16 C 130/2022

Plný text

Okresní soud Praha-západ rozhodl samosoudcem JUDr. Ing. arch. Zdeňkem Blažkem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce IČO sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného adresou pro doručování adresa o zaplacení částky částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne datum domáhal po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím z titulu tzv. postižního práva dle § 10 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“). Žalobu odůvodnil tím, že žalovaný dne datum v 03:10 hod. v obec a číslo na křižovatce ulic anonymizována dvě slova a ulice nezvládl řízení vozidla tov. zn. anonymizována dvě slova, registrační značka, ve vlastnictví jméno příjmení, kdy s vozidlem vyjel vpravo na chodník, kde srazil sloupek dopravní značky a následně vjel do zeleně, kterou tímto poškodil. Následně žalovaný pokračoval v jízdě do ulice anonymizováno, kde vozidlo odstavil. V důsledku výše uvedené dopravní nehody vznikla škoda na dopravní značce a na zeleni. Žalovaný se po dopravní nehodě podrobil dechové zkoušce prováděnou hlídkou PČR pomocí dechového analyzátoru příjmení, kdy při prvním měření vykázal analyzátor hodnotu 1,69, při druhém měření hodnotu 1,77 a při třetím měření hodnotu 1,53 g alkoholu v krvi žalovaného. V době dopravní nehody měl žalovaný na základě rozhodnutí Městského úřadu Pelhřimov pravomocně vysloven zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel s platností od datum do datum. Žalobce je na základě pojistné smlouvy číslo odpovědnostním pojistitelem vozidla. V rámci šetření škodní události, která byla žalobcem evidována pod číslo následně žalobce dne datum vyplatil poškozené příjmení správě komunikací hl. m. právnická osoba, pojistné plnění ve výši částka za poškození sloupku dopravní značky. Dne datum pak žalobce zaslal žalovanému předžalobní výzvu, v níž žalovaného vyzval k náhradě vyplaceného pojistného plnění ve výši částka, které žalobce coby pojistitel vyplatil v souvislosti s předmětnou dopravní nehodou poškozené společnosti za žalovaného coby pojištěného, tedy osobu, na jehož povinnost nahradit újmu se pojištění odpovědnosti vztahuje. Obdobnou výzvu pak žalovanému zaslal rovněž právní zástupce žalobce dne datum. Obě výzvy se však minuly účinkem, neboť žalovaný dlužnou částku byť jen částečně nezaplatil.

2. Stanovisko žalovaného k podané žalobě se soudu nepodařilo zjistit. Soud proto při rozhodování vycházel z tvrzení žalobce a z důkazů, které označil k prokázání svých tvrzení.

3. Soud ve věci rozhodl za splnění podmínek stanovených v § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů. V souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř. obsahuje tento rozsudek zkrácené odůvodnění.

4. Na základě žalobcem předložených listin soud zjistil následující skutkový stav věci, podle něhož je žalobce pojistitelem odpovědnosti z provozu vozidla značka automobilu, registrační značka. Dle relace Policie České republiky, číslo jednací, bylo zjištěno, že žalovaný dne datum použil výše uvedeného vozidla k jízdě, kdy v době 03:10 hodin nezvládl řízení křižovatkou ulic anonymizována dvě slova a ulice, načež s vozidlem narazil do sloupku dopravní značky a následně havaroval do místní zeleně. Žalovaný se posléze podrobil dechové zkoušce na přítomnost alkoholu s pozitivním výsledkem, kdy při prvním měření vykázal analyzátor hodnotu 1,69, při druhém měření hodnotu 1,77 a při třetím měření hodnotu 1,53 g alkoholu v krvi žalovaného. Lustrací policie bylo dále zjištěno, že žalovaný řídil vozidlo navzdory platnému zákazu řízení motorových vozidel, který měl uložen Městským úřadem Pelhřimov od datum do datum. Po skončení šetření škodní události žalobce coby odpovědnostní pojistitel vozidla vyplatil poškozené příjmení správě komunikací hl. m. právnická osoba, dne datum pojistné plnění ve výši částka jako náhradu nákladů spojených s opravou poškozeného sloupku dopravní značky. Žalobce následně dne datum zaslal žalovanému předžalobní upomínku, v rámci níž žalovaného vyzval k náhradě jím vyplaceného pojistného plnění ve výši částka z titulu § 10 odst. 1 písm. i) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a to nejpozději do datum.

5. Soud věc posoudil podle § 1970 a § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) a dle § 2 písm. f), § 10 odst. 1 písm. h), i) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, načež dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

6. Soud vzal za zjištěné, že žalobce je pojistitelem odpovědnosti z provozu vozidla anonymizována dvě slova, registrační značka, ve smyslu zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalovaný, třebaže nevystupuje vůči žalobci v žádném smluvním vztahu, není pojistníkem, provozovatelem ani vlastníkem vozidla, je jakožto řidič, který tohoto pojištěného vozidla použil k jízdě a následně s ním způsobil dopravní nehodu, pojištěným ve smyslu § 2 písm. f) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla – tedy osobou, na jejíž povinnost nahradit újmu se pojištění odpovědnosti vztahuje. Jednáním žalovaného coby pojištěného vznikla v důsledku jím zaviněné dopravní nehody poškozené právnická osoba správě komunikací hl. m. právnická osoba, škoda ve výši částka, o jejíž náhradu požádala žalobce coby odpovědnostního pojistitele vozidla. Žalobce provedl likvidaci škodní události a dne datum vyplatil poškozené společnosti požadované pojistné plnění. Následně žalobce v souladu s § 10 odst. 1 písm. h) a i) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla uplatnil vůči žalovanému tzv. právo postihu, kdy pojistiteli v případě určitých zákonem předvídaných situací svědčí náhrada vyplaceného pojistného plnění vůči pojištěnému. Soud zejména s ohledem na zjištění policie vzal za zjištěné, že žalovaný skutečně řídil vozidlo v době, kdy měl uložen zákaz činnosti řídit vozidlo, a navíc pod vlivem alkoholu. Žalobce tak prokázal přítomnost hned dvou postižních důvodů, na základě nichž mu vůči žalovanému vzniklo právo na náhradu toho, co za žalovaného plnil, tj. částky částka. Žalovaný přitom vůči tomuto nároku ničeho nenamítal a neuvedl na svou obranu žádné skutečnosti, jimiž by jej jakkoliv zpochybnil. Soud proto I. výrokem tohoto rozsudku žalobě v plném rozsahu vyhověl, přičemž žalobci přiznal i požadovaný zákonný úrok z prodlení z částky částka za období ode dne datum do zaplacení, a to ve výši stanovené dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Třídenní lhůtu k plnění soud v I. výroku stanovil v souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř.

7. O nákladech řízení soud následně rozhodl ve II. výroku tohoto rozsudku tak, že úspěšnému žalobci v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal právo na jejich náhradu v plné výši. Náklady žalobce v tomto případě sestávaly jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši částka, jednak z odměny advokáta, která byla tvořena částkou částka za 3 úkony právní služby po částka (převzetí a příprava zastoupení, sepis podání ve věci samé a výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem) dle § 7 bodu 3. vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“), dále z paušální náhrady hotových výdajů ve výši částka za 3 úkony právní služby po částka dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. K tomu bylo dále nutno připočítat náhradu ve výši částka odpovídající 21 % DPH ze shora uvedených částek (vyjma soudního poplatku), neboť zástupce žalobce jakožto advokát osvědčil, že je plátcem této daně. Celkem tak náklady řízení žalobkyně činily částka. V souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. soud stanovil lhůtu k plnění rovněž v trvání tří dnů. Ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta, který žalobce v řízení zastupoval. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího výkonu domáhat podáním návrhu u soudu (§ 251 o. s. ř.) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem (zákon č. 120/2001 Sb.) u soudního exekutora.