmení] mohl pokusit půjčit peníze, k čemuž však nakonec nedošlo, protože se pan [příjmení] rozhodl finanční prostředky získat od někoho jiného. Svědek v minulosti slyšel od pana [příjmení], že si bude muset půjčit finanční prostředky od žalované. Měly to být nějaké finanční prostředky na okamžitou spotřebu, nějaké menší částky, které se vůbec nedaly srovnávat s částkou, jejíž zapůjčení svědek zprostředkovával. Ta měla být až v řádech deseti milionů. K výpovědi tohoto svědka je třeba uvést, že ji soud považuje za relativně hodnověrnou. I když je svědek známým žalované, není s ní v tak blízkém vztahu jako někteří jiní výše uvedení svědci a samotná výpověď pak byla i v souladu s výpovědí svědka [příjmení], přičemž soudu se jevil i její obsah, alespoň z větší části (a to v té shrnuté ve výše uvedených zjištěních) jako hodnověrný, až tedy na onu část, v které svědek vysvětloval důvody prodlení na straně zájemce o koupi domu pana [příjmení], kde se svědkovo vysvětlení zdálo soudu nepříliš věrohodné a kde bylo zřejmé, že svědek hájí vlastní postup v minulosti.

46. Z výslechu svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že svědek byl v minulosti zkontaktován svým švagrem, panem [příjmení], aby poskytoval právní služby panu [příjmení], který měl zájem prodat svůj dům na [anonymizováno] náměstí. Pan [anonymizováno] hodlal dům prodat, aby za peníze z toho získané jednak koupil jinou nemovitou věc a jednak, aby získal finanční prostředky. Svědek jednal s vícerem zájemců o koupi, někteří se jevili jako zájemci vážní, avšak k prodeji ve výsledku nedošlo. Svědek rovněž zastupoval pana [příjmení] v soudním řízení, ve kterém byl žalován společností [právnická osoba] o částku kolem [anonymizována tři slova], [částka], které následně pan [příjmení] prohrál a ve výsledku mu bylo soudem uloženo zaplatit včetně nákladů řízení a úroků zhruba něco přes [částka]. Následně svědek po oslovení panem [příjmení] a panem [příjmení] zprostředkoval pro pana [příjmení] půjčení finančních prostředků od pana [příjmení], kterého svědek také zastupoval, což byl i společný kamarád svědka a pana [příjmení]. Svědek sehnal i jiného možného poskytovatele té půjčky, ale s tím hovořil o výše uvedené částce [částka], o které se svědek původně domníval, že si ji chce pan [příjmení] půjčit. Nakonec se ukázalo, že si chce pan [příjmení] půjčit částku [částka], na což ona třetí osoba nepřistoupila, avšak pan [příjmení] ano. Pan [anonymizováno] svůj záměr půjčit si dokonce [částka] odůvodnil sám svědkovi tak, že jednak pomůže žalované, a jednak, že potřebuje finanční prostředky na život, než prodá onen svůj dům. V té době pan [příjmení] vycházel z toho, že se dům prodá a že už má jistého kupce. Následně se připravila smlouva o úvěru a zástavní smlouva, připravoval se i nějaký dodatek, protože se plánovalo, že částka [částka] se pošle žalované, nebo na účet její dcery, jak bylo ve smlouvě napsáno a těch [částka] se pošle podle pokynů, protože se přesně nevědělo, kam se to bude jaká část této částky posílat. Ve stejné době se řešila druhá věc. Svědek byl panem [příjmení] osloven, jestli by nepomohl žalované, protože ta měla na sebe exekuci na částku přesahující [částka]. Svědek komunikoval s oprávněnou v té věci, paní Zahradníkovou ohledně dohody o narovnání. Dělal to, protože pan [příjmení] řekl, že ty peníze žalované poskytne. Svědek se výslovně ptal pana [příjmení], proč posílá žalované částku [částka], když by stačilo méně. Vlastně jí posílal částku o zhruba [částka] více, než by zhruba stačilo na úhradu toho jejího dluhu. Pan [anonymizováno] svědkovi sdělil, že oni si to s žalovanou vyřídí. Svědkovi následně někdo říkal, avšak svědek již neví, jestli pan [příjmení], žalovaná nebo pan [příjmení], že tato částka přesahující to uhrazení dluhu žalované v exekučním řízení měla být žalovanou používána na chod domácnosti pana [příjmení]. Svědek si přesně nepamatoval částku, kterou měla v rámci dohody o narovnání žalovaná uhradit, v konceptu dohody, kterou svědek nalezl ve svém počítači, bylo uvedeno, že uhradí částku [částka], avšak původní dluh byl vyšší, ač byla snaha finální částku snížit. Svědek si již nepamatuje, jestli přesně v tomhle znění s touto částkou byla dohoda o narovnání uzavřena. Následně se však prodej domu pana [příjmení] zkomplikoval, v důsledku čehož vznikly problémy s uhrazením dluhu vůči panu [příjmení] Pan [anonymizováno] se na uhrazení tohoto dluhu snažil sehnat půjčku, hodlal oslovit svého bratra a jednal o půjčení finančních prostředků i se svědkem [příjmení], v obou případech však k dohodě nedošlo. Dále soud z výpovědi tohoto svědka zjistil, že svědek obdržel dopis [jméno] [příjmení] ze dne [datum] (viz odst. 33 rozsudku), obdržel i výzvu k poskytnutí informací ze dne [datum] (viz odst. 30 rozsudku), na základě které pak telefonicky mluvil s panem [příjmení], který mu sdělil, že v tomto nemá nic dělat, že to pouze musel nechat napsat, že to je aktivita pana [příjmení]. Kolem pana [příjmení] se pohybovalo vícero osob, přičemž svědek nabyl dojmu, že mnoho z nich chce na panu [příjmení] finančně profitovat, přičemž pan [příjmení] se jim často nebyl schopen sám postavit. [příjmení] jen svědkovi ukládal, aby se o určitých informacích s určitými osobami nebavil. Pan [anonymizováno] pak byl jedním z těchto lidí. K výslechu tohoto svědka je třeba uvést, že soud hodnotí jeho výpověď jako velmi hodnověrnou, a proto z ní učinil právě uvedená skutková ujištění. Svědek nemá k žádnému z účastníků žádný blízký vztah. Pokud by měl teoreticky někomu stranit, pak by to mělo být spíše straně žalované, jelikož je svědek švagrem pana [příjmení], který je dlouholetým kamarádem a obchodním společníkem žalované. Jeho výpověď však vyzněla spíše ve prospěch strany žalující, a soud ji i z tohoto důvodu, ale i z důvodu samotného průběhu výslechu, při kterém svědek působil velmi hodnověrně a spontánně, hodnotí jako velmi důvěryhodnou. Výpověď tohoto svědka pak byla rovněž v souladu s listinami z exekučního spisu sp.zn. [spisová značka] (viz odst. 18, 20 a 21 rozsudku), ale i se samotným zněním smlouvy o úvěru ze dne [datum] (viz odst. 10 rozsudku).

47. Soud zamítl návrh žalované na doplnění dokazování výslechem Mgr. [jméno] [příjmení], notáře, jelikož z odůvodnění tohoto důkazního návrhu ze strany žalované (tedy uvedení, k čemu konkrétně by měl tento svědek svědčit), je zřejmé, že nešlo o reakci na soudem dříve učiněné (při jednání dne [datum] a opětovně při jednání dne [datum]) výzvy podle ust. § 118a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen: „o. s. ř.“), jelikož Mgr. [příjmení] měl podle žalované svědčit ohledně skutečností, že paní [příjmení] měla odpustit dluhy žalované prohlášením ze dne [datum], což však není tvrzení, které by bylo do okamžiku koncentrace řízení ze strany žalované uplatněno, a proto k němu soud nemůže vůbec přihlížet, z kteréhožto důvodu nebylo ani na místě provádět výslech svědka [příjmení].

48. Soud rovněž zamítl návrhy žalobce na doplnění dokazování výslechem svědka [příjmení] a svědkyně [příjmení], jelikož jednak jejich provedení nebylo potřebné pro to, aby soud mohl věc rozhodnout, a to vzhledem k prokázanému skutkovému stavu (viz zejména odst. 51 a násl. rozsudku), a jednak jelikož byly navrženy v rozporu s pravidly upravujícími koncentraci řízení (srov. ust. § 118b odst. 1 o. s. ř.), jelikož nešlo o případ, že by žalobce tyto důkazy bez své viny nemohl označit dříve, protože o svědkovi [příjmení] a svědkyni [příjmení] bylo v průběhu řízení již vícekrát hovořeno a nešlo tedy o svědky, o kterých by se žalobce dozvěděl až při jednání s panem [příjmení] dne [datum] (viz odst. 29 rozsudku).

49. Soud rovněž zamítl návrh žalované na doplnění dokazování účastnickým výslechem žalované, a to jednak jelikož provedení tohoto výslechu nebylo potřebné pro to, aby soud mohl věc rozhodnout, a to vzhledem k prokázanému skutkovému stavu (viz odst. 51 a násl. rozsudku, zejména odst. 57 rozsudku), a jednak jelikož jeho provedení by bylo v rozporu se zásadou subsidiarity účastnických výslechů v řízení sporném (srov. § 131 odst. 1 o. s. ř.), protože nešlo o případ, že by byl tento výslech navržen k prokázání skutečností, které nelze prokázat jinak, jak je již zřejmé z množství shora rozebraných důkazů provedených k prokázání tvrzení strany žalované, z nichž mnohé byly i navrženy právě stranou žalovanou.

50. Soud rovněž zamítl návrh žalované na doplnění dokazování listinnými důkazy označenými ve vyjádření žalované ze dne [datum], jednak jelikož žalovaná vůbec nespecifikovala, k prokázání jakých tvrzení byly tyto listiny označeny, a zejména jelikož byly navrženy ve zcela zjevném rozporu s pravidly upravujícími koncentraci řízení (srov. ust. § 118b odst. 1 o. s. ř.), jelikož nešlo o případ, že by žalovaná tyto důkazy bez své viny nemohla označit dříve, jelikož svědkyně [jméno] [celé jméno žalované], která je měla podle tvrzení žalované v dispozici, je dcerou žalované, z čehož je zřejmé, že se žalovaná zcela jistě o těchto důkazech musela, popřípadě mohla, dozvědět dříve.

51. Na základě výše uvedených zjištění soud dospěl k následujícím závěrům o skutkovém stavu, které na tomto místě uvádí a rozebírá v částech nejdůležitějších pro právní posouzení věci a následné rozhodnutí soudu, přičemž ve zbytku odkazuje na shora podrobně rozvedená zjištění:

52. Dne [datum] podala Mgr. Martina Zahradníková u soudního exekutora Exekutorského úřadu [okres], Mgr. Ing. [jméno] [příjmení] exekuční návrh k vymožení pohledávky za žalovanou pravomocně přiznané rozhodnutími soudů, z nichž poslední z nich nabylo právní moci dne [datum], a to ve výši [částka] s úrokem z prodlení ve výši 6 % ročně od [datum] do zaplacení. Žalovaná tedy již nejméně od konce roku 2010 dlužila finanční částku ve výši minimálně [částka]. Žalovaná na dluh, jehož exekuce je navrhována, splácela dobrovolně splátky v různé výši většinou v řádech desetitisíců, a to až do [datum]. Na základě tohoto návrhu byl soudní exekutor pověřen vedením exekuce s tím, že řízení je u něj vedeno pod sp.zn. [spisová značka], přičemž soudní exekutor k datu [datum] vyčíslil vymáhaný dluh včetně nákladů na částku [částka]. Dne [datum] sdělil JUDr. [anonymizováno] soudnímu exekutorovi, že jednání mezi oprávněnou [příjmení] Zahradníkovou a povinnou žalovanou se v současné době odmlčela, jelikož plnění z kupní smlouvy, ze které by mohla žalovaná obdržet půjčku, přerušila blokace finančních prostředků u banky kupujícího v Lucembursku. Dne [datum] pak sdělila oprávněná soudnímu exekutorovi, že v současnosti neexistuje žádná dohoda o narovnání mezi ní a žalovanou, jelikož JUDr. [anonymizováno] nedeponoval dosud žádné přislíbené finanční prostředky, když sdělil, že se prodej nemovitosti, z něhož má být následně půjčeno žalované, oddaluje. Dne [datum] pak žalovaná sdělila soudnímu exekutorovi, že jednání s protistranou by mohlo být úspěšně ukončeno do týdne, přičemž i přeposlala soudnímu exekutorovi e-mailovou komunikaci, ve které je osobou podepsanou jako [obec] uváděno, že finanční prostředky z Lucemburska budou zaslána v nejbližší době. Dne [datum] podaly oprávněná a povinná žalovaná společně návrh na zastavení exekuce vedené pod sp.zn. [spisová značka]. Exekuce byla v důsledku tohoto návrhu následně zastavena.

53. Dne [datum] uzavřeli pan [příjmení] [příjmení], [datum narození] a pan [jméno] [příjmení], [datum narození] dohodu označenou jako smlouva o úvěru, ve které se dohodli, že věřitel ([obec] [anonymizováno]) se zavazuje dlužníkovi ([jméno] [anonymizováno]) poskytnout úvěr na úhradu závazků vůči věřiteli dlužníka [právnická osoba], [IČO], a dále na poskytnutí úvěru dlužníkem ([jméno] [anonymizováno]) na úhradu závazků třetí osoby, paní [celé jméno žalované] (tedy žalované) vůči [anonymizováno] [příjmenířešitele], a to do celkové výše [částka]. Dále se strany dohodly, že dlužníkovi ([jméno] [anonymizováno]) bude úvěr poskytnut ve dvou splátkách, a to v jedné ve výši [částka] přímo na účet p. A. [celé jméno žalované] č. [bankovní účet] a v druhé ve výši [částka], která bude poskytnuta na účet či účty písemně specifikované dlužníkem (podrobněji viz odst. 10 rozsudku). Účet č. [bankovní účet] je veden na jméno [jméno] [celé jméno žalované], dcery žalované. Dne [datum] byla na tento účet zaslána panem [jméno] [příjmení] částka [částka]. Žalovaná měla a má k tomuto účtu dispoziční oprávnění. [příjmení] v celkové výši [částka] z předmětné zažalované částky se dostala do dispozice žalované. Finanční prostředky v částce [částka] pak byly buď vybrány přímo žalovanou, nebo byly vybrány její dcerou a následně předány žalované.

54. Dne [datum] pan [jméno] [příjmení] zmocnil pana [jméno] [příjmení] k zastupování k jednání se žalovanou ve věci pohledávky za žalovanou z titulu smlouvy o půjčce ve výši [částka]. V dopisu ze dne [datum] pan [jméno] [příjmení] jako zmocněnec pana [jméno] [příjmení] mimo jiné žádal JUDr. [anonymizováno] o zaslání smlouvy o půjčce finančních prostředků pro žalovanou a o sdělení, jak byly v této smlouvě dohodnuty úroky a splatnost. JUDr. [anonymizováno] tento dopis obdržel. Na základě něj pak telefonicky mluvil s panem [příjmení], který mu sdělil, že v tomto nemá nic dělat, že to pouze musel nechat napsat, že to je aktivita pana [příjmení] (viz odst. 46 rozsudku). Dne [datum] pan [jméno] [příjmení] písemně prohlásil mimo jiné, že z částky [částka], kterou poslal [jméno] na účet, dostal zpět v hotovosti částku [částka] na svou potřebu, zbylá část [částka] byla vlastně splátka dluhu, který si vypůjčil za období, co [jméno] s [jméno] tady jsou. Tato listina i podpisy na ní uvedené jsou pravé (k tomu více viz odst. 38 rozsudku). V dopisu ze dne [datum] pan [jméno] [příjmení] sdělil JUDr. [anonymizováno] mimo jiné, že žádá, aby mu JUDr. [anonymizováno] navrhl, jak řešit půjčku, kterou pan [příjmení] poskytl žalované vzhledem k tomu, že finanční prostředky byly zaslány na účet její dcery, což není ve smlouvě uvedeno. JUDr. [anonymizováno] tento dopis obdržel.

55. Svědek [příjmení] v minulosti zprostředkoval panu [příjmení] kontakt na svědka [příjmení], a to za účelem, aby si od něj pan [příjmení] mohl pokusit půjčit peníze, k čemuž však nakonec nedošlo. Svědek [příjmení] v minulosti rovněž slyšel od pana [příjmení], že si bude muset půjčit finanční prostředky od žalované. Měly to být nějaké finanční prostředky na okamžitou spotřebu, nějaké menší částky, které se vůbec nedaly srovnávat s částkou, jejíž zapůjčení svědek zprostředkovával. Ta měla být až v řádech deseti milionů (hodnocení věrohodnosti svědka [příjmení] viz odst. 45 rozsudku). Svědek [jméno] [příjmení] se v minulosti osobně sešel s panem [příjmení] za účelem jednání o poskytnutí půjčky pro vyplacení dluhu vůči panu [příjmení] ze smlouvy o úvěru ze dne [datum], přičemž schůzky se účastnila i žalovaná. [jméno] [příjmení] se v průběhu schůzky tázal i na zaslání částky [částka] žalované, načež mu pan [příjmení] sdělil, že takto prostě podepsal, že se to tedy dostalo žalované. Rovněž i říkal, že z toho neviděl ani korunu a že vůbec neví, proč k ní ty peníze odešly. Na schůzce nezaznělo nic o tom, že by pan [příjmení] dlužil žalované nějaké peníze, zaznělo naopak, že ona dluží peníze jemu, a to mimo jiné právě peníze z oné půjčky od pana [příjmení] (podrobněji viz odst. 42 rozsudku, k hodnocení věrohodnosti svědka [příjmení] rovněž viz odst. 42 rozsudku).

56. Svědek [příjmení] [jméno] [příjmení] v minulosti zastupoval pana [příjmení] v soudním řízení, ve kterém bylo panu [příjmení] ve výsledku uloženo zaplatit společnosti [právnická osoba] částku přes [částka]. Následně JUDr. [anonymizováno] zprostředkoval pro pana [příjmení] půjčení finančních prostředků od pana [příjmení]. Původně se domníval, že si pan [příjmení] hodlá půjčit výše uvedenou částku, nakonec se však ukázalo, že si chce půjčit dokonce částku [částka] Pan [anonymizováno] svůj záměr půjčit si tuto částku odůvodnil svědkovi tak, že jednak pomůže žalované, a jednak, že potřebuje finanční prostředky na život, než prodá svůj dům. Ve stejné době byl JUDr. [anonymizováno] panem [příjmení] osloven, jestli by nepomohl žalované, protože ta měla na sebe exekuci na částku přesahující [částka] JUDr. [anonymizováno] komunikoval s oprávněnou v té věci ohledně dohody o narovnání. Dělal to, protože pan [příjmení] řekl, že ty peníze žalované poskytne. JUDr. [anonymizováno] se výslovně ptal pana [příjmení], proč posílá žalované částku [částka], když by stačilo méně, když jí posílal částku o zhruba [částka] více, než by zhruba stačilo na úhradu jejího dluhu. Pan [anonymizováno] mu sdělil, že oni si to s žalovanou vyřídí. JUDr. [anonymizováno] následně někdo říkal, že tato částka přesahující ono uhrazení dluhu žalované v exekučním řízení měla být žalovanou používána na chod domácnosti pana [příjmení] (podrobněji viz odst. 46 rozsudku, k hodnocení věrohodnosti svědka [příjmení] rovněž viz odst. 46 rozsudku).

57. Z výše uvedeného je zřejmé, že v řízení nebylo prokázáno tvrzení žalované (přestože ji v tomto ohledu tížilo břemeno důkazní, o čemž ji soud opakovaně poučil, přičemž ji i poučil o následcích neunesení tohoto břemene), že bylo mezi panem [příjmení] a žalovanou sjednáno vícero dohod, na základě kterých žalovaná předala žalobci finanční částky v celkové výši [částka] (z čehož mělo ke dni [datum] zůstat neuhrazeno [částka]), které se měl pan [příjmení] zavázat po čase vrátit a že tedy ze zaslané částky [částka] představovala částka [částka], která se dostala do dispozice žalované, právě úhradu těchto půjček finančních prostředků ze strany žalované panu [příjmení]. Naopak bylo v řízení dokonce posledně uvedené tvrzení vyvráceno a soud tedy dospěl ke skutkovému závěru, že zaslaná částka [částka] uhrazení těchto tvrzených dřívějších půjček nepředstavovala. V řízení bylo totiž prokázáno, že ony finanční prostředky ve výši [částka] poskytl zesnulý pan [příjmení] žalované na úhradu jejího dluhu, který byl exekvován ve výše uvedeném exekučním řízení s tím, že očekával, že bude následně částka vrácena. Uvedené totiž vyplývá z výše podrobně rozvedených listinných důkazů, a to jak z komunikace JUDr. [anonymizováno] se soudním exekutorem (viz odst. 52 rozsudku), ve které JUDr. [anonymizováno] vystupující za žalovanou uvádí, že si žalovaná hodlá na uhrazení svého dluhu finanční prostředky půjčit, tak i ze samotné smlouvy o úvěru ze dne [datum], ve které je výslovně uvedeno, že úvěr je panem [příjmení] poskytnut mimo jiné na poskytnutí úvěru panem [příjmení] na úhradu závazků žalované vůči Mgr. M. [příjmenířešitele], přičemž k tomu lze uvést, že z pohledu soudu není žádný logický důvod, proč by tato skutečnost minimálně v této smlouvě byla uvedena nepravdivě. Uvedené pak i jednoznačně vyplývá z výslechu svědka [příjmení], ze kterého vyplynulo, že pan [příjmení] chtěl žalované pomoci, jak sám uvedl, což jednoznačně napovídá, že nešlo o žádné uhrazení dřívějšího dluhu pana [příjmení] (více viz odst. 56 rozsudku). Stejně tak uvedené vyplývá z výpovědi svědka [příjmení], která tedy rovněž vyvracela, že by mělo jít o úhradu půjčky poskytnuté žalovanou a naopak z ní vyplýval opak, tedy že šlo o půjčku pana [příjmení] žalované. Rovněž je pak třeba zopakovat a zdůraznit, že v řízení bylo prokázáno, že žalovaná již nejméně od konce roku 2010 dlužila finanční částku ve výši minimálně [částka] (a to paní [příjmenířešitele]), přičemž se soudu jeví naprosto nelogické a nedůvěryhodné, že by i za této situace byla schopna a rozhodla se půjčit částku v souhrnné výši [částka] třetí osobě. V neposlední řadě pak lze uvést, že by bylo skutečně zvláštní shodou okolností, kdyby k prosinci 2016 dlužil pan [příjmení] žalované skoro přesně stejnou částku (okolo [částka]), jako dlužila paní žalovaná paní [příjmenířešitele] (respektive, která po ní byla vymáhána ve výše uvedeném exekučním řízení, viz odst. 52 rozsudku). K listině ze dne [datum] (viz odst. 54 rozsudku) je pak třeba uvést, že i když je soud přesvědčen o její pravosti, není přesvědčen o její pravdivosti (minimálně úplné, viz i níže odst. 59 rozsudku). Ze shora uvedeného, zejména z naprosto opačně vyznívajících písemností ze dne [datum] a ze dne [datum], které rovněž pan [příjmení] podepsal (viz odst. 54 rozsudku), je totiž zřejmé, že pan [jméno] [příjmení] podepisoval naprosto protichůdná vyjádření, přičemž se lze domnívat (a vyplývá to z výpovědi svědka [příjmení], viz odst. 46 rozsudku), že tak činil pro to, že byl střídavě pod vlivem různých osob, které na něj v tomto smyslu působily (a to jednak tedy skupiny spojené s panem [příjmení] a jednak skupiny spojené s žalovanou). Z tohoto důvodu tedy soud nemohl ani jedné z výše uvedených protichůdně znějících listin podepsaných panem [příjmení] přikládat velkého významu. Ostatně v části týkající se oněch [částka] je listina ze dne [datum] i velmi nejasná a neurčitá a není z ní vůbec zřejmé, co je uvedenou formulací myšleno, zda tedy mělo jít o půjčky žalované, pana [příjmení], či obou. I slovo„ vlastně“ naopak může spíše napovídat, že to (minimálně původně) splátka půjček pana [příjmení] ve skutečnosti nebyla.

58. Na druhou stranu však v řízení nebylo prokázáno ani tvrzení žalobce (přestože jej v tomto ohledu tížilo břemeno důkazní, o čemž jej soud poučil, přičemž jej i poučil o následcích neunesení tohoto břemene, načež žalobce sám dokonce výslovně uvedl, že žádnými dalšími důkazy k prokázání tohoto tvrzení nedisponuje), že by byla mezi panem [příjmení] a žalovanou uzavřena jakákoliv konkrétní dohoda, kterou by se pan [příjmení] se žalovanou dohodli, že jí pan [příjmení] poskytne finanční prostředky, které mu pak následně žalovaná vrátí, když nebyly prokázány jakékoliv náležitosti této dohody, včetně formy jejího uzavření či data jejího uzavření a rovněž i vůbec jakýkoliv obsah této žalobcem tvrzené dohody.

59. Naopak ohledně částky [částka] soud dospěl na základě výše uvedeného ke skutkovému závěru, že tato částka byla skutečně (postupně) předána panu [příjmení]. Soud dospěl k tomuto závěru zejména na základě shora rozvedeného výslechu svědka [příjmení], ze kterého jednoznačně vyplynulo, že si pan [příjmení] hodlal půjčit finanční prostředky nejen na úhradu svého dluhu a na úhradu dluhu žalované, ale rovněž i proto, že potřeboval finanční prostředky na život, než prodá svůj dům (více viz odst. 56 rozsudku). Rovněž z něj i vyplynulo, že částka [částka] byla ve výsledku skutečně na potřeby pana [příjmení] spotřebována. Soudu se skutečně uvedený závěr jeví logickým, jelikož je v souladu i s výše uvedenými zjištěními učiněnými z listinných důkazů, zejména tedy s výší dluhu žalované v exekučním řízení, který činil částku právě okolo [částka] (viz odst. 52 rozsudku). Soudu se tedy ve výsledku jeví naprosto logickým, že si pan [příjmení] hodlal půjčit a půjčil částku na úhradu svého dluhu, dále částku [částka] na úhradu dluhu žalované, a konečně tedy částku [částka] na pokrytí svých osobních výdajů do doby, než prodá onen svůj dům. Uvedený závěr pak podporuje i obsah listiny ze dne [datum] (i když z důvodů uvedených výše k této listině soud přistupuje nadmíru obezřetně), který je v části týkající se částky [částka] určitý a jednoznačný, na rozdíl právě od oné shora uvedené nejasné a neurčité části týkající se oné částky [částka]. Je pravdou, že svědek [příjmení] vypověděl, že mu bylo panem [příjmení] sděleno, že:„ z toho neviděl ani korunu“, avšak tato skutečnost na uvedeném skutkovém závěru soudu ve výsledku ničeho nezměnila, jelikož soud dospěl k závěru, že touto poznámkou měl pan [příjmení] na mysli pouze onu část finančních prostředků ve výši [částka]. 60. [příjmení] [jméno] [příjmení] nabyla na základě usnesení soudu ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], majetek zemřelého [jméno] [příjmení], [datum narození], když neodmítla dědictví zůstavitele a toto přijala. V tomto usnesení není předmětná zažalovaná pohledávka výslovně uvedena, ani není tímto rozhodnutím řešena. Žalobce byl usnesením Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], ustanoven správcem pozůstalosti po zemřelé [jméno] [příjmení] s tím, že toto rozhodnutí nabylo právní moci. Projednávaná žaloba byla žalované doručována tak, že byl dne [datum] učiněn pokus o její doručení, avšak žalovaná nebyla zastižena, a byla jí proto zanechána výzva, aby si zásilku vyzvedla, přičemž jelikož tak neučinila, byla jí zásilka dne [datum] vhozena do domovní schránky.

61. Jelikož, jak je podrobně rozebráno výše, v řízení nebylo prokázáno a bylo dokonce i vyvráceno tvrzení žalované, že ze zaslané částky [částka] představovala částka [částka] právě úhradu dřívějších půjček finančních prostředků ze strany žalované panu [příjmení] (podrobněji viz odst. 57 rozsudku) a na druhou stranu nebylo prokázáno ani tvrzení žalobce, že by byla mezi panem [příjmení] a žalovanou uzavřena jakákoliv konkrétní dohoda, kterou by se pan [příjmení] se žalovanou dohodli, že jí pan [příjmení] poskytne finanční prostředky, které mu pak následně žalovaná vrátí (podrobněji viz odst. 58 rozsudku), posoudil soud částku [částka], která se dostala do dispozice žalované, a kterou (navíc) pak žalovaná následně použila na úhradu svého dluhu, jako bezdůvodné obohacení žalované na úkor pana [jméno] [příjmení], jelikož podle ust. § 2991 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o. z.“ (které je třeba aplikovat s ohledem na přechodná ustanovení obsažená v o. z.) platí, že bezdůvodně se obohatí zvláště ten (mimo jiné), kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu.

62. Jelikož pak podle ust. § 2991 odst. 1. z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil, vznikla tímto obohacením povinnost žalované panu [jméno] [příjmení] tuto částku [částka] zaplatit.

63. Naopak část zažalované částky ve výši [částka] bezdůvodné obohacení žalované představovat nemůže, jelikož bylo v řízení prokázáno, že tyto finanční prostředky byly předány panu [příjmení] (viz odst. 59 rozsudku).

64. Jelikož pak následně pan [jméno] [příjmení] zemřel a dědictví po něm nabyla jako jediná dědička paní [jméno] [příjmení] (viz odst. 60 rozsudku), přešel na ni z tohoto důvodu i výše uvedený nárok (pohledávka) na zaplacení částky [částka], a žalovaná je tudíž povinna tuto částku žalobci jako správci pozůstalosti po zemřelé paní [jméno] [příjmení] uhradit.

65. Je přitom nerozhodné, že ve shora uvedeném usnesení o dědictví ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] není předmětná zažalovaná pohledávka výslovně uvedena, a tomuto argumentu žalované pro zamítnutí žaloby tudíž nelze přisvědčit. Podle ust. § 1475 odst. 1 o. z. je totiž dědické právo právo na pozůstalost (nebo na poměrný podíl z ní, což však není případ projednávané věci). Podle ust. § 1475 odst. 2 o. z. pak pozůstalost tvoří celé jmění zůstavitele, kromě práv a povinností vázaných výlučně na jeho osobu, ledaže byly jako dluh uznány nebo uplatněny u orgánu veřejné moci. Výše uvedená pohledávka na vydání bezdůvodného obohacení pak zcela jistě právem vázaným výlučně na osobu pana [příjmení] není. [příjmení] [jméno] [příjmení] tudíž nabyla na základě výše uvedeného usnesení o dědictví ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] celou pozůstalost po zesnulém [jméno] [příjmení], tedy i včetně výše uvedené pohledávky ve výši [částka], a to s účinností ke dni smrti tohoto zůstavitele (srov. ust. § 1670 o. z.).

66. Ze všech shora uvedených důvodů proto soud žalobě co do částky [částka] vyhověl a uložil žalované povinnost tuto částku žalobci zaplatit, a to v souladu s ust. § 1970 o. z. i spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně stanoveným v souladu s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Úrok z prodlení však soud žalobci přiznal až od [datum], jelikož žádná konkrétní (předžalobní) výzva k zaplacení předmětných finančních prostředků nebyla žalované zaslána, a soud za tuto výzvu tudíž považoval až samotnou žalobu, která byla doručena žalované dne [datum] (srov. ust. § 49 odst. 4 o. s. ř. a zejména i ust. § 41 odst. 3 věta první o. s. ř., které stanoví, že hmotněprávní jednání účastníka učiněné vůči soudu je účinné také vůči ostatním účastníkům, avšak teprve od okamžiku, kdy se o něm v řízení dozvěděli), a žalovaná byla proto v prodlení se zaplacením předmětných finančních prostředků až ode dne následujícího (srov. ust. 1958 odst. 2 o. z.). Soud stanovil žalované v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. delší, patnáctidenní, lhůtu ke splnění uložené povinnosti tak, aby měla žalovaná delší časový prostor předmětnou částku uhradit. Ve zbývající části pak soud žalobu ze shora uvedených důvodů zamítl.

67. Pro úplnost soud uvádí, že je možné a dokonce spíše i pravděpodobné, že žalovaná panu [příjmení] nějaké relativně drobnější částky (v neprokázané výši, což je třeba znovu zdůraznit) v minulosti půjčila (viz i odst. 55 rozsudku). V řízení však bylo, jak soud znovu opakuje prokázáno, že ona výše uvedená zaslaná částka [částka] nepředstavovala úhradu jakýchkoliv dřívějších půjček poskytnutých žalovanou panu [příjmení] (a že ji tedy za jakoukoliv takovouto úhradu pan [příjmení] ani částečně nepovažoval), jelikož bylo prokázáno, že tyto finanční prostředky poskytl zesnulý pan [příjmení] žalované na úhradu jejího dluhu, který byl exekvován ve výše uvedeném exekučním řízení s tím, že očekával, že budou následně vráceny. Výše zmíněné možné drobnější půjčky v neprokázané výši pak žalovaná nijak na svůj shora rozebraný dluh ve výši [částka] (představující její bezdůvodné obohacení) nikdy nezapočetla, a proto platí, že i kdyby byly v řízení nějaké konkrétní drobnější půjčky prokázány, stejně by to na rozhodnutí soudu nemělo vliv. Toto však soud, jak lze zopakovat, uvádí skutečně pouze pro úplnost, jelikož v řízení nebylo s dostatečně potřebnou mírou pravděpodobnosti prokázáno poskytnutí jakékoliv půjčky ze strany žalované panu [příjmení].

68. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 2 o. s.ř. Žalobce byl ve věci úspěšný co do částky [částka] a úroku z prodlení ve výši [částka] (představující k datu vyhlášení rozsudku kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení), celkem tedy co do 67 % předmětu řízení, žalovaná pak co do částky [částka] a úroku z prodlení ve výši [částka] (představující k datu vyhlášení rozsudku kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] a ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení), celkem tedy co do 33 % předmětu řízení. Žalobce má proto právo na náhradu 34 % svých nákladů řízení. Soud ve věci přiznal žalobci náhradu nákladů řízení i přes absenci konkrétní předžalobní výzvy, jelikož žalovaná svůj dluh nezaplatila ani po doručení žaloby, a proto tedy nebylo důvodu žalobce za nezaslání konkrétní předžalobní výzvy sankcionovat, jelikož by její zaslání stejně vzniku soudního sporu nezabránilo, a to více v situaci, kdy žalobce již žalovanou na možnost existence dluhu před zahájením řízení upozornil (viz odst. 13 rozsudku), a žalovaná přesto k uhrazení dluhu nepřistoupila (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp.zn. [spisová značka]).

69. Tyto náklady žalobce pak sestávají z nákladů nezastoupené účastníka podle vyhl. č. 254/2015 Sb., tedy z paušální náhrady nákladů ve výši [částka] za každý z 20 úkonů, a to za žalobu, žádost o osvobození od soudních poplatků z [datum], vyjádření ze dne [datum], účast na jednání dne [datum] přesahujícím 2 hodiny (tj. jde o dva úkony), vyjádření ze dne [datum], účast na jednání dne [datum], účast na jednání dne [datum] přesahujícím 2 hodiny (tj. jde o dva úkony), vyjádření ze dne [datum], vyjádření ze dne [datum], vyjádření ze dne [datum], účast na jednání dne [datum] přesahujícím 4 hodiny (tj. jde o tři úkony), účast na jednání dne [datum], vyjádření ze dne [datum], účast na jednání dne [datum] přesahujícím 2 hodiny (tj. jde o dva úkony) a účast na jednání dne [datum], podle ust. § 1 odst. 3 a § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. Pro úplnost soud uvádí, že k paušální náhradě podle vyhl. č. 254/2015 Sb. se daň z přidané hodnoty nepřipočítává, jelikož k tomuto jednak není podklad v ust. § 137 odst. 3 o. s. ř., a jednak jelikož paušální náhrada podle vyhl. [číslo] 2015 nepodléhá pod předmět daně vymezený v ust. § 2 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. Celková výše nákladů činí tedy částku [částka]. V souladu s výše uvedeným má pak žalobce právo na náhradu 34 % těchto nákladů, má tedy právo na nahrazení celkem částky [částka] Lhůtu k zaplacení náhrady nákladů řízení stanovil soud v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. delší, patnáctidenní, aby měla žalovaná dostatek časového prostoru ji uhradit.

70. Jelikož byl žalobce v řízení usnesením Okresního soudu Praha - západ ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], v souladu s ust. § 138 odst. 1 o. s. ř. osvobozen od placení soudních poplatků a soud jeho žalobě částečně vyhověl, uložil soud v souladu s ust. § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, žalované povinnost zaplatit soudní poplatek v odpovídající výši [částka], představující 67 % (viz úspěch žalobce ve věci rozebraný v odst. 68 rozsudku) ze soudního poplatku za předmětné řízení stanoveného podle položky 1 sazebníku soudních poplatků.