16 C 125/2023

Plný text

Okresní soud Praha-západ rozhodl předsedou senátu JUDr. Ing. arch. Zdeňka Blažka a přísedících Mgr. Jany Kačerové a Ing. Jiřího Pelce ve věci žalobkyně: Anonymizováno Anonymizováno & Anonymizováno , s.r.o., IČO Anonymizováno sídlem Adresa advokáta zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 3 955 059,38 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši , částka, , a to do tří dnůod právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci plnou náhradu nákladů řízení ve výši , částka, , k rukám právního zástupce žalobce, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu , adresa, – západ náhradu nákladů řízení ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se domáhal po žalovaném zaplacení ve výroku I. uvedené částky, uvedl, že žalovaný byl rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne , datum, , sp.zn. , spisová značka, ve spojení s usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne , datum, , sp.zn. , spisová značka, uznán vinným ze zločinu zpronevěry podle § 206 odst. 1, odst. 4 písm. d) trestního zákona, kterého se měl dopustit tím, že jako advokát zaměstnaný u žalobce si přisvojil částku , částka, na účtu žalobce, finanční prostředky si ponechal a použil je pro svoji potřebu, ačkoliv věděl, že se jednalo o jemu svěřenou částku náležející v žalobci. V adhezním řízení byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci náhradu škody ve výši , částka, . Žalobce v adhezním řízení rovněž uplatnil nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení, a to ve výši 8,05 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, z částky , částka, od , datum, do zaplacení a z částky , částka, od , datum, do zaplacení. S tímto nárokem však byl žalobce odkázán na řízení ve věcech od občanskoprávních. Předžalobní výzvou ze dne , datum, , doručenou žalovanému dne , datum, , byl žalovaný vyzván k úhradě zákonného úroku z prodlení za dobu od , datum, do , datum, v celkové výši , částka, , žalovaný však dnešnímu dni ničeho neuhradil.

2. Žalovaný ve věci uvedl, že nárok žalobce v plném rozsahu neuznává. Dále uvedl, že výše uvedený nárok žalobce na náhradu škody ve výši , částka, , od kterého žalobce vypočítává úroky z prodlení, byly zcela v plné výši započteny jednostranným zápočtem ze dne , datum, , doručeným žalobci dne , datum, v 8 hodin 10 minut 29 vteřin. V intencích ustanovení § 1982 o.z. se tak zcela vzájemné pohledávky ruší, a to v celém rozsahu, to je , částka, a k tomuto datu, a to k datu, kdy se obě pohledávky staly způsobilými, tedy ke dni , datum, . Žalovaný dále uvedl, že uzavřel s žalobcem dohodu o schválení odměny ve výši jím domluveného succes fee ve věci klienta , jméno FO, . Žalovaný mimo jiné odkázal na usnesení Nejvyššího soudu sp.zn. , spisová značka, ze dne , datum, , kde bylo v trestním řízení uvedeném shora rozhodnuto o dovolacích námitkách žalovaného. Dovolací soud mimo jiné uvedl: „Rozhodnutí o odměně zaměstnance společnosti AK RHK, s. r. o. (a tedy i dovolatele jako advokáta, s nímž měla uzavřenu pracovní smlouvu), bylo věcí obchodního vedení společnosti, neboť to plyne nejen (i) z již výše odkazovaného rozhodnutí velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia, ale i dalších rozhodnutí Nejvyššího soudu, v nichž bylo konstatováno, že „rozhodnutí o tom, zda a jaký majetek společnost nabude či naopak převede na třetí osobu, spadá zásadně do obchodního vedení“. (rozhodnutí spisové značky , spisová značka, zmiňované v rozhodnutí sp. zn. , spisová značka, ). Ve věci posuzované měl podle smluvního ujednání (bod 5.

6. Dodatku č. , hodnota, Smlouvy o poskytování právních služeb ze dne , datum, ) nabýt tzv. succes fee „advokát“, jímž byla společnost AK RHK, s. r. o. Na e-mail, jehož obsahem byla (rovněž) žádost dovolatele o schválení odměny („ve výši mnou domluveného success fee s , jméno FO, “), byť dílčí pochybnost může vzbuzovat užití budoucího času („poprosím o souhlas...“), tudíž mělo být uvnitř oslovené společnosti (z hlediska tvorby její vůle) v případě kladného závěru reagováno způsobem, který plynul z části třinácté bodu 6., tedy souhlasem většiny jednatelů (tj. souhlasem obou jejích jednatelů). Nicméně, i v případě, že se tak nestalo, tedy souhlas obou jednatelů nebyl dán (což je výsledkem dosavadního dokazování), pokud jeden z jejích jednatelů, dovolatelem oslovený , tituly před jménem, , jméno FO, na tuto žádost odpověděl způsobem dokazováním prokázaným, tj.e-mailem ve znění „Ok! T.“, lze dovozovat, že projevil navenek, tj. ve vztahu k zaměstnanci této společnosti, vůli společnosti, kterou mohl dovolatel z hlediska svého subjektivního vnímání interpretovat jako závazný příslib o způsobu naložení s v budoucnu nabytým majetkem společnosti.“ Dle názoru žalovaného tedy dohoda mezi stranami, mezi žalobcem a žalovaným ohledně succes fee ve věci klienta , jméno FO, byla uzavřena platně a účinně. Žalovaný tedy shrnul, že uvedená dohoda mezi žalobcem a žalovaným ze dne , datum, je platná a účinná. Dále naplnění obsahu dohody, tedy ke splnění podmínek vzniku nároku žalovaného za žalobcem na zaplacení sjednaného succes fee došlo dne , datum, , kdy došlo k podepsání dohody o narovnání mezi panem , jméno FO, (Reality - Obchodná a.s.) a SLSP (Slovenská sporiteľňa, a.s.) , kterého se jako jeden z podepisujících zúčastnil i žalovaný. A na základě výše uvedených skutečností žalovaný jednostranným zápočtem dne , datum, , doručeným žalobci dne , datum, , započetl svou splatnou pohledávku proti pohledávce žalobce vyplývající z exekučního titulu v celé výši, jelikož se jedná o obsahově totožnou pohledávku. Uskutečněním tohoto úkonu, tak došlo ke skutečnosti ve znění ustanovení § 1982 o.z., a tak se zcela vzájemné pohledávky ruší, a to ke dni , datum3. K započtené pohledávce se žalobce vyjádřil tak, že uvedenou pohledávku neuznává. Vznik tohoto nároku žalobce výslovně popírá. K žádné dohodě o vyplácení success fee ze strany žalobce žalovanému nikdy nedošlo, taková dohoda nebyla uzavřena, nemohlo dojít ani k jednostrannému zápočtu, a to z toho důvodu, že v tomto prohlášení není tvrzená pohledávka žalovaného za žalobcem dostatečně specifikovaná, navíc žalobce upozorňuje na ustanovení § 1987 odst. 2 o.z., kdy pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není.

4. Z provedeného dokazování soud zjistil tyto skutečnosti: Žalovaný z účtu žalobce ve Všeobecné úvěrové bance, a. s. ve Slovenské republice číslo IBAN: IBAN: , IBAN, převedl postupně částku , částka, na svůj účet IBAN: , IBAN, vedený u , právnická osoba, a to dne , datum, částku ve výši , částka, , , datum, částku ve výši , částka, a , datum, částku ve výši , částka, . Dále strany prohlásily za nesporné, že částka , částka, odpovídá částce , částka, a částka , částka, odpovídá částce , částka, a dále je mezi stranami nesporné, že druhý převod , částka, ze dne , datum, odpovídá českým korunám ve výši , částka, . (důkaz: nesporné tvrzení mezi účastníky) Žalovaný byl rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne , datum, , sp.zn. , spisová značka, odsouzen za trestný čin zpronevěry podle § 206 odst. 1, odst. 4 písm. d trestního zákoníku, a to pro skutek, kdy je vinen, že jako advokát zaměstnaný v advokátní kanceláři AK RHK s.r.o. se sídlem jako advokát zaměstnaný v advokátní kanceláři AK RHK, s.r.o., se sídlem , adresa, , poté, co dne , datum, na základě zplnomocnění ze dne , datum, založil pro svého zaměstnavatele ve Všeobecné úvěrové bance, a.s., ve Slovenské republice, na pobočce na adrese Čadca, , jméno FO, 1504, firemní účet pod IBAN číslem , IBAN, a současně s tímto bankovním ústavem uzavřel na své jméno smlouvu o využívání služeb Nonstop Banking, do které nechal jako bezpečnostní prvek pro SMS autorizaci plateb, tedy pro zaslání hesla, uvést číslo svého mobilního telefonu , tel. číslo, a stal se tak jediným disponentem účtu, aniž by autentifikační údaje k internetovému bankovnictví svému zaměstnavateli bezodkladně předal, přičemž věděl, že na předmětný účet byly ve dnech , datum, a , datum, připsány částky ve výši , částka, a , částka, , určené oprávněné společnosti AK RHK, s.r.o., čehož si byl dobře vědom, neboť šlo o jednorázovou smluvní odměnu za poskytnuté právní služby, které jako zaměstnanec advokátní kanceláře a jejím jménem osobně poskytoval klientovi, jímž byla slovenská společnost Reality - Obchodná, a.s., následně z tohoto účtu převedl na svůj účet pod IBAN číslem , IBAN, (č. , č. účtu, ), vedený u , právnická osoba, ., dne , datum, částku ve výši , částka, (v přepočtu , částka, ) s poznámkou pro plátce , IBAN, /SS/KS, dne , datum, částku ve výši , částka, (v přepočtu , částka, ) s poznámkou pro plátce , IBAN, /SS/KS a dne , datum, částku ve výši , částka, (v přepočtu , částka, ) s poznámkou pro plátce , IBAN, /SS/KS, tedy celkem částku ve výši , částka, , tyto finanční prostředky si ponechal a použil pro svoji potřebu, ačkoliv věděl, že se jednalo o jemu svěřenou částku náležející jinému, čímž společnosti AK RHK, s.r.o., způsobil škodu ve výši , částka, . Za tento trestný čin byl žalovaný odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 2,5 let, kdy mu tento byl odložen podmíněně na zkušební dobu v trvání pěti let, zároveň byl odsouzen k trestu zákazu činnosti spočívající ve výkonu funkce advokáta po dobu trvání pěti let. Dále podle § 228 odst. 1 trestního řádu byla žalovanému uložena povinnost zaplatit poškozené AK RHK s.r.o., IČ: , IČO, se sídlem , adresa, , škodu ve výši , částka, a dále podle § 229 odst. 2 trestního řádu se poškozená AK RHK s.r.o. odkazuje se zbytkem svého nároku na náhradu škody nařízení ve věcech občanskoprávní. (důkaz: rozsudek Městského soudu v Praze ze dne , datum, , sp.zn. , spisová značka, ). Usnesením Vrchního soudu v Praze ve shora uvedené trestní věci ve věci odvolání jak žalovaného, tak státního zástupce ze dne , datum, , sp.zn. , spisová značka, byly obě odvolání zamítnutá (důkaz: usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne , datum, . sp.zn. , spisová značka, ). Žalobce ve své závěrečné řeči shora uvedeném trestním řízení uplatnil nejenom shora přiznanou částku, ale i zákonný úrok z prodlení, který je předmětem tohoto řízení. (důkaz: písemná závěrečná řeč o poškozeném ze dne , datum, ) Proti usnesení Vrchního soudu v Praze shora uvedeném v trestní věci podal žalovaný dovolání, které bylo usnesením Nejvyššího soudu ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, zamítnuto. (důkaz: usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, ). Předžalobní výzvou ze dne , datum, vyzval žalobce žalovaného k zaplacení shora ve výroku rozsudku uvedené částky, kde v přehledné tabulce vyčíslil jednotlivé úroky z prodlení, převod z EUR na koruny. Tato výzva byla žalovanému doručena do vlastních rukou dne , datum, . (důkaz: předžalobní výzva a dodejka)

5. Ze shora provedeného dokazování vzal soud za prokázaný tento skutkový děj: Žalovaný z účtu žalobce ve Všeobecné úvěrové bance, a. s. ve Slovenské republice číslo IBAN: IBAN: , IBAN, převedl postupně částku , částka, na svůj účet IBAN: , IBAN, vedený u , právnická osoba, a to dne , datum, částku ve výši , částka, , , datum, částku ve výši , částka, a , datum, částku ve výši , částka, . Dále strany prohlásily za nesporné, že částka , částka, odpovídá částce , částka, a částka , částka, odpovídá částce , částka, a dále je mezi stranami nesporné, že druhý převod , částka, ze dne , datum, odpovídá českým korunám ve výši , částka, . Žalovaný byl rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne , datum, , sp.zn. , spisová značka, odsouzen za trestný čin zpronevěry podle § 206 odst. 1, odst. 4 písm. d trestního zákoníku, a to pro skutek, kdy je vinen, že jako advokát zaměstnaný v advokátní kanceláři AK RHK s.r.o. se sídlem jako advokát zaměstnaný v advokátní kanceláři AK RHK, s.r.o., se sídlem , adresa, , poté, co dne , datum, na základě zplnomocnění ze dne , datum, založil pro svého zaměstnavatele ve Všeobecné úvěrové bance, a.s., ve Slovenské republice, na pobočce na adrese Čadca, , jméno FO, 1504, firemní účet pod IBAN číslem , IBAN, a současně s tímto bankovním ústavem uzavřel na své jméno smlouvu o využívání služeb Nonstop Banking, do které nechal jako bezpečnostní prvek pro SMS autorizaci plateb, tedy pro zaslání hesla, uvést číslo svého mobilního telefonu , tel. číslo, a stal se tak jediným disponentem účtu, aniž by autentifikační údaje k internetovému bankovnictví svému zaměstnavateli bezodkladně předal, přičemž věděl, že na předmětný účet byly ve dnech , datum, a , datum, připsány částky ve výši , částka, a , částka, , určené oprávněné společnosti AK RHK, s.r.o., čehož si byl dobře vědom, neboť šlo o jednorázovou smluvní odměnu za poskytnuté právní služby, které jako zaměstnanec advokátní kanceláře a jejím jménem osobně poskytoval klientovi, jímž byla slovenská společnost Reality - Obchodná, a.s., následně z tohoto účtu převedl na svůj účet pod IBAN číslem , IBAN, (č. , č. účtu, ), vedený u , právnická osoba, ., dne , datum, částku ve výši , částka, (v přepočtu , částka, ) s poznámkou pro plátce , IBAN, /SS/KS, dne , datum, částku ve výši , částka, (v přepočtu , částka, ) s poznámkou pro plátce , IBAN, /SS/KS a dne , datum, částku ve výši , částka, (v přepočtu , částka, ) s poznámkou pro plátce , IBAN, /SS/KS, tedy celkem částku ve výši , částka, , tyto finanční prostředky si ponechal a použil pro svoji potřebu, ačkoliv věděl, že se jednalo o jemu svěřenou částku náležející jinému, čímž společnosti AK RHK, s.r.o., způsobil škodu ve výši , částka, . Za tento trestný čin byl žalovaný odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 2,5 let, kdy mu tento byl odložen podmíněně na zkušební dobu v trvání pěti let, zároveň byl odsouzen k trestu zákazu činnosti spočívající ve výkonu funkce advokáta po dobu trvání pěti let. Dále podle § 228 odst. 1 trestního řádu bylo žalovanému uložena povinnost zaplatit poškozené AK RHK s.r.o., IČ: , IČO, se sídlem , adresa, , škodu ve výši , částka, a dále podle § 229 odst. 2 trestního řádu se poškozená AK RHK s.r.o. odkazuje se zbytkem svého nároku na náhradu škody nařízení ve věcech občanskoprávní. Usnesením Vrchního soudu v Praze ve shora uvedené trestní věci ve věci odvolání jak žalovaného, tak státního zástupce ze dne , datum, , sp.zn. , spisová značka, byly obě odvolání zamítnutá. Žalobce ve své závěrečné řeči shora uvedeném trestním řízení uplatnil nejenom shora přiznanou částku, ale i zákonný úrok z prodlení, který je předmětem tohoto řízení. Proti usnesení Vrchního soudu v Praze shora uvedeném v trestní věci podal žalovaný dovolání, které bylo usnesením Nejvyššího soudu ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, zamítnuto. Předžalobní výzvou ze dne , datum, vyzval žalobce žalovaného k zaplacení shora ve výroku rozsudku uvedené částky, kde v přehledné tabulce vyčíslil jednotlivé úroky z prodlení, převod z EUR na koruny. Tato výzva byla žalovanému doručena do vlastních rukou dne , datum, .

6. Soud nepřipustil další žalobcem navržené důkazy, a to z důvodů, o kterých podrobně uvede níže pro jejich nadbytečnost.

7. Soud provedl i další důkazy, než které uvedl shora, nevyvodil z nich žádné skutkové závěry pro důvody uvedené níže, kromě těch, o kterých podrobně uvede níže.

8. Soud hodnotil důkazy podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti; přitom pečlivě přihlížel ke všemu, co vyšlo v zařízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci (§ 132 o.s.ř.). Soud vycházel z listinných důkazů a nesporných tvrzení účastníků.

9. Jak vyplývá ze shora uvedeného mezi stranami buď byly nesporné, nebo přímo vyplynuly z rozhodnutí v trestním řízení vedeném proti žalovanému skutečnosti, které tvrdila strana žalující. Z provedeného dokazování tak jasně vyplynulo, že v rozhodné době byl žalovaný zaměstnancem žalobce, že zpronevěřil částku ve výši , částka, . Byly nesporné skutečnosti, že jaká je tato částka v českých korunách. Skutečnost, odkdy je počítán úrok, jasně vyplynula z nesporné skutečnosti, kdy k jednotlivým převodům ze strany žalovaného z účtu žalobce na jeho účet došlo. V tomto směru dokazování si nevyžadovalo žádný větší časový prostor, na druhou stranu žalovaný ve věci uváděl započtení shora uvedené pohledávky, tedy jistiny a s tím související skutečnost, že k úroku k prodlení vůbec nedošlo. Jeho tvrzení v tomto směru byla poměrně kusá, proto soud žalovaného na prvním jednání ve věci poučil rozsáhle v souladu s ustanovením § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. k doplnění tvrzení a označení důkazů.

10. Žalobce měl tedy dotvrdit rozhodující skutečnosti a týkající se komplexního obsahu dohody uzavřenou mezi žalobcem a , jméno FO, , ze které následně vyplynula dohoda o zaplacení success fee ve výši , částka, a dále označit v tomto směru důkazy. Stejně tak byl dále žalovaný poučen, aby doplnil svá tvrzení týkající se rozhodující skutečností v obsahu smlouvy, respektive dohody, kterou uzavřel žalovaný s žalobcem ohledně shora uvedeného success fee ve výši , částka, vyplývající z dohody uzavřené mezi žalobcem a , jméno FO, . Soud jej poučil, že je třeba tvrdit konkrétní obsah smlouvy, od které žalovaný odvozuje svůj nárok na vyplácení success fee ve výši , částka, od žalobce, tedy konkrétní účastníky, splatnost této smlouvy, podmínky této smlouvy, způsob a den uzavření takovéto smlouvy, zároveň tuto skutečnost prokázat a nakonec byl žalovaný poučen o tom, že je třeba doplnit tvrzení, že jednotlivé tvrzené podmínky z dohody o success fee ve výši , částka, byly splněny, to znamená, že byl splněn obsah dohody jak uzavřené mezi žalobcem a , jméno FO, , tak mezi žalobcem a žalovaným, že tedy jednak došlo k podepsání dohody o narovnání mezi , jméno FO, a Slovenskou sporiteľňou, případně další podmínky, ze kterých je odvozován nárok na vyplacení success fee ze strany , jméno FO, a zároveň, že byly splněny podmínky ze smlouvy, která byla uzavřena mezi žalobcem a žalovaným, že teda došlo k nároku na vrácení success fee ve výši , částka, ze strany žalovaného. Zároveň byl žalovaný poučen o následcích nesplnění této výzvy.

11. Soud měl za to, že teprve poté, kdy budou uvedené důkazy označeny a tvrzení doplněna, bude moci soud zvážit, zdali pohledávka žalovaného za žalobcem, kterou započetl, je nejistá nebo neurčitá k započtení, a tedy není způsobilá k započtení v souladu s ustanovením § 1987. Soud vycházel v tomto směru splatné judikatury, a to například z rozhodnutí Nejvyššího soudu , spisová značka, , kde Nejvyšší soud uvedl: „Lze-li očekávat, že by námitka započtení vznesená podle § 98 věty druhé o.s.ř. s ohledem na obtížnost zkoumání existence a výše započítávané pohledávky nepřiměřeně prodlužovala řízení o pohledávce uplatněné žalobou, je možné konstatovat nemožnost započtení pohledávky pro nejistotu a neurčito (§ 1987 o.z.).“ Další rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne , datum, sp.zn. , spisová značka, uvádí: „Za nejistou či neurčitou nelze pohledávku považovat pouze proto, že ji dlužník neuznává (odmítá uhradit) nebo že je sporná (nejednoznačná) její právní kvalifikace; musí zde být objektivní nejistota, zda pohledávka vznikla a z jakého důvodu, popřípadě zda je splatná, kdo je jejím věřitelem či dlužníkem, jaká je její výše a podobně. S ohledem na smysl a účel § 1987 odst. 2 o.z. je pak zásadně nutné míru nejistoty ohledně aktivní pohledávky posuzovat relativně ve vztahu k pohledávce pasivní; za nejistotu či neurčitou lze aktivní pohledávku považovat zpravidla toliko tehdy, je-li míra nejistoty zohlednění vyšší, než je v tom případě pasivní pohledávky. Výklad § 1989 odst. 2 o.z. nesmí bránit poctivému a spravedlivému uspořádání vztahu mezi dotčenými stranami. Vychází-li obě pohledávky (aktivní i pasivní) ze stejného právního vztahu (založeného například stejnou smlouvu uzavřenou mezi stranami), nelze přehlížet, že proti právu věřitele pasivní pohledávky na její uhrazení zde stojí právo dlužníka (a věřitele aktivní pohledávky) na to, aby dříve, než bude nucen hradit svůj dluh (plnit na pasivní pohledávku), byly spravedlivě posouzeny širší souvislosti, za který vznikl (okolnosti celého vztah). Vznikne-li z téhož vztahu více vzájemných pohledávek, odpovídá zpravidla rozumnému (spravedlivému), uspořádání poměru mezi stranami, aby tyto pohledávky byly vzájemně započitatelné.“ Dále Nejvyšší soud ve shora uvedeném rozhodnutí uvedl, že „nejistou nebo neurčitou ve smyslu § 1987 odst. 2 o.z. je zpravidla pohledávka, která je co do základu (nebo) výše sporná (nejistá) a jejíž uplatnění vůči dlužníku formou námitky započtení vyvolá (namísto jednoznačného to je oběma dotčenými stranami akceptovanému zániku obou pohledávek v rozsahu, v jakém se kryjí), spory o existenci či výši pohledávky, užitek, započtení.“12. Po poučení podle § 118a o.s.ř. žalovaný doplnil svá tvrzení soudu, označil důkazy, jednalo se o listinné důkazy, a to jednak z trestního spisu, jednak listiny prokazující započtení samotné pohledávky a dále výslech dvou svědků, soud tyto důkazy provedl. Z prohlášení o jednostranném zápočtu pohledávek soud tedy zjistil, že žalovaný dne , datum, zaslal žalobci prohlášení o jednostranném zápočtu, kde mu oznámil, že jeho pohledávka za ním na základě společné dohody ze dne , datum, , která byla z jeho strany splněna dnem , datum, , mu náleží odměna ve výši , částka, , což je tedy v přepočtu , částka, , pohledávka žalobce za žalovaným, která vyplývá z trestního řízení, je ve stejné výši, tímto zápočtem se vzájemné pohledávky ruší v celém rozsahu, a to k datu, kdy se obě pohledávky staly způsobilým, je tedy k , datum, (důkaz: prohlášení o jednotlivém zápočtu pohledávek). Zároveň žalovaný předložil listinu prokazující doručení tohoto započtení do datové schránky žalobce ke dni , datum, (důkaz: doručenka z datové schránky). Dále žalovaný předložil dohodu o rozvázání pracovního poměru dohodou ze dne , datum, , a to pracovního poměru žalovaného u žalobce (důkaz: dohoda o rozvázání pracovního poměru dohodou). Dále žalovaný předložil fakturu, daňový doklad číslo , hodnota, advokátní kanceláři AK RHK s.r.o.. adresováno společnosti Reality - Obchodná a.s. na částku , částka, , faktura je vystavena dne , datum, , splatná ke dni , datum, (důkaz: shora vedená faktura). Dále žalovaný předložil jako listinný důkaz výpis z rozpisu úkonů advokáta pro klienta a Reality obchodná, a.s. případ nazvaný uzavřený dohody se Slovenskou sporiteľňou, a.s., za období , datum, do , datum, (důkaz: rozpis úkonů advokáta). Ohledně tohoto důkazu zpochybňovala strana žalující jeho pravost. Uvedla, že v uvedené listiny jednak chybí některé úkony, dále tam není uvedena osoba, která úkony poskytla, byla sporována, pravost této listiny a k tomuto byl navrhovány další důkazy ze strany žalující.

13. Z výpisu z účtu vedeného u VÚB banky pro žalobce číslo ESKS , Anonymizováno, . Soud zjistil, že na účet žalovaného z tohoto účtu odešlo dne , datum, 50 000 EUR, 12. 7. také , částka, a 14. 7. , částka, . (důkaz: výpis z účtu) Dále žalovaný předložil smlouvou o poskytování právních služeb uzavřené mezi Realitou obchodná a.s. jako klientem a SK RHK s.r.o. jako advokátem na druhé straně. (důkaz: smlouva o poskytování právních služeb)Mezi stranami dále bylo nesporné, že za Reality - Obchodná a.s. podepsal uvedenou smlouvu , jméno FO, a za AK RHK , tituly před jménem, , jméno FO, starší. Dále žalovaný předložil plnou moc, kterou mu udělil , tituly před jménem, , jméno FO, , jednatel AK RHK, s.r.o. a to ke dni , datum, . Dále žalovaný předložil fakturu, kterou vystavěl žalobci, tedy AK RHK, s.r.o. na částku , částka, , a to dne , datum, se splatností , datum, . Dále žalovaný předložil z trestního spisu notářsky ověřené prohlášení odpovědí , jméno FO, , týkající se success fee (důkaz: shora uvedena výpověď , jméno FO, v trestním řízení). Dále žalovaný předložil jako důkaz klíčový email, kdy žalovaný psal žalobci, respektive jednateli žalobce , tituly před jménem, , jméno FO, dne , datum, email s předmětem nazvaným success fee a v uvedeném emailu uvedl: „ Tome, v intencích našeho rozhovoru poprosím o souhlas se schválení mé odměny v kauze , jméno FO, proti SLSP ve výši mnou domluveného success fee s , jméno FO, pro případ uzavření dohody mezi stranami s tím, že celou kauzu budu dělat já. Všechny ostatní platby klienta náleží v plném rozsahu kanceláři. L. Na toto odpověděl obratem , jméno FO, emailem změní „OK!, T.“. (důkaz: předmětný email) Dále žalovaný předložil protokol o výslechu v trestním řízení před Městským soudem v Praze svědka , tituly před jménem, Josefa Síkaly, který vypovídal v uvedené kauze. Po určitou dobu působil jako generální ředitel a předseda představenstva Slovenské spořitelny a následně v centrále ve Vídni jako člen představenstva Erste Group bank AG. Hovořil o jednání mezi ním a , jméno FO, v kauze , jméno FO, . Dále žalovaný předložil část výslechu , tituly před jménem, , jméno FO, v trestním řízení týkající se uvedené kauzy (důkaz: části protokolu z trestního řízení).

14. Dále soud vyslechl dva svědky, které navrhl žalovaný, jak je uvedeno shora, jednak , právnická osoba, , kamaráda žalovaného z vojny, se kterým se příležitostně od roku 1990 setkává, a dále , tituly před jménem, , jméno FO, , která je životní partnerkou žalovaného a má s ním dvě děti ve věku 11–13 let. Co se týká uvedených svědků, soud tyto svědky za účasti senátu vyslechl osobně, pečlivě sledoval jejich chování v jednací síni, jakým způsobem vypovídali, jak plynná jejich výpověď byla, jak se v jednací síni chovali, na celkovou verbální i mimoverbální komunikaci. Na takovouto nezastupitelnost osobního výslechu účastníků a svědků, jejich vizuální i akustickou observaci a na velký význam při zjištění skutkového stavu nejednou upozornil ve své judikatuře Nejvyšší soud ČR (viz. například rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. , spisová značka, ).

15. K uvedeným svědkům soud uvádí, že je nepovažuje za věrohodné. V případě svědka , jméno FO, , jedná se o kamaráda žalovaného z vojny, se kterým se zřídka kdy setkává, pouze příležitostně, když svědek, jak soud zjistil, že je v Orlové a do Prahy, tedy do místa bydliště žalovaného, se příliš často nedostane. Svědek hovořil o tom, že zaslechl jakýsi hovor, pracovní hovor žalovaného týkající se vyšší částky v eurech, který se měl odehrát v létě v červenci roku 2016. Naprosto marginální příhoda, která se stala před osmi lety byla svědkem poměrně přesně vylíčena, což za situace, kdy se prakticky nic nestalo, co mělo nějak ovlivňovat svědkův život a co by mohlo stát za zmínku, přesto utkvělo svědkovi výrazně v paměti. To soud nepovažuje za pravděpodobné. Svědkyně , jméno FO, následně na konci svého výslechu naprosto spontánně, aniž by si ji kdokoliv tázal, ještě jednou sama zopakovala výpověď svědka , jméno FO, , sama zopakovala skutečnosti, které svědek , jméno FO, uvedl, zdůrazňovala jeho věrohodnost, takováto skutečnost zcela naopak spíše svědčí o nevěrohodnosti svědka, kdy zřejmě svědkyně jako životní družka žalovaného měla zapotřebí ještě sama ve své výpovědi, výpověď svědka podpořit.

16. Stejně tak soud považuje za nevěrohodnou svědkyni , jméno FO, , která je životní partnerkou žalovaného. Má zájem na věci, sama zdůrazňovala, do jak složité a obtížné situace se s ohledem na v minulosti probíhající trestní řízení a v současnosti probíhajících několik občanskoprávních řízení dotýká jí samotné, jejich dětí, celkově jejich rodiny, že se dostávají i do finanční nouze. Za takovýchto okolností je zcela zřejmé, že má zájem na výsledku ve věci, ona sama ve věci neuvedla nic nového, nic konkrétního, kromě skutečnosti, že , tituly před jménem, , jméno FO, napsal do emailu OK na žádost žalovaného a dále uváděla skutečnosti jako svědek , jméno FO, , aniž by na to byla tázána.

17. Z provedených důkazů navržených žalovaným soud nezjistil rozhodné skutečnosti týkající se jednak splnění dohody uzavřené mezi žalobcem a , jméno FO, , respektive společnosti Reality - Obchodná, jednak mezi žalobcem a žalovaným týkající se nároku žalovaného na success fee a jednak splnění všech podmínek, které z takovéto případné smlouvy by měly vyplývat.

18. Za jiné situace by soud následně žalovaného opětovně poučoval podle § 118a odst. 3 o.s.ř. k označení dalších důkazů k prokázání jeho tvrzení týkající se shora uvedených skutečností, když z provedených důkazů nevyplynuly rozhodné skutečnosti, které žalovaný tvrdil. S ohledem však na shora uvedenou judikaturu za situace, kdy pohledávka tvrzená a prokazovaná stranou žalující byla zcela jasná a určitá, ve skutkových okolnostech víceméně mezi stranami nesporná a soudem prokázaná, pak další dokazování ve věci započtené pohledávky by bylo v rozporu s judikaturou, jak je uvedena shora, a to jak rozhodnutím , spisová značka, , tak , spisová značka, . Je zřejmé, že pohledávka žalovaného je sporná a nejednoznačná, že její spornost je zřejmá z celého trestního řízení, že jediným hmatatelným důkazem o jejím uzavření je email, který zaslal žalobce , tituly před jménem, , jméno FO, , na který tento reagoval strohou odpovědí OK! K té není zřejmé, co obě strany uvedeným emailem myslely, když z jejich následného chování není jasné, že by dohodu o success fee ve prospěch žalovaného uzavřely. Naopak celé toto jednání stran skončilo rozsáhlým trestním řízením a pravomocným odsouzením žalovaného. Zkoumání existence a výše započítávané pohledávky žalovaného za žalobcem by nepřiměřeně prodlužovalo řízení o pohledávce uplatněné žalobou. A je tedy zřejmé, že za této situace je pohledávka žalovaného nejistá a neurčitá, jak o ní hovoří § 1987 odst. 2 o.z..

19. Soud proto ani neprováděl další důkazy, které navrhoval strana žalující, které měli zpochybnit věrohodnost důkazů strany žalované. Za shora popsané procesní situace by takové dokazování bylo zcela nadbytečné.

20. Nelze opomenout ani skutečnost, že v exekuční věci, kdy byla vykonávána pohledávka žalobce za žalovaným z titulu přiznané náhrady škody v trestním řízení, Krajský soud v Praze jako soud odvolací potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně a zamítl návrh povinného na zastavení exekuce ze stejného skutkového důvodu, tedy započtení pohledávek a Krajský soud v Praze ve svém rozhodnutí č.j. , spisová značka, ze dne , datum, mimo jiné uvedl:„ Ustanovení § 268 odst. 1 písm. g) o.s.ř. je dopadající na případ, kdy po vydání exekučního titulu právo jím přiznané zaniklo. Zánikem práva ve smyslu citovaného procesního ustanovení je třeba v občanskoprávních vztazích chápat jen zánik tohoto práva některým ze způsobů uvedených v § 559 až 587 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do , datum, , a v § 1908 až 2009 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění. Protože povinný provedl zápočet pohledávky oprávněné přisouzené exekučním titulem proti jím tvrzené pohledávce úkonem ze dne , datum, a dle jeho tvrzení mu započítaná pohledávka měla vzniknout na základě dohody uzavřené dne , datum, , pak na povinným tvrzené započtení je dopadající úprava podle ustanovení § 1982 a následujících o. z. Podle § 1982 o. z. je započtení jiným způsobem zániku závazků za předpokladu, pokud si strany dluží vzájemně plnění stejného druhu a k zápočtu dojde prohlášením kterékoliv strany vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. Ustanovení § 1987 odst. 1 o. z. stanoví, že k započtení jsou způsobilé pohledávky, které lze uplatnit před soudem a naopak podle § 1987 odst. 2 o. z. k započtení nejsou způsobilé pohledávky nejisté nebo neurčité. Započtení sleduje odstranění vzájemných pohledávek zúčastněných osob, nikoliv vyvolání nejasností a následných sporů. Případné nejasnosti ohledně výše, splatnosti, předmětu plnění či dokonce samotné existence pohledávky mají být odstraněny dohodou stran. Nemohou být ale jednostranně řešeny jen započítacím úkonem jedné ze stran. Nejistou pohledávkou ve smyslu citovaného zákonného ustanovení, která není započtení způsobilá, je taková, u níž protistrana kvalifikovaně popírá samotnou existenci pohledávky, přičemž nesmí jíž o svévolné a ničím nepodložené popírání její existence. O takový případ se jedná právě v posuzované věci, v níž povinný proti pohledávce oprávněné započetl jednostranně pohledávku nejistou, u níž je vysoká míra nejistoty spočívající v tom, zda vůbec vznikla a povinnému svědčí a dále, v jaké výši, pokud by vznikla. Nelze přehlédnout, že její vznik a existenci povinný dovozuje z dohody, jež měla být mezi účastníky uzavřena dne , datum, , což povinný dokládá nejednoznačnými e-mailovými zprávami povinného a jednoho z jednatelů oprávněné. Byť v tomto řízení není soud vázán skutkovými závěry soudu učiněnými v trestním řízení k tvrzením povinného, jimiž vznik pohledávky odůvodňuje i v exekučním řízení, nelze pominout, že ani v trestním řízení nepovažoval soud skutkovou verzi povinného, kterou uváděl na svoji obranu, za prokázanou. Pro skutkový závěr, zda povinným tvrzená dohoda byla účastníky uzavřena, jakou vůli při jejím uzavření projevili, zda na základě dohody povinnému jako zaměstnanci oprávněné vznikla proti oprávněné pohledávka, v jaké výši a zda nastala její splatnost, by bylo nezbytné provést rozsáhlé dokazování, což nepochybně svědčí o závěru, že se jedná o pohledávku nejistou, a tedy nezpůsobilou k započtení podle § 1987 odst. 2 o. z. Na uvedeném závěru nic nemění skutečnost, že Nejvyšší soud ČR v usnesení ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, vyjádřil odlišný teoretický právní názor od soudu odvolacího ve vztahu k uzavření povinným tvrzené dohody s oprávněnou jen jedním z jejích jednatelů, když tuto otázku nepovažoval ve vztahu k výrokové části rozsudku za podstatnou a blíže neposuzoval, zda taková dohoda uzavřena byla, o jakém obsahu a zda na základě ní povinnému proti oprávněné jakákoliv pohledávka vznikla. Lze tak shrnout, že v řízení vymáhaná pohledávka v důsledku jednostranného zápočtu povinného učiněného úkonem ze dne , datum, nemohla podle § 1982 odst. 1 o. z. zaniknout, a proto není dán důvod pro zastavení exekuce podle § 268 odst. 1 písm. g) o. s. ř., za použití § 52 odst. 1 exekučního řádu.“ K tomuto soud uvádí, že jak ostatně hovoří § 13 o.z., měl by v obdobných věcech soudy rozhodovat obdobně. Zdejší soud se tak neodchýlil od rozhodnutí odvolacího soudu v jiném řízení mezi stejnými účastníky.

21. Soud tedy shrnuje, že žalovaný žalobci v rámci svého pracovního poměru způsobil škodu ve výši , částka, v souvislosti s trestným činem, za který byl pravomocně odsouzen. Zároveň soud v trestním řízení žalobci přiznal pouze shora uvedenou jistinu a nikoliv úrok z prodlení, na který má žalobce v souvislosti s § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 4 zákoníku práce nárok, a to v zákonné výši. Soud s ohledem na uvedené ustanovení přiznal žalobci shora uvedenou částku úrok z prodlení v zákonné výši tak, jak byl tento stanoven nařízením vlády v částce, které vyplývá z nesporného přepočtu EUR na české koruny tak, jak uvedli účastníci.

22. Na shora uvedená skutková zjištění soud aplikoval příslušná ustanovení zákoníku práce, tedy zákona číslo 262/2006 Sb. a občanského zákoníku, tedy zákona č. 89/2012 Sb..

23. Dle ustanovení § 250 odst. 1 zákoníku práce (dále jen z.p.) zaměstnanec je povinen nahradit zaměstnavateli škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

24. Dle § 257 z.p. zaměstnanec, který má povinnost nahradit škodu podle § 250, je povinen nahradit zaměstnavateli skutečnou škodu, a to v penězích, jestliže neodčiní škodu uvedením v předešlý stav. (odst. 1). Výše požadované náhrady škody způsobené z nedbalosti nesmí přesáhnout u jednotlivého zaměstnance částku rovnající se 4,5 násobku jeho průměrného měsíčního výdělku před porušením povinnosti, který způsobil škodu. Toto omezení neplatí, byla–li škoda způsobena úmyslně, v opilosti, nebo po zneužití jiných návykových látek. (odst. 2).

25. Dle ustavení § 1970 občanského zákoníku (dále i jen o.z.) po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají–li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

26. Dle ustanovení § 1987 odst. 2 o.z. pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není.

27. Jak vyplývá ze shora uvedených skutečností, způsobil žalovaný žalobci svým jednáním jako zaměstnanec zaměstnavateli škodu (§ 250 z.p.) a to úmyslně (§ 257 odst. 2 z.p.), žalobce má tedy kromě jistiny nárok na úroky z prodlení (§ 1970 o.z.) a zároveň pohledávka žalovaného, kterou započetl proti pohledávce žalobce, byla nejistá a neurčitá ( § 1987 odst. 2 o.z.), a proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku a žalobě v plném rozsahu vyhověl.

28. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 o.s.ř. za použití § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že ve věci zcela úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši , částka, . Soud při stanovení odměny advokáta postupoval podle vyhlášky č. 177/1996 Sb.. Základem pro výpočet sazby mimosmluvní odměny je částka 3 955 059, , částka, , mimosmluvní odměna za jeden úkon je pak , částka, . Náklady se stávají z těchto položek: odměna zastoupení advokátem ve výši , částka, za jeden úkon právní služby, celkem , hodnota, úkonů (převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby, vyjádření k replici žalovaného z , datum, , účast na ú.j. dne , datum, , vyjádření z , datum, , účast na ú.j. dne , datum, , písemná vyjádření ve věci dne , datum, , , datum, , , datum, , účast na ú.j. dne , datum, , vyjádření ve věci dne , datum, , účast na ú.j. dne , datum, ), 13x náhrada hotových výdajů po , částka, (§ 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb.), celkem tedy , částka, . Lhůta plnění byla podle § 160 odst. 1 určena třídenní z povinnosti plnit k rukám advokáta podle § 169 odst. 1 o.s.ř..

29. O nákladech řízení ve výroku III. rozhodl soud podle § 148 odst. 1 o.s.ř. tak, že neúspěšnému účastníku, a to žalovanému, uložil zaplatit České republice náklady řízení. V tomto směru soud zároveň opravuje výrok III. tohoto rozsudku oproti vyhlášení podle § 164, kdy došlo k zjevné nesprávnosti v tom směru, že ve výroku pouze uvedl náhradu svědečného svědka , jméno FO, ve výši , částka, a nepřipočetl i nárok státu na soudní poplatek, když poplatková povinnost přešla na žalovaného, a to ve výši , částka, . Náklady státu sestávají jednak tedy z nákladu na pořízení na svědečné, a to na výslech svědka , jméno FO, , kdy tomuto bylo usnesením č.j. , spisová značka, ze dne , datum, pravomocně přiznáno svědečné ve výši , částka, , a dále na náklady na soudní poplatek, kdy žalobce, jakožto poškozený, trestným činem, jímž byl pravomocným rozhodnutím soudu přiznán nárok na náhradu majetkové škody podle § 11 odst. 2 písmeno r. zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích byl osvobozen o hrazení soudního poplatku a v souladu s § 2 odst. 3 zákona o soudních poplatcích přešla poplatková povinnost na žalovaného. Celková výše nákladu státu je pak , částka, . Lhůta k plnění byla podle § 160 odst. 1 o.s.ř. určena třídenní.