13 C 66/2022

Plný text

Okresní soud Praha – západ rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Pacovským v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to vše do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky částka, kapitalizovaného úroku ve výši částka, úroku ve výši 21 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit výše uvedenou částku s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že společnost právnická osoba (dále jen„ právní předchůdce žalobce“) uzavřela s žalovaným dne datum smlouvou o půjčce číslo na základě které byla žalovanému poskytnuta částka částka. Žalovaný se vedle vrácení finančních prostředků zavázal zaplatit částku ve výši celkem částka, která odpovídá součtu kapitalizovaných úroků za půjčené peníze ve výši částka, s úrokovou sazbou 21 % ročně, odměny za zpracování ve výši částka a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši částka. Celkovou částku měl žalovaný splácet prostřednictvím 60 týdenních splátek po částka. Žalovaný porušil své povinnosti, nehradil sjednané splátky řádně a včas a poslední splátku uhradil dne datum. Právnímu předchůdci žalobce proto vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části dlužné částky. Ke dni datum činila dlužná jistina částku ve výši částka a dlužný poplatek částku ve výši částka. Pohledávka za žalovaným byla následně postoupena na žalobce, a to smlouvou ze dne datum s tím, že změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena. Žalovaný uhradil na svůj dluh celkem částku ve výši částka, ve zbývající části nebyl dluh uhrazen ani přes opakované výzvy strany žalující. Žalobce tak požaduje zaplacení částky ve výši částka, která se skládá z dlužné jistiny ve výši částka a dlužné částky poplatku ve výši částka.

2. Účastníci byli vyzváni, aby soudu sdělili, zda souhlasí s postupem dle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož žalobce s tímto postupem souhlasil a žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, a soud měl proto za to, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.), nebylo třeba k projednání věci samé nařídit jednání.

3. Žalovaný se k věci samé nevyjádřil.

4. Na základě předložených listin dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním a celkovému skutkovému závěru.

5. Dne datum došlo mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným k uzavření smlouvy o půjčce číslo. Žalovanému byla předána částka částka v hotovosti v den podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal dále uhradit navíc poplatek v částce částka, která odpovídá součtu kapitalizovaných úroků za půjčené peníze ve výši částka, s úrokovou sazbou 21 % ročně, poplatku za administrativní činnost ve výši částka a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši částka Smluvní podmínky ani samotná smlouva blíže nedefinují obsah administrativní činnosti, za kterou je účtován poplatek ve výši částka. Poplatek za hotovostní inkaso je dle smluvních podmínek účtován za úhradu dané splátky k rukám zástupce právního předchůdce žalobce v místě bydliště klienta. Celková částka splatná žalovaným byla ve výši částka. Žalovaný se zavázal uhradit tuto částku v 60 pravidelných týdenních splátkách ve výši částka. Nedílnou součástí této smlouvy jsou smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce. Výše roční procentní sazby nákladů (RPSN) v případě 60 týdnů byla stanovena na 63,91%. Článkem 11. je sjednáno, že smluvní strany se dohodly, že v případě, kdy zákazník včas nesplní povinnost uhradit splátku, má právní předchůdce žalobce právo požadovat uhrazení celé zbylé částky zápůjčky včetně sjednaných poplatků (prokázáno smlouvou o půjčce, smluvními podmínkami smlouvy). Dne datum uzavřel právní předchůdce žalobce s žalobcem smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobce. Žalovaný byl o tomto vyrozuměn dopisem a zároveň byl vyzván k úhradě dlužné částky s příslušenstvím (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek včetně přílohy – seznamu postoupených pohledávek, oznámením o postoupení, poštovním podacím archem). Žalobce žalovaného upomínal o zaplacení dlužné částky (prokázáno předžalobní upomínkou včetně podacího lístku).

6. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce a žalovaný spolu uzavřeli dne datum dohodu, na jejímž základě poskytl právních předchůdce žalobce žalovanému částku částka, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem. Žalovaný se ve smlouvě zavázal tuto částku vrátit a zaplatit poplatek ve výši celkem částka, a to 60 týdenními splátkami. Splátky měly být hrazeny v hotovosti přímo zaměstnanci, právnímu předchůdci žalobce nebo jiné pověřené osobě, a to v místě bydliště žalovaného. Dle smlouvy o půjčce byla výpůjční úroková sazba stanovena jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy o půjčce a její výše činila 21 % ročně. V případě prodlení žalovaného s úhradou některé ze splátek v okamžiku splatnosti poslední ze splátek pak měla být účinnost smlouvy prodloužena do řádného uhrazení celkové dlužné částky. Smluvní úroky nebo další platby nebyly kromě poplatku ve výši celkem částka ve smlouvě sjednány. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, právní předchůdce žalobce proto požadoval v souladu s ujednáním stran úhradu celé dlužné částky. Pohledávka právního předchůdce žalobce za žalovaným, plynoucí ze shora uvedené smlouvy, včetně příslušenství, byla ke dni datum postoupena na žalobce a žalovaný o tom byl právním předchůdcem žalobce písemně vyrozuměn. Žalovaný uhradil na svůj dluh částku ve výši celkem částka. Žalovaný byl k zaplacení zbývající dlužné částky vyzván dopisem žalobce, na výzvu nereagoval a dlužnou částku nezaplatil.

7. Podle § 657 zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle § 658 odst. 1 zák. č. 40/1964 Sb. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

8. Podle § 1879 zák. č. 89/2012 Sb. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § číslo odst. 1 postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle § číslo odst. 1 dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

9. Podle § 1968 zák. č. 89/2012 Sb. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (číslo Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

10. V daném případě byla žalovanému poskytnuta půjčka ve výši částka, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem. Žalovaný se ve smlouvě zavázal tuto částku vrátit a zaplatit poplatek ve výši celkem částka. Celkovou částku byl žalovaný povinen uhradit v týdenních splátkách. Na svůj dluh uhradil žalovaný částku ve výši celkem částka.

11. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o půjčce ve smyslu ust. § 657 zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy). Závazek žalovaného byl smlouvou koncipován tak, že právnímu předchůdci žalobce zaplatí jistinu půjčky a dále poplatek definovaný jako součet kapitalizovaných úroků, nákladů na administrativní činnost a nákladů na hotovostní inkaso splátek. Tyto činnosti, tedy administrativní činnost či hotovostní inkaso splátek, nejsou smlouvou či smluvními podmínkami blíže definovány, resp. pokud jde o hotovostní inkaso splátek, je pouze uvedeno, že žalovaný bude hradit jednotlivé splátky přímo právnímu předchůdci žalobce či jeho zástupci v místě bydliště žalovaného. Z této definice a zároveň absence definice administrativní činnosti je zřejmé, že se jedná o zcela běžnou činnost související s úvěrem či půjčkou, a pokud jde o administrativní činnost, nelze s ohledem na jakoukoli bližší specifikaci této činnosti dovodit, že by se jednalo o jakkoli výjimečnou či nákladnou činnost, kterou by běžně nevykonával jakýkoli jiný poskytovatel úvěru či půjčky. Ani činnosti výše specifikované svou povahou či náročností nijak nevybočují z běžných činností souvisejících s poskytováním finančních prostředků a soud má proto za to, že ani jejich vyčíslení neodpovídá skutečným nákladům, které musí věřitel v této souvislosti vynaložit. Za této situace pak soud uzavřel, že uvedený poplatek je dle jeho povahy třeba hodnotit jako úplatu za půjčení peněz, což je definice smluvního úroku. Lze tedy konstatovat, že svou podstatou představuje požadovaný poplatek kapitalizovaný úrok. Tento závěr podporuje i rozsudek název soudu ze dne 18.2.2003 sp.zn. spisová značka.

12. Při výši jistiny částka a výši kapitalizovaného úroku částka se pak soud zabýval tím, zda úrok v této výši není úrokem nepřiměřeným, tedy, zda jeho výše není v rozporu s dobrými mravy ve smyslu ust. § 39 odst. 1 zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (ve znění účinnost). Za takový je třeba považovat úrok ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (viz. rozhodnutí název soudu ze dne datum rozhodnutí, sp.zn. spisová značka). V daném případě představuje úrok 83,6% jistiny půjčky. V případě nebankovních subjektů je předpoklad, že výše úrokové sazby bude vyšší než u subjektů bankovních, zejména s přihlédnutím k vyšší míře rizika nesplacení poskytnuté půjčky. Avšak ani zde nemůže být míra úroku bezbřehá a zcela neúměrná. Úrokové sazby měnových finančních institucí u úvěru domácnostem na spotřebu dle měnových statistik obec národní banky veřejně dostupných na webových stránkách obec národní banky webová adresa) se pohybovaly v lednu 2012 okolo 14% ročně. Sjednaná výše ročního úroku tedy představuje téměř šestinásobek úrokové sazby obvyklé v daném období. Je proto zcela zřejmé, že takovou výši úroku nelze hodnotit jako přiměřenou, ale naopak jako ve vztahu k úrokovým sazbám uplatňovaným bankami v daném období naprosto nepoměrnou. Neúměrnost sjednaného úroku dokresluje i výše roční procentní sazby nákladů ve výši 63,91%, přičemž právě roční procentní sazbu nákladů je vhledem ke standardizovanému způsobu jejího výpočtu považovat za vypovídající a transparentní srovnávací ukazatel z hlediska celkové ceny spotřebitelského úvěru v rámci Evropské unie. Jako takový proto soud hodnotí sjednaný kapitalizovaný úrok, označený smlouvou jako„ poplatek“, za odporující dobrým mravům ve smyslu ust. § 39 odst. 1 obč.zák. Smluvní ujednání, kterým byl tento úrok (poplatek) sjednán, je proto absolutně neplatné.

13. Soud tedy shledal nárok žalobce oprávněným pouze co do jistiny poskytnuté půjčky, tj. co do částky částka. Žalobce v tomto směru soudu předložil listinné důkazy, které osvědčují, že právní předchůdce žalobce předal žalovanému smluvenou půjčku v plné výši, což žalovaný potvrdil svým podpisem na smlouvě. V řízení zároveň nebylo zjištěno nic, co by svědčilo o opaku. V tomto rozsahu proto považuje soud nárok žalobce za prokázaný a oprávněný. Zároveň je však třeba zohlednit splátky, které žalovaný z titulu smlouvy o půjčce zaplatil. Celkem se podle tvrzení žalobce jednalo o částku částka. S ohledem na uvedený závěr soud tedy uložil žalovanému povinnost uhradit žalobci jen částku částka se zákonným úrokem z prodlení od datum do zaplacení, tedy částku představující rozdíl mezi poskytnutou finanční částkou ve výši částka a částkou uhrazenou žalovaným ve výši celkem částka. Ve zbylém rozsahu soud žalobu zamítl, neboť shledal nárok žalobce oprávněným pouze co do zapůjčené jistiny ve výši částka.

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. a 151 odst. 1 o.s.ř. za situace, kdy žalovaný byl ve věci úspěšnější, nicméně žádné náklady mu v průběhu řízení nevznikly. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu Praha - západ. Nesplní-li povinný, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí či exekuční návrh.