15 C 7/2023

Plný text

Okresní soud Praha-západ rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Pacovským ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená zákonnou zástupkyní Jméno zákoného zástupce A bytem Adresa zákoného zástupce A zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený zákonnou zástupkyní Jméno zákoného zástupce B bytem Adresa zákoného zástupce B zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky o určení vlastnického práva,

I. Určuje se, že žalobkyně je vlastnicí spoluvlastnického podílu o velikosti ideální 1/2 na pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , spoluvlastnického podílu o velikosti ideální 1/2 na pozemku parc. č. 381/10, v katastrálním území , adresa, , spoluvlastnického podílu o velikosti ideální 1/4 na stavbě č. p. 86, stojící na pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, , v katastrálním území , adresa, a spoluvlastnického podílu o velikosti ideální 1/32 na pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, .

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni plnou náhradu nákladů řízení v částce , částka, , a to k rukám zástupce žalobkyně do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu , adresa, - západ část soudního poplatku ve výši , částka, , a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou ze dne , datum, domáhala určení, že je vlastnicí spoluvlastnického podílu o velikosti ideální ½ na pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , spoluvlastnického podílu o velikosti ideální ½ na pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , v katastrálním území , adresa, , spoluvlastnického podílu o velikosti ideální ¼ na stavbě č. p. 86, stojící na pozemku parc. č. st. 590, v katastrálním území , adresa, a spoluvlastnického podílu o velikosti ideální 1/32 na pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, (dále jen: „nemovitosti“). Žalobu odůvodnila tak, že žalovaný byl v dědickém řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. , spisová značka, stanoven jediným dědicem po zůstaviteli , jméno FO, , narozeném dne , datum, , zemřelém dne , datum, , posledně bytem , adresa, , č. p. 86 (dále jen: „zůstavitel“), a to na základě zákonné dědické posloupnosti. Žalovaný se na základě dědického řízení stal vlastníkem nemovitostí. Žalobkyně tvrdila, že je dcerou zůstavitele, ačkoliv zůstavitel nebyl v době, kdy probíhalo dědické řízení, v rodném listu zapsán jako její otec. Informovala proto soudní komisařku, která vedla dědické řízení o tom, že je dcerou zůstavitele a spadá tak do okruhu dědiců v první dědické skupině. Soudní komisařka však dědické řízení skončila bez toho, aby byla žalobkyně účastnicí dědického řízení. Usnesením zdejšího soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , bylo následně určeno, že zůstavitel je otcem žalobkyně. Žalobkyně je tedy jako dcera zůstavitele oprávněnou dědičkou po zůstaviteli dle zákonné posloupnosti v první dědické skupině. Proto se domáhá určení vlastnického práva ke spoluvlastnickým podílům na nemovitostech v rozsahu, který by jí náležel jako zákonnému dědici vedle žalovaného.

2. Žalovaný nárok žalobkyně neuznával. Uvedl, že žaloba na určení vlastnického práva vyžaduje, aby měla žalobkyně naléhavý právní zájem na určení vlastnictví. Žalobkyně takový právní zájem ani netvrdí, ani neprokazuje. Protože bylo soudním rozhodnutím postaveno najisto, že žalobkyně je dcerou zůstavitele, není její právní postavení ohrožené, a naléhavý právní zájem tak není dán. Žalobkyně se proto svého práva může domáhat žalobou reivindikační, nikoliv žalobou na určení. Uplatněný nárok je navíc v rozporu s dobrými mravy. Žalobkyně se totiž domáhá určení vlastnictví pouze k aktivům pozůstalosti, nikoliv k pasivům, které byl povinen uhradit žalovaný. Pokud by nárok žalobkyně existoval v rámci dědického řízení, resp. pokud by žalobkyně určení otcovství zůstavitele řešila dříve, stala by se žalobkyně příjemcem i pasiv pozůstalosti. Postup žalobkyně, která se snaží domoci pouze majetku, nikoliv však povinností, je v rozporu s dobrými mravy, přičemž možnosti obrany žalovaného jsou omezené, neboť dle aktuální právní úpravy nelze již dědické řízení znovu otevřít. Žalovaný proto navrhl, aby soud řízení zastavil pro nesplnění podmínek pro pokračování v řízení, případně žalobu zamítl pro rozpor s dobrými mravy.

3. Ze shodných tvrzení účastníků soud zjistil, že žalovaný je synem zůstavitele.

4. Ze shodných tvrzení účastníků soud dále zjistil, že usnesením Okresního soudu , adresa, - západ ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , byla určena obvyklá cena majetku a jiných aktiv pozůstalosti částkou , částka, , výše dluhů a dalších pasiv pozůstalosti částkou , částka, a čistá hodnota pozůstalosti částkou , částka, , a žalovanému bylo potvrzeno nabytí dědictví jako jedinému dědici ze zákona.

5. Ze shodných tvrzení účastníků bylo dále soudem zjištěno, že pozůstalostní řízení vedené u Okresního soudu , adresa, - západ pod sp. zn. , spisová značka, již bylo skončeno.

6. Ze shodných tvrzení účastníků soud dále zjistil, že u pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, a pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, je v katastru nemovitostí uvedeno, že jsou ve výlučném vlastnictví žalovaného a u stavby č. p. 86 je v katastru nemovitostí uvedeno, že jsou v podílovém spoluvlastnictví žalovaného a jeho matky, přičemž podíl každého z nich je uveden jako poloviční.

7. Ze shodných tvrzení účastníků soud dále zjistil, že u pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, je v katastru nemovitostí uvedeno, že žalovaný je vlastníkem 1/16 tohoto pozemku, přičemž dalšími spoluvlastníky jsou dle katastru nemovitostí paní , jméno FO, s podílem 1/4, paní , jméno FO, s podílem 1/16, pan , jméno FO, s podílem 3/8 a pan , jméno FO, s podílem 1/4.

8. Ze shodných tvrzení účastníků bylo dále soudem zjištěno, že žalobkyně je dcerou zůstavitele.

9. Ze shodných tvrzení účastníků soud dále zjistil, že žalobkyně sdělila notářce, která vedla pozůstalostní řízení, že je dcerou zůstavitele.

10. Ze shodných tvrzení účastníků bylo dále soudem zjištěno, že rozsudkem Okresního soudu , adresa, -západ ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , bylo určeno, že zůstavitel je otcem žalobkyně, a tento rozsudek již nabyl právní moci.

11. Z usnesení Okresního soudu , adresa, -západ ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, bylo zjištěno a potvrzeno, že tímto usnesením bylo potvrzeno nabytí dědictví žalovanému jako jedinému dědici ze zákona, a to mj. k nemovitostem. Hodnota nemovitostí byla určena na , částka, . Obvyklá cena majetku a jiných aktiv pozůstalosti byla určena částkou , částka, , výše dluhů a dalších pasiv pozůstalosti částkou , částka, a čistá hodnota pozůstalosti byla určena částkou , částka, . Účastníkem řízení byl pouze žalovaný. Usnesení nabylo právní moci dne , datum, .

12. Z rozsudku Okresního soudu , adresa, -západ ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , soud zjistil, že výrokem II. tohoto rozsudku bylo určeno, že otcem žalobkyně je zůstavitel. Výrok II. rozsudku nabyl právní moci dne , datum, .

13. Ostatní navržené důkazy soud neprováděl, neboť na nich účastníci řízení netrvali a skutečnosti, k jejichž prokázání měly sloužit, byly mezi účastníky řízení nesporné.

14. Z provedeného dokazování měl soud za prokázaný skutkový závěr, že žalovaný je synem zůstavitele a v pozůstalostním řízení jako jediný dědic ze zákona zdědil mimo jiné též nemovitosti. Obvyklá cena majetku a jiných aktiv pozůstalosti byla v pozůstalostním určena částkou , částka, , výše dluhů a dalších pasiv pozůstalosti částkou , částka, a čistá hodnota pozůstalosti byla určena částkou , částka, . Pozůstalostní řízení již bylo skončeno. Žalovaný je v katastru nemovitostí uveden jako výlučný vlastník pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , spoluvlastnického podílu o velikosti ideální ½ na stavbě č. p. , Anonymizováno, , stojící na pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, , v katastrálním území , adresa, a spoluvlastnického podílu o velikosti ideální 1/16 na pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, . Rozsudkem Okresního soudu , adresa, - západ ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , bylo určeno, že zůstavitel je otcem žalobkyně; příslušný výrok rozsudku nabyl právní moci dne , datum, .

15. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil podle následujících právních ustanovení:

16. Podle § 80 zákona č. 99/1963 Sb., (dále jen: „o. s. ř.“) se určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

17. Podle § 27 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen: „z. ř. s.“) je výrok pravomocného rozhodnutí, kterým bylo rozhodnuto o statusové věci fyzické nebo právnické osoby, závazný pro každého.

18. Podle § 189 odst. 1 z. ř. s. nepřihlíží-li se v řízení a při rozhodování o pozůstalosti k majetku nebo dluhům zůstavitele v důsledku postupu podle § 162 odst. 2 věty druhé, § 172 odst. 2 věty druhé nebo § 173 věty druhé, mohou se účastníci domáhat svých práv žalobou. Podle odstavce 2 tomu, kdo nebyl účastníkem jako dědic v době vydání rozhodnutí o pozůstalosti, nebrání právní moc rozhodnutí o pozůstalosti v tom, aby se svého práva k pozůstalosti domáhal žalobou.

19. Podle § 980 odst. 2 o. z. je-li právo k věci zapsáno do veřejného seznamu, má se za to, že bylo zapsáno v souladu se skutečným právním stavem. Bylo-li právo k věci z veřejného seznamu vymazáno, má se za to, že neexistuje.

20. Podle § 985 o. z. není-li stav zapsaný ve veřejném seznamu v souladu se skutečným právním stavem, může se osoba, jejíž věcné právo je dotčeno, domáhat odstranění nesouladu; prokáže-li, že své právo uplatnila, zapíše se to na její žádost do veřejného seznamu. Rozhodnutí vydané o jejím věcném právu působí vůči každému, jehož právo bylo zapsáno do veřejného seznamu poté, co dotčená osoba o zápis požádala.

21. Podle § 1479 o. z. dědické právo vzniká smrtí zůstavitele. Kdo zemře před zůstavitelem, nebo současně s ním, nedědí.

22. Podle § 1633 odst. 1 o. z. kde nedojde k posloupnosti podle dědické smlouvy nebo podle závěti, nastane zákonná dědická posloupnost k pozůstalosti nebo k její části. Není-li zákonný dědic, nebo nenabude-li dědictví, stávají se dědici odkazovníci podle poměru hodnoty svých odkazů.

23. Podle § 1635 odst. 1 o. z. v první třídě dědiců dědí zůstavitelovy děti a jeho manžel, každý z nich stejným dílem.

24. Podle § 1670 o. z. nabytí dědictví potvrzuje soud. Soud potvrdí nabytí dědictví osobě, jejíž dědické právo bylo prokázáno.

25. Podle § 1671 odst. 1 o. z. neuplatnil-li dědic dědické právo před soudem ve lhůtě, kterou soud stanoví, nezaniká dědici dědické právo, avšak při projednání pozůstalosti se k němu nepřihlíží. To platí i o dědickém právu neznámého dědice nebo dědici neznámého pobytu, který byl o svém právu vyrozuměn vyhláškou soudu a v určené lhůtě o sobě nedal vědět.

26. Ze shora uvedeného vyplývá, že žalobkyně je dcerou zůstavitele. Žalobkyně však nebyla účastnicí pozůstalostního řízení po zůstaviteli a pozůstalost (včetně nemovitostí) proto v tomto řízení nabyl jako jediný dědic ze zákona žalovaný. Dědické právo žalobkyně nicméně v důsledku toho, že k němu v dědickém řízení nebylo přihlédnuto, nezaniklo (§ 1671 odst. 1 o. z.). Protože žalobkyně nebyla účastnicí dědického řízení, není podle § 189 odst. 2 z. ř. s. vázána usnesením v něm vydaným (srov. PIRK, Tomáš. § 189 [Uplatňování práv žalobou]. In: SVOBODA, Karel, TLÁŠKOVÁ, Šárka, VLÁČIL, David, LEVÝ, Jiří, HROMADA, , adresa, a kol. Zákon o zvláštních řízeních soudních. 2. vydání. , adresa, : , právnická osoba, . Beck, 2020). Žalobkyně se tak může domáhat určení svého spoluvlastnického práva k nemovitostem (jako části pozůstalosti) žalobou, jelikož je, jak vyplývá ze shora uvedeného, stejně jako žalovaný, dědičkou ze zákona po zůstaviteli v první třídě dědiců, a zůstavitel měl tudíž dva dědice (v první třídě dědiců), a nikoliv jen jednoho.

27. Soud se následně zabýval námitkou žalovaného, že žalobkyně nemá naléhavý právní zájem na určení vlastnictví podle § 80 o. s. ř. Dospěl k závěru, že naléhavý právní zájem žalobkyně je dán, a to už s ohledem na to, že žalovaný je zapsán jako výlučný vlastník (resp. spoluvlastník) nemovitostí v katastru nemovitostí, který je veřejným seznamem a podléhá tak podle § 980 odst. 2 o. z. materiální publicitě. Právní postavení žalobkyně je za takové situace nejisté a bez určení jejího vlastnického práva by mohlo být její právo ohroženo. Tato nejistota přitom může být odstraněna právě rozhodnutím o určení vlastnického práva k nemovitostem, které je podkladem pro provedení změny zápisu v katastru nemovitostí (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , nebo přímo k právu oprávněného dědice rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

28. Pokud jde pak o námitku žalovaného, že uplatněný nárok je v rozporu s dobrými mravy, soud takový rozpor neshledal. Dle konstantní judikatury jsou dobré mravy souhrnem společenských, kulturních a mravních norem, jež v historickém vývoji osvědčují jistou neměnnost, vystihují podstatné historické tendence, jsou sdíleny rozhodující částí společnosti a mají povahu norem základních (srov. nález Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. II. ÚS 249/97 a dále např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , ze dne , datum, , ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , či ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Rozpor s dobrými mravy sice může být shledán i při výkonu práva způsobem odpovídajícím zákonu, uplatnění korektivu dobrých mravů však nesmí nepřiměřeně oslabovat subjektivní práva účastníků a nesmí být na újmu principu právní jistoty. K aplikaci korektivu dobrých mravů tak může docházet jen výjimečně, je-li přinejmenším převažujícím cílem účastníka poškození či znevýhodnění druhého, nebo vede-li výkon práva k nepřijatelným důsledkům projevujícím se i na postavení některého z účastníků navenek (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , či usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Soud však výjimečné důvody pro aplikaci korektivu dobrých mravů v projednávané věci nespatřuje.

29. Soud nikterak nerozporuje, že součástí pozůstalosti byla i pasiva; to bylo ostatně nesporné i mezi účastníky řízení. Žalobkyně však není povinna se domáhat určení vlastnického práva ke všem součástem pozůstalosti, a skutečnost, že se domáhá pouze určení vlastnického práva k nemovitostem, nelze považovat za rozpornou s dobrými mravy. Je totiž na žalovaném, aby se po žalobkyni případně domáhal poměrného uhrazení pasiv pozůstalosti.

30. Ze všech shora uvedených důvodů soud žalobě výrokem I. v plném rozsahu vyhověl a určil, že žalobkyně je vlastnicí poloviny nemovitých věcí, respektive spoluvlastnických podílů na nemovitých věcech, které jsou v katastru nemovitostí v současnosti zapsány jako ve vlastnictví žalovaného, konkrétně tedy určil, že žalobkyně je vlastnicí spoluvlastnického podílu o velikosti ideální ½ na pozemku parc. č. st. 590 v katastrálním území , adresa, , spoluvlastnického podílu o velikosti ideální ½ na pozemku parc. č. 381/10, v katastrálním území , adresa, , spoluvlastnického podílu o velikosti ideální ¼ na stavbě č. p. 86, stojící na pozemku parc. č. st. 590, v katastrálním území , adresa, a spoluvlastnického podílu o velikosti ideální 1/32 na pozemku parc. č. 381/14 v katastrálním území , adresa, .

31. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 151 a § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal v řízení zcela úspěšné žalobkyni právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náhrada nákladů řízení sestává ze soudních poplatků, a to ze soudního poplatku za žalobu ve výši , částka, a ze soudního poplatku ve výši , částka, za návrh na vydání předběžného opatření, a dále z náhrady nákladů za zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená do , datum, podle § 6 odst. 1, § 7 a § 9 odst. 4 písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, z tarifní hodnoty ve výši , částka, a od , datum, podle § 6 odst. 1, § 7 a § 9 odst. 4 písm. a) advokátního tarifu z tarifní hodnoty ve výši , částka, . Zástupci žalobkyně přísluší odměna za 2,5 úkonu právní služby vykonané do , datum, (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé a v poloviční výši za návrh na nařízení předběžného opatření) po , částka, (respektive v poloviční výši , částka, ) a za 1 úkon právní služby vykonaný po , datum, (účast na jednání před soudem dne , datum, ) ve výši , částka, . Celkem jde tedy o , částka, . Dále zástupci žalobkyně přísluší náhrada hotových výdajů po , částka, za 3 úkony právní služby vykonané do , datum, a ve výši , částka, za 1 úkon právní služby vykonaný po , datum, podle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu. Celkem jde tedy o , částka, . Konečně zástupci žalobkyně přísluší náhrada daně z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze shora uvedených částek vyjma soudního poplatku v celkové výši , částka, . Náhrada nákladů řízení tak celkem činí , částka, . Lhůtu k plnění soud určil 15denní tak, aby měl žalovaný dostatek času ke splnění své povinnosti (§ 160 o. s. ř.), s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 o. s. ř.).

32. Výrokem III. pak soud žalovaného zavázal k úhradě části soudního poplatku ve výši , částka, podle § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Žalobkyně byla usnesením zdejšího soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , osvobozena od soudních poplatků v rozsahu 80 %. Protože soud návrhu žalobkyně vyhověl, je žalovaný povinen zaplatit odpovídající část soudního poplatku. Soudní poplatek za řízení měl celkem činit , částka, , soud proto uložil žalovanému zaplatit tu část soudního poplatku, kterou dosud neuhradila žalobkyně, tj. částku , částka, . Lhůtu k plnění soud určil 15denní tak, aby měl žalovaný dostatek času ke splnění své povinnosti, v souladu s § 160 o. s. ř.