16 C 13/2026
č. j. 16 C 13/2026-18
V PLATNOSTIOkresní soud Praha-západ rozhodl ve prospěch žalobkyně o zaplacení částky 1 530 Kč s úrokem z prodlení. Soud uznal, že žalovaný porušil povinnosti cestujícího při přepravní kontrole a neuhrazené jízdné bylo doplněno o přirážku podle zákona o drahách. Rozsudek vysvětlil, že žalovaný je povinen zaplatit dluh spolu s úrokem a náklady řízení do tří dnů od právní moci. Soud se opřel o § 2550 a § 1970 občanského zákoníku, § 37 odst. 6 zákona o drahách a vyhlášku o přepravním řádu.
Plný text
Okresní soud Praha-západ rozhodl předsedou senátu JUDr. Ing. arch. Zdeňkem Blažkem jako samosoudcem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, IČO Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Mgr. Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno.Anonymizováno. sídlem Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno/Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 1 530 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši částka společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka za období od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne datum domáhala po žalovaném zaplacení částky částka s příslušenstvím z titulu nezaplaceného jízdného společně s přirážkou za přepravu městskou hromadnou dopravou. Tvrdila, že žalovaný se dne datum v lince tramvaje č. hodnota v Praze neprokázal platným jízdním dokladem a neuhradil tak stanovené jízdné. Proto mu vznikla povinnost zaplatit žalobkyni kromě neuhrazeného jízdného i přirážku k jízdnému v celkové výši částka. Žalovaný však dlužnou částku, splatnou ke dni provedení přepravní kontroly neuhradil, a proto žalobkyně nárokovala vedle jistiny také úrok z prodlení v zákonné výši. Žalobkyně dále uvedla, že žalovanému odeslala předžalobní výzvu. Žalovaný však ničeho nezaplatil.
2. Stanovisko žalovaného k podané žalobě se soudu nepodařilo zjistit. Soud proto při rozhodování vycházel z tvrzení žalobkyně a z důkazů, které označila k prokázání svých tvrzení.
3. Soud ve věci rozhodl za splnění podmínek stanovených v § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů. V souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř. obsahuje tento rozsudek zkrácené odůvodnění.
4. Na základě žalobkyní předložených listin soud zjistil následující skutkový stav věci, podle něhož žalovaný využil dne datum ke své přepravě linku tramvaje č. hodnota, přičemž se při přepravní kontrole na výzvu neprokázal platným jízdním dokladem, o čemž s ním byl sepsán zápis ze dne datum, č.hodnota, VS var. symbol. Vedle neuhrazeného jízdného mu byla v souladu se smluvními přepravními podmínkami vyměřena také přirážka k jízdnému v celkové výši částka. Žalovaný však na svém dluhu ve výši částka ničeho neuhradil.
5. Soud věc posoudil podle § 2550 a § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), dále dle § 37 odst. 5 písm. b) a odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách (dále jen „zákon o drahách“), a dle vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu (dále jen „vyhláška o přepravním řádu“).
6. Následně soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Soud vzal za zjištěné, že účastníci spolu dne datum uzavřeli přepravní smlouvu ve smyslu § 2550 o. z. a § 3 vyhlášky o přepravním řádu, přičemž žalovaný porušil své povinnosti cestujícího, neboť se na výzvu neprokázal platným jízdním dokladem. V důsledku toho mu vznikla povinnost uhradit žalobkyni kromě neuhrazeného jízdného též přirážku k jízdnému v celkové výši částka, jejíž výše byla stanovena v souladu s § 37 odst. 6 zákona o drahách. Vzhledem k tomu, že žalovaný svému závazku nedostál, a svůj dluh ve výši částka neuhradil, je v prodlení. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl s tím, že žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku spolu s úrokem z prodlení z částky částka od datum, tj. ode dne následujícího po uskutečnění neuhrazené přepravy, do zaplacení, a to ve výši stanovené dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Třídenní lhůtu k plnění soud v I. výroku tohoto rozsudku stanovil v souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř.
7. O nákladech řízení soud rozhodl ve II. výroku tohoto rozsudku tak, že úspěšné žalobkyni v souladu s § 142 odst. 1, § 142a odst. 2 a § 151 o. s. ř. Náklady žalobkyně sestávaly jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši částka a jednak z odměny advokáta, která byla tvořena částkou částka za 3 úkony právní služby po částka (převzetí a příprava zastoupení, sepis podání ve věci samé a výzva k plnění) dle § 14b odst. 1 bodu 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“) a paušální náhradou hotových výdajů ve výši částka za 3 úkony právní služby po částka podle § 14b odst. 6 písm. a) advokátního tarifu. K tomu bylo dále nutno připočítat náhradu odpovídající 21 % DPH ze shora uvedených částek (vyjma soudního poplatku), neboť zástupce žalobkyně jakožto advokát osvědčil, že je plátcem této daně. Celkem tak náklady řízení žalobkyně činily částka. V souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. soud stanovil lhůtu k plnění rovněž v trvání tří dnů. Ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta, který žalobkyni v řízení zastupoval. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího výkonu domáhat podáním návrhu u soudu (§ 251 o. s. ř.) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem (zákon č. 120/2001 Sb.) u soudního exekutora.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.