16 C 127/2026

Plný text

Okresní soud Praha-západ rozhodl předsedou senátu JUDr. Ing. arch. Zdeňkem Blažkem jako samosoudcem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 17 042 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Pokud se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši částka spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka od datum do datum a zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, žaloba se v této části zamítá, žaloba se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 76,04 % náhrady nákladů ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne datum u zdejšího soudu domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni shora uvedenou částku s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný dne datum uzavřel s žalobkyní úvěrovou smlouvu, na základě které byl žalovanému poskytnut bezúčelový spotřebitelský úvěr ve výši částka převodem z bankovního účtu žalobkyně na bankovní účet žalovaného. Splatnost úvěru byla sjednána do 30 dnů od jeho poskytnutí. Žalovaný se zavázal řádně a včas splácet poskytnutý úvěr spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši částka a spolu s dalšími poplatky. Jelikož žalovaný porušil svou povinnost splácet úvěr poskytnutý řádně a včas, tak žalobkyně z toho důvodu úvěr ke zesplatnila a vyzvala žalovaného k zaplacení celého úvěru včetně poplatků a smluvní pokuty. Ke dni sepsání žaloby evidovala žalobkyně za žalovaným pohledávku ve výši částka spolu s příslušenstvím sestávající z neuhrazené jistiny ve výši částka, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši částka, poplatku za bezpečnou splátku ve výši částka, poplatku za SMS servis ve výši částka, poplatku za expres výplatu ve výši částka, úroků ve výši částka, účelně vynaložených nákladů v celkové výši částka a smluvních pokut v celkové výši částka. Žalovaný byl vyzýván k úhradě celého dluhu před podáním žaloby, přesto však žalobkyni dlužnou částku neuhradil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. K výzvě soudu, zda žalobkyně splnila povinnost ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), uvedla, že vycházela z informací dle „metodiky posouzení úvěruschopnosti klienta“ a „karty klienta“ před poskytnutím úvěru. V rámci výpočtu MLS klienta se započítávají částky životních minim klienta a eventuelně jím vyživovaných dětí (poměrné části), spolu se splátkovou zátěží klienta včetně splátky schváleného úvěru. Do výpočtu MLS domácnosti se krom splátky schváleného úvěru započítává vyšší z níže uvedených dvou hodnot, které žalobce mezi sebou vzájemně porovná Dále lustrovala žalovanou v bankovních a nebankovních registrech.

4. Ve věci bylo rozhodnuto v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), v nepřítomnosti účastníků, neboť žalobkyně se z jednání omluvila a žalovaný se bez omluvy k jednání nedostavil, ač byl řádně předvolán, a ani nepožádal o odročení jednání.

5. Na základě provedeného dokazování a listin předložených žalobkyní dospěl soud k následujícím zjištěním o skutkovém stavu.

6. Žalobkyně poslala na základě úvěrové smlouvy č. hodnota ze dne datum. Výše poplatku za bezpečnou splátku činila částka, za SMS servis byla vyčíslena ve výši částka, za expres výplatu ve výši částka. RPSN bylo staveno v v návaznosti na výši jistiny, kdy pro částku částka dosahovalo výše 48 %. Žalovaný uvedl, že je zaměstnán, pobírá částku ve výši částka, příjem ostatních členů domácnosti činí částka a splácí pohledávky jiným společnostem ve výši částka. Před poskytnutím úvěru žalobkyně lustrovala žalovaného v příslušných registrech, kdy zejména měsíční splátka žalovaného věřitelům činí 13 362, u žalovaného je evidováno 6 úvěrů. (důkaz: úvěrová smlouva č. hodnota, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, informační memorandum o zpracování osobních údajů, sazebník platný od datum, roční procentní sazba nákladů, doplňkové volitelné služby a úvěrová zpráva). Žalobkyně zaslala na bankovní účet č. č. účtu dne datum částku ve výši částka (důkaz: opis výpisu proplacení smlouvy, výpis z účtu z datum). Dle smlouvy o úvěru se žalovaný zavázal uhradit částku ve výši částka spolu s úhradami za doplňkové služby ve 24 pravidelných měsíčních splátkách, kdy první splátka byla splatná dne datum a konečná splatnost úvěru byla stanovena na den datum. V případě prodlení s úhradou splátek bylo ve smlouvě sjednáno oprávnění žalobkyně účtovat účelně vynaložené náklady spojené s upomínáním ve výši částka, smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky Kč, úroků a doplňkových služeb, a zákonný úrok z prodlení (důkaz: úvěrová smlouva č. hodnota). K zesplatnění úvěru došlo dne datum. Žalovaný na svém dluhu v celkové výši částka zahrnujícím dlužnou jistinu i související poplatky vedlejších služeb, nezaplatil ničeho, na čemž žalobkyně evidovala dluh ve výši částka (důkaz: výpis čerpání, splátek a úhrad). Žalobkyně prostřednictvím svého zástupce zaslala dne datum žalovanému předžalobní výzvu, v níž ho vyzvala k zaplacení celkové částky ve výši částka (důkaz: předžalobní výzva k plnění ze dne datum).

7. Z provedeného úplného výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně soud nezjistil žádné relevantní skutečnosti.

8. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

9. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli 11. Podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odst. 2).

12. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

13. Podle § 1970 o. z. může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat po dlužníku, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Výši úroku z prodlení pak upravuje § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

14. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

15. Soud se v prvé řadě zabýval tím, zda došlo k platnému uzavření shora uvedené smlouvy, kterou soud posoudil jako smlouvu o úvěru podle § 2395 a následujících o. z. Zároveň se však ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru jedná o spotřebitelský úvěr a také o spotřebitelskou smlouvu podle § 1810 a následujících o. z., přičemž zákon o spotřebitelském úvěru do českého právního řádu zavedl povinnost věřitele (poskytovatele spotřebitelského úvěru) ještě před uzavřením smlouvy posoudit s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele. Takový postup zahrnuje též povinnost ověřit podstatné informace poskytnuté spotřebitelem svědčící o jeho schopnosti splácet sjednaný spotřebitelský úvěr, neboť teprve poté smí věřitel úvěr poskytnout. Věřitel je tedy povinen náležitě a aktivně zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a vyžadovat také doklady k jeho tvrzením. Své povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení úvěruschopnosti přitom nedostojí, vyjde-li jen z objektivně nijak nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele totiž nejsou míněny informace získané pouze od spotřebitele, odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit (k tomu srov. zejména rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka).

16. Rozhodující okolností pro posouzení věci zdejším soudem je tak skutečnost, zda žalobkyně splnila svou povinnost posoudit úvěruschopnost řádně a s odbornou péčí tak, jak ji to pod sankcí neplatnosti ukládá zákon o spotřebitelském úvěru. Otázkou, zda došlo ke splnění předsmluvní povinnosti poskytovatele spotřebitelského úvěru je přitom soud povinen zabývat se z úřední povinnosti. Z výsledků posouzení úvěruschopnosti spotřebitele má kromě toho vyplývat, pokud je úvěr poskytnut, že zde nejsou žádné důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele splácet sjednané splátky. Jedině tak totiž splní poskytovatel úvěru i svou obecnou povinnost jednat čestně, transparentně a zohlednit též práva a zájmy spotřebitele, aniž by to znamenalo, že tím presumuje jeho nepoctivost.

17. Dále platí, že účelem § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je, krom ochrany spotřebitele, postih poskytovatele spotřebitelského úvěru, jenž nedostatečně posoudil úvěruschopnost žadatele o úvěr, neboť upřednostnil svůj ekonomický zájem tento úvěr poskytnout, čímž však zapříčinil neplatnost úvěrové smlouvy. Jde o soukromoprávní sankci, jejímž faktickým důsledkem je ztráta zisku v podobě smluvních úroků a dalších poplatků za poskytnutí spotřebitelského úvěru. Zákon také v zájmu ochrany spotřebitele stanoví, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, ale v době odpovídající jeho možnostem. Není-li ji tedy zjevně schopen vrátit najednou, v soudem určené lhůtě k plnění, musí být povinnost k vrácení poskytnuté jistiny rozložena v čase, neboli spotřebitel je povinen ji vrátit v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. Z toho rovněž plyne, že vrací-li spotřebitel poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, takže poskytovateli úvěru nemůže vzniknout ani nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka).

18. V posuzované věci soud na podkladě předložených listinných důkazů dospěl k závěru, že žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti nepostupovala s řádnou péčí odborníka a nebylo spolehlivě zjištěno, že žalovaná bude schopna dostát svým závazkům. Žalobkyně se k jednání nedostavila, a tedy nemohla být ani soudem poučena dle § 118a o.s.ř. Žalobkyně vycházela pouze z tvrzení žadatele o úvěr, aniž by je jakkoli reálně ověřovala, když vycházela z tvrzení o příjmech ve výši částka a výdajích ve výši částka. Případně se spokojila pouze z informací z bankovních a nebankovních databází, aniž by zkoumala výši nákladů na bydlení, výši výdajů na domácnost a nezkoumala ani další běžné měsíční výdaje žalovaného. Nelze jistě žádat, aby ověřovala tvrzení žalovaného do detailních podrobností, avšak pro závěr o úvěruschopnosti dostačuje např. pracovní smlouva či výplatní pásky, nájemní smlouva, smlouvy o případných dalších úvěrech či zápůjčkách anebo výpisy z účtu, z nich jsou obvykle jak pravidelné výdaje, tak příjmy žadatele o úvěr dobře patrné. Výdaje žalobkyní nebyly nikterak ověřovány, resp. nebylo k nim doloženo ničeho. Soud má tedy za to, že povinnosti ověřit úvěruschopnosti žalovaného nebylo dostáno.

19. Lze tudíž shrnout, že ověřování úvěruschopnosti bylo formální záležitostí, žalobkyně zjevně nevyvinula za účelem zjištění, zda je žalovaný skutečně schopen spotřebitelský úvěr splácet, dostatečnou snahu o posouzení jeho reálné situace. Soud tak musí konstatovat, že majetkové poměry žalovaného nebyly zjišťovány dostatečným způsobem a ze strany původního věřitele proto nemohl být učiněn kvalifikovaný závěr o úvěruschopnosti. S ohledem na uvedené nebylo možné než dospět k závěru, že daná smlouva o spotřebitelském úvěru je podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru neplatná. K tomu soud dále podotýká, že v případě této neplatnosti jde i při subsidiární aplikaci o. z. o neplatnost absolutní, jelikož při pominutí řádného zkoumání úvěruschopnosti jde o jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (srov. § 588 o.z.). Tento výklad je ostatně jediný možný, aby byly zachovány nezbytné standardy ochrany spotřebitele (srov. rozsudek Soudního dvora ze dne datum C–679/18).

20. Jestliže žalobkyně přes neplatnost uvedené smlouvy poskytla žalovanému částku částka, plnila bez právního důvodu a vzniklo jí tak právo na vrácení bezdůvodného obohacení, tedy toho, co sama plnila a žalovaný jí doposud nevrátil. Vzniklo jí tak ve smyslu speciálního ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru právo na vrácení bezdůvodného obohacení, tedy toho, co sama plnila. Soud proto žalobě vyhověl co do částky částka, o kterou se žalovaný bezdůvodně obohatil a doposud ji žalobkyni nezaplatil. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu jako nedůvodnou zamítl, a to včetně požadovaných smluvních pokut, smluvních poplatků a zákonných úroků z prodlení, neboť k vydání bezdůvodného obohacení byla soudem určena nová doba splatnosti, která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, ale od možností dlužníka, jak již shora uvedeno (srov. citovaný rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka, v němž bylo jednoznačně judikováno, že novou dobu splatnosti, pokud se na ni účastníci nedohodnou, stanoví až soud v daném řízení, příp. rovněž rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne datum, sp. zn. spisová značka). Třídenní lhůtu k plnění soud v I. výroku tohoto rozsudku stanovil v souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř., přičemž neshledal podmínky pro její prodloužení ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách.

21. O nákladech řízení soud rozhodl ve III. výroku tohoto rozsudku podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žalobkyně byla úspěšná, co do částky částka (88,02 % z celkového nároku), neúspěšná ze částka (11,98 % z celkového nároku). Náklady žalobkyně sestávaly jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši částka a jednak z odměny advokáta, která byla tvořena částkou částka za 3 úkony právní služby po částka (převzetí a příprava zastoupení, sepis podání ve věci samé a výzva k plnění) dle § 14b odst. 1 bodu 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“), a jednak z paušální náhrady hotových výdajů ve výši částka za 3 úkony právní služby po částka podle § 14b odst. 6 písm. a) advokátního tarifu. Dále pak z odměny podle § 6 odst. 1, § 7 bodu 5. advokátního tarifu ve výši částka, a to za půl úkon právní služby podle § 11 odst. 2 ve spojení s § 11 odst. 3 advokátního tarifu (vyjádření k výzvě ze dne datum) a paušální náhrady hotových výdajů ve výši částka podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. Soud přiznal odměnu v poloviční výši, neboť se svou povahou jedná o doplnění tvrzení, která již měla být doložena v původním návrhu. To vše s náhradou DPH ve výši 21 %, neboť advokát je plátcem této daně. Po zohlednění částečného úspěchu ve věci, náklady řízení žalobkyně celkem činily částka (76,04 % ze částka). V souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. soud stanovil lhůtu k plnění rovněž v trvání tří dnů. Ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokátky, která žalobkyni v řízení zastupovala. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání, a to do 15 dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu Praha-západ. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.