16 C 10/2022

Plný text

Okresní soud Praha-západ rozhodl samosoudcem JUDr. Ing. arch. Zdeňkem Blažkem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o uložení povinnosti vydat plynoměr <b>I. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci rozhodnutí vydat žalobci měřicí zařízení plynoměr typu R015, výrobního čísla [číslo], které je umístěno na adrese odběrného místa [ulice a číslo], [PSČ] [obec], Česká republika v místě spotřeby ([anonymizováno]) č: [anonymizováno], a to za účasti pověřeného zástupce žalobce.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.</b> 1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhal po žalovaném vydání měřicího zařízení – plynoměru typu R015 s výrobním [číslo] umístěného na adrese odběrného místa [ulice a číslo], [PSČ] [obec] v místě spotřeby [anonymizována dvě slova]. Toto zařízení bylo dle žalobce instalováno za účelem umožnění odběru plynu dle smlouvy o odběru plynu. Uvedené měřicí zařízení je ve vlastnictví žalobce. Žalovaný je evidovaným uživatelem předmětného odběrného místa. Jelikož žalovaný nemá od [datum] k předmětnému odběrnému místu uzavřenu smlouvu o dodávkách plynu, je jeho odběr neoprávněný. Při neoprávněném odběru má provozovatel distribuční soustavy právo omezit nebo přerušit distribuci plynu, ovšem za předpokladu, je-li měřicí zařízení odstraněno. O demontáž měřicího zařízení se žalobce několikrát pokoušel, žalovaný jí nicméně, a to ani přes předžalobní výzvu, neposkytl patřičnou součinnost, neboť pověřeným osobám neumožnil k měřicímu zařízení přístup.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud proto při rozhodování vycházel z tvrzení žalobce a z důkazů, které označil k prokázání svých tvrzení.

3. Soud ve věci rozhodl za splnění podmínek stanovených v § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů.

4. Na základě žalobcem předložených listin soud zjistil následující skutkový stav věci, podle něhož žalobce uzavřel s žalovaným smlouvu o připojení k distribuční soustavě žalobce k odběrnému místu [ulice a číslo], [PSČ] [obec] v místě spotřeby [anonymizována dvě slova]. Žalobce obdržel od dodavatele zemního plynu žádost o ukončení dodávek zemního plynu žalovanému. Žalobce žalovaného dne [datum] dopisem informoval, že odběr plynu po [datum] je neoprávněný a vyzval jej k součinnosti při demontáži plynoměru. Totéž následně učinil i dopisem ze dne [datum], v němž žalovaného informoval, že odběr plynu po [datum] je neoprávněný a opětovně jej vyzval k součinnosti při demontáži plynoměru. Dne [datum] žalobce žalovaného předžalobně vyzval ke zpřístupnění plynoměru a součinnosti při jeho demontáži.

5. Soud věc posoudil podle § 59 odst. 1 písm. j) bod 6 a 7, § 71 odst. 2 a 6 a § 74 odst. 1 písm. a) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen„ energetický zákon“).

6. Následně soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Soud vzal za zjištěné, že měřicí zařízení bylo umístěno v bytové jednotce ve vlastnictví žalovaného a že žalovanému odpadl právní důvod k odebírání plynu a tím i k držení měřicího zařízení. Žalobce se tedy po právu domáhal, aby mu žalovaný měřicí zařízení vydal. Přestože se žalobce pokusil demontáž opakovaně provést, žalovaný, ač byl žalobcem ke zpřístupnění měřicího zařízení vyzván, přístup k tomuto a jeho následnou demontáž neumožnil. Soud proto uložil žalovanému povinnost, aby žalobci předmětné měřicí zařízení vydal.

7. O nákladech řízení soud následně rozhodl ve II. výroku tohoto rozsudku tak, že úspěšnému žalobci v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal právo na jejich náhradu v plné výši. Náklady žalobce v tomto případě sestávaly jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka], jednak z odměny advokáta, která byla tvořena částkou [částka] za 2 úkony právní služby po [částka] dle § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“), za převzetí a přípravu zastoupení a sepis podání ve věci samé a 1 úkon právní služby ve výši [částka] dle § 11 odst. 2 písm. h) advokátního tarifu za sepis jednoduché výzvy k plnění ve spojení s § 7 bodem 4. advokátního tarifu; dále z paušální náhrady hotových výdajů ve výši [částka] za 3 úkony právní služby po [částka] dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. K tomu bylo dále nutno připočítat náhradu ve výši [částka] odpovídající 21 % DPH ze shora uvedených částek (vyjma soudního poplatku), neboť zástupce žalobce jakožto advokát osvědčil, že je plátcem této daně. Celkem tak náklady řízení žalobce činily [částka]. V souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. soud stanovil lhůtu k plnění rovněž v trvání tří dnů. Ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta, který žalobce v řízení zastupoval.