Okresní soud Praha-západ · Rozsudek

13 C 79/2024

č. j. 13 C 79/2024-174

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2024-11-27 · VYHOVENI,ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSPZ:2024:13.C.79.2024.1

Strojový souhrn generováno LLM

Okresní soud Praha-západ rozhodl, že smlouva o spotřebitelském úvěru je absolutně neplatná, protože poskytovatel neřádně posoudil úvěruschopnost žalovaného. Soud žalobkyni přiznal nárok na vrácení jistiny po odečtení částečných úhrad, částka byla určena na základě prokázaných splátek. Nárok na poplatky za výzvy k úhradě byl zamítnut kvůli nedokázanému jejich účtování a neúčinnosti smlouvy o úvěru. Soud rozhodl o náhradě nákladů řízení, přičemž žalovaný má nárok na 40 % nákladů.

Plný text

Okresní soud Praha-západ rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Pacovským ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno zastoupený opatrovníkem Jméno opatrovníka, advokátkou sídlem Anonymizováno Anonymizováno/Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno o zaplacení 90 591,90 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to vše do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky částka, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částka, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a úroku ve výši 15,99 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, zamítá.

III. Žalobkyně je povinna nahradit České republice na účet Okresního soudu adresa - západ 40 % nákladů řízení žalovaného, a to v částce a ve lhůtě, které budou stanoveny v samostatném usnesení.

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky částka s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnila tak, že pohledávky za žalovaným nabyla na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, uzavřené mezi společností právnická osoba, která byla původní věřitelkou žalovaného, a žalobkyní. Právní předchůdkyně žalobkyně se žalovaným dne datum uzavřela smlouvu o poskytování bankovních a dalších služeb. Na základě této smlouvy se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalovanému zřídit a vést běžný účet, a žalovaný se zavázal platit poplatky dle ceníku a udržovat na běžném účtu kladný zůstatek. Žalovaný svým povinnostem nedostál, neboť na běžném účtu neudržoval kladný zůstatek. V důsledku toho mu vůči právní předchůdkyni žalobkyně vznikl dluh ve výši částka. Podle všeobecných obchodních podmínek, které byly nedílnou součástí smlouvy, představuje nepovolený záporný zůstatek na běžném účtu pohledávku právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným, která je splatná dnem následujícím po jejím vzniku. Právní předchůdkyně žalobkyně od smlouvy odstoupila ke dni datum pro podstatné porušení smlouvy spočívající v nepovoleném záporném zůstatku. Po oznámení postoupení pohledávky žalovanému vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě pohledávky výzvou odeslanou dne datum. Žalovaný však ani právní předchůdkyni žalobkyně, ani žalobkyni ničeho neuhradil.

2. Dále právní předchůdkyně žalobkyně jako poskytovatel spotřebitelského úvěru elektronicky prostřednictvím internetového bankovnictví žalovaného uzavřela s žalovaným dne datum smlouvu o úvěru, kterou se zavázala žalovanému poskytnout na jeho účet úvěr do výše částka. Žalovaný se zavázal úvěr splácet ve 120 měsíčních splátkách, které měly být hrazeny inkasem z účtu žalovaného, aniž by byl k tomu třeba pokyn žalovaného. Úroková sazba byla stanovena na 15,99 % ročně. Pro případ prodlení bylo ujednáno, že úroky z prodlení budou právní předchůdkyni žalobkyně příslušet i z úroků, smluvních pokut a poplatků. Právní předchůdkyně žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného na základě informací získaných od žalovaného a z veřejných registrů. Žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně uhradil celkem částka. Opakovaně se však dostal do prodlení, a právní předchůdkyně žalobkyně proto v souladu se smlouvou úvěr ke dni datum zesplatnila. Žalovanému vznikl vůči právní předchůdkyni žalobkyně dluh ve výši částka, který sestává z jistiny ve výši částka, poplatků ve výši částka (skládajících se z osmi poplatků za pojištění schopnosti splácet po částka), smluvního úroku ve výši částka a úroku z prodlení ve výši částka. Žalobkyně vedle této částky požadovala rovněž smluvní úrok ve výši 15,99 % ročně jednak z jistiny, jednak z poplatků od datum do zaplacení, a zákonné úroky z prodlení z částky částka. Po oznámení postoupení pohledávky žalovanému vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky, žalovaný však ničeho neuhradil.

3. Žalovaný se vyjádřil tak, že obě smlouvy skutečně uzavřel a že mu na základě smlouvy o úvěru byla poskytnuta částka částka. Žalobkyní uplatněné nároky však žalovaný neuznal. Ohledně smlouvy o úvěru žalovaný uvedl, že právní předchůdkyně žalobkyně dostatečně nezkoumala úvěruschopnost žalovaného, a proto je smlouva o úvěru neplatná. Žalovaný by tak mohl být povinen vrátit pouze částku částka, tj. dosud nesplacenou část jistiny, přičemž úroky z prodlení mohou plynout až od počátku prodlení s vrácením jistiny, o jejíchž splátkách teprve rozhodne soud. Žalovaný konečně připomněl, že žalobkyně nedoložila, že byla smlouva žalovanému poskytnuta v listinné podobě nebo na trvalém nosiči dat. K pohledávce ze smlouvy o poskytování bankovních a dalších služeb žalovaný uvedl, že tato pohledávka se co do částka skládá ze tří poplatků souvisejících se smlouvou o spotřebitelském úvěru, kterou žalovaný považuje za neplatnou, a co do dalších částka z dalších tří poplatků za výzvy k úhradě dlužné částky, přičemž žalobkyně nedoložila, z jakého důvodu byly tyto poplatky z účtu strženy.

4. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním:

5. Z nesporných tvrzení účastníků bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne datum smlouvu o úvěru a dne datum smlouvu o poskytnutí bankovních a dalších služeb.

6. Z nesporných tvrzení účastníků bylo dále zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému na základě smlouvy o úvěru částku ve výši částka.

7. Z nesporných tvrzení účastník soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně odstoupila od smlouvy o poskytnutí bankovních a dalších služeb a toto odstoupení od smlouvy došlo žalovanému nejpozději v prvním týdnu srpna 2023.

8. Ze smlouvy o poskytování bankovních a dalších služeb ze dne datum bylo zjištěno, že účastníci uzavřeli smlouvu, kterou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala zřídit a vést žalovanému běžný účet a žalovaný se zavázal hradit právní předchůdkyni žalobkyně poplatky sjednané prostřednictvím ceníku a udržovat na účtu kladný zůstatek. Účet byl podle smlouvy veden v českých korunách, eurech a amerických dolarech. Součástí závazků ze smlouvy byly i všeobecné obchodní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně.

9. Z všeobecných obchodních podmínek bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně byla oprávněna odstoupit od smlouvy v případě, že by účet žalovaného vykazoval nepovolený záporný zůstatek s tím, že účinky odstoupení od smlouvy nastávají doručením odstoupení od smlouvy, neuvede-li právní předchůdkyně žalobkyně okamžik pozdější.

10. Z ceníku právní předchůdkyně žalobkyně bylo zjištěno, že poplatek za vedení účtu činil částka měsíčně.

11. Z odstoupení od smlouvy ze dne datum bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně odstoupila od smlouvy pro vznik nepovoleného záporného zůstatku na běžném účtu žalovaného, a to s účinností k datum.

12. Z návrhu smlouvy o půjčce ze dne datum soud zjistil, že žalovaný navrhl právní předchůdkyni žalobkyně uzavření smlouvy o úvěru, kterou by se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši částka a žalovaný by se zavázal právní předchůdkyni žalobkyně tuto částku vrátit i s úrokem a poplatky. Úroková sazba byla navržena jako pevná ve výši 15,99 % ročně. Celkovou částku ve výši částka měl žalovaný uhradit ve 120 splátkách ve výši částka, přičemž první splátka měla činit částka. RPSN byla navržena ve výši 17,21 %. Pro případ zaslání upomínky byla navržena výše poplatku ve výši částka za zaslanou upomínku. Dále bylo navrženo sjednání pojištění pro případ smrti, trvalých následků úrazu a proti riziku dlouhodobé pracovní neschopnosti ve výši částka měsíčně. Rovněž bylo navrženo, aby byla právní předchůdkyně žalobkyně oprávněna v případě prodlení žalovaného s úhradou splátky dosud nesplacené částky zesplatnit.

13. Z akceptace návrhu smlouvy ze dne datum soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně návrh žalovaného přijala a tím došlo k uzavření smlouvy o úvěru. Právní předchůdkyně žalobkyně se tak zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši částka s úrokem ve výši 15,99 % p. a.

14. Z prohlášení o okamžité splatnosti a výzvy k uhrazení dluhu ze dne datum soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně zesplatnila úvěr a vyzvala žalovaného k úhradě dluhu ve výši částka. Ze seznamu odeslaných písemností ze dne datum soud zjistil, že dne datum byla žalovanému odeslána zásilka.

15. Z protokolu o ověření úvěruschopnosti soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalovaného vycházela z údajů uvedených žalovaným a z informací z externích úvěrových registrů. Právní předchůdkyně žalobkyně vycházela také z průměrného příjmu na běžném účtu žalovaného, který činil částka.

16. Z mimořádného výpisu z účtu ke dni datum bylo zjištěno, že dne datum byl na účet žalovaného poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši částka.

17. Z přehledu zůstatku a transakční historie a z mimořádného výpisu z účtu ke dni datum soud zjistil, že disponibilní zůstatek na účtu žalovaného byl ke dni datum minus částka. Právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému dne datum, dne datum a datum účtovala částka za výzvy k zaplacení dlužné částky spotřebitelského úvěru, dále dne datum účtovala částka za vedení účtu a konečně dne datum, datum a datum účtovala částka za výzvy k zaplacení dlužné částky.

18. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum včetně přílohy soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila na žalobkyni pohledávky za žalovaným, které jsou předmětem tohoto řízení.

19. Z potvrzení o úplatě ze dne datum bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně potvrdila žalobkyni přijetí úplaty dle smlouvy o postoupení pohledávek.

20. Z vyrozumění o postoupení pohledávky ze dne datum o smlouvě o poskytování bankovních a dalších služeb soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému, že postoupila pohledávku na žalobkyni.

21. Ze seznamu odeslaných zásilek ze dne datum bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému dne datum odeslala dvě zásilky.

22. Z výzvy k plnění ze dne datum a podacího lístku bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky částka nejpozději do datum, přičemž právním důvodem vzniku pohledávek byla smlouva o poskytování bankovních a dalších služeb ze dne datum a smlouva o úvěru ze dne datum. Výzva plnění byla dne datum odeslána žalovanému.

23. Z provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru:

24. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný dne datum dne uzavřeli smlouvu o poskytování bankovních a dalších služeb. Žalovaný se mj. zavázal platit poplatky dle ceníku a udržovat na běžném účtu kladný zůstatek. Dle ceníku činil poplatek za vedení účtu částka. Ke dni datum byl na účtu žalovaného záporný zůstatek ve výši minus částka. Žalovanému byly účtovány tři poplatky po částka za výzvu k úhradě dlužné částky, tři poplatky po částka za výzvu k úhradě spotřebitelského úvěru, a poplatek za vedení účtu ve výši částka. Právní předchůdkyně žalobkyně od smlouvy odstoupila ke dni datum. Dne datum právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla úvěr ve výši částka. Ke dni datum právní předchůdkyně žalobkyně úvěr zesplatnila. Obě pohledávky za žalovaným byly postoupeny na žalobkyni a žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužných částek.

25. Takto zjištěný skutkový stav posoudil soud dle následujících právních ustanovení.

26. Zjištěný skutkový děj soud posoudil jednak podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a dále dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), neboť v případě smlouvy o úvěru se jednalo o vztah mezi žalobkyní jako podnikatelem a žalovaným jako spotřebitelem, jednak podle § 2662 a násl. o. z., neboť smlouvu o poskytování bankovních a dalších služeb soud posoudil jako smlouvu o účtu.

27. Podle § 2662 o. z. se smlouvou o účtu ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet.

28. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

29. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

30. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 věty první tohoto ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

31. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

32. Podle § 110 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru neobsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěru informaci o zápůjční úrokové sazbě, o roční procentní sazbě nákladů nebo o celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, nebyla-li ohledně některé z těchto informací dodržena písemná forma smlouvy, nebo nebylo-li písemné vyhotovení smlouvy obsahující tyto informace poskytnuto spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat, platí, že zápůjční úrokovou sazbou je repo sazba uveřejněná Českou národní bankou, platná v den uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebyla-li sjednána zápůjční úroková sazba nižší. K ujednáním o jiných platbách sjednaných ve smlouvě o spotřebitelském úvěru se nepřihlíží.

33. Soud posoudil zjištěný skutkový stav podle uvedených zákonných ustanovení a dospěl k následujícím závěrům.

34. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda právní předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, či nikoliv. Žalobkyně se v tomto ohledu při svých tvrzeních omezila na tvrzení, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy ověřila úvěruschopnost žalované z tvrzení žalovaného a prověřením žalovaného ve veřejně dostupných registrech. Žalobkyně však ani přes podrobné poučení soudu neuvedla, jakým konkrétním způsobem právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované, a jaké příjmy a výdaje měl žalovaný mít. Žalobkyně proto neunesla ani břemeno tvrzení, a ani břemeno důkazní ohledně toho, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně posoudila schopnost žalované poskytnutý úvěr splácet. Protože soud uzavřel, že žalobkyně neunesla ani břemeno tvrzení, ani břemeno důkazní ohledně toho, že schopnost žalované řádně splácet úvěr byla náležitě zkoumána ve smyslu § 86 odst. 1 věta druhá zákona o spotřebitelském úvěru, shledal, že smlouva o spotřebitelském úvěru uzavřená mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou je jako celek absolutně neplatná.

35. Vzhledem k právě uvedenému závěru pak soud již jen pro úplnost uvádí, že žalobkyně netvrdila a neprokazovala, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované smlouvu o spotřebitelském úvěru v listinné podobě či na trvalém nosiči dat (srov. shora citované ust. § 110 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru).

36. Následně se soud zabýval tím, zda má žalobkyně nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve výši vyplacené jistiny.

37. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

38. Z provedeného dokazování vyplynulo, že právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla částku ve výši částka. V tomto rozsahu proto považuje soud nárok žalobkyně za prokázaný a oprávněný. Zároveň je však třeba zohlednit splátky, které žalovaný z titulu těchto smluv o půjčce zaplatil. Žalovaný na pohledávku právní předchůdkyně žalobkyně uhradil celkem částka. Soud proto žalobě vyhověl co do částky částka, tj. jistiny půjčky po odečtení částečných úhrad žalovaného (částka - částka). Ve zbývajícím soud podanou žalobu zamítl, a to včetně příslušenství. Pokud jde o úroky z prodlení, vyšel soud z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka. Podle tohoto rozsudku nárok na zákonné úroky z prodlení vzniká až v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, přičemž doba splatnosti se odvíjí od možností dlužníka a je určena soudem. Soud proto zamítl též nárok žalobkyně na úroky z prodlení z částky částka.

39. Konečně se soud zabýval nároky ze smlouvy o poskytování bankovních a dalších služeb.

40. Soud shledal, že mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva o účtu ve smyslu § 2662 a násl. o. z. Částka, kterou žalobkyně požadovala na základě této smlouvy, sestávala z poplatku za vedení účtu ve výši částka, ze tří poplatků za výzvu k zaplacení dlužné částky po částka a ze tří poplatků za výzvy k zaplacení dlužné částky spotřebitelského úvěru po částka. Protože tři poplatky po částka se vztahovaly ke smlouvě o spotřebitelském úvěru, kterou soud posoudil jako absolutně neplatnou, nepřiznal žalobkyni částku částka tvořenou těmito poplatky. Pokud jde o tři poplatky po částka za výzvy k zaplacení dlužné částky, žalobkyně neprokázala, z jakého titulu byly tyto poplatky účtovány, v řízení totiž nebylo prokázáno, přes poučení dané soudem při jednání, že žalobkyně výzvy k zaplacení dlužné částky skutečně odeslala. Seznamy odeslaných zásilek, jimiž byl v řízení proveden důkaz, se vztahují k oznámení o zesplatnění spotřebitelského úvěru a s ním související výzvy k úhradě, a k oznámení o postoupení pohledávky; tyto výzvy byly činěny v červenci a září 2023, přičemž poplatky za výzvy k zaplacení dlužné částky byly účtovány v prosinci 2022 a v lednu a únoru 2023. Soud proto žalobkyni nepřiznal ani částku tvořenou těmito poplatky rovněž ve výši částka. Protože soud žalobkyni nepřiznal nárok ve výši částka, nepřiznal jí ani úrok z prodlení z těchto částek. Nárok žalobkyně je však důvodný co do poplatku za vedení účtu ve výši částka, který byl řádně účtován v souladu se smlouvou a ceníkem. Soud proto žalobkyni přiznal částku částka s úrokem z prodlení od datum, tedy ode dne následujícího od odstoupení od smlouvy právní předchůdkyní žalobkyně.

41. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), za použití § 142 odst. 2 o. s. ř. a § 149 odst. 2 o. s. ř. dle úspěchu stran. Žalobkyně byla v řízení úspěšná z 30 %, zatímco žalovaný ze 70 % (přičemž soud zohlednil vždy i přiznaný či nepřiznaný úrok z prodlení či úrok). Žalovaný má proto nárok na náhradu 40 % nákladů řízení. Žalovanému byl přitom usnesením zdejšího soudu ze dne datum, č. j. spisová značka ustanoven opatrovník z řad advokátů v souladu s § 29 odst. 3 o. s. ř., neboť žalovanému se nepodařilo doručit na známou adresu v cizině a nepodařilo se zjistit adresu jeho faktického pobytu. Je-li účastníkovi řízení, který byl zastupován ustanoveným advokátem, přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla náhrada nákladů řízení uložena, podle § 149 odst. 2 o. s. ř. povinen zaplatit státu náhradu hotových výdajů advokáta a odměnu za zastupování. Soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku, s tím, že výše náhrady a lhůta k plnění bude uvedena v samostatném usnesení. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu Praha-západ, a to ve dvou stejnopisech. Do běhu lhůty se nezapočítává den, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty. Lhůta je zachována, je-li posledního dne lhůty učiněn úkon u soudu nebo podání odevzdáno orgánu, který má povinnost je doručit (§ 57 odst. 1 a 3 o. s. ř.). Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost stanovenou tímto rozhodnutím, lze se jejího výkonu domáhat podáním návrhu u soudu (§ 251 o. s. ř.) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem (zákon č. 120/2001 Sb.) u soudního exekutora.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.