13 C 461/2020

Plný text

Okresní soud Praha - západ rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Pacovským ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa žalobce a žalovaného zastoupena Mgr. jméno příjmení , LL.M., advokátem sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalobce a žalovaného zastoupen Mgr. jméno příjmení , advokátem sídlem adresa o určení vlastnického práva k nemovitým věcem,

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá, aby soud určil, že pozemek p. č. st. [číslo], jehož součástí je stavba [adresa] a pozemek p. [číslo] oba v [katastrální uzemí] a pozemek p. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba [adresa], v [katastrální uzemí], jsou součástí společného jmění manželů účastníků řízení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to k rukám zástupce žalovaného do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala určení, že pozemek p. č. st. [číslo], jehož součástí je stavba [adresa] a pozemek p. [číslo] oba v [katastrální uzemí] (dále i jen:„ pozemky v k.ú. Litovice“ či„ nemovité věci v k.ú. [anonymizováno]“) a pozemek p. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba [adresa] v katastrálním území Hořelice (dále i jen:„ pozemek v k.ú. [anonymizováno]“ či„ nemovitá věc v k.ú. [anonymizováno]“, všechny pozemky pak souhrnně i jen:„ předmětné pozemky“ či„ předmětné nemovité věci“), jsou součástí společného jmění manželů účastníků řízení. Žalobu odůvodnila následovně. Žalobkyně a žalovaný jsou bývalými manželi. Jejich manželství bylo uzavřeno dne [datum] v [anonymizováno] republice. Oba jsou občany [země]. Manželství bylo rozvedeno rozhodnutím soudu, které nabylo právní moci dne [datum]. Oba účastníci pobývají dlouhodobě na území České republiky. Jejich obvyklý pobyt je tedy v České republice. Společné jmění manželů účastníků řízení nebylo dosud vypořádáno. Účastníci nabyli za manželství předmětné pozemky, přičemž pozemky v k.ú. [anonymizováno] byly nabyty na základě kupní smlouvy ze dne [datum], pozemky v k.ú. [anonymizováno] pak na základě kupní smlouvy ze dne [datum]. Všechny předmětné pozemky byly koupeny z prostředků náležejících do společného jmění manželů a jsou tedy součástí tohoto společného jmění. V nemovitých věcech v k.ú. [anonymizováno] byla vedena rodinná domácnost účastníků řízení. Manželský majetkový režim účastníků řízení nebyl modifikován. Pravomoc a příslušnost Okresního soudu Praha - západ je dána podle ust. § 68 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém (dále jen„ z. m. p. s.“) ve spojení s ustanovením § 88 písm. b) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). Podle ust. § 49 odst. 3 z. m. p. s. ve spojení s ust. § 123 odst. 1 z. m. p. s. se společné jmění manželů účastníků řízení řídí českým právem. Podle ust. § 709 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanském zákoníku (dále jen „o. z.“), je součástí společného jmění manželů to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství. Předmětné pozemky se tudíž staly součástí společného jmění manželů. Jako jejich výlučný vlastník je však v katastru nemovitostí evidován žalovaný. S ohledem na princip materiální publicity zápisu v katastru nemovitostí má proto žalobkyně naléhavý právní zájem na určení, že jsou předmětné nemovité věci součástí zaniklého, avšak dosud nevypořádaného společného jměním manželů účastníků řízení.

2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že s ní nesouhlasí. Je pravdou, že předmětné pozemky byly pořízeny za trvání manželství, avšak byly zakoupeny za finanční prostředky získané darem od syna účastníků řízení, a proto nejsou součástí zaniklého avšak nevypořádaného společného jmění manželů, nýbrž jsou ve výlučném vlastnictví žalovaného. Peníze na pozemek v k.ú. [anonymizováno] koupený kupní smlouvou ze dne [datum] daroval syn žalovanému tak, že mu dne [datum] daroval částku [částka], dne [datum] stejnou částku [částka] a dne [datum] pak částku ve výši [částka]. [příjmení] dne, tedy [datum] pak žalovaný převedl na jiný svůj účet částku [částka] a současně hned z toho jiného účtu zaslal tuto částku [částka] na úhradu kupní ceny za pozemek v k.ú. [anonymizováno]. Na tuto transakci byla ještě kromě právě uvedené částky uhrazena záloha ve výši [částka] prostřednictvím realitní kanceláře, a to rovněž z finančních prostředků darovaných synem žalovaného. Peníze na pozemky v k.ú. [anonymizováno] koupené kupní smlouvou ze dne [datum] daroval syn žalovanému tak, že dne [datum] daroval žalovanému částku [částka], přičemž ještě téhož dne uhradil žalovaný z této částky částku [částka] jako zálohu na předmětné nemovité věci, následně dne [datum] daroval žalovanému jeho syn částku [částka], přičemž ještě téhož dne byla z této částky uhrazena částka [částka] na doplatek kupní ceny za pozemky v k.ú. [anonymizováno].

3. V replice na vyjádření žalovaného žalobkyně uvedla, že syn účastníků nikdy nevydělal tolik finančních prostředků, aby mohl darovat žalovanému finanční prostředky v takto vysokých částkách. Ve skutečnosti šlo o rodinné peníze, konkrétně tedy o peníze manželů, které byly pouze vedeny na účtu syna.

4. Ze shodných tvrzení účastníků soud zjistil, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum].

5. Ze shodných tvrzení účastníků soud dále zjistil, že oba účastníci jsou občany [země]

6. Ze shodných tvrzení účastníků bylo dále zjištěno, že manželství účastníků bylo pravomocně rozvedeno ke dni [datum].

7. Ze shodných tvrzení účastníků soud dále zjistil, že v katastru nemovitostí je u všech předmětných pozemků zapsán jako výlučný vlastník žalovaný.

8. Ze shodných tvrzení účastníků bylo dále zjištěno, že všechny předmětné pozemky byly nabyty za trvání manželství.

9. Ze shodných tvrzení účastníků soud rovněž zjistil, že kupní smlouvy ze dne [datum] a ze dne [datum] byly uzavřeny, přičemž ani jedna z nich nebyla podepsána žalobkyní, a ani v jedné z nich nebyla žalobkyně označena jako smluvní strana.

10. Z kupní smlouvy ze dne [datum] bylo soudem zjištěno, že tohoto dne uzavřela paní [jméno] [příjmení], jako prodávající a žalovaný jako kupující [číslo]) a pan [příjmení] [celé jméno žalovaného] jako kupující [číslo]) dohodu označenou jako smlouva kupní, ve které se mimo jiné dohodli, že prodávající prodává kupujícímu [číslo]), tedy žalovanému, pozemek parc. č. st. 758 v k.ú. [anonymizováno] a budovu [adresa] postavenou na pozemku parc. č. st. 758 v k.ú. [anonymizováno] (tedy nemovité věci, které v současnosti tvoří pozemek v k.ú. [anonymizováno]), dále že prodávající prodává kupujícímu [číslo]), panu [příjmení] [jméno] další pozemky, které nejsou předmětem tohoto řízení a konečně se strany dohody dohodly, že prodávající prodává kupujícímu [číslo]) soubor movitých věcí, za což se kupující zavázali uhradit prodávající kupní cenu, a to v částce [částka] za pozemek v k.ú. [anonymizováno], v částce [částka] za ony pozemky, které nejsou předmětem řízení a v částce [částka] za onen soubor movitých věcí. Dále se strany dohodly, že kupující [číslo]), tedy žalovaný a kupující [číslo]) uhradí celkovou kupní cenu představující součet výše uvedených částek tak, že první splátka ve výši [částka] byla již před podpisem této dohody uhrazena v hotovosti k rukám zprostředkovatele - Realitní kanceláře [právnická osoba], přičemž dle prohlášení kupujících se část ve výši [částka] považuje za úhradu kupní ceny za ony převáděné ostatní pozemky, které nejsou předmětem řízení a část ve výši [částka] se považuje za první splátku kupní ceny za pozemek v k.ú. [anonymizováno]. Druhá splátka kupní ceny za pozemek v k.ú. Hořelice ve výši [částka] a celá kupní cena za převáděný soubor movitých věcí ve výši [částka], tj. celkem částka ve výši [částka], bude kupujícím [číslo]) do 15 dnů po podpisu této dohody složena na bankovní účet č. [bankovní účet]. Dále soud z této dohody zjistil, že je podepsána paní [jméno] [příjmení] jako prodávající a žalovaným jako kupujícím [číslo]) a panem [příjmení] [celé jméno žalovaného] jako kupujícím [číslo]) a rovněž z této dohody potvrdil, že tato dohoda není podepsána žalobkyní.

11. Z kupní smlouvy ze dne [datum] bylo soudem zjištěno, že tohoto dne uzavřela společnost [právnická osoba] jako prodávající a žalovaný jako kupující dohodu označenou jako kupní smlouva, ve které se dohodli, že prodávající prodává kupujícímu pozemky v k.ú. [anonymizováno], a to za kupní cenu ve výši [částka], přičemž tato kupní cena byla kupujícím, tedy žalovaným, uhrazena tak, že první část kupní ceny ve výši [částka] byla uhrazena bankovním převodem na základě rezervační smlouvy uzavřené dne [datum] a připsána dne [datum] na depozitní účet společnosti [právnická osoba] a druhá část ve výši [částka] byla kupujícím, tedy žalovaným, uhrazena před podpisem této dohody na účet advokátní úschovy č.ú. [bankovní účet]. Dále soud z této dohody zjistil, že tato dohoda je podepsána osobou jednající za společnost [právnická osoba] a žalovaným. Rovněž z této dohody potvrdil, že tato dohoda není podepsána žalobkyní.

12. Z kopie darovací smlouvy datované dnem [datum] bylo soudem pouze zjištěno, že podle této kopie měl tohoto dne pan [příjmení] [celé jméno žalovaného] jako dárce a žalovaný jako obdarovaný uzavřít dohodu, ve které se dárce zavázal poskytnout obdarovanému peněžitý dar ve výši [částka], a to tak, že se jej zavázal uhradit na účet žalovaného č.ú. [bankovní účet], a to nejpozději do 7 dnů od podpisu této dohody. Ve výsledku však soud z této listiny neučinil žádná skutková zjištění, a to z důvodu popsaných níže v odstavci 66 rozsudku.

13. Z darovací smlouvy datované dnem [datum] bylo soudem pouze zjištěno, že podle této kopie měl tohoto dne pan [příjmení] [celé jméno žalovaného] jako dárce a žalovaný jako obdarovaný uzavřít dohodu, ve které se dárce zavázal poskytnout obdarovanému peněžitý dar ve výši [částka], a to tak, že se jej zavázal uhradit na účet žalovaného č.ú. [bankovní účet], a to nejpozději do 7 dnů od podpisu této dohody. Ve výsledku však soud z této listiny neučinil žádná skutková zjištění, a to z důvodu popsaných níže v odstavci 66 rozsudku.

14. Z darovací smlouvy datované dnem [datum] bylo soudem pouze zjištěno, že podle této kopie měl tohoto dne pan [příjmení] [celé jméno žalovaného] jako dárce a žalovaný jako obdarovaný uzavřít dohodu, ve které se dárce zavázal poskytnout obdarovanému peněžitý dar ve výši [částka], a to tak, že se jej zavázal uhradit na účet žalovaného č.ú. [bankovní účet], a to nejpozději do 7 dnů od podpisu této dohody. Ve výsledku však soud z této listiny neučinil žádná skutková zjištění, a to z důvodu popsaných níže v odstavci 66 rozsudku.

15. Z darovací smlouvy datované dnem [datum] bylo soudem pouze zjištěno, že podle této kopie měl tohoto dne pan [příjmení] [celé jméno žalovaného] jako dárce a žalovaný jako obdarovaný uzavřít dohodu, ve které se dárce zavázal poskytnout obdarovanému peněžitý dar ve výši [částka], a to tak, že se jej zavázal uhradit na účet žalovaného č.ú. [bankovní účet], a to nejpozději do 7 dnů od podpisu této dohody. Ve výsledku však soud z této listiny neučinil žádná skutková zjištění, a to z důvodu popsaných níže v odstavci 66 rozsudku.

16. Z darovací smlouvy datované dnem [datum] bylo soudem pouze zjištěno, že podle této kopie měl tohoto dne pan [příjmení] [celé jméno žalovaného] jako dárce a žalovaný jako obdarovaný uzavřít dohodu, ve které se dárce zavázal poskytnout obdarovanému peněžitý dar ve výši [částka], a to tak, že se jej zavázal uhradit na účet žalovaného č.ú. [bankovní účet], a to nejpozději do 7 dnů od podpisu této dohody. Ve výsledku však soud z této listiny neučinil žádná skutková zjištění, a to z důvodu popsaných níže v odstavci 66 rozsudku.

17. Z mimořádného výpisu z účtu ze dne [datum] soud zjistil, že tohoto dne byla na účet žalovaného [číslo] z účtu č. [bankovní účet] pana [příjmení] [celé jméno žalobce] zaslána jednak částka [částka] s popisem„ oplata-6“, a jednak částka [částka] s popisem„ oplata-7“.

18. Z mimořádného výpisu z účtu ze dne [datum] bylo soudem zjištěno, že tohoto dne byla na účet [číslo] žalovaného z účtu č. [bankovní účet] pana [příjmení] [celé jméno žalobce] zaslána jednak částka [částka] s popisem„ oplata-8“, a jednak částka [částka] s popisem„ oplata-10“.

19. Z mimořádného výpisu z účtu ze dne [datum] bylo soudem zjištěno, že tohoto dne jednak byla na účet [číslo] žalovaného zaslána z účtu č. [bankovní účet] pana [příjmení] [celé jméno žalobce] částka [částka] s popisem„ oplata [číslo]“, a jednak byla z tohoto účtu žalovaného zaslána na jiný účet žalovaného č. [bankovní účet] částka [částka].

20. Z mimořádného výpisu z účtu [číslo] bylo soudem zjištěno, že dne [datum] byla z tohoto účtu žalovaného zaslána částka [částka] na účet č. [bankovní účet] s popisem„ dom pokupka“.

21. Z mimořádného výpisu z účtu ze dne [datum] soud zjistil, že tohoto dne byla jednak na účet žalovaného [číslo] zaslána z účtu č. [bankovní účet] pana [příjmení] [celé jméno žalobce] částka [částka] a jednak byla z tohoto účtu žalovaného zaslána na účet č. [bankovní účet] částka [částka] s popisem„ [anonymizována tři slova]“.

22. Z mimořádného výpisu z účtu ze dne [datum] bylo pak soudem zjištěno, že tohoto dne byla jednak na účet [číslo] žalovaného zaslána z účtu č. [bankovní účet] pana [příjmení] [celé jméno žalobce] zaslána částka [částka] a jednak byla z tohoto účtu žalovaného na účet č. [bankovní účet] zaslána částka [částka] s popisem„ [příjmení] [jméno]“.

23. Ze shodných tvrzení účastníků soud zjistil, že žalovaný byl v roce 2010 v Kazachstánu prověřován pro možné podezření ze spáchání trestné činnosti a že předmětné řízení bylo zastaveno ještě ve fázi vyšetřování.

24. Z kupní smlouvy na prodej garážových stání dceři účastníků řízení a jejího překladu do českého jazyka bylo soudem zjištěno, že dne [datum] uzavřel žalovaný jako prodávající s paní [jméno] [příjmení] [celé jméno žalobce] jako kupující dohodu, ve které se dohodli, že prodávající prodává kupující nebytové prostory - parkoviště s objekty autoservisu a kavárnou o celkové ploše [výměra], nacházející se na pozemku o celkové ploše 0,244 ha ve městě [anonymizováno].

25. Ze smlouvy o nájmu nebytových prostor a překladu do českého jazyka soud zjistil, že dne [datum] uzavřeli dále paní [jméno] [příjmení] [celé jméno žalobce] jako pronajímatel a žalovaný jako nájemce dohodu, ve které se pronajímatel zavázal poskytnout nájemci bezplatně k dočasnému užívání nebytové prostory - parkoviště s objekty autoservisu a kavárnou o celkové ploše [výměra], nacházející se na pozemku o celkové ploše 0,244 ha ve městě [anonymizováno].

26. Z plné moci a jejího překladu do českého jazyka soud zjistil, že dne [datum] udělila žalobkyně žalovanému plnou moc k prodeji veškerého nemovitého majetku i s pozemkem nacházející se ve městě [anonymizováno].

27. Z výpisu z účtu bylo soudem zjištěno, že na účtu [číslo] pana [příjmení] [celé jméno žalobce], syna účastníků, se k [datum] nacházela částka [částka] a dále, že z tohoto účtu byly na účet žalovaného č. [bankovní účet] v období od ledna 2010 do října 2010 zasláno 11 plateb vždy v částce [částka] s popiskem„ oplata (tedy platba) 1 až 10“, přičemž„ oplata-1“ je uvedena dvakrát. Konečně pak soud zjistil a potvrdil, že dne [datum] byla na stejný účet žalovaného zaslána částka [částka] označená jako„ oplata [číslo]“.

28. Ze zápisu [číslo] ze zasedání představenstva [právnická osoba] a jeho překladu do českého jazyka bylo soudem zjištěno, že dne [datum] představenstvo této společnosti přijalo usnesení, ve kterém rozhodlo, že odkoupí vlastní akcie od svých akcionářů, mimo jiné od žalovaného, s tím, že úhrada akcií se provede na účet nemovitostí patřících do vlastnictví [právnická osoba] za smluvní ceny, a to mimo jiné parkoviště s objekty autoservisu a kavárnou ve městě [anonymizováno], jehož hodnota činí 7 118 738 tenge, celkem pak hodnota nemovitostí činí částku 76 586 000 tenge 29. Z pokladního dokladu bylo soudem zjištěno, že [právnická osoba], s.r.o. přijala dne [datum] od pana [příjmení] [celé jméno žalobce] částku [částka] představující rezervační poplatek za rodinný dům v [obec].

30. Ze smlouvy kupní ze dne [datum] včetně jejího překladu do českého jazyka s paní [příjmení] bylo soudem zjištěno, že tohoto dne uzavřel pan [příjmení] [jméno] [celé jméno žalovaného], tedy syn účastníků, jako prodávající a paní [příjmení] [jméno] [příjmení], jako kupující, dohodu, ve které se dohodli, že prodávající prodává a kupující kupuje v dohodě specifikovanou bytovou jednotku [číslo] umístěnou v bytovém domě [číslo] ve městě [anonymizováno], a to za kupní cenu [částka] tenge.

31. Z kupní smlouvy ze dne [datum] včetně překladu do českého jazyka s paní [příjmení] soud zjistil, že tohoto dne uzavřel pan [příjmení] [jméno] [celé jméno žalovaného], tedy syn účastníků, jako prodávající a paní [příjmení] [jméno] [příjmení], jako kupující, dohodu, ve které se dohodli, že prodávající prodává a kupující kupuje v dohodě specifikovanou bytovou jednotku [číslo] v bytovém domě [číslo] ve městě [anonymizováno], a to za kupní cenu [částka] tenge.

32. Z kupní smlouvy na nemovitost ze dne [datum] včetně překladu do českého jazyka bylo soudem zjištěno, že tohoto dne uzavřel [příjmení] [jméno] [celé jméno žalovaného], tedy syn účastníků, jako prodávající a [právnická osoba], jako kupující dohodu, ve které se dohodli, že prodávající prodává a kupující kupuje bytovou jednotku specifikovanou v dohodě, a to za kupní cenu v částce 29 004 000 tenge.

33. Z kupní smlouvy ze dne [datum] včetně překladu do českého jazyka bylo soudem zjištěno, že tohoto dne uzavřel [příjmení] [jméno] [celé jméno žalovaného], tedy syn účastníků, jako prodávající a pan [příjmení] [jméno] [příjmení], jako kupující dohodu, ve které se dohodli, že prodávající prodává a kupující kupuje bytovou jednotku [číslo] umístěnou v bytovém domě [číslo] ve městě [anonymizováno] specifikovanou v dohodě, a to za kupní cenu v částce 28 082 000 tenge.

34. Z dohody o převodu členských práv a povinností k družstevnímu bytu v České republice soud zjistil, že dne [datum] uzavřel pan [příjmení] [celé jméno žalovaného], tedy syn účastníků, jako převodce a pan [jméno] [příjmení] jako nabyvatel takto označenou dohodu, ve které se dohodli, že převodce převádí na nabyvatele členská práva a povinnosti vyplývající z členství převodce v družstvu specifikovaném v dohodě, a to za částku [částka].

35. Z výpisu z účtu bylo soudem zjištěno, že na účet pana [příjmení] [celé jméno žalobce] [číslo] byla dne [datum] zaslána částka [částka], a to od [právnická osoba].

36. Z výpisu z účtu bylo soudem zjištěno, že na účet pana [příjmení] [celé jméno žalobce] [číslo] byla dne [datum] zaslána částka [částka], a to z jiného účtu pana [příjmení] [celé jméno žalobce].

37. Z výpisu z účtu dolarového syna účastníků řízení soud zjistil, že v období od ledna 2010 do prosince 2012 byly na tento účet [číslo] převedeny částky v celkové výši [částka], a to zejména z jiného účtu pana [příjmení] [celé jméno žalobce].

38. Z výpisu z účtu korunového syna účastníků řízení bylo soudem zjištěno, že v období od ledna 2010 do prosince 2012 byly na tento účet [číslo] zaslány částky v celkové výši [částka] a že byly z něj odeslány částky v celkové výši [částka].

39. Z výpisu z eurového účtu pana [příjmení] [celé jméno žalobce] soud nezjistil nic relevantního ve věci.

40. Z výpisu z účtu žalovaného soud pouze zjistil, že k [datum] byl na tomto účtu [číslo] zůstatek finančních prostředků ve výši [částka].

41. Z výpisu z kurzovních lístků soud zjistil, že k [datum] byl kurz kazachstánského tenge k české koruně takový, že [anonymizováno] kazachstánských tenge se rovnalo [anonymizováno] korun, k [datum] pak takový, že 100 kazachstánských tenge se rovnalo [anonymizováno] korun a k [datum] pak takový, že 100 kazachstánských tenge se rovnalo [anonymizováno] korunám českým.

42. Z výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví] pro k.ú. [obec] soud zjistil, že syn účastníků pan [příjmení] [celé jméno žalovaného] je vlastníkem pozemku parc. č. St. 806, jehož součástí je stavba [adresa] rod. dům a pozemku parc. [číslo] vše v k.ú. [obec], které nabyl na základě smlouvy kupní ze dne [datum].

43. Z kupní smlouvy pak soud zjistil, že dne [datum] uzavřel pan [jméno] [příjmení], jako prodávající a pan [příjmení] [celé jméno žalovaného], jako kupující, dohodu, kterou prodávající prodal kupujícímu pozemek parc. č. St. [anonymizováno] a parc. [číslo] rozestavěnou budovu na pozemku parc. č. St. [anonymizováno] v k.ú. [obec] za celkovou částku [částka].

44. Z výpisu z katastru nemovitostí k [list vlastnictví] v k.ú. [obec] bylo soudem zjištěno, že syn účastníků pan [příjmení] [celé jméno žalovaného] je i vlastníkem pozemků parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], dále pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], dále pozemku parc. [číslo] vše v k.ú. [obec].

45. Z kupní smlouvy z [datum] bylo soudem zjištěno, že dne [datum] uzavřel pan [příjmení] [celé jméno žalovaného] jako kupující a Česká republika jako prodávající dohodu označenou jako kupní smlouva, kterou prodávající prodal kupujícímu pozemky par [číslo], parc. [číslo] vše v k.ú. [obec], a to za částku [částka].

46. Z dokladu o způsobu úhrady ceny z [datum] soud zjistil, že pozemky parc. [číslo] budovu [adresa] na pozemku parc. [číslo] budovu [adresa] na pozemku parc. [číslo] nabyl syn účastníků pan [příjmení] [celé jméno žalovaného] ve veřejné dražbě, a to za částku [částka].

47. Z výpisu z obchodního rejstříku [právnická osoba] soud zjistil, že syn účastníků pan [příjmení] [celé jméno žalovaného] byl od [datum] jednatelem této [právnická osoba], s.r.o., dále že v období od [datum] do [datum] a od [datum] do [datum] byl syn účastníků jediným společníkem této společnosti a že v období od [datum] do [datum] byl syn účastníků společníkem této společnosti s podílem 95 %.

48. Z výpisu z obchodního rejstříku společnosti [právnická osoba] bylo zjištěno, že syn účastníků pan [příjmení] [celé jméno žalovaného] byl od [datum] do [datum] jednatelem této společnosti a že v období od [datum] do [datum] byl společníkem této společnosti s obchodním podílem 25 %.

49. Z výpisu platných i neplatných údajů z obchodního rejstříku ve vztahu k panu [příjmení] [celé jméno žalobce] bylo pak zjištěno, že v letech 2010 a 2012 žalovaný v České republice nepůsobil v jiných společnostech, než v oněch uvedených v odst. 47 a 48 rozsudku.

50. Z výkazu zisků a ztrát [právnická osoba], s.r.o. bylo soudem zjištěno, že tato společnost měla v roce 2004 tržby [částka] a hospodařila se ztrátou - [částka]. V roce 2005 měla uvedená společnost tržby [částka] a hospodařila se ziskem [částka]. V roce 2006 měla uvedená společnost tržby [částka] a hospodařila se ziskem [částka]. V roce 2007 neměla uvedená společnost tržby a hospodařila se ztrátou - [částka]. V roce 2008 měla tržby [částka] a hospodařila se ztrátou - [částka]. V roce 2009 měla tržby [částka] a hospodařila se ztrátou - [částka]. V roce 2010 pak měla uvedená společnost tržby [částka] a hospodařila se ztrátou - [částka]. V roce 2013 měla uvedená společnost tržby [částka] a v období předcházejícím tomuto období pak neměla žádné tržby 51. Z výkazu zisků a ztrát společnosti [právnická osoba] bylo soudem zjištěno, že tato společnost neměla v roce 2013, a ani v období předcházejícím tomuto období žádné tržby a hospodařila se ztrátou - [částka].

52. Z listiny označené jako analýza příjmů syna účastníků včetně jejího překladu do jazyka českého bylo soudem zjištěno, že za období od dubna 2005 do září 2009 činila mzda syna účastníků, pana [příjmení] [celé jméno žalobce], v kazachstánské [právnická osoba] [anonymizováno] s.r.o. částku [anonymizována tři slova] tenge, což se rovná částce [částka], dále, že v období od září 2006 do dubna 2009 činila mzda [příjmení] [celé jméno žalobce] v kazachstánské [právnická osoba] s.r.o. částku [anonymizována tři slova] tenge, což se rovná [částka].

53. Z výslechu svědka [příjmení] [celé jméno žalobce] soud zjistil, že svědek je synem obou účastníků řízení, který má v současnosti blízký vztah k žalovanému, avšak problematický vztah se žalobkyní. Z důvodu právě uvedených vztahů svědka k účastníkům (tedy blízkého k žalovanému a přinejlepším neutrálního k žalobkyni) bylo třeba přistupovat k jeho výpovědi obezřetně, a aby z ní mohl soud učinit jakákoliv skutková zjištění, bylo třeba, aby byla v souladu s provedenými listinnými důkazy. Taktomu přitom v daném případě bylo, jelikož výpověď svědka se ve výsledku ukázala být v souladu s listinnými důkazy (a to zejména s listinnými důkazy uvedenými v odst. 30 až 34, ze kterých vyplynulo, že svědek v minulosti v letech 2007 až 2010 prodal vícero svých nemovitých věcí, jak sám při svém výslechu uvedl, avšak i s listinnými důkazy dalšími, viz např. níže). Z výslechu tohoto svědka tedy soud zjistil, že před 10 lety přijel žalovaný do České republiky, jelikož měl problémy v Kazachstánu. Přijel bez větších finančních prostředků, a svědek se proto rozhodl, že mu dá peníze na nákup předmětných nemovitých věcí. Začali vyhledávat nějaké možné, většinu toho zařizoval svědek, protože žalovaný neuměl česky. Našli pak postupně 2 nemovité věci, které pak koupil žalovaný za svědkovy peníze. Dům v [obec] (tedy nemovitá věc v k.ú. Hořelice) se kupoval za účelem bydlení, pak tam bydlel žalovaný a svědkova babička. Žalobkyně bydlela v Kazachstánu a do České republiky a do tohoto domu přijížděla a zase odjížděla. Při vybírání této nemovité věci žalobkyně i jezdila se svědkem a žalovaným (na rozdíl od oné druhé předmětné nemovité věci). Na tomto místě soud uvádí, že svědek se evidentně při své výpovědi snažil roli žalobkyně při výběru nemovité věci v k.ú. Hořelice upozadit, avšak jelikož sám vypověděl, že nemovité věci hledané za účelem bydlení žalobkyně rovněž s rodinou objížděla, a že pak v koupeném domě střídavě i pobývala, soud i jenom z této výpovědi uzavřel, že žalobkyně hodlala již v onom roce 2010 bydlet rovněž i v České republice, a to právě v nemovité věci v k.ú. [anonymizováno] (když tedy od daného období měla zcela evidentně dvě bydliště, jedno v České republice a jedno v [země]). Nemovitá věc v k.ú. [anonymizováno] se platila tak, že zde byla jednorázová částka v hotovosti, tedy záloha, pak nějakou částku chtěl realitní makléř a pak se platily ony hlavní částky. Zálohu platil svědek ze svých peněz (což ostatně i odpovídá pokladnímu dokladu uvedenému v odst. 29 rozsudku). Nemovité věci v k.ú. Litovice se kupovaly, jelikož žalovaný chtěl v České republice podnikat. Našli nějaký objekt v [anonymizováno] a svědek řekl žalovanému, že mu na to peníze dá a že to také koupí. Byla to rozestavěná stavba, žalovaný ji měl dokončit a začít zde podnikat. To však ve výsledku nevyšlo. Pak to musel převzít svědek a za peníze svědkovy společnosti nemovitost zrekonstruovat, přičemž teď zde svědek provozuje penzion. Dále soud z výslechu tohoto svědka zjistil, že svědek v minulosti prodal nějaké své nemovité věci v Kazachstánu, které tam levně nakoupil a dráž prodal. V současnosti má svědek stavební společnost v České republice, v minulosti měl stavební společnost v Kazachstánu a podnikal i tak, že dovážel stavební materiál do Kazachstánu i do Ruska. Žalovaný na svědka v minulosti napsal dům v [země]. Stejně tak na něj převedl nemovitost ve městě [anonymizováno], šlo o provozní budovu, starou továrnu. Dále soud z výpovědi svědka zjistil, že poznámka oplata znamená v češtině platba.

54. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] [jméno] bylo soudem zjištěno, že svědkyně je dcerou obou účastníků řízení, která má v současnosti velmi blízký vztah k žalobkyni, jelikož se vídají dvakrát až třikrát týdně a každý den si spolu telefonují a která zároveň v současnosti již nekomunikuje se žalovaným. Z důvodu právě uvedených vztahů svědkyně k účastníkům (tedy velmi blízkého k žalobkyni a přinejlepším neutrálního k žalovanému) bylo třeba přistupovat k její výpovědi obezřetně, a aby z ní mohl soud učinit jakákoliv skutková zjištění, bylo třeba, aby byla její výpověď v souladu s provedenými listinnými důkazy. Taktomu však u dané výpovědi v části, ve které svědkyně uváděla, že její bratr [příjmení] [celé jméno žalovaného] nedisponoval dostatečnými finančními prostředky, aby mohl darovat žalovanému částku [částka], nebylo, jelikož ta byla v rozporu s listinnými důkazy uvedenými v odst. 30 až 34, ze kterých vyplývá opak (viz právě odst. 30 až 34 rozsudku). Soud tedy z těchto důvodů neshledal výpověď této svědkyně jako dostatečně hodnověrnou, a proto z ní ve výsledku neučinil žádná skutková zjištění. Pro úplnost pak soud uvádí, že je samozřejmě možné, že svědkyně nevypovídala nepravdivě záměrně, nýbrž že pouze o skutečnosti, že její bratr vlastnil vícero nemovitých věcí, která následně prodal, nevěděla, což však ničeho na výše uvedeném nemění.

55. Z výslechu [anonymizována dvě slova] soud zjistil, že svědkyně je dcerou obou účastníků řízení, která má v současnosti velmi blízký vztah k žalobkyni, jelikož spolu hovoří každý den a která zároveň v současnosti již skoro nekomunikuje se žalovaným. Z důvodu právě uvedených vztahů svědkyně k účastníkům (tedy velmi blízkého k žalobkyni a přinejlepším neutrálního k žalovanému) bylo opět třeba přistupovat k její výpovědi obezřetně, a aby z ní mohl soud učinit jakákoliv skutková zjištění, bylo třeba, aby byla její výpověď v souladu s provedenými listinnými důkazy. Taktomu však u dané výpovědi v části, ve které svědkyně uváděla, že její bratr [příjmení] [celé jméno žalovaného] v roce 2010 nedisponoval dostatečnými finančními prostředky, aby mohl darovat žalovanému částku [částka], nebylo, jelikož ta byla v rozporu s listinnými důkazy uvedenými v odst. 30 až 34, ze kterých vyplývá opak (viz právě odst. 30 až 34 rozsudku). Soud tedy z těchto důvodů neshledal výpověď této svědkyně jako dostatečně hodnověrnou, a proto z ní ve výsledku neučinil žádná skutková zjištění. Pro úplnost pak soud uvádí, že je samozřejmě možné, že svědkyně nevypovídala nepravdivě záměrně, nýbrž že pouze o skutečnosti, že její bratr vlastnil vícero nemovitých věcí, která následně prodal, nevěděla, což však ničeho na výše uvedeném nemění.

56. Soud zamítl návrh na doplnění dokazování dotazem na [právnická osoba], s.r.o., jelikož jeho provedení nebylo třeba s ohledem na dostatečně prokázaný skutkový stav ostatními důkazy.

57. Soud dále zamítl návrh žalovaného na doplnění dokazování účastnickým výslechem žalovaného, a to jednak proto, že jeho provedení nebylo s ohledem na dostatečně prokázaný skutkový stav potřebné pro to, aby soud mohl věc rozhodnout a rovněž by jeho provedení bylo v rozporu se zásadou subsidiarity účastnických výslechů v řízení sporném (srov. ust. § 131 o. s. ř.).

58. Soud rovněž zamítl návrh na provedení dokazování vklady, na základě kterých byla vyhotovena analýza mezd syna účastníků řízení, jednak jelikož její provedení nebylo potřebné pro to, aby soud mohl věc rozhodnout, a to s ohledem na dostatečně prokázaný skutkový stav a rovněž s ohledem na princip hospodárnosti řízení, když je strana žalující soudu nepředložila spolu s touto analýzou.

59. Na základě výše uvedeného soud dospěl k následujícím závěrům o skutkovém stavu, které na tomto místně uvádí a shrnuje v bodech nejdůležitějších pro rozhodnutí soudu, přičemž ve zbytku odkazuje na shora podrobně rozvedená skutková zjištění:

60. Manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum], pravomocně rozvedeno bylo ke dni [datum]. Oba účastníci jsou občany Kazachstánu. Žalovaný byl v roce 2010 v Kazachstánu prověřován pro možné podezření ze spáchání trestné činnosti, předmětné řízení bylo zastaveno ještě ve fázi vyšetřování. Kvůli těmto problémům však přijel do České republiky, přičemž pan [příjmení] [celé jméno žalovaného], syn obou účastníků řízení, se rozhodl, že mu dá peníze na nákup nemovitých věcí v České republice.

61. Nemovitá věc v k.ú. Hořelice se kupovala za účelem bydlení, pak zde bydlel žalovaný a svědkova babička. Žalobkyně bydlela v Kazachstánu a do této nemovité věci v České republice přijížděla a zase odjížděla. Při jejím vybírání i žalobkyně jezdila se synem a žalovaným. Žalobkyně hodlala již v onom roce 2010 bydlet rovněž i v České republice, a to právě v nemovité věci v k. ú. Hořelice, když tedy od daného období měla zcela evidentně dvě bydliště, jedno v České republice a jedno v Kazachstánu (viz odst. 53 rozsudku). [právnická osoba] přijala dne [datum] od pana [příjmení] [celé jméno žalobce], syna obou účastníků řízení, částku [částka] představující rezervační poplatek za nemovitou věc v k.ú. Hořelice, přičemž pan [celé jméno žalovaného] tuto částku uhradil ze svých vlastních prostředků. Dne [datum] uzavřela paní [jméno] [příjmení], jako prodávající a žalovaný jako kupující [číslo]) a pan [příjmení] [celé jméno žalovaného] jako kupující [číslo]) dohodu označenou jako smlouva kupní, ve které se mimo jiné dohodli, že prodávající prodává kupujícímu [číslo]), tedy žalovanému, nemovitou věc v k.ú. [anonymizováno], dále že prodávající prodává kupujícímu [číslo]), panu [příjmení] [jméno] další pozemky, které nejsou předmětem tohoto řízení a konečně se strany dohody dohodly, že prodávající prodává kupujícímu [číslo]) soubor movitých věcí, za což se kupující zavázali uhradit prodávající kupní cenu, a to v částce [částka] za pozemek v k.ú. [anonymizováno], v částce [částka] za ony pozemky, které nejsou předmětem řízení a v částce [částka] za onen soubor movitých věcí. Dále se strany dohodly, že kupující [číslo]), tedy žalovaný, a kupující [číslo]) uhradí celkovou kupní cenu představující součet výše uvedených částek tak, že první splátka ve výši [částka] byla již před podpisem této dohody uhrazena v hotovosti k rukám zprostředkovatele - Realitní kanceláře [právnická osoba], přičemž dle prohlášení kupujících se část ve výši [částka] považuje za úhradu kupní ceny za ony převáděné ostatní pozemky, které nejsou předmětem řízení, část ve výši [částka] se považuje za první splátku kupní ceny za pozemek v k.ú. Hořelice. Druhá splátka kupní ceny za pozemek v k.ú. [anonymizováno] ve výši [částka] a celá kupní cena za převáděný soubor movitých věcí ve výši [částka], tj. celkem částka ve výši [částka], bude kupujícím [číslo]) do 15 dnů po podpisu této dohody složena na bankovní účet č. [bankovní účet] Dohoda je podepsána paní [jméno] [příjmení] jako prodávající a žalovaným jako kupujícím [číslo]) a panem [příjmení] [celé jméno žalovaného] jako kupujícím [číslo]). Žalobkyní tato dohoda podepsána není, ani v ní není žalobkyně označena jako smluvní strana. V katastru nemovitostí je u nemovité věci v k.ú. [anonymizováno] zapsán jako výlučný vlastník žalovaný.

62. Z účtu [číslo] pana [příjmení] [celé jméno žalobce] bylo na účet žalovaného č. [bankovní účet] v období od ledna 2010 do října 2010 zasláno 11 plateb vždy v částce [částka] s popiskem„ oplata (tedy platba) 1 až 10“, přičemž„ oplata-1“ je uvedena dvakrát, přičemž částky v této výši [částka] byly specificky zaslány mimo jiné dvakrát dne [datum] (označené jako„ oplata-6“, a„ oplata-7“) a dvakrát dne [datum] (označené jako„ oplata-8“, a„ oplata-10“). Dne [datum] pak byla z účtu [číslo] pana [příjmení] [celé jméno žalobce] na účet žalovaného zaslána částka [částka] s popisem„ oplata [číslo]. Téhož dne [datum] pak byla z tohoto účtu žalovaného zaslána na jiný účet žalovaného č. [bankovní účet] částka [částka]. Ve stejný den pak byla z tohoto účtu zaslána částka [částka] na účet č. [bankovní účet] s popisem„ dom pokupka“.

63. Nemovité věci v k.ú. Litovice se kupovaly, jelikož žalovaný chtěl v České republice podnikat. Našli se synem nějaký objekt v [anonymizováno] a syn řekl žalovanému, že mu na něj peníze dá a že jej také koupí. Dne [datum] uzavřela společnost [právnická osoba] jako prodávající a žalovaný jako kupující dohodu označenou jako kupní smlouva, ve které se dohodli, že prodávající prodává kupujícímu nemovité věci v k.ú. Litovice, a to za kupní cenu ve výši [částka], přičemž tato kupní cena byla kupujícím, tedy žalovaným, uhrazena tak, že první část kupní ceny ve výši [částka] byla uhrazena bankovním převodem na základě rezervační smlouvy uzavřené dne [datum] a připsána dne [datum] na depozitní účet společnosti [právnická osoba] a druhá část ve výši [částka] byla kupujícím, tedy žalovaným, uhrazena před podpisem této dohody na účet advokátní úschovy č.ú. [bankovní účet]. Tato dohoda je podepsána osobou jednající za společnost [právnická osoba] a žalovaným. Žalobkyní tato dohoda podepsána není, ani v ní není žalobkyně označena jako smluvní strana. V katastru nemovitostí je u nemovitých věcí v k.ú. [anonymizováno] zapsán jako výlučný vlastník žalovaný.

64. Dne [datum] byla jednak na účet žalovaného [číslo] zaslána z účtu č. [bankovní účet] pana [příjmení] [celé jméno žalobce] částka [částka], a jednak byla z tohoto účtu žalovaného zaslána na účet č. [bankovní účet] částka [částka] s popisem„ Zalog za dom“. Dne [datum] byla pak jednak na účet [číslo] žalovaného zaslána z účtu č. [bankovní účet] pana [příjmení] [celé jméno žalobce] částka [částka], a jednak byla z tohoto účtu žalovaného na účet č. [bankovní účet] zaslána částka [částka] s popisem„ [příjmení] [jméno]“.

65. Na účet pana [příjmení] [celé jméno žalobce] [číslo] byla dne [datum] zaslána částka [částka], a to od [právnická osoba] a dne [datum] pak částka [částka], a to z jiného účtu pana [příjmení] [celé jméno žalobce]. Dne [datum] uzavřel pan [příjmení] [celé jméno žalovaného] jako prodávající s třetí osobou jako s kupující dohodu, ve které se dohodli, že prodávající prodává této osobě v dohodě specifikovanou nemovitou věc, a to za kupní cenu [částka] tenge (tedy v dané době [částka], viz níže). Téhož dne pak pan [příjmení] [celé jméno žalovaného] jako prodávající uzavřel s jinou třetí osobou jako s kupující dohodu, ve které se dohodli, že prodávající prodává kupující v dohodě specifikovanou nemovitou věc, a to za kupní cenu [částka] tenge (tedy [částka], viz níže). Dne [datum] pak uzavřel pan [příjmení] [celé jméno žalovaného] jako prodávající s další třetí osobu jako kupující dohodu, ve které se dohodli, že prodávající prodává kupující v dohodě specifikovanou nemovitou věc, a to za kupní cenu v částce [anonymizována tři slova] tenge (tedy [částka], viz níže). Dne [datum] pak uzavřel pan [příjmení] [celé jméno žalovaného] jako převodce a třetí osoba jako nabyvatel dohodu označenou jako dohodu o převodu členských práv a povinností, ve které se dohodli, že převodce převádí na nabyvatele členská práva a povinnosti vyplývající z členství převodce v družstvu specifikovaném v dohodě, a to za částku [částka]. Dne [datum] pak pan [příjmení] [celé jméno žalovaného] jako prodávající uzavřel s další třetí osobu jako kupující dohodu, ve které se dohodli, že prodávající prodává kupujícímu v dohodě specifikovanou nemovitou věc, a to za kupní cenu v částce [anonymizována tři slova] tenge (tedy [částka], viz dále). K [datum] byl kurz kazachstánského tenge k české koruně takový, že [anonymizováno] kazachstánských tenge se rovnalo [anonymizováno] korun, k [datum] pak takový, že 100 kazachstánských tenge se rovnalo [anonymizováno] korunám českým a k [datum] pak takový, že [anonymizováno] kazachstánských tenge se rovnalo [anonymizováno] korun. V období od ledna 2010 do prosince 2012 byly na dolarový účet [číslo] pana [příjmení] [celé jméno žalobce] převedeny částky v celkové výši [částka], a to zejména z jiného účtu pana [příjmení] [celé jméno žalobce]. V období od ledna 2010 do prosince 2012 byly pak na korunový účet [číslo] pana [příjmení] [celé jméno žalobce] zaslány částky v celkové výši [částka] a byly z něj odeslány částky v celkové výši [částka]. Dne [datum] uzavřela třetí osoba jako prodávající a pan [příjmení] [celé jméno žalovaného], jako kupující, dohodu, kterou prodávající prodal v dohodě specifikované nemovité věci v k.ú. [obec] za částku [částka], jejichž vlastníkem je stále pan [příjmení] [celé jméno žalovaného]. Dne [datum] uzavřel pan [příjmení] [celé jméno žalovaného] jako kupující a Česká republika jako prodávající dohodu označenou jako kupní smlouva, kterou prodávající prodal kupujícímu další nemovité věci v k.ú. [obec], a to za částku [částka] Pan [anonymizováno] [celé jméno žalovaného] pak nabyl v k.ú. [obec] i další nemovité věci, a to ve veřejné dražbě za částku [částka], kterou uhradil dne [datum]. V letech 2010 a 2012 žalovaný v České republice působil pouze ve dvou společnostech. Od [datum] byl jednatelem [právnická osoba], s.r.o., v období od [datum] do [datum] a od [datum] do [datum] pak byl jediným společníkem této společnosti a v období od [datum] do [datum] byl společníkem této společnosti s podílem 95 %. Od [datum] do [datum] pak byl i jednatelem společnosti [právnická osoba], v období od [datum] do [datum] byl pak společníkem této společnosti s obchodním podílem 25 % [právnická osoba] měla v roce 2004 tržby [částka] a hospodařila se ztrátou - [částka]. V roce 2005 měla uvedená společnost tržby [částka] a hospodařila se ziskem [částka]. V roce 2006 měla uvedená společnost tržby [částka] a hospodařila se ziskem [částka]. V roce 2007 neměla uvedená společnost tržby a hospodařila se ztrátou - [částka]. V roce 2008 měla tržby [částka] a hospodařila se ztrátou - [částka]. V roce 2009 měla tržby [částka] a hospodařila se ztrátou - [částka]. V roce 2010 pak měla uvedená společnost tržby [částka] a hospodařila se ztrátou - [částka]. V roce 2013 měla uvedená společnost tržby [částka] a v období předcházejícím tomuto období pak neměla žádné tržby. [právnická osoba] neměla v roce 2013, a ani v období předcházejícím tomuto období žádné tržby a hospodařila se ztrátou - [částka]. Za období od dubna 2005 do září 2009 činila mzda syna účastníků, pana [příjmení] [celé jméno žalobce], v kazachstánské [právnická osoba] Kurylys-S s.r.o. částku 1 768 716 tenge, což se rovná částce [částka], v období od září 2006 do dubna 2009 pak činila mzda syna [příjmení] [celé jméno žalobce] v kazachstánské [právnická osoba] s.r.o. částku 1 231 360 tenge, což se rovná [částka].

66. Dále soud (i pro úplnost) uvádí, že v řízení nebylo prokázáno, že darovací smlouvy uvedené v odst. 12 až 16 rozsudku jsou pravé v tom smyslu, že by samotné listiny pocházely z roku 2010, respektive 2012 (tedy že by byly v těchto letech vyhotoveny), a proto z nich soud neučinil žádná skutková zjištění, což však ve výsledku kvůli shora popsanému prokázanému skutkovému stavu a jeho právnímu posouzení uvedenému níže ani nebylo pro soud rozhodující a potřebné pro to, aby soud mohl věc rozhodnout.

67. Rozhodným právem v projednávané věci je právo české, a to v souladu s ust. § 49 odst. 3 z. m. p. s., které stanoví, že majetkové poměry manželů se řídí právním řádem státu, ve kterém mají oba manželé obvyklý pobyt; jinak právním řádem státu, jehož jsou oba manželé občany; jinak českým právním řádem. V projednávané věci přitom oba účastníci mají, a již i v říjnu 2010 měli, obvyklý pobyt v České republice (když žalovaná měla bydliště dvě, jedno v České republice a jedno v [země] (viz odst. 61 rozsudku). Ve věci je třeba přitom aplikovat právě z. m. p. s., a to v souladu s přechodným ustanovením § 123 odst. 1 z. m. p. s., které stanoví, že vznik a existence právních poměrů a skutečnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, včetně volby práva, se posuzují podle dosavadních právních předpisů. Ustanovení tohoto zákona se použije i pro právní poměry vzniklé přede dnem nabytí jeho účinnosti, jestliže jsou trvalé dlouhodobé povahy a dochází v nich k opětovným nebo trvajícím jednáním účastníků a skutečnostem pro ně významným po dni nabytí jeho účinnosti, pokud jde o taková jednání a skutečnosti. Za poměry trvalé, respektive dlouhodobé povahy se považují např. právě poměry mezi manžely. V případě těchto poměrů se na ně použije od okamžiku nabytí účinnosti z. m. p. s. nová úprava v něm obsažená (srov. [příjmení], Petr. § 123 Přechodná ustanovení. In: [příjmení], [jméno] aj. Zákon o mezinárodním právu soukromém: Komentář (Systém ASPI). Nakladatelství Leges, Dostupné v Systému ASPI, komentář k ust. § 123 odst. 1). Pro úplnost pak soud uvádí, že při stanovení rozhodného práva na projednávanou věc nelze aplikovat Nařízení Rady č. 2016/1103 ze dne [datum] provádějící posílenou spolupráci v oblasti příslušnosti, rozhodného práva a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech majetkových poměrů v manželství, jelikož se v souladu s čl. 69 odst. 3. tohoto nařízení kapitola III. tohoto nařízení, upravující rozhodné právo, vztahuje pouze na manžele, kteří uzavřeli manželství nebo kteří určili právo rozhodné pro své majetkové poměry v manželství po 29. lednu 2019, což není případ projednávané věci (viz odst. 60 rozsudku).

68. Soud se nejprve při právním posouzení věci zabýval tím, zda je zde dán naléhavý právní zájem na požadovaném určení, přičemž dospěl k závěru, že tomu tak je, jelikož je v katastru nemovitostí veden jako výlučný vlastník všech předmětných pozemků žalovaný, a proto je požadované určení třeba, aby odstranilo žalobkyní tvrzený nesoulad mezi faktickým a zapsaným stavem, tedy aby bylo v případě úspěchu žalobkyně ve věci do katastru nemovitostí zapsáno, že předmětné pozemky pozemek jsou součástí zaniklého avšak nevypořádaného společného jmění.

69. Pro rozhodnutí věci pak bylo třeba zejména určit, zda byly předmětné pozemky součástí společného jmění manželů, či nikoliv.

70. Ust. § 143 odst. 1 písm. a) zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.“), které je třeba aplikovat, a to v souladu s přechodnými ustanoveními obsaženými v o. z., zejména s ust. § 3028 odst. 2 o. z., jelikož jde o vznik (vlastnického) práva vzniklého před nabytím účinnosti o. z., stanoví, že společné jmění manželů tvoří majetek nabytý některým z manželů nebo jimi oběma společně za trvání manželství, s výjimkou majetku získaného dědictvím nebo darem, majetku nabytého jedním z manželů za majetek náležející do výlučného vlastnictví tohoto manžela, jakož i věcí, které podle své povahy slouží osobní potřebě jen jednoho z manželů, a věcí vydaných v rámci předpisů o restituci majetku jednoho z manželů, který měl vydanou věc ve vlastnictví před uzavřením manželství a nebo jemuž byla věc vydána jako právnímu nástupci původního vlastníka.

71. Ust. § 144 obč. zák., které je třeba na projednávanou věc aplikovat, a to z důvodů uvedených v předchozím odstavci, pak stanoví, že pokud není prokázán opak, má se za to, že majetek nabytý a závazky vzniklé za trvání manželství tvoří společné jmění manželů.

72. Z této zákonem stanovené vyvratitelné domněnky a ze skutečnosti, že předmětné pozemky byly nabyty (na základě kupní smlouvy) za trvání manželství (viz odst. 60, 61 a 63 rozsudku) je zřejmé, že bylo v daném případě na žalovaném, který tvrdil onen výše uvedený„ opak“, tedy že i přesto, že byly pozemky nabyty za trvání manželství, součástí společného jmění manželů nikdy nebyly, aby toto své tvrzení prokázal. Konkrétně s ohledem na tvrzení žalovaného bylo na něm, aby prokázal, že předmětné pozemky byly nabyty za majetek náležející do výlučného vlastnictví žalovaného, a to tedy za finanční prostředky žalovaného, které žalovaný nabyl darem od syna (v důsledku čehož by tedy šlo v případě těchto finančních prostředků o jeho výlučný majetek), což by zakládalo výjimku stanovenou ve výše citovaném ust. 143 odst. 1 písm. a) obč. zák., pro kterou by v daném případě předmětné pozemky součástí společného jmění nebyly.

73. Na základě shora uvedeného skutkového stavu, pak soud dospěl k závěru, že v řízení právě uvedené s dostatečnou mírou pravděpodobnosti prokázáno bylo, a soud tedy dospěl k závěru, že žalovaný skutečně nabyl všechny předmětné pozemky za své výlučné finanční prostředky, které před tím nabyl darem od syna (tedy tím, že mu je syn daroval, s srov. ust § 628 a násl. obč. zák.)

74. V řízení totiž bylo prokázáno, že syn žalovaného, pan [příjmení] [celé jméno žalovaného], žalovanému finanční prostředky v odpovídající výši zaslal ve velmi blízké časové souvislosti s jejich použitím žalovaným na úhradu kupní ceny (podrobně viz zejména odst. 62 a 64 rozsudku). V případě zálohy (rezervačního poplatku) za nemovitou věc v k.ú. Hořelice pak bylo prokázáno, že ji za žalovaného uhradil přímo pan [příjmení] [celé jméno žalovaného] sám (viz odst. 61 rozsudku), což rovněž soud posoudil jako darování z jeho strany.

75. V řízení pak bylo i prokázáno, že pan [příjmení] [celé jméno žalovaného] disponoval dostatečnými finančními prostředky, aby je mohl darovat (viz podrobně zejména odst. 65 rozsudku), a to i při jeho prokázaných výdajích (opět viz odst. 65 rozsudku), přičemž byl rovněž i prokázán původ značné části těchto finančních prostředků, jelikož bylo prokázáno, že finanční prostředky v celkové částce cca [částka] nabyl pan [příjmení] [celé jméno žalovaného] prodejem svých nemovitých věcí (viz opět odst. 65 rozsudku). V řízení přitom nebylo zjištěno ničeho (a takovéto konkrétní tvrzení ostatně nikdo ani netvrdil), že by snad tyto nemovité věci ve skutečnosti nebyly ve vlastnictví pana [příjmení] [celé jméno žalobce]. Ostatně i obecněji je třeba uvést a zdůraznit, že v řízení přes rozsáhlé dokazování nebylo prokázáno jakékoliv konkrétní zjištění, které by nasvědčovalo tomu, že dané finanční prostředky zasílané za strany pana [příjmení] [celé jméno žalobce] žalovanému, byly ve skutečnosti finančními prostředky spadajícími do zaniklého společného jmění manželů.

76. K argumentaci žalobkyně, že pan [příjmení] [celé jméno žalovaného] měl v rozhodném období relativně nízkou mzdu ze společností v [země] je pak třeba uvést, že to na výše uvedeném ničeho nemění, jednak právě vzhledem k prokázaným příjmům z prodeje nemovitých věcí (což ostatně odpovídá i tvrzením žalovaného i výpovědi svědka), a jednak jelikož to samo o sobě nijak nevylučuje, že pan [příjmení] [celé jméno žalovaného] neměl v rozhodném období i jiné příjmy, než ze mzdy z pracovních poměrů u těchto společností (a to i například přímo z těchto společností, jelikož je samozřejmě možné, že měl příjem ve formě podílu na zisku). Z obdobných důvodů pak na uvedeném závěru soudu nic nemění ani skutečnost, že dvě společnosti pana [příjmení] [celé jméno žalobce], ve kterých působil v rozhodném období v České republice, byly v tomto období ve ztrátě.

77. Soud tedy uzavírá, že jelikož dospěl k závěru, že žalovaný nabyl všechny předmětné pozemky za své výlučné finanční prostředky, které před tím nabyl darem od syna, předmětné pozemky se v souladu s výše citovaným ust. 143 odst. 1 písm. a) obč. zák. z tohoto důvodu nestaly součástí dnes již zaniklého společného jmění manželů účastníků řízení, nýbrž se staly výlučným vlastnictvím žalovaného (ve kterém se stále nacházejí). Soud proto žalobu v plném rozsahu zamítl.

78. Na tomto místě soud ještě pro úplnost uvádí, že na závěrech soudu by ničeho nezměnilo, ani kdyby soud neučinil žádná skutková zjištění ani z výslechu pana [příjmení] [celé jméno žalobce] (jako tomu bylo u výslechu dcer účastníků), jelikož všechna pro soud rozhodující zjištění vyplynula již ze samotných v řízení provedených listinných důkazů. Toto však soud uvádí skutečně pouze pro úplnost, jelikož soud svědkovi [příjmení] uvěřil právě z toho důvodu, že jeho výpověď v souladu s listinnými důkazy byla.

79. Rovněž pro úplnost pak soud ještě dodává, že i kdyby bylo rozhodným právem právo kazašské (což by platilo například pro teoretický případ, že by obvyklý pobyt žalované v rozhodném období byl pouze v Kazachstánu), na věci by to ničeho nezměnilo, jelikož kazašská úprava rozsahu věcí spadajících do společného jmění manželů je obsahově obdobná, jelikož je v kazašském zákoně o rodině zjednodušeně řečeno stanoveno, že do společného jmění manželů patří věci nabyté za společné příjmy a zároveň je zde uvedeno, že do společného jmění manželů nepatří věci nabyté darem. Z kombinace těchto dvou ustanovení by tak soud vyložil, že rovněž podle kazašského práva jsou i věci nabyté za věci (finanční prostředky) získané darem vyňaty ze společného jmění manželů (jelikož jde v podstatě o jediný logický a smysluplný výklad) bez ohledu na to, že na rozdíl od české úpravy tato otázka explicitně upravena není. Na výsledku řízení by proto ani teoretická aplikace kazašského práva ničeho nezměnila.

80. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky rozhodl soud v souladu s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalovanému právo na jejich plnou náhradu, jelikož byl ve věci zcela úspěšný.

81. Tyto náklady sestávají jednak z nákladů zastoupení advokátem, kdy žalobci náleží odměna stanovená v souladu s ust. § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. z tarifní hodnoty rovnající se polovině ceny předmětných nemovitých věcí, jelikož podle názoru soudu nejde v projednávané věci o případ, že by nebylo možné hodnotu věcí vyjádřit v penězích nebo ji zjistit jen s nepoměrnými obtížemi, a nebylo proto na místě aplikovat ust. § 9 odst. 1 a odst. 4 písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb. V projednávané věci bylo totiž prokázáno, že cena nemovité věci v k.ú [anonymizováno] již v roce 2010 činila částku [částka] (viz odst. 61 rozsudku) a že cena nemovitých věcí v k.ú. [anonymizováno] již v roce 2012 činila částku [částka] (viz odst. 63 rozsudku). Soud si je samozřejmě vědom, že v současnosti bude s nevětší pravděpodobností cena těchto nemovitých věci podstatně vyšší, avšak je zcela evidentní že i tak jde minimálně o částku mnohem více odpovídající reálné hodnotě těchto věcí, než by šlo v případě subsidiárního použití ust. § 9 odst. 1 a odst. 4 písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb., v kterémžto případě by šlo o tarifní hodnotu [částka]. Jelikož se pak žalobkyně žalobou domáhala určení, že předmětné nemovité věci jsou součástí zaniklého avšak nevypořádaného společného jmění manželů, a nikoliv například určení, že jsou v jejím výlučném vlastnictví, jeví se adekvátním a spravedlivým vycházet z poloviny ceny předmětných nemovitých věcí, tedy z částky [částka], což je částka, která podle názoru soudu nejvíce ze všech možných variant odpovídá reálné hodnotě sporu.

82. S ohledem na právě uvedené tedy žalovanému náleží odměna stanovená ze shora uvedené tarifní hodnoty podle ust. § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v částce [částka] za každý z 11 úkonů právní služby vykonaných advokátem, a to za převzetí a přípravu zastoupení, účast na jednání dne [datum], vyjádření ze dne [datum], účast na jednání dne [datum], které přesáhlo dvě hodiny, tj. jde o dva úkony právní služby, vyjádření ze dne [datum], účast na jednání dne [datum], vyjádření ze dne [datum], účast na jednání dne [datum], vyjádření ze dne [datum], účast na jednání dne [datum], respektive v částce [částka] za jeden úkon v poloviční výši, a to za účast na jednání dne [datum], při kterém však nemohlo být ve výsledku jednáno, a které proto trvalo pouze 24 minut, a tudíž tomuto úkonu podle názoru soudu v souladu s ust. § 11 odst. 2 písm. f) a § 11 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. odpovídá odměna pouze v poloviční výši. Odměna tak celkem činí částku [částka]. Dále pak tyto náklady sestávají z paušální náhrady výdajů stanovené ust. § 13 odst. 1, 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v celkové částce [částka] za těchto celkem 12 úkonů právní služby. Konečně pak tyto náklady sestávají z daně z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovené ze shora uvedených částek v částce [částka]. Celková výše nákladů žalovaného tedy činí částku [částka], a soud proto přiznal žalovanému právo na náhradu nákladů řízení v této výši. Lhůtu k zaplacení náhrady nákladů řízení stanovil soud v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. delší, patnáctidenní, aby měla žalobkyně dostatek časového prostoru ji uhradit, s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. l o. s. ř.).