13 C 436/2019

Plný text

Okresní soud Praha - západ rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Pacovským ve věci žalobce: osobní údaje žalobce IČO , sídlem adresa žalobkyně zastoupen Mgr. jméno příjmení , advokátem sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného zastoupen Mgr. jméno příjmení , advokátkou sídlem adresa o zaplacení částky částka s příslušenstvím a o vzájemné žalobě o zaplacení částky částka s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] a z částky [částka] od [datum] do [datum], a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení částky [částka] a zákonného úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], zamítá.

III. Vzájemná žaloba, kterou se žalovaný domáhá po žalobci zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zamítá.

IV. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení v částce [částka], a to k rukám zástupce žalobce do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalobce je povinen nahradit České republice 9,85 % nákladů řízení v částce a ve lhůtě, které budou stanoveny v samostatném usnesení, a to na účet Okresního soudu Praha - západ.

VI. Žalovaný je povinen nahradit České republice 90,15 % nákladů řízení v částce a ve lhůtě, které budou stanoveny v samostatném usnesení, a to na účet Okresního soudu Praha - západ.

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum]. Svou žalobu odůvodnil následovně. Účastníci uzavřeli dne [datum] pojistnou smlouvu o komplexním pojištění vozidla [anonymizováno] [číslo] (dále i jen:„ předmětná pojistná smlouva“). Žalovaný neuhradil předpis pojistného na období od [datum] do [datum] ve výši [částka] splatný dne [datum]. Pojištění následně zaniklo dne [datum] z důvodu pojistné událostí spočívající v odcizení pojištěného vozidla (dále i jen:„ vozidlo“). Zažalovaná částka se skládá z pojistného za havarijní pojištění ve výši [částka], které bylo po zániku pojištění doúčtováno do [datum], jelikož je toto pojistné vždy hrazeno za celé období, dále z pojistného za pojištění odpovědnosti ve výši [částka], které bylo po zániku pojištění doúčtováno do [datum] (tedy za 14 dní), jelikož toto pojištění má být hrazeno vždy jen za období do zániku pojištění, a dále z pojistného za pojištění ostatních rizik [částka], které bylo opět po zániku pojištění doúčtováno do [datum]. Konečně pak zažalovanou částku tvoří částka [částka] představující poplatek za upomínání, a to za upomínku o zaplacení pojistného za předchozí období, které bylo následně uhrazeno zápočtem, avšak až po datu jeho splatnosti.

2. Žalovaný se k žalobě vyjádřila následovně. Žalovaný (po upřesnění nároku žalobcem) nesporoval, že žalobci vznikl nárok na uhrazení částky [částka] představující zejména neuhrazené pojistné, jelikož tuto částku, na kterou žalobci nárok vznikl, žalovaný skutečně neuhradil. Žalobce však žalovanému neoprávněně v rozporu s pojistnou smlouvou odmítl vyplatit pojistné plnění za věci umístěné v odcizeném vozidle v celkové výši [částka] s tím, že tvrzeným důvodem bylo, že žalovaný neprokázal, že se nacházely v odcizeném vozidle (za které naopak žalovanému bylo vyplaceno pojistné plnění ve výši [částka]). Po poučení ze strany soudu žalovaný doplnil, že konkrétně byly spolu s vozidlem odcizeny žalovanému volně v kabině vozidla umístěné věci: držák na tablet v pořizovací hodnotě [částka], brýle značky Armani v pořizovací hodnotě [částka], látkový kabát značky Zara v pořizovací hodnotě [částka], nabíječka a adaptér v pořizovací hodnotě [částka], v kufru vozidla umístěné: mobilní tiskárna v pořizovací hodnotě [částka], taška značky Luis Vuitton v pořizovací hodnotě [částka], boty značky Nike v pořizovací hodnotě [částka], dres v pořizovací hodnotě [částka], v autopřihrádce vozidla umístěné: cdčka (v pouzdru) v pořizovací hodnotě [částka], pouzdro na cdčka v pořizovací hodnotě [částka], digitální fotoaparát značky Samsung v pořizovací hodnotě [částka] a parfém značky Armani v hodnotě [částka] (tyto věci někdy souhrnně i jen:„ předmětné věci“). Žalovaný měl tudíž vůči žalobci nárok na uhrazení celkové částky [částka], kterou žalovaný odvodil jako cenu předmětných věcí ke dni odcizení (přičemž k tomu lze uvést že následně po vypracování znaleckého posudku žalovaný akceptoval ceny podle tohoto posudku, avšak vzájemnou žalobu částečně zpět již nevzal), kterou žalovaný do výše zažalované částky [částka] započetl na toto žalobcem požadované plnění, a co do zbytku ve výši [částka] jej požadoval po žalobci uhradit vzájemnou žalobou, a to spolu s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.

3. Žalobce ke vzájemné žalobě uvedl, že je nesporné, že došlo k odcizení vozidla ve vlastnictví žalovaného. Po prošetření škodné události však dospěl žalobce k závěru, že požadavek žalovaného je neoprávněný, jelikož žalovaný neprokázal, že se předmětné věci skutečně nacházely ve vozidle v době odcizení a že je žalovaný jejich vlastníkem. Dále žalobce upozornil, že žalovaný uplatňuje vůči žalobkyni nárok z titulu havarijního pojištění, které je sice takzvaným škodovým pojištěním, nejedná se však o náhradu škody a pojištěný má proto jen takový nárok na plnění, který přesně plyne ze smluvních ujednání. Pojištění se tak v daném případě ani nevztahuje na všechny předmětné věci. Předmětné pojistné nebezpečí se řídí zvláštními pojistnými podmínkami pro doplňkové pojištění zavazadel H [číslo], přičemž například z čl. 6 odst. 1 písm. a) těchto podmínek vyplývá, že se pojištění nevztahuje mimo jiné na věci sloužící k výkonu povolání. Rozhodně tak nikdy nelze poskytnout žalovanému pojistné plnění za mobilní tiskárnu, na které podle jeho tvrzení tiskl faktury při dodání zboží. Obdobně výjimky z pojištění platí i pro cdčka a držák na tablet.

4. Ze shodných tvrzení účastníků soud zjistil, že účastníci uzavřeli dne [datum] předmětnou pojistnou smlouvu.

5. Ze shodných tvrzení účastníků soud rovněž zjistil, že předmětnou pojistnou událost upravují i zvláštní pojistné podmínky pro doplňkové pojištění zavazadel H [číslo] (dále i jen:„ zvláštní pojistné podmínky“).

6. Ze shodných tvrzení účastníků bylo dále soudem zjištěno, že vztah založený pojistnou smlouvou trval v období od [datum] do [datum].

7. Ze shodných tvrzení účastníků soud rovněž zjistil, že pojistné za zažalované období nebylo uhrazeno a že zde byla povinnost jej uhradit a rovněž tedy, že žalovanému vznikla povinnost zaplatit částku [částka] představující pojistné a poplatek za upomínku.

8. Ze shodných tvrzení účastníků soud rovněž zjistil, že došlo dne [datum] k odcizení vozidla žalovaného.

9. Z pojistné smlouvy soud zjistil, účastníci uzavřeli dne [datum] dohodu označenou jako pojistná smlouvu o komplexním pojištění vozidla [anonymizováno] [číslo] (tedy předmětnou pojistnou smlouvu), a to žalobce jako pojistitel a žalovaný jako pojistník, dále z ní soud zjistil, že předmětem této dohody bylo jako doplňkové pojištění i pojištění zavazadel, přičemž pojistným nebezpečím je mimo jiné i odcizení a spoluúčast je ve výši: 10% minimálně však [částka]. Dále si z této smlouvy soud potvrdil, že předmětné pojištění zavazadel upravují i zvláštní pojistné podmínky (H [číslo]).

10. Ze zvláštních pojistných podmínek pro doplňkové pojištění zavazadel bylo soudem zjištěno, že předmětem pojištění byli věci dopravované pojištěným vozidlem s tím, že jde o cestovní zavazadla a věci osobní potřeby, které si osoby cestující vozidlem vzaly na cestu a které jsou jejich majetkem nebo jsou jimi oprávněně užívány, dále že pojistným nebezpečím je mimo jiné i odcizení. Dále soud zjistil, že se pojištění nevztahuje mimo jiné na věci sloužící výkonu povolání, prodeji nebo jiné výdělečné činnosti (čl. 6 odst. 1 písm. a) podmínek), na krádež kožených a kožešinových oděvních svršku, elektroniky, foto a audiovizuální techniky, pokud nebyly v době krádeže uloženy v uzamčeném zavazadlovém prostoru vozidla nebo v uzamčeném zavazadlovém střešním boxu (čl. 6 odst. 1 písm. b) podmínek). Dále soud zjistil, že za odcizení zavazadel, která byla uložena v kabině (tzv. prostoru pro cestující) uzamčeného vozidla pojistitel neposkytne plnění přesahující částku [částka]. Dále pak soud zjistil, že v případě odcizení poskytne pojistitel plnění ve výši přiměřených nákladů na pořízení věci stejného druhu a kvality odpovídající stavu pojištěné věci bezprostředně před pojistnou událostí, přičemž následně odečte spoluúčast. Konečně soud zjistil, že zavazadlovým prostorem se rozumí prostor za poslední řadou sedadel určený pro přepravu zavazadel, který je zakrytý posuvnou roletou nebo pevným krytem zavazadlového prostoru, a dále se za něj považují taktéž uzavíratelné schránky ve vozidle.

11. Z oznámení o zániku pojistné smlouvy soud zjistil, že v něm žalobce sděluje žalovanému, že pojištění sjednané předmětnou pojistnou smlouvou zaniklo dne [datum] z důvodu pojistné události, a že z tohoto důvodu náleží pojistiteli pojistné do konce pojistného období, ve kterém pojistná událost nastala. Ze shodných tvrzení účastníků soud zjistil, že toto oznámení bylo žalovanému doručeno.

12. Z upomínky soud zjistil, že v tomto dopisu ze dne [datum] upomíná žalobce žalovaného o zaplacení dlužného pojistného ve výši [částka], a dále částky [částka] představující náklady spojené s vymáháním pojistného. Ze shodných tvrzení účastníků soud zjistil, že tato upomínka byla žalovanému doručena.

13. Z předžalobní upomínky bylo soudem zjištěno, že v tomto dopisu ze dne [datum] vyzývá žalobce žalovaného k úhradě zažalované částky [částka]. Ze shodných tvrzení účastníků soud zjistil, že tato výzva byla žalovanému doručena.

14. Z výpisu ze sazebníku nákladů bylo soudem zjištěno, že podle tohoto sazebníku činí poplatek za upomínku k zaplacení pojistného částku [částka].

15. Z protokolu o [anonymizováno] oznámení bylo soudem zjištěno, že dne [datum] podal žalovaný [anonymizováno] oznámení ve věci odcizení jeho vozidla, ke kterému mělo dojít dne [datum], a dále že žalovaný ten den na Policii ČR vypověděl, že ve vozidle bylo (mimo jiné) i 60 originálních cdček v pouzdru neznámé značky, držák na teblet, brýle značky Armani, osobní taška značky Louis Vuitton, boty [jméno] [příjmení] [jméno], italský dres, tiskárna značky CANON, adaptér USB, v kastlíku pak i malý digitální foťák značky Samsung. Již zde lze poznamenat, že soud však ze samotného tohoto protokolu nemohl učinit zjištění, že se všechny tyto věci v odcizeném vozidlu nacházely, jelikož jde pouze o výpověď samotného žalovaného.

16. Z úředního záznamu ze dne [datum] soud zjistil, že tohoto dne se žalovaný dostavil na Policii ČR, aby doplnil, že si vzpomněl, že v odcizeném vozidle měl ještě kabát značky Zara šedé barvy, parfém značky Armani a nabíječku k mobilnímu telefonu.

17. Z usnesení o odložení věci soud zjistil, že Policie ČR věc zahájenou na základě [anonymizováno] oznámení podaného žalovaným odložila, jelikož sice bylo prokázáno podezření ze spáchání [anonymizováno] činu, avšak nepodařilo se zjistit skutečnosti, které by odůvodňovaly zahájení trestního stíhání proti určité osobě.

18. Z přípisu o odmítnutí plnění bylo soudem zjištěno, že žalobce v tomto dopisu ze dne [datum] sděluje žalovanému, že proběhlo šetření škodné události spočívající v odcizení předmětných movitých věcí, přičemž však žalobce za tyto věci nevyplatí pojistné, jelikož podle žalobce žalovaný neprokázal, že tyto věci se skutečně nacházely v době odcizení ve vozidle, ani, že by byl žalovaný jejich vlastníkem. Z tohoto přípisu pak soud zjistil i samotnou skutečnost, že šetření škodné události spočívající v tvrzeném odcizení předmětných věcí skončilo dne [datum].

19. Z přípisu soud zjistil, že v něm žalobce opětovně sdělil žalovanému, že pojistné za tvrzeně odcizené předmětné věci vyplaceno nebude, jelikož podle žalobce žalovaný neprokázal, že tyto věci se skutečně nacházely v době odcizení ve vozidle, ani že by byl žalovaný jejich vlastníkem.

20. Z čestného prohlášení ze dne [datum] soud pouze zjistil, že žalovaný dne [datum] prohlásil, jaké movité věci mu byly odcizeny spolu s vozidlem, přičemž však soud z tohoto prohlášení nedospěl k žádnému skutkovému zjištění právě proto, že jde pouze o listinu vypracovanou samotným žalovaným.

21. Z účtu ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný si v tento den koupil tiskárnu značky Canon, a to za [částka], a dále digitální fotoaparát značky Samsung, a to za [částka].

22. Z účtu ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný si v tento den koupil parfém značky Armani, a to za [částka], brýle značky Armani, a to za [částka] a kabát značky Zara, a to za [částka].

23. Z účtu ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný si v tento den koupil sportovní dres, a to za [částka] a boty značky Nike, a to za [částka].

24. Z fotografie bylo soudem pouze zjištěno, že žalovaný někdy v minulosti disponoval s taškou neznámé značky.

25. Z předžalobní upomínky předchozí zástupkyně žalovaného týkající se vzájemné žaloby ze dne [datum] bylo soudem zjištěno, že žalovaný v tomto dopisu mimo jiné vyzval žalobce k uhrazení pojistného za škodu na vozidle a za odcizení movitých věcí v celkové částce [částka]. Ze shodných tvrzení účastníků soud zjistil, že tato výzva byla žalobci doručena.

26. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] soud ve výsledku neučinil žádná skutková zjištění, a to jednak z důvodu, že se soudu její výpověď jevila jako nepříliš spontánní. Je sice pravdou, jak uvádí strana žalovaná, že se obecně osobám určité události (například právě krádež) vryjí do mysli na dobu mnoha let a někdy i s překvapivými detaily, i přesto se však soudu jevil výčet věcí, o kterých svědkyně uvedla, že se nacházely ve vozidle, jako příliš přesný a detailní, když byla svědkyně (až na tiskárnu) schopna přesně uvést nejen jednotlivé věci, nýbrž i značky těchto věcí. Zejména je však třeba uvést, že šlo o výpověď matky žalovaného, tedy osoby natolik žalovanému blízké (což bylo i ze samotného průběhu výslechu více než zřejmé), že je evidentní, že má sama zájem na výsledku řízení, jelikož zájmy svého syna (logicky) považuje za rovnocenné zájmům svým. Právě uvedeným soud rozhodně nekonstatuje, že by svědkyně nutně snad uváděla nepravdu (ostatně se v mnohém shodovala s níže uvedeným svědkem), nýbrž právě a pouze to, že s ohledem na dva výše uvedené důvody soud přistoupil k její výpovědi obezřetně a ve výsledku z ní neučinil žádná skutková zjištění.

27. K výslechu svědka [jméno] [příjmení] je třeba nejprve uvést, že soud výpověď tohoto svědka hodnotí jako důvěryhodnou a hodnověrnou, svědek působil spontánně a výčet věcí, o kterých uvedl, že se nacházely v odcizeném vozidle, neuvedl v porovnání s výše uvedenou svědkyní zdaleka tak seznamovitě a detailně, neuvedl například zdaleka všechny značky předmětných věci, což se soudu jeví naprosto logickým. Zejména pak nejde o svědka natolik blízkého žalovanému, aby měl zájem na výsledku věci samé. Z výslechu tohoto svědka proto bylo soudem zjištěno, že žalovaný vozil ve vozidle v období, kdy mu bylo odcizeno (mimo věcí, které nejsou relevantní pro věc samu) svůj držák na tablet, voňavku, foťák, dres sportovního klubu [příjmení], boty značky Nike a nějaká originární cdčka, zhruba možná 80, možná 100 kusů, která se nacházela v klasickém obalu na cdčka. V kufru vozidla byla pak dále tiskárna, na které žalovaný v souvislosti s prodáváním kávy tiskl doklady. Dále soud zjistil, že kufr vozidla byl kryt deklem fungujícím jako roleta, který býval standardně zavřený.

28. Ze znaleckého posudku [číslo] ze dne [datum] a z dodatku k tomuto posudku ze dne [datum] doplněných a stvrzených výslechem znalce [jméno] [příjmení] soud zjistil, že znalec oceňoval předmětné věci podle stavu k datu odcizení předmětného vozidla. Vycházel tedy z ceny časové, kdy k ní dospíval tak, že stanovil ohledně každé věci cenu pořizovací, při jejímž stanovení znalec vycházel z cen dostupných na internetu (u věcí novějších) či případně z cen katalogových či bazarových (u věcí které se například již neprodávají), přičemž buď tedy dohledal přesnou pořizovací cenu toho daného výrobku, a pokud ne, vyšel ze srovnání pořizovacích cen srovnatelných výrobků na českém trhu. Znalec tedy nevycházel z pořizovacích cen tvrzených žalovaným. Následně pak znalec tuto pořizovací cenu upravil s ohledem na stáří dané konkrétní předmětné věci ke dni odcizení a z odpovídajícího fyzického opotřebení adekvátního typu dané věci a rovněž i z opotřebení morálního (což je zásadní zejména u elektroniky, kde cena jde v průběhu času právě z důvodu takzvaného„ morálního opotřebení“, způsobeného vydáním nových modelů daného výrobku, výrazně směrem dolů). K právě uvedenému soud uvádí, že hodnotil znalecký posudek jako přesvědčivý a zjištění jím výše uvedeným způsobem učiněná za odpovídající projednávané věci (k tomu viz i níže právní posouzení věci). Je pravdou, že písemné posudky byly poněkud strohé, při svém výslechu (který je vždy primárním a zásadním způsobem provedení znaleckého posudku k důkazu) však znalec přesvědčivě a podrobně posudek vysvětlil, přičemž zejména osvětlil metodu, kterou použil pro zjištění cen předmětných věcí, když lze, jak je již uvedeno výše, příkladmo zdůraznit, že ani při stanovení pořizovacích cen znalec nevycházel z tvrzení žalovaného, nýbrž ze svých zjištění, což z pohledu soudu svědčí o naprosto správném zachovávání zásady nestrannosti znalce. Z právě popsaných důvodů proto soud z posudku a výslechu znalce zjistil následují ceny předmětných věcí podle jejich stavu ke dni odcizení vozidla, tedy dni [datum] Cena držáku na tablet činila částku [částka] Cena brýlí značky Armani pak částku [částka] Cena kabátu značky Zara pak částku [částka] Cena bot značky Nike pak částku [částka] Cena dresu pak částku [částka] Cena parfému značky Armani částku [částka] Cena pouzdra na cdčka pak částku [částka]. Dále pak cena digitálního fotoaparátu značky Samsung činila částku [částka], cena nabíječky a adaptéru pak částku [částka] a cena tašky značky Luis Vuitton pak částku [částka].

29. Na základě výše uvedeného soud dospěl k následujícím závěrům o skutkovém stavu, které na tomto místě uvádí v částech nejdůležitějších pro následné právní posouzení věci a rozhodnutí soudu, přičemž ve zbytku odkazuje na shora uvedená zjištění:

30. Účastníci uzavřeli dne [datum] dohodu označenou jako pojistná smlouva o komplexním pojištění vozidla [anonymizováno] [číslo] (tedy předmětnou pojistnou smlouvu), a to žalobce jako pojistitel a žalovaný jako pojistník, předmětem této dohody bylo jako doplňkové pojištění i pojištění zavazadel, přičemž pojistným nebezpečím bylo mimo jiné i odcizení a spoluúčast byla ve výši: 10%, minimálně však [částka]. Předmětné pojištění zavazadel upravují i zvláštní pojistné podmínky (H [číslo]), ve kterých bylo sjednáno, že předmětem pojištění byly věci dopravované pojištěným vozidlem s tím, že jde o cestovní zavazadla a věci osobní potřeby, které si osoby cestující vozidlem vzaly na cestu a které jsou jejich majetkem nebo jsou jimi oprávněně užívány, a rovněž, že pojistným nebezpečím je mimo jiné i odcizení. Dále v nich bylo sjednáno, že se pojištění nevztahuje mimo jiné na věci sloužící výkonu povolání, prodeji nebo jiné výdělečné činnosti (čl. 6 odst. 1 písm. a) podmínek), na krádež kožených a kožešinových oděvních svršku, elektroniky, foto a audiovizuální techniky, pokud nebyly v době krádeže uloženy v uzamčeném zavazadlovém prostoru vozidla nebo v uzamčeném zavazadlovém střešním boxu (čl. 6 odst. 1 písm. b) podmínek). Dále, že za odcizení zavazadel, která byla uložena v kabině (prostoru pro cestující) uzamčeného vozidla pojistitel neposkytne plnění přesahující částku [částka], a dále, že v případě odcizení poskytne pojistitel plnění ve výši přiměřených nákladů na pořízení věci stejného druhu a kvality odpovídající stavu pojištěné věci bezprostředně před pojistnou událostí, přičemž následně odečte spoluúčast. Konečně bylo pak v těchto podmínkách sjednáno, že zavazadlovým prostorem se rozumí prostor za poslední řadou sedadel určený pro přepravu zavazadel, který je zakrytý posuvnou roletou nebo pevným krytem zavazadlového prostoru, a dále se za něj považují taktéž uzavíratelné schránky ve vozidle. V sazebníku si pak účastníci ujednali, že poplatek za upomínku k zaplacení pojistného bude činit částku [částka]

31. Pojištění sjednané předmětnou pojistnou smlouvou zaniklo dne [datum] z důvodu pojistné události, kterou bylo odcizení vozidla, ke kterému došlo tohoto dne. Vztah založený předmětnou pojistnou smlouvou tedy trval v období od [datum] do [datum]. Pojistné za zažalované období nebylo uhrazeno, i když účastníky byla sjednána povinnost jej uhradit s tím, že žalovanému vznikla povinnost zaplatit žalobci částku [částka] představující pojistné a poplatek za upomínku. Žalobce žalovaného k zaplacení této částky vyzýval, v minulosti jej pak vyzýval i k zaplacení pojistného za období předcházející období zažalovanému.

32. Soud došel ke skutkovému závěru, že spolu s vozidlem byly žalovanému odcizeny i jeho držák na tablet, kabát značky Zara, boty značky Nike, dres [příjmení], parfém značky Armani, digitální fotoaparát značky Samsung a mobilní tiskárna značky Canon. Soud došel k tomuto skutkovému závěru na základě zjištění učiněných z účtenek žalovaného, ze kterých vyplývalo, že žalovaný si v období předcházejícím odcizení vozidla všechny tyto předmětné věci koupil (viz odst. 21 - 23 rozsudku) v kombinaci se zjištěními učiněnými z výslechu svědka [příjmení], že žalovaný ve vozidle v období, kdy mu bylo odcizeno, skutečně vozil držák na tablet, voňavku, foťák, dres sportovního klubu [příjmení], boty značky Nike a tiskárnu, na které žalovaný v souvislosti s prodáváním kávy tiskl doklady. Z výslechu svědka [příjmení] pak soud vzal za prokázané i to, že žalovanému bylo spolu s vozidlem odcizeno i pouzdro na cdčka. Ze samotné účtenky (viz odst. 22 rozsudku) pak soud vzal i za prokázané, že žalovanému byly spolu s vozidlem odcizeny i brýle značky Armani, které sice svědek [příjmení] neuvedl, ale které jsou z pohledu soudu typickou věci, která se vozí v automobilu prakticky pořád. V řízení naopak nebylo žalovaným (kterého v tomto tížilo důkazní břemeno, a který byl o něm a o následcích jeho neunesení důkladně soudem poučen) prokázáno, že by spolu s vozidlem byla žalovanému odcizena i taška značky Luis Vuitton. V řízení nebyl prokázán ani její nákup žalovaným (fotografie v odst. 24 nákup tašky této značky rozhodně neprokazuje), a ani svědek [příjmení] ji konkrétně nezmínil, jelikož pouze uvedl, že v autě bývala nespecifikovaná sportovní taška. Soud přitom nemohl vyjít pouze z tvrzení žalovaného učiněných na Policii ČR právě proto, že šlo pouze o tvrzení jednoho z účastníků řízení, ze shora uvedených důvodů (viz odst. 26 rozsudku) pak soud nevycházel ani z výpovědi svědkyně [příjmení]. Pro úplnost pak soud uvádí, i když i bez toho by bylo rozhodnutí soudu stejné (viz právní posouzení věci v odst. 42 rozsudku), že v řízení sice bylo, a to výslechem svědka [příjmení], prokázáno, že žalovanému byla odcizena i nějaká originární cdčka, při absenci jakéhokoliv dokladu o jejich nákupu však soud nemohl dospět ke zjištění, kolik přesně jich bylo (a ostatně ani, jaká přesně cdčka to byla), když zde bylo z výslechu svědka [příjmení] evidentní, že jejich počet naprosto odhaduje. Stejně tak soud jen pro úplnost uvádí (jelikož to nebylo pro rozhodnutí soudu ve výsledku rozhodné), že v řízení nebylo ani prokázáno, že by byla spolu s vozidlem odcizena žalovanému i nabíječka/adaptér, jelikož o ní nemluvil ani svědek [příjmení], ani nebyl prokázán její nákup žalovaným. Soud tedy pro přehlednost shrnuje, že v řízení bylo prokázáno, že z předmětných věcí byly žalovanému spolu s vozidlem odcizeny držák na tablet, kabát značky Zara, boty značky Nike, dres [příjmení], parfém značky Armani, digitální fotoaparát značky Samsung, mobilní tiskárna značky Canon, pouzdro na Cdčka a brýle [příjmení].

33. Cena předmětného držáku na tablet ke dni odcizení vozidla, tedy ke dni [datum], činila částku [částka] Cena brýlí značky Armani pak částku [částka] Cena kabátu značky Zara pak částku [částka] Cena bot značky Nike pak částku [částka] Cena dresu pak částku [částka] Cena parfému [příjmení] pak částku [částka], cena pouzdra na cdčka pak částku [částka] a cena digitálního fotoaparátu [anonymizováno] pak částku [částka] (více viz hodnocení znaleckého posudku a výslechu znalce v odst. 28 rozsudku).

34. Šetření škodné události spočívající v tvrzeném odcizení předmětných věcí skončilo dne [datum], přičemž žalobce odmítl žalovanému pojistné za tvrzené odcizení předmětných věcí uhradit.

35. Dohodu označenou jako pojistná smlouva o komplexním pojištění vozidla [anonymizováno] [číslo] (tedy předmětnou pojistnou smlouvu) soud posoudil jako pojistnou smlouvu podle ust. § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), podle jehož odst. 1. se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.

36. Ze shora uvedeného závěru o skutkovém stavu (viz zejména odst. 31 rozsudku) je přitom zřejmé, že žalovaný svou povinnost uhradit pojistné za zažalované období nesplnil, a proto vznikl žalobci nárok na zaplacení tohoto pojistného ve výši [částka] a rovněž i nárok na zaplacení poplatku za upomínku ve sjednané výši [částka], celkem tedy nárok ve výši [částka]. Vznik tohoto nároku i jeho nezaplacení ostatně žalovaný ani nepopíral, naopak dokonce i výslovně sám uváděl, že tento nárok skutečně vznikl, i že jej neuhradil, avšak započetl proti němu svou pohledávku z nevyplaceného pojistného plnění za tvrzené odcizení předmětných věcí nacházejících se v odcizeném vozidle.

37. Jelikož samotné odcizení vozidla bylo mezi účastníky nesporné, bylo pro rozhodnutí věci zásadní jednak, ohledně kterých z předmětných věcí bude v řízení prokázáno, že byly odcizeny spolu s vozidlem a jednak, které z nich podléhají předmětné pojistné smlouvě (zejména tedy na které z nich se vztahují shora popsané výjimky z pojištění, viz odst. 30 rozsudku).

38. Jak je přitom podrobně rozebráno výše (viz odst. 32 rozsudku), v řízení bylo prokázáno, že z předmětných věcí byly žalovanému spolu s vozidlem odcizeny držák na tablet, kabát značky Zara, boty značky Nike, dres [příjmení], parfém značky Armani, digitální fotoaparát značky Samsung, mobilní tiskárna značky Canon, pouzdro na cdčka a brýle značky Armani.

39. Z těchto věcí pak podle závěru soudu nespadají pod předmětné pojištění mobilní tiskárna značky Canon a digitální fotoaparát značky Samsung.

40. Mobilní tiskárnu značky Canon totiž žalovaný, jak vypověděl svědek [příjmení], používal v souvislosti se svou výdělečnou činností - prodejem kávy, což zcela nepochybně spadá pod výjimku stanovenou v čl. 6 odst. 1 písm. a) zvláštních pojistných podmínek, podle kterého se pojištění nevztahuje mimo jiné na věci sloužící výkonu povolání, prodeji nebo jiné výdělečné činnosti.

41. Ohledně digitálního fotoaparátu [značka automobilu] pak soud uzavřel, že ten spadá pod výjimku stanovenou čl. 6 odst. 1 písm. b) zvláštních pojistných podmínek, podle kterého se pojištění nevztahuje mimo jiné na krádež elektroniky, foto a audiovizuální techniky, pokud nebyly v době krádeže uloženy v uzamčeném zavazadlovém prostoru vozidla nebo v uzamčeném zavazadlovém střešním boxu. K tomu je třeba uvést, že fotoaparát se nacházel v autopřihrádce vozidla, který by sice splňoval definici zavazadlového prostoru ujednanou zvláštními pojistnými podmínkami, avšak nikoliv definici uzamčeného zavazadlového prostoru. K posledně uvedenému je pak třeba dodat, že soud nemohl přihlédnout k novému tvrzení žalovaného, že autopřihrádka byla v předmětném vozidla vybavena funkcí deaktivace servomotoru, která se spouštěla vždy při uzamčení vozidla, jelikož to bylo žalovaným uvedeno a prokazováno až po koncentraci řízení a tedy v rozporu s ust. § 118b odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), a soud k němu proto nemohl přihlédnout (a z tohoto důvodu nemohl ani provést důkaz sdělením servisu [anonymizováno] [obec] - [část obce]). Kdyby tomu tak nebylo, a kdyby tedy žalovaný uvedl a prokázal právě uvedené včas, digitální fotoaparát by naopak pod předmětné pojištění v daném případě spadal.

42. Pro úplnost pak lze uvést, že pod právě uvedenou výjimku by z naprosto stejných důvodů patřila i cdčka, přičemž zde je však třeba opětovně zdůraznit, že i kdyby tomu tak nebylo, na rozhodnutí věci by to ničeho nezměnilo, jelikož v řízení nebylo s dostatečnou jistotou prokázáno, kolik jich bylo odcizeno, ani jaká to cdčka měla být (více viz odst. 32 rozsudku).

43. Stejně tak lze pro úplnost uvést, že pod výjimku stanovenou čl. 6 odst. 1 písm. b) zvláštních pojistných podmínek by spadala zcela nepochybně i další předmětná věc, jejíž odcizení v řízení nebylo prokázáno, a to nabíječka/adaptér podle tvrzení žalovaného volně umístěná v kabině vozidla.

44. K argumentaci žalobce je pak třeba uvést, že držák na tablet soud za elektroniku na rozdíl od žalobce nepovažuje, a proto podle závěru soudu tato věc pod shora uvedenou výjimku stanovenou čl. 6 odst. 1 písm. b) zvláštních pojistných podmínek nespadá.

45. Ze všeho právě uvedeného je patrné, že žalovanému vznikl nárok na pojistné plnění za držák na tablet, kabát značky Zara, boty značky Nike, dres [příjmení], parfém značky Armani, pouzdro na cdčka a brýle [příjmení].

46. Žalovaný měl přitom podle zvláštních pojistných podmínek (srov. opět odst. 30 rozsudku) v případě odcizení nárok na pojistné plnění ve výši přiměřených nákladů na pořízení věci stejného druhu a kvality odpovídající stavu pojištěné věci bezprostředně před pojistnou událostí, (po odečtení spoluúčasti), přičemž však za odcizení věcí uložených v kabině vozidla, tedy v prostoru pro cestující, tedy držáku na tablet, brýlí značky Armani a kabátu značky Zara (viz i tvrzení žalovaného v odst. 2 rozsudku) mu nemá být poskytnuto plnění přesahující částku [částka].

47. Podle shora rozvedených zjištění učiněných znalcem (která jsou přesně přiléhavá právě rozvedené dohodnuté výši pojistného plnění), pak činí přiměřené náklady na pořízení věci stejného druhu a kvality odpovídající stavu pojištěné věci bezprostředně před pojistnou událostí u držáku na tablet částku [částka], po odečtení 10 % spoluúčasti tedy částku [částka], u brýlí značky Armani pak částku [částka], po odečtení 10 % spoluúčasti tedy částku [částka], u kabátu značky Zara částku [částka], po odečtení 10 % spoluúčasti tedy částku [částka], u bot značky Nike částku [částka], po odečtení 10 % spoluúčasti tedy částku [částka], u dresu [příjmení] částku [částka], po odečtení 10 % spoluúčasti tedy částku [částka], u parfému [příjmení] částku [částka], po odečtení 10 % spoluúčasti tedy částku [částka] a u pouzdra na cdčka pak částku [částka], po odečtení 10 % spoluúčasti tedy částku [částka].

48. Součet částek plnění za držák na tablet ([částka]), brýle značky Armani ([částka]) a kabát značky Zara ([částka]) však činí dohromady částku [částka], což přesahuje výše uvedené maximální plnění, a proto zde vznikl žalovanému nárok pouze na zaplacení plnění v této maximální výši [částka].

49. Celkem tak vznikl žalovanému nárok na pojistné plnění ve výši [částka] (= [částka] + [částka] [částka] + [částka] + [částka]).

50. Žalovaný přitom nárok na toto pojistné plnění (výslovně bez případného úroku, který požadoval připuštěnou změnou žaloby až z částky [částka], které se domáhal vzájemnou žalobou) započetl oproti výše uvedenému nároku žalobce na zaplacení částky [částka].

51. Tento nárok proto tímto započtením v souladu s ust. § 1982 o. z. co do částky [částka] zanikl, a žalobce má proto nárok pouze na zaplacení částky [částka].

52. Tento zánik přitom nastává podle ust. § 1982 odst. 2 věty druhé o. z. k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení. V projednávané věci se tak stalo splatností později vzniklého nároku na zaplacení pojistného plnění, která v souladu s ust. § 2 798 o. z., podle kterého platí, že není-li splatnost pojistného plnění ujednána, je splatné do patnácti dnů ode dne skončení šetření, nastala dne [datum] (šetření ukončeno dne [datum], srov. odst. 34 rozsudku). Z tohoto důvodu má žalobce i nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 9 % ročně za období předcházející, tedy za období od [datum] do [datum], z celé částky [částka] a následně, tedy od [datum] samozřejmě pouze z oné zbylé částky [částka].

53. Ze všech shora rozebraných důvodů proto soud žalobě vyhověl pouze co do částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] a z částky [částka] od [datum] do [datum], přičemž ve zbytku žalobcovu žalobu zamítl. Lhůtu k plnění pak soud stanovil v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. delší, patnáctidenní, aby měl žalovaný dostatek časového prostoru částku uhradit.

54. Ze shora podrobně rozebraných důvodů pak soud i zcela zamítl vzájemnou žalobu žalovaného, jelikož jí tedy bylo požadováno uhrazení pojistného plnění, na které žalovanému nárok nevznikl, jelikož tedy, jak soud podrobně rozebírá výše, žalovanému vznikl nárok pouze na uhrazení pojistného plnění ve výši [částka], který však zanikl výše uvedeným započtením.

55. O náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi účastníky rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 2 o.s. ř. Žalobce byl ve věci úspěšný co do [částka], částky [částka] (představující kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 9 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] a z částky [částka] od [datum] do [datum]), částky [částka] a částky [částka] (představující kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 9 % ročně z částky [částka] od [datum] do data vyhlášení rozsudku), celkem tedy co do částky [částka], tedy co do 90,15 % předmětu řízení (který činí i s kapitalizovanými úroky k datu vyhlášení rozsudku částku [částka]). Žalovaný pak co do částky [částka] a částky [částka] (představující kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 9 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum]), celkem co do částky [částka], tedy co do 9,85 % předmětu řízení. Žalobce má proto právo na náhradu 80,3 % svých nákladů řízení.

56. Náklady žalobce pak sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka], a dále z nákladů zastoupení advokátem, kdy žalobci náleží odměna stanovená podle § 6, § 7 a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. z tarifní hodnoty [částka] (srov. ust. § 513 o. z.) ve výši [částka] za každý ze 3 následujících úkonů právní služby učiněných před podáním vzájemné žaloby, a to za přípravu a převzetí zastoupení, sepis výzvy se základním právním a skutkovým stavem a sepis žaloby, respektive z tarifní hodnoty ve výši [částka] ve výši [částka] za každý z 5 následujících úkonů právní služby učiněných po podání vzájemné žaloby, a to za sepis vyjádření k vzájemné žalobě z [datum], účast na jednání dne [datum], účast na jednání dne [datum], sepis vyjádření ke znaleckému posudku ze dne [datum] a účast na jednání dne [datum], respektive v poloviční výši [částka] za každý ze 2 následujících úkonů právní služby učiněných po podání vzájemné žaloby, a to za účast na jednání dne [datum], a účast na jednání dne [datum], při kterých nedošlo k zahájení jednání ve věci samé (a to v souladu s ust. § 11 odst. 2 písm. g) a § 11 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb.). Soud nepřiznal žalobci náhradu nákladů za úkon - doplnění žaloby ze dne [datum], protože se nejednalo v kombinaci se žalobou o účelné uplatňování práva, jelikož byla v tomto upřesňována tvrzení obsažená v žalobě, přičemž je povinností každého žalobce, účelně se domáhající svého práva, aby všechna skutková tvrzení potřebná pro úspěch ve věci uvedl již v žalobě. Odměna tedy činí celkem částku [částka]. Dále pak náklady žalobce sestávají z paušální náhrady výdajů stanovené ust. § 13 odst. 1, 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v celkové částce [částka] za výše uvedených celkem 10 úkonů právní služby, a dále pak z daně z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovené ze shora uvedených částek, vyjma soudního poplatku, v částce [částka]. Celková výše nákladů činí tedy částku [částka]. V souladu s výše uvedeným má pak žalobce právo na náhradu 80,3 % těchto nákladů, má tedy právo na nahrazení celkem částky [částka] Lhůtu k zaplacení náhrady nákladů řízení stanovil soud v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. delší, patnáctidenní, aby měl žalovaný dostatek časového prostoru ji uhradit, s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. l o.s.ř.).

57. O náhradě nákladů, které vynaložil stát, rozhodl soud v souladu s ust. § 148 odst. 1 o.s.ř. podle výsledku řízení rozebraného v odst. 55 rozsudku, a proto uložil žalobci povinnost nahradit České republice 9,85 % nákladů řízení a žalovanému pak 90,15 % nákladů řízení. V souladu s ust. § 155 odst. 1 o.s.ř. bude pak konkrétní výše těchto nákladů stanovena v samostatném usnesení, a to z důvodu, že v době vyhlášení rozsudku nebyla zřejmá celková výše znalečného.