16 C 114/2018

Plný text

Okresní soud Praha-západ rozhodl předsedou senátu JUDr. Ing. arch. Zdeňkem Blažkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci pro: žaloba na vyklizení pozemku a odstranění stavby <b>I. Pokud se žalobkyně domáhala, aby soud rozhodl tak, že žalovaná je povinna vyklidit pozemek parc. [číslo] v katastrálním území Všenory, obec Všenory, zapsaný na [list vlastnictví] Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Praha západ, a vyklizený jej žalobkyni předat do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, žaloba se zamítá.</b> <b>II. Pokud se žalobkyně domáhala, aby soud rozhodl tak, že žalovaná je povinna odstranit stavbu oplocení na pozemku parc. [číslo] v katastrálním území Všenory, obec Všenory, zapsaného na [list vlastnictví] Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Praha západ, do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku, žaloba se zamítá.</b> <b>III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované plnou náhradu nákladů řízení [částka] 000</b> <b>Kč k rukám právního zástupce žalobce, a to do tří dnů od právní moci tohoto</b> <b>rozsudku.</b> 1. Žalobkyně se domáhala, aby žalovaná vyklidila pozemek uvedený ve výroku I. a zároveň, aby odstranila stavbu oplocení, která odděluje část pozemku ve vlastnictví žalobkyně od zbytku jejich pozemků. Dále uvedla, že je vlastníkem pozemku p. [číslo] dále pozemku st. [číslo] jehož součástí je stavba, a to vše v katastrálním území a obci [obec], zapsané na [list vlastnictví] u katastrálního úřadu Středočeský kraj - katastrální pracoviště Praha – západ. Žalovaná je mimo jiné vlastníkem pozemku p. [číslo] st. p. [číslo] jehož součástí stavba chaty, stejně jako pozemky žalobkyně se i tyto nacházejí v katastrálním území a obci [obec] jsou zapsány na [list vlastnictví]. Pozemek žalobkyně p. [číslo] sousedí s pozemkem žalovaný p. [číslo]. Žalovaná má dále v rámci tohoto jejich pozemku pozemek st. t. [číslo] na němž stojí její chata, kterou užívá k rekreaci. Žalovaná v souvislosti s užíváním jejich pozemků p. [číslo] st. t [číslo] neoprávněně užívá pozemek žalobkyně p. [číslo]. Na tomto pozemku žalobkyně má dále žalovaná umístěno oplocení. Jelikož žalovaná neoprávněně užívala pozemek žalobkyně [číslo] a zároveň na ní neoprávněně postavila stavbu. Žalobkyně ji předžalobní výzvou ze dne [datum] vyzvala, aby pozemek vyklidila, odstranila stavbu plotu. Žalovaná dosud tak neučinila.

2. Žalovaná se k věci vyjádřila tak, že návrh žalobkyně neuznává. Uvedla, že stavba plotu byla povolena již v r. 1961 Místním národním výborem. [ulice] úřad tak dosud považuje oplocení za oprávněnou. Právní předchůdce žalovaných [jméno] [jméno] nestavěl plot v omylu, ale v dobré víře, protože mu bylo vydáno stavební povolení. Žalovaná podtrhuje, že žalobkyni současným historickým stavem věcí nezpůsobila svým jednáním žádnou újmu ani ochuzení. Chatu společně se sousedními pozemky spolu s manželem koupili smlouvu V [číslo] ze dne [datum] s právním účinkem vkladu ke dni [datum]. V té době podobě stejné plot s podezdívkou existoval v linii všech rekreačních objektů, protože především bránil přívalové vodě z cesty, která by jinak pod svahem zaplavovala jednu každou rekreační chatu a rozemlela obranné břehy. V současné době je potřeba této zábrany o to větší, že došlo k polomům lesa, který na kopci nemůže již vodu zadržet. K historickému zřízení těchto staveb došlo na základě rozhodnutí tehdejšího stavebního orgánu v r. 1961. Tuto nespornou skutečnost konstatoval Městský úřad Dobřichovice – stavební úřad ve stanovisku ze dne [datum], a to, že oplocení u staveb rekreačních objektů, kterou je i chata žalované bylo povoleno 14.7.1961 pod [číslo jednací]. Žalovaná dále uvádí, že stav vedoucí vlastnickému sporu vznikla na základě chybných údajích v katastru nemovitostí, které byly v r. 2011 opravovány a takřka čtyřicetiprocentní svah se ocitl jako parcela [číslo] o výměře 14 m2 za oplocením. Žalovaná společně s jejím manželem usilovali o odkup či případnou směnnou pozemku od otce žalobkyně samé. Žalobkyně však požadovala za uvedený pozemek neadekvátní částku. Ze strany žalobkyně se jedná o zjevné zneužití práva, protože plot slouží proti přívalům a nepříznivé povětrnosti má svou nezastupitelnou hodnotu. Navrhla zamítnutí žaloby.

3. Žalobkyně žalovala původně i zesnulého manžela žalované [jméno] [jméno], který však v průběhu řízení zemřel a na jeho místo nastoupila dědička předmětně sousední nemovitosti [celé jméno žalované] tedy žalovaná.

4. V průběhu řízení žalobkyně navrhla změnu žaloby tak, aby žalovaná byla povinna odstranit kapličku elektroměru na pozemku p. [číslo] v k.ú. [obec]. Tento návrh soud usnesením zamítl, když se v průběhu řízení ukázalo, že o odstranění této kapličky elektroměru se vedlo již řízení u zdejšího soudu sp.zn. [spisová značka].

5. Dále soud uvádí, že ve zcela totožné věci a to v případě vyklizení sousedního pozemku vedla žalobkyně žalobu proti [jméno] [jméno] a [jméno] [celé jméno žalované], což jsou děti žalované a jejího zesnulého manžela, který v tomto řízení původně vystupoval jako žalovaný 1). Toto řízení bylo vedeno u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka]. Žalovaná a její zesnulý manžel převedli pozemky v řízení [spisová značka] na své děti, tedy žalované v řízení [spisová značka]. Způsob nabytí předmětných pozemků, způsob výstavby plotu, jednotlivá stavební povolení a rozhodnutí správních orgánů i celý skutkový stav byl zcela totožný jak v případě vyklizení v tomto řízení tak v případě žaloby na vyklizení v řízení [spisová značka]. S ohledem na § 13 o.z., kdy je uvedeno, že každý, kdo se domáhá právní ochrany, může důvodně očekávat, že jeho právní případ bude rozhodnuto obdobně jako jiný právní případ, který již byl rozhodnut, a který s jeho právním případem shoduje v podstatných znacích, soud vycházel tedy při právním posouzení celé věci z rozhodnutí odvolacího soudu v řízení [spisová značka], tedy konkrétně z rozsudku Krajského soudu v Praze č.j. 23 Co 330/2019 – 77 ze dne 21.1.2020, když jiný postup by byl v rozporu se zákonem.

6. Z provedené dokazování soud zjistil tyto skutečnosti: Žalobkyně je vlastníkem pozemku parc. [číslo] dále pozemku st. [parcelní číslo] – jehož součástí je stavba, to vše v katastrálním území a obci [obec]. Žalovaná je vlastníkem pozemku parc. [číslo] st. [parcelní číslo] (důkaz: nesporná tvrzení účastníků, jednotlivé výpisy z katastru nemovitostí). Na pozemku parc. [číslo] stojí chata žalované ev. [číslo] (důkaz: výpis z katastru nemovitostí). Právní předchůdce žalované [příjmení] [jméno] [příjmení] vystavěl předmětnou chatu na pozemku [jméno] [příjmení] a od roku 1957 tuto vlastnil (důkaz: výměr rady Místního národního výboru ve [obec] ze dne [datum], kolaudační rozhodnutí). Pozemek, na kterém je chata vystavěna, užívalo tehdy Jednotné zemědělské družstvo, které v roce 1975 [jméno] [příjmení] pronajalo (důkaz: nájemní smlouva ze dne [datum]). Dne [datum] JZD [anonymizováno] [obec] vrátilo předmětné pozemky vlastníkovi pozemků [jméno] [příjmení] (důkaz: listina o zrušení nájemní smlouvy s JZD [anonymizováno] z důvodu vrácení pozemku zpět původnímu majiteli [jméno] [příjmení]). Dne [datum] prodal JUDr. [jméno] [příjmení] chatu včetně ostatního příslušenství [jméno] [příjmení], následně provdané [příjmení]. Ve znaleckém posudku pro vyčíslení hodnoty předmětu prodeje je již uvedena plotová zídka ze žulových kostek tak, jak je v současném stavu (důkaz: kupní smlouva a znalecký posudek). [jméno] [příjmení] užívala pozemky na základě nájemní smlouvy s JZD [anonymizováno] [obec] (důkaz: nájemní smlouva). Dne [datum] byla prodána chata na cizím pozemku [číslo] v k.ú. [příjmení] [jméno] [příjmení] manželům [jméno] a [obec] [anonymizováno] (žalované a jejímu zesnulému manželovi) (důkaz: kupní smlouva). Pozemky parc. [číslo] v k.ú. [obec] kupní smlouvou ze dne [datum] převedl jejich vlastník [jméno] [příjmení] do vlastnictví žalované a jejího zesnulého manžela (důkaz: předmětná kupní smlouva). V roce 2011 byl opravami z pozemku [číslo] oddělen pozemek [číslo] a připsán na LV právní předchůdkyně žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] (důkaz: oznámení o opravě chyby v údajích katastru nemovitostí Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Praha západ ze dne [datum]). Konkrétně katastrální úřad oznámil, že v souboru popisných informací (SPI) doplnil katastrální úřad (KÚ) na list vlastnictví (LV) [číslo] do části„ B“ (tj. nemovitosti pozemky) zápis parcel parcelního čísla (p.č.) [číslo] o výměře 14 m2 (druh pozemku: zahrada), p. [číslo] o výměře 24 m2 (druh pozemku: zahrada), p. [číslo] o výměře 41 m2 (druh pozemku: zahrada) a p. [číslo] o výměře 57 m2 (druh pozemku: ostatní plocha; způsob využití ostatní komunikace) na místě části parcely původního pozemkového katastru č. (PK) [číslo], k.ú. [ulice] Mokropsy a to dle nabývacího titulu, kterým je smlouva o převodu nemovitostí RI [číslo], položka výkazu změn [číslo]. V roce 1961 povolil Místní národní výbor ve [obec] oplocení meze kolem chaty (důkaz: sdělení komise pro výstavbu při MNV ve [obec] ze dne [datum] včetně zaplacení správního poplatku). Tato skutečnost byla potvrzena sdělením Městského úřadu Dobřichovice ze dne [datum], kde tento uvedl, že oplocení bylo povoleno 14.7.1961 pod č.j. 1401/61 (důkaz: sdělení Městského úřadu Dobřichovice – stavební úřad ze dne [datum])

7. Ze shora provedeného dokazování vzal soud za prokázaný tento skutkový děj: Žalobkyně je vlastníkem pozemku parc. [číslo] dále pozemku st. [parcelní číslo] – jehož součástí je stavba, to vše v katastrálním území a obci [obec]. Žalovaná je vlastníkem pozemku parc. [číslo] st. [parcelní číslo]. Na pozemku parc. [číslo] stojí chata žalované ev. [číslo]. Právní předchůdce žalované [příjmení] [jméno] [příjmení] vystavěl předmětnou chatu na pozemku [jméno] [příjmení] a od roku 1957 tuto vlastnil. Pozemek, na kterém je chata vystavěna, užívalo tehdy Jednotné zemědělské družstvo, které v roce 1975 [jméno] [příjmení] pronajalo. Dne [datum] JZD [anonymizováno] [obec] vrátilo předmětné pozemky vlastníkovi pozemků [jméno]. Dne [datum] prodal JUDr. [jméno] [příjmení] chatu včetně ostatního příslušenství [jméno] [příjmení], následně provdané [příjmení]. Ve znaleckém posudku pro vyčíslení hodnoty předmětu prodeje je již uvedena plotová zídka ze žulových kostek tak, jak je v současném stavu. [jméno] [příjmení] užívala pozemky na základě nájemní smlouvy s JZD [anonymizováno] [obec]. Dne [datum] byla prodána chata na cizím pozemku [číslo] v k.ú. [příjmení] [jméno] [příjmení] manželům [jméno] a [obec] [anonymizováno] (žalované a jejímu zesnulému manželovi). Pozemky parc. [číslo] v k.ú. [obec] kupní smlouvou ze dne [datum] převedl jejich vlastník [jméno] [příjmení] do vlastnictví žalované a jejího zesnulého manžela. V roce 2011 byl opravami z pozemku [číslo] oddělen pozemek [číslo] a připsán na LV právní předchůdkyně žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení]. Konkrétně katastrální úřad oznámil, že v souboru popisných informací (SPI) doplnil katastrální úřad (KÚ) na list vlastnictví (LV) [číslo] do části„ B“ (tj. nemovitosti pozemky) zápis parcel parcelního čísla (p.č.) [číslo] o výměře 14 m2 (druh pozemku: zahrada), p. [číslo] o výměře 24 m2 (druh pozemku: zahrada), p. [číslo] o výměře 41 m2 (druh pozemku: zahrada) a p. [číslo] o výměře 57 m2 (druh pozemku: ostatní plocha; způsob využití ostatní komunikace) na místě části parcely původního pozemkového katastru č. (PK) [číslo], k.ú. [ulice] [anonymizováno] a to dle nabývacího titulu, kterým je smlouva o převodu nemovitostí RI [číslo], položka výkazu změn [číslo]. V roce 1961 povolil Místní národní výbor ve [obec] oplocení meze kolem chaty. Tato skutečnost byla potvrzena sdělením [stát. instituce] ze dne [datum], kde tento uvedl, že oplocení bylo povoleno 14.7.1961 pod [číslo jednací].

8. Soud provedl i další důkazy, než které uvedl shora. Nevyvodil z nich žádné skutkové závěry kromě těch, o kterých uvede podrobně níže.

9. Soud nepřipustil žalobkyní navržený důkaz výslechu svědka [jméno] [příjmení], otce žalované, a to pro nadbytečnost. Důkaz měl prokazovat jednání vedené mezi účastníky. Tato skutečnost však vyplynula z listinných důkazů založených ve spise, které i soud následně k důkazu provedl. Zároveň však tato skutečnost byla mezi účastníky nesporná. Soud dále neprovedl důkaz navržený žalobcem a to tři fotografie, které jsou založeny ve spise na č.l. 380 až 382 a to z důvodu, že návrh na provedení těchto důkazů byl navržen až po koncentraci řízení dle § 118 b) odst. 1 o.s.ř. a zároveň nebyla zde žádná z výjimek z koncentrace tak, jak o tom uvádí zákon.

10. Soud hodnotil důkazy podle své úvahy a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti; přitom pečlivě přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo včetně toho, co uvedli účastníci (§ 132 o.s.ř.). Soud vycházel z listinných důkazů.

11. Soud dále uvádí, že od počátku se snažil vést účastníky ke smírnému vyřešení sporu. Účastníci jsou doslova propleteni vzájemnými vlastnickými vztahy, kdy sousedí nejenom předmětnými pozemky, ale i dalšími. Dalším důvodem pro zvýšenou pozornost smírnému vyřešení sporu ze strany soudu byl ten, že účastníci jsou tedy sousedé, budou muset spolu komunikovat i v budoucnu a zároveň předmětem řízení je pozemek o velikosti 14 m2, tedy naprosto zanedbatelné plochy. Jak soud uváděl shora, mezi účastníky probíhala mimosoudní jednání ve věci, byly zde nabízeny různé varianty řešení, jak odprodeje předmětného pozemku, který má být vyklizen, tak i výměny pozemků žalobkyně za pozemek ve vlastnictví žalované. Licitovalo se o ceně, avšak k výsledku toto nevedlo (důkaz: písemná e-mailová korespondence mezi účastníky a jejich právními zástupci o smírném řešení sporu). Soud ve věci i nařídil mediaci, na kterou se však žalobkyně odmítla dostavit.

12. Jak soud uváděl již shora, vycházel z právního názoru Krajského soudu v Praze uvedeném v rozsudku ze dne 21.1.2020 č.j. [číslo jednací], který řešil skutkově i právně obdobnou, resp. zcela stejnou věc, kdy se jednalo o sousední pozemky, resp. pozemek bezprostředně navazující na pozemek, který je předmětem této žaloby, také ve vlastnictví žalobkyně, která vedla žalobu proti [jméno] a [jméno] [příjmení], na které jejich chatu s přilehlým pozemkem převedli jejich právní předchůdci a to žalovaná v tomto řízení a její zesnulý manžel. Pozemky jsou i vizuálně zcela obdobné, mají stejnou právní historii a typově stejné oplocení (důkaz: spis zdejšího soudu sp. zn. 6 C 112/2018). Za těchto okolností pak tedy soud byl vázán § 13 o.z.

13. S ohledem na právní závěry uveřejněné ve shora citovaném rozsudku Krajského soudu v Praze č.j. [číslo jednací] soud vyzýval na prvním jednání ve věci k doplnění tvrzení a označení důkazů podle § 118 a) o.s.ř. stranu žalovanou, kdy žalovaná tvrzení doplnila a důkazy označila. Na tomto prvním jednání ve věci konaném dne [datum], na které byl zástupce žalobkyně řádně předvolán, se tento nedostavil a svou nepřítomnost neomluvil. Za těchto okolností soud nemohl dát nepřítomnému zástupci žalobkyně poučení dle § 118 a) odst. 1 a případně 3 o.s.ř. na doplnění tvrzení a označení důkazů ve smyslu právních závěrů uvedených v rozhodnutí 23 Co 330/2019 – 77 a v tom smyslu, že žalobkyně neuvedla tvrzení ohledně jejího ekonomického nebo jiného přínosu pro ni, pokud by bylo žalobě vyhověno, případně tvrzení způsobení významnější újmy, pokud by žalobě vyhověno nebylo a zároveň neoznačila takové důkazy. Vzhledem k tomu, že poučení podle § 118 a) odst. 3 o.s.ř. soud provádí pouze u jednání a to u prvního jednání a zároveň u tohoto prvního jednání řízení zkoncentroval podle § 118 b) odst. 1 o.s.ř., nemohl následně k dalším tvrzením strany žalující přihlížet. Právní zástupce žalobkyně se snažil své procesní pochybení spočívající v tom, že se nedostavil na první jednání ve věci bez řádné omluvy, zhojit tím, že se velmi rozsáhle vyjadřoval ke každému z provedených důkazů právě ve smyslu ekonomických přínosů pro žalobkyni, resp. způsobení významné újmy žalobkyni, pokud jí vyhověno nebude. K těmto tvrzením však soud nepřihlížel, když vyjádření se k obsahu provedených listinných důkazů nemůže nahrazovat povinnost tvrzení účastníka do koncentrace řízení.

14. Soud tedy shrnuje, že zcela vycházel z právních závěrů Krajského soudu v Praze uvedených v rozsudku č.j. [číslo jednací], pouze s tím rozdílem, že zde bylo předmětem řízení i odstranění kapličky elektroměru, což v tomto řízení nebylo. A soud tedy v plném rozsahu na odůvodnění tohoto rozsudku odkazuje, cituje z něj a uvádí, že se s ním plně ztotožňuje v souladu s § 13 o.z. s tím, že samozřejmě právní a skutkové posouzení uvedené v tomto rozsudku Krajského soudu v Praze ohledně kapličky elektroměru nemá význam pro toto řízení. Krajský soud v Praze tedy v rozsudku ze dne 21.1.2020 č.j. [číslo jednací] uvedl: 15. „ Pokud jde o otázku vydržení, žalovaní nenamítají, že by vydrželi vlastnické právo k pozemku p. [číslo] ale namítají, že oplocení, o jehož odstranění se jedná a stejně tak kaplička k elektroměru, byla právním předchůdcem žalovaných postavena v dobré víře, že se jedná o legální stavby a nedochází k žádnému porušení vlastnických práv.

16. Podle ustanovení § 3028 odst. 2 občanského zákoníku, účinného od 1. 1. 2014 (zákon č. 89/2012 Sb., dále jen o. z.), není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem účinnosti tohoto zákona, se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

17. V posuzované věci bylo zjištěno a není ani žalobkyní zpochybňováno, že právní předchůdci žalovaných vystavěli plot, který je nyní na pozemku [parcelní číslo] se souhlasem Místního národního výboru ve [obec] ze dne [datum] a na tomto pozemku byl také v roce 1976 vystavěn právními předchůdci žalovaných pilíř (kaplička) pro umístění elektroměrového rozvaděče.

18. Občanský zákoník z roku 1964 (zákon č. 40/1964 Sb., dále jen„ obč. zák“), v původním znění, nabytí práva vydržením neupravoval. Vydržení bylo opětovně zavedeno novelou občanského zákoníku číslo 131/1982 Sb., účinnou od 1. 4. 1983. Tato novela však omezila rozsah subjektů vydržení. Novela občanského zákoníku provedená zákonem č. 509/1991 Sb. většinu omezení odstranila.

19. Ve smyslu ustanovení § 134 obč. zák., ve znění účinném po novele provedené zákonem č. 509/1991 Sb., oprávněný držitel se stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o movitost, a po dobu deseti let, jde-li o nemovitost. Takto nelze nabýt vlastnictví k věcem, které nemohou být předmětem vlastnictví nebo k věcem, které mohou být jen ve vlastnictví státu nebo zákonem určených právnických osob (§ 125). Do doby podle odstavce 1 se započte i doba, po kterou měl věc v oprávněné držbě právní předchůdce. Pro počátek a trvání doby podle odstavce 1 se použijí přiměřeně ustanovení o běhu promlčecí doby.

20. Ve smyslu ustanovení § 151n obč. zák., ve znění účinném po novele provedené zákonem č. 509/1991 Sb., věcná břemena omezují vlastníka nemovité věci ve prospěch někoho jiného tak, že je povinen něco trpět, něčeho se zdržet, nebo něco konat. Práva odpovídající věcným břemenům jsou spojena buď s vlastnictvím určité nemovitosti, nebo patří určité osobě. Věcná břemena spojená s vlastnictvím nemovitosti přecházejí s vlastnictvím věci na nabyvatele. Pokud se účastníci nedohodli jinak, je ten, kdo je na základě práva odpovídajícího věcnému břemeni oprávněn užívat cizí věc, povinen nést přiměřeně náklady na její zachování a opravy; užívá-li však věc i její vlastník, je povinen tyto náklady nést podle míry spoluužívání.

21. Ve smyslu ustanovení § 151o obč. zák., ve znění účinném po novele provedené zákonem č. 509/1991 Sb., věcná břemena vznikají písemnou smlouvou, na základě závěti ve spojení s výsledky řízení o dědictví, schválenou dohodou dědiců, rozhodnutím příslušného orgánu nebo ze zákona. Právo odpovídající věcnému břemenu lze nabýt také výkonem práva (vydržením); ustanovení § 134 zde platí obdobně. K účinnosti smlouvy, ze které se nabývají práva odpovídající věcným břemenům, je třeba její registrace státním notářstvím. Smlouvou může zřídit věcné břemeno vlastník nemovitosti, pokud zvláštní zákon nedává toto právo i dalším osobám.

22. Podle ustanovení § 130 odst. 1 obč. zák., ve znění účinném po novele provedené zákonem č. 509/1991 Sb., je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří, je držitelem oprávněným. V pochybnostech se má za to, že držba je oprávněná. 23. [obec] víra spočívá v přesvědčení držitele, že jsou dány právní skutečnosti, které mají za následek vznik vykonávaného práva. V posuzované věci má odvolací soud za to, že žalovaní a jejich právní předchůdci vydrželi právo umístění plotu na pozemku [číslo] umístění rozvodného sloupu na tomto pozemku, a to i v případě, že by odvolací soud vycházel z toho, že vydržecí doba v případě oplocení i rozvodného sloupu plynula od [datum] až do nejméně [datum], kdy bylo vydáno oznámení o opravě chyby v údajích katastru nemovitostí a vznikl pozemek [číslo], na kterém jsou plot a rozvodný sloup vybudovány. V daném případě tedy nejde o spor o vlastnictví k pozemku, ale o titul, který by žalované opravňoval k užívání pozemku. Není ani bez významu, že žalobkyně nabyla pozemek [číslo] již omezený užívacím oprávněním žalovaných mít na tomto pozemku oplocení a rozvodný sloup, když jí k pozemku nezatíženému v podstatě nikdy vlastnické právo nevzniklo (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. 8. 2014, sp.zn. [spisová značka], dostupné na [webová adresa]).

24. V daném případě, kdy věcné právo nebylo vloženo do katastru nemovitostí, neboť vzniklo vydržením, když bylo po stanovenou dobu drženo v dobré víře, se jedná o tzv. mimoknihovní nabytí.

25. Odvolací soud se zabýval i námitkou žalovaných, že žalobkyní podaná žaloba je zjevným zneužitím práva nepožívajícím právní ochrany ve smyslu ustanovení § 8 o. z. Ani této námitce nelze podle názoru odvolacího soudu upřít důvodnost. Jak vyplývá z geometrického plánu, je mezi pozemkem žalobkyně, [parcelní číslo], který je oploceným pozemkem, na kterém je umístěna nemovitost žalobkyně, která je součástí pozemku [parcelní číslo] a mezi pozemkem [číslo], pozemek [číslo], který je sice rovněž ve vlastnictví žalobkyně, ale v současnosti je využíván jako přístupová cesta ke všem okolním nemovitostem a pozemky p. [číslo] jsou touto přístupovou cestou odděleny. Pozemek [číslo] o výměře 24 m2, který je tvořen svažitým terénem na kterém byly vybudovány podpěrné zídky mající zabránit sesuvu půdy, nemůže být žalobkyní smysluplně využíván. Výkon práva žalobkyně by navíc vedl k nepřijatelným důsledkům pro žalované, kteří mají ve vlastnictví pozemky [číslo] a [číslo] (zastavěný pozemek a zahrada v celkové výměře okolo 120 m²). Výkon práva žalobkyně proto odvolací soud shledal i rozporným s dobrými mravy.

26. Z uvedených důvodů změnil odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně a žalobu na vyklizení pozemku a odstranění plotu a„ kapličky“ změnil tak, že žalobu zamítl, když dospěl k závěru, že žalování vydrželi právo odpovídající věcnému břemeni - pozemek [číslo] užívat, mít jej oplocen a mít na něm postaven rozvodný sloup (kapličku). K vydržení tohoto věcného břemene a jeho vzniku mimoknihovním způsobem došlo za účinnosti předchozího občanského zákoníku (zákona č. 40/1964 Sb., ve znění účinném po novele provedené zákonem č. 131/1982 Sb. s účinností od [datum]), nejpozději ke dni [datum], kdy po provedené digitalizované podobě katastrálního operátu bylo vydáno oznámení o opravě chyby v údajích katastru nemovitostí a tehdy teprve vznikl pozemek [číslo]. Výkon práva žalobkyně na ochranu vlastnictví navíc shledal odvolací soud v rozporu s dobrými mravy, když ani žalobkyně neuvedla žádný ekonomický či jiný přínos pro ni, pokud by bylo žalobě vyhověno a ani ze žaloby není zřejmé, že by jí nevyhověním žalobě byla způsobena významnější újma (§ 220 odst. 1 o. s. ř.)“ 27. Soud tedy pro stručnost doplňuje, že v souladu se závěrem, který je citován shora, dospěl i v tomto řízení k závěru, že žalovaná vydržela právo odpovídajícímu věcnému břemenu předmětný pozemek (parc. [číslo] k.ú [obec]) užívat, mít jej oplocen. K vydržení tohoto věcného břemene došlo za účinnosti předchozího občanského zákoníku a navíc výkon práva žalobkyně je shledán v rozporu s dobrými mravy, když žalobkyně neuvedla žádný ekonomický či jiný přínos pro ni, pokud by bylo žalobě vyhověno, a ze žaloby ani není zřejmé, že by jí nevyhověním byla způsobena významnější újma.

28. Soud navíc provedl i důkazy předložené žalovanou, a to fotodokumentaci předmětného pozemku a jeho bezprostředního okolí. Z uvedené fotodokumentace je zcela zřejmé, že předmětný pozemek je výrazně svažitý, nahoře ohraničený oplocením, jehož podezdívka (v souladu s tím, co uvádí žalovaná) zpevňuje celkově uvedený svah, když brání v pronikání dešťové vody na pozemek žalované a spolu s ní sesuvu půdy ze svahu při přívalových deštích. To vyplynulo z jednotlivých fotografií předložených žalovanou, především pak z těch, na kterých je vyfotografován proud vody po přívalovém dešti na cestě na horním okraji předmětného pozemku. (důkaz: fotodokumentace žalované)

29. Na shora ustanovená skutková zjištění soud aplikoval příslušné ustanovení občanského zákoníku a to ve smyslu jak jej aplikoval ve svém rozhodnutí 23 Co 330/2019 – 77 Krajský soud v Praze, tedy zákona č. 40/1964 Sb. ve smyslu § 3028 odst. 2 o.z., tedy přechodných ustanovení. Jednotlivá použitá ustanovení občanského zákoníku uvádí Krajský soud v Praze ve svém rozhodnutí, které soud citoval a plně na něj odkazuje.

30. Jak tedy vyplývá ze shora uvedených skutečností, žalovaná vydržela věcné břemeno předmětný pozemek užívat a mít je oplocen, a proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. a II. tohoto rozsudku a žalobu zamítl.

31. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 151 odst. 1 o.s.ř. za použití § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že ve věci zcela úspěšné žalované přiznal právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši [částka]. Soud při stanovení odměny advokáta postupoval dle vyhl. č. 177/1996 Sb., když vyhláška č. 484/2000 Sb. byla zrušena nálezem Ústavního soudu. Pro vyčíslení odměny soud plně odkazuje na vyčíslení právním zástupcem žalované, které uvedl ve svém podání dne [datum]: 32. „ Na náhradě nákladů řízení žalovaná požaduje celkem částku = [částka], která se skládá z: Odměny stanovené dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za 1) převzetí a příprava zastoupení [částka] dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. 2) písemné podání ve věci samé – vyjádření k žalobě [částka] dle §11 odst,1 písm. d a.t. 3) Tři další porady s klientem delší než 2 hodiny (viz potvrzení) 3 x dle §11 odst.1 písm. c a.t. celkem [částka] 4) písemné vyjádření k návrhu změny petitu žalobce a jeho vyjádření dle § 11 odst. 1 písm. d. a.t. [částka] 5) písemné vyjádření k návrhu vyjádření a doplnění důkazů na výzvu dle § 11 odst. 1., písm. d. a.t. [částka] 6) jednání s protistranou /práv. zástupců/ o mimosoudním vypořádání v [obec] u Mgr. [příjmení] dne [datum] s průběhem popsaným a následně doručeným soudu [datum] /ve spisu/ dle § 11 odst. l., písm. i. a.t. [částka] 7) jednání s protistranou prostřednictvím soudem nařízené mediace u zapsané mediátorky, advokátky JUDr. [jméno] [příjmení] [datum] v jejím sídle [ulice a číslo], [obec a číslo], dle § 11 odst. 1, písm. i. a.t. á [částka]; 8) účast na jednání před soudem [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] /předpokládané/ z toho tři jednání – čtení důkazů byly delší než dvě hodiny tedy počítám další 3 úkony k tomu dle § 11. odst. 1, písm. g a.t., celkem tedy 9 x [částka] – tj. [částka]. Celkem: 18 úkonů dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] rovnající se v součtu částce = [částka] 18 × paušální náhradu výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t. = [částka] Cestovní náhradu neúčtuji a vzdávám se jí, jelikož jsem důchodcem a využívám slev v autobusech, vlacích a městské hromadné dopravě v [obec]. Oproti cestování služebním vozidlem mi však cesta déle trvá s přestupy, což nijak nezohledňuji. Jako příklad dávám výpis spojení IDOS možné nejrychlejší cesty ze sídla AK k soudu na nařízené jednáni [datum] v [číslo] hod pro určení doby trvání strávené na cestě. (Zde právní zástupce žalované uvedl příklad spojení z [obec], [část obce] na zastávku [ulice], kde je sídlo soudu a to v době od 06.57 hod. do 08.12 hod.) Náhradu za promeškaný čas pro účast u soudu na šesti jednáních / viz výše u výpočtu úkonů/ z [obec] II do [obec] k soudu v [anonymizováno] a zpět do sídla AK, když jedna každá obousměrně představuje 6 půlhodin po [částka] tj. 6 x [částka] tj. za šest účastí na soudním jednání představuje [částka] jako náhrada za ztrátu času dle § 14 a. t.. Celkem tedy [částka] + [částka] + [částka] = [částka] Právní zástupce žalované není plátcem DPH.“ 33. Lhůta k plnění byla podle § 160 odst. l určena třídenní s povinností plnit k rukám advokáta podle § 149 odst. l o.s.ř..