16 C 108/2022

Plný text

Okresní soud Praha západ rozhodl předsedou senátu JUDr. Ing. arch. Zdeňkem Blažkem jako samosoudcem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastupování státu ve věcech majetkových, se sídlem adresa žalobkyně IČO , proti žalovanému: celé jméno žalovaného , datum narození , bytem adresa žalovaného , zastoupeného: Mgr. jméno příjmení , advokát se sídlem adresa , o zaplacení částky částka s příslušenstvím <b>I. Pokud se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení částky ve výši [částka] s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, žaloba se zamítá.</b> <b>II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému plnou náhradu nákladu řízení ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalovaného.</b> 1. Žalobce se po žalovaném domáhal zaplacení shora uvedené částky. Uvedl, že je vlastníkem pozemku parc. [číslo] o výměře [anonymizováno] m². Tento pozemek se nachází pod společným oplocením ve funkčním celku s nemovitými věcmi žalovaného, a to s pozemku st. [číslo] o výměře 290m², jehož součástí je stavba [adresa žalovaného]. Část pozemku je zastavěna stavbami žalovaného a pozemek žalobce je přístupný pouze přes nemovité věci žalovaného. Užívací vztah mezi žalobcem a žalovaným není upraven. Žalovaný si je vědom, že využívá cizí pozemek, neboť za jeho užívání do [datum] poskytl žalobci náhradu. Od [datum] užívá žalovaný tento pozemek bez řádné nájemní smlouvy. Vzhledem k tomu, že pozemek žalobce je žalovaným od [datum] do [datum] užíván beze smlouvy o nájmu či jiného titulu, žalovaný tak fakticky vykonává právo věci cizí aniž by za její užívání poskytoval žalobci náhradu. Žalovaný se tak bezdůvodně obohacuje na úkor žalobce a je tedy povinen toto bezdůvodné obohacení žalobkyni vydat. Výše bezdůvodného obohacení je stanovena na základě znaleckého posudku [číslo] ze dne [datum] a to ve výši [částka]. Žalovaný byl žalobcem písemně vyzván k uhrazení této částky, dokonce opakovaně, do dnešního dne ničeho nezaplatil.

2. Žalovaný ve věci uvedl, že nárok neuznává. Namítl vydržení příslušného pozemku parc. [číslo] s tím, že jak on, tak jeho právní předchůdci užívali od nepaměti předmětný pozemek v dobré víře jako součást jejich vlastnictví. Dále podrobně popsal jednotlivé převody vlastnických vztahů, o čemž soud podrobněji rozvede níže. Vzhledem k tomu, že žalobce není vlastníkem pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec], ale je jím buď žalovaný, případně matka žalovaného [jméno] [příjmení], navrhl zamítnutí žaloby.

3. Z provedeného dokazování soud zjistil tyto skutečnosti: Žalobce je zapsán jako vlastník pozemku parc. [číslo] o výměře [výměra] ostatní plocha, neplodná půda (důkaz: výpis z katastru nemovitostí, nesporná tvrzení účastníků). Žalovaný je vlastníkem přilehlých pozemků parc. [číslo] v [katastrální uzemí] (důkaz: výpis z katastru nemovitostí, nesporná tvrzení účastníků). Mezi účastníky není žádná dohoda o tom, jakým způsobem využívat předmětný pozemek parc. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec] (důkaz: nesporná tvrzení účastníků). Žalobce vyzval žalovaného k zaplacení bezdůvodného obohacení za užívání předmětného pozemku parc. [číslo] za období od [datum] do [datum] a to výzvou ze dne [datum] (důkaz: výzva žalobce žalovanému z [datum]). Na tuto výzvu žalovaný reagoval tak, že částku požadovanou žalobcem uhradil (důkaz: nesporná tvrzení účastníků). Za bezdůvodné obohacení žalovaného vůči žalobci spočívající v užívání předmětného pozemku parc. [číslo] bez právního důvodu za období od [datum] do [datum] vyčíslil žalobce ve výši [částka] dle znaleckého posudku [číslo] ze dne [datum] vyhotoveného Znaleckým ústavem [právnická osoba] (důkaz: znalecký posudek). K zaplacení této částky byl žalovaný žalobcem vyzván dvěma výzvami, a to jednak výzvou z [datum], která byla žalovanému doručena dne [datum], a jednak výzvou, která byla zároveň předžalobní výzvou ze dne [datum], která mu byla doručena dne [datum] (důkaz: jednotlivé předžalobní výzvy spolu s upomínkami). Co se týká vlastnických práv žalovaného, ten je v současné době vlastníkem pozemku p. č. st. [číslo] a p. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec] (důkaz: výpis z katastru nemovitostí). Stávající pozemek p. č. st. [číslo] vznikl v roce 2011 sloučením původních pozemků p. č. st. [číslo] a p. č. st. [číslo] (důkaz: geometrický plán ze dne [datum] spolu s výkazem dosavadního a nového stavu údajů katastru nemovitostí). Součástí stávajícího pozemku p. č. st. [číslo] o výměře [výměra] (vzniklého sloučením původních pozemků v roce 2011) je rodinný dům žalovaného – dům [adresa] v k.ú. [obec] u [obec]. Tento rodinný dům žalovaný mezi lety 2008 a 2011 rekonstruoval a výsledkem rekonstrukce je stávající dům [adresa] (důkaz: svědecká výpověď [jméno] [příjmení], ohlášení drobné stavby z [datum], fotodokumentace původního a současného stavu). Výsledkem rekonstrukce je stávající dům [adresa], který jednak vznikl z domu [adresa], který stál na původním pozemku parc. [číslo] domu [adresa], který stál na původním pozemku parc. č. st. [číslo] (důkaz: znalecký posudek [číslo] 2006 o ceně nemovitosti obytného domu [adresa] ze dne [datum] včetně výpisu z katastru nemovitostí, darovací smlouva a smlouva o zřízení věcného břemene ze dne [datum], uzavřená mezi žalovaným a jeho prarodiči). [adresa], který stál na původním pozemku p. č. st. [číslo] nabyl žalobce darem od svých prarodičů (důkaz: darovací smlouva a smlouva o zřízení věcného břemene uzavřená mezi prarodiči žalovaného [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] jako dárci a žalovaným jako obdarovaným dne [datum]). [adresa], který stál na původním pozemku p. č. st. [číslo] o výměře [výměra] nabyl žalobce darem od své matky v roce 2006 (důkaz: darovací smlouva uzavřená mezi matkou žalobce [jméno] [příjmení] jako dárcem a žalovaným jako obdarovaným dne [datum]). Původní pozemky p. č. st. [číslo] o výměře [výměra] (dříve prarodičů žalovaného) a p. č. st. [číslo] o výměře [výměra] (dříve matky žalovaného) se přitom nacházely vedle sebe. Zjednodušeně řečeno byly orientovány jako pruhy jdoucí od severu na jih směrem ke spornému pozemku p. [číslo] (důkaz: geometrický plán z [datum] včetně výkazu dosavadního a nového stavu údajů v katastru nemovitostí). Celá část původních pozemků [číslo] a [číslo] spolu s pozemkem [číslo] byly užívány od konce ´60 let v celku. Byly obestavěny hospodářskými budovami sloužícími jak pro chov hospodářských zvířat, tak jako dílny, kůlny, prostory pro sušení zemědělských produktů a jako výběhy pro domácí zvířata (důkaz: fotodokumentace původního stavu, výpověď svědkyně [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]). I právní předchůdci prarodičů žalovaného i právní předchůdkyně matky žalovaného - paní [příjmení] - užívali svou část nemovitostí vždy spolu s příslušným dílem pozemku parc. [číslo] tímto způsobem (důkaz: svědecká výpověď [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]). [obec] mezi pozemkem par. [číslo] současným pozemkem parc. č. st. [číslo] není v terénu nijak patrná (důkaz: místní šetření). Pozemek parc. [číslo] je směrem ven ze dvorku, na jižní straně, ohraničen výrazným terénním zlomem, skálou, která vede dále podél jižní hranice všech sousedních pozemků v uliční řadě a zároveň všechny sousední pozemky v řadě jsou oploceny až k této skalní hraně (důkaz: fotodokumentace, místní šetření). Pozemek parc. [číslo] byl vyčleněn z původního velkého pozemku [číslo], který je podél celé uliční řady, kde se nachází i dům žalovaného z jižní části, a kromě pozemku [číslo] byly vyčleněny i pozemky parc. [číslo] dalších sousedů žalovaného v této uliční řadě. [příjmení] mezi zbylým pozemkem [číslo] a vyčleněnými novými pozemky z [číslo] tvoří právě uvedená skalní hrana (důkaz: výkaz dosavadního a nového stavu údajů katastru nemovitostí spolu s geometrickým plánem z [datum] a protokol o vytyčení hranice pozemku z [datum]). Uvedený protokol o vytyčení hranice pozemku z [datum], kterým byl vytyčen pozemek [číslo] podepsal dne [datum] i žalovaný (důkaz: protokol o vytyčení hranice pozemku ze dne [datum]). Pozemek [číslo] není z jižní strany, tedy od zbytku pozemku [číslo], nijakým způsobem přístupný. Jedná se o poměrně vysokou skálu, kterou je nemožné běžným způsobem zdolat (důkaz: místní šetření).

4. Ze shora provedeného dokazování soud vzal za prokázaný tento skutkový děj: Žalobce je zapsán jako vlastník pozemku parc. [číslo] o výměře [výměra] ostatní plocha, neplodná půda. Žalovaný je vlastníkem přilehlých pozemků parc. [číslo] v katastrálním území Choteč u Prahy. Mezi účastníky není žádná dohoda o tom, jakým způsobem využívat předmětný pozemek parc. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec]. Žalobce vyzval žalovaného k zaplacení bezdůvodného obohacení za užívání předmětného pozemku [číslo] za období od [datum] do [datum] a to výzvou ze dne [datum]. Na tuto výzvu žalovaný reagoval tak, že částku požadovanou žalobcem uhradil. Za bezdůvodné obohacení žalovaného vůči žalobci spočívající v užívání předmětného pozemku parc. [číslo] bez právního důvodu za období od [datum] do [datum] vyčíslil žalobce ve výši [částka] dle znaleckého posudku [číslo] ze dne [datum] vyhotoveného Znaleckým ústavem [právnická osoba] K zaplacení této částky byl žalovaný žalobcem vyzván dvěma výzvami, a to jednak výzvou z [datum], která byla žalovanému doručena dne [datum], a jednak výzvou, která byla zároveň předžalobní výzvou ze dne [datum], která mu byla doručena dne [datum]. Co se týká vlastnických práv žalovaného, ten je v současné době vlastníkem pozemku p. č. st. [číslo] a p. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec]. Stávající pozemek p. č. st. [číslo] vznikl v roce 2011 sloučením původních pozemků p. č. st. [číslo] a p. č. st. [číslo]. Součástí stávajícího pozemku p. č. st. [číslo] o výměře [výměra] (vzniklého sloučením původních pozemků v roce 2011) je rodinný dům žalovaného – dům [adresa] v k.ú. [obec] u [obec]. Tento rodinný dům žalovaný mezi lety 2008 a 2011 rekonstruoval a výsledkem rekonstrukce je stávající dům [adresa]. Výsledkem rekonstrukce je stávající dům [adresa], který jednak vznikl z domu [adresa], který stál na původním pozemku parc. [číslo] domu [adresa], který stál na původním pozemku parc. č. st. [číslo]. [adresa], který stál na původním pozemku p. č. st. [číslo] nabyl žalobce darem od svých prarodičů. [adresa], který stál na původním pozemku p. č. st. [číslo] o výměře [výměra] nabyl žalobce darem od své matky v roce 2006. Původní pozemky p. č. st. [číslo] o výměře [výměra] (dříve prarodičů žalovaného) a p. č. st. [číslo] o výměře [výměra] (dříve matky žalovaného) se přitom nacházely vedle sebe. Zjednodušeně řečeno byly orientovány jako pruhy jdoucí od severu na jih směrem ke spornému pozemku p. [číslo]. Celá část původních pozemků [číslo] a [číslo] spolu s pozemkem [číslo] byla užívána od konce ´60 let v celku. Byly obestavěny hospodářskými budovami sloužícími jak pro chov hospodářských zvířat, tak jako dílny, kůlny, prostory pro sušení zemědělských produktů a jako výběhy pro domácí zvířata. I právní předchůdci prarodičů žalovaného i právní předchůdkyně matky žalovaného paní [příjmení] užívali svou část nemovitostí vždy spolu s příslušným dílem pozemku parc. [číslo] tímto způsobem. [obec] mezi pozemkem [číslo] a současným pozemkem p. č. st. [číslo] není v terénu nijak patrná. Pozemek [číslo] je směrem ven ze dvorku, na jižní straně ohraničen výrazným terénním zlomem, skálou, která vede dále podél jižní hranice všech sousedních pozemků v uliční řadě a zároveň všechny sousední pozemky v řadě jsou oploceny až k této skalní hraně. Pozemek [číslo] byl vyčleněn z původního velkého pozemku [číslo], který je podél celé uliční řady, kde se nachází i dům žalovaného z jižní části, a kromě pozemku [číslo] byly vyčleněny i pozemky [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] a [číslo] dalších sousedů žalovaného v této uliční řadě. [příjmení] mezi zbylým pozemkem [číslo] a vyčleněnými novými pozemky z [číslo] tvoří právě uvedená skalní hrana. Uvedený protokol o vytyčení hranice pozemku z [datum], kterým byl vytyčen pozemek [číslo] podepsal dne [datum] i žalovaný. Pozemek [číslo] není z jižní strany, tedy od zbytku pozemku [číslo], nijakým způsobem přístupný. Jedná se o poměrně vysokou skálu, kterou je nemožné běžným způsobem zdolat.

5. Soud provedl všechny důkazy navržené stranami, provedl i další důkazy, než které uvedl shora, nevyvodil z nich však žádné skutkové závěry kromě těch, o kterých uvede podrobně níže.

6. Soud hodnotil důkazy podle své úvahy a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti; přitom pečlivě přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo včetně toho, co uvedli účastníci (§ 132 o.s.ř.). Soud vycházel z listinných důkazů, výpovědí svědků a místního šetření.

7. Soud provedl k důkazu výslech dvou svědků. [příjmení] [jméno] [příjmení], sousedky žalovaného, a to bezprostřední při pohledu na geometrické plány po levé, tedy západní straně, a dále [jméno] [příjmení], matky žalovaného, tedy jednak právní předchůdkyni žalovaného, co se týká původní nemovitosti [adresa], která následně byla spojena s domem [adresa], a jednak dcery prarodičů žalovaného, tedy i osoba, která obývala dům [adresa] od narození. Uvedené svědkyně soud vyslechl osobně, sledoval jejich výpověď v jednací síni, jejich chování, bezprostřednost výpovědi, způsob, jakým vypovídaly. Na takovouto nezastupitelnost osobního výslechu svědků, jejich vizuální akustickou observaci a na velký význam při zjištění skutkového stavu nejednou upozornil ve své judikatuře Nejvyšší soud ČR (viz např. rozhodnutí NS ČR sp. zn. [spisová značka]).

8. Co se týká věrohodnosti uvedených svědkyň, považuje soud svědkyně obecně za věrohodné, třebaže i vzhledem ke skutečnosti, že jednak je jedna svědkyně matkou žalovaného, druhá svědkyně jeho bezprostřední sousedkou, která vede obdobný spor se žalobcem, by mohly mít zájem na výsledku věci. Na druhou stranu však soud z jejich výpovědi nezjistil žádné rozpory, nezjistil žádnou skutečnost, že by svědkyně uváděly nepravdu. Naopak jejich výpověď korespondovala s fotodokumentací i se skutečnostmi, které soud zjistil při místním šetření. Svědkyně [příjmení], která je sousedkou žalovaného ze západní strany, popsala jednak užívání nemovitosti právních předchůdců žalovaného, jednak užívání své nemovitosti. Uvedla, že nikdo vůbec netušil, že by snad pozemky ve vlastnictví jednotlivých sousedů v uliční řadě, nedosahovaly až ke skalní hraně, ale že by v části jejich dvorků, které se nacházejí mezi domy a skalní hranou, byly ve vlastnictví někoho jiného, a to ať již církve nebo obce nebo státu. Nikdy v minulosti se žádný jiný vlastník nepřihlásil. Jednotlivé části pozemku [číslo] nebyly vůbec přístupné, protože od zbytku parcely [číslo] je oddělovala skalní terénní hrana, která vůbec nebyla přístupná, maximálně žebříkem. Právní předchůdci svědkyně [příjmení] i právní předchůdci svědkyně [příjmení] a jejich rodičů oplotili své dvorky právě až na skalní hranu, postavili tam jednotlivé nemovité objekty, různé kůlny, chlívky, další objekty sloužící buď pro chov zvířat nebo zemědělskou výrobu.

9. Tuto skutečnost potvrdila i svědkyně [příjmení]. Podrobně popsala, jak v minulosti vypadal dvorek nemovitosti, v současné době ve vlastnictví žalovaného, jak část, která byla původně jeho prarodičů, tak část, kterou následně zakoupila ona na konci ´60 let a která byla původně ve vlastnictví paní [příjmení]. Uvedla jednotlivé objekty, které se na dvorku nacházely, popsala jejich polohu, způsob užívání těchto nemovitostí, potvrdila, že nikdy neměl nikdo tušení o tom, že by snad vlastnická práva jak prarodičů žalovaného, tak jejích rodičů, tak vlastnická práva paní [příjmení], nedosahovala až k terénní hraně, až ke skále, která v současné době tvoří hranici mezi pozemkem parc. [číslo].

10. Žalobce v závěrečné řeči argumentoval, že svědkyně [příjmení] pracovala pro obecní úřad, nejprve jako účetní, následně jako starostka, vedla i obecní kroniku a mohla mít povědomost o tom, že pozemek [číslo] sahá až do dvorku právních předchůdců žalovaného. K tomu soud uvádí, že jednak svědkyně [příjmení] takovou skutečnost jako svědek před soudem vyloučila. Jednak i z mapového podkladu stabilního katastru (důkaz: výřez ze stabilního katastru) je zřejmé, že v měřítku, v jakém byl stabilní katastr veden, není vůbec zřejmá terénní hrana, která slouží jako jediné vodítko pro oddělení zbylého pozemku [číslo] a pozemku [číslo].

11. V původních katastrálních mapách, které buď vycházely ze stabilního katastru, nebo v pozdějších modernějších operátech, do doby rozdělení pozemku [číslo] na další menší pozemky, vůbec nebyla patrná terénní hrana, a vzhledem k tomu, že pozemek [číslo] před rozdělením, ale i po něm, je značně rozsáhlý, nemohla být zřejmá při běžném nahlédnutí do jednotlivých map hranice pozemku tak, aby mohl někdo uvažovat o tom, že by snad část dvorku žalovaného, resp. jeho právních předchůdců, již nebyla v jeho vlastnictví.

13. Stejně tak je nesprávná argumentace žalobce, že svědkyně [příjmení] nemohla vydržet původní pozemník parc. [číslo] když v domě nebydlela. K vydržení může dojít i za situace, kdy je věc dána domnělým vlastníkem do užívání jinému, ať už na základě nájmu, výprosy, atd. Vzhledem k tomu, že pozemek vydržel i žalovaný, když jemu uplynula celá vydržecí doba, jak soud uvádí níže, je tento argument bez významu bez dalšího.

13. Z výpovědi svědkyň, které jsou zároveň doplněny fotografiemi původního stavu a s porovnáním s fotografiemi současného stavu, stejně tak z místního šetření, o němž soud pohovoří níže, má soud za prokázané, že jak právní předchůdci žalovaného, a to jeho prarodiče – tedy manželé [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] – tak jeho matka ([jméno] [anonymizováno]), jako právní předchůdkyně ve vlastnictví týkající se domu s původním [adresa], vydrželi příslušnou část pozemku parc. [číslo] která přiléhala k pozemkům, které měli tehdy ve vlastnictví, tedy původnímu pozemku p. č. st. [číslo] a p. č. st. [číslo], které následně sjednocením v roce 2011 zanikly.

14. Další otázkou však bylo, zdali mohl předmětnou nemovitost vydržet i žalovaný. V tomto směru soud odkazuje na judikát sp. zn. [spisová značka], nebo sp. zn. [spisová značka], kdy na základě této judikatury, vzhledem k tomu, že vydržecí doba obou právních předchůdců již uplynula, nemohl by si žalovaný započítat jejich vydržecí dobu.

15. Jak vyplývá z důkazů uvedených shora, část pozemků nabyl žalovaný od prarodičů darem v roce 1997, část od své matky darem v roce 2006. Od roku 2006 tedy žalovanému běžela nová vydržecí doba, která skončila v roce 2016. Teprve v roce 2019 proběhlo místní šetření týkající se protokolu o vytyčení hranice a je tedy zřejmé, že od [datum] nemohl být žalovaný v dobré víře. Je však otázka, zdali v období mezi lety 2006 až 2016 nemohl tuto dobrou víru pozbýt. Soud v tomto případě upozorňuje jednak na důkaz předložený stranou žalovanou – a to je ohlášení drobné stavby z [datum] -, ke které je připojen geometrický plán, kde jsou vyznačeny tehdy ještě pozemek [číslo] v původní velikosti a zaniklý pozemek [číslo], kde se jednalo o to, že žalovaný v rámci úprav obou nemovitostí pokládal novou střešní krytinu a propojil střechy obou původně oddělených domů. Sám na připojeném plánku vyznačil polohu střechy. Na plánku je také zobrazen pozemek [číslo], který je samozřejmě v té době v nerozděleném stavu. Je tedy otázka, zdali při pohledu na tento geometrický plán nemohl žalovaný nabýt pocit, a to objektivně, že skutečnost nesouhlasí s tímto zákresem, že jeho pozemek je značně větší (důkaz: ohlášení drobné stavby na Městský úřad Černošice). Stejně tak i v případě, když došlo ke sloučení pozemku [číslo] a [číslo] do jednotného pozemku [číslo], i tam je součástí geometrický plán (spolu s výkazem dosavadního a nového stavu údajů v katastru nemovitostí) totožný jako v předchozím důkazu (důkaz: geometrický plán spolu s výkazem dosavadního a nového stavu údajů katastru nemovitostí ze dne [datum]).

16. Soud za těchto okolností provedl místní šetření. Místní šetření soud vykonal osobně, ohledně nezastupitelnosti osobní účasti na místním šetření, soud opětovně odkazuje na ustálenou judikaturu sp. zn. [spisová značka]. Na základě místního šetření má soud tak za zcela prokázané, že vzhledem k velikosti celého dvorku, to znamená jak nezastavěné části současného pozemku [číslo] tak pozemku [číslo], má tedy za prokázané, že žalovaný nemohl mít povědomost o tom, že by snad vše, co je pod jednotným oplocením a jednotným užíváním, a to od nepaměti, i za situace, kdy měl k dispozici jednotlivé geometrické plány, nemohl považovat za své vlastnictví. Je třeba říci, že pozemek dvorku je velmi malý. Zároveň je rozčleněn do tří výškových úrovní, které značně znepřehledňují jeho charakter. Zároveň je ze dvou stran obestavěn stavbami, ze třetí strany směrem k východní hranici, je velmi vysoký terénní rozdíl, který rozděluje terénně pozemek na nestejně vysoké úrovně. Jednotlivé objekty, kterým je dvorek obestavěn, značně znepřehledňují objektivní poznání o jeho skutečné velikosti. Zde si dovolí předseda senátu být osobní, kdy uvádí, že v minulém profesním životě se právě takovýmito skutečnosti zabýval, kdy jednou z jeho pracovních činností bylo vytváření půdorysů objektů, kontrola mapových podkladů, orientace v geometrických plánech. Tyto znalosti a zkušenosti má samozřejmě do současnosti a tyto znalosti a zkušenosti jsou v porovnání s běžným občanem nadprůměrné. I za těchto okolností právě věnuje zvýšenou pozornost tomu, zdali objektivně mohlo dojít k vydržení vlastníka nemovitosti s ohledem na to, jakým způsobem mohl vnímat velikost svého pozemku vzhledem k tomu, co mohl zjistit z mapových podkladů. Poté, kdy předseda senátu osobně navštívil předmětný pozemek, prošel všechna jeho zákoutí, musí konstatovat, že žalovanému ani při vynaložení veškeré péče nemohlo být zřejmé, a to především za situace, kdy jeho právní předchůdci takto pozemek užíval od nepaměti včetně všech přilehlých objektů, které jsou na hranicích uvedeného pozemku, že část pozemku není v jeho vlastnictví. Pozemek je natolik malý, natolik nepřehledný jednotlivými přístavbami, které jej obklopují, je rozdělen terénem na několik úrovní a to velmi výrazně, jak i vyplývá z fotodokumentace, která byla při místním šetření provedena (důkaz: fotodokumentace z místního šetření), že ani při vynaložení nadprůměrné péče žalovanému toto nemohlo být zřejmé. Za těchto okolností má soud za zcela prokázané, že žalovaný také vydržel předmětnou nemovitost po dobu, kdy měl sousední pozemek ve vlastnictví a to tedy od roku 2006 a tedy k vydržení došlo nejpozději v roce 2016.

17. Co se týká právního posouzení, pak u právních předchůdců žalovaného, tedy jeho prarodičů a jeho matky, má zato, že vydrželi předmětnou nemovitost a to na základě § 134 odst. 1 starého občanského zákoníku, tedy zákona č. 40/1964 Sb., a to již k datu [datum] dle přechodných ustanovení. Co se týká vydržení žalovaného, vzhledem k tomu, že vydržecí doba uplynula až v roce 2016 v souladu s ust. § 3028 odst. 2, žalovaný vydržel nemovitost dle nového občanského zákoníku.

18. Dle ust. § 1089 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb (občanský zákoník, dále jen o.z.), drží-li poctivý držitel vlastnické právo po určenou dobu, vydrží je a nabude věc do vlastnictví.

19. Dle § 1091 odst. 2 o.z. k vydržení vlastnického práva k nemovité věci je potřebná nepřerušená držba trvající 10 let.

20. Jak vyplývá ze shora uvedených skutečností, žalovaný (a stejně tak i jeho právní předchůdci) držel vlastnické právo k pozemku parc. [číslo] k. ú. [obec] u [obec] v dobré víře (§ 1089 odst. 1 o.z.) a to po dobu delší 10 let (§ 1091 odst. 2 o.z.) a proto je vlastníkem uvedené nemovitosti, nemohl se tak bezdůvodně obohatit na úkor žalobce a proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku a žalobu zamítl.

21. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 151 odst. 1 o.s.ř. za použití § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že ve věci zcela úspěšnému žalovanému přiznal právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši [částka]. Soud při stanovení odměny advokáta postupoval dle vyhl. č. 177/1996 Sb. Základem pro výpočet sazby mimosmluvní odměny (§ 7 vyhl. č. 177/1996 Sb.) je částka [částka], mimosmluvní odměna za jeden úkon je pak [částka] Náklady se sestávají z těchto položek: odměna za zastoupení advokátem ve výši [částka] za jeden úkon právní služby dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., celkem devět úkonů (převzetí zastoupení, písemné vyjádření k žalobě, účast na ústním jednání dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], sepis doplnění vyjádření k výzvě soudu ze dne [datum], účast při místním šetření dne [datum]), dále ½ odměny za úkon na jiném soudním roku dne [datum], dále 10 x náhrada hotových výdajů po [částka] (§ 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb.) tedy [částka], dále náhrada za promeškaný čas ve výši [částka] za každou započatou půl hodinu a to cesta strávená z [anonymizováno] (sídlo právního zástupce) k Okresnímu soudu Praha západ, případně na místo samé při místním šetření a zpět, tedy při jednotlivé účastni u soudu dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum], šest půl hodin za cestu ze sídla právního zástupce k soudu a zpět, a dále dne [datum] ze sídla právního zástupce do obce Choteč na místo samé a zpět, také šest půlhodin, celkem [částka]. Dále cestovné za užití osobního vozidla [anonymizována dvě slova] [registrační značka] s průměrnou spotřebou 5,2 l [číslo] km. Za rok 2022 výše průměrné ceny za 1 litr benzinu 95 ve výši [částka], sazba základní náhrady za 1 km jízdy pak [částka], náklady na jeden kilometr jízdy v roce 2022 tedy [částka], dále v roce 2023 výše průměrné ceny za 1 litr pohonných hmot – benzin 95 – [částka] a sazba základní náhrady [částka], náklady na kilometr jízdy tedy [částka], dále tedy cesta z [anonymizováno] k Okresnímu soudu Praha západ celkem 116 kilometrů, tedy jedna cesta za rok 2022, pět cest za rok 2023 a dále cesta z [anonymizováno] do obce Choteč celkem 118 kilometrů. Cestovné pak tvoří tedy [částka] Celkem tedy [částka]. Lhůta k plnění byla podle § 160 odst. 1 o.s.ř. určena třídenní s povinností plnit k rukám advokáta podle § 149 odst. 1 o.s.ř.