13 C 93/2025

Plný text

Okresní soud Praha - západ rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Pacovským ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o zaplacení částky 12 584 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to vše do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni plnou náhradu nákladů řízení v částce , částka, , a to k rukám zástupkyně žalobkyně do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalované zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Návrh odůvodnila tak, že řidič dodávky RZ , SPZ, (dále jen: „vozidlo“) ve vlastnictví žalované způsobil dne , datum, okolo 11:15 hod. v , adresa, , dopravní nehodu, při níž bylo poškozeno zaparkované vozidlo RZ , SPZ, (dále jen: „poškozené vozidlo“). K vozidlu bylo u žalobkyně sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, a žalobkyně proto k žádosti poškozené vyplatila cenu opravy poškozeného vozidla ve výši , částka, . Žalovaná nicméně bez zřetele hodného důvodu nesplnila povinnost podle § 8 odst. 1 až 3 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen: „zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“), když nesdělila žalobkyni osobu řidiče, a žalobkyně tak nemohla řádně provést šetření. Žalovaná by přitom za škodu zřejmě odpovídala i z pozice zaměstnavatele řidiče. Žalovaná požadovanou částku neuhradila ani přes předchozí výzvy žalobkyně. Žalobkyně následně doplnila žalobní tvrzení tak, že regresní nárok uplatňuje též z důvodu, že řidič vozidla opustil bez dalšího místo dopravní nehody, aniž by ji oznámil , právnická osoba, nebo o nehodě sepsal společný záznam. Žalovaná přitom za řidiče jako svého zaměstnance odpovídá.

2. Žalovaná nárok uplatněný žalobou neuznávala. Uvedla, že zákonnou povinnost neporušila, neboť škodní událost žalobkyni oznámila a uvedla i totožnost osoby řidiče. Dne , datum, žalobkyně žalované vyzvala žalobkyni k telefonickému nahlášení škodné události a vyplnění záznamu o dopravní nehodě a současně jí zaslala hlášení škodné události. Škodní událost byla přitom žalobkyni ze strany poškozené nahlášena , datum, s tím, že k poškození vozidla došlo v důsledku toho, že o poškozené vozidlo zavadilo jiné vozidlo, a po nárazu do poškozeného vozidla viník nehody ujel. Žalobkyně dne , datum, žalobkyni nahlásila škodní událost a uvedla, že její řidič si není vědom poškození vozidla při provozu. Uvedla přitom totožnost osoby řidiče vozidla. Jde tak zřejmě o administrativní pochybení na straně žalobkyně. Z oznámení o likvidaci pojistné události neplyne, že by žalovaná žalobkyni ztížila šetření pojistné události, a ani v žalobě žalobkyně nekonkretizuje, v důsledku jakých konkrétních skutečností nehodu nemohla řádně prošetřit.

3. Ze shodných tvrzení účastníků bylo zjištěno, že žalovaná je vlastníkem a provozovatelem vozidla a že pro toto vozidlo u žalobkyně smlouvou č. , hodnota, sjednala pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla.

4. Ze shodných tvrzení účastníků soud dále zjistil, že dne , datum, vozidlo projíždělo ulicí Drahobejlova, , adresa, , a že vozidlo řídila , jméno FO, , která vykonávala v danou chvíli funkci řidiče žalované. Ze shodných tvrzení účastníků soud dále zjistil, že řidička vozidla z , adresa, , odjela.

5. Ze shodných tvrzení účastníků bylo dále zjištěno, že dne , datum, došlo k poškození poškozeného vozidla ve vlastnictví paní , jméno FO, .

6. Ze shodných tvrzení účastníků bylo dále zjištěno, že škodní událost byla žalobkyni nahlášena dne , datum, poškozenou , jméno FO, . Jako příčina a děj škodní události bylo uvedeno: „pošk. měla zaparkované vozidlo a poj. o něj zavadil při průjezdu kolem něj, na místě byl řidič viděn svědky, po nárazu do vozu viník ujel.“ Tato škodná událost byla žalobcem vedena pod č. , hodnota, , pojistná smlouva č. , Anonymizováno, /0, číslo ŠU , Anonymizováno, . Dne , datum, žalovaná od žalobkyně obdržela hlášení škodné události ze dne , datum, o tom, že poškozená uplatnila u žalobkyně nárok na náhradu újmy vzniklé provozem vozidla žalované. Žalobkyně požádala žalovanou o nahlášení škodní události po telefonu a o předložení vyplněného záznamu o dopravní nehody.

7. Ze shodných tvrzení účastníků soud dále zjistil, že žalovaná žalobkyni nehodu nahlásila oznámením škodní události ze dne , datum, a uvedla zde i následující údaje: číslo pojistné smlouvy 6511455479/0, číslo škodné události 4202400273, datum vzniku škody , datum, , a údaje o poškozené osobě - , jméno FO, , spolu s popisem vozidla a dne a času pojistné události. K příčině a ději škodné události žalovaná uvedla, že k této události nemůže doložit žádné údaje, protože řidička si není vědoma žádného poškození vozidla při provozu. Žalovaná v oznámení uvedla totožnost osoby řidiče vozidla. Žalobkyně žalované oznámení události potvrdila.

8. Ze shodných tvrzení účastníků bylo dále zjištěno, že žalobkyně poškozené , jméno FO, vyplatila částku ve výši , částka, představující skutečnou cenu opravy poškozeného vozidla.

9. Ze shodných tvrzení účastníků soud dále zjistil, že žalobkyně zaslala žalované oznámení o likvidaci pojistné události, ve kterém jí sdělila, že ukončila šetření uvedené události a stanovila výši skutečně vzniklé újmy v souladu s platnými právní předpisy s tím, že poškozené vyplatila částku , částka, .

10. Ze shodných tvrzení účastníků bylo konečně zjištěno, že žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě žalované částky výzvou ze dne , datum, se lhůtou k plnění v délce 30 dnů. Tato výzva byla žalované doručena. Žalovaná žalobkyní tvrzený dluh dosud neuhradila.

11. Z výslechu svědkyně , jméno FO, soud zjistil, že svědkyně nemá vztah k žádnému z účastníků řízení. V den dopravní nehody, před Vánoci 2023 okolo jedenácté hodiny, stála s kamarádkou, jejím manželem a dalším kolegou na , adresa, . Okolo projela dodávka. Zazněla rána, svědkyně se otočila a všimla si, že projíždějící bílá dodávka zjevně poškodila auto stojící zaparkované v ulici. Před zazněním rány svědkyně situaci v ulici podrobněji nesledovala, otočila se, až když došlo ke střetu vozidel. Nevšímala si ani poškozeného vozidla, neví, zda mohlo být poškozené už předtím. Samotné odření poškozeného vozidla neviděla, pouze jej slyšela. Nehodě byla přítomna s dalšími třemi osobami (kamarádkou, manželem a kolegou), a z budovy vyběhl také vrátný, který ránu rovněž slyšel. Ulice je úzká, pokud například jedou dvě auta proti sobě, tak jedno auto zpravidla čeká, než druhé auto projede. V tu chvíli nicméně dodávka byla jediným autem, které ulicí projíždělo. Podle svědkyně je možné, že se řidič dodávky chtěl přiblížit na druhou stranu, protože svědkyně se svými kolegy stála na vozovce. Dodávka projížděla asi metr a půl až dva metry od nich, svědkyně stála v její bezprostřední blízkosti. Poškozené vozidlo bylo zaparkované na druhé straně silnice, než na které stála svědkyně. Následně dodávka popojela kousek dál a zastavila asi deset až dvacet metrů od svědkyně ve směru jízdy. Z dodávky odpadl plastový kus auta. Svědkyně se domnívá, že dodávka musela zastavit právě kvůli nehodě, aby si řidič rozmyslel další postup, o nehodě určitě musel vědět. Svědkyně si nemyslí, že by dodávka stavěla na přechodu pro chodce. Svědkyně se rozběhla za dodávkou a její kolegové dodávku vyfotili. Řidič dodávky však z vozidla nevystoupil a za asi dvacet vteřin opět odjel. Svědkyně řidiče neviděla, dodávku těsně nestihla doběhnout. Není si jistá, zda si jí řidič všiml. Svědkyně napsala na poškozené vozidlo vzkaz, že byla svědkem nehody, a uvedla na sebe telefonní kontakt. Za stěrač dala i část vozidla odpadlou z dodávky, ten však fotografován nebyl. V lednu 2024 svědkyni kontaktovala majitelka poškozeného vozidla a požádala ji o doznání, že byla svědkem nehody, což svědkyně učinila. Fotografie založená ve spisu je tou fotografií, kterou pořídila kamarádka svědkyně, vedle toho má pak svědkyně k dispozici fotografii, na níž je vidět, jak běží za dodávkou. Svědkyně má za to, že fotografie dodávky byla vyfocena ještě předtím, než dodávka zastavila.

12. Z výslechu svědkyně , jméno FO, soud zjistil, že svědkyně pracuje pro žalovanou jako osoba samostatně výdělečně činná. Pro žalovanou vykonává údržbu vozidel, čištění, vysávání, nebo potahování. Činnost pro žalovanou vykonává přibližně dva roky. K žalobkyni žádný vztah nemá. V den tvrzené nehody projížděla Drahobejlovou ulicí směrem z Českomoravské na , jméno FO, , poté do obchodního centra Harfa a následně na myčku. Drahobejlova ulice je úzká, čehož si je svědkyně vědoma a proto tudy jezdí pomaleji. Na nic zvláštního si z onoho dne nepamatuje. V Drahobejlově ulici určitě nezastavila. Poté jí volal pan , jméno FO, s tím, že údajně způsobila nehodu. O nehodě ale svědkyně podle své výpovědi nic neví, nezaregistrovala, že by do něčeho narazila, ulicí projížděla opatrně. Myslí si, že není možné, že by způsobila poškození poškozeného vozidla. Nepamatuje si, že by ji po jízdě něco zarazilo ohledně vozidla, které řídila, nevšimla si, že by bylo něco rozbitého (k tomu viz i odst. 14 a 31 rozsudku). V minulosti svědkyně již způsobila dopravní nehodu, volala se policie a svědkyně telefonovala panu , jméno FO, , který sice nereagoval pozitivně, ale nehoda se občas stane; k tomuto incidentu došlo dávno před nehodou, která je předmětem projednávané věci. Pokud by si svědkyně byla vědoma toho, že způsobila dopravní nehodu, jednala by stejně, tedy zastavila by, zavolala policii a zavolala by panu , jméno FO, . , jméno FO, ji nicméně neinformoval o tom, že by dodávka byla jakkoliv poškozená, a svědkyně si není vědoma ani toho, že by dodávku prohlížela pojišťovna. V dodávce není palubní kamera, GPS systém však ano. Svědkyně si nedovede vysvětlit, jak je možné, že by svědkyně , jméno FO, viděla, že dodávka na chvíli zastavila, neboť v Drahobejlově ulici skutečně nezastavovala.

13. Z výslechu svědkyně , jméno FO, soud zjistil, že svědkyně nemá žádný vztah k účastníkům řízení. S ohledem na to, že je na mateřské dovolené, si situaci pamatuje již jen velmi matně. Byla si nicméně se svou kamarádkou , jméno FO, popovídat a předat si nějaké věci v Drahobejlově ulici. Svědkyně, její manžel, malý syn, , jméno FO, a jejich kamarád stáli u zaparkovaného auta svědkyně a povídali si. Přitom uviděli střet dvou automobilů, kdy auto, které ulicí projíždělo, narazilo do zaparkovaného auta a trochu ho „očesalo“. Šlo o větší nehodu, nikoliv o škrábnutí. Dodávka jela pomaleji, rozhodně ne rychle. Svědkyně byla čelem k nehodě, střet proto viděla. Dodávky si všimla až ve chvíli, kdy došlo k nehodě, nevšimla si proto, zda měla dodávka například otevřené okno. Barvu vozidel si svědkyně nepamatuje, jedno bylo světlé a druhé tmavé. Svědkyně si nepamatuje, zda z dodávky odpadl na vozovku nějaký kus. Dodávka dál pokračovala v jízdě ulicí, možná pak zabočovala doprava. Určitě nezabrzdila. Svědkyně se domnívá, že řidič si nehody nevšiml a pokračoval dál v jízdě. Svědkyně nevylučuje, že dodávka přibrzdila, nikoliv však znatelně ve smyslu, že by si řidič nehody všiml. Je možné, že řidič nehodu v dodávce přeslechl, pokud měl puštěné nahlas rádio, o takový hluk zase nešlo. Svědkyně je profesí řidička a , jméno FO, rovněž pracuje v dopravě. Proto si uvědomily, že musí dát vědět řidiči vozidla o střetu pro případ, že by o něm nevěděl. , jméno FO, za vozidlem vyběhla a mávala na něj, vozidlo ale jelo dál. , jméno FO, dala za stěrač poškozeného vozidla papírek s napsanou registrační značkou , SPZ, . Na fotografii založené ve spisu je , jméno FO, , která jde za světlým vozidlem, které svědkyně popsala a které pokračuje dál v cestě. Fotografii fotila svědkyně, aby zachytila registrační značku, a to v 11:13 hodin dne , datum, . Svědkyně má k dispozici ještě fotografii, kde je dodávka přiblížená.

14. Výpovědi svědkyně , jméno FO, a svědkyně , jméno FO, soud hodnotil jako velice věrohodné. Svědkyně byly náhodnými svědkyněmi dopravní nehody a nemají vztah k žádnému z účastníků řízení. Ani jedna ze svědkyň nejevila známky přehánění či vymýšlení si. Svědkyně , jméno FO, nicméně vypověděla, že si na událost vzpomíná pouze matně, a to i s ohledem na následně čerpanou mateřskou dovolenou; tuto skutečnost vzal soud při hodnocení výpovědí v potaz. Výpověď svědkyně , jméno FO, soud hodnotil jako méně věrohodnou než výpověď svědkyň , jméno FO, a , jméno FO, , neboť svědkyně dlouhodobě vykonává činnosti pro žalovanou v závislém vztahu, způsobila dopravní nehodu a k dotazu uvedla, že v minulosti již dříve jinou dopravní nehodu způsobila a reakce žalované nebyla pozitivní. Soud tak z výslechu této svědkyně nemá bez dalšího za prokázané, že si svědkyně , jméno FO, dopravní nehody skutečně nevšimla.

15. Ze snímků obrazovky se záznamem GPS z vozidla soud zjistil, že vozidlo jelo z , adresa, ulicí Drahobejlova a následně zatočilo doprava do , adresa, . Záznam GPS v tomto období trvá od 11:11 do 11:15, během této doby vozidlo ujelo 1 km. Doba jízdy trvala 00:4:21, doba stání pak 00:13:

21. Řidičkou vozidla byla , jméno FO, .

16. Z žalovanou zpracované tabulky bylo zjištěno, že vozidlo v 11:11 jelo ulicí Českomoravská, a to postupně 1 km/h, 0 km/h, a 17 km/h, v 11:12 pak 41 km/h, 18 km/h a 0 km/h. V 11:12 vozidlo vjelo do Drahobejlovy ulice, a to rychlostí 15 km/h, následně přibrzdilo na 5 km/h a v 11:13 jelo opět rychlostí 15 km/h, následně rychlostí 6 km/h a 14 km/h. Poté vozidlo odbočilo na , adresa, rychlostí 5 km/h, a v 11:14 až 11:15 se již nepohybovalo.

17. Ze záznamu GPS z vozidla ze dne , datum, soud zjistil rychlost vozidla v období od 11:11:10 hod do 11:15:25 hod. V 11:11:10 hod. jelo vozidlo rychlostí 1 km/h, v 11:11:19 hod. rychlostí 0 km/h, v 11:11:37 rychlostí 17 km/h, v 11:12:93 hod. rychlostí 41 km/h, v 11:12:17 hod. rychlostí 18 km/h, v 11:12:27 hod. rychlostí 0 km/h, v 11:12:37 hod. rychlostí 15 km/h, v 11:12:59 hod. rychlostí 5 km/h, v 11:13:10 hod. rychlostí 15 km/h, v 11:13:24 hod. rychlostí 6 km/h, v 11:13:35 hod. rychlostí 14 km/h, v 11:13:45 hod. rychlostí 5 km/h a v 11:14 hod. rychlostí 0 km/h (tato rychlost pak zůstává do konce záznamu v 11:15:25). Rychlost se mění vždy po určitém intervalu (nejméně 10 vteřin). Vozidlo před vjezdem do , adresa, (11:12:27 hod.) zpomalilo na 0 km/h, následně do ulice vjelo rychlostí 15 km/h, poté (v 11:13:04 hod.) zpomalilo na 5 km/h, v 11:13:14 hod. jelo opět rychlostí 15 km/h a před výjezdem z ulice (11:13:50 hod.) opět zpomalilo na 5 km/h. Ukazatel polohy vozidla se pohybuje trhavě, záznam neukazuje rychlost vozidla kontinuálně, ale vždy současně s pohybem ukazatele.

18. Na základě výše uvedeného soud dospěl k následujícím závěrům o skutkovém stavu:

19. Podle § 94 zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, se práva a povinnosti vyplývající ze škodných událostí vzniklých provozem vozidla, které nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, řídí zákonem č. 168/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a to i v případě, že ke vzniku práva nebo povinnosti došlo ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

20. Zjištěný skutkový stav soud proto posoudil podle následujících ustanovení zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen: „o. z.“):

21. Podle § 6 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se pojištění odpovědnosti vztahuje na každou osobu, která je povinna nahradit újmu způsobenou provozem vozidla uvedeného v pojistné smlouvě. Podle odstavce 2 písm. b) nestanoví-li tento zákon jinak, má pojištěný právo, aby pojistitel za něj uhradil v rozsahu a ve výši podle občanského zákoníku poškozenému účelně vynaložené náklady spojené s péčí o zdraví zraněného zvířete a způsobenou škodu vzniklou poškozením, zničením nebo ztrátou věci, jakož i škodu vzniklou odcizením věci, pozbyla-li fyzická osoba schopnost ji opatrovat, pokud poškozený svůj nárok uplatnil a prokázal a pokud ke škodní události, ze které tato újma vznikla a kterou je pojištěný povinen nahradit, došlo v době trvání pojištění odpovědnosti, s výjimkou doby jeho přerušení.

22. Podle § 8 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla je pojištěný povinen bez zbytečného odkladu písemně oznámit pojistiteli, že došlo ke škodné události s uvedením skutkového stavu týkajícího se této události, předložit k tomu příslušné doklady a v průběhu šetření škodné události postupovat v souladu s pokyny pojistitele.

23. Podle § 10 odst. 1 písm. b) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla má pojistitel proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný bez zřetele hodného důvodu nesplnil povinnost podle zákona upravujícího provoz na pozemních komunikacích sepsat společný záznam o dopravní nehodě nebo ohlásit dopravní nehodu, která je škodnou událostí, a v důsledku toho byla ztížena nebo znemožněna možnost řádného šetření pojistitele podle § 9 odst. 3 tohoto zákona nebo možnost pojistitele uplatnit toto právo na náhradu pojistného plnění.

24. Podle § 10 odst. 1 písm. c) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla má pojistitel proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný bez zřetele hodného důvodu opustil místo dopravní nehody nebo jinak znemožnil zjištění skutečné příčiny vzniku dopravní nehody.

25. Podle § 10 odst. 1 písm. e) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla má pojistitel proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný bez zřetele hodného důvodu nesplnil povinnost podle § 8 odst. 1 až 3 a v důsledku toho byla ztížena nebo znemožněna možnost řádného šetření pojistitele podle § 9 odst. 3.

26. Podle § 2914 o. z. kdo při své činnosti použije zmocněnce, zaměstnance nebo jiného pomocníka, nahradí škodu jím způsobenou stejně, jako by ji způsobil sám. Zavázal-li se však někdo při plnění jiné osoby provést určitou činnost samostatně, nepovažuje se za pomocníka; pokud ho však tato jiná osoba nepečlivě vybrala nebo na něho nedostatečně dohlížela, ručí za splnění jeho povinnosti k náhradě škody.

27. Soud se předně zabýval tím, zda je v projednávané věci dána pasivní legitimace žalované. Žalobkyně se žalované částky domáhala z titulu regresního nároku vůči pojištěnému v rámci pojištění odpovědnosti z provozu vozidla sjednaného v souladu s § 6 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Není proto rozhodné, zda byla řidička vozidla zaměstnankyní žalované, nebo zda se jednalo jinou osobu, která ve vztahu k žalované není v závislém vztahu. Nadto žalovaná sama označila řidičku v oznámení o škodní události ze dne , datum, (a následně též ve vyjádření ve věci samé) jako „řidiče naší společnosti“, a jde tedy o osobu, kterou žalovaná používá ke své činnosti ve smyslu § 2914 o. z. Byť je dle popisu náplně práce řidička osobou samostatně výdělečně činnou, odpovědnost žalované je obdobná, jako by se jednalo o zaměstnance. Pasivní legitimace žalované je tedy v předmětné věci dána.

28. Následně se soud zabýval tím, zda je nárok žalobkyně důvodný.

29. Z nesporných tvrzení účastníků bylo zjištěno, že žalovaná žalobkyni zaslala hlášení o škodní události. Soud se tedy proto podrobněji nezabýval tím, zda jsou splněny podmínky podle § 10 odst. 1 písm. e) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Protože bylo v řízení prokázáno, že škodu způsobilo vozidlo ve vlastnictví žalované a že řidička vozidla žalované z místa dopravní nehody odjela, zabýval se soud tím, zda jsou naplněny podmínky pro nárok žalobkyně z titulu § 10 odst. 1 písm. c) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, tedy zda řidička vozidla opustila místo dopravní nehody ze zřetele hodného důvodu, či nikoliv.

30. Důvodem hodným zvláštního zřetele přitom může být skutečnost, že pojištěný (resp. řidič vozidla) o způsobení dopravní nehody nevěděl a ani o něm při vynaložení běžné péče a opatrnosti vědět nemohl (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Za vynaložení běžné péče lze přitom dle judikatury považovat např. pohled do zpětného zrcátka (rozsudek Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, a rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ).

31. Po provedeném dokazování soud nemá s dostatečnou mírou pravděpodobnosti za prokázané, že řidička o dopravní nehodě nevěděla (k věrohodnosti výpovědi svědkyně , jméno FO, viz bod 14 rozsudku). Soud však ani nemá za prokázané, že by vozidlo zastavilo. Provedené svědecké výpovědi svědkyň se v tomto ohledu liší, přičemž výpověď svědkyně , jméno FO, i výpověď svědkyně , jméno FO, soud hodnotí jako velmi věrohodné; s ohledem na to, že svědkyně , jméno FO, si na událost vzpomíná jen matně, se soud přiklání spíše k výpovědi svědkyně , jméno FO, , z níž lze mít za to, že vozidlo zastavilo nebo prudce přibrzdilo. Z výpisu i záznamu GPS je zřejmé, že systém neměří rychlost vozidla přesně v každém okamžiku; to je zjevné jak z trhaného pohybu ukazatele, tak i z velkých rozdílů mezi naměřenými rychlostmi, kdy se rychlost například náhle změní ze 41 km/h na 17 km/h. GPS záznam tedy nevylučuje, že vozidlo na několik sekund zastavilo nebo prudce přibrzdilo (je zřejmé, že vozidlo zpomalilo z 15 km/h na 5 km/h). Soud přesto nevylučuje, že řidička opravdu o nehodě nevěděla.

32. I kdyby tomu tak však skutečně bylo, dospěl soud po provedeném dokazování k závěru, že nejde o případ, kdy by řidička při vynaložení běžné péče a opatrnosti o dopravní nehodě vědět nemohla. Z výpovědí svědkyně , jméno FO, a svědkyně , jméno FO, plyne, že se jednalo o větší dopravní nehodu; muselo se přitom jednat o poměrně velkou ránu, neboť (jak plyne z výpovědi svědkyně , jméno FO, ) z přilehlé budovy vyběhl i vrátný, který ránu slyšel. V řízení navíc bylo prokázáno, že se jedná o úzkou ulici, svědkyně , jméno FO, uvedla, že onou ulicí projíždí pomalu a opatrně, zřejmě právě proto, aby nenarazila do jiného vozidla. V takovém případě lze podle názoru soudu nepochybně za vynaložení běžné péče považovat to, že se řidič podívá do zpětného zrcátka, ve kterém by bylo možné vidět buď nehodu samotnou, nebo alespoň svědkyni, která se snažila řidičku na dopravní nehodu upozornit. Obdobný závěr lze učinit ohledně vytvoření takových podmínek ve vozidle, aby řidička případný náraz do jiného vozidla měla možnost slyšet; soud nevylučuje, že řidička náraz skutečně neslyšela například proto, že by měla nahlas puštěné rádio, to by však nic neměnilo na skutečnosti, že si způsobené dopravní nehody měla a mohla všimnout.

33. S ohledem na právě uvedený závěr soud shledal, že řidička si měla a mohla být vědoma toho, že způsobila dopravní nehodu (a to bez ohledu na to, zda si dopravní nehody subjektivně skutečně všimla), a že tudíž opustila místo dopravní nehody bez zřetele hodného důvodu ve smyslu § 10 odst. 1 písm. c) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Toto jednání bez dalšího zakládá regresní nárok žalobkyně, aniž by bylo nutno zkoumat, jak konkrétně toto jednání ovlivnilo možnost žalobkyně zjistit skutečnou příčinu dopravní nehody (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Nárok žalobkyně je tak plně důvodný. Soud proto žalobě vyhověl a přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši , částka, včetně úroku z prodlení podle § 1970 o. z. ode dne následujícího po splatnosti postihu na základě výzvy ze dne , datum, . Lhůtu k zaplacení náhrady nákladů řízení stanovil soud v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. delší, patnáctidenní, aby měla žalovaná dostatek času ke splnění své povinnosti.

34. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 151 odst. 1 a § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen: „o. s. ř.“) tak, že v řízení plně úspěšné žalobkyni přiznal právo na plnou náhradu nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši , částka, a z nákladů zastoupení advokátem, které sestávají z odměny stanovené podle § 6, § 7 a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“), z tarifní hodnoty ve výši , částka, , ve výši , částka, za 1 úkon právní služby. Odměna pak přísluší za 8 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, návrh ve věci samé, účast na jednání dne , datum, , vyjádření ze dne , datum, , účast na jednání dne , datum, , vyjádření ze dne , datum, a účast na jednání dne , datum, ). Soud nepřiznal odměnu za podání, jehož obsahem bylo toliko doplnění údajů svědkyně, ze dne , datum, . Celkem má tak žalobkyně právo na odměnu ve výši , částka, . Dále náklady řízení sestávají z paušální náhrady výdajů po , částka, za každý z vykonaných úkonů právní služby podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu (celkem jde o , částka, ). Konečně žalobkyni náleží náhrada daně z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovené ze shora uvedených částek vyjma soudního poplatku (, částka, ). Celkem tak náklady řízení činí , částka, . Lhůtu k zaplacení náhrady nákladů řízení stanovil soud v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. delší, patnáctidenní, aby měla žalovaná dostatek času tuto částku uhradit, s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).