16 C 134/2025
č. j. 16 C 134/2025-21
V PLATNOSTIOkresní soud Praha-západ rozhodl ve prospěch žalobkyně o zaplacení částky 6 000 Kč s příslušenstvím, včetně úroků z prodlení ve výši 11,75 % ročně. Soud uznal, že mezi stranami vznikl závazkový vztah na základě smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací, včetně služeb třetích stran, a že žalovaný nevyplnil vyúčtované dluhy. Soud se opřel o § 1746 odst. 2 a § 2048 odst. 1 občanského zákoníku, podle nichž může věřitel požadovat smluvní pokutu i bez dokazování škody. Soud také přiznal žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení, včetně odměny advokáta a soudního poplatku, podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu.
Plný text
Okresní soud Praha-západ rozhodl předsedou senátu JUDr. Ing. arch. Zdeňkem Blažkem jako samosoudcem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně, zastoupená advokátem Jméno advokáta, sídlem Adresa advokáta, proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného, bytem Adresa žalovaného o zaplacení 6 000 Kč s příslušenstvím,
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75% ročně z částky částka od datum do zaplacení a částku částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75% ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku částka, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.
1. Toto rozhodnutí obsahuje zkrácené odůvodnění podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Ve věci bylo rozhodnuto jen na základě předložených listinných důkazů bez nařízení jednání za podmínek § 115a o. s. ř., neboť žalobkyně s tímto předem souhlasila a žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, soud měl proto za to, že nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.).
2. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu na žalovaném domáhala zaplacení shora uvedených částek s příslušenstvím s odůvodněním, že s žalovaným dne datum uzavřela účastnickou smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací č. 5G1500051534. Žalovaný si nechal žalobkyní nainstalovat technické zařízení, čímž vyjádřil svůj úmysl využívat službu poskytovanou žalobkyní. Ke dni podání žaloby však žalovaný neuhradil sjednanou a vyúčtovanou cenu za poskytnutou službu, a to i přesto, že byl několikrát upomínán. Službu elektronických komunikací přitom žalobkyně poskytovala žalovanému nepřetržitě v plném rozsahu, a to až do ukončení služby z důvodu prodlení s úhradou vyfakturované částky. Nadto žalovaný po skončení smluvního vztahy nevrátil žalobkyni poskytnuté zařízení pro využívání služeb elektronických komunikací, přestože k tomu byl vyzván. Z tohoto důvodu byla v souladu s uzavřenou smlouvou žalovanému vyúčtována smluvní pokuta za nevrácené zařízení. Ani tento dluh však žalovaný neuhradil.
3. Z listinných důkazů, předložených stranami, zjistil soud následující skutkový stav. Účastníci řízení spolu dne datum uzavřeli smlouvu č. 5G1500051534 o poskytování služby elektronických komunikací (internet Nordic 5G). Žalobkyně žalovanému předala zařízení Anonymizováno Anonymizováno a Anonymizováno Anonymizováno, zavázala se rovněž žalovanému poskytovat službu internetového připojení přes 5G sít žalobkyně. Instalační poplatek činil částka, základní cena za tarif Nordic 5G 60 činila částka měsíčně, kdy byla poskytnuta sleva částka na první 3 měsíce. Fakturami č. hodnota a č. hodnota žalobkyně vyúčtovala žalovanému k zaplacení částky ve výši částka se splatností ke dni datum (smluvní pokuta za nevrácené zařízení Gemtek WLTGG ve výši částka a Gemtek WVRTM ve výši částka, v souladu s ceníkem tohoto zařízení) a dále částka se splatností ke dni datum, kdy částka činí smluvní pokuta za prodlení s úhradou vyúčtování delší 60 dnů. Dne datum pak žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu ve smyslu § 142a o. s. ř., ve které požaduje uhradit částku ve výši částka.
4. Předně soud posuzoval, zda má pravomoc tento spor rozhodnout, přičemž vyšel z usnesení zvláštního senátu zřízeného podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů, ze dne datum, č. j. Konf 19/2018-13, z něhož plyne, že mezi služby elektronických komunikací ve smyslu § 2 písm. n) zákona o elektronických komunikacích nespadají služby, jejichž užívání, resp. přístup k jejich obsahu, poskytovatel sice zprostředkuje svou sítí a prostřednictvím služeb elektronických komunikací, nicméně obsah samotné služby závisí na poskytovateli takové služby. Spory ohledně takových služeb, které neposkytuje telekomunikační operátor, ale jeho smluvní partneři, a které jsou označovány také jako služby třetích stran, nejsou spory o plnění povinností uložených na základě zákona o elektronických komunikacích a rozhoduje o nich soud, nikoli Český telekomunikační úřad. Zdejší soud má tudíž v souladu s § 7 odst. 1 o. s. ř. pro rozhodování o tomto sporu pravomoc. Po právní stránce soud tedy věc posoudil následovně.
5. Podle § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) mohou strany uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.
6. Podle § 2 odst. 3 písm. a) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, se službou elektronických komunikací rozumí služba obvykle poskytovaná za úplatu prostřednictvím sítí elektronických komunikací, která s výjimkou služeb poskytujících obsah přenášený prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávajících redakční dohled nad tímto obsahem.
7. Podle § 64 odst. 1 zákona o elektronických komunikacích je účastník, který je koncovým uživatelem, popřípadě uživatel veřejně dostupné služby elektronických komunikací, povinen uhradit za poskytnutou službu cenu ve výši platné v době poskytnutí této služby.
8. Podle § 2048 odst. 1 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.
9. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Mezi žalobkyní a žalovaným vznikl závazkový vztah založený smlouvou o poskytování služeb elektronických komunikací (podle § 1746 odst. 2 o.z. ve spojení s § 2 odst. 3 zákona o elektronických komunikacích), na jejímž základě poskytla žalobkyně žalované ujednané služby včetně služeb třetích stran, přičemž žalovanému poskytla potřebná zařízení k řádnému užívání těchto služeb a žalovaný se za takto poskytnuté služby zavázal hradit vyúčtování, což však nečinil řádně a včas. Žalobkyně proto přistoupila v souladu s uzavřenou smlouvou k vyúčtování dvou smluvních pokut, jednak za prodlení s úhradou faktury vyúčtované za užívání předmětné služby, jednak za nevrácení předaných zařízení žalobkyně. V řízení nebylo prokázáno, že by z těchto dlužných částek žalovaný cokoliv uhradil, po celou dobu soudního řízení byl nečinný. Žalovaný tedy uzavření smlouvy ani výši celkových žalovaných částek plynoucích z vyúčtování nesporoval. Požadované příslušenství, tj. úroky z prodlení, soud pak přiznal podle § 1970 o. z., přičemž výše úroku z prodlení je dána zákonnou sazbou stanovenou nařízením vlády č. 351/2013 Sb. a to ode dne následujícího po splatnosti posledního dlužného vyúčtování až do zaplacení. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl.
10. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, přiznal nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka. Náklady žalobkyně sestávaly jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši částka a jednak z odměny advokáta, sestávající se z 3 úkonů právní služby po částka (převzetí a příprava zastoupení, sepis podání ve věci samé a výzva k plnění) dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“), paušální náhrady hotových výdajů ve výši částka za 3 úkony právní služby po částka podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, a z daně z přidané hodnoty ve výši 21 %, tedy částka. Celkem tak náklady řízení žalobkyně činily částka. V souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. soud stanovil lhůtu k plnění rovněž v trvání tří dnů. Ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta, který žalobce v řízení zastupoval. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.