16 C 103/2021

Plný text

Okresní soud Praha-západ rozhodl předsedou senátu JUDr. Ing. arch. Zdeňkem Blažkem jako samosoudcem právní věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o vyloučení movité věcí ze soupisu <b>I. Z exekuce nařízené pověřením Okresního soudu Praha - západ ze dne 16.11.2020, č.j. 206 EXE 6631/2020, na základě elektronického platebního rozkazu Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 23.9.2020, č.j. EPR 146871/2020-6, prováděné pověřeným soudním exekutorem JUDr. [jméno] [příjmení], Exekutorský úřad Přerov dle exekučního příkazu ze dne 6.1.2021, č.j. 203 Ex 34078/20-27, prodejem movitých věcí, k vymožení pohledávky žalované, je vyloučeno motorové vozidlo značky [anonymizována čtyři slova] - základní, rok výroby [rok], [VIN kód], [registrační značka], sepsané pod položkou [číslo] dne [datum].</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci plnou náhradu nákladů řízení, jejichž výše bude stanovena v písemném vyhotovení tohoto rozsudku, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.</b> 1. Žalobce se domáhal o vyloučení ve výroku I uvedené věci, a to osobního automobilu Volkswagen Golf [registrační značka] z tam popsané exekuce. Uvedl, že soudní exekutor JUDr. [jméno] [příjmení], exekutorský úřad [obec], byl pověřený provedením exekuce na majetek povinné [jméno] [příjmení] [datum narození] k uspokojení pohledávky oprávněného na základě usnesení Okresního soudu Praha-západ ze dne 16. 11. 2020, sp.zn. 206 EXE 6631/2020. Dne 6. 1. 2021 byl v sídle exekutorského úřadu proveden soupis movité věci - motorového vozidla značky Volkswagen Golf 1K [registrační značka] dále popsaného ve výroku. Vozidlo je ve výlučném vlastnictví žalobce, který tuto skutečnost prokazuje kupní smlouvou ze dne [datum] a osvědčením o registraci vozidla ze dne [datum]. Žalobce zároveň soudního exekutora informoval, že povinná má právo sepsané vozidlo dočasně užívat. Žalobce řádně a včas navrhl vyškrtnutí předmětného vozidla ze soupisu. Tento návrh však soudní exekutor usnesením ze dne 8. 2. 2021 č.j. 203 EX 34078/20-42 zamítl.

2. Žalovaný se k věci vyjádřil tak, že s žalobou nesouhlasí a nárok žalobce zcela neuznává, odkazuje na protokol o soupisu movitých věcí ze dne [datum] i na usnesení soudního exekutora o zamítnutí návrhu na vyškrtnutí v této věci ze soupisu ze dne [datum]. Cituje z tohoto usnesení takto:„ S navrhovatelem předložených listin však nevyplývá, že navrhovatel je vlastníkem uvedených věcí. Nutným prvkem při definici kupní smlouvy movité věci je její předání kupujícímu. Aktuálně není zřejmé beze všech pochybností, nakolik došlo k uzavření kupní smlouvy, když daná movitá věc nebyla předána kupujícímu. Soudní exekutor tedy konstatuje, že prověření příslušných skutečností by si vyžádalo obsáhlejší dokazování, pro nějž není v rámci rozhodování o návrhu na vyškrtnutí movitých věcí soupisu dán dostatečný prostor. Vlastnické právo povinné uvedené věci tak nebylo vyvráceno.“ Žalovaný tento názor soudního exekutora rovněž zastává a dále sděluje, že nebylo prokázáno o řádném uzavření kupní smlouvy, která by prokázala přechod vlastnického práva na žalobce.

3. Z provedeného dokazování soud zjistil tyto skutečnosti: Dne [datum] uzavřela povinná [jméno] [příjmení] [datum narození] s žalobcem [celé jméno žalobce] na [datum] kupní smlouvu na prodej předmětného vozidla [anonymizována dvě slova], rok výroby 2005 [registrační značka], a to za kupní cenu ve výši [částka] (důkaz: kupní smlouva) Dne [datum] předala prodávající [jméno] [příjmení] (povinná) kupujícímu [jméno] [příjmení] (žalobce) předmětné vozidlo [anonymizována dvě slova] a toto převzetí oba stvrdili podpisem předávacího protokolu vozidla, kde je výslovně uvedeno„ dnešního dne předávající předal a přebírající převzal: osobní automobil“ (a dále jsou uvedena jednotlivé technické údaje k předmětnému vozidlu) a dále, žalobce od povinné převzal technickou dokumentaci k uvedenému vozidlu. Oba na předávací protokol stvrdili podpisem (důkaz: předávací protokol ze dne [datum]) Dne [datum] bylo předmětné vozidlo registrováno na žalobce jako na vlastníka předmětného vozidla, kdy povinná byla uváděna jako provozovatel (důkaz: osvědčení o registraci vozidla část druhá sporu s technickým popisem vozidla). K provedení exekuce vydal pověřený soudní exekutor dne 6. 1. 2021 exekuční příkaz č.j. 203 EX 34078/20-27, kterým rozhodl o provedení exekuce prodejem všech dle zákona postižitelných movitých věcí povinné (důkaz: shora uvedeného usnesení) Téhož dne [datum] byl proveden soupis věcí známých z rejstříku, a to předmětné vozidlo [anonymizována dvě slova] [registrační značka] a ohledně tohoto soupisu byl učiněn protokol o soupisu věcí známých z rejstříku (důkaz: protokol soupisu věcí známých z rejstříku č.j. 203 EX [číslo]). Soudní exekutor dne [datum] vydal uvědomění exekutora o provedení soupisu movitých věcí pod č.j. 203 EX 34078/20-35 spolu s přílohou k protokolu soupisu movitých věcí, kde je jako položka 1 uvedeno přímo i toto konkrétní a předmětné vozidlo (důkaz: uvědomění exekutora o provedení soupisu movitých věcí, příloha k protokolu o soupisu movitých věcí). Žalobce podal návrh na vyškrtnutí věcí ze soupisu, a to podáním ze dne [datum], které bylo doručeno soudnímu exekutorovi dne [datum] (důkaz: návrh na vyškrtnutí věcí ze soupisu, včetně dodejky). Usnesením ze dne 8. 2. 2021 č.j. 203 EX 34078/20-42 soudní exekutor o návrhu na vyškrtnutí věci ze soupisu rozhodl tak, že tento návrh zamítl (důkaz: zkoušky o usnesení o zamítnutí návrhu na vyškrtnutí věci ze soupisu).

4. Ze shora provedeného dokazování vzal soud prokázán tento skutkový děj: Dne [datum] uzavřela povinná [jméno] [příjmení] [datum narození] s žalobcem [celé jméno žalobce] na [datum] kupní smlouvu na prodej předmětného vozidla [anonymizována dvě slova], rok výroby 2005 [registrační značka], a to za kupní cenu ve výši [částka]. Dne [datum] předala prodávající [jméno] [příjmení] (povinná) kupujícímu [jméno] [příjmení] (žalobce) předmětné vozidlo [anonymizováno] Golf a toto převzetí oba stvrdili podpisem předávacího protokolu vozidla, kde je výslovně uvedeno„ dnešního dne předávající předal a přebírající převzal: osobní automobil“ (a dále jsou uvedena jednotlivé technické údaje k předmětnému vozidlu) a dále, žalobce od povinné převzal technickou dokumentaci k uvedenému vozidlu. Oba na předávací protokol stvrdili podpisem. Dne [datum] bylo předmětné vozidlo registrováno na žalobce jako na vlastníka předmětného vozidla, kdy povinná byla uváděna jako provozovatel. K provedení exekuce vydal pověřený soudní exekutor dne 6. 1. 2021 exekuční příkaz č.j. 203 EX 34078/20-27, kterým rozhodl o provedení exekuce prodejem všech dle zákona postižitelných movitých věcí povinné. Téhož dne [datum] byl proveden soupis věcí známých z rejstříku, a to předmětné vozidlo [anonymizována dvě slova] [registrační značka] a ohledně tohoto soupisu byl učiněn protokol o soupisu věcí známých z rejstříku. Soudní exekutor dne [datum] vydal uvědomění exekutora o provedení soupisu movitých věcí pod č.j. 203 EX 34078/20-35 spolu s přílohou k protokolu soupisu movitých věcí, kde je jako položka 1 uvedeno přímo i toto konkrétní a předmětné vozidlo. Žalobce podal návrh na vyškrtnutí věcí ze soupisu, a to podáním ze dne [datum], které bylo doručeno soudnímu exekutorovi dne [datum]. Usnesením ze dne 8. 2. 2021 č.j. 203 EX 34078/20-42 soudní exekutor o návrhu na vyškrtnutí věci ze soupisu rozhodl tak, že tento návrh zamítl.

5. Soud hodnotil důkazy podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti přitom pečlivě přihlížel ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, včetně toho co uvedli účastníci (§ 132 o.s.ř.). Soud vycházel z listinných důkazů.

6. Co se týká základního argumentu strany žalované, že nebylo prokázáno, že movitá věc (tedy předmětný osobní automobil) byl předán kupujícímu, tedy žalobci, k tomu soud uvádí, že tato skutečnost prokázána byla a to listinným důkazem - předávacím protokolem o vozidla, který byl datován [datum], který podepsali, jak předávající, tedy prodávající, tedy povinná, tak přebírající, tedy kupující, tedy žalobce. Tento důkaz byl zároveň podpořen i osvědčením o registraci vozidla, a to ze dne [datum], kdy k registraci na žalobce jako vlastníka vozidla došlo. Je třeba uvést, že exekuce byla nařízena a exekutor pověřen až v druhé polovině roku 2020, jak je mezi stranami nesporné. I exekuční titul, a to elektronický platební rozkaz vydaný Obvodním soudem pro Prahu 1, jak vyplývá ze záhlaví jednotlivých o rozhodnutí soudního exekutora, byl vydán dne [datum] tedy dávno poté, kdy bylo předmětné vozidlo převedeno na žalobce. Zde soud uvádí že, třebaže u jednotlivé kupní smlouvy i protokolu o převzetí, vzhledem k tomu, že podpisy nebyly ověřeny (což dle zákonné není ani třeba), mohlo dojít ke změně datace těchto smluv, mohly být antidatovány, rozhodně tak nemohlo být v případě registrace předmětného vozidla do registru vozidel, ke kterému zcela jistě došlo již [datum]. Soud, tedy v tomto směru uzavírá, že předání předmětného vozidla od povinné k žalobci bylo prokázáno dostatečně, a to předávacím protokolem o vozidla. Jak i uvádí soudní exekutor ve svém usnesení, nutným prvkem při definici kupní smlouvy o movité věci předání kupujícímu. K tomuto zde skutečně došlo, zda-li pak vzápětí bylo dáno vozidlo opětovně do dispozice povinné, je v tomto směru již bez významu.

7. Za těchto okolností, tedy z provedeného dokazování skutečně vyplynulo, že vozidlo předáno bylo, a to povinnou žalobci. Vzhledem k tomu pokud žalovaný tvrdil, že vlastníkem předmětného vozidla, je stále povinná, bylo třeba, aby v tomto směru doplnil rozhodující skutečnosti týkající se například předávacího protokolu či jiné skutečnosti, které by osvědčovaly, že povinná je stále vlastníkem vozidla, tedy že k předání vozidla nedošlo, že například podpisy na předávacím protokole nejsou pravými podpisy, předání bylo antidatováno, v uvedený den žádný z účastníků předmětného předávacího protokolu nebyl na společném místě a podobně. V tomto směru by byl případně žalovaný poučen na jednání konaném dne [datum]. Tento se však omluvil a k jednání se nedostavil, soud mu tak nemohl dát poučení podle § 118 a odst. 1 o. s. ř. na doplnění tvrzení. Stejně tak nemohl dát následně poučení podle § 118 a odst. 3 o. s. ř. na označení důkazů.

8. Soud tedy uzavírá, že má za prokázané, že vlastníkem předmětného vozidla, je žalobce.

9. Na shora uvedená skutková zjištění soud aplikoval příslušná ustanovení o. s. ř. platnou a účinnou v době, kdy došlo k předmětnému jednání tedy zákona č. 99/1963 Sb. (dále jen o.s.ř.).

10. Dle ustanovení § 267 odst. 1 o.s.ř. právo k majetku, které nepřipouští výkon rozhodnutí se uplatní vůči oprávněnému návrhem na vyloučení majetku z výkonu rozhodnutí v řízení podle třetí části tohoto zákona.

11. Jak tedy vyplývá, ze shora uvedených skutečností žalobce řádně uplatnil právo k majetku, které nepřísluší výkon rozhodnutí, když předmětné vozidlo bylo ve vlastnictví žalobce, nikoliv povinné (§ 267 odst. 1 o.s.ř.), a proto soud rozhodl tak, jak je uvedena ve výroku I. rozsudku a žalobě vyhověl.

12. Co se týká nákladů řízení, rozhodl soud podle § 151 odst. 1 o.s.ř. za použití § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že ve věci zcela úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši [částka]. Soud při stanovení odměny advokáta postupoval dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., když vyhláška 484/2000 Sb., byla zrušena nálezem Ústavního soudu. Základem pro výpočet sazby mimosmluvní odměny (§ 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb.) je částka [částka] podle § 9 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., mimosmluvní odměna za 1 úkon je pak [částka]. Náklady sestávají z těchto položek ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] (položka 4 písm. c) sazebníku soudních poplatků). Odměna za zastoupení advokátem ve výši [částka] za 1 úkon právní služby podle § 7 vyhlášky č. 177/ 1996 Sb., celkem 4 úkony (převzetí zastoupení, sepis žaloby, replika žalobce ze dne [datum], účast u ústního jednání dne [datum]). 4× náhrada hotových výdajů po [částka] (§ 13 odst. 3 vyhlášky č. 177 1996 Sb. Cestovného (celkem 189 km na trase [obec] - [obec] a zpět, osobním vozem [anonymizována tři slova] [registrační značka], o vyhláškové ceně paliva [částka] za litr a náhradním koeficientem [částka] za kilometr, tedy [částka]. Dále náhrada za promeškaný čas ve výši [částka] v rozsahu pěti půlhodin (§ 14 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb.). [jméno] z přidané hodnoty ve výši [částka] Celkem tedy [částka]. Lhůta k plnění byla podle § 160 odst. 1 určena třídenní s povinností splnit k rukám advokáta podle § 149 odst. 1 o.s.ř..

13. Soud nepostupoval ohledně nákladů řízení podle § 150 o.s.ř. tak, jak navrhoval žalovaný ve věci. Ten ve svém vyjádření plně odkazoval na rozhodnutí soudního exekutora. Nesouhlasil s žalobou, nárok žalobce neuznával, nepostupoval v řízení aktivně v tom smyslu, že by nahlédl do spisu a zjistil, že součástí důkazů je předávací protokol o vozidla. Soud plně odkazuje na vyjádření žalobce ve věci ohledně nákladů řízení, jeho odkazu rozhodnutí Ústavního soudu, i na skutečnost, že obecné soudy i ve vlastní konstantní judikatuře dovodily, že technický průkaz je veřejnou listinou, a právě na tuto listinu soud v hodnocení důkazů odkazoval, a ze které bylo zřejmé, že k převodu vlastnických práv u předmětného vozidla došlo již v roce 2019. Ve zbytku soud odkazuje na to, co sděluje žalobce ve svém vyjádření ze dne [datum]: 14. „ Ústavní soud ve svém nálezu ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález], uzavřel, že (cit.):„ Obecné soudy racionálně neodůvodnily, že by snad o vlastnictví stěžovatelky k příslušným dvěma vozidlům – jejichž stěžovatelčino vlastnictví bylo osvědčeno v technických průkazech, které byly exekutorovi předloženy povinným již při soupisu – vůbec byly pochybnosti (…) Svým (implicitním) názorem – podle kterého v posuzované věci byly dány pochybnosti o vlastnictví stěžovatelky ve vztahu k vozidlům (byť její vlastnictví bylo osvědčeno technickými průkazy a žádné další konkrétní okolnosti její vlastnictví nezpochybňovaly) – obecné soudy nerespektovaly ani judikaturu Ústavního soudu, který se v minulosti vyjadřoval k charakteru technického průkazu (byť v jiných skutkových souvislostech) (…) V nálezu ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 1463/11, v nálezu ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 561/12, a v usnesení ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 812/06, Ústavní soud uvedl:„ …otázku vlastnických práv k vozidlu lze určit rychle a jednoduše, neboť vlastnictví k vozidlu podléhá registraci příslušnými orgány státu a je prokazováno veřejnou listinou (technickým průkazem, osvědčením o registraci vozidla) …“. Obecné soudy i ve vlastní konstantní judikatuře dovodily, že technický průkaz je veřejnou listinou (například Nejvyšší soud uvedl v rozsudku ze dne 11. dubna 2007 sp. zn. 21 Cdo 694/2006 (…) Za tohoto stavu měly soudy i v nynější věci dovodit příslušné důsledky, které z právního řádu i z vlastní judikatury plynou. Veřejná listina je totiž listinou, která dokládá pravdivost toto, co je v ní uvedeno, není-li prokázán opak (srov. též § 134 o. s. ř.). Údaje v něm uvedené se tedy považují za pravdivé, není-li opak prokázán (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 1. března 2011, sp. zn. 28 Cdo 614/2009). Pokud zde proto nebyly žádné konkrétní okolnosti zpochybňující pravdivost údaje o vlastnictví stěžovatelky uvedeného na veřejné listině, měly být tyto údaje považovány za pravdivé, a proto o pochybnostech o vlastnictví řeč být nemohla. Z napadených rozhodnutí neplyne, že by exekutor nějakou konkrétní okolností či důkazem správnost údajů v technickém průkazu napadal, a proto bylo nutno z něj vycházet.“ Dle názoru žalobce se [anonymizováno] dopustil nezákonného postupu, když nepostupoval v souladu s ust. § 68 odst. 3 zákona č. 120/20001 Sb., tedy nevyškrtl sepsané Vozidlo ze soupisu, přestože mu byla žalobcem předložena veřejná listina, ze které vyšlo najevo, že sepsané [anonymizováno] povinné nepatří a patřit nemůže. Exekutor ostatně ani v odůvodnění svého usnesení o zamítnutí návrhu ze dne 8.2.2021, č.j. 203 Ex 34078/20-42, pravdivost [anonymizováno] průkazu nikterak nezpochybňuje, přesto však z údajů v něm uvedených nevyšel a k tomuto při rozhodování o podaném návrhu na vyškrtnutí věci bez jakéhokoli důvodu nepřihlédl. Exekutor se namísto toho omezil, a to zcela v rozporu s judikaturou Ústavního soudu, na konstatování, že (cit.):„ Z navrhovatelem předložených listin však nevyplývá, že navrhovatel je vlastníkem uvedených věcí“. Žalobce k tomuto dále poukazuje na [anonymizováno] Nejvyššího soudu ze dne 9.9.2020, č.j. 31 Cdo 1330/2020-299, ve kterém Nejvyšší soud vedle výše uvedených závěrů Ústavního soudu rovněž odpovídá na otázku, jaké pochybení [anonymizováno] lze označit za tzv. nesprávný úřední postup ve smyslu ust. § 13 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. (cit.):„ … soudní exekutor může sepsat silniční motorové vozidlo do soupisu movitých věcí, ačkoliv je mu při soupisu předložen technický průkaz osvědčující vlastnictví třetí osoby, pouze tehdy, má-li důvodné pochybnosti o pravdivosti údajů v technickém průkazu. (…) Pokud žalobkyně i povinný tvrdili, že předmětné vozidlo není ve vlastnictví povinného, ale ve vlastnictví leasingové společnosti (přičemž žalobkyně předmětné vozidlo užívá jako leasingový nájemce) a své tvrzení na místě doložili malým technickým průkazem, dokladem o pojištění vozidla a rovněž leasingovou smlouvou, měl soudní exekutor tyto skutečnosti vzít v úvahu způsobem shora nastíněným; jestliže předmětné vozidlo přesto pojal do soupisu movitých věcí a zajistil je (čímž žalobkyni znemožnil jeho další užívání), dopustil se nesprávného úředního postupu ve smyslu § 13 odst. 1 věta první OdpŠk.“ (cit. z vyjádření žalobce ze dne [datum]).