13 C 61/2020

Plný text

Okresní soud Praha - západ rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Pacovským ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného trvale bytem Adresa žalovaného o vypořádání společného jmění manželů,

I. Ze zaniklého společného jmění manželů žalobkyně a žalovaného se do výlučného jmění žalobkyně přikazuje:- jednotka číslo , Anonymizováno, /2, Anonymizováno, byt, nacházející se v domě č. p. , Anonymizováno, , obec a část obce , adresa, , na pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, v katastrálním území Litovice, s jejímž vlastnictvím je spojeno spoluvlastnictví společných částí budovy č. p. , Anonymizováno, , obec a část obce , adresa, na pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, v katastrálním území Litovice a pozemků parc. č. st. , Anonymizováno, a parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , v katastrálním území Litovice, vždy v rozsahu id. , Anonymizováno, /, AnonymizovánoII. Ze zaniklého společného jmění manželů žalobkyně a žalovaného se do výlučného jmění žalovaného přikazuje:- 100 % podíl ve společnosti , právnická osoba, ., IČO , IČO, , sídlem , adresa, , PSČ , Anonymizováno- pohledávka za peněžním ústavem - účet č. , č. účtu, vedený společností , právnická osoba, ., IČO: , IČO, , sídlem , adresa, , , právnická osoba, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , PSČ , Anonymizováno- pohledávka za peněžním ústavem - účet č. , č. účtu, vedený společností , právnická osoba, ., IČO: , IČO, , sídlem , adresa, , PSČ , Anonymizováno- dům s nádvorními stavbami, nacházející se na adrese ul. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , jméno FO, , Rachovský okres, Zakarpatská oblast, UkrajinaIII. Ze zaniklého společného jmění manželů žalobkyně a žalovaného se do podílového spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaného, přičemž podíl každého z nich činí id. ½, přikazuje:- dluh vůči společnosti , právnická osoba, ., IČO: , IČO, , se sídlem , adresa, čp. , Anonymizováno, , PSČ , Anonymizováno, , vyplývající ze smlouvy o hypotečním úvěru č. , tel. číslo, ze dne , datumIV. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na vypořádání podílu ze zaniklého společného jmění manželů částku , částka, , a to ve splátkách až do úplného uhrazení dluhu, přičemž první splátka ve výši , částka, je splatná do 4 měsíců od právní moci tohoto rozsudku a druhá a následující splátky vždy ve výši , částka, jsou splatné vždy do 28. dne každého kalendářního měsíce počínaje 5. měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, a to pod ztrátou výhody splátek.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

VI. Žalobkyně je povinna nahradit České republice 50 % nákladů řízení v částce a ve lhůtě, které budou stanoveny v samostatném usnesení, a to na účet Okresního soudu , adresa, - západ.

VII. Žalovaný je povinen nahradit České republice 50 % nákladů řízení v částce a ve lhůtě, které budou stanoveny v samostatném usnesení, a to na účet Okresního soudu , adresa, - západ.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vypořádání společného jmění manželů, přičemž po částečném zpětvzetí žaloby a po jejích změnách se domáhala vypořádání jednotky číslo , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , bytu, nacházející se v domě č. p. , Anonymizováno, , obec a část obce , adresa, , na pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, v katastrálním území Litovice, s jejímž vlastnictvím je spojeno spoluvlastnictví společných částí budovy č. p. , Anonymizováno, , v obci a části obce , adresa, na pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, v katastrálním území Litovice a pozemků parc. č. st. 1307 a parc. č. 518/23, v katastrálním území Litovice, vždy v rozsahu id. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, (dále i jen: „byt v Hostivicích“), dále domu s nádvorními stavbami, nacházejícího se na adrese ul. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , jméno FO, , Rachovský okres, Zakarpatská oblast, Ukrajina (dále i jen: „dům na Ukrajině“), 100 % podílu ve společnosti , právnická osoba, ., IČO , IČO, , sídlem , adresa, , PSČ , Anonymizováno, (dále i jen: „podíl v , právnická osoba, .), pohledávky za peněžním ústavem - účet č. , č. účtu, vedený společností , právnická osoba, ., IČO: , IČO, , sídlem , adresa, , , právnická osoba, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , PSČ , Anonymizováno, (dále i jen: „pohledávka za , právnická osoba, ), pohledávky za peněžním ústavem - účet č. , č. účtu, vedený společností , právnická osoba, ., IČO: , IČO, , sídlem , adresa, , PSČ 14000 (dále i jen: „pohledávka za , právnická osoba, “), přičemž s těmito účty hospodařil od data zániku manželství výlučně žalovaný, a konečně dluhu vůči společnosti , právnická osoba, ., IČO: , IČO, , se sídlem , adresa, čp. , Anonymizováno, , PSČ , Anonymizováno, , vyplývajícího ze smlouvy o hypotečním úvěru č. , tel. číslo, ze dne , datum, (dále i jen: „dluh vůči , právnická osoba, “). Ve výsledku (po změnách svých procesních stanovisek) navrhla, aby bylo vypořádání provedeno tak, že jí bude do výlučného vlastnictví přikázán byt v Hostivicích a dluh vůči , právnická osoba, a žalovanému pak dům na Ukrajině, podíl v , právnická osoba, . a pohledávky za bankami). Dále se pak žalobkyně domáhala i zohlednění vnosu v celkové výši , částka, představujícího částku, kterou žalobkyně po pravomocném rozvodu manželství uhradila ze svých výlučných prostředků na společný dluh vůči , právnická osoba, , jelikož žalobkyně od tohoto okamžiku tento dluh hradí sama. Dále se pak žalobkyně domáhala i zohlednění vnosu ve výši , částka, představujícího částku, kterou žalobkyně po pravomocném rozvodu manželství uhradila ze svých výlučných prostředků na společný dluh vůči Společenství vlastníků jednotek , adresa, . Rovněž pak žalobkyně uvedla, že ve věci je na místě přistoupit k tzv. disparitě podílů, tedy nerozdělit společné jmění manželů napůl, a to jednak jelikož žalovaný musel být v minulosti vykázán ze společného bytu z důvodu domácího násilí, kterého se na žalobkyni dopouštěl, a jednak jelikož žalobkyně po období jednoho roku od září 2016 až do září 2017, musela nést náklady jak na byt v Hostivicích, ve kterém bydlel žalovaný, tak i na bydlení své a své dcery v nájemním bydlení v Kněževsi.

2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že by navrhl buď, aby jedna z nemovitých věcí byla přikázána jemu a druhá žalobkyni s tím, že pokud by jemu byl přikázán byt v Hostivicích, který je skutečně v nevypořádaném společném jmění manželů, tak nechť je mu přikázán i dluh vůči , právnická osoba, , který je rovněž součástí nevypořádaného společného jmění manželů. Alternativně pak žalovaný navrhl, aby obě nemovité věci byly přikázány jemu s tím, že by žalobkyni vyplatil. Podíl v , právnická osoba, . by měl případně připadnou do jeho výlučného vlastnictví, avšak ohledně tohoto podílu se žalovaný domnívá, že nebyl ve společném jmění manželů, jelikož i když byl nabyt za trvání manželství, každý z účastníků měl svoji firmu, a žalovaný tudíž neví, proč by zrovna podíl v , právnická osoba, . měl být součástí společného jmění manželů. K domu na Ukrajině pak ještě žalovaný doplnil, že tuto stavbu sice postavili za trvání manželství, šlo však v určitém smyslu o rekonstrukci, kdy již před uzavřením manželství zde byly základy. Nemůže tedy uvést, zda dům na Ukrajině patřil do společného jmění manželů, a nemůže tedy ani potvrdit, že by byla celá stavba vybudována za trvání manželství, jelikož si tím není jistý. U , právnická osoba, pak žalovaný žádný účet neměl. Účet u , právnická osoba, měl a má ho dodnes. Ke shora uvedenému žalobkyní tvrzenému důvodu pro disparitu podílů pak žalovaný pouze uvedl, že se mu to zdá hloupé. Žalovaný se prostě nacházel venku před danou nemovitostí, a byl proto vykázán.

3. V replice ke shora uvedenému vyjádření žalovaného žalobkyně uvedla, že sdělení o domě na Ukrajině ze strany žalovaného jsou poněkud matoucími informacemi. Žalovaný pravděpodobně hovoří o jiném domě, jelikož žalovaný má ještě ve výlučném vlastnictví jiný dům na Ukrajině, a to na adrese , jméno FO, 8, ve , jméno FO, . Ohledně předmětného domu na Ukrajině je pak skutečností, že dokonce i pozemek, na kterém stojí tento dům, byl již nabyt za trvání manželství v roce 2003 a až následně bylo vydáno stavební povolení, a proto není možné, aby byla stavba domu snad zahájena před uzavřením manželství.

4. Ze shodných tvrzení účastníků soud zjistil, že manželství účastníků bylo uzavřeno , datum, a pravomocně bylo rozvedeno ke dni , datum, .

5. Ze shodných tvrzení účastníků soud zjistil, že byt v , adresa, byl nabyt za trvání manželství.

6. Ze shodných tvrzení účastníků bylo dále soudem zjištěno, že podíl v , právnická osoba, . byl nabyt za trvání manželství.

7. Ze shodných tvrzení účastníků soud dále zjistil, že dluh vůči , právnická osoba, byl nabyt za trvání manželství.

8. Ze shodných tvrzení účastníků bylo dále soudem zjištěno, že žalobkyně od zániku společného jmění manželů, tedy od rozvodu manželství, výlučně hradí hypoteční úvěr, tedy dluh vůči , právnická osoba, . Do současné doby žalobkyně uhradila po právní moci rozvodu manželství na hypoteční úvěr ze svého výlučného vlastnictví částku v celkové výši , částka, .

9. Ze shodných tvrzení účastníků pak soud rovněž zjistil, že nedoplatek hypotečního úvěru k datu , datum, činí , částka, .

10. Ze shodných tvrzení účastníků soud dále zjistil, že dne , datum, došlo žalobkyní k uhrazení částky , částka, na dluh vůči Společenství vlastníků jednotek , adresa, .

11. Ze shodných tvrzení účastníků bylo dále soudem zjištěno, že v bytu v Hostivicích žalovaný bydlel do , datum, .

12. Ze shodných tvrzení účastníků soud dále zjistil, že aktuální cena podílu v , právnická osoba, . je , částka, .

13. Ze smlouvy o hypotečním úvěru soud zjistil, že oba účastníci jako klienti a , právnická osoba, . jako banka uzavřeli dne , datum, dohodu označenou jako smlouva o hypotéčním úvěru, ve které se banka zavázala poskytnout účastníkům hypotéční úvěr ve výši , částka, , a to na koupi bytu v Hostivicích a ve které se účastníci zavázali tento úvěr ve splátkách splatit.

14. Z dodatku ke smlouvě o úvěru z roku 2017 soud zjistil, že některé předepsané splátky úvěru nebyly řádně, a včas uhrazeny, že se účastníci s bankou dohodli na posunu konečné splatnosti svého dluhu a dále, že nová výše měsíční splátky činila , částka, .

15. Z nájemní smlouvy bylo soud zjištěno, že dne , datum, uzavřela žalobkyně jako nájemkyně dohodu o nájmu bytu na adrese , adresa, , přičemž doba nájmu byla sjednána na dobu určitou od , datum, do , datum, a výše nájmu byla dohodnuta na částku , částka, měsíčně.

16. Ze sdělení , právnická osoba, soud zjistil, že žalovaný má od , datum, do současnosti založený účet u , právnická osoba, . č. , hodnota, , přičemž tento účet je veden pouze na jeho jméno, a dále že zůstatek na tomto účtu ke dni zániku manželství, tedy ke dni , datum, , činil , částka17. Ze sdělení , právnická osoba, bylo soud zjištěno, že žalovaný má od , datum, založený účet u , právnická osoba, . č. , č. účtu, , přičemž tento účet je veden pouze na jeho jméno, a dále že zůstatek na tomto účtu ke dni zániku manželství, tedy ke dni , datum, , činil , částka18. Z osvědčení o vlastnickém právu k nemovitostem a výpisem o zápisu vlastnického práva včetně překladu do jazyka českého soud zjistil, že podle Rachovského okresního úřadu i podle zastupitelstva Městyse velký , jméno FO, je dům na Ukrajině ve vlastnictví obou účastníků.

19. Z technického průkazu ze dne , datum, a jeho překladu do českého jazyka soud zjistil, že podle města Rachiv je dům na Ukrajině ve vlastnictví obou účastníků.

20. Z protokolu Státní technické komise o připravenosti dokončené stavby k provozu a překladu do českého jazyka soud zjistil, že dům na Ukrajině byl k měsíci listopadu 2004 dokončen a připraven k uvedení do provozu.

21. Z rozhodnutí a jeho překladu do českého jazyka bylo soud zjištěno, že v tomto rozhodnutí z , datum, Obecní rada Rachovského okresu mimo jiné vydala povolení na vyhotovení prováděcích výkresů skutečného provedení pro vystavěný dům na Ukrajině.

22. Ze stvrzenky a překladu do českého jazyka nebylo ve výsledku soudem zjištěno nic zásadního pro rozhodnutí věci.

23. Z prohlášení žalovaného ze dne , datum, a překladu do českého jazyka soud zjistil, že žalobkyně je občankou Moldavské republiky a že v tomto prohlášení mimo jiné žalovaný prohlásil že předmětný dům je ve spoluvlastnictví obou účastníků.

24. Z výpisu o zápisu vlastnického práva k nemovitosti a překladu do českého jazyka bylo soudem potvrzeno, že podle Rachovského okresního úřadu je dům na Ukrajině ve vlastnictví obou účastníků.

25. Z výpisu rozhodnutí a překladu do českého jazyka bylo soudem zjištěno, že dne , datum, rozhodlo zastupitelstvo Městyse velký , jméno FO, , že se vlastnické právo k domu na Ukrajině přiznává a zapisuje ve prospěch obou účastníků rovným dílem.

26. Z fotografií předmětného domu bylo soudem zjištěno, jak dům na Ukrajině vypadá.

27. Z protokolu o jednání ze dne , datum, spisu sp. zn. , spisová značka, bylo soudem zjištěno, že při tomto jednání mimo jiné žalovaný vypověděl, že dům na Ukrajině je ve vlastnictví obou účastníků.

28. Z dalšího protokolu o jednání spisu sp. zn , spisová značka, nebylo ve výsledku soudem zjištěno nic zásadního pro rozhodnutí věci.

29. Z protokolu o jednání ze dne , datum, spisu sp. zn , spisová značka, bylo soudem zjištěno, že žalovaný je občanem Ukrajiny.

30. Z rozsudku Okresního soudu , adresa, - západ č. j. , spisová značka, soud zjistil, že účastníci mají jednu dosud nezletilou dceru, která se narodila dne , datum, .

31. Z úředního záznamu o vykázání bylo soudem zjištěno, že dne , datum, v 19 : 30 hodin byl žalovaný Policií ČR na dobu 10 dnů vykázán ze společného obydlí na adrese , Adresa žalovaného, (tedy z bytu v Hostivicích), jakož i z jeho bezprostředního okolí, a to s odůvodněním, že již dříve bylo žalobkyní podáno na žalovaného trestní oznámení pro dlouhodobé slovní a fyzické napadání od žalovaného, přičemž v tomto případě po přivolání hlídky Policie ČR žalobkyní, která uvedla, že žalovaný je opět na dané adrese a bouchá na okno a ona se bojí o život, Policie ČR našla na této adrese žalovaného, který byl v křoví pod okny domu.

32. Z usnesení Okresního soudu , adresa, - západ č. j. , spisová značka, ze dne , datum, soud zjistil, že tohoto dne vydal tento soud předběžné opatření, kterým byly žalovanému uloženy povinnosti zdržet se vstupu do domu na adrese , Adresa žalovaného, , zdržet se setkávání s navrhovatelkou a navazování kontaktů s ní a zdržet se nežádoucího sledování a obtěžování navrhovatelky jakýmkoli způsobem, a to na dobu 1 měsíce od vydání usnesení, přičemž se však tato doba jeho trvání prodlužuje o zbytek doby vykázání odpůrce (tedy žalovaného) dle vykázání Policie ČR, OO , adresa, , ze dne , datum, , čj. KRPS - 142538-4/ČJ-2018-011621. Toto rozhodnutí tento soud odůvodnil tím, že navrhovatelka (tedy žalobkyně) osvědčila skutečnosti tvrzené ve svém návrhu a jsou tak splněny podmínky pro vydání předběžného opatření, kdy v důsledku duševního i fyzického násilí odpůrce vůči navrhovatelce se další společné bydlení, resp. v daném případě spíše setkávání v domě navrhovatelky pro navrhovatelku stalo nemožné a na životě ohrožující. Ač by měl mít odpůrce vlastní domácnost již na jiné adrese, i nadále pokračuje v kontaktování navrhovatelky, které následně minimálně vyhrožuje ublížením, přičemž dle názoru soudu se tímto odpůrce dopouští nežádoucího sledování a obtěžování. Soud má v dané věci za to, že se odpůrce dopouští stalkingu. Z doložených litin bylo jednoznačně zjištěno, že odpůrce navrhovatelku obtěžuje. Bylo zjištěno, že po příjezdu policejní hlídky na adresu , adresa, byla skutečně zjištěna přítomnost odpůrce tak, jak oznámila navrhovatelka, přičemž odpůrce se nacházel pod okny do bytu navrhovatelky. I tato skutečnost jednoznačně svědčí o pravdivosti tvrzení navrhovatelky, která jeho chování, křičení do okna apod. popsala policii předem. Navrhovatelka žije se svou nezletilou dcerou a agresivní jednání odpůrce má vliv i na navrhovatelku, která se jej bojí. Ze všech výše uvedených skutečností a doložených listin dle názoru soudu jednoznačně vyplývá, že se odpůrce dopouští vůči navrhovatelce nežádoucího sledování a obtěžování a toto jednání odpůrce je pro navrhovatelku (i pro její nezletilou dceru) nesnesitelné.

33. Z výpisu z účtů bylo soudem zjištěno, že v měsících únoru a březnu splácela dluh vůči , právnická osoba, výlučně žalobkyně a že k datu , datum, činí zůstatek jistiny tohoto dluhu , částka, .

34. Z rozsudku soud zjistil, že dne , datum, Okresní soud , adresa, - západ jednak rozhodl, že výživné stanovené žalovanému rozsudkem Okresního soudu , adresa, - západ ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, pro nezletilou Stellu částkou , částka, měsíčně se s účinností od , datum, do , datum, zvyšuje na částku , částka, měsíčně a s účinností od , datum, na částku , částka, měsíčně a jednak rozhodl, že nedoplatek na výživném za období od , datum, do , datum, ve výši , částka, je žalovaný povinen splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši , částka, pod ztrátou výhody splátek vždy spolu s běžným výživným k rukám žalobkyně počínaje měsícem listopadem 2023. Z tohoto rozsudku tedy bylo zejména soudem zjištěno, že žalovaný na výživném na svou nezletilou dceru za období do , datum, dluží celkem , částka, .

35. Z exekučního návrhu ze dne , datum, soud zjistil, že tohoto dne nezletilá dcera účastníků zastoupená žalobkyní jako svou zákonnou zástupkyní podala exekuční návrh k vymožení dlužného výživného v celkové výši , částka, a k vymožení běžného výživného ve výši , částka, měsíčně. Z potvrzení o odeslání zprávy bylo soudem zjištěno, že tento návrh byl odeslán soudnímu exekutorovi.

36. Ze znaleckého posudku ze dne , datum, znalecké kanceláře , právnická osoba, stvrzeného výslechem zpracovatelů tohoto posudku pak bylo soudem zjištěno, že obvyklá cena bytu v Hostivicích podle jeho stavu a v cenách obvyklých ke dni , datum, činí , částka, a že obvyklá cena domu na Ukrajině podle jeho stavu a v cenách obvyklých ke dni , datum, činí , částka, . Soud zhodnotil znalecký posudek jako naprosto přesvědčivě a velmi podrobně odůvodněný, a proto na základě něj dospěl ke shora uvedeným zjištěním. Ostatně ani jeden z účastníků neměl proti závěrům znaleckého zkoumání jakýchkoliv námitek, přičemž ani v průběhu výslechu zpracovatelů znaleckého posudku žádný z účastníků nepoložil zpracovatelům jakýkoliv dotaz.

37. Na základě výše uvedeného soud dospěl k následujícím závěrům o skutkovém stavu, které na tomto místně uvádí a shrnuje v bodech nejdůležitějších pro rozhodnutí soudu, přičemž ve zbytku odkazuje na shora podrobně rozvedená skutková zjištění:

38. Manželství účastníků bylo uzavřeno dne , datum, , pravomocně bylo rozvedeno ke dni , datum, . Žalobkyně je občankou Moldavské republiky, žalovaný je občanem Ukrajiny.

39. Byt v , adresa, byl nabyt za trvání manželství. Žalovaný bydlel v bytu v Hostivicích do , datum, . Následně v něm začala bydlet žalobkyně. Obvyklá cena bytu v Hostivicích podle jeho stavu a v cenách obvyklých ke dni , datum, činí , částka, .

40. Podíl v , právnická osoba, . byl nabyt za trvání manželství. Aktuální cena podílu v , právnická osoba, . je , částka, .

41. Oba účastníci jako klienti a , právnická osoba, . jako banka uzavřeli dne , datum, dohodu označenou jako smlouva o hypotéčním úvěru, ve které se banka zavázala poskytnout účastníkům hypotéční úvěr ve výši , částka, , a to na koupi bytu v Hostivicích a ve které se účastníci zavázali tento úvěr ve splátkách splatit. Dluh vůči , právnická osoba, byl tedy nabyt za trvání manželství. Žalobkyně od zániku společného jmění manželů, tedy od rozvodu manželství, výlučně hradí tento hypoteční úvěr, tedy dluh vůči , právnická osoba, . Do současné doby na něj žalobkyně uhradila od pravomocného rozvodu manželství částku v celkové výši , částka, . Dluh vůči , právnická osoba, k datu , datum, je ve výši , částka, .

42. Dne , datum, došlo žalobkyní k uhrazení částky , částka, na dluh vůči Společenství vlastníků jednotek , adresa, .

43. Žalovaný má od , datum, založený účet u , právnická osoba, . č. , č. účtu, , přičemž tento účet je veden pouze na jeho jméno, zůstatek na tomto účtu ke dni zániku manželství, tedy ke dni , datum, , činil , částka, . Od , datum, má pak žalovaný založený účet u , právnická osoba, . č. , hodnota, , přičemž i tento účet je veden pouze na jeho jméno, zůstatek na tomto účtu ke dni zániku manželství, tedy ke dni , datum, , činil , částka, .

44. Dne , datum, Obecní rada Rachovského okresu vydala povolení na vyhotovení prováděcích výkresů skutečného provedení pro vystavěný dům na Ukrajině. K měsíci listopadu 2004 pak byl dům na Ukrajině dokončen a připraven k uvedení do provozu. Dne , datum, rozhodlo zastupitelstvo Městyse velký , jméno FO, , že se vlastnické právo k domu na Ukrajině přiznává a zapisuje ve prospěch obou účastníků rovným dílem. Podle Rachovského okresního úřadu i podle zastupitelstva Městyse , jméno FO, je dům na Ukrajině ve vlastnictví obou účastníků. Obvyklá cena domu na Ukrajině podle jeho stavu a v cenách obvyklých ke dni , datum, činí , částka, .

45. Dne , datum, v 19 : 30 hodin byl žalovaný Policií ČR na dobu 10 dnů vykázán ze společného obydlí na adrese , Adresa žalovaného, (tedy z bytu v Hostivicích), jakož i z jeho bezprostředního okolí, a to s odůvodněním, že již dříve bylo žalobkyní podáno na žalovaného trestní oznámení pro dlouhodobé slovní a fyzické napadání od žalovaného, přičemž v tomto případě po přivolání hlídky Policie ČR žalobkyní, která uvedla, že žalovaný je opět na dané adrese a bouchá na okno a ona se bojí o život, našla Policie ČR na této adrese žalovaného, který byl v křoví pod okny domu. Dne , datum, vydal Okresní soud , adresa, - západ předběžné opatření, kterým byly žalovanému uloženy povinnosti zdržet se vstupu do domu na adrese , Adresa žalovaného, (tedy do domu, kde se nachází byt v Hostivicích), zdržet se setkávání se žalobkyní a navazování kontaktů s ní a zdržet se nežádoucího sledování a obtěžování žalobkyně jakýmkoli způsobem, a to na dobu 1 měsíce od vydání usnesení. Rozhodnutí je odůvodněno tím, že žalobkyně osvědčila skutečnosti tvrzené ve svém návrhu, a byly tak splněny podmínky pro vydání předběžného opatření, kdy v důsledku duševního i fyzického násilí žalovaného vůči žalobkyni se další společné bydlení, respektive v daném případě spíše setkávání v domě, stalo pro žalobkyni nemožné a na životě ohrožující. Ač by měl mít žalovaný vlastní domácnost již na jiné adrese, i nadále pokračuje v kontaktování žalobkyně, které následně minimálně vyhrožuje ublížením, přičemž se tímto žalovaný dopouští nežádoucího sledování a obtěžování. Z doložených litin bylo jednoznačně zjištěno, že žalovaný žalobkyni obtěžuje. Po příjezdu policejní hlídky na adresu , adresa, byla skutečně zjištěna přítomnost žalovaného tak, jak oznámila žalobkyně, přičemž žalovaný se nacházel pod okny do bytu žalobkyně. I tato skutečnost jednoznačně svědčí o pravdivosti tvrzení žalobkyně, která jeho chování, křičení do okna apod., popsala Policii ČR předem.

46. Dne , datum, uzavřela žalobkyně jako nájemkyně dohodu o nájmu bytu na adrese , adresa, , přičemž doba nájmu byla sjednána na dobu určitou od , datum, do , datum, a výše nájmu byla dohodnuta na částku , částka, měsíčně. Účastníci mají jednu dosud nezletilou dceru, která se narodila dne , datum, . Žalovaný na výživném na svou nezletilou dceru za období do , datum, dluží celkem , částka, . Dne , datum, nezletilé dcera účastníků zastoupená žalobkyní jako svou zákonnou zástupkyní podala exekuční návrh k vymožení dlužného výživného v celkové výši , částka, a k vymožení běžného výživného ve výši , částka, měsíčně.

47. Rozhodným právem v projednávané věci je právo české, a to v souladu jak se Smlouvou České republiky s Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech (dále i jen „smlouva s Ukrajinou“), tak i se smlouvou mezi ČSSR a SSSR o právní pomoci a právních vztazích (která upravuje dané záležitosti mezi Českou republikou a Moldávií, dále i jen „smlouva s Moldávií“).

48. Smlouva s Ukrajinou totiž v čl. 29 bodu 1. stanoví, že osobní a majetkově právní vztahy manželů se řídí právním řádem té smluvní strany, na jejímž území mají oba manželé společné bydliště (k tomu srov. i čl. 50 bod 4, který zakotvuje přednost článku 29 před článkem 50). Stejné pravidlo pak obsahuje i čl. 25 bod 1 smlouvy s Moldávií, který stanoví, že osobní a majetkové vztahy manželů se řídí právním řádem smluvní strany, na jejímž území mají společné bydliště. V projednávané věci přitom oba účastníci k datu zahájení řízení (až do současnosti) bydleli na území České republiky, a tudíž je rozhodným právem právě právo české. Pro úplnost pak soud uvádí, že při stanovení rozhodného práva na projednávanou věc nelze aplikovat Nařízení Rady č. 2016/1103 ze dne , datum, provádějící posílenou spolupráci v oblasti příslušnosti, rozhodného práva a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech majetkových poměrů v manželství, jelikož se v souladu s čl. 69 odst. 3. tohoto nařízení kapitola III. tohoto nařízení, upravující rozhodné právo, vztahuje pouze na manžele, kteří uzavřeli manželství nebo kteří určili právo rozhodné pro své majetkové poměry v manželství po , datum, , což není případ projednávané věci.

49. Při samotném vypořádání zaniklého společného jmění manželů bylo na místě v projednávané věci s ohledem na skutečnost, že manželství účastníků bylo rozvedeno, a tedy že i společné jmění manželů zaniklo, ke dni , datum, , postupovat podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a to v souladu s přechodnými ustanoveními obsaženými v o. z., zejména s ustanovením § 3028 odst. 1 a odst. 2 věta první (srov. i např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

50. Podle § 736 o. z. je-li společné jmění zrušeno nebo zanikne-li, anebo je-li zúžen jeho stávající rozsah, provede se likvidace dosud společných povinností a práv jejich vypořádáním. Dokud zúžené, zrušené nebo zaniklé společné jmění není vypořádáno, použijí se pro ně ustanovení o společném jmění přiměřeně.

51. Podle § 736 odst. 1 o. z. nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla: a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek, c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek, d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí, e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost, f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění.

52. Při posouzení, zda se nějaká věc nabytá do , datum, stala součástí společného jmění manželů však bylo třeba postupovat podle zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.“), a to v souladu s přechodnými ustanoveními obsaženými v o. z., zejména s ustanovením § 3028 odst. 2 o. z., jelikož jde o vznik (vlastnického) práva vzniklého před nabytím účinnosti o. z.

53. Ustanovení § 143 odst. 1 písm. a) obč. zák. (které je tedy třeba aplikovat při právním posouzení, zda se věc nabytá do , datum, stala součástí společného jmění manželů), stanoví, že společné jmění manželů tvoří majetek nabytý některým z manželů nebo jimi oběma společně za trvání manželství, s výjimkou majetku získaného dědictvím nebo darem, majetku nabytého jedním z manželů za majetek náležející do výlučného vlastnictví tohoto manžela, jakož i věcí, které podle své povahy slouží osobní potřebě jen jednoho z manželů, a věcí vydaných v rámci předpisů o restituci majetku jednoho z manželů, který měl vydanou věc ve vlastnictví před uzavřením manželství a nebo jemuž byla věc vydána jako právnímu nástupci původního vlastníka.

54. Ustanovení § 709 odst. 1 o. z. (které je tedy třeba aplikovat při právním posouzení, zda se věc nabytá v době od , datum, stala součástí společného jmění manželů), stanoví, že součástí společného jmění je to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho, co a) slouží osobní potřebě jednoho z manželů, b) nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl, c) nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech, d) nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví, e) nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku.

55. Na základě výše uvedeného dospěl soud k závěru, že všechny věci (a dluh), jejichž vypořádání je předmětem tohoto řízení, skutečně byly ve společném jmění manželů.

56. Byt v Hostivicích, dluh vůči , právnická osoba, a rovněž i pohledávky za , právnická osoba, a za , právnická osoba, byly všechny nabyty za trvání manželství (viz odst. 39, 41 a 43 rozsudku), přičemž ohledně těchto věcí (a dluhu) ani nikdo z účastníků neuváděl žádné skutkové tvrzení, které by zakládalo některou ze shora uvedených výjimek (viz citovaná ustanovení § 143 odst. 1 obč. zák. a § 709 odst. 1 o. z.) pro kterou by i přes okamžik tohoto nabytí daná věc (či dluh) do společného jmění manželů nepatřila. Žalovaný pouze tedy u pohledávky za , právnická osoba, tvrdil, že u této banky nikdy žádný účet neměl, přičemž však byl v řízení prokázán opak. Soud tudíž na základě uvedeného uzavřel, že byt v Hostivicích, dluh vůči , právnická osoba, a rovněž i pohledávky za , právnická osoba, a za , právnická osoba, byly součástí zaniklého společného jmění manželů.

57. Ohledně domu na Ukrajině je pak třeba uvést, že v řízení bylo s naprostou jistotou prokázáno, že stavba tohoto domu byla dokončena v roce 2004, tedy za trvání manželství (čímž si žalovaný podle svého tvrzení nebyl jistý), a soud proto z tohoto důvodu i ohledně tohoto domu na Ukrajině uzavřel, že je součástí zaniklého, avšak dosud nevypořádaného společného jmění manželů. Ani zde totiž nikdo z účastníků ani netvrdil žádnou ze shora uvedených výjimek, pro kterou by přes okamžik tohoto nabytí tento dům do společného jmění manželů nepatřil.

58. Ohledně podílu v , právnická osoba, . pak lze jen ve stručnosti uvést, že i ten bez pochyby patřil do společného jmění manželů. Tento podíl byl nabyt za trvání manželství (viz odst. 40 rozsudku) a žalovaného tvrzení, že v době manželství měl každý z účastníků „svoji firmu“ žádnou ze shora uvedených výjimek nezakládá.

59. Soud tedy uzavírá a opakuje, že dospěl k závěru, že všechny věci, jejichž vypořádání bylo předmětem tohoto řízení a rovněž i předmětný dluh, skutečně byly ve společném jmění manželů.

60. Na soudu pak bylo, aby předmětné věci a dluh vypořádal, tedy ve většině případů, aby je přikázal do výlučného vlastnictví některému z účastníků, a to tak, aby bylo zaniklé společné jmění účastníků spravedlivě rozděleno. V daném případě přitom soud shledal, že není na místě rozdělit společné jmění přesně půl na půl, nýbrž soud přistoupil k tzv. disparitě podílů, jak navrhovala žalobkyně.

61. Soud přitom v tomto ohledu zohlednil prokázané obtěžování žalobkyně žalovaným, pro které byl žalovaný nejprve vykázán z dřívějšího společného obydlí Policií ČR, a pro které bylo následně vydáno předběžné opatření soudu (vše viz odst. 45 rozsudku), kterým byla žalovanému uložena povinnost zdržet se vstupu do domu, kde se nachází byt v Hostivicích, zdržet se setkávání se žalobkyní a navazování kontaktů s ní a zdržet se nežádoucího sledování a obtěžování žalobkyně jakýmkoli způsobem (k zohlednění takovéhoto nežádoucího chování při vypořádání společného jmění manželů srov. i usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Soud přitom s ohledem na shora prokázanou intenzitu obtěžování žalobkyně, tedy na to, že bylo prokázáno „pouze“ ono shora uvedené obtěžování (viz opět odst. 45 rozsudku), a nikoliv například fyzické násilí (čímž však soud nijak nežádoucí chování žalovaného nezlehčuje), shledal, že adekvátním se jeví rozdělit společné jmění manželů v poměru 55 % ku 45 % ve prospěch žalobkyně, namísto obvyklého 50 % ku 50 %.

62. Soud naopak neshledal důvodem pro disparitu žalobkyní uváděnou nutnost po určitou dobu hradit náklady na dvě obydlí (podrobně viz 1 rozsudku), jednak jelikož bydlení v nájmu mimo bývalou společnou domácnost bývá spíše typickým následkem rozluky manželů, a jednak jelikož skutečnost že žalobkyně uhradila onen společný dluh ve výši , částka, soud zohlednil jako tzv. vnos (viz níže odst. 70 rozsudku), a není proto důvodu zohledňovat tuto skutečnost ještě navíc i při úvaze o disparitě podílů.

63. Z popsaných důvodů tak mělo 55 % procent z původně společného jmění připadnout žalobkyni a 45 % žalovanému.

64. Soud přitom přikázal byt v Hostivicích do výlučného vlastnictví žalobkyně, a to zejména z důvodu, že v něm od května 2018 do současnosti bydlí i se společnou dcerou účastníků (viz odst. 39 a 45 rozsudku) a rovněž i s ohledem na skutečnost, že je to žalobkyně, kdo výlučně splácí dluh vůči , právnická osoba, , který vznikl za účelem pořízení bytu v Hostivicích (viz odst. 41 rozsudku). Obvyklá cena bytu v Hostivicích přitom činí , částka, (srov. i rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, podle kterého při vypořádání společného jmění manželů zaniklého podle o. z. se zásadně vychází z obvyklé ceny věci a jejího stavu v době rozhodování soudu, respektive v době pokud možno co nejbližší době rozhodování soudu).

65. Dům na Ukrajině pak soud přikázal do výlučného vlastnictví žalovaného, a to jednak proto, aby měl případně žalovaný kde bydlet, a jednak proto, aby byl majetek ve společném jmění manželů rozdělen pokud možno rovnoměrně tak, aby částka, kterou bude muset jeden z účastníků vyplatit druhému na vypořádacím podílu, byla co nejmenší. Obvyklá cena domu na Ukrajině přitom činí , částka, (srov. opět rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

66. Pohledávky za , právnická osoba, a za , právnická osoba, pak soud přikázal do výlučného vlastnictví žalovaného, jelikož jsou oba předmětné účty vedeny na jeho jméno, a jelikož i žalobkyně sama tvrdila, že s těmito účty od zániku manželství hospodaří výlučně žalovaný, přičemž soud již jen na základě toho, že tyto účty byly vedeny na jméno žalovaného uzavřel, že tomu tak skutečně bylo (viz odst. 43 rozsudku, přičemž ostatně ani žalovaný netvrdil, že by tomu snad mělo být jinak). Z posledně uvedeného důvodu pak i soud u těchto pohledávek vyšel z jejich stavu ke dni zániku manželství, což u finančních prostředků na účtech, se kterými hospodaří od zániku manželství výlučně jeden z manželů, odpovídá více než shora uvedené obvyklé pravidlo spravedlivému uspořádání vztahů mezi bývalými manžely (viz i shora citovaný rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , kterých v určitých případech výjimku z uvedeného pravidla připouští).

67. Podíl v MITYA pak soud přikázal žalovanému, jelikož to oba účastníci shodně navrhovali. Jeho „aktuální“ obvyklá cena přitom činí , částka, (viz odst. 40 rozsudku).

68. Dluh vůči , právnická osoba, pak soud přikázal do podílového spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaného, přičemž podíl každého z nich stanovil na id. ½, a to v souladu s rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , podle kterého v řízení o vypořádání společného jmění manželů má soud společné dluhy přikázat zásadně oběma manželům rovným dílem, nejsou-li tu výjimečné okolnosti odůvodňující přikázání dluhu jen jednomu z nich nebo každému z manželů v jiném než rovnodílném poměru. Takovéto důvody přitom soud v projednávané věci neshledal. Nejvyšší soud totiž v právě citovaném rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, rovněž uvedl, že je-li (teoreticky ve výjimečných případech) v řízení o vypořádání společného jmění manželů přikázán společný dluh jen jednomu z manželů, nelze zásadně druhému z nich uložit povinnost uhradit peněžitou částku v rozsahu poměrné části přikázaného dluhu. Z pohledu soudu pak není v projednávané věci na místě, aby soud ještě více znevýhodnil žalobkyni, která výlučně dluh vůči , právnická osoba, po zániku společného jmění manželů hradí, tím, že by přikázal tento dluh výlučně jí v situaci, kdy by toto přikázání nemohlo být zohledněno ve výši vypořádacího podílu. Ostatně je třeba pro úplnost uvést, že i kdyby tak soud v rozporu s právě citovaném rozsudkem Nejvyššího soudu ČR učinil, nemělo by to stejně žádný vliv ve vztahu k třetím osobám, tedy ve vztahu k bance samotné (srov. § 737 o. z.).

69. Žalobkyni tedy soud přikázal věc v obvyklé ceně , částka, a žalovanému věci v celkové obvyklé ceně , částka, (dům na Ukrajině v ceně , částka, + pohledávka za , právnická osoba, ve výši , částka, + pohledávka za , právnická osoba, ve výši , částka, + podíl v , Anonymizováno, v ceně , částka, ).

70. Soud pak dále v souladu se shora citovaným ustanovením § 736 odst. 1 písm. c) o. z. zohlednil vnos žalobkyně ve výši , částka, představující částku, kterou žalobkyně výlučně sama od pravomocného rozvodu manželství uhradila na dluh vůči , právnická osoba, (viz odst. 41 rozsudku) a rovněž i vnos ve výši , částka, představující částku, kterou žalobkyně uhradila na společný dluh manželů vůči Společenství vlastníků jednotek , adresa, (viz odst. 42 rozsudku). K druhému vnosu je třeba uvést, že žalovaný sice s jeho zohledněním nesouhlasil, avšak tuto zaplacenou částku zohlednit na místě bylo, jelikož v řízení bylo zjištěno, že tuto částku výlučně uhradila žalobkyně, a to až po zániku manželství (viz odst. 42 rozsudku), přičemž soud již na základě tohoto z jištění dospěl k závěru, že k tomu použila svoje výlučné prostředky, když ani v řízení ničeho nesvědčilo o opaku.

71. Po zohlednění těchto vnosů v celkové výši , částka, pak celková „zbylá“ hodnota společného jmění manželů činí , částka, (, částka, + , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, + , Anonymizováno, ,, Anonymizováno, + , Anonymizováno, , Anonymizováno, ,, Anonymizováno, + , Anonymizováno, - , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ). S ohledem na shora v odst. 61 uvedené velikosti podílů účastníků by pak měl podíl žalovaného na společném jmění činit , částka, (45 % z , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ,, Anonymizováno, ). Obvyklá cena majetku, který soud žalovanému přikázal do výlučného vlastnictví však činí celkem pouze , částka, , a proto soud dále ještě uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalovanému na vypořádání podílů ze zaniklého společného jmění manželů částku , částka, (, částka, - , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ,, Anonymizováno, ).

72. Soud přitom stanovil žalobkyni povinnost zaplatit tuto částku ve splátkách tak, jak je uvedeno ve výroku IV. rozsudku, a to jednak z důvodu, aby měla žalobkyně větší časový prostor tuto nemalou částku uhradit, a jednak jelikož soud očekává, že žalobkyně bude i nadále výlučně hradit dluh vůči , právnická osoba, (přičemž měsíční splátka přesahuje , částka, , viz odst. 14 rozsudku) a soudu se jeví nanejvýš spravedlivé, aby umožnil žalobkyni ve vztahu k alespoň části vypořádacího podílu i tyto její budoucí předpokládané nároky vůči žalovanému (přičemž předpoklad jejich vzniku se z pohledu soudu blíží jistotě) zohlednit, což se mimo jiné soudu jeví mnohem více hospodárným postupem, než kdyby byla žalobkyně nucena vymáhat tyto případné nároky po žalovaném v dalším soudním řízení.

73. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Řízení o vypořádání společného jmění manželů je svou povahou iudicium duplex; může být zahájeno k návrhu kteréhokoli z budoucích účastníků a všichni účastníci jsou vzájemně v postavení odpovídajícím procesní pozici žalobce i žalovaného současně. Za situace, kdy žaloba není zamítnuta, nelze v souladu s recentním sjednocujícím stanoviskem pléna Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. Pl. ÚS-st. 59/23, zpravidla určit, který účastník měl ve věci plný úspěch, ledaže by pro to byly dány zvláštní důvody (např. obstrukční chování některého ze spoluvlastníků). Takové důvody soud v projednávané věci neshledal a úspěch každého z účastníků tak posoudil jako částečný, a to v podstatě stejný. Ani shora uvedená disparita (55 % ku 45 %) pak nemůže na právě uvedeném ve výsledku ničeho změnit, jelikož je i z tohoto pohledu rozdíl v úspěchu jednotlivých účastníků pouze nepatrný.

47. O náhradě nákladů, které vynaložil stát, rozhodl soud v souladu s ustanovením § 148 odst. 1 o. s. ř. podle výsledku řízení rozebraného v předchozím odstavci, a proto uložil každému z účastníků, za situace, kdy byl rozdíl v jejich úspěšnosti pouze nepatrný, povinnost nahradit České republice 50 % nákladů řízení. V souladu s ustanovením § 155 odst. 1 o. s. ř. bude pak konkrétní výše těchto nákladů stanovena v samostatném usnesení, a to z důvodu, že v době vyhlášení rozsudku nebyla dosud zřejmá celková výše znalečného.