15 C 419/2015

Plný text

Okresní soud Praha - západ rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Markétou Šedovou v právní věci: žalobce: Jméno žalobce ., IČO Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno se sídlem Adresa žalobce zastoupeného advokátem Jméno advokáta A , se sídlem Adresa advokáta A proti žalovaným: 1) Jméno žalované ., IČO Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno se sídlem Adresa žalované zastoupeného advokátem Jméno advokáta B se sídlem Adresa advokáta B 2) Jméno advokáta C ., IČO Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno se sídlem Adresa advokáta C zastoupeného advokátem Jméno advokáta D , se sídlem Adresa advokáta D 3) Jméno advokáta E ., IČO Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno sídlem Adresa advokáta E zastoupeného advokátkou Jméno advokátky A , se sídlem Adresa advokátky A 4) Jméno advokátky B ., IČO Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno se sídlem Adresa advokátky B zastoupeného advokátkou Jméno advokátky C , se sídlem Adresa advokátky C o 3 690 000 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaní 1, 2, 3 a 4 jsou povinni zaplatit žalobci společně a nerozdílně , částka, s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,05 % ročně za dobu od , datum, do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky , částka, s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,05 % ročně za dobu od , datum, do zaplacení zamítá.

III. Žalovaný 1 je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši , částka, , a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

IV. Žalovaný 2 je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši , částka, , a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

V. Žalovaný 3 je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši , částka, , a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

VI. Žalovaný 4 je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši , částka, , a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho právního zástupce.

VII. Žalovaní 1, 2, 3 a 4 jsou dále povinni nahradit České republice na účet Okresního soudu , adresa, -západ náklady řízení v plné výši každý 1/4, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku, přičemž výše nákladů řízení bude určena samostatným usnesením.

1. Žalobce se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhal po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodňoval následujícími skutečnostmi. Žalovaný jako nájemce uzavřel s , jméno FO, a manžely Volfovými, jako pronajímateli a spoluvlastníky domu č.p. , adresa, , stojícího na pozemku st.č.p. 5708, k.ú. , adresa, (dále jen „vlastníci“), smlouvu o nájmu nebytových prostor umístěných v 1. nadzemním podlaží uvedeného domu. Předmětem nájmu byl nebytový prostor velikosti 246 m2, sestávající se ze vstupního portálu, baru, prostoru herny, kanceláře, skladu a WC. Nájemní vztah byl založen smlouvou o nájmu ze dne , datum, a nájem byl sjednán na dobu určitou, do , datum, . Mezi žalobcem, jako nájemcem, a vlastníky, jako pronajímateli, vznikl nájemní vztah k uvedenému předmětu nájmu na základě nájemní smlouvy ze dne , datum, . Počátek nájmu žalobce byl sjednán ode dne , datum, . Žalovaný byl vlastníky opakovaně upozorňován na blížící se konec nájemní smlouvy a na povinnost vyklidit předmětný prostor. Žalovaný předmět nájmu nevyklidil a po skončení nájemní smlouvy jej nadále užíval. Vlastníci se vyklizení nemovitosti domáhali žalobou podanou dne , datum, k Okresnímu soudu v , adresa, ; věc byla tímto soudem projednána pod sp.zn. , spisová značka, . Nebytový prostor žalovaný vyklidil a předal vlastníkům až dne , datum, . Žalovaný byl se splněním své povinnosti v prodlení od , datum, do , datum, . O tuto dobu se odložilo i převzetí předmětného prostoru žalobcem a zahájení jeho podnikatelské činnosti v tomto prostoru. Protože žalovaný nesplnil svou smluvní povinnost založenou nájemní smlouvou, zapříčinil, že se žalobce jako nový nájemce nemohl ujmout svých práv a nemohl v nebytovém prostoru zahájit svoji podnikatelskou činnost. Tímto žalovaný žalobci způsobil škodu v podobě ušlého zisku, neboť žalobce mohl svou podnikatelskou činnost zahájit až s uvedeným prodlením a ušlý zisk je ušlým majetkovým prospěchem, spočívajícím v nenastalém rozmnožení majetku poškozeného, které bylo možno důvodně očekávat s ohledem na pravidelný běh věcí, pokud by nedošlo ke škodné události v důsledku porušení povinností žalovaným. Při stanovení výše ušlého zisku žalobce vychází ze svých ekonomických výsledků v období červen – prosinec 2014. Porušení povinnosti žalovaného vyklidit nebytový prostor a předat jej vlastníkům je vztahu příčiny ke vzniku škody na straně žalobce, proto se z tohoto titulu žalobce domáhá zaplacení uvedené částky s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení.

2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil svým podáním ze dne , datum, , v němž žalobu odmítá jako zcela neopodstatněnou. Odmítá, že by byl v dané věci pasivně legitimován, když ho se žalobcem nepojí žádný právní vztah a žádnou škodu žalobci nezpůsobil. Žalovaný svým jednáním neporušil žádný závazek, který by byl ve vztahu příčiny a následku k domnělé újmě na straně žalobce. Celou situaci okolo předání příslušných prostor způsobili vlastníci, kteří odmítají přes opakované výzvy žalovaného uhradit žalovanému jejich dluh z titulu nájemní smlouvy uzavřené dne , datum, , představující nárok žalovaného na náhradu technického zhodnocení příslušných prostor. Žalobce dle názoru žalovaného neprokázal, že by mu vznikla jakákoli škoda, natož škoda způsobená žalovaným. Domnívá se, že nájemní smlouva, uzavřená mezi žalobcem a pronajímateli, je pro neurčitost neplatná. Pronajímatelé neinformovali žalovaného, že by se žalobce měl stát novým nájemcem předmětných prostor. Žalovaný byl v této věci žalobcem kontaktován až předžalobní výzvou ze dne , datum, , tedy téměř dva roky poté, co údajně mělo žalobci vzniknout právo nájmu k dotčeným prostorám. Žalovaný má celý postup v souvislosti s podáním žaloby a uplatňováním neexistujících nároků za účelový. Odmítá též závěry znaleckého posudku, předloženého žalobcem. Žalobce neoprávněně požaduje ušlý zisk i za dobu 26 dnů, kdy probíhala rekonstrukce a žádný zisk tak nemohl objektivně realizovat. Tvrdí, že neporušil žádnou smluvní povinnost, která by sloužila k ochraně subjektivních práv žalobce. Žalovaný nebyl se žalobcem v žádném smluvním vztahu, nemůže proto být odpovědný za případnou škodu žalobce. Žalovaný dále na základě uvedené výměry cca 246 m2 sporoval, zda se u nájemních smluv jednalo vůbec o stejné nebytové prostory, když v přízemí domu se nachází více nebytových prostor a celková výměra přízemí činí 873 m2. Žalobce byl z hlediska případného odvrácení nebo zmírnění údajné škody nečinný, neboť neučinil žádná jednání směřující k těmto důsledků, ani například neupozornil žalovaného na možný vznik škody.

3. V podání ze dne , datum, žalovaný doplňuje svou argumentaci v tom směru, že pokud žalobce v nájemní smlouvě potvrdil, že nebytové prostory převzal k , datum, a tyto si řádně prohlédl a v tomto stavu je převzal, vzdal se tak nároku na náhradu možné škody z důvodu prodlení s předáním nebytových prostor. Žalobce neměl platný právní titul k užívání předmětných nebytových prostor. Žalovaný nemohl vznik škody předvídat a žalobce neučinil nic k odvrácení nebo zmírnění škody. V podání ze dne , datum, mj. tvrdí, že předmětná nájemní smlouva žalobce je neplatná nejen pro neurčitost, ale je absolutně neplatnou, neboť v ní není dostatečně určitě specifikován předmět nájmu a je i sporné, zda se jedná o stejné prostory, jako užíval žalovaný. Sjednaný účel nájmu dle smlouvy není v souladu s účelem užívání, stanoveným kolaudačním rozhodnutím. Smlouva upravuje jen výši nájemného, nikoli úhrady za plnění poskytovaná v souvislosti s užíváním nebytového prostoru ani způsob jejich určení. Nestanoví ani údaj o předmětu podnikání v provozovně. Pro případ, že by žalobce provozoval podnikatelskou činnost v provozovně, k níž neměl platný právní titul, jednalo by se o podnikatelskou činnost v rozporu se zákonem a takové činnosti nelze přiznat ochranu. V podání ze dne , datum, mj. popírá, že by porušil své povinnosti, když situaci zavinili pronajímatelé, kteří odmítají uhradit dluh žalovaného z titulu vzniklého nároku na náhradu technického zhodnocení příslušných prostor s tím, že jde o synallagmatický vztah a pokud pronajímatelé nebyli připraveni nahradit technické zhodnocení, nemohl být ani žalovaný v prodlení s vyklizením prostor.

4. Podáním ze dne , datum, žalobce upozorňuje, že účinnost nájemní smlouvy žalobce se vázala k datu , datum, a měla kontinuálně navazovat na smlouvu žalovaného. Smlouvy jsou nadto takřka totožné. S ohledem na odloženou účinnost smlouvy nemohlo být záměrem stran založit nájemní vztah žalobce před ukončením nájemního vztahu žalovaného a nemohlo tak dojít ani k předání předmětu nájmu. Nájemní smlouvu považuje za platnou. Žalovaný byl pronajímateli opakovaně upozorňován na skutečnost, že je uzavřena nová nájemní smlouva a na hrozící škodu. Připouští, že by mohl své nároky uplatňovat i vůči pronajímatelům, ti však celou situaci nezpůsobili, neboť jedinou příčinou bylo jednání žalovaného. Podáním ze dne , datum, žalobce svůj nárok upravil a omezil tak, že žalovanou částku snížil na , částka, , a dále požadoval zákonný úrok z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Za posuzované období od , datum, do , datum, , resp. období 129 dnů, činí vypočtený očekávaný zisk provozovny po zaokrouhlení částku , částka, . Žalobce též doplnil, že nedílnou součástí nájemní smlouvy žalobce měl být plánek prostor, kde byla provozovna zakreslena.

5. Zdejší soud rozhodl ve věci mezitímním rozsudkem ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , a to tak, že řízení bylo co do částky , částka, s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,05 % ročně za dobu od , datum, pro zpětvzetí žaloby v této části zastaveno s tím, že žalobci bude vrácena poměrná část zaplaceného soudního poplatku. Dále soud rozhodl tak, že nárok žalobce vůči žalovanému 1) je co do základu dán s tím, že o výši nároku a náhradě nákladů řízení bude rozhodnuto v konečném rozhodnutí.

6. K odvolání žalovaného ve věci rozsudkem ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , rozhodl Krajský soud v Praze, a to tak, že rozsudek soudu I. stupně v napadených výrocích III. a IV. potvrdil. Odvolací soud tedy konstatoval, že soud I. stupně tedy rozhodl správně, pokud vyslovil výrokem III. rozsudku, že nárok žalobce vůči žalovanému náhrady škody je co do základu dán.

7. Nejvyšší soud České republiky usnesením ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , dovolání žalovaného odmítl. Odkazy žalovaného na stávající judikaturu Nejvyššího soudu neshledal zcela přiléhavými, kdy konstatoval, že dovolací soud řešil skutkově odlišnou situaci, kdy žalobce nárokoval náhradu zisku i náhradu skutečné škody a navíc příčinnou souvislost bylo třeba zkoumat mezi jinými skutkovými okolnostmi než, jak v odkazované věci učinil odvolací soud. V této věci jde o jediný nárok na náhradu ušlého zisku z předpokládané podnikatelské činnosti, spočívající v provozování loterií a jiných podobných her. Odvolací soud nepochybil v otázce právního posouzení příčinné souvislosti, jestliže posuzoval existenci vztahu příčiny a následku mezi porušením smluvní povinnosti žalovanou a vznikem ušlého zisku na straně žalobkyně. Dále konstatoval, že uplatněné námitky postrádají charakter právní otázky, když nesměřují proti právnímu posouzení věci odvolacím soudem, ale jen proti zjištěnému skutkovému stavu.

8. Pokud jde o provedené dokazování a jeho hodnocení ve vztahu k základu nároku, soud odkazuje na obsah svého rozsudku ze dne , datum, , čj. , spisová značka, , a rozsudek odvolacího soudu ze dne , datum, , čj. , spisová značka, . S ohledem na závěr, že nárok žalobce na náhradu škody je co do základu dán, soud se v dalším řízení zabýval dále již jen výší škody. I když se v daném případě jedná o nárok na náhradu škody, který vznikl třetí, na smlouvě nezúčastněné, osobě v důsledku porušení smluvní povinnosti ze strany žalovaného jako smluvní strany, není vyloučeno, aby na smlouvě nezúčastněný poškozený nemohl odvozovat své postavení i ze smlouvy, třebaže není její stranou. V daném případě žalobce uplatňuje smluvní odpovědnost za škodu, tedy vychází z toho, že žalovaný porušil smlouvu o nájmu a z tohoto porušení také svůj nárok odvozuje, tato nájemní smlouva, k jejímuž porušení, byla uzavřena , datum, a je tedy na místě použít režimu občanského zákoníku účinného do , datum, .

9. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný 1) porušil svou smluvní povinnost vyklidit pronajaté nebytové prostory do , datum, dle citované smlouvy o nájmu, respektive do , datum, , což byla lhůta poskytnutá vlastníky nebytových prostor ve prospěch žalovaného 1), případný nárok žalovaného 1) vůči vlastníkům na úhradu na „technické zhodnocení“ nebytových prostor, respektive nárok na vydání bezdůvodného obohacení, nebylo možné jeho zaplacení vyklizení nebytových prostor podmiňovat. Byla tak jednoznačně dána povinnost žalovaného vyklidit nejpozději do , datum, předmětné nebytové prostory a umožnit jejich užívání žalovanému. Porušení této smluvní povinnosti žalovaným 1) pak mělo dopad do majetkové sféry žalobce, který následně do , datum, , kdy došlo k převzetí předmětných prostor, nemohl tyto prostory užívat za účelem své podnikatelské činnosti. Nebýt protiprávního jednání žalovaného, k újmě majetkové sféře žalobce, k níž došlo nemožností užívat předmětné prostory k vlastní podnikatelské činnosti a dosahování zisku, by nedošlo, byl tak dán i kauzální nexus mezi porušením povinnosti žalovaným 1) a vznikem škody žalobci.

10. Žalobce v rozhodném období disponoval podnikatelským oprávněním mimo jiné k provozování loterií a jiných podobných her dle zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích, jakož i k živnostenským oprávněním s předmětem podnikání „hostinská činnost“. Jak uvedl i odvolací soud, právě za tímto účelem byla také uzavřena smlouva o nájmu z , datum, , jejíž účinnost nastala k , datum, . Předmětné prostory byly zkolaudovány jako herna a bar, jak vyplývá z kolaudačního rozhodnutí , právnická osoba, v , adresa, , Stavební odbor, ze dne , datum, , č.j. Ost.: 1240-2285/98-330. Předmětné prostory dříve pronajaté žalovanému a následně žalobci byly identifikovány tímto kolaudačním rozhodnutím a dále také projektovou dokumentací, která koresponduje s plánkem doloženým žalobcem a potvrzeným výslechem svědků Masojídka a Wolfa a výslechem žalobce (Pochman, Řehák). Bylo tedy nesporně prokázáno, že žalovaný 1) nevyklidil včas právě prostory, které si žalobce od vlastníků pronajal smlouvou o nájmu z , datum, . Žalobce byl k provozování herny v pronajatých prostorách připraven s dostatečným předstihem, jak konstatoval také v citovaném rozhodnutí i odvolací soud. Soud I. stupně i soud odvolací považovaly nájemní smlouvu ze dne , datum, za platně uzavřenou, kdy v podrobnostech soud odkazuje také na text shora uvedených rozhodnutí v této věci.

11. Jak bylo shora uvedeno zavinění žalovaného 1) se v daném sporu předpokládá a žalovaný se z odpovědností za škodu ve smyslu § 420 odst. 3 OZ nijak nevyvinil. Jak odvolací soud v citovaném rozhodnutí konstatoval, žalobce žalovaného 1) na možnost vzniku škody upozorňoval. Žalovaný byl na možnost vzniku škody upozorňován vlastníky předmětných prostor a na žalobci nebylo lze požadovat činění nějakých úkolů k umírnění škody, když oprávněně očekával, že prostor může užívat a nemohl vědět, jak dlouho bude protiprávní stav trvat, s ohledem na podnikatelskou aktivitu, předmět podnikatelské aktivity žalovaného 1), mu možnost vzniku škody musela být zřejmá.

12. Soud tedy nadále vycházel s ohledem na shora uvedené z toho, že základ nároku je dán a po rozhodnutí věci dovolacím soudem, se zabýval otázkou výše škody, když ani rozhodnutí o základu věci strany nedovedlo ke smírnému řešení sporu.

13. V této fázi řízení žalobce učinil návrh datovaný , datum, směřující k přistoupení dalších účastníků na straně žalovaného, na základě kterého soud následně rozhodl usnesením ze dne , datum, o připuštění, aby na straně žalované do řízení přistoupili jako další účastníci žalovaní 2) – 4), neboť z výpisu z obchodního rejstříku těchto společností bylo zřejmé, že všechny tyto tři společnosti vznikly rozdělením ve formě odštěpení od společnosti žalovaného 1), s tím, že na nástupnickou společnost přešla část jmění rozdělované společnosti žalovaného 1), vymezená v projektu rozdělení ze dne , datum, .

14. Z ustanovení § 257 odst. 1 věty prvé zákona č. 125/2008 Sb. o přeměnách obchodních společností a družstev plyne, že každá z nástupnických společností nebo každé z nástupnických družstev ručí za dluhy, jež přešly v důsledku rozdělení ze zaniklé nebo rozdělované společnosti, nebo družstva na ostatní nástupnické společnosti, nebo družstva, nebo zůstaly rozdělované společnosti nebo družstvu při odštěpení, společně a nerozdílně s ostatními nástupnickými společnostmi až do částky ocenění jmění, jež na ně mělo přejít podle projektu rozdělení uvedené v posudku znalce pro ocenění jmění. Současně soud tedy na jedné straně rozhodl dle § 92 o. s. ř. o přistoupení dalšího účastníka, nicméně s ohledem na změnu žalobních tvrzení následně při jednání dne , datum, toto podání posoudil též jako návrh na změnu žaloby a tuto změnu žaloby připustil, když důvod pro odpovědnost v této věci je i nadále uplatňován ve vztahu k žalovanému 1) z titulu odpovědnosti za škodu a ve vztahu k žalovaným 2) - 4) z titulu solidárního ručení v souvislosti s rozdělením žalovaného 1).

15. Pokud jde o podmínku, že takto vzniklé subjekty ručí až do částky ocenění jmění, jež na ně mělo přijít podle projektu rozdělení, soud provedl dokazování projektem rozdělení odštěpením se vznikem tří nových společností ze dne , datum, a notářským zápisem sepsaným dne , datum, jménem , tituly před jménem, , jméno FO, pod spisovou značkou Nz 501/2018, z nichž vyplývá, že část jmění, která dle projektu o rozdělení přechází na jednotlivé nástupnické společnosti, je vymezená znaleckými posudky, které jsou v notářském zápisu specifikovány a výše takto rozdělovaného jmění značně převyšuje žalovanou částku (u společnosti , právnická osoba, . je odštěpovaná část jmění po promítnutí odloženého daňového závazku , částka, , u společnosti , právnická osoba, je po promítnutí odloženého daňového závazku , částka, a u společnosti , právnická osoba, je tato částka po promítnutí odloženého daňového závazku , částka, ).

16. Žalovaný 1) dále v řízení vznesl námitku promlčení, dle jeho stanoviska uplynula subjektivní i objektivní lhůta s ohledem na to, že ke škodné události došlo v roce 2014 a následně došlo ke změně žaloby.

17. Z dále provedeného dokazování (nad rámec dokazování popsaného a zhodnoceného v mezitímním rozsudku) bylo zjištěno:

18. Z rozhodnutí Ministerstva financí ze dne , datum, , č.j. MF-, č. účtu, /34, plyn, že bylo žalobci povoleno provozování a umístění nových koncových interaktivních videoloterních terminálů (dále jen „IVT“) v herně v provozovně , adresa, , a to modelu , právnická osoba, , výrobní čísla: , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , z rozhodnutí Ministerstva financí ze dne , datum, , č.j. MF-, č. účtu, /34, že bylo žalobci povoleno provozování loterie anebo jiné podobné hry prostřednictvím funkčně nedělitelného technického zařízení elektromechanická ruleta umístěného v herně v provozovně , adresa, , a to modelu STAR, SX, UFO A GALAXY, výrobní číslo , hodnota, (počet herních míst 8), z rozhodnutí Ministerstva financí ze dne , datum, , č.j. MF-, č. účtu, /34, bylo zjištěno, že žalobci bylo povoleno provozování loterie nebo jiné podobné hry prostřednictvím technického zařízení s názvem , jméno FO, v herně v provozovně , adresa, , a to výrobního čísla , IBAN, , z rozhodnutí Ministerstva financí ze dne , datum, , č.j. MF-, č. účtu, /34, že žalobci bylo povoleno provozování a umístění nových koncových IVT v herně v provozovně , adresa, , a to modelu , Anonymizováno, , VLT, výrobní čísla: , hodnota, a , Anonymizováno, , z rozhodnutí Ministerstva financí ze dne , datum, , č.j. MF-8353/2014/34, že žalobci bylo povoleno provozování a umístění nových koncových IVT v herně v provozovně , adresa, , a to modelu KAJOT, VLT, výrobní číslo , hodnota, , z rozhodnutí Ministerstva financí ze dne , datum, , č.j. MF-, č. účtu, /34, že žalobci bylo povoleno provozování a umístění nových koncových IVT v herně v provozovně , adresa, , a to modelu MULTILOTO, výrobní čísla ML , Anonymizováno, , ML , Anonymizováno, , ML , Anonymizováno, , ML , Anonymizováno, , ML , Anonymizováno, ), z rozhodnutí Ministerstva financí ze dne , datum, , č.j. MF-9319/2014/34, že žalobci bylo povoleno provozování loterie nebo jiné podobné hry prostřednictvím technického zařízení , právnická osoba, v herně v provozovně , adresa, , výrobní číslo , IBAN, , z rozhodnutí Ministerstva financí ze dne , datum, , č.j. MF-, č. účtu, /34, že žalobci bylo povoleno provozování a umístění nových koncových IVT v herně v provozovně , adresa, , a to modelu , jméno FO, , výrobní čísla , hodnota, , , Anonymizováno, , z rozhodnutí Ministerstva financí ze dne , datum, , č.j. MF-, č. účtu, /34, že žalobci bylo povoleno provozování a umístění nových koncových IVT v herně v provozovně , adresa, , a to modelu DREAM VLT, výrobní číslo , hodnota, .

19. Z provedeného dokazování takbylo jednoznačně prokázáno, že rozhodnutími vedenými Ministerstvem financí v období od července 2013 do ledna 2014 měl žalobce pro provozovnu pod adresou pronajatých nebytových prostor, to znamená , adresa, , V9301 , adresa, , povoleno provozování celkem , hodnota, hracích přístrojů.

20. Ze stanoviska znalce , tituly před jménem, , jméno FO, ke znaleckému posudku č. , hodnota, – 260/2015 znalce , tituly před jménem, , jméno FO, vyplývá, že znaleckému posudku vytýká, že neobsahuje teoretický základ, ze kterého znalec při zkoumání vycházel, popis metod, které použil, popis podkladů, které použil, popis, kterým znalec došel z dodaných podkladů ke svým závěrům. Posudek neobsahuje žádné přílohy, které dokládají rozhodující uvedené použité podklady. Pokud jde o postup výpočtu, tento není vůbec odůvodněn, znalec má za to, že i samotná výše je chybná a měla by být uvedena bez DPH, tedy v nižší hodnotě. Znalec , jméno FO, nerespektuje faktor sezónnosti, neprovedl žádnou analýzu nákladů, nereagoval na vliv daňových podmínek.

21. Soud dále znalce , tituly před jménem, , jméno FO, , který zpracoval znalecký posudek dodaný žalobcem, vyslechl. Tento na svém znaleckém posudku setrval. Po výslechu tohoto znalce soud znalecký posudek hodnotil jako nepřezkoumatelný, neboť z něj nevyplývá, z jakých zdrojových materiálů vycházel. K vyhotovení znaleckého posudku též neměl plné podklady, když nezahrnul povolení Ministerstva financí k provozu přístrojů a nevycházel z dat o nákladech na nájmy serveru, které žalobce doložil teprve následně po zpracování znaleckého posudku. Z uvedeného důvodu tedy, a s ohledem na výtky ze strany žalovaných, soud přistoupil k vyhotovení navrženého revizního znaleckého posudku.

22. Ze znaleckého posudku č. 71/2022 vyhotoveného znaleckou kanceláří , právnická osoba, . soud zjistil, že i tato znalecká kancelář konstatovala, že závěry posudku , tituly před jménem, , jméno FO, jsou chybné, kdy identifikovala jednotlivá pochybení v důsledku kterých došlo k nadhodnocení stanovené škody o , částka, a konstatovala též, že , tituly před jménem, , jméno FO, měl nedostatečné podklady pro vyhotovení znaleckého posudku, chybně nezahrnul náklady na nájem serveru hracích přístrojů a znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, zhodnotila jako nepřezkoumatelný, neboť neobsahuje zdrojové materiály, ze kterých jeho zhotovitel vycházel. , právnická osoba, mohla přezkoumání učinit s ohledem na to, že tyto podklady zástupce žalobce poskytl. K otázce na určení výše ušlého zisku žalobce v období od , datum, , kdy měl mít žalobce k dispozici předmětné prostory do , datum, , když následujícího dne došlo k převzetí předmětných prostor, znalec konstatoval, že ušlý zisk za toto období činí , částka, , současně nicméně konstatoval, že před samotným spuštěním provozu v předmětných prostorách musel žalobce uskutečnit rekonstrukci, která reálně proběhla od , datum, do , datum, ; kdyby nicméně byla provedena v lednu 2014, nemusela by již probíhat následně po převzetí prostor a společnost by generovala dodatečný zisk, který tak nemohl vstoupit do výpočtů znaleckého ústavu, jelikož se nachází mimo období, zadané soudem. Pokud by tedy znalecký ústav vzal v úvahu celé období 130 dní, po které žalobce nemohl provozovat činnost v předmětných prostorech z důvodu opožděného převzetí prostor, pak by očekávatelný zisk za jeden den provozu byl vynásoben 130 dny a celkový ušlý zisk společnosti by se rovnal , částka, . Znalec jinak ve znaleckém posudku konstatoval s podrobnějším odůvodněním, že nelze založit výpočet ušlého zisku pro rozhodné období na výsledcích realizovaných v červnu až září 2014, když toto období zjevně obsahuje mimořádné vlivy, kdy ruleta v předmětné provozovně generovala mimořádné příjmy ze hry a za nejlepší řešení považoval použití průměrného denního příjmu ze hry z EMR dle statistik ve znaleckém posudku popsaných, kdy průměrný příjem ze hry na jedno povolení EMR v roce 2014 činil , částka, za den. Pokud jde o provoz ostatních přístrojů, vklady po celé sledované období byly relativně stabilní a v průměru činily , částka, za den. Znalecký ústav pak dále podrobně odůvodnil, že vycházel z denního příjmu ze hry z ostatních přístrojů ve výši , částka, , zohlednil dále 20 % odvody z loterií a jiných podobných her a uvažoval s náklady na tyto odvody ve výši , částka, na den, dále s poplatkem , částka, za každý den, kdy byl přístroj povolen, tedy s denním poplatkem ve výši , částka, . Ve znaleckém posudku se dále konstatuje, že tržby z provozu baru byly v čase relativně stabilní a znalci tak průměrem dospěli a uvažovali o částce , částka, na den pro výpočet ušlého zisku, dále uvažovali s částkou , částka, na ostrahu, , částka, na internet, , částka, na nájemné prostor, , částka, jako náklad na služby, , částka, jako náklad na elektřinu, , částka, jako náklady mzdové. K této části znalci uváděli, že údaje v přehledu příjmů a výdajů baru a herny v předmětných prostorách v roce 2014 a 2015 a v zúčtovacích listinách mezd se výrazně lišily, což žalobce osvětlil tak, že v přehledu příjmů a výdajů jsou navíc zahrnuty spropitné z baru a příležitostné částky od úspěšných hráčů. Znalci vycházeli z toho, že provoz byl nonstop, pro výpočet tedy použili vyšší příjmy z přehledů příjmů a výdajů. Částka, která takto vznikla, je dle znalců považována za odpovídající vzhledem k minimální mzdě, která v roce 2014 činila , částka, za hodinu a vzhledem k mediánu měsíční mzdy číšníků a servírek, která dle informačního systému o průměrném výdělku v roce 2014 činila , částka, při 174,7 hodinách měsíčně, tj. , částka, za hodinu. Znalci dále považovali za vhodné zahrnout náklady na odpovědného vedoucího provozovny, zde uvažovali částku , částka, na den s ohledem hrubou mzdu takového zaměstnance ve výši , částka, , který měl na starosti celkem čtyři provozovny.

23. Pokud jde o náklady na zboží, bar, znalci vycházeli z částky , částka, , jako s průměrnými náklady, ostatní provozní náklady vyčíslili částku , částka, . Náklady na nájem serverů, které v původním znaleckém posudku zohledněny nebyly, činily , částka, průměrně denně. Znalci tedy při zohlednění příjmů a potřebných nákladů dospěli k očekávatelnému zisku za jeden den provozu ve výši , částka, .

24. Proti znaleckému posudku vznesli výtky žalovaní, na které znalecký ústav písemně, podáním ze dne , datum, , odpověděl. K jednotlivým námitkám konkrétně uvedl, že pro výpočet příjmů z ostatních přístrojů bez elektromechanické rulety vyšli z průměrného denního vkladu do těchto přístrojů skutečně realizovaných společností žalobce v období od června 2014 do května 2015, kdy vklady pro toto období byly relativně stabilní. Vyšli z toho, že již k počátku roku 2014 byla společnost žalobce oprávněná k provozování dostatečného množství EHZ, tedy ke 13 přístrojům, s tím, že považují za racionální, že společnost žalobce nespěchala na rychlé získání dalších povolení za situace, kdy hernu při existenci objektivních překážek nemohla provozovat, neboť povolení je mimo jiné spojeno s denním poplatkem za povolený provoz. K výtce, že data předaná zhotoviteli znaleckého posudku ze strany žalobce jsou nevěrohodná a nesprávná, kdy příjmy společnosti s EMR umístěné v předmětné provozovně za období od června 2014 do prosince 2014 měly činit , částka, , přičemž dle přiznání k odvodu z loterií a jiných podobných her za rok 2014 činily příjmy žalobkyně ze všech elektromechanických rulet provozovaných žalobkyní ve všech provozovnách částku , částka, , znalecký ústav uvedl, že za klíčový podklad považuje evidenci tržeb z provozu hazardních her. Tato data o tržbách z provozu hazardních her společnosti žalobce nebylo možné ověřit a tato dílčí data nepodléhala nezávislému auditu třetí strany, ostatně k tomuto se znalci vyjadřují i v části odůvodnění znaleckého posudku na straně 23, kdy uvádí, že jako podklady užívali zejména soudní spis a informace předané žalobcem, dále byly využity statistiky o hazardním trhu publikované národním monitorovacím střediskem pro drogy a závislosti. Znalci se pokoušeli ověřit údaje o výsledcích z provozu jednotlivých hracích zařízení u Ministerstva financí, které však sdělilo, že požadovanými daty nedisponuje. Znalci nicméně k námitce nesouladu těchto čísel uvedli, že hodnota v odkazovaném řádku přiznání k odvodu z loterií a jiných podobných her za rok 2014 vyplývá ze sumy vkladů a výher z více přístrojů provozovaných společností, kdy ziskové provozovny přístroje jsou kompenzovány ztrátovými a hodnoty uvedené v námitce nejsou sami o sobě ve vzájemném rozporu, tedy tuto námitku vyvrátili.

25. K námitce, že do vypočteného ušlého zisku nebyly zahnuty náklady v podobě odpisů VLT, respektive náklady na nájem VLT, znalci uvedli, že společnost měla příslušné stroje připravené a šlo o starší již odepsané stroje. Objasnili, proč zahrnutí odpisů do výpočtu ušlého zisku nepovažují za irelevantní s tím, že období 130 dnů považují současně za krátké období na to, aby bylo přiléhavé uvažovat s nutnou obnovou majetku. K námitce, že při stanovení ušlého zisku z prostoru není rozlišováno rozdělení jednotlivých činností mezi žalobkyni a společnost , právnická osoba, ., znalec uvedl, že znalecký úkol spočíval ve stanovení ušlého zisku z důvodu nemožnosti provozovat podnikatelskou činnost ve specifikovaných prostorech, které byly určeny k provozu herny a baru, což je obvyklým doplňkem této činnosti, stejně jako je obvyklá společná obsluha baru a herny, tedy to, že provoz baru zajišťovala sama společnost žalobce či tuto činnost tzv. outsourcovala na spojenou osobu, nepovažují za relevantní. Znalci se též vypořádali s námitkou, že ostatní přístroje by měly být rozděleny a rozhodný procentuální podíl z příjmů ze hry ke vkladům by měl být stanoven samostatně za IVT a samostatně za lokální loterní systém, cožznalci vyvrátili s tím, že rozhodný procentuální podíl z příjmů ze hry ke vkladům pro celý trh byl dle statistik prakticky stejný, 27%; proto mezi IVT a LLS nerozlišovali.

26. Žalovaní též zpochybňovali oprávněnost jednání žalobkyně při získání předmětných povolení Ministerstva financí k provozování EHZ, kdy podle nich žalobce nejednal v dobré víře, k čemuž znalec konstatoval, že toto je otázkou právní, což není v kompetenci znalce. Stran mzdových nákladů a dotazu na to, zda nejsou podhodnocené, znalci opětovně i v písemném vyjádření zkonstatovali, že uvažovaná hrubá mzda obsahuje dostatečný prostor nad rámec minimální mzdy i pro případné zmíněné příplatky za noční práci, práci v sobotu a nedělní příplatek. Mzdové náklady na zajištění chodu provozovny považují za odpovídající. Znalci pak byli k podanému znaleckému posudku slyšeni, na znaleckém posudku setrvali. K dotazu soudu doplnili, že při uvažovaných mzdových nákladech uvažovali s nonstop provozem, tedy provozem a obsazením provozovny po celý den. Vysvětlili, že pro předmětné odvětví je typické, že jde o kombinaci s provozem baru, kdy obsluha typicky obsluhuje přístroje, pobírá dýška. Dle názoru znalců se tato pracovní činnost blíží spíše servírkám, nikoli například mzdě pokladní, přičemž pokrytí provozovny jednou osobou na směnu považují za dostatečné. Připustili, že v případě, že by podklady byly odlišné (kdy žalovaní poukazovali na nemožnost ověření podkladů ze strany žalobce), pak by výsledky mohly být odlišné. Znalci dále objasnili, že vycházeli ze sdělení, že stroje žalobce byly převedeny ze skladu a i kdyby šlo snad o stroje nové, šlo by o utopený náklad, neboť by bylo nutné zabývat se tím, co žalobce vynaložil. Osvětlili tak otázku nákladů na odpisy VLT. Jiné závěry by byly v případě, že by stroje byly v nájmu, k čemuž nicméně nic z podkladů nevedlo. Pokud jde o počet strojů, výpočet znaleckého ústavu nebyl založen na počtu strojů, ale znalci vycházeli z průměrných vkladů za celé rozhodné období, respektive následující období, což byl úsek, který byl použit pro rozhodné období a nedošlo tedy k přepočítávání na jeden stroj.

27. Soud neprováděl další dokazování, neboť k dotazu soudu účastníci sdělili, že na provedení jiných důkazních návrhů vyjma doplnění znaleckého posudku netrvají a tento návrh na provedení doplnění znaleckého posudku soud zamítl s ohledem na to, že provedené dokazování považoval za dostatečné s tím, že je skutkový stav zjištěn v takovém rozsahu, aby bylo možno ve věci rozhodnout. Znalci v rámci svého písemného vyjádření po provedení znaleckého posudku a v rámci svého výslechu námitky, a výhrady, které byly vzneseny vůči znaleckému posudku, objasnili dle názoru soudu dostatečně, znalecký posudek je zpracován v souladu s právními předpisy, na dotazy soudu je odborně odpovězeno, posudek je logický a srozumitelný.

28. Pokud jde o stanovení výše škody, soud vyšel ze závěrů znaleckého posudku, a to v té části, která popisovala a konstatovala výši ušlého zisku za období 130 dnů násobených částkou ušlého zisku vypočtenou pro jednotlivý den, kdy soud se shodně se stanoviskem znalců domnívá, že je potřeba zohlednit celé období, po které žalobce nebyl v důsledku protiprávního jednání žalovaného 1) schopen užívat předmětné prostory s tím, že rekonstrukce následovala po převzetí těchto prostor, a i kdyby k předání prostor došlo řádně, k rekonstrukci by došlo na počátku tohoto období, žalobce by mohl generovat dodatečný zisk. Rozhodné období, po které žalobce nemohl předmětné prostory užívat, byly jasně dané obdobím 130 dnů, kdy nedošlo k řádnému předání předmětných prostor v souladu se smlouvou.

29. Ušlý zisk lze považovat újmu, spočívající v tom, že u poškozeného nedojde v důsledku škodné události k rozmnožení majetkových hodnot, ač se to dalo důvodně očekávat s ohledem na pravidelný běh věcí, jde o ztrátu očekávaného přínosu. Při určení výše náhrady ušlého zisku se vychází z částky, kterou by za obvyklých okolností, nebýt škodné události, poškozený ze své činnosti získal s přihlédnutím k nákladům, které by musel na dosažení těchto výnosů vynaložit (rozsudek Nejvyššího soudu České republiky, sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, ). Z podstaty věci vyplývá, že takto zjišťovaná kategorie je hypotetická kategorie (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. , spisová značka, ), nikoli exaktní výpočet škody, která skutečně vznikla. Takto je nutno nahlížet i na znalecký posudek a na zjištění z něho vyplývající, kdy znalci dospívají k výsledkům s určitou mírou pravděpodobnosti, neboť údaje za období, ve kterém škoda měla vzniknout z povahy věci nejsou, neboť žalobce v důsledku škodní události, způsobené žalovaným 1) provozovnu provozovat nemohl. Znalci se dostatečně vypořádali s námitkami, které byly v průběhu řízení vzneseny, kdy soud současně poukazuje na to, že zjištění výše ušlého zisku v daném případě i s ohledem na projednávanou problematiku je otázkou vysoce odbornou, kdy nelze vycházet z jiného důkazu, než z řádně zpracovaného znaleckého posudku.

30. Znalci ve svém znaleckém posudku jasně, jednoznačně a srozumitelně objasnili, z jakých důvodu lze považovat původní znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, za nesprávný, což ostatně připustil sám žalobce i ve svém závěrečném návrhu, a přehledně a srozumitelně objasnili, jakým způsobem dospěli k odhadu ušlého zisku u žalobce. Vypořádali se dle názoru soudu dostatečným způsobem i s námitkami ze strany žalovaných, logicky a srozumitelně vysvětlili mzdové náklady a důvod stanovení jejich výše a náhled na rozdílnost z příjmů společnosti EMR v provozovně oproti přiznání k odvodu z loterií a jiných podobných her za rok 2014. Stran počtu přístrojů, respektive platných povolení k provozování příslušného herního přístroje a vlivu počtu těchto povolení na výši ušlého zisku. soud také v zásadě odkazuje na osvětlení ze strany znalců, kdy v souladu s nimi zastává názor, který byl uvedený již v předchozích rozhodnutích zdejšího soudu a naznačen v rozhodnutí odvolacího soudu, že žalobce byl na výkon podnikatelské činnosti v předmětné provozovně přiměřeně k počátku uvažované činnosti připraven s tím, že lze pochopit reakci žalobce, kdy nevyřizoval další povolení, která by jinak pro dané období mohl zajistit, když nebylo zřejmé, od kdy bude možno provozovnu provozovat, a to v souvislosti s protiprávním jednáním žalovaného 1), a to za situace, kterou vyzdvihl znalecký ústav, že každé povolení je spojeno s denním poplatkem za povolený přístroj, který ostatně znalci ve znaleckém posudku uvažovali směrem ke snížení ušlého zisku. Znalci dostatečně objasnili také to, proč nebyly do výpočtu zahrnuty náklady v podobě odpisu hmotného majetku. Pokud žalovaný 1) argumentoval možností nákladů na pronájem strojů, nijak netvrdil a nedokládal, že by žalobce měl stroje pronajaty, přičemž žalobce uváděl, že stroje pronajaty neměl, měl je k dispozici ve svém vlastnictví a z jeho strany prokazovat negativní skutečnost, tedy neexistenci nájemních smluv, možné není.

31. Znalci ve svém znaleckém posudku a ve své výpovědi vysvětlili, z jakých podkladů vycházeli s tím, že podklady předané žalobcem se pokoušeli verifikovat, nicméně , právnická osoba, na dotazy, zda za předmětné období byly příjmy ministerstvem sledovány, odpovědělo negativně. Znalci tak logicky vyšli z podkladů, které jim byly dostupné. Závěr, že pokud by byly podklady jiné, byly by jiné i závěry, je logický, nicméně posudek bylo třeba vyhotovit, a to z podkladů, které dostupné byly. Výhrady k rozdílným podkladům znalci též objasnili, stejně jako to, z jakého důvodu při stanovení ušlého zisku není rozlišováno rozdělení činností mezi žalobkyní a společností , právnická osoba, ., k čemuž soud poznamenává, že spojení činnosti baru a herny je pravidelně spojovanou aktivitou, jak uvedli i znalci, a situace by byla obdobná, jak v případě, že by tuto činnost provozoval sám žalobce a měl zisk z této činnosti, tak i za situace, kdy tuto činnost tzv. outsourcoval jinou společností, která by mu zřejmě vyplácela v této souvislosti odměnu.

32. Žalovaný 4) dále namítal nelegálnost získání povolení, kdy některá z povolení byla vydána již v červenci roku 2013, kdy tyto žádosti nemohly být doloženy smlouvou o nájmu předmětných prostor, která byla uzavřena až dne , datum, , ani jiným platně uzavřeným právním titulem, což je při tom nezbytným předpokladem pro vydání povolení Ministerstva financí k provozování loterií a jiných podobných her. K tomuto soud uvádí, že tato námitka směřuje k činnosti Ministerstva financí; povolení, která jsou vydána, jsou platná a pravomocná a případnou nesprávnost těchto rozhodnutí nelze namítat v tomto řízení, jelikož není v pravomoci zdejšího soudu přezkoumávat rozhodnutí Ministerstva financí.

33. Pokud jde o uplatněnou námitku promlčení ze strany žalovaného 1), zde soud uzavřel, že žalobce nárok uplatnil u soudu včas v subjektivní i objektivní lhůtě. S ohledem na to, že ke škodné události došlo v roce 2014, soud v tomto případě postupoval dle zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Dle § 609 NOZ, nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil. Dle§ 610 odst. 1 NOZ k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno. Vzdá-li se někdo předem práva uplatnit námitku promlčení, nepřihlíží se k tomu. Dle § 619 NOZ jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla. Dle § 620 NOZ okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na náhradu škody zahrnují vědomost o škodě a osobě povinné k její náhradě. To platí obdobně i pro odčinění újmy. Dle § 629 NOZ promlčecí lhůta trvá tři roky. Majetkové právo se promlčí nejpozději uplynutím deseti let ode dne, kdy dospělo, ledaže zákon zvlášť stanoví jinou promlčecí lhůtu. Dle § 636 NOZ se právo na náhradu škody nebo jiné újmy promlčí nejpozději za deset let ode dne, kdy škoda nebo újma vznikla.

34. Žalobce tedy poprvé mohl uplatnit své právo u soudu poté, co mu byly předmětné prostory předány, škodný děj byl ukončen a bylo možno stanovit výši ušlého zisku, tj. , datum, . Byla-li podána žaloba dne , datum, , byla podána zjevně včas. To soud uvádí jen pro úplnost, vědom si toho, že námitka promlčení se vztahovala ke změně žaloby. Pokud následně došlo k připuštění změny žaloby, tato se týká otázky pasivní legitimace žalovaných 2) až 4), kteří odpovídají solidárně, se žalovaným 1) v souvislosti se vznikem těchto společností odštěpením, a to na základě ustanovení § 257 zák. č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev. Tato skutečnost nicméně neměla vliv na uplynutí promlčecí lhůty, pokud promlčecí lhůty běží ve vztahu k žalovaným 2) až 4), tak tyto mají návaznost na vznik těchto společností, kdy poprvé bylo možné nárok proti nim uplatnit a k tomuto shodně u všech tří společností došlo , datum, . Pokud tedy nárok proti nim žalobce uplatnil , datum, u soudu, stalo se tak i v tomto případě včas, a nárok ani proti těmto subjektům není promlčen. Soud však poznamenává, že námitku promlčení může vznést dlužník, týkala-li by se tato námitka žalovaných 2) – 4), nebyla by vznesena subjektem k tomu oprávněným dle § 610 NOZ.

35. Ze všech shora uvedených důvodů tedy soud dospěl k závěru, že nárok je ve vztahu k žalovaným 1) – 4) nárokem důvodným, a to ve vztahu k žalovanému 1) z důvodu odpovědnosti za škodu v podobě ušlého zisku, vzniklého v souvislosti s protiprávním jednáním žalovaného 1), přičemž žalovaní 2), 3) a 4) jsou dle zákona o přeměnách obchodních společností a družstev odpovědní společně a nerozdílně s ostatními nástupnickými společnostmi až do částky ocenění jmění, jež na ně přešlo dle projektu nebo mělo přejít dle projektu rozdělení v posudků znalce pro ocenění jmění, které v tomto případě značně převyšovalo přiznanou částku. Soud tedy žalobě vyhověl co do částky , částka, , jak bylo vysvětleno shora, dle závěrů znaleckého posudku, s úrokem z prodlení z této částky v zákonné výši 8,05% ročně za dobu od , datum, do zaplacení, když žalovaný 1) ani po řádné výzvě žalobci škodu neuhradil a ocitl se tak v prodlení. Co do částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení z této částky za dobu od , datum, byla žaloba zamítnuta.

36. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodováno dle §142 odst. 3 občanského soudního řádu, dle něhož, i když účastník měl úspěch ve věci jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu. Zde soud má za to, že určení výše náhrady škody v tomto případě záviselo na znaleckém posudku. Zjišťoval se v zásadě hypotetický ušlý zisk za období, kdy žalobce neprovozoval podnikatelskou činnost v důsledku protiprávního jednání žalovaného, šlo tedy o odbornou otázku, jak bylo shora uvedeno, k jejímuž stanovení bylo třeba využít činnosti znalce. Ze znaleckého posudku soud následně i vyšel. Náklady řízení tedy soud vypočítal z částky, která byla žalobci přiznána na základě zjištění znaleckého ústavu. Tarifní hodnotou je tedy částka , částka, . Náklady byly přiznány celkově za 19 úkonů právní služby dle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., dále jen „AT“ (při výši , částka, za úkon právní služby), a to převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, písemné podání ve věci, žaloba ze dne , datum, , písemné podání ve věci replika žalobce k vyjádření žalovaného z , datum, , doplnění repliky žalobce k vyjádření žalovaného z , datum, , účast u ústního jednání , datum, , doplnění tvrzení důkazů žalobce ze dne , datum, , replika žalobce k podání žalovaného ze dne , datum, , datovaná , datum, , dále účast u ústního jednání , datum, , kdy jednání přesáhlo dobu dvou hodin a zde byly započítány tedy 2 úkony, účast u ústního jednání u soudu , datum, , vyjádření žalobce z , datum, , účast u ústního jednání , datum, , kdy jednání přesáhlo dobu dvou hodin a jsou započítány 2 úkony právní služby, písemné podání vyjádření žalobce k odvolání žalovaného z , datum, , účast u ústního jednání odvolacího soudu , datum, a účast u ústního jednání , datum, , kdy jednání přesáhlo dobu dvou hodin a jsou započítány 2 úkony právní služby a , datum, účast u ústního jednání. Dále soud započetl polovinu sazby odměny za účast u vyhlášení rozsudku dne , datum, , přičemž s ohledem na postavení žalovaných, kteří nejsou v nerozlučném společenství (§91 odst. 1 o.s.ř.), dle občanského soudního řádu soud náklady mezi ně rozdělil, a to tak, že úkony do , datum, dal k úhradě pouze žalovanému 1), který byl do této doby výlučným účastníkem řízení, náklady, týkající se ostatních úkonů pak podělil mezi všechny žalované. Obdobně soud nakládal i s režijními paušály, které dle advokátního tarifu přiznal. Soudní poplatek, který byl uhrazen, který byl ponížen o částku , částka, , která má být po zpětvzetí vrácena, tedy soudní poplatek ve výši , částka, rozdělil také mezi všechny čtyři žalované, neboť se soudní poplatek považuje za náklad celého řízení. Žalovaný 1) tak uhradí odměnu ve výši 16x , částka, , 16x režijní paušál , částka, a podíl na soudním poplatku , částka, , a dále ¼ za zbylé 3,5 úkonu právní služby a 4 režijní paušál u úkonů, jichž byli účastni všichni 4 žalovaní (celkem , částka, , tj. ¼ činí , částka, ). Žalovaní 2) až 4) pak uhradí tento ¼ podíl na odměně za uvedené 3,5 úkonu právní služby a podíl na soudním poplatku, jak bylo uvedeno.

37. Stejně soud přistupoval k otázce přiznání nákladů státu, o které rozhodl dle § 148 o. s. ř., a rozdělil je rovnoměrně mezi všechny žalované s ohledem na výsledek řízení, kdy úkony, ve vztahu k nimž byly náklady státu vynaloženy, tedy náklady znalečného za , tituly před jménem, , jméno FO, a za znalecký posudek podaný , tituly před jménem, , jméno FO, u jednání a dále za znalecký posudek kanceláře , právnická osoba, a výpověď znalců u jednání vznikl již za účasti všech čtyř žalovaných. O konkrétní výši nákladů státu bude rozhodnuto samostatným usnesením poté, co nabude právní moci usnesení o přiznání znalečného znalcům za účast u jednání soudu , datum, .

38. Pokud jde o lhůty k úhradě jak žalované částky, tak nákladů řízení, soud stanovil lhůtu přiměřeně delší než zákonnou třídenní lhůtu dle § 160 občanského soudního řádu i s ohledem na vyšší částky, které mají být v souvislosti s tímto rozhodnutím hrazeny. Náklady řízení žalobce se hradí k rukám advokáta dle §149 občanského soudního řádu.