15 C 227/2010

Plný text

Okresní soud Praha západ rozhodl soudkyní JUDr. Markétou Šedovou jako předsedkyní senátu v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupené: JUDr. jméno příjmení , Ph.D., LLM, advokátkou se sídlem ulice a číslo obec a číslo , část obce proti žalovanému: celé jméno žalovaného , datum narození , trvale bytem adresa žalovaného , zastoupen: JUDr. jméno příjmení , advokátkou se sídlem adresa , o vypořádání společného jmění manželů,

I. Ze zaniklého společného jmění manželů žalobkyně a žalovaného se do výlučného vlastnictví žalobkyně přikazuje: movité vybavení družstevního bytu ev. [číslo] v ulici [ulice a číslo] [obec a číslo] – [část obce], nacházejícího se v budově [adresa], stojícího na pozemku parc. [číslo] jehož je budova [adresa] součástí, vše v k. ú. [část obce] obec Praha, a to: vestavěné skříně 2 kusy (lamino světlé barvy), stůl obdélníkový a židle 4 kusy celodřevěné.

II. Ze zaniklého společného jmění manželů žalobkyně a žalovaného se do výlučného vlastnictví žalovaného přikazují: stavba [adresa], rodinný dům, zapsaná na [list vlastnictví], vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Praha- západ, pro k. ú. a [územní celek], postavený na pozemku parc. č. st. [anonymizováno], zapsaném na listu vlastnictví [anonymizováno], vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Praha- západ, pro katastrální území a obec Červený Újezd. pozemek parc. [číslo] o výměře [výměra] zastavěná plocha a nádvoří a pozemek parc. [číslo] o výměře [výměra] - zahrada, vše zapsáno na [list vlastnictví], vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Praha- západ, pro k. ú. a obec Červený Újezd. a dále movité věci: [značka automobilu] s příslušenstvím, [registrační značka] [značka automobilu] Cosworth s příslušenstvím [registrační značka] sedací souprava [příjmení] [příjmení], rok pořízení cca 1988, barva hnědá, materiál látka [příjmení] věž a reproduktory, zesilovače, radio tuner [anonymizováno] [značka automobilu], [anonymizována dvě slova] televizor [značka automobilu] [anonymizována tři slova], úhlopříčka cca 40´, rok pořízení 2005 mikrovlnná trouba [značka automobilu] elektrická trouba [značka automobilu] myčka na nádobí [značka automobilu] C [číslo] varná elektrická deska [značka automobilu] C [číslo] lednice s mrazákem [značka automobilu] [anonymizováno] kuchyňské nádobí - 6 kusů nerezových hrnců s poklicemi a sada smaltovaného nádobí příbory nerezová sada po 6 ks (lžíce, vidličky, nože, lžičky) souprava porcelánu zn. Vitral souprava skla 30 ks kovaná postel, rok pořízení 2004 matrace 2 ks pračka [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] monitor zn. [anonymizováno] tiskárna [značka automobilu] [anonymizováno] – [anonymizováno] osvětlení 14 ks bodových světel 1 ks stropní světlo jeden ks stolní lampa s otočným ramenem. a dále závazek z hypotečního úvěru číslo [bankovní účet] u [právnická osoba] se sídlem [adresa], [IČO] se zůstatkem dluhu [částka].

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na vyrovnání jejího podílu částku [částka], a to do tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

V. Žalobkyně je povinna uhradit České republice na účet Okresního soudu pro [část Prahy] 25% a žalovaný 50% nákladů řízení ve výši, která bude určena samostatným usnesením.

1. Žalobkyně se návrhem ze dne [datum] domáhala vypořádání společného jmění manželů a zrušení společného nájmu družstevního bytu po rozvodu. Uvedla, že uzavřela manželství se žalovaným dne [datum]. Z manželství se narodily dvě děti, dcera [jméno] a dcera [jméno]. Manželství účastníků bylo rozvedeno rozsudkem zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], a tento nabyl právní moci [datum]. Za dobu trvání manželství účastníci nabyli do společného jmění manželů členství v bytovém družstvu, bytové družstvo nástavby [jméno]. Se členstvím v bytovém družstvu je spojen nájem bytu v ulici [ulice a číslo] v [obec a číslo]. Jde o byt ev. [číslo]. Účastníci v bytě bydleli po celou dobu manželství až do doby, kdy se nastěhovali do společně postaveného rodinného domu v [obec], to je přibližně do podzimu roku 2004. Podle tvrzení žalobkyně žalovaný přenechává byt do podnájmu třetím osobám a od rozvodu manželství účastníků do podání žaloby dle tvrzení žalobkyně získal částku nejméně [částka], za dobu trvání manželství nejméně [částka].

2. Účastníci za dobu manželství dále nabyli rodinný dům v obci [obec] blíže v návrhu specifikovaný, který dle tvrzení žalobkyně stojí na cizím pozemku, respektive na pozemku ve výlučném vlastnictví žalobkyně, k rodinnému domu náleží zahrada. Stavba rodinného domu byla financována zejména z hypotečního úvěru a z částky [částka], která byla získána z prodeje členského podílu v bytovém družstvu [ulice a číslo], [obec a číslo] – [obec]. Šlo původně o státní byt, následně družstevní byt, který byl nejprve v nájmu babičky, žalobkyně [jméno] [příjmení], která zemřela dne [datum]; po smrti babičky na žalobkyni přešel nájem předmětného bytu, následně došlo k transformaci státního vlastnictví na vlastnictví výše uvedeného družstva a žalobkyně se tak domnívá, že došlo k dědění a tedy úplata za převod členských práv v bytovém družstvu [ulice a číslo] je výlučnými prostředky žalobkyně, které byly vynaloženy na majetek ve společném jmění manželů. Účastníci dále nabyli za trvání manželství garáž zapsanou na [list vlastnictví], postavenou na pozemku parc. [číslo] v katastrálním území Ruzyně, obec Praha, zapsaném na [list vlastnictví]. Dále nabyli vozidla, která blíže specifikovala, a to [příjmení] [příjmení], [příjmení] [jméno] a [anonymizována dvě slova] a [příjmení] [příjmení] 2.0 [anonymizováno] a dále motocykl zn. Yamaha 1000 exup, dále nabyli dámské kolo značky Merida, movité vybavení rodinného domu v [obec], který blíže specifikovala, a movité vybavení družstevního bytu, které blíže specifikovala. Účastníci dále za trvání manželství uzavřeli smlouvu o hypotečním úvěru, který byl poskytnut [částka] [právnická osoba], jehož zůstatek ke dni právní moci rozvodu činil zhruba [částka], tento byl čerpán na výstavbu rodinného domu, ve kterém bydlí nyní žalovaný, přičemž ke splácení zřejmě žalovaný užívá podnájemné, získané z družstevního bytu v bytovém družstvu nástavby [jméno]. To je dle žalobkyně třeba vzít v úvahu, neboť takto účastníci v podstatě splácejí úvěr společně, neboť tento je splácen z výnosu z majetku ve společném jmění manželů. Žalobkyně dále navrhla, aby soud při rozhodování o rozdělení SJM vzal v úvahu, že to byla především žalobkyně, kdo se staral o rodinu, přitom tato pracovala a zajišťovala pravidelný příjem domácnosti, naopak žalovaný nejevil zájem o rodinný život a nezajímal se příliš ani o mimoškolní aktivity dětí. V období od roku 1997 do roku 1999 byl nezaměstnaný. Ke konci manželství byl pak osobou samostatně výdělečně činnou, avšak vykazoval v podstatě nulové zisky.

3. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], j.č. [číslo jednací], bylo řízení o zrušení společného nájmu družstevního bytu po dobu do rozvodu vyloučeno k samostatnému řízení.

4. Žalovaný se podáním ze dne [datum] ve věci vyjádřil tak, že o získání bytu v bytovém družstvu nástavby [jméno] se zasloužil výlučně on, tento stavil svépomocí, pracoval zde 2000 hodin a základní členský vklad zaplatil ze svých výlučných prostředků, které mu darovali jeho rodiče, a to částku ve výši [částka]. Žalobkyně se na výstavbě tohoto bytu nepodílela ani finančně, ani nijak nevypomáhala na výstavbě. Ze svých výlučných prostředků pak žalovaný zaplatil i částky související s koupí pozemků, na kterých je bytový dům postaven. Nesouhlasil s tvrzením, že by byt byl dáván do nájmu bez vědomí žalobkyně, ta dle jeho názoru velmi dobře věděla, že byt se pronajímá, a souhlasila s tím mimo jiné z toho důvodu, že z těchto prostředků je splácena hypotéka. Žalobkyně se odstěhovala z [obec], kde dříve bydleli i s oběma dcerami, nicméně odstěhovala se nikoli pro dlouhodobé rozpory, ale pro mimomanželskou známost se stávajícím partnerem. Obě děti v té době zůstaly bydlet s ním a on se o ně staral. Popírá též, že by dům v [obec] byl postaven na parcele, která je ve výlučném vlastnictví žalobkyně. Žalovaný souhlasil s tvrzením, že za trvání manželství byl postaven rodinný dům v obci [obec]. K tomu uváděl dále, že v té době účastníci měli [částka] z prodeje družstevního domu, [částka] z prodeje zařízení restaurace [anonymizováno] nacházející se na adrese: [adresa], přičemž toto zařízení sloužilo výlučně k jeho podnikání a prostředky, které získal z prodeje, byly tedy v jeho výlučném vlastnictví. Do výstavby investoval i částku [částka], která byla ze stejného důvodu v jeho výlučném vlastnictví, jelikož ji získal z prodeje obchodu na adrese [adresa žalovaného], [příjmení] [jméno]. Dále uzavřeli smlouvu o hypotečním úvěru a byla jim také poskytnuta částka ve výši [částka] a v roce 2003 si vypůjčili od pana [jméno] [příjmení] částku [částka]. Žalobkyně se na výstavbě domu nijak nepodílela. Po té, co se žalobkyně odstěhovala ze společné nemovitosti, provedl žalovaný dokončovací práce spočívající ve zřízení fasády, zařizování domu včetně okapu, terénní úpravy zahrady, osazení automatických výjezdových vrat, vybudování sauny, a výstavby bazénu. Na tyhle investice si musel vypůjčit další částku ve výši [částka] od [příjmení] [jméno] v roce 2006. Dům byl postaven za částku cca [částka]. Na výstavbu použili i část finančních prostředků, které získali z prodeje družstevního bytu. Z ceny za převod práv k družstevnímu bytu v bytovém družstvu [ulice a číslo], [obec a číslo], získali účastníci částku [částka], z čehož za trvání manželství především za dovolené utratili asi [částka] a zbytek byl použit na výstavbu domu. Po smrti babičky žalobkyně v roce 1996 se účastníci stali nájemci předmětného bytu, protože na ně přešlo právo nájmu jako na osoby žijící s ní v jedné společné domácnosti. Jako nájemce však byl uveden žalovaný, neboť to byl on, kdo zařídil přechod nájmu ze zemřelé babičky žalobkyně na něj. Později se žalobkyně stala členkou nově vzniklého družstva, a to jenom pro to, že žalovaný byl členem družstva na [obec a číslo]. Vzhledem k tomu, že byli manželé, svědčilo jim právo společného bytu i členství k oběma družstevním bytům. V okamžiku, kdy došlo k transformaci státního vlastnictví bytu na vlastnictví výše uvedeného družstva, stal se stejně jako žalobkyně členem družstva. Tedy prostředky, které získali z prodeje tohoto členského podílu, tvoří SJM. Také pozemek pod rodinným domem dle názoru žalovaného spadá do společného jmění manželů, tento zakoupili za částku [částka] od [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], a to za částku, kterou poskytli rodiče žalovaného. Matka žalovaného tuto částku osobně jménem žalobkyně předávala. Tato částka byla ještě za trvání manželství vrácena. Žalobkyně pouze administrativně zajišťovala tuto koupi pozemku, a proto je zapsána jako výlučný vlastník v katastru nemovitostí. Naopak pokud jde o garáž, ta byla sice zakoupena za trvání manželství, ale pouze z výlučných prostředků žalovaného, který ji získal darem od rodičů. Proto tato nespadá do SJM. Ani členský podíl nespadá do SJM, jelikož veškeré finanční platby žalovaný uskutečnil z výlučných prostředků. V tomto vyjádření dále žalovaný nesporoval, že vozidla značky Ford Sierra, [příjmení] [příjmení] 2.0 [anonymizováno], [příjmení] [jméno] a [anonymizováno] C3 se staly součástí SJM, u vozidel [příjmení] [jméno] a [anonymizováno] C3 ovšem poukazoval na to, že tato byla pořízena na leasing, přičemž zálohu a akontaci zaplatila jeho matka a žádal tedy, aby transformovaný podíl z výlučných prostředků byl započten v jeho prospěch. [anonymizováno] [značka automobilu] exup byl prodán a neexistoval v době zániku SJM. Žalovaný dále popíral existenci horského kola zn. Merida. [příjmení] věci, které uvedla žalobkyně dle názoru žalovaného do SJM spadá i závazek vůči [jméno] [příjmení] ve výši [částka] s 5% ročním úrokem, který činí ke dni splatnosti půjčky [částka] a dluh vůči [příjmení] [jméno] ve výši jistiny [částka] a úroku 3,5% ročně, který činí za dobu ke dni splatnosti půjčky částku [částka]. Žalovaný tedy žádal, aby prostředky, které byly jeho výlučné, a které použil na výstavbu rodinného domu, na pořízení družstevního bytu a na pořízení dvou osobních automobilů byly v transformované podobě započteny na jeho podíl ze zaniklého SJM.

5. Podáním ze dne [datum] žalobkyně své vyjádření doplnila tak, že pokud jde o členství a společný nájem k bytu v bytovém družstvu [příjmení] [jméno], není pravdou, že by se na výstavbě předmětného bytového domu podílel pouze žalovaný; na výstavbě se podíleli všichni družstevníci. Lze stěží očekávat, že žalobkyně by byla schopná pracovat na stavbě a vykonávat těžké stavební práce, pro ženu nevhodné, a to za situace, kdy se navíc starala o malou dceru [jméno]. Žalobkyně se nicméně vlastní prací taktéž účastnila, prováděla například úklidové práce. Vklad nebyl splacen z výlučných prostředků žalovaného. Žalobkyně taktéž nesouhlasila s tím, že by rodinný dům v [anonymizována dvě slova] byl pořizován z prostředků náležících výlučně žalovanému. Taktéž nesouhlasila s tvrzením, že by z částky utržené za převod členských práv a povinností v bytovém družstvu [ulice a číslo] mělo být za manželství utraceno zhruba [částka] za dovolené. Pokud jde o půjčky od [jméno] [příjmení] a [příjmení] [jméno], k tomu žalobkyně uvádí, že se o jejich existenci dozvěděla až z vyjádření žalovaného, pokud žalovaný tyto půjčky sjednal, stalo se tak bez jejího vědomí a souhlasu. Tyto osoby žalovaná ani nezná. Domnívá se tak, že jde o závazky v rozsahu přesahujícím míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, který převzal jeden bez souhlasu druhého. Není též pravdou, že by peníze na koupi pozemku parc. [číslo] v katastrálním území Červený Újezd poskytli rodiče žalovaného. Kupní smlouvu podepsala žalobkyně, která následně prodávajícím předala kupní cenu. Částku kupní ceny obdržela darem od svých rodičů, konkrétně od svého otce. Pokud jde o akontaci na dva automobily, k tomu žalobkyně uvádí, že není prokázáno, že by tyto peníze byly paní [jméno] [příjmení] poskytnuty a pokud ano, tak na základě jakého právního titulu, žalobkyně o takových poskytnutých finančních prostředcích neví a poskytnutí takového daru v takové výši se jí zdá dosti nepravděpodobné.

6. Žalovaný se v průběhu řízení, a to při jednání [datum], vyjádřil tak, že prostředky poskytnuté matkou, a to částka [částka] a [částka] ve vztahu k vozidlu [příjmení] [jméno] a ve výši [částka] ve vztahu k vozidlu [anonymizováno], byla půjčka manželů a má být vypořádána jako závazek SJM ve vztahu k matce žalovaného.

7. Soud prvého stupně ve věci rozhodl rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] ve znění opravného usnesení ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] a usnesení ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací].

8. Proti rozhodnutí soudu prvého stupně se žalovaný odvolal. Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], odvolání žalovaného proti výroku I. usnesení soudu prvního stupně odmítl a rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a potvrdil též usnesení soudu prvního stupně ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], ve výrocích II. a III. Žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů odvolacího řízení. V odůvodnění odvolací soud mimo jiné uvedl, že shodně se soudem prvého stupně neshledal důvody pro disparitu podílů, když žalovaný se na výstavbě družstevního bytu a rodinného domu podílel osobní prací, žalobkyně však v době výstavby pečovala o nezletilé děti a měla pravidelný výdělek ze zaměstnání. Osobní poměry účastníků v době od roku 2005 se zasloužení o nabytí majetku nedotýkají. Žalovaný v tomto období sice o téměř celý majetek ve společném jmění pečoval, zároveň však také téměř všechny společné věci výlučně užíval. Odvolací soud potvrdil také závěry soudu prvého stupně, pokud jde o rozsah vypořádávaného jmění, kdy v podrobnostech soud na odůvodnění tohoto rozhodnutí odkazuje. Pokud jde o položky, které byly dále (následně, rozhodnutím dovolacího soudu, viz dále) otevřeny a dále projednávány, odvolací soud konstatoval, že půjčka účastníků u matky žalovaného byla uplatněna k vypořádání po uplynutí tříleté lhůty pro vypořádání společného jmění. Dále odvolací soud konstatoval, že mezi účastníky nebylo sporné, že po rozvodu manželství žalovaný splácel hypoteční úvěr. Bylo současně prokázáno, že tyto splátky hradil z výnosu společného majetku, a to z plateb za podnájem družstevního bytu s tím, že pravidelné výnosy ve výši přesahující výši jednotlivých měsíčních splátek hypotéky byly prokázány nejméně do konce roku 2013. Další poskytnutí bytu do podnájmu soud dovodil z nepřímých důkazů, ale ani pokud by nebylo poskytnutí bytu do podnájmu prokázáno, nebylo by v dané věci na místě vnosy žalovaného ve splátkách hypotečního úvěru do prosince roku 2014 při vypořádání zohlednit, neboť žalovaný užíval od roku 2005 veškerý majetek ve společném jmění, vyjma jednoho motorového vozidla a žalobkyni užívání bytu neumožnil ani po vyhlášení rozhodnutí o zrušení a vypořádání společného nájmu účastníků družstevního bytu v září 2013, ani poté co tento rozsudek nabyl právní moci v červenci 2014 a byt jí zpřístupnil až v prosinci 2014. Nemohl se tak na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatit, nicméně to, že téměř veškerý společný majetek užíval výlučně sám, koliduje dle názoru odvolacího soudu s dobrými mravy. Pokud jde o částky spočívající v poskytnutí částky [částka] ke koupi pozemku, zde odvolací soud přisvědčil, že žalovaný tyto částky zmiňoval již v podání z prosince roku 2010, ale uváděl je na podporu svého tvrzení, že se o nabytí družstevního bytu zasloužil výlučně sám žalovaný a tento proto není součástí společného jmění účastníků. Odvolací soud konstatoval, že navržené důkazy byly provedeny a darování částky na zaplacení členského vkladu z nich nevyplynulo. Odvolací soud také shrnul, že soud prvého stupně správně zjistil obvyklou cenu vypořádaných majetkových hodnot, správně započetl hodnotu členských práv a povinností a určil správnou výši peněžité částky na vypořádání podílů. Stran nákladů řízení vyšel ze závěru, že úspěch účastníků byl částečný, výrazně neuspěl žádný z nich a rozhodnutí o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení je správné. Žalobkyni přiznal náhradu nákladů odvolacího řízení s ohledem na úspěch v tomto řízení.

9. Proti tomuto rozhodnutí podal žalovaný dovolání, o kterém rozhodl Nejvyšší soud ČR rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], kterým rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], a rozsudek Okresního soudu Praha-západ ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], ve znění opravného usnesení ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], a ve znění opravného a doplňujícího usnesení ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], zrušil a vrátil soudu zdejšímu k dalšímu řízení. V odůvodnění se vyjádřil k následujícím otázkám: [anonymizováno] disparity podílů dovolací soud s odkazem na judikaturu konstatoval, že rozhodnutí o disparitě je naprosto výjimečné a musí být odůvodněno mimořádnými okolnostmi případu. Jiné je to ovšem v případě, kdy by jeden z manželů své povinnosti týkající se rodiny a společného majetku bez důvodu přijatelného z hlediska dobrých mravů zanedbával a pak je na místě o disparitě rozhodnout. Posouzení disparity podílů je vždy individuální. Dovolací soud přihlédl k námitkám žalovaného, který tvrdil, že čtyři roky před rozvodem žalovaná pro známost s jiným mužem opustila společnou domácnost, nestarala se o výchovu společných dětí, ani o společný majetek. Veškerou starost o domácnost a děti zajišťoval od roku 2005 žalovaný, který zároveň sám financoval vysokými částkami dostavbu domu a úpravu jeho okolí. Dle názoru dovolacího soudu z obsahu napadeného rozhodnutí nelze zjistit, jakými úvahami se odvolací a soud prvého stupně řídil s tím, že s těmito námitkami se soudy nevypořádaly.

10. Pokud jde o půjčky poskytnuté [jméno] [příjmení] v celkové výši [částka] a [jméno] [příjmení] v celkové výši [částka], i dovolací soud konstatoval, že nepovažuje za zjevně nepřiměřenou úvahu odvolacího soudu, že v poměrech projednávané věci přesahovaly tyto závazky míru přiměřenou majetkovým poměrům účastníků řízení a tyto závazky tak dle § 143 odst. 1 písm. b) občanského zákoníku společné jmění účastníků řízení netvoří.

11. Pokud jde o vypořádání finančních prostředků v celkové výši [částka] použitých na nákup automobilů, tvořících společné jmění manželů, dovolací soud uvedl, že žalovaný tuto částku uplatnil včas a následně pouze upřesňoval skutková tvrzení ohledně této položky. Obdobně dovolací soud uzavřel ohledně částky [částka], použité na družstevní byt v [obec]. Dle dovolacího soudu je tato položka uplatněna již ve vyjádření žalovaného z [datum].

12. Pokud jde o vypořádání stavby bez č. p./č.e., garáže v [katastrální uzemí], dovolací soud konstatoval, že skutkové závěry, že žalovaný nenabyl stavbu garáže za své výlučné finanční prostředky získané darem od rodičů, byly v příkrém rozporu s provedenými důkazy, kdy s odkazem na výpověď otce žalovaného, jeho čestné prohlášení, kupní smlouvy ze dne [datum] a čestné prohlášení žalobkyně ze dne [datum], z těchto zřetelně plyne, že stavba garáže byla nabyta za výlučné prostředky žalovaného. Závěr, že výpověď matky žalovaného zcela vyvrací shora uvedené skutkové závěry, vyplývající z ostatních důkazů, je nepodložený a v extrémním rozporu se zjištěnými skutečnostmi.

13. Soud prvého stupně se tedy dále zabýval především položkami, které k dalšímu projednání dovolací soud otevřel a dále pak položkami, u nichž bylo třeba zjistit, zda došlo ke změně jejich hodnoty s ohledem na posun času. Soud tedy v tomto rozsahu doplnil dokazování. Pokud jde o další položky, dále neprobrané, soud v plném rozsahu odkazuje na hodnocení skutkových zjištění a právní závěry, obsažené ve svém předchozím rozhodnutí, potvrzené odvolacím soudem (a nedotčené rozhodnutím soudu dovolacího) stran rozsahu SJM a toho, komu mají jednotlivé položky, které do SJM účastníků spadají, připadnout a v jaké hodnotě.

14. Žalovaný v podání ze dne [datum] mimo jiné uvedl, že vozidlo [příjmení] [jméno] a motocykl [anonymizováno] již byly prodány, což dokládá kupními smlouvami. Dále se obsáhleji vyjadřoval k položkám, které dle názoru soudu byly již právně uzavřeny rozhodnutími zdejšího soudu, odvolacího soudu i Nejvyššího soudu jako jsou zejména půjčky stran disparity podílů. Uvádí, že v souvislosti s bytem [ulice] odpracoval přibližně 2 000 hodin, neboť byl vybudován svépomocí formou nástavby.

15. Pokud jde o položku, která se týká zaplacení částky [částka] na pořízení pozemku, žalovaný byl vyzván ve smyslu § 118 b) občanského soudního řádu a poučen o tom, že je na něm důkazní břemeno, aby prokázal uhrazení částky [částka] v roce 2006 a částky [částka] dne [datum] a [částka] dne [datum] a aby prokázal, že prvá z těchto plateb byla učiněna z výlučných prostředků žalovaného, vzhledem k tomu, že k platbě došlo za trvání manželství (a SJM) účastníků.

16. Pokud jde o položku závazku ve vztahu k matce žalovaného ve výši [částka], k tomu žalovaný sám uvedl, že tento závazek neexistuje, neboť byl matkou po rozvodu manželství rodičů prominut.

17. Z provedeného dokazování a v rámci dalšího postupu řízení soud tedy zjistil:

18. Pokud jde o movité věci, účastníci učinili nesporným, že existují v hodnotě, jaká byla stanovena v rámci rozhodnutí soudu, vyjma vozidel a motorky (k těmto dále).

19. Ze spisu Obvodního soudu pro Prahu 8, sp. zn. [spisová značka], plyne, že toto řízení bylo zahájeno k žalobě podané žalobkyní [jméno] [celé jméno žalobkyně], tehdy [příjmení], proti žalovanému [celé jméno žalovaného] a nezletilému [jméno] [celé jméno žalovaného]. Žaloba byla podána [datum]. Mezi stranami byly rozhodné skutečnosti nesporné. V řízení byl nicméně vyhotoven znalecký posudek, který otcovství žalovaného ve vztahu k nezletilému vyloučil, a soud proto rozhodl [datum rozhodnutí] rozsudkem, č. j. [číslo jednací], tak, že určil, že žalovaný [celé jméno žalovaného] není otcem nezletilého [jméno] [celé jméno žalovaného].

20. Ze spisu, vedeného zdejším soudem pod sp. zn. [spisová značka], tedy opatrovnického spisu tehdy nezletilé [jméno] [příjmení], dcery účastníků, plyne, že toto řízení bylo zahájeno k návrhu otce, tedy žalovaného, na úpravu poměrů pro k nezletilé, kdy navrhoval, aby dcera byla svěřena do jeho péče a matce bylo stanoveno výživné. Následně i matka podala návrh na úpravu poměrů k nezletilé a navrhovala, aby dcera byla naopak svěřena do její péče a otci byla stanovena povinnost platit výživné. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], bylo otci, tedy žalovanému, uloženo, aby nezletilou každý lichý týden od pátku 17:00 hodin do neděle do 18:00 hodin odevzdal do péče matky. Soud vycházel, jak plyne z odůvodnění jeho usnesení, z toho, že nezletilá žije ve faktické péči otce, nicméně z návrhu matky vyplývalo, že ke styku s nezletilou nedochází, což není stav, který by byl v zájmu nezletilé, neboť přerušení styku matky s nezletilou by nepochybně mělo za následek jejich vzájemné odcizení a znamenalo by nemožnost matky podílet se na výchově. Soud měl tak podmínky pro vydání předběžného opatření za splněné. V rámci opatrovnického řízení soud nechal vyhotovit i znalecký posudek. Tento vyhotovila PhDr. [jméno] [příjmení], která mimo jiné v rámci znaleckého posudku zhodnotila obsah spisu a provedená šetření OSPOD u rodičů, kdy zprvu šetření [datum] bylo provedeno šetření v místě bydliště otce, kde měla [jméno] vybavený pokojíček, a bylo konstatováno, že matka na výživu [jméno] nepřispívá a že styk s nezletilou probíhá nepravidelně. [jméno] nicméně sdělila, že si s maminkou rozumí a že ji bude navštěvovat. Při prošetření poměrů u matky v květnu 2005, z tohoto vyplynulo, že i zde má nezletilá pokoj. Proběhla již dvakrát víkendová návštěva, tato proběhla v klidu. Byl zde i popisován incident z května z roku 2005, kdy otec dceru odvezl, a matce bylo sděleno, že dceru nevydá k víkendovému styku, když se matka zdržela a nebyla přesně na minutu v místě předání a nemá tak na dceru nárok. Z pohovoru s nezletilou vyplynulo, že se s matkou nezletilá může setkávat kdykoli, i ve všední dny, a z vyšetření vyplynulo, že nezletilá má kladné vztahy k oběma rodičům, byť citově preferuje otce. Znalkyně výsledky shrnula tak, že v rodině byly tradičně rozdělené role s větším důrazem matky na výchovu dětí a podíl otce na existenčním zajištění rodiny. Starší dcera měla dlouhodobě napjatější vztah k matce. Soužití rodičů bylo zdánlivě souladné, nicméně matka byla po celou dobu manželství nespokojená, ale své potřeby nedokázala prosadit a nespokojenost před dětmi skrývala. Z manželství pak odešla do soužití s novým partnerem. [jméno] měla kladný vztah k oběma rodičům. Oba rodiče měla stejně ráda, ale více jí vyhovovalo prostředí u otce, u kterého chtěla žít. U žádného z rodičů nebyla zjištěna psychopatologie, která by snižovala jejich výchovné schopnosti. Vztah mezi rodiči v době rozchodu se vyhrotil dost silně negativní podoby. Dle matky otec vytvářel překážky k jejímu styku s nezletilou. Situace se ale s časovým odstupem upravovala a následně styk nezletilé s matkou probíhal bez problémů. Rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], soud rozhodl tak, že tehdy nezletilou [jméno] svěřil do výchovy otce a matce stanovil povinnost přispívat na její výživu od [datum] částkou [částka] a nechal ji uhradit též nedoplatek na výživném od skončení existence společné domácnosti. Takto rozhodl pro dobu do i po rozvodu manželství rodičů, kdy v rámci rozhodování přihlédl i k přání tehdy 13leté nezletilé, a to že zůstane v prostředí, na které je zvyklá. Pokud jde o vyživovací povinnost, zohlednil též to, že matka měla ještě vyživovací povinnost k nezletilé dceři [jméno], na kterou hradila částku [částka] Odvolací soud rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], rozsudek soudu prvního stupně, pokud jde o výrok o výživném, změnil tak, že výživné stanovil od [datum] částkou [částka], jinak rozsudek v tomto výroku potvrdil a znovu určil výši nedoplatku na výživném. Zohlednil další vyživovací povinnost matky, které se narodil [datum] syn. Rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], pak soud rozhodoval o snížení vyživovací povinnosti matky a rozhodl tak, že s účinností od [datum] byla povinna přispívat na výživu nezletilé částkou [částka], kdy zohlednil, že došlo k podstatné změně poměrů na její straně. Matka pobírala pouze rodičovský příspěvek a měla k tomu pouze tři vyživovací povinnosti.

21. Ze spisu Obvodního soudu pro Prahu 6, sp. zn. [spisová značka], soud zjistil, že v této věci bylo rozhodováno o zrušení práva společného nájmu družstevního bytu účastníků s tím, že rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci [datum], bylo právo společného nájmu družstevního bytu ev. [číslo] v ulici [adresa žalovaného a žalobkyně] – [část obce] v budově [adresa], orientační [číslo] postavené na pozemku parc. [číslo] vše v katastrálním území Ruzyně, obec Praha, zapsán v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, katastrální pracoviště Praha, na LV 2035 a společné členství účastníků v Bytovém družstvu [anonymizováno] – [jméno], se sídlem [adresa žalovaného a žalobkyně], [IČO] zrušeno a výlučným nájemcem družstevního bytu a členem Bytového družstva [anonymizováno] – [jméno] byla určena žalobkyně. Při jednání [datum] v rámci tohoto řízení byl prováděn důkaz fotografiemi, ze kterých bylo učiněno nesporným, že zachycují předmětný byt účastníků, čímž žalobkyně prokazovala, že byt nadále užívaly tři osoby, což žalovaný nesporoval s tím, že byt nebyl pronajímán rodině, ale několika různým lidem, tedy žalobkyně tvrdila, že bylo za něj hrazeno jistě minimálně [částka] a žalovaný připustil, že v období posledních dvou let uvedené osoby platí nájem ve výši zhruba [částka], z čehož [částka] tvoří energie a [částka] až [částka] jde na příspěvek fondu oprav a zhruba [částka] je používáno na hypotéku účastníků týkající se rodinného domu v [anonymizována dvě slova].

22. Dopisy ze dne [datum] a [datum] žalobkyně jednak k Bytovému družstvu [anonymizováno] – [jméno] sdělila svůj nesouhlas s převodem členských práv a upozornila, že byt je pronajímán přes realitní kancelář a je jí znemožněn přístup do bytu, ačkoli je v něm trvale hlášena (dopis ze dne [datum]) a druhým dopisem oznámila [anonymizováno] pronájmu [ulice a číslo], [obec a číslo], že vypovídá nájemní smlouvu uzavřenou mezi jejím manželem a příslušnou realitní kanceláří na pronájem předmětného bytu v ulici [ulice].

23. Z pracovní smlouvy, uzavřené mezi žalobkyní a [právnická osoba], a. s., [část obce a číslo], [obec a číslo] vyplývá, že žalobkyně nastoupila do práce u tohoto zaměstnavatele [datum] a vykonává pracovní činnost laborant. Smlouva je datovaná dnem [datum] a z potvrzení [právnická osoba] ze dne [datum] vyplývá, že žalobkyně je v této společnosti zaměstnána od [datum]. Pracovní poměr je na dobu neurčitou a v dané době byla na rodičovské dovolené.

24. Fotografiemi předmětného bytu v ul. [ulice] žalobkyně doložila, že byt nebyl udržován a podle fotografií zvonku bylo zřejmé, že byt obývá více lidí.

25. Z kolaudačního rozhodnutí Městského úřadu Rudná, stavební úřad, ze dne [datum], vyplývá, že jím bylo povoleno užívání novostavby rodinného domu na poz. parc. [číslo] st. [číslo] v k. ú- [příjmení] újezd. Rozhodnutí nabylo právní moci [datum].

26. Z výpisu z ARES vyplývá, že žalovaný byl registrován k DPH od [datum].

27. Potvrzeními o platbách žalobkyně doložila, že v roce 2005 platila opakovaně dceři [jméno] telefony, v roce 2005 a 2006 pro [jméno] akvabely, v roce 2005 pro [jméno] tenisový kroužek, stejně i tenisové tréninky v období od října 2004 do ledna 2005, dále pro [jméno] v roce 2005 hradila zájezd částkou necelých [částka] a další aktivity. V roce 2014 dále se hradil silvestrovský zájezd, v roce 2005 plavání [jméno] a letní tábor pro [jméno].

28. Z usnesení Policie České republiky, Obvodního ředitelství [obec a číslo], ze dne [datum] plyne, že bylo odloženo trestní oznámení žalovaného na žalobkyni z toho, že neoprávněně podala na jeho osobu trestní oznámení, neboť se neprokázalo, že se jedná o trestný čin a nelze věc na místě vyřídit jinak. Z odůvodnění mimo jiné plyne, že bylo zjištěno, že poškozený oznamovatel, tedy žalovaný, nebyl schopen vysvětlit některé skutečnosti z oné noci, kdy mělo dojít ke znásilnění žalobkyně a zejména to, proč si ten večer poprvé za celé manželství soulož s manželkou fotil a nevysvětlil, k čemu měly tyto záběry sloužit. Nebyl schopen vysvětlit, proč ve fotoaparátu tyto záběry zůstaly, i když tvrdil, že je druhý den okamžitě vymazal. Stejně tak nevysvětlil, proč ten den měl s manželkou soulož, i když spolu již delší dobu intimní styk neudržovali a manželka uvažovala o rozvodu. Také nevysvětlil, proč podává trestní oznámení po delší době. Policejní orgán uzavřel, že se domnívá, že trestní oznámení na manželku je pouze účelové s cílem potrestat ji za to, že se vzepřela jeho autoritativní povaze a snaze vymanit se z jeho moci. Policejní orgán uzavřel, že ze strany žalobkyně nebyl po stránce subjektivní naplněn úmysl, který je nutný pro naplnění skutkové podstaty trestného činu dle § 206 písm. 1 trestního zákona, tedy nebyla naplněna skutková podstata trestného činu pomluvy, ani jiného trestného činu a proto věc odložil. Z úředního záznamu o podaném vysvětlení ze dne [datum] u Policie České republiky Obvodního ředitelství [obec a číslo] se podává, že vysvětlení podával žalovaný a v rámci tohoto vysvětlení mimo jiné uvedl a potvrdil, že je pravdou, že po odchodu žalobkyně z domu v [obec] vyměnil zámky. Žalobkyni zůstal ovladač od garáže. V rámci výpovědi také potvrdil průběh pohovoru s nezletilou [jméno], která měla sdělit rodičům, u koho z rodičů preferuje zůstat a na lístek jim napsala, že by chtěla zůstat s otcem. Dále uvedl ve své výpovědi, že do ledna roku 2005 spolu bydleli všichni společně a potom žalobkyně odešla. Dcera k ní nechtěla jezdit. Žalobkyně si vymohla předběžným opatřením úpravu styku jedenkrát za čtrnáct dní. K výměně klíčů uvedl, že to udělal proto, aby si žalobkyně neodvezla věci, neboť měl v domácnosti i firemní materiály. Do domu měla přístup přes garáž, klíč jí nedal. Žalobkyně si odvezla nějaký nábytek a oblečení. Odvezla si pouze své věci.

29. Z prohlášení [jméno] [příjmení] z [datum] plyne, že potvrzuje, že žalobkyně koupila v roce 1999 pozemek parc. [číslo] o výměře [výměra] v katastrálním území Červený Újezd z peněz, které jí pro tento účel s manželkou darovali. Šlo o [částka] na koupi pozemku, které poskytli v hotovosti. Na výše uvedeném pozemku byl postaven dům [adresa]. Na stavbě tohoto domu se pravidelně účastnil a s výstavbou pomáhal, chtěl dceři pomoci. Dále uvádí, že to byl žalovaný, kdo svým chováním vůči žalobkyni jí v zásadě donutil odejít z domu v [anonymizována dvě slova]. Po tomto vyměnil zámky a znemožnil jí tak užívat obě nemovitosti, tedy včetně nemovitosti v ulici [ulice]. Žalobkyně pak přebývala u svých rodičů.

30. Z upomínky Bytového družstva [anonymizováno] – [jméno] adresované žalovanému a datované [datum] plyne, že tento byl upomínán o nezaplacený zůstatek kupní ceny ve výši [částka].

31. Z kupní smlouvy, uzavřené mezi [příjmení] částí [obec a číslo] se sídlem [adresa], na straně jedné a Bytovým družstvem [ulice] se sídlem [adresa], a Bytovým družstvem [anonymizováno] – [jméno], se sídlem [adresa žalovaného a žalobkyně], plyne, že na základě ní došlo k prodeji nemovitostí – dům [adresa], objekt bydlení, na pozemku parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, dům [adresa], objekt bydlení [adresa], na pozemku parc [číslo] pozemek parc [číslo] vše v k. ú. [část obce], obec Praha.

32. Z listiny datované [datum] vystavené Stavebním bytovým družstvem občanů v [obec a číslo] adresované žalovanému plyne, že bylo schváleno vyúčtování stavby v lokalitě [část obce] s tím, že rozdíl nákladů a zdrojů financování výstavby činí [částka]. K vyúčtování zbývá přeplatek [částka]. Z tohoto tedy soud neučinil žádná významnější zjištění pro toto řízení.

33. Soud dotazy na tři realitní kanceláře učinil hrubý odhad ceny předmětné nemovitosti za účelem pokusu o smír účastníků, který nicméně úspěšný nebyl. Z těchto listin tedy dále nevyvozoval další relevantní závěry pro toto řízení, neboť následně byl vyhotovován znalecký posudek k hodnotě nemovitosti.

34. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] vyplývá, že jde o sestru žalovaného. Se žalobkyní se znala od roku 1983. Uvedla, že soužití účastníků bylo zprvu standardní. Účastníkům se narodily dvě děti. V dané době se rodiny příliš nestýkaly. Svědkyně se vídala pravidelně s bratrem a s ním byla v telefonickém styku. Do doby narození dětí oba účastníci chodili do práce. Žalovaný jako OSVČ. Na mateřské dovolené se o děti starala žalobkyně. Domnívá se, že problémy mezi účastníky nastaly v době, kdy se začal stavět rodinný dům, kde žalovaný trávil hodně času. Účastníci také mohli mít nějaké nespecifické představy o společném soužití, což svědkyně vysvětlila tak, že nebyly peníze na vše, co by si žalobkyně přála. Problémem měl také být mimomanželský poměr, k čemuž nic ale podrobnějšího nevěděla. Žalobkyně se měla do dokončeného domu nastěhovat, nicméně dle vyjádření svědkyně jako maminka nefungovala. Odjížděla pryč a snad v lednu 2005 se odstěhovala. Dále popsala stav nemovitosti v době odchodu žalobkyně ze společné domácnosti, kdy byla hotová koupelna, ložnice, pokoje dětí, v kuchyni kuchyňská linka, v domě byly určité nedodělky typu fasády, futra, omítky, nebyly hotové terénní práce. Žalobkyně se ještě podílela na vysázení tújí mezi pozemky. Výstavba bytu v Bytovém družstvu [ulice] se dělala svépomocí, žalovanému vypomáhal dále ještě jeho otec, manžel svědkyně a dále otec žalobkyně.

35. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení], dcery účastníků, vyplývá, že si vzpomíná, že se matka - žalobkyně od nich odstěhovala v prosinci roku 2004. Hádky mezi rodiči jako děti nevnímaly, nicméně harmonické manželství účastníci neměli a málo fungovali jako rodina celkově. Rodiče neměli společné zájmy a společně vůbec netrávili čas. Do roku 2004 mohli být jako rodina snad dvakrát na dovolené. Svědkyně popsala, že o její sestru, která v dané době ještě byla nezletilá, byly boje, matka se s ní chtěla vídat, ale byl to otec, který dělal velké problémy a mámě sestru nechtěl dávat. Popsala konkrétní incident, když se matka o pět minut opozdila a otec jí odmítl nezletilou předat. Uvádí, že když matka odešla, byla na ni naštvaná, ale postupem času její situaci pochopila a jejich vztah se začal napravovat. Máma jí v dané době přispívala částkou [částka] a u otce bydlela, jinak si ostatní hradila ze svého. Ke stavu nemovitosti v dané době uvedla, že dům byl k nastěhování, byl tam WC, koupelna, vybavená kuchyně, byly tam určité nedodělky jako například nedodělaná zámková dlažba, dveře do obýváku, ale ostatní dveře v nemovitosti byly. Koupelna byla dodělaná kompletně, pokoje byly vybavené. Když se matka odstěhovala, odnesla si něco, co si v podstatě zvládla pobrat v rukách. Pokud jde o soužití rodičů, uvedla, že když spolu ještě žili, matka chodila do práce, a to vždy. [příjmení] se o domácnost, dělala domácí práce jako vaření, praní a podobně. [příjmení] se také o děti. Vozila je na kroužky, zařizovala kroužky, jezdila s nimi na turnaje a na hory. Svědkyně dále také popsala stav bytu v ulici [ulice], když se do něj nastěhovala. Popsala, že byt byl vybydlený, neudržovaný. Užívala se k němu garáž. Jednou zjistila, že je otevřená a řešili to s policií, neboť se domnívali, že byla vykradena a otec následně uvedl, že si sám odmontoval zámek. V garáži byla navezená spousta nepořádku, suť, písek, pneumatiky. V podstatě věci, které patří na skládku, které tam někdo musel dovézt, což bylo v době, kdy si rodiče měli byt předávat. Ohledně bytu v ulici [ulice] od spolužáků, kteří bydleli naproti a od sousedů ví, že v daném bytě bydlelo více lidí, že to v podstatě fungovalo jako squat. Bydleli tam minimálně čtyři lidé, včetně uživatelů drog. K předávání nezletilé sestra, svědkyně, uvedla, že problémy nebyly jednorázové. Otec nechtěl, aby se matka s nezletilou viděla. Čekal na ni například před školou a odvážel ji, aby na ni nemohla čekat matka. Stran trávení společného času svědkyně upřesnila, že tento čas trávila s matkou u jejích rodičů nebo jezdili na lyže. Co v dané době dělal otec, to neví. Dům v [anonymizována dvě slova] stavěl otec.

36. Z výslechu dcery účastníků [jméno] [příjmení] vyplývá, že, byla-li dotázána na vztah účastníků, tak uvádí, že to byl vztah lidí, kteří spolu nechtěli být a měli mezi sebou hádky včetně opatrovnického soudu. S matkou se pak vídaly jedenkrát za čtrnáct dní. Byly problémy s předáváním. Komunikace mezi rodiči byla problematická. Taktéž popsala incident, když matka nepřijela včas, tak k ní jet nemohla. Svědkyně, tehdy nezletilá se nechtěla stavět na žádnou stranu, chtěla mít klid. Otec tehdy platil, co bylo potřeba, ale také u mámy, co by potřebovala, matka uhradila. S mámou se vídat chtěla. Před nastěhováním do [obec] rodiče chodili do práce. Táta měl trafiku, knihkupectví a potom stavební firmu. V domě v [anonymizována dvě slova] v době nastěhování se bydlet dalo, byla tam hotová kuchyň, koupelna, pokoj. [příjmení] nebyla hotová zahrada, něco bylo obloženo. Nebylo to stoprocentní, ale bylo to k bydlení. Po rozchodu rodičů matka nadále zařizovala a platila kroužky plavání, v dalším kroužku curlingu jí podporoval otec. O víkendech, pokud někam potřebovala dojet, tak ji dovážel otec. Matka platila po dobu nezletilosti otci/žalovanému výživné. Po dosažení osmnácti let věku jí matka posílala částku [částka]. Obě dcery vypověděly, že po odchodu matky z domácnosti se o práci v domácnosti dělily ony, zejména starší [jméno] dělala více prací.

37. Z dopisu Bytového družstva [anonymizováno] - [jméno] ze dne [datum] vyplynulo, že částka za pozemky (kdy se soud dotazoval kdy, kým a zda byla uhrazena částka za koupi podílu na pozemcích, na nichž je postaven bytový dům [ulice a číslo], přičemž mělo jít o částku [částka]), že částka byla uhrazena v plné výši a kdo konkrétně jednotlivé splátky uhradil, nelze dohledat. Výstavba nástaveb domu byla prováděna dodavatelským způsobem. Panely a materiály dodávala firma a družstevníci prováděli veškeré stavební a instalační práce svépomocí. Na těchto pracích se podílel celou dobu pan [celé jméno žalovaného]. Nájemné za byt činilo v období od roku 2009 do června [částka] a od července 2014 do prosince [částka], kdy žalovaný nezaplatil nájem za květen 2014 a červenec až prosinec 2014 celkovou částku [částka] zaplatila žalobkyně.

38. Z kupní smlouvy ze dne [datum] uzavřené mezi žalovaným a [jméno] [příjmení] plyne, že žalovaný jako prodávající prodával vozidlo [příjmení] [jméno] 280 [registrační značka] za cenu [částka]. Žalobkyně potvrdila, že neplatnost této smlouvy nevznesla.

39. Pokud šlo o vozidlo [anonymizováno] a [příjmení] [příjmení] [jméno] účastníci se dohodli a učinili nesporným, že hodnota vozidla [anonymizováno] je [částka] a hodnota [příjmení] [jméno] [částka] (přičemž vozidla jsou nadále v držení žalovaného, kterému mají připadnout).

40. Z doplňující výpovědi žalovaného vyplynulo, že rodinný dům stavěli po dohodě se žalobkyní. Brali si hypotéku, ačkoli již předtím měla žalobkyně mimomanželský poměr, slíbila, že už„ toho nechá“. Dům se stavěl svépomocí. Žalobkyně pro dům vybírala linku. V té době ale už měla podle žalovaného mimomanželský poměr. V domě byly nedodělky, ale dům se musel zkolaudovat, jinak by hrozila sankce od spořitelny, proto se tam nastěhovali. Chyběly například dveře, fasáda, nebyl dodělán venek, toto se dělalo následně. Toto žalobkyně podle žalovaného nechala na něm. Přispívala na výživném částkou dle rozhodnutí soudu, která byla podle žalovaného nedostačující. K incidentu při předávání nezletilé došlo jedenkrát. Žalovaný potvrdil, že žalobkyně byla po celou dobu, kdy nebyla na mateřské či rodičovské dovolené, zaměstnána, jinak se o děti starala ona, byla na mateřské rodičovské dovolené. Dále svědek potvrdil, že poplatky, které byly řešeny při odkupu pozemku, hradil on. Pokud jde o stav bytu v ulici [ulice], dle žalovaného odpovídal tomu, že se byt několik let pronajímal. Když jej předával, vymaloval jej a nabízel ještě výměnu oken, ale to žalobkyně odmítla.

41. Soud ke zjištění hodnoty nemovitosti provedl znalecký posudek znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení], který za použití porovnávací metody dospěl k závěru, že celková hodnota nemovitosti je [částka], z čehož hodnota domu je [částka] a hodnota pozemku [částka]. V rámci své výpovědi znalec potom uvedl, že nedostatek nemovitosti v podobě absence vnější omítky nebo klempířských prvků drobně může cenu nemovitosti co do částky zhruba [částka] změnit, nicméně tyto okolnosti ve znaleckém posudku zohlednil. Terénní úpravy jsou bez vlivu. Bazén má na cenu pozitivní vliv, ale aktuálně je to lehký nadstandard. Má to nicméně minimální vliv. V rámci znaleckého posudku oceňoval zvlášť pozemek a zvlášť stavbu. Ochranné pásmo mělo vliv na cenu pozemku, neboť na takovém pozemku pak nelze zřídit cokoliv, nicméně vliv na cenu by to mělo pouze minimální, pokud by ochranné pásmo bylo nějakým způsobem vynucováno, musely by se v daném případě odstranit dvě kolny, které je nicméně možné realizovat někde jinde a sáhnout do bazénu, kde ale není funkční filtrace. Tento negativní dopad znalec také zohlednil v rámci srážky u koeficientu K6 ve svém znaleckém posudku, tedy tyto nedostatky znaleckým posudkem zohledněny byly. Znalec též uvedl, že v současné době občanská vybavenost nemá zásadní vliv na cenu, a to s ohledem na blízkost [obec] a dalších obcí s občanskou vybaveností a s možností dojezdu automobily. I s ohledem na výkyvy cen při současné společenskopolitické situaci setrval na svém závěru ohledně ceny znaleckého posudku s tím, že za danou cenu je nemovitost aktuálně prodejná. Rodinné domy si víceméně cenu drží. Znalec připustil určitou chybu v rámci svého znaleckého posudku, kdy současně znalecký posudek přepočítal a uvedl, že i po přepočtu ceny by dospěl k výsledné ceně [částka], což při zaokrouhlení ponechává znalecký posudek beze změny.

42. Ze sdělení [obec] spořitelny vyplynulo, že za období od posledního rozhodnutí bylo uhrazeno žalovaným na hypotéce celkově [částka]. Aktuální zůstatek na hypotéce činil [částka] na jistině [částka] na řádných úrocích.

43. Ze smlouvy o podnájmu bytu uzavřené mezi žalovaným a [jméno] [příjmení], trvale bytem [adresa], že na základě této smlouvy došlo k podnájmu bytu na bytu o velikosti [anonymizováno] ve čtvrtém nadzemním podlaží bytového domu [adresa] v ulici [ulice], a to na dobu do [datum] s tím, že nájemné činilo [částka] a vedle toho byly hrazeny náklady záloh na spotřebu energií ve výši [částka]. Následně se strany dohodly o prodloužení podnájmu do [datum] Smlouvou o podnájmu uzavřenou mezi žalovaným a panem [jméno] [příjmení], bytem [adresa], kterou se podnájemník zavázal hradit podnájem ve výši [částka] a zálohy na energii ve výši [částka] Smlouva byla uzavřena [datum], a to na dobu určitou od [datum] do [datum] s tím, že sám žalovaný doložil dohodu o ukončení podnájemní smlouvy, z níž mimo jiné nicméně vyplývá, že tato byla prodloužena do [datum] a má zaniknout uplynutím doby, na kterou byl podnájem sjednán.

44. Návrh na provedení důkazu fotografiemi ke stavu domu, kvitancí z [datum], výpisem z účtu matky žalovaného, výpisem z účtu žalovaného, kvitancí z [datum], výpisy z účtu matky žalovaného, plnou mocí udělenou žalobkyni, daňovými přiznáními žalovaného za rok 2009 až 2012, platebními daňovými doklady k platbám ohledně domu, fotografiemi založenými na č. l. 1238 až [číslo] spisu a výslechem matky žalovaného byl zamítnut, stejně tak jako návrh na provedení důkazu doplněním znaleckého posudku či revizním znaleckým posudkem. Relevantní skutečnosti pro rozhodnutí v této věci byly dostatečně prokázány ostatními důkazy, jak je popsáno v tomto rozhodnutí, příp. byly navrženy k otázkám, které již byly vyřešeny soudem odvolacím a ani dovolací soud neshledal zákonné důvody k tomu, aby ohledně nich rozhodnutí odvolacího soudu a soudu prvého stupně zrušil.

45. Žalobkyně dala ještě ke zvážení, zda lze zohlednit výsledky řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 6, které bylo vedeno žalovaným proti žalobkyni o vydání bezdůvodného obohacení spočívajícího v uhrazení vypořádacího podílu.

46. Stran skutkových a právních závěrů soud v podstatné části odkazuje na odůvodnění svého prvého rozhodnutí ve věci, potvrzeného odvolacím soudem. Soud se nadále zabýval položkami, u nichž shledal nesprávnost Nejvyšší soud České republiky a původní rozhodnutí tedy bylo věcně korigováno tak, že pokud jde o garáž, dovolací soud s podrobným odůvodněním, na které zdejší soud odkazuje, dospěl k závěru, že z provedeného dokazování plyne, že skutkové závěry učiněné soudem prvého stupně soudem odvolacím jsou nepodložené a v extrémním rozporu se zjištěnými skutečnostmi s podrobným rozebráním. Obě strany následně s ohledem na toto odůvodnění navrhly, aby garáž nebyla součástí vypořádání, což soud zohlednil, a garáž do masy SJM nezahrnul.

47. Pokud jde o půjčky od [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], k nimž se žalovaný vyjadřoval i v průběhu tohoto řízení po zrušení rozsudku dovolacím soudem, soud v tomto směru odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu, který se touto položkou také zabýval s tím závěrem, že nepovažuje za zjevně nepřiměřenou úvahu odvolacího soudu, že v poměrech projednávané věci tyto závazky přesahovaly míru přiměřenou majetkovým poměrům účastníků řízení a takto podle § 143 odst. 1 písm. b) občanského zákoníku společné jmění účastníků netvoří. Z tohoto závěru soud vycházel i v další části řízení a touto položkou se nadále nezabýval, neboť tyto skutečnosti měl dostatečně prokázané. Pouze podotýká, že ani plná moc, kterou soudu žalovaný v této části řízení doložil (přičemž provedení tohoto důkazu soud právě pro nadbytečnost a irelevanci zamítl), by tento závěr nemohla zvrátit, neboť zplnomocňovala žalovaného k řešení otázek„ stavby“, což nicméně zcela zjevně nezahrnuje zplnomocnění pro řešení finančních otázek popsaného rozsahu.

48. Další položkou, která byla otevřena po rozhodnutí Nejvyššího soudu, je vypořádání finančních prostředků v celkové výši [částka] použitých na nákup automobilů, tvořících společné jmění manželů, kdy dovolací soud konstatoval, že tato položka byla uplatněna včas. Poukázal na to, že žalovaný již [datum] uváděl, že tuto částku zaplatila jeho matka a žádal, aby„ transformovaný podíl z výlučných prostředků byl započten v jeho prospěch“. Matka žalovaného při jednání soudu [datum] uvedla, že účastníkům řízení půjčovala finanční prostředky i na nákup automobilu a žalovaný následně v podání z [datum] uvedl, že na pořízení vozidel tvořících SJM účastníků půjčili účastníkům finanční prostředky jeho rodiče. Žalovaný v průběhu řízení pouze upřesňoval svá skutková tvrzení ohledně této položky a neuplatňoval zcela nová tvrzení či důkazy. Soud tedy tuto položku zohlednil v rámci dalšího řízení jako položku, která potenciálně může být součástí SJM. V tomto směru žalovaného též poučil dle § 118 b) občanského soudního řádu k doplnění tvrzení a důkazů o tom, v jaké výši skutečně půjčka byla poskytnuta, že tento závazek existuje, v jaké výši. Žalovaný sám k tomuto uvedl, že tento závazek již neexistuje, neboť byl po rozvodu manželství rodičů prominut. S ohledem na to, že tato položka ke dni vypořádání SJM neexistuje, tak s ohledem na stávající judikaturu soud tuto položku nezohledňoval jako součást SJM a s ohledem na způsob zániku, tedy prominutí tohoto závazku matkou účastníkům, nezvažoval ani jiný způsob zohlednění této částky v rámci vypořádání SJM, neboť k tomuto zjevně není důvodu.

49. Další položkou bylo vypořádání částky [částka] použité žalovaným na družstevní byt v [obec]. I zde dovolací soud dospěl k závěru, že žalovaný již ve vyjádření z [datum] uvedl, že vynaložil finanční prostředky v této výši v souvislosti s koupí pozemku a v závěru uváděl, že požaduje vypořádat finanční prostředky použité na pořízení bytu. Závěry soudu obecných prvého a druhého stupně považoval za zjevně nepřiměřené. Soud se tedy touto položkou i nadále zabýval. I v tomto směru vyzval žalovaného k prokázání toho, zda první platba byla učiněna z výlučných prostředků žalovaného, a to ve smyslu § 118 b) občanského soudního řádu s řádným poučením. Nebylo sporu, že tyto částky byly uhrazeny z části v roce 2006, tedy za trvání manželství účastníků, a to do výše [částka], a dále po rozvodu manželství účastníků [datum] částkou [částka] a [datum] částkou [částka]. Soud zohlednil, ž s ohledem na odstup času je problematické dokazování této platby, vyšel ze shora uvedeného dokazování, ze kterého vyplynulo, že tyto částky družstvu uhrazeny byly (viz potvrzení družstva) a z výpovědi žalovaného, který potvrdil, že tuto částku uhradil, když žalobkyně netvrdila, že by ji hradila ona. S ohledem na to, že žalovaný nicméně ani po řádném poučení neprokázal, že by částku [částka] za trvání manželství účastníků uhradil ze svých výlučných prostředků (k tomuto nenabídl žádný důkaz), soud v rámci vypořádání zohlednil pouze zbývající dvě částky, tedy celkově [částka] jako částky uhrazené žalovaným ve prospěch SJM.

50. Soud s ohledem na nové rozhodování ve věci musel znovu otevřít otázku hodnoty majetku, který do SJM spadá, a to zejména movitých věcí včetně vozidel a nemovitosti. Pokud jde o movité věci, účastníci učinili nesporným, že hodnota je taková, jaká byla zvažována při posledním rozhodování soudu. Pokud jde o automobily, u vozidel, které byly prodány, soud ve prospěch žalovaného zohlednil částky, za které byl prodej realizován, a to vozidlo [příjmení] [jméno] za částku [částka] a motocykl [anonymizováno] [číslo] EX za částku [částka] a ohledně zbývajících dvou vozidel se účastníci dohodli na částce [částka] za [anonymizována dvě slova] a [částka] za [příjmení] [příjmení] [jméno]. Dále byla zvažována, s ohledem na postup času, hodnota nemovitosti - stavby [adresa], postavené na pozemku parcelní číslo st. 374, vše zapsáno na [list vlastnictví]. Zde soud s ohledem na to, že účastníci nedospěli ke shodě, nechal vyhotovit znalecký posudek, který byl shora popsán a znalec s přesvědčivým logickým a srozumitelným odůvodněním dospěl k závěru, že tato nemovitost má hodnotu [částka]. Pokud jde o tuto položku, vzhledem k tomu, že nemovitost užívá od rozpadu partnerství účastníků žalovaný, nebylo sporu o tom, že by měla připadnout jemu. Stejně tak, pokud jde o neprodaná vozidla, tato užívá žalovaný. U movitých věcí žalovanému zůstávají věci v hodnotě [částka]. Soud dále zohlednil ve vztahu k vypořádání SJM závazek z hypotečního úvěru u [právnická osoba] [bankovní účet], se zůstatkem ke dni [datum] [částka] včetně úroků s tím, že z potvrzení [obec] spořitelny vyplynulo, že žalovaný celkově uhradil do [datum] [částka] na úrocích a na splátkách hypotéky a do [datum] celkově částku [částka], tedy celkově [částka], zatímco žalovaná uhradila, jak bylo popsáno již v předchozím rozhodnutí, částku [částka]. Žalobkyni připadly movité věci v hodnotě [částka] a hodnota členských práv ve výši [částka], kdy v podrobnostech soud odkazuje na své předchozí rozhodnutí a rozhodnutí odvolacího soudu.

51. Poslední otázkou, kterou soud předtím než určil vypořádací podíl, musel zhodnotit a zohlednit, je otázka navržené disparity podílů, kdy tato byla také otevřena rozhodnutím dovolacího soudu, kdy s odkazem na rozhodnutí ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] potvrdil úvahy soudu prvého stupně a odvolacího soudu, že disparita přichází v úvahu pouze v případě mimořádných zásluh druhého manžela o nabytí společného majetku a jestliže druhému z manželů nelze vytýkat nedostatek péče o rodinu a v mezích jeho možností o společný majetek, je rozhodnutí o disparitě naprosto výjimečné a musí být odůvodněno mimořádnými okolnostmi daného případu. Jinak je tomu ovšem v případě, že jeden z manželů své povinnosti týkající se rodiny a společného majetku bez přijatelného důvodu z hlediska dobrých mravů zanedbával, pak je na místě rozhodnout o disparitě podílů. Závěry soudu prvého stupně a soudu odvolacího dovolací soud považoval za neúplné, když se nevypořádaly s námitkami žalovaného, který od počátku řízení tvrdil, že čtyři roky před rozvodem žalovaná pro známost s jiným mužem opustila společnou domácnost, nestarala se o výchovu společných dětí, ani o společný majetek a to včetně starosti o domácnost a děti, což zajišťoval od roku 2005 žalovaný a zároveň financoval vysokými částkami dostavbu domu a úpravu jeho okolí a s ohledem na toto navrhoval disparitu podílů. Z rozhodnutí zdejšího soudu a soudu odvolacího nebylo možné zjistit, jakými úvahami se odvolací soud ohledně neexistence podmínek pro uplatnění disparity podílů řídil a s námitkami dovolatele se dostatečně nevypořádal.

52. Soud jednak v tomto směru doplnil dokazování tak, jak bylo popsáno shora, zejména výpověďmi účastníků, pracovní smlouvou žalobkyně, výpověďmi svědků a obsahem opatrovnického spisu a k námitkám žalovaného nutno po provedeném dokazování konstatovat, že skutečně objektivně to byl on, kdo se staral o nezletilou [jméno] po rozpadu partnerství účastníků poté, co žalobkyně společnou domácnost opustila a skutečně se staral o dostavbu rodinného domu a o jeho financování. Současně na straně druhé nicméně nutno zohlednit, že v partnerství docházelo, a bylo to potvrzeno obsahem opatrovnického spisu včetně znaleckého posudku a výpověďmi dcer účastníků, k dlouhodobým problémům a neporozumění, které vedlo k rozpadu partnerství, které žalobkyně byla nucena vyřešit, a to odchodem ze společné domácnosti, kdy měla zájem se starat o nezletilou dceru [jméno] (a zletilou [jméno] podporovala finančně). Podávala v tomto směru sama i návrh na úpravu péče, kterému nicméně s ohledem na tehdejší stanovisko nezletilé, které bylo dáno i přáním zůstat v rodinném domě, kde již žila, jí nezletilá do péče svěřena nebyla. Usilovala o styk s ní, a to i cestou vydání předběžného opatření s ohledem na bránění styku ze strany žalovaného. Pokud jde o vyživovací povinnost, tuto následně plnila zpětně již od odchodu ze společné domácnosti, a vyživovací povinnost jí byla soudně stanovena s ohledem na její majetkové poměry. Žalovaný se sice staral o dostavbu rodinného domu a investoval do něj prostředky k dostavbě, tento dům nicméně výlučně po celou dobu užíval, stejně tak jak pro účely hrazení hypotéky pronajímal byt v ulici [ulice], který následně po rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 6 připadl žalobkyni. Ten jí ani po rozhodnutí soudu bezprostředně nepředal a předal jej značně vybydlený, jak vyplynulo zejména z výpovědi dcery účastníků [jméno] a předložených fotografií. Po celou dobu užíval víceméně veškerý rozhodný majetek, který byl součástí SJM, a žalobkyni zprvu ve styku s nezletilou [jméno] bránil, minimálně jej významně nepodporoval a žalobkyně se jej proto musela domáhat soudní cestou (plyne z obsahu opatrovnického spisu, výpovědí dětí účastníků i znaleckého posudku, vyhotoveného v rámci opatrovnického řízení).

53. Soud se domnívá, že s ohledem na uvedené skutečnosti nelze klást k tíži žalobkyně, že společnou domácnost opustila a na péči o nezletilé se podílela je v rámci svých dovolených možností. Naopak z užívání veškerého majetku v SJM byla následně vyloučena a v podstatě v zásadě až doposud i nadále je s ohledem na to, že řízení o vypořádání SJM doposud nebylo skončeno (vyplacený vypořádací podíl je po ní soudně vymáhán). Zde soud odkazuje mimo jiné i na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka], kde bylo konstatováno, že platné právo neumožňuje vyslovit vinu manžela na rozvodu, i když ukládá soudu přihlédnout k příčinám rozvratu, jde mnohdy o těžko postihnutelné příčiny, které mají původ v intimní sféře a i zdánlivě jasné příčiny rozvratu mají své příčiny, nelze proto snížit vypořádací podíl jednoho z manželů na zaniklém společném jmění jen proto, že zjevnou příčinou rozvratu manželství byl jeho mimomanželský vztah. Příčiny rozvratu jsou obvykle mnohem komplexnější a mimomanželský vztah je často jejich důsledkem, nikoli příčinou (byť by jiný způsob ukončení partnerství byl vhodnější). I v tomto případě takto zněly závěry znaleckého posudku v opatrovnickém řízení, kdy žalobkyně odchodem řešila dlouhodobou nespokojenost ve vztahu (vnímanou a popsanou i dětmi účastníků při výslechu v tomto řízení). V opatrovnickém řízení se přihlédlo k názoru dítěte. Otec v tomto případě pečoval osobně, matka dle svých majetkových poměrů platila výživné dle rozhodnutí soudu a po stabilizaci vztahů se s nezletilou již pravidelně stýkala. Je to situace běžná v rozvodových situacích, zejména v dané době, kdy nebyla tak standardní péče střídavá. Matka o větší podíl péče usilovala a podílela se na ní dle svých možností (a jak jí bylo umožněno otcem – žalovaným). Nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by chování žalobkyně mělo dopad na společný majetek v negativním smyslu, nepopíraje že žalovaný se na dostavbě rodinného domu nadále podílel. Skutečnost, že se žalobkyni narodil do nerozvedeného manželství syn a bylo nutno vést řízení o popření otcovství, dle názoru soudu nemůže mít z hlediska disparity i s ohledem na shora uvedené žádnou relevanci. Soud tak nedospěl k názoru, že by žalobkyně bez přijatelného důvodu z hlediska dobrých mravů své povinnosti zanedbávala. V důsledku partnerské krize se octila v rozvodové situaci, kdy byla vyloučena dlouhodobě z užívání většiny majetku a ocitla se tak v tíživé hmotné i rodinné situaci. Nelze jí tak klást k tíži zcela subjektivní moment v tomto procesu, kdy byla vyloučena i z péče o nezletilou proti její vůli.

54. Pokud jde o vypořádací podíl, soud tedy zohlednil ve prospěch žalovaného hodnotu rodinného domu a pozemku v [anonymizována dvě slova] ve výši [částka], vozidla [příjmení] [jméno] ve výši [částka], [anonymizována dvě slova] ve výši [částka], [příjmení] [příjmení] [jméno] ve výši [částka] a [anonymizováno] [číslo] [anonymizováno] ve výši [částka] a dále movité věci žalovaného ve výši [částka], ve prospěch žalobkyně movité věci ve výši [částka] a hodnotu členských práv ve výši [částka] Celkem aktiva SJM tvoří částku [částka]. Dále bylo zohledněno ve prospěch žalobkyně, že uhradila na závazek z hypotéky částku [částka] a žalovaný [částka] a dále byl zohledněn jeho vnos do majetku v SJM, a to do pozemku pod domem, jehož součástí je bytová jednotka v ulici [ulice] ve výši [částka]. Zohlednil se též závazek vůči [obec] spořitelně v aktuální výši [částka], který připadl nadále žalovanému, který jej dlouhodobě hradí, a to i s ohledem na to, že tento závazek se týká nemovitosti, kterou žalovaný dlouhodobě užívá. Aktiva po odečtení závazků ve výši [částka] vůči [obec] spořitelně a splátek obou účastníků činí čistou částku [částka]. Každému z účastníků by tedy měla připadnout částka [částka]. Žalovanému přitom připadl majetek v celkové výši [částka] a má závazek v celkové výši [částka]. Žalobkyni po odečtení její úhrady na závazek ve vztahu k [obec] spořitelně připadla částka [částka]. Pokud je dále zohledněn ještě zápočet vnosu žalovaného, tedy kdy žalobkyně by žalovanému měla uhradit částku [částka], pak vychází vypořádací podíl na částku [částka] tak, aby podíly obou účastníků byly shodné.

55. Pokud jde o návrh žalobkyně, aby bylo zohledněno i rozhodnutí soudu o navrácení bezdůvodného obohacení, o které žaloval žalovaný žalobkyni po zrušení rozhodnutí zdejšího soudu a odvolacího soudu Nejvyšším soudem (navrácení vypořádacího podílu), soud uvádí, že toto nebylo možné zohlednit z toho důvodu, že pokud by tuto částku bez dalšího započetl, a vypořádací podíl o to snížil, žalobkyně by k celkové částce vypořádacího podílu neměla dostatečný právní titul. Nic nicméně nebrání započtení pohledávek žalobkyně a žalovaného jakmile to bude z hlediska zákona možné.

56. Pokud jde o náklady řízení, i s ohledem na návrhy účastníků, zde soud zohlednil nedávné rozhodnutí Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález], ve kterém Ústavní soud uvedl, že v případě iudicia duplex, kde uvádí jako příklad řízení o vypořádání společného jmění manželů, má být pravidlem nepřiznání náhrady nákladů žádnému z účastníků řízení podle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, a zdůraznil, že plný úspěch ve věci a s ním spojená aplikace § 142 odst. 1 občanského soudního řádu jsou dány pouze tehdy, zamítne-li soud návrh na zrušení spoluvlastnictví z důvodů uvedených aktuálně v § 1140 odst. 2 občanského zákoníku, naopak výsledný způsob vypořádání relevantní není, neboť soud není vázán návrhem žalobce, jde-li o konkrétní způsob vypořádání spoluvlastnictví. Soud se domnívá, že analogicky, jak naznačuje Ústavní soud v odůvodnění svého rozhodnutí, lze postupovat i v tomto případě, kdy nad rámec uvedeného se soud domnívá, že účastníci byli zásadně oba shodně úspěšní, pokud jde o vypořádání společného jmění manželů, tak jak bylo shora popsáno, a pokud jde o další navazující řízení, žalobkyně byla úspěšná v řízení odvolacím, žalovaný v řízení u Nejvyššího soudu, tedy i zde je pokud jde o úspěch na obou stranách účastníků shoda.

57. Pokud jde o náklady řízení státu, soud rozhodoval podle § 149 občanského soudního řádu a podle výsledků řízení uložil hrazení nákladů účastníků oběma stranám při zohlednění částečného osvobození žalobkyně od soudních poplatků.

58. Pokud jde o délku lhůty ke splacení vypořádacího podílu, soud stanovil podle § 160 občanského soudního řádu délku přiměřeně delší s ohledem na částku, která má být žalobkyni uhrazena.