15 C 4/2020

Plný text

Okresní soud Praha-západ rozhodl samosoudkyní JUDr. Markétou Šedovou ve věci žalobců: a) celé jméno žalobce , datum narození , bytem adresa žalobce a žalobkyně b) celé jméno žalobkyně , datum narození , bytem adresa žalobce a žalobkyně oba zastoupeni Mgr. jméno příjmení , advokátem se sídlem adresa proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného , datum narození , bytem adresa žalovaného zastoupen Mgr. jméno příjmení , advokátem se sídlem adresa 2. celé jméno žalovaného , datum narození , bytem adresa žalovaného , příjmení republika Německo zastoupena JUDr. jméno příjmení , advokátkou se sídlem adresa o vydání předmětu odkazu

I. Žaloba, jíž se žalobci a) a b) domáhají určení, že jsou vlastníky 4/6 nemovitostí, pozemek parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], pozemek parc. [číslo] jehož součástí je stavba bez č. p./č. e., pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] jehož součástí je stavba bez [adresa] ev., to vše zapsáno na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec], vedeno Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Praha-západ a uložení povinnosti žalobcům a) a b) uhradit každému ze žalovaných částku 1 350 000 Kč do 15 dnů od provedení vkladu vlastnického práva k těmto nemovitostem ve prospěch žalobců do katastru nemovitostí, se zamítá.

II. Žalobci a) a b) jsou povinni společně a nerozdílně nahradit žalovanému 1) náklady řízení ve výši 52 562,40 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného 1).

III. Žalobci a) a b) jsou dále povinni společně a nerozdílně nahradit žalované 2) náklady řízení ve výši 52 804,40 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalované 2).

1. Žalobci se žalobou podanou zdejšímu soudu dne [datum] domáhali určení, že jsou vlastníky ideálního spoluvlastnického podílu o velikosti 4/6 na nemovitostech uvedených ve výroku I tohoto rozsudku s tím, že žalobcům bude oproti tomu uložena povinnost zaplatit každému ze žalovaných 1 350 000 Kč. Svůj nárok žalobci odůvodnili tím, že předmětné nemovitosti jsou odkazem po zemřelé paní [jméno] [příjmení] (narozené [datum], zemřelé [datum], posledně bytem [adresa]), se kterou žalobci, žalovaní a [právnická osoba] reality spol. s r.o. ([IČO], sídlem [adresa]) uzavřeli dne [datum] rezervační smlouvu, dle které se žalovaní a zůstavitelka zavázali převést vlastnické právo k předmětným nemovitostem na žalobce. Žalobci se podle této smlouvy řídili a zaplatili i rezervační poplatek. Před uzavřením smlouvy zůstavitelka zemřela, zanechala po sobě však dvě závěti, dle kterých je jejím přáním, aby tyto nemovitosti nabyli právě žalobci, přičemž v jedné z těchto závětí zároveň odkazuje na rezervační smlouvu. V rámci dědického řízení se žalovaní, jakožto dědici, dohodli odlišně od její poslední vůle. Tím však nemůže být zkráceno právo žalobců, jež nabyli na základě odkazu. To jim totiž vzniklo smrtí zůstavitelky, přičemž se jedná o právo vlastnické a tak ani nemůže být promlčeno. Žalovaní by tedy měli žalobcům vydat své podíly na předmětných nemovitostech s tím, že s ohledem na rezervační smlouvu jim žalobci uhradí za předmětné spoluvlastnické podíly sjednanou kupní cenu, jež činí 4 050 000 Kč; poměrně by tedy měli každému z žalovaných zaplatit kupní cenu ve výši 2/6 z této částky, tedy každému 1 350 000 Kč. Žalobci žalované vyzvali k vydání nemovitostí, ti však na tuto výzvu nijak nereagovali. Vzhledem k tomu, že žaloba není žalobou na nahrazení projevu vůle ve vztahu ke smlouvě o smlouvě budoucí, není namístě aplikovat § 1788 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“).

2. Oba žalovaní žalobu neuznávají, a to ani z části. Závěti zmiňované žalobci nepovažují za platné, jako jedinou platnou totiž považují závěť z [datum], jež se o žalobcích vůbec nezmiňuje. Prohlášení, uvedené v listině, na níž žalobci odkazují, přitom ani není odkazem, nýbrž pouhým přáním ve smyslu § 1573 o. z., jež nemá právní závaznost. Pro platné zřízení odkazu je totiž třeba, aby zůstavitel nařídil určité osobě, aby odkazovníku vydala předmět odkazu. Takový příkaz však v prohlášení zůstavitelky chybí. Co se týče rezervační smlouvy, tak ta v souladu s § 1788 odst. 1 o. z. zanikla, neboť žalobci nevyzvali ve sjednaném termínu žalované k uzavření smlouvy, ani do [datum] neuhradili rezervační zálohu. Smlouva případně zanikla také smrtí zůstavitelky, a to podle § 1788 odst. 2 o. z., neboť tím došlo ke změně okolností ve smyslu tohoto ustanovení. Dále pak namítají, že i pokud by soud shledal, že zde právo žalobců bylo, bylo by již promlčeno, neboť smrtí zůstavitele nabývá odkazovník pouze právo na odkaz, jež se pak promlčí v obecné tříleté promlčecí lhůtě. Dále pak žalobci neprokázali naléhavý právní zájem, přitom je jejich žaloba žalobou určovací. [příjmení] žaloby navíc nekoresponduje s jejím označením ani se skutkovými tvrzeními. S ohledem na to oba žalovaní navrhovali, aby soud žalobu zamítl.

3. Na základě provedeného dokazování zjistil soud tento skutkový stav.

4. V listině označené jako„ Poslední vůle“ zůstavitelka mimo jiné uvádí:„ (…) je mým jediným přáním, aby můj dům koupili jen [jméno] a [celé jméno žalobce], bytem [adresa žalobce a žalobkyně] (…).“ Listina je podepsána zůstavitelkou dne [datum] ve [obec] (zjištěno z této listiny). V listině označené jako„ Závěť“ zůstavitelka mimo jiné uvádí:„ Dále je mým přáním, aby se podle již podepsané rezervační smlouvy sepsané s realitní kanceláří Středočeské reality, spol. s. r.o. zastoupené p. [příjmení] stali novými vlastníky výše uvedených nemovitostí manželé [celé jméno žalobce] (…) za podmínek dohodnutých v rezervační smlouvě.“ Listina je podepsána zůstavitelkou a datována též ke [datum] ve [obec], přičemž u podpisu je ověřovací doložka pro legalizaci podle ověřovací knihy Městského úřadu Dobřichovice (zjištěno z této listiny). Usnesením zdejšího soudu ze dne 24. 3. 2020, č. j. 20 D 739/2016-310, byla schválena dohoda o rozdělení pozůstalosti, na základě které připadl každému ze žalovaných ideální spoluvlastnický podíl ve výši 2/6 na předmětných nemovitostech a nabytí dědictví žalovanými bylo ve smyslu této dohody potvrzeno. Z rozhodnutí též vyplývá, že žalovaní uzavřeli dohodu o tom, že ze všech závětí, které zůstavitelka pořídila, které si vzájemně odporují a které vedle sebe neobstojí, je pravá a platná pouze závěť ze dne [datum] (zjištěno z tohoto usnesení). Ke dni [datum] vlastnil každý z žalobců ideální spoluvlastnický podíl ve výši 1/6 na předmětných nemovitostech, přičemž zbylé 4/6 vlastnila zůstavitelka (zjištěno z výpisu z katastru nemovitostí k tomuto dni pro katastrální území Všenory, [list vlastnictví]). Žalobci, žalovaní, zůstavitelka a [právnická osoba] reality, spol. s r.o. spolu dne [datum] uzavřeli rezervační smlouvu, na základě které se žalovaní a zůstavitelka zavázali v budoucnu uzavřít s žalobci kupní smlouvu k předmětným nemovitostem za cenu 4 400 000 Kč, přičemž smlouva měla být uzavřena nejpozději do [datum] a zůstavitelce mělo být zřízeno věcné břemeno užívání (zjištěno z této smlouvy). S ohledem na tuto rezervační smlouvu spolu žalobci a 2. žalovaná uzavřeli dne [datum] kupní smlouvu k ideálnímu spoluvlastnickému podílu ve výši 1/6 na předmětných nemovitostech (zjištěno z této kupní smlouvy s úředně ověřenými podpisy). První žalovaný informoval všechny ostatní účastníky rezervační smlouvy, že úmrtím zůstavitelky došlo k zániku smlouvy podle § 1788 odst. 2 o. z. Toto oznámení bylo žalobcům doručeno dne [datum] (zjištěno z pracovní verze tohoto oznámení a z dodejky k němu). Žalobci vyzvali žalované k vydání předmětu odkazu (zjištěno z výzev 1. žalovanému a 2. žalované, obě ze dne [datum]).

5. Z výpisu z obchodního rejstříku [právnická osoba] reality, spol. s r.o. ke dni [datum], živnostenského listu pana [jméno] [příjmení] ze dne [datum] a výpisů z účtu [celé jméno žalobce] za období listopad 2015, červen - červenec 2016 nezjistil soud žádné podstatné skutečnosti, a to i s ohledem na dále uvedený právní závěr.

6. Návrh na provedení důkazu dědickým spisem Okresního soudu Praha-západ, sp. zn. 20 D 739/2016, účastnickými výslechy 1. žalovaného a 2. žalované a listinami založenými na jednání dne [datum] (tj. plná moc z [datum] a na počítači psaná závěť z téhož dne), byly pro nadbytečnost zamítnuty.

7. Takto zjištěný skutkový stav posoudil soud dle následujících právních ustanovení.

8. Podle § 1594 odst. 1 o. z. zřídí zůstavitel odkaz tak, že v pořízení pro případ smrti nařídí určité osobě, aby odkazovníku vydala předmět odkazu. Odkazovníkem může být jen osoba způsobilá dědit. Povolá-li zůstavitel dědice s určením, že ten určitou věc dědit nemá, považuje se to za zřízení odkazu zákonným dědicům.

9. Podle § 1594 odst. 2 o. z. darování závislé na podmínce, že obdarovaný dárce přežije, se považuje za odkaz, pokud se dárce nevzdal práva dar odvolat.

10. Podle § 1573 o. z. vysloví-li se zůstavitel o účelu, ke kterému něco někomu zanechává, ale neuloží-li povinnost k tomuto účelu zanechané věci použít, hledí se na jeho projev vůle jako přání bez právní závaznosti.

11. Prohlášení zůstavitelky v listinách předložených žalobci, označených jako„ Poslední vůle“ a„ Závěť“, nejsou odkazem, neboť nenaplňují definici odkazu dle § 1594 o. z. Zůstavitelka v prohlášeních sice vyslovuje, k jakému účelu mají dědici nemovitost použít (prodat ji žalobcům), neukládá jim (žádnému z nich) k tomu však povinnost. Výslovně naopak uvádí, že je toto jejím„ přáním“. Prohlášení tak nelze vyložit ani jako darování závislé na podmínce, že obdarovaní zůstavitelku přežijí. Z textace je naopak zjevné, že se jedná o pouhá přání ve smyslu § 1573 o. z., tedy přání bez právní závaznosti.

12. S ohledem na uvedené právní hodnocení se soud proto nezabýval dalšími námitkami žalovaných, neprováděl další navržené důkazy a ani nepřistoupil k poučení účastníků ve smyslu § 118 a o.s.ř. k doplnění tvrzení a důkazů ohledně pravosti a platnosti listin, uvedených v předchozím odstavci. Takový postup by byl namístě pouze v případě, kdy by soud zůstavitelčina prohlášení posoudil jako odkaz, neboť poté by bylo třeba posoudit platnost předmětných závětí a zabývat se event.. též tím, která ze závětí byla v pořadí závětí prvou a druhou. Stejně tak není třeba posuzovat promlčení tvrzeného odkazu, když soud dospěl k závěru, že vůle zůstavitelky odkazem není.

13. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. Soud přiznal procesně úspěšnému prvému žalovanému náhradu nákladů řízení tvořenou náklady právního zastoupení za tři úkony právní služby po 14 180 Kč podle § 7 bodu 6. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (příprava a převzetí zastoupení, písemné podání, účast na jednání dne [datum]), paušální náhradou výdajů stanovenou podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu v částce 300 Kč za každý z výše uvedených úkonů právní služby a 21% DPH ve výši 9 122,40 Kč, tedy v celkové výši 52 562,40 Kč. Žalovaný v podrobné tabulce svého podání vyčíslujícího náhradu nákladů tohoto řízení nesprávně uvádí výslednou částku, jedná se však pouze o početní chybu; v prostém vyčíslení je částka vypočtena správně a v této správné výši tak byla žalovanému přiznána.

14. Druhé žalované přiznal soud kromě shora vypočtených nákladů (které vznikly shodně) též náhradu za promeškaný čas ve výši 100 Kč za každou započatou půlhodinu podle § 14 odst. 3 advokátního tarifu, přičemž právní zástupkyně žalované provedla jednu cestu na soud a zpět, každou v době půl hodiny. S ohledem na to pak daň z přidané hodnoty činí v tomto případě 9 164,40 Kč a s ohledem na to pak náhrada nákladů žalované činí celkem 52 804,40 Kč