16 C 12/2019

Plný text

Okresní soud Praha-západ rozhodl předsedou senátu JUDr. Ing. arch. Zdeňkem Blažkem jako samosoudcem v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená.: údaje o zástupci proti žalovaným: 1) celé jméno žalované , datum narození , bytem adresa žalované , 2) celé jméno žalovaného , datum narození , bytem ulice a číslo , PSČ obec , oba zastoupeni advokátem: JUDr. příjmení jméno , se sídlem adresa , o relativní neúčinnost kupní smlouvy <b>I. Pokud se žalobce domáhal, aby soud rozhodl, že kupní smlouva uzavřená dne [datum] mezi prodávající Ing. [jméno] [příjmení], bytem [adresa], a kupujícím 1) [celé jméno žalované], [rodné číslo], bytem [adresa], 2) [celé jméno žalovaného], [rodné číslo], bytem [ulice a číslo], [část obce], [PSČ] [obec] (žalovanou stranou), která byla Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, [stát. instituce], vložena vkladem do katastru nemovitostí s právními účinky ke dni 6.12.2018 pod č.ř. V 15831/2018, a na základě které tato žalovaná strana nabyla do svého vlastnictví nemovité věci nacházející se v k.ú. [část obce] u [obec] a obci [obec], zapsaných na listu vlastnictví [číslo] to pozemek p. č. st. 318 a pozemek p. [číslo] je vůči žalobci neúčinná, žaloba se zamítá.</b> <b>II. Žalobce je povinen zaplatit žalovaným plnou náhradu nákladů řízení ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalovaných.</b> 1. Žalobce se u soudu domáhal určení tak, jak je toto uvedeno ve výroku I. uvedeného rozsudku. Uvedl, že žalovaní jsou vlastníkem nemovitých věcí v k.ú. [část obce] u [obec] a obec Jesenice, zapsaných na listu vlastnictví [číslo] to pozemku p. č. st. 318, součástí pozemku je stavba a pozemku p. [číslo]. Dále uvedl, že žalovaná strana nabyla vlastnické právo k pozemkům na základě kupní smlouvy (dále jen„ smlouva“) uzavřené dne [datum] s Ing. [jméno] [příjmení], [adresa] (dále jen„ dlužník“) s právními účinky zápisu do katastru nemovitostí ke dni [datum], když zápis byl proveden Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Praha západ, dne 7.1.2019 pod č.ř. [spisová značka]. Žalobce má za dlužníkem pohledávku ve výši [částka] s příslušenstvím. Dne [datum] byla uzavřena rezervační smlouva mezi Mgr. [jméno] [příjmení] a Mgr. [jméno] [příjmení], [ulice a číslo], [PSČ] [obec] – [část obce] (právní předchůdci žalobce), Ing. [jméno] [příjmení] (dlužníkem) a [právnická osoba] & partneři, s.r.o. [IČO] se sídlem [adresa]. Manželé [příjmení] měli zájem koupit nemovitost ve vlastnictví dlužníka Ing. [jméno] [příjmení] a složili rezervační poplatek ve výši [částka]. Tento jim nebyl navrácen přesto, že k uzavření kupní smlouvy nedošlo. Mgr. [jméno] [příjmení] a Mgr. [jméno] [příjmení] jako postupitelé tuto pohledávku postoupili včetně příslušenství a všech práv s pohledávkou spojených [právnická osoba] [obec], s.r.o. tedy žalobci (dále jen„ postupník“) a to na základě smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené mezi nimi dne [datum], která byla Ing. [jméno] [příjmení] oznámena přípisem ze dne [datum]. Tato pohledávka do dnešního nebyla dlužníkem Ing. [jméno] [příjmení] uhrazena. O tuto pohledávku je vedeno soudní řízení u Okresního soudu v Chrudimi pod sp. zn. [spisová značka]. Dále žalobce uvedl, že dlužník je fyzickou osobou, která zjevně není schopna plnit svůj výše uvedený finanční závazek. Žalobce je přesvědčen, že postupem dlužníka, který se prodejem pozemku žalované straně zbavil podstatné části svého majetku, došlo ke zkrácení uspokojení pohledávky za dlužníkem. Žalobce je přesvědčen, že dlužník není za dané situace schopen pohledávku žalobce v plném rozsahu uspokojit. Proto žalobce podal žalobu tak, jak je uvedeno.

2. Žalovaní k žalobě uvedli s ohledem na rozhodnutí Okresního soudu v Chrudimi č.j. [číslo jednací] a rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové č.j. [číslo jednací], že žalobce není aktivně legitimován, když právním předchůdcům žalobce nevzniklo právo na vrácení rezervačního poplatku podle žádného ustanovení rezervační smlouvy, a pohledávka z tohoto titulu tak nemohla ani přejít na žalobce. Navrhli zamítnutí žaloby v plném rozsahu.

3. Z provedeného dokazování soud zjistil tyto skutečnosti: Žalovaní nabyli vlastnické právo k pozemkům p. č. st. 318, součástí pozemku je stavba a pozemku p. [číslo] v k.ú. [část obce] u [obec], obci [obec] u [obec] na základě kupní smlouvy (dále jen„ smlouva“) uzavřené dne [datum] s Ing. [jméno] [příjmení], [adresa] s právními účinky zápisu do katastru nemovitostí ke dni [datum], když zápis byl proveden Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Praha západ, dne 7.1.2019 pod č.ř. [spisová značka] (důkaz: nesporná tvrzení účastníků). Dne [datum] byla uzavřena rezervační smlouva mezi Mgr. [jméno] [příjmení] a Mgr. [jméno] [příjmení], [ulice a číslo], [PSČ] [obec] – [část obce] (právní předchůdci žalobce) a Ing. [jméno] [příjmení] a [právnická osoba] & partneři, s.r.o. Manželé [příjmení] měli zájem koupit nemovitost ve vlastnictví dlužníka Ing. [jméno] [příjmení] a složili rezervační poplatek ve výši [částka]. Tento jim nebyl vrácen přesto, že k uzavření kupní smlouvy nedošlo (důkaz: nesporné tvrzení účastníků). Mgr. [jméno] [příjmení] a Mgr. [jméno] [příjmení] uzavřeli se žalobcem smlouvu o postoupení pohledávky dne [datum], jejímž obsahem mělo být postoupení pohledávky za Ing. [jméno] [příjmení] ve výši [částka] z rezervačního poplatku uvedeného shora (důkaz: nesporná tvrzení účastníků). Řízení vedeného u Okresního soudu v Chrudimi pod sp. zn. [spisová značka] se týkalo žaloby, kdy žalobce [právnická osoba] (tedy žalobce i v tomto řízení) žaloval Ing. [jméno] [příjmení] (tedy dlužníka) o zaplacení částky [částka]. Důvodem pro podání žaloby byla skutečnost, že Ing. [jméno] [příjmení] jako vlastnice nemovitostí s manželi [příjmení], jako zájemci o její nemovitosti dne [datum] uzavřela rezervační smlouvu, na základě které zájemci manželé [příjmení] složili rezervační poplatek ve výši [částka]. Žalovaný [jméno] [příjmení] ale s nimi kupní smlouvu neuzavřela a nemovitosti prodala jinému zájemci. [právnická osoba] se tak domníval, že v takovém případě měli manželé [příjmení] právo na vrácení rezervačního poplatku. Nárok na vrácení rezervačního poplatku manželé [příjmení] postoupili žalobci. Okresní soud v Chrudimi rozhodl ve věci tak, že tuto žalobu v plném rozsahu zamítl (důkaz: rozsudek Okresního soudu v Chrudimi č.j. [číslo jednací] ze dne 16.6.2020). Proti tomuto rozsudku podal žalobce [právnická osoba] odvolání, o kterém rozhodl Krajský soud v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích, dne 2.2.2021 č.j. [číslo jednací] tak, že rozsudek Okresního soudu potvrdil. Ve svých závěrech Krajský soud v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích mimo jiné uvedl:„ Z uvedeného je tedy zřejmé, že zájemcům nevzniklo právo na vrácení rezervačního poplatku podle žádného ustanovení rezervační smlouvy, a pohledávka z tohoto titulu tak nemohla ani přejít na žalobce.“ 4. Ze shora provedeného dokazování vzal soud za prokázaný tento skutkový děj: Žalovaní nabyli vlastnické právo k pozemkům p. č. st. 318, součástí pozemku je stavba a pozemku p. [číslo] v k.ú. [část obce] u [obec], obci [obec] u [obec] na základě kupní smlouvy (dále jen„ smlouva“) uzavřené dne [datum] s Ing. [jméno] [příjmení], [adresa] s právními účinky zápisu do katastru nemovitostí ke dni [datum], když zápis byl proveden Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Praha západ, dne 7.1.2019 pod č.ř. [spisová značka]. Dne 19.1.2018 byla uzavřena rezervační smlouva mezi Mgr. [jméno] [příjmení] a Mgr. [jméno] [příjmení], [ulice a číslo], [PSČ] [obec] – [část obce] (právní předchůdci žalobce) a Ing. [jméno] [příjmení] a [právnická osoba] & partneři, s.r.o. Manželé [příjmení] měli zájem koupit nemovitost ve vlastnictví dlužníka Ing. [jméno] [příjmení] a složili rezervační poplatek ve výši [částka]. Tento jim nebyl vrácen přesto, že k uzavření kupní smlouvy nedošlo. Mgr. [jméno] [příjmení] a Mgr. [jméno] [příjmení] uzavřeli se žalobcem smlouvu o postoupení pohledávky dne [datum], jejímž obsahem mělo být postoupení pohledávky za Ing. [jméno] [příjmení] ve výši [částka] z rezervačního poplatku uvedeného shora. Řízení vedeného u Okresního soudu v Chrudimi pod sp. zn. 8 C 302/2018 se týkalo žaloby, kdy žalobce [právnická osoba] (tedy žalobce i v tomto řízení) žaloval Ing. [jméno] [příjmení] (tedy dlužníka) o zaplacení částky [částka]. Důvodem pro podání žaloby byla skutečnost, že Ing. [jméno] [příjmení] jako vlastnice nemovitostí s manželi [příjmení], jako zájemci o její nemovitosti dne [datum] uzavřela rezervační smlouvu, na základě které zájemci manželé [příjmení] složili rezervační poplatek ve výši [částka]. Žalovaný [jméno] [příjmení] ale s nimi kupní smlouvu neuzavřela a nemovitosti prodala jinému zájemci. [právnická osoba] se tak domníval, že v takovém případě měli manželé [příjmení] právo na vrácení rezervačního poplatku. Nárok na vrácení rezervačního poplatku manželé [příjmení] postoupili žalobci. Okresní soud v Chrudimi rozhodl ve věci tak, že tuto žalobu v plném rozsahu zamítl. Proti tomuto rozsudku podal žalobce [právnická osoba] odvolání, o kterém rozhodl Krajský soud v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích, dne 2.2.2021 č.j. [číslo jednací] tak, že rozsudek Okresního soudu potvrdil. Ve svých závěrech Krajský soud v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích mimo jiné uvedl:„ Z uvedeného je tedy zřejmé, že zájemcům nevzniklo právo na vrácení rezervačního poplatku podle žádného ustanovení rezervační smlouvy, a pohledávka z tohoto titulu tak nemohla ani přejít na žalobce.“ 5. Soud provedl i další důkazy než uvedl shora, nevyvodil z nich však žádné skutkové závěry kromě těch, o kterých podrobně uvede níže.

6. Soud zamítl provádění dalších důkazů, které navrhla strana žalující, a to nahlížení do katastru nemovitostí, darovací smlouva, informace o průběhu řízení a to pro nadbytečnost, když skutkový děj byl zcela spolehlivě zjištěn jak z nesporných tvrzení účastníků, tak i z rozhodnutí shora uvedených soudů.

7. Soud hodnotil důkazy podle své úvahy a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti; přitom pečlivě přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci (§ 132 o.s.ř.). Soud vycházel z listinných důkazů a nesporných tvrzení účastníků.

8. Relativní neúčinnosti uvedené smlouvy se mohl věřitel (v tomto případě žalobce) domáhat pouze za situace, má-li věřitel vykonatelnou pohledávku za dlužníkem. V tomto případě za Ing. [jméno] [příjmení]. Jak soud zjistil z provedeného dokazování, z rozhodnutí Okresního soudu v Chrudimi a Krajského soudu v Hradci Králové citovaných shora, tyto soudy oba došly k závěru, že žalobce za Ing. [jméno] [příjmení] nemá vykonatelnou pohledávku, resp. nemá vůbec žádnou pohledávku, když jeho právním předchůdcům, tedy manželům [příjmení] nevzniklo právo na vrácení rezervačního poplatku. Za takových okolností pak pohledávka nemohla přejít ani na žalobce. Žalobce pak tedy nesplnil základní podmínku uvedenou v § 589 odst. 1, tedy skutečnost, že věřitel má vykonatelnou pohledávku za dlužníkem. Za situace, kdy žalobce není věřitelem, nemůže se domáhat relativní neúčinnosti uvedené smlouvy.

9. Na shora uvedená skutková zjištění soud aplikoval příslušné ustanovení občanského zákoníku platného a účinného v době, kdy došlo k předmětnému jednání, tedy zákona č. 89/2012 Sb.

10. Dle ust. § 589 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. (občanský zákoník – dále i jen o.z.) zkracuje-li právní jednání dlužníka uspokojení vykonatelné pohledávky věřitele, má věřitel právo domáhat se, aby soud určil, že právní jednání není vůči věřiteli právně účinné. Toto právo má věřitel i tehdy, jeli právo třetí osoby již vykonatelné a nebo bylo-li již uspokojeno.

11. Jak vyplývá ze shora uvedených skutečností, žalobce neměl vykonatelnou pohledávku za dlužníkem, tedy Ing. [jméno] [příjmení], proto se ani nemohl domáhat, aby soud určit, že právní jednání Ing. [jméno] [příjmení] není vůči žalobci právně účinné (§ 589 odst. 1 o.z.) a proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. a žalobu zamítl.

12. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 151 odst. 1 o.s.ř. za použití § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že ve věci zcela úspěšným žalovaným přiznal právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši [částka]. Soud při stanovení odměny advokáta postupoval dle vyhl. č. 177/1996 Sb., když vyhláška č. 484/2000 Sb. byla zrušena nálezem Ústavního soudu. Základem pro výpočet sazby mimosmluvní odměny (§ 7 vyhl. č. 177/1996 Sb.) je dle § 9 odst. 3 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. částka [částka], mimosmluvní odměna za jeden úkon je pak [částka]. S ohledem na § 12 odst. 4 vyhl.č. 177/1996 Sb., kdy právní zástupce žalovaných zastupoval dvě osoby, náleží advokátovi za každou takto zastupovanou osobu mimosmluvní odměna snížená o 20 %, tedy [částka] za každou osobu, celkem tedy [částka] za jeden úkon, celkem 6 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, 4 písemná podání – vyjádření žalovaných k žalobě, odvolání proti usnesení o přerušení řízení, dovolání proti usnesení o přerušení řízení, účast u soudního jednání dne [datum]). Dále 6 náhrad hotových výdajů po [částka] (§ 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb.), zaplacený soudní poplatek za dovolání ve výši [částka]. Daň z přidané hodnoty ve výši [částka], celkem tedy [částka]. Lhůta k plnění byla podle § 160 odst. 1 o.s.ř. určena třídenní s povinností plnit k rukám advokáta podle § 149 odst. 1 o.s.ř.