13 C 52/2021

Plný text

Okresní soud Praha - západ rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Pacovským ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa , PSČ obec a číslo zastoupen advokátem Mgr. jméno příjmení , sídlem adresa proti žalovaným: 1) jméno celé jméno žalovaného , narozen datum 2) celé jméno žalovaného , datum narození oba bytem adresa žalovaného a žalovaného , PSČ obec oba zastoupeni advokátem Mgr. jméno příjmení , sídlem adresa o zaplacení částky částka s příslušenstvím,

I. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobci částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to vše do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobce domáhá, aby mu žalovaní společně a nerozdílně zaplatili úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], zamítá.

III. Žalobci se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

1. Žalobce se domáhal po žalovaných zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnil následovně. Dne [datum] byla mezi [právnická osoba] s.r.o. jako zhotovitelem a žalovanými jako objednateli uzavřena smlouva o dílo (dále i:„ předmětná smlouva o dílo“), jejímž předmětem byly dokončovací práce na rozestavěném domě na parcele č. st. 949, v katastrálním území Osnice a obec Jesenice (dále i jen„ dům“ či„ rodinný dům“). Doplatek ceny díla, který nebyl žalovanými uhrazen včas byl předmětem řízení vedeného u Okresního soudu Praha - západ pod sp.zn. [spisová značka], přičemž v tomto řízení bylo pravomocně rozhodnuto mimo jiné, že žalovaní jsou povinni zaplatit žalobci doplatek ceny díla ve výši [částka]. Tuto částku pak žalovaní uhradili dne [datum]. V čl. VII v bodě 1. předmětné smlouvy o dílo byla přitom sjednána smluvní pokuta ve výši 0,5 % z dlužné částky denně. Za období od [datum] do [datum] tedy vznikl [právnická osoba] s.r.o. nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši [částka]. Tato pohledávka pak byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum] žalobci. Žalovaným bylo zasláno oznámení o postoupení pohledávky, předžalobní výzva však nikoliv, avšak i tak by měla být žalobci přiznána plná náhrada nákladů řízení, jelikož v daném případě bylo zřejmé, že žalovaní by stejně zažalovanou částku na výzvu neuhradili.

2. Žalovaní navrhovali žalobu v plném rozsahu zamítnout. Své vyjádření odůvodnili následovně. Je pravdou, že o nárocích [právnická osoba] z předmětné smlouvy o dílo bylo rozhodováno v řízení vedeném u Okresního soudu Praha - západ pod sp.zn. [spisová značka]. V tomto řízení se tato společnost domáhala vůči žalovaným zaplacení celkové částky [částka] s příslušenstvím, skládající se z ceny díla ve výši [částka] a ze smluvní pokuty za období od [datum] do [datum] ve výši celkem [částka]. V řízení však byla [právnická osoba] úspěšná toliko co do částky [částka] s tím, že bylo rozhodnuto, že nárok na smluvní pokutu vznikl této společnosti až ode dne [datum]. V řízení pak byl učiněn závěr, že žalovaní byli oprávněni dne [datum] odmítnout převzetí díla, a dále závěr, že žalovaní následně zmařili dokončení díla žalobcem, kdy odvolací soud počátek tohoto maření určil na den [datum]. V rámci tohoto řízení bylo tedy rozhodováno o nároku na smluvní pokutu za období pouze do [datum], a nemohly proto být zohledněny skutečnosti nastalé po [datum] týkající se existence prodlení žalovaných s plněním jejich povinností. Konkrétně je tedy třeba v předmětném řízení zohlednit, že žalovaní dne [datum] odstoupili od smlouvy o dílo, neboť považovali za zřejmé, že žalobce není schopen dokončit dílo řádně a bez vad, jelikož ten po celou dobu setrval na stanovisku, že dílo bylo dokončeno nejpozději ke dni [datum] ve stavu způsobilém k jeho převzetí žalovanými. Ve výše uvedeném řízení přitom soudy došly k závěru, že dílo trpělo více vadami již před dokončením a nebylo prováděno v souladu s projektovou dokumentací. Žalovaní pak od smlouvy odstoupili poté, kdy naposledy dne [datum] byl mezi právními zástupci stran sjednán postup k řešení vzniklé situace, který však žalobce následně neschválil a trval na soudním projednání věci. Nejpozději k tomuto datu žalobce nesporně projevil vůli, že nemá zájem na dokončení díla. Nejpozději k tomuto datu přestali tedy žalovaní ve smyslu rozhodnutí vydaných ve výše uvedeném řízení mařit dokončení díla, neboť to byla [právnická osoba] s.r.o., která projevila určitě a srozumitelně svou vůli dílo nedokončit. Nárok [právnická osoba] s.r.o. na úhradu smluvní pokuty proto zanikl nejpozději ke dni [datum]. Nárok na úhradu smluvní pokuty za zažalované období tak nemůže být oprávněný. Rovněž je třeba uvést, že tento nárok žalobce je v rozporu s dobrými mravy, neboť jeho uplatněním vznikají žalovaným nepřijatelné důsledky. Ve věci jsou rovněž splněny důvody pro moderaci smluvní pokuty ve smyslu § 2051 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), jelikož je smluvní pokuta nepřiměřeně vysoká.

3. Ze shodných tvrzení účastníků soud zjistil, že [právnická osoba] a žalovaní podepsali a uzavřeli předmětnou smlouvu o dílo ze dne [datum].

4. Ze smlouvy o dílo soud zjistil, že tato dohoda ze dne [datum] byla uzavřena mezi žalovanými jako objednateli a [právnická osoba] jako zhotovitelem, přičemž oba žalovaní jsou označeni svým jménem, příjmením, datem narození a bydlištěm a [právnická osoba] pak svou obchodní firmou, IČem a sídlem. Dále soud zjistil, že předmětem dohody byly stavební práce při výstavbě rodinného domu dle technické dokumentace a cenové nabídky, která jsou přílohou této smlouvy a zejména pak soud zjistil jednak, že se strany v této dohodě dohodly, že v případě prodlení s úhradou konečné faktury je sjednána smluvní pokuta ve výši 0,5 % za každý den prodlení, a dále, že se strany dohodly, že žalovaní zaplatí smluvní pokutu při prodlení s úhradou faktur (tedy nejen oné konečné) ve výši 0,5 % z dlužné částky za každý den prodlení a rovněž že žalobce zaplatí smluvní pokutu při nedodržení konečného termínu dokončení díla ve výši [částka] za každý den prodlení.

5. Ze shodných tvrzení účastníků soud dále zjistil, že dne [datum] byl Okresním soudem Praha - západ vyhlášen rozsudek č.j. [číslo jednací] a že dne [datum rozhodnutí] byl vyhlášen Krajským soudem v Praze rozsudek č.j. [číslo jednací], [číslo jednací], který již nabyl právní moci (dále někdy i:„ předmětné rozsudky“).

6. Z rozsudku Okresního soudu Praha - západ č.l. 13 [spisová značka] - 539 ze dne [datum] soud zjistil, že tento rozsudek byl vydán ve věci, ve které se [právnická osoba] domáhala po žalovaných zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení představující podle tohoto žalobce cenu díla v její nesplacené části z předmětné smlouvy o dílo, a dále zaplacení částky [částka] představující podle tohoto žalobce smluvní pokutu za nezaplacení této ceny díla za období od [datum] včetně do [datum] včetně. Dále z něj soud zjistil, že tímto rozsudkem bylo této žalobě výrokem I. tohoto rozsudku vyhověno co do částky [částka] (s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení), představující (zjednodušeně řečeno, více viz i odst. 7 rozsudku) neuhrazenou cenu díla, na kterou má žalobce nárok, ve výši [částka], a dále smluvní pokutu ve výši 0,5 % z částky [částka] za každý den prodlení se zaplacením částky [částka] za období od [datum] do [datum], ve zbytku pak soud výrokem II. žalobu zamítl (více viz samotný tento rozsudek, na který soud v podrobnostech pro stručnost odkazuje).

7. Z rozsudku Krajského soudu v Praze č.j. [číslo jednací], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] bylo soudem zjištěno, že tímto rozsudkem tento soud změnil výrok I. rozsudku Okresního soudu Praha - západ č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] tak, že v části týkající se [částka] s 8,05% úrokem z prodlení ročně z [částka] od [datum] do [datum] žalobu zamítl, ve zbývající části výroku I. a ve výroku II. pak rozsudek soudu prvního stupně potvrdil, a to jelikož v projednávané věci dospěl (ve shodě s prvostupňovým rozsudkem) k závěru (ve stručnosti řečeno, více viz tento rozsudek, na který soud v podrobnostech pro stručnost odkazuje), že [právnická osoba] jako zhotoviteli vznikl nárok na zaplacení dosud nezaplacené ceny za dílo snížené o to, co zhotovitel neprovedením kompletního díla ušetřil, ve výši [částka], a to dne [datum] splněním podmínek podle § 2613 o. z., jelikož žalovaní od [datum] odmítali pracovníky zhotovitele vpustit do domu a umožnit jim pokračovat v dokončení díla, čímž žalovaní jako objednatelé provedení díla zmařili, přičemž soud mimo jiné zdůraznil, že v případě, že objednatel provedení díla zmaří podle § 2613 o. z., smlouva o dílo tím nezaniká. Krajský soud v Praze dospěl pak dále k závěru, že tento nárok byl splatný až dnem [datum], a v prodlení se proto žalovaní ocitli až dnem [datum], a proto [právnická osoba] přiznal (na rozdíl od soudu prvního stupně) úrok z prodlení z částky [částka] až od [datum] do zaplacení a smluvní pokutu rovněž až od tohoto data (do zažalovaného dne [datum]). Krajský soud v Praze pak dále v odůvodnění svého rozsudku mimo jiné jednak uvedl, že odstoupení žalovaných od smlouvy o dílo ze dne [datum] shodně se soudem prvního stupně považuje za nedůvodné, neboť důvodem odstoupení je prodlení zhotovitele, ten však byl v prodlení s prováděním díla v důsledku prodlení žalovaných s poskytnutím součinnosti k provádění díla, tedy zejména umožněním přístupu na místo provádění díla, a jednak, že se zcela ztotožňuje se závěrem soudu prvního stupně, že sjednaná smluvní pokuta není nepřiměřená.

8. Ze shodných tvrzení účastníků soud dále zjistil, že částka [částka] byla žalovanými [právnická osoba] s.r.o. uhrazena dne [datum], přičemž šlo o splnění povinnosti zaplatit doplatek ceny uložené předmětnými rozsudky.

9. Ze shodných tvrzení účastníků bylo soudem zjištěno, že byla uzavřena a podepsána smlouva o postoupení pohledávky ze dne [datum] a i dodatek ze dne [datum].

10. Ze smlouvy o postoupení pohledávky soud zjistil, že touto dohodou ze dne [datum] [právnická osoba] jako postupitel a žalobce jako postupník jednak prohlásili, že postupitel je věřitelem pohledávky za žalovanými z titulu smluvní pokuty za včasné neuhrazení doplatku ceny díla sjednané ve smlouvě o dílo ze dne [datum], a jednak se dohodli, že postupitel touto dohodou postupuje postupníkovi pohledávku z titulu této smluvní pokuty za období od [datum] do [datum], a to i s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení.

11. Z dodatku [číslo] ke smlouvě o postoupení pohledávky bylo soudem zjištěno, že v této dohodě ze dne [datum] se [právnická osoba] jako postupitel a žalobce jako postupník dohodli, že mění výše uvedenou smlouvu o postoupení pohledávky ze dne [datum] tak, že jí postupitel postupuje postupníkovi pohledávku z titulu této smluvní pokuty za období od [datum] do [datum].

12. Z oznámení o postoupení pohledávky soud zjistil, že v tomto dopise oznamuje [právnická osoba] žalovaným, že postoupila žalobci pohledávku za žalovanými z titulu smluvní pokuty za období od [datum] do [datum], a to smluvní pokuty za včasné neuhrazení doplatku ceny díla sjednané ve smlouvě o dílo ze dne [datum]. Dále soud zjistil, že v tomto dopise není obsažena jakákoliv výzva k zaplacení jakékoliv částky ani žádné platební údaje.

13. Ze shodných tvrzení účastníků soud dále zjistil, že oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] bylo doručeno žalovanému 1) dne [datum].

14. Ze shodných tvrzení účastníků bylo dále soudem zjištěno, že ze strany žalobce nebyla žalovaným zasílána předžalobní výzva.

15. Soud zamítl návrhy žalovaných na doplnění dokazování korespondencí mezi osobami jednajícími za [právnická osoba] a žalovanými z období od července 2014 do ledna 2016 a na výslechy svědků paní [příjmení] a pana [příjmení], jelikož jejich provedení nemohlo být rozhodné pro rozhodnutí věci (více viz právní posouzení věci, zejména odst. 21 až 26 rozsudku).

16. Na základě výše uvedeného soud dospěl k následujícím závěrům o skutkovém stavu:

17. Dne [datum] byla uzavřena mezi žalovanými jako objednateli a [právnická osoba] jako zhotovitelem předmětná smlouva o dílo, přičemž oba žalovaní jsou v ní označeni svým jménem, příjmením, datem narození a bydlištěm a [právnická osoba] pak svou obchodní firmou, IČem a sídlem. Předmětem dohody byly stavební práce při výstavbě rodinného domu dle technické dokumentace a cenové nabídky, která jsou přílohou této smlouvy. V této dohodě se její strany mimo jiné dohodly, že v případě prodlení s úhradou konečné faktury je sjednána smluvní pokuta ve výši 0,5 % za každý den prodlení. Dále se strany dohodly, že žalovaní zaplatí smluvní pokutu při prodlení s úhradou faktur (tedy nejen oné konečné) ve výši 0,5 % z dlužné částky za každý den prodlení a rovněž že žalobce zaplatí smluvní pokutu při nedodržení konečného termínu dokončení díla ve výši [částka] za každý den prodlení.

18. Dne [datum] byl Okresním soudem Praha - západ vyhlášen rozsudek č.j. [číslo jednací], a to ve věci, ve které se [právnická osoba] domáhala po žalovaných zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení představující podle tohoto žalobce cenu díla v její nesplacené části z předmětné smlouvy o dílo, a dále zaplacení částky [částka] představující podle tohoto žalobce smluvní pokutu za nezaplacení této ceny díla za období od [datum] včetně do [datum] včetně. Tímto rozsudkem bylo této žalobě výrokem I. tohoto rozsudku vyhověno co do částky [částka] (s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení), představující neuhrazenou cenu díla, na kterou má žalobce nárok, ve výši [částka], a dále smluvní pokutu ve výši 0,5 % z částky [částka] za každý den prodlení se zaplacením částky [částka] za období od [datum] do [datum], ve zbytku pak soud výrokem II. žalobu zamítl.

19. Dne [datum] byl pak vyhlášen Krajským soudem v Praze rozsudek č. j. [číslo jednací], [číslo jednací], kterým tento soud změnil výrok I. rozsudku Okresního soudu Praha - západ č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] tak, že v části týkající se [částka] s 8,05 % úrokem z prodlení ročně z [částka] od [datum] do [datum] žalobu zamítl, ve zbývající části výroku I. a ve výroku II. pak rozsudek soudu prvního stupně potvrdil, a to jelikož v projednávané věci dospěl (ve shodě s prvostupňovým rozsudkem) k závěru (ve stručnosti řečeno, více viz tento rozsudek, na který soud v podrobnostech pro stručnost odkazuje), že [právnická osoba] jako zhotoviteli vznikl nárok na zaplacení dosud nezaplacené ceny za dílo snížené o to, co zhotovitel neprovedením kompletního díla ušetřil, ve výši [částka], a to dne [datum] splněním podmínek podle § 2613 o. z., jelikož žalovaní od [datum] odmítali pracovníky zhotovitele vpustit do domu a umožnit jim pokračovat v dokončení díla, čímž žalovaní jako objednatelé provedení díla zmařili, přičemž soud mimo jiné zdůraznil, že v případě, že objednatel provedení díla zmaří podle § 2613 o. z., smlouva o dílo tím nezaniká. Krajský soud v Praze dospěl pak dále k závěru, že tento nárok byl splatný až dnem [datum] a v prodlení se proto žalovaní ocitli až dnem [datum], a proto [právnická osoba] přiznal (na rozdíl od soudu prvního stupně) úrok z prodlení z částky [částka] až od [datum] (do zaplacení) a smluvní pokutu rovněž až od tohoto data (do zažalovaného dne [datum]). Krajský soud v Praze pak dále v odůvodnění svého rozsudku mimo jiné jednak uvedl, že odstoupení žalovaných od smlouvy o dílo ze dne [datum] shodně se soudem prvního stupně považuje za nedůvodné, neboť důvodem odstoupení je prodlení zhotovitele, ten však byl v prodlení s prováděním díla v důsledku prodlení žalovaných s poskytnutím součinnosti k provádění díla, tedy zejména umožněním přístupu na místo provádění díla, a jednak, že se zcela ztotožňuje se závěrem soudu prvního stupně, že sjednaná smluvní pokuta není nepřiměřená. Tento rozsudek již nabyl právní moci. 20. [příjmení] [částka] byla žalovanými [právnická osoba] s.r.o. uhrazena dne [datum], přičemž šlo o splnění povinnosti zaplatit doplatek ceny uložené předmětnými rozsudky. Dohodou ze dne [datum] [právnická osoba] jako postupitel a žalobce jako postupník jednak prohlásili, že postupitel je věřitelem pohledávky za žalovanými z titulu smluvní pokuty za včasné neuhrazení doplatku ceny díla sjednané ve smlouvě o dílo ze dne [datum], a jednak se dohodli, že postupitel touto dohodou postupuje postupníkovi pohledávku z titulu této smluvní pokuty za období od [datum] do [datum], a to i s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení. V dohodě ze dne [datum] se pak [právnická osoba] jako postupitel a žalobce jako postupník dohodli, že mění výše uvedenou smlouvu o postoupení pohledávky ze dne [datum] tak, že jí postupitel postupuje postupníkovi pohledávku z titulu této smluvní pokuty za období od [datum] do [datum] [právnická osoba] písemně oznámila žalovaným, že postoupila žalobci pohledávku za žalovanými z titulu smluvní pokuty za období od [datum] do [datum], a to smluvní pokuty za včasné neuhrazení doplatku ceny díla sjednané ve smlouvě o dílo ze dne [datum]. V tomto oznámení není obsažena jakákoliv výzva k zaplacení jakékoliv částky ani žádné platební údaje. Oznámení bylo doručeno žalovanému 1) dne [datum]. Ze strany žalobce nebyla žalovaným zaslána předžalobní výzva.

21. Z hlediska právního posouzení věci je třeba nejprve uvést, že soud je ve věci již vázán shora uvedenými pravomocnými předmětnými rozsudky (viz odst. 18 a 19 rozsudku). Podle ust. § 159a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) totiž platí, že v rozsahu, v jakém je výrok pravomocného rozsudku závazný pro účastníky řízení a popřípadě jiné osoby, je závazný též pro všechny orgány. Podle ust. § 159a odst. 4 o. s. ř. pak platí, že jakmile bylo o věci pravomocně rozhodnuto, nemůže být v rozsahu závaznosti výroku rozsudku pro účastníky a popřípadě jiné osoby věc projednávána znovu (více k této vázanosti viz např. [příjmení], [příjmení], [příjmení] a kol., Občanský soudní řád, soudcovský komentář, kniha II., [obec]: [příjmení] [jméno] [příjmení], 2014, 601 s., str. 498 - 500). Uvedené pak platí i pro právní nástupce účastníků řízení, tedy v daném případě i pro žalobce, na kterého byla zažalovaná pohledávka platně postoupena smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum] v jejím smlouvou ze dne [datum] změněném znění (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp.zn. [spisová značka], ve kterém mimo jiné Nejvyšší soud ČR výslovně uvedl, že:„ Řízení se týká týchž osob rovněž v případě, jestliže v novém řízení vystupují právní nástupci (z důvodu universální nebo singulární sukcese) osob, které byly účastníky pravomocně skončeného řízení.“), přičemž zde lze ještě pro úplnost uvést, že postoupit lze i pohledávku dosud nesplatnou (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp.zn. [spisová značka]).

22. Předmětným rozsudkem Krajského soudu v Praze bylo přitom pravomocně rozhodnuto jednak, že nárok na zaplacení dosud nezaplacené ceny za dílo (snížené o to, co zhotovitel neprovedením kompletního díla ušetřil) ve výši [částka] právnímu předchůdci žalobce vznikl dne [datum], a to splněním podmínek podle § 2613 o. z., jelikož žalovaní od [datum] odmítali pracovníky zhotovitele vpustit do domu a umožnit jim pokračovat v dokončení díla, čímž žalovaní jako objednatelé provedení díla zmařili, a jednak, že tento nárok byl splatný dnem [datum] a v prodlení s jeho zaplacením se proto žalovaní ocitli dnem [datum], kterýmžto dnem vznikl právnímu předchůdci žalobce nárok na zaplacení zákonného úroky z prodlení a i smluvní pokuty ve výši 0,5 % denně za každý den prodlení, což se vše mimo jiné projevilo i přímo ve výrokové části předmětného rozsudku Krajského soudu v Praze (ve spojení s rozsudkem prvostupňovým).

23. Těmito závěry je tedy soud již vázán a nemůže je přezkoumávat, stejně tak je tedy vázán i tím, že v době vyhlášení předmětného rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne [datum] výše uvedená pohledávka za žalovanými v částce [částka] z titulu ceny díla existovala a byla splatná (kdyby tomu tak totiž nebylo, byla by žaloba zamítnuta). Soud se proto v daném případě již všemi těmito otázkami nemohl zabývat.

24. Z toho tedy mimo jiné i vyplývá, že soud již nemohl přezkoumávat skutečnost, zda bylo ono nevpuštění pracovníků právního předchůdce žalobce ze strany žalovaných oprávněné či nikoliv (tedy zda měli oprávněnou obavu ze žalovanými tvrzené demontáže částí předmětu díla), jelikož závěr o těchto skutkových otázkách se již právě promítl do právního závěru o tom, že žalovaní dne [datum] jako objednatelé provedení díla zmařili. Tato část argumentace žalovaných je tedy ve skutečnosti pouze polemikou s předmětnými rozsudky, které však soud již se shora uvedených důvodu přezkoumávat nemůže.

25. Stejně tak nemohlo být relevantní tvrzení žalovaných, že žalovaní platně odstoupili od předmětné smlouvy o dílo dne [datum], čímž měl nárok na zaplacení ceny díla zaniknout, ani tvrzení, že přestali mařit dokončení díla ke dni [datum], čímž mělo podle žalovaných zaniknout jejich prodlení a tedy i nárok na smluvní pokutu, jelikož je právě soud vázán i tím, že nárok na zaplacení ceny díla (od jehož trvání se odvíjí zažalovaný nárok na smluvní pokutu) trval a byl splatný ještě k [datum]. K druhému tvrzení lze navíc snad spíše pro úplnost poznamenat, že nárok podle ust. § 2613 o. z. vzniká již samotným okamžikem zmaření provedení díla a nezaniká následně ani v případě, že by objednatelé provedení díla mařit přestali. Rovněž lze pro úplnost poznamenat, že žalovaný ve své argumentaci, ve které namítá domnělou vnitřní rozpornost předmětného rozsudku Krajského soudu v Praze, zaměňuje dva rozdílné závazky (povinnosti), a to závazek objednatele na zaplacení snížené ceny díla (který vzniká ve výše uvedeném okamžiku) a závazek zhotovitele dílo dokončit.

26. Výše uvedenému pak tedy i odpovídá zamítnutí důkazních návrhů žalovaných uvedené v odst. 15 rozsudku.

27. Ze shora uvedeného je tedy nepochybné, že žalovaní byli v prodlení se zaplacení ceny od [datum] do jejího zaplacení dne [datum] (viz odst. 20 rozsudku). Jak přitom vyplývá ze shora uvedeného skutkového stavu (viz odst. 17 rozsudku), účastníci se v předmětné smlouvě o dílo dohodli, že v případě prodlení žalovaných se zaplacením ceny díla, zaplatí žalovaní právnímu předchůdci žalobce smluvní pokutu ve výši 0,5 % z dlužné částky za každý den prodlení, a proto má žalobce, kterému byl nárok na zaplacení této smluvní pokuty platně postoupen (viz odst. 20 a 21 rozsudku) nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,5 % z částky [částka] za každý den prodlení, přičemž, jak je již uvedeno výše, prodlení žalovaných se zaplacením ceny díla nastalo dne [datum] a skončilo jejím zaplacením dne [datum], a žalobce proto má v souladu s ust. § 2048 o. z. nárok na zaplacení smluvní pokuty v částce [částka] představující smluvní pokutu za zažalované období od [datum] do [datum].

28. Zde lze pro úplnost opětovně zdůraznit (jak již bylo konstatováno v předmětných rozsudcích), že v případě, na který pamatuje ust. § 2613 o. z. (a tedy v případě aplikace tohoto ust.) daná smlouva nezaniká, a proto nárok žalobce na částku [částka] představuje skutečně nárok na uhrazení ceny díla (modifikované o ono ušetření), a nikoliv například specifický skutkový případ bezdůvodného obohacení (srov. [příjmení], M. a kol.: Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055 [číslo]). Komentář. 1. vydání. [nakladatelství], [rok], [rok] s., str. [číslo]), a proto byli v daném případě žalovaní skutečně v prodlení s úhradou ceny díla podle předmětné smlouvy o dílo, a tudíž má žalobce skutečně i nárok na zaplacení uvedené smluvní pokuty.

29. K návrhu žalovaných na moderaci smluvní pokuty podle ust. § 2051 o. z., které ve své první větě stanoví, že nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta, je třeba jednak uvést, že soud neshledal, že by byla smluvní pokuta ve výši 0,5 % z neuhrazené ceny díla nepřiměřeně vysoká, tedy že by snad šlo o ujednání nepřiměřené. Dohodnutá smluvní pokuta se s ohledem na význam povinnosti, kterou tato pokuta zajišťuje (respektive utvrzuje), tedy samotné zaplacení ceny díla, tedy hlavní a zcela zásadní povinnosti žalovaných jako objednatelů, jeví přiměřenou. Že je její absolutní výše ve výsledku velmi vysoká, je zapříčiněno i tím, že žalovaní jsou v prodlení s jejím zaplacením již po značnou dobu. Soud však nemůže při posuzování přiměřenosti přihlížet ke skutečnostem, které nastaly až po sjednání smluvní pokuty v daném konkrétním případě (tedy ke značné době prodlení), jelikož je vždy třeba na přiměřenost ujednání nahlížet z hlediska stavu v době jeho sjednání. Ujednání o smluvní pokutě se pak jeví soudu i přiměřené z toho důvodu, že i žalobce měl pro případ svého prodlení s dokončením díla povinnost zaplatit žalovaným smluvní pokutu, a to rovněž v nezanedbatelné výši [částka] denně, a soudu se proto z tohoto hlediska jeví předmětná smlouva jako vyvážená. Tento závěr soudu pak odpovídá i závěrům učiněným v předmětných rozsudcích, což je naplněním zásady stanovené v ust. § 13 o. z., že každý, kdo se domáhá právní ochrany, může důvodně očekávat, že jeho právní případ bude rozhodnut obdobně jako jiný právní případ, který již byl rozhodnut a který se s jeho právním případem shoduje v podstatných znacích.

30. Dále lze zčásti i pro úplnost poznamenat, že i kdyby teoreticky soud dospěl k názoru, že je předmětná smluvní pokuta nepřiměřená, nepřistoupil by k její moderaci podle ust. § 2051 o. z., nýbrž by k ní v souladu s ust. § 1813 a § 1815 o.z. vůbec nepřihlížel. Žalovaní totiž v předmětné věci vystupují jako spotřebitelé (jak je zřejmé ze samotné předmětné smlouvy o dílo, viz odst. 17 rozsudku), a soud je toho názoru, že ve vztahu vůči spotřebiteli má aplikace ust. § 1813 a § 1815 o. z. přednost před aplikací ust. § 2051, jelikož nelze moderovat ustanovení, ke kterému se nemůže přihlížet. Jinak řečeno, kdyby soud shledal předmětné ujednání o smluvní pokutě nepřiměřeným, nepřiznal by žalobci na smluvní pokutě vůbec ničeho bez dalšího (tedy bez zkoumání skutečné škody). Takováto ochrana se soudu ostatně i jeví ve spotřebitelských vztazích jako vhodnější (vše srov. [příjmení], P.: Smluvní pokuta v nové úpravě soukromého práva, Právní rozhledy, [číslo], str. 649 - 657).

31. Soud pak ani neshledal, že by byl zažalovaný nárok na zaplacení smluvní pokuty z jakýchkoliv důvodů v rozporu s dobrými mravy. Zde je jednak třeba odkázat na argumentaci soudu v odst. 24 rozsudku, že je již soud vázán tím, že to byli žalovaní, kdo zmařili provedení díla onoho dne [datum], a jednak je třeba uvést, že je sice pravdou, že v řízení, které skončilo předmětnými rozsudky, byly zažalované nároky právního předchůdce žalobce z větší části zamítnuty, bylo však pouze a jen rozhodnutím žalovaných, že nároky právního předchůdce žalobce odmítali zcela a nezaplatili mu tedy (až do [datum]) na nich ničeho, přičemž se tedy nakonec ukázalo, že tyto nároky byly zčásti po právu. Nic přitom nebránilo žalovaným, aby nějakou částku na cenu díla právnímu předchůdci žalobce již dříve, například po vyhlášení předmětného rozsudku soudu prvního stupně, zaplatili, čímž by razantně konečnou výši smluvní pokuty snížili. Žalovaní tak však neučinili a stále si trvali na svém tvrzení, že právní předchůdce žalobce nemá nárok na zaplacení ničeho, čímž ve výsledku došlo ke značné době jejich prodlení a v důsledku této značné doby prodlení i k velmi vysoké výši smluvní pokuty. Rovněž tak pak soud ani neshledal (což ostatně ani nikdo konkrétně netvrdil), že by snad předmětná žaloba představovala zneužití práva, jelikož by jí snad žalobce sledoval jiné cíle, než samotné zaplacení zažalované smluvní pokuty.

32. Ze všech shora uvedených důvodů proto soud žalobě vyhověl co do smluvní pokuty ve výši [částka], a to v souladu s ust. § 1970 o. z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. i se zákonným úrokem z prodlení ve výši ve výši 8,25 % ročně z částky [částka], avšak až od [datum] (do zaplacení), jelikož žalovaným nebyla zaslána žádná výzva k plnění (oznámení o postoupení pohledávky takovouto výzvou žalobce zcela jistě není, viz odst. 20 rozsudku), a proto soud přiznal úrok z prodlení až ode dne následujícího od doručení žalobcovy žaloby, a to v souladu s ust. § 1958 odst. 2 o. z., jelikož v předmětné smlouvě o dílo nebyla výslovně dohodnuta splatnost smluvní pokuty, a ta byla proto splatná až od doručení výzvy k plnění, v daném případě tedy až od doručení samotné žaloby. Co do zbývajícího zažalovaného úroku z prodlení pak soud žalobu zamítl. Soud stanovil žalovaným v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. delší, 15 denní, lhůtu ke splnění uložené povinnosti tak, aby měli žalovaní delší a reálný časový prostor předmětnou částku uhradit.

33. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s ust. § 142a odst. 1 o. s. ř., tak, že žalobci, který byl ve věci až na nepatrnou část zcela úspěšný náhradu nákladů řízení nepřiznal, jelikož žalobce nezaslal žalovaným před zahájením řízení jakoukoliv výzvu k zaplacení zažalované smluvní pokuty (viz odst. 20 rozsudku), když oznámení o postoupení pohledávky takovouto výzvou zcela jednoznačně není, jelikož tato písemnost žádnou výzvu k zaplacení ani platební údaje neobsahuje, a navíc jde o dopis právního předchůdce žalobce, a nikoliv žalobce samotného (viz opět odst. 20 rozsudku). Soud přitom ani neshledal, že by zde byly ve smyslu ust. § 142a odst. 2 o. s. ř. důvody zvláštního zřetele hodné, aby i přesto náhradu nákladů řízení žalobci přiznal. K tomu a k související argumentaci žalobce je třeba uvést, že je pravdou, že ust. § 142a odst. 1 o. s. ř. lze neaplikovat obecně právě v situacích, kdy jsou mezi dvěma stejnými subjekty po dlouhou dobu vedeny ohledně nějakého nároku spory či jednání a je tedy již zřejmé, že výzva k zaplacení by byla bezpředmětná. V daném případě však soud zohlednil, že žalobce není původním věřitelem, nýbrž jeho právním nástupcem, a proto v podstatě ani žalovaní nemohli žalobci před zahájením řízení reálně vůbec zažalovanou smluvní pokutu zaplatit, jelikož jim nebyly zaslány žádné platební údaje žalobce (například číslo účtu). Proto se soud domnívá, že v tomto konkrétním případě bylo naprosto nepochybně na místě předžalobní výzvu zaslat, aby žalovaní (i když je možné, že by tak samozřejmě neučinili) měli vůbec možnost žalobci zažalovanou částku dobrovolně uhradit. Z tohoto důvodu tedy soud v daném případě neshledal prostor pro aplikaci výjimky upravené v ust. § 142a odst. 2 o. s. ř. a žalobci právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.