13 C 459/2020

Plný text

Okresní soud Praha - západ rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Pacovským ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně , zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení , sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného sídlem adresa žalované zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení , sídlem adresa , o zaplacení částky částka s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] a z částky [částka] od [datum] do zaplacení, dále náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši [částka], to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to k rukám zástupce žalobce do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhal po žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím, přičemž žalobu odůvodnil následovně. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva, na základě které se žalobce jako prodávající zavázal pro žalovaného jako kupujícího dodávat zboží dle potřeb žalovaného, za což mu žalovaný měl uhradit kupní cenu. Takto žalobce dodal žalovanému 256 kusů vánočních stromků a související zboží (chvojí, jmelí a stojany). Dne [datum] vystavil žalobce žalovanému fakturu na částku [částka] se splatností do [datum] za tuto dodávku, která byla žalovanému řádně doručena. Žalovaný však až dne [datum] zaplatil žalobci částku [částka]. Dne [datum] pak účastníci uzavřeli dohodu o posečkání s vymáháním a o splacení dluhu, kterou došlo k uznání dluhu žalovaného co do výše [částka] a co do právního titulu dluhu jakožto povinnosti žalovaného zaplatit za dodání vánočních stromků. Zároveň bylo učiněno nesporným, že žalovaný uhradil dne [datum] částku ve výši [částka] a byla stanovena lhůta k úhradě zbytku dluhu do [datum]. [příjmení] dluhu však uhrazen nebyl, a to ani přes výzvu zástupce žalobce.

2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že ji neuznává, přičemž své vyjádření odůvodnil tím, že namítl, že jednotlivé zboží, které žalobce měl dodat podle předmětné žaloby, nebylo řádně předáno, a proto nedošlo k zaplacení jednotlivých faktur tak, jak žalobce uvádí ve své žalobě.

3. Jednání konané dne [datum] proběhlo v nepřítomnosti žalovaného a jeho zástupce, jelikož se zástupce žalovaného z jednání omluvil, přičemž souhlasil, aby jednání proběhlo v nepřítomnosti strany žalované.

4. Z faktury soud zjistil, že dne [datum] vystavil žalobce žalovanému fakturu označenou jako ST2190707 znějící na částku [částka], a to za dodávku zboží, které představovalo 256 kusů vánočních stromků a dále za chvojí, jmelí a 6 stojanů na vánoční stromky, přičemž splatnost faktury je [datum].

5. Z listiny označené jako„ poslední upomínka“ bylo soudem zjištěno, že v tomto dopisu žalobce vyzývá žalovaného k uhrazení nezaplacené částky [částka] za dodané vánoční stromky.

6. Z dohody o posečkání s vymáháním dluhu a o splacení dluhu soud zjistil, že se v této dohodě z [datum] žalobce jako věřitel se žalovaným jako dlužníkem společně uvedli, že žalobce prováděl pro žalovaného dílo spočívající v dodání vánočních stromků, v souvislosti s čímž vznikla žalovanému povinnost zaplatit dohodnutou cenu díla ve výši [částka] splatnou na základě faktury č. ST2190707 do [datum]. Žalovaný v dohodě dále uvedl, že tento dluh uznává co do výše [částka] a co do důvodu zaplatit na základě faktury č. ST2190707 za služby spočívající v dodání stromků a zavázal se tento dluh uhradit, a to nejpozději do [datum]. Dále soud z této dohody zjistil, že je na ní dále rukou napsáno, že dne 7. 5. byla uhrazena částečná úhrada [částka].

7. Z předžalobní upomínky spisu soud zjistil, že v tomto dopisu zástupce žalobce vyzývá žalovaného k uhrazení nezaplacené částky [částka] s příslušenstvím za dodané vánoční stromky.

8. Z e-mailu včetně přiloženého dokumentu - oznámení o provedení příkazu k úhradě bylo soudem zjištěno, že dne [datum] zaslal žalovaný žalobci e-mail, jehož přílohou bylo potvrzení [právnická osoba], že žalovaný uhradil žalobci dne [datum] částku [částka]. Z tohoto potvrzení tedy rovněž soud zjistil i samotnou skutečnost, že dne [datum] žalovaný žalobci částku [částka] uhradil, a to pod variabilním symbolem [číslo].

9. Na základě výše uvedeného soud dospěl k následujícím závěrům o skutkovém stavu relevantnímu pro právní posouzení věci:

10. Dne [datum] vystavil žalobce žalovanému fakturu označenou jako ST2190707 znějící na částku [částka], a to za dodávku zboží, které představovalo 256 kusů vánočních stromků a dále za chvojí, jmelí a 6 stojanů na vánoční stromky, přičemž splatnost faktury byla [datum]. Dne [datum] žalovaný žalobci [příjmení] uhradil částku 100 000, a to pod variabilním symbolem [číslo]. V dohodě z [datum] označené jako dohoda o posečkání s vymáháním dluhu a o splacení dluhu žalobce jako věřitel se žalovaným jako dlužníkem společně uvedli, že žalobce prováděl pro žalovaného dílo spočívající v dodání vánočních stromků v souvislosti s čímž vznikla žalovanému povinnost zaplatit dohodnutou cenu díla [částka] splatnou na základě faktury č. ST2190707 do [datum]. Žalovaný v dohodě dále uvedl, že tento dluh uznává co do výše [částka] a co do důvodu zaplatit na základě faktury č. ST2190707 za služby spočívající v dodání stromků a zavázal se tento dluh uhradit, a to nejpozději do [datum].

11. Podle ust. § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), platí, že uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

12. K právě uvedenému je třeba uvést, že po uznání dluhu už není třeba prokazovat jeho existenci (vznik), ani jeho právní důvod, ani jeho trvání. Naopak tím, kdo musí tvrdit a prokazovat, že dluh vůbec nevznikl nebo zanikl, se v tomto případě stává dlužník.

13. V projednávané věci žalovaný v písemné formě platně uznal svůj dluh vůči žalobci a zavázal se jej uhradit do [datum]. Uznaný dluh je přitom v uznání jednoznačně specifikován tak, že je naprosto zřejmé, že jde o dluh zažalovaný (viz odst. 10 rozsudku). Žalovaný přitom uznal dluh co do výše ještě o [částka] přesahující výši zažalovanou. Soud má proto za to, že předmětný zažalovaný dluh v době uznání trval.

14. V řízení pak nebyl označen a tedy ani proveden jediný důkaz, který by tuto domněnku vyvracel a který by tedy prokazoval tvrzení žalovaného, že zboží nebylo řádně předáno (pročež dluh nevznikl). Soud přitom ani nemohl při jednání podle ust. § 118a odst. 3 o.s.ř. poučit žalovaného o výše uvedeném přenosu důkazního břemene a o tom, že toto břemeno žalovaný neunáší, jelikož se strana žalovaná z jednání omluvila s tím, že požádala o jednání ve své nepřítomnosti. V řízení pak bylo prokázáno (viz odst. 10 rozsudku), že žalovaný uhradil na uznaný dluh částku [částka], přičemž žalovaný ani netvrdil, že by na dluh uhradil něčeho nad rámec této částky. Soud měl proto i po provedeném dokazování za to, že uznaný dluh v zažalované výši [částka] stále trvá (existuje).

15. Soud proto podané žalobě jako důvodné vyhověl a stanovil žalovanému povinnost částku [částka] žalobci zaplatit, a to podle ust. § 514 a § 1970 o. z. ve spojení s ust. § 2 a § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. i s úrokem z prodlení a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši [částka] Lhůtu k plnění soud v souladu s ust. § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), stanovil třídenní 16. Pro úplnost soud uvádí, že vzhledem k výše uvedenému závěru se již nebylo třeba zabývat tím, zda žalovaný zažalovaný dluh rovněž uznal i částečnou úhradou ze dne [datum].

17. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky rozhodl soud v souladu s ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobci právo na jejich plnou náhradu, jelikož byl ve věci zcela úspěšný a jelikož soud shledal, že jsou zde dány důvody zvláštního zřetele hodné ve smyslu ust. § 142a odst. 2 o.s.ř. K tomu je třeba uvést, že ze skutkového závěru (viz odst. 10 rozsudku) je zřejmé, že žalobce se žalovaným o úhradě zažalované částky jednal a je tedy evidentní, že si žalovaný byl vědom toho, že zažalovanou částku dluží či minimálně, že ji hodlá žalobce uplatňovat. Soud by tedy přiznal plnou náhradu nákladů řízení, i kdyby nebyla předžalobní výzva vůbec zaslána (a proto nebylo hospodárné jednání jen kvůli prokazování jejího zaslání odročovat), jelikož jde podle názoru soudu o typický případ, kdy by se nemělo ust. § 142a o.s.ř. uplatňovat příliš rigidně, protože je naprosto zřejmé, že si žalovaný nároku žalobce musel být vědom, a podání žaloby proto pro něj nebylo překvapivé, přičemž význam ust. § 142a o. s. ř. je právě v zamezení oné překvapivosti. Pro úplnost pak lze uvést, že při vyčíslení náhrady nákladů řízení následně žalobce i zaslání předžalobní výzvy doložil.

18. Tyto náklady žalobce sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka], a dále z nákladů zastoupení advokátem, přičemž tyto sestávají z odměny stanovené podle § 6, § 7 a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši [částka] za každý z 5 úkonů právní služby vykonané advokátem, a to za převzetí a přípravu zastoupení, za sepis předžalobní upomínky, za sepis žaloby, za nahlížení do spisu ze dne [datum] a za účast na jednání dne [datum]. Soud nepřiznal žalobci náhradu nákladů za úkon - podání ze dne [datum], jednak jelikož se jednalo o krátkou žádost, a nikoliv tedy o úkon ve smyslu § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., přičemž v případě podmíněného návrhu na vydání rozsudku pro uznání se rovněž ani nejednalo o účelné uplatňování práva, jelikož k tomuto návrhu soud nemohl v souladu s ust. § 41a odst. 2 o. s. ř. přihlížet. Dále tyto náklady sestávají z paušální náhrady výdajů stanovené § 13 odst. 1, 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v celkové částce [částka] za výše uvedených 5 úkonů právní služby. Dále tyto náklady sestávají z náhrady za DPH, jejímž je zástupce žalobce plátcem, počítané ze shora uvedených částek vyjma soudního poplatku, ve výši [částka]. Celková výše nákladů žalobce tedy činí částku [částka], a soud proto přiznal žalobci právo na náhradu nákladů řízení v této výši. Lhůtu k plnění soud v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovil třídenní s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. l o.s.ř.).