16 C 129/2022

Plný text

Okresní soud Praha-západ rozhodl samosoudcem JUDr. Ing. arch. Zdeňkem Blažkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne datum domáhal po žalovaném zaplacení částky částka s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný se společností anonymizováno právnická osoba, IČO (dále jen„ právní předchůdkyně žalobce“), uzavřel účastnickou smlouvu číslo jejíž součástí byly i všeobecné podmínky a ceník tarifů a služeb žalobce. Na základě účastnické smlouvy se právní předchůdkyně žalobce zavázala poskytovat žalovanému veřejně dostupné služby elektronických komunikací včetně služeb třetích stran a služeb souvisejících a žalovaný se zavázal platit právní předchůdkyni žalobce za tyto služby ceny dle všeobecných podmínek, a to ve lhůtách splatnosti jednotlivě stanovených v pravidelných vyúčtováních. Žalovaný své povinnosti vyplývající z účastnické smlouvy porušil, když přestal za poskytnuté služby třetích stran platit vyúčtované ceny. Žalovaný neuhradil z vyúčtování číslo za období od datum do datum splatného ke dni datum dluh ve výši částka a z vyúčtování číslo splatného ke dni datum dluh ve výši částka. Předmětná pohledávka byla s účinností ke dni datum smluvně postoupena žalobci. Celková výše dlužné částky žalovaného činí částka. Žalovaný byl na základě předžalobní výzvy k plnění ze dne datum vyzván k úhradě dlužné částky. Jelikož žalovaný dlužnou částku žalobci nezaplatil, nárokoval žalobce vedle jistiny také úrok z prodlení z výše uvedených dlužných částek na nezaplacených vyúčtováních, a to od dnů následujících po datech splatnosti jednotlivých vyúčtování do zaplacení v zákonné výši.

2. Stanovisko žalovaného k podané žalobě se soudu nepodařilo zjistit. Soud proto při rozhodování vycházel z tvrzení žalobce a z důkazů, které označil k prokázání svých tvrzení.

3. Soud ve věci rozhodl za splnění podmínek stanovených v § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů. V souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř. obsahuje tento rozsudek zkrácené odůvodnění.

4. Na základě žalobcem předložených listin soud zjistil následující skutkový stav věci, podle něhož žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobce účastnickou smlouvu číslo jejíž nedílnou součástí byly rovněž všeobecné podmínky a ceník tarifů a služeb. Dle účastnické smlouvy se právní předchůdkyně žalobce zavázala poskytovat žalovanému veřejně dostupné služby elektronických komunikací včetně služeb třetích stran a služeb souvisejících a žalovaný se zavázal platit žalobci ceny těchto služeb vyúčtované dle všeobecných podmínek. Žalovaný tuto svou povinnost porušil, když přestal za poskytnuté služby třetích stran platit vyúčtované ceny. Z předloženého vyúčtování číslo soud zjistil, že žalovaný neuhradil cenu zprostředkovaných služeb za období od za období od datum do datum splatnou ke dni datum. Dále soud z předloženého vyúčtování číslo zjistil, že žalovaný neuhradil cenu zprostředkovaných služeb a splátky za období od datum do datum splatné ke dni datum. Žalovanému tak vznikl dluh v celkové výši částka. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum včetně seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobce pohledávku smluvně postoupila žalobci, o čemž byl žalovaný právní předchůdkyní žalobce dopisem ze dne datum doporučeně vyrozuměn. K úhradě svého dluhu (ve výši částka, přičemž žalobce se rozhodl před soudem uplatnit nárok v nižší výši) byl žalovaný před podáním žaloby vyzván předžalobní výzvou ze dne datum odeslanou téhož dne.

5. Takto zjištěný skutkový stav soud následně posoudil podle ust. § číslo odst. 2, § číslo, § 1968 a § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a podle § 2 písm. n), o), § 63 a § 64 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ zákon o elektronických komunikacích“).

6. Předně soud posuzoval, zda má pravomoc rozhodnout tento spor, přičemž vyšel z usnesení zvláštního senátu zřízeného podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů, ze dne 25. 9. 2018, č. j. Konf 19/2018-13, z něhož plyne, že mezi služby elektronických komunikací ve smyslu § 2 písm. n) zákona o elektronických komunikacích nespadají služby, jejichž užívání, resp. přístup k jejich obsahu, poskytovatel sice zprostředkuje svou sítí a prostřednictvím služeb elektronických komunikací, nicméně obsah samotné služby závisí na poskytovateli takové služby. příjmení ohledně takových služeb, které neposkytuje telekomunikační operátor, ale jeho smluvní partneři, a které jsou označovány také jako služby třetích stran, nejsou spory o plnění povinností uložených na základě zákona o elektronických komunikacích a rozhoduje o nich soud, nikoli anonymizována dvě slova úřad. Zdejší soud má tudíž v souladu s ust. § 7 odst. 1 o. s. ř. pravomoc rozhodnout tento spor.

7. Následně soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Soud vzal za zjištěné, že právní předchůdkyně žalobce spolu s žalovaným uzavřeli účastnickou smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací včetně služeb třetích stran a služeb souvisejících. Žalovaný se zavázal pravidelně hradit cenu těchto služeb dle ceníku tarifů a služeb právní předchůdkyně žalobce, přičemž tomuto svému závazku nedostál. Právní předchůdkyně žalobce žalovanému v souladu se svými všeobecnými podmínkami řádně vystavila vyúčtování za poskytnuté služby a stanovila datum splatnosti, avšak žalovaný povinnost uhradit cenu těchto služeb nesplnil, čímž mu vznikl u právní předchůdkyně žalobce dluh ve výši částka. Právní předchůdkyně žalobce s účinností ke dni datum a v souladu s § 1879 o. z. úplatně postoupila předmětnou pohledávku za žalovaným žalobci. Vzhledem k tomu, že žalovaný svému závazku nedostál, a ani na základě předžalobní výzvy svůj dluh ve výši částka žalobci neuhradil, je v prodlení. Na svou obranu přitom žalovaný neuvedl nic, čím by nárok žalobce jakkoli zpochybnil. Soud proto žalobě vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci dlužnou částku ve výši částka spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši z jednotlivých dlužných částek dle neuhrazených vyúčtování, a to ode dne následujícího po dni splatnosti každého z vyúčtování do zaplacení. Třídenní lhůtu k plnění soud v I. výroku tohoto rozsudku stanovil v souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř.

8. O nákladech řízení soud následně rozhodl ve II. výroku tohoto rozsudku tak, že úspěšnému žalobci v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal právo na jejich náhradu v plné výši. Náklady žalobce v tomto případě sestávaly jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši částka, jednak z odměny advokáta, která byla tvořena částkou částka za 3 úkony právní služby po částka (převzetí a příprava zastoupení, sepis podání ve věci samé a výzva k plnění) dle § 7 bodu 3. vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“), dále z paušální náhrady hotových výdajů ve výši částka za 3 úkony právní služby po částka dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. K tomu bylo dále nutno připočítat náhradu ve výši částka odpovídající 21 % DPH ze shora uvedených částek (vyjma soudního poplatku), neboť zástupce žalobce jakožto advokát osvědčil, že je plátcem této daně. Celkem tak náklady řízení žalobce činily částka. V souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. soud stanovil lhůtu k plnění rovněž v trvání tří dnů. Ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta, který žalobce v řízení zastupoval. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího výkonu domáhat podáním návrhu u soudu (§ 251 o. s. ř.) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem (zákon č. 120/2001 Sb.) u soudního exekutora.