16 C 139/2021

Plný text

Okresní soud Praha - západ rozhodl předsedou senátu JUDr. Ing. arch. Zdeňkem Blažkem jako samosoudcem ve věci Žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupenému Mgr. jméno příjmení , LL.M., advokátem, se sídlem adresa o zaplacení částky částka s příslušenstvím <b>I. Pokud se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení částky ve výši [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a zaplacení částky ve výši [částka], žaloba se zamítá.</b> <b>II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému plnou náhradu nákladů řízení ve výši [částka], a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalovaného [příjmení] [jméno] [příjmení], LL.M.</b> 1. Žalobce se žalobou podanou zdejšímu soudu dne [datum] domáhal na žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím, a to částky ve výši [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % p. a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a částky [částka], a to jako slevu z nájemného podle § 2208 odst. 1 občanského zákoníku. [jméno] [příjmení] jako nájemce a žalovaný jako pronajímatel uzavřeli smlouvu o nájmu nebytových prostor. Bezprostředně po uzavření smlouvy došlo k postoupení smlouvy ze strany [jméno] [příjmení] na žalobce. Během trvání nájmu se na předmětu nájmu projevily vady spočívající v rosení podlahy v prostorách určených pro hosty restaurace, protékání střechy u vchodu do restaurace, neuspokojivý stav oken zejména na dámských a pánských toaletách a absence omyvatelného krytu pod umyvadlem na toaletách pro personál. Žalobce tyto vady uplatnil dopisem ze dne [datum] a požadoval po žalovaném, aby vady odstranil. Žalovaný se vyjádřením ze dne [datum] zavázal k opravě krytu pod umyvadlem do [datum] a sdělil, že s výměnou oken počítá výhledově. Dne [datum] žalobce vyzval žalovaného k odstranění vad předmětu nájmu a uplatnil další vadu spočívající ve výskytu rusa domácího v předmětu nájmu. Žalovaný odstranění vad odmítl a ke dni podání žaloby vady nebyly odstraněny. Nájemné bylo sjednáno ve výši [částka] za kalendářní měsíc. Žalobce uplatňoval slevu z nájemného ve výši [částka] za kalendářní měsíc, a to za šest měsíců nájemného od [datum] do [datum]. Žalobce dále uplatňoval částku ve výši [částka] v souvislosti s vypracováním znaleckého posudku za účelem uplatnění vady a částku ve výši [částka] za dezinfekci předmětu nájmu. Žalobce dále uplatnil částku ve výši [částka] jako slevu z nájemného z důvodu nemožnosti užívat parkoviště zákazníky. Slevu žalobce uplatňoval za 3 měsíce ode dne [datum] do dne [datum], a to ve výši [částka] za každý měsíc jako ceny za deset parkovacích míst, přičemž odhad ceny za jedno parkovací místo byl podle žalobce [částka].

2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Předně namítl nedostatek aktivní legitimace žalobce, neboť žalobce nebyl smluvní stranou předmětné nájemní smlouvy. Nájemní smlouvu uzavřel jako nájemce [jméno] [příjmení], narozen [datum], číslo [číslo obč. průkazu], bytem [adresa žalobkyně]. Žalovaný uvedl, že nájemce je sice jednatelem žalobce, ale nájemní smlouvu uzavřel jako fyzická osoba, nikoliv jako jednatel žalobce. Žalobce tak není aktivně legitimován k podání žaloby, neboť se nemůže domáhat nároků z titulu nájemní smlouvy, jejíž není smluvní stranou. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby z důvodu nedostatku aktivní legitimace žalobce.

3. Žalovaný rovněž vznesl námitku opožděného uplatnění vad žalobcem podle § 2208 odst. 3 občanského zákoníku z důvodu, že žalobce neoznámil zjištěné vady hned poté, co je zjistil podle § 2214 občanského zákoníku. Nárok na slevu z nájemného neuznal žalovaný také z důvodu, že mnoho z vad, které žalobce vytknul, by nezpůsobily omezení žalobce takové intenzity, že by žalobce mohl předmět nájmu užívat jen s obtížemi. K jednotlivým vadám žalovaný uvedl, že na rosení podlahy ve vysokých teplotách byl žalobce před uzavřením nájemní smlouvy upozorněn a že rosení podlahy nebrání užívání předmětu nájmu. Protékání střechy je důsledkem nepovolených stavebních úprav žalobce. Ke střešním oknům žalovaný uvedl, že okna jsou ve stavu způsobilém k užívání. Potřebu výměny krytu pod umyvadlem žalovaný nepovažoval za vadu, která by odůvodňovala nárok na slevu z nájemného. K výskytu švábů žalovaný uvedl, že je to žalobce, kdo je povinen zajistit řádnou údržbu předmětu nájmu, a výskyt švábů tak jde k jeho tíži. Žalovaný tak ani neuznal požadavek žalobce na náhradu nákladů spojených s desinfekcí prostor předmětu nájmu. Parkovací místa podle žalovaného nebyla předmětem nájemní smlouvy a požadavek na slevu z nájemného z tohoto důvodu tak nebyl oprávněný.

4. Žalobce uvedl, že došlo k ústní smlouvě o postoupení předmětné nájemní smlouvy s [jméno] [příjmení] jako postupitelem a žalobcem jako postupníkem, a to k okamžiku změny označení nájemce k nájemní smlouvě. Tato ústní smlouva byla žalovaným konkludentně potvrzena tím, že žalobce platil ve smlouvě uvedené nájemné a žalovaný je přijímal. Bezprostředně po uzavření nájemní smlouvy tedy došlo k postoupení smlouvy podle § 1896 občanského zákoníku s [jméno] [příjmení] jako postupitelem, žalobcem jako postupníkem a žalovaným jako postoupenou stranou. Postoupení smlouvy lze dovodit i z následného jednání stran, když žalovaný jednal se žalobcem jako s nájemcem a nikdy nerozporoval, že by žalobce neměl být smluvní stranou nájemní smlouvy.

5. Z provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním:

6. Mezi účastníky bylo nesporné, že smlouva o nájmu nebytových prostor (ve smlouvě je chybně uvedeno smlouva o nájmu bytových prostor) byla uzavřena dne [datum] mezi pronajímatelem [celé jméno žalovaného] a nájemcem [jméno] [příjmení].

7. Z vyhotovení smlouvy o nájmu nebytových prostor předložené žalobcem na č. l. 8 soud zjistil, že jako pronajímatel je uveden [celé jméno žalovaného], adresa [adresa žalovaného]; údaje o pronajímateli jsou předtištěny. Jako nájemce je uveden [jméno] [příjmení], [ulice a číslo], [obec], OP: [číslo]. Napravo je uvedeno„ jako jednatel [příjmení] [jméno], [IČO]“. Údaje o nájemci, jakož i o žalobci jsou psány rukou. Smlouva byla podepsána oběma stranami, u podpisu nájemce není razítko žalobce.

8. Z vyhotovení smlouvy o nájmu nebytových prostor předložené žalovaným na č. l. 49 soud zjistil, že jako pronajímatel je uveden [celé jméno žalovaného], adresa [adresa žalovaného]; údaje o pronajímateli jsou předtištěny. Jako nájemce je uveden [jméno] [příjmení], [ulice a číslo], [obec], OP: [číslo]; údaje o nájemci jsou psány rukou. Jiné údaje o smluvních stranách na vyhotovení smlouvy žalovaného nejsou uvedeny. Smlouva bylo podepsána oběma stranami, u podpisu nájemce není razítko žalobce.

9. Strany soudu předložily své originály předmětných nájemních smluv. Originály se zcela shodovaly s kopiemi založenými do spisu na č. l. 8 a č. l.

49. Z originálu smlouvy předložené žalovaným je zřejmé, že na první straně u jména nájemce nebylo nic vymazáváno a s textem ani papírem nebylo nijak manipulováno.

10. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku společnosti [právnická osoba] na č. l. 100 soud zjistil, že žalobce je společností s ručením omezeným s jediným společníkem a jediným jednatelem. Jediným společníkem, stejně jako jediným jednatelem je [jméno] [příjmení], dat. nar. září 1982, [ulice a číslo], [PSČ] [obec], se dnem vzniku funkce [datum]. Soud dále zjistil, že předmětem podnikání žalobce je hostinská činnost a prodej kvasného lihu, konzumního lihu a lihovin.

11. Návrhy na provedení dalších důkazů soud zamítl, neboť dospěl k závěru, že žalobce není aktivně legitimován k podání žaloby. Další dokazování tak považoval za nadbytečné.

12. Soud hodnotil důkazy podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, a přitom pečlivě přihlížel ke všemu, co vyšlo v řízení najevo včetně toho, co uvedli účastníci (§ 132 o.s.ř.).

13. Soud měl za prokázané, že smlouva o nájmu nebytových prostor ze dne [datum] byla uzavřena mezi [jméno] [příjmení] jako nájemcem a žalovaným jako pronajímatelem, což bylo mezi stranami nesporné. Protože žalovaný namítl nedostatek aktivní legitimace žalobce, zabýval se soud nejprve důvodností této námitky.

14. Podle § 2208 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále: „občanský zákoník“) oznámí-li nájemce řádně a včas pronajímateli vadu věci, kterou má pronajímatel odstranit, a neodstraní-li pronajímatel vadu bez zbytečného odkladu, takže nájemce může věc užívat jen s obtížemi, má nájemce právo na přiměřenou slevu z nájemného nebo může provést opravu také sám a požadovat náhradu účelně vynaložených nákladů. Ztěžuje-li však vada zásadním způsobem užívání, nebo znemožňuje-li zcela užívání, má nájemce právo na prominutí nájemného nebo může nájem vypovědět bez výpovědní doby. Uplatňovat slevu z nájemného tak může nájemce jako smluvní strana nájemní smlouvy.

15. Soud se tedy zabýval tím, zda byl žalobce stranou nájemní smlouvy. Mezi účastníky bylo přitom nesporné, že na straně nájemce při uzavření smlouvy vystupoval [jméno] [příjmení] jako fyzická osoba. Údaje o tom, že [jméno] [příjmení] vystupuje jako jednatel žalobce, byly podle tvrzení žalobce dopsány na vyhotovení smlouvy žalobce dodatečně poté, co byla smlouva mezi účastníky uzavřena. Na vyhotovení smlouvy žalovaného se žádné údaje o žalobci nenacházejí a z provedeného dokazování vyplynulo, že s originálem smlouvy nebylo nijak manipulováno.

16. Soud se následně zabýval tvrzením žalobce, že bezprostředně po uzavření nájemní smlouvy došlo k ústnímu postoupení smlouvy ze strany [jméno] [příjmení] jako fyzické osoby na žalobce.

17. Podle [číslo] odst. 1 občanského zákoníku nevylučuje-li to povaha smlouvy, může kterákoli strana převést jako postupitel svá práva a povinnosti ze smlouvy nebo z její části třetí osobě, pokud s tím postoupená strana souhlasí a pokud nebylo dosud splněno. Podle § [číslo] odst. 1 je postoupení smlouvy je vůči postoupené straně účinné od jejího souhlasu. Souhlasila-li předem, je postoupení smlouvy vůči postoupené straně účinné okamžikem, kdy jí postupitel postoupení smlouvy oznámí nebo kdy jí postupník postoupení smlouvy prokáže.

18. Pro smlouvu o postoupení smlouvy není zákonem vyžadována zvláštní forma. K postoupení smlouvy tak zásadně dojde i v případě, že se na postoupení strany dohodnou ústně (viz také B. [příjmení], komentář ASPI, 2014, str. 795). V případech, kdy určitou formu vyžaduje zvláštní zákon, však pochopitelně bezformálnost smlouvy o postoupení smlouvy neplatí.

19. Soud měl z úplného výpisu z obchodního rejstříku za prokázané, že žalobce je společností s ručeným omezením, jejímž jediným společníkem a jediným jednatelem je [jméno] [příjmení] Smlouva o postoupení pohledávky byla dle tvrzení žalobce uzavřena ústně mezi [jméno] [příjmení] a žalobcem.

20. Podle § 13 zákona o obchodních korporacích (zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech) smlouva uzavřená mezi jednočlennou společností zastoupenou jediným společníkem a tímto společníkem vyžaduje písemnou formu s úředně ověřenými podpisy. To neplatí, je-li taková smlouva uzavřena v rámci běžného obchodního styku a za podmínek v něm obvyklých.

21. Smlouva o postoupení pohledávky mezi [jméno] [příjmení] a žalobcem byla smlouvou mezi jednočlennou společností zastoupenou jediným společníkem a tímto společníkem. Soud se tedy následně zabýval tím, zda byla smlouva uzavřena v rámci běžného obchodního styku a za podmínek v něm obvyklých.

22. Z konstantní judikatury (rozhodnutí NS sp. zn. [spisová značka], rozsudek [spisová značka]) plyne, že prvotním kritériem, které je třeba zkoumat při určení, zda je smlouva uzavřena v rámci běžného obchodního styku, je souvislost předmětu dispozice s předmětem podnikání společnosti. Předmětem podnikání žalobce je přitom hostinská činnost a prodej kvasného lihu, konzumního lihu a lihovin. Mezi běžný obchodní styk rovněž nepatří takové transakce, které jsou svým charakterem jedinečné a neopakovatelné, a nesplňují tedy charakter běžnosti ([jméno] Lasák, komentář ASPI k § 13 zákona o obchodních korporacích). Soud dospěl k závěru, že postoupení nájemní smlouvy na žalobce je jedinečnou a neopakovatelnou transakcí. Vzhledem k předmětu podnikatelské činnosti žalobce nelze zhodnotit, že by žalobce pravidelně či opakovaně v rámci svého předmětu podnikání uzavíral smlouvy o postoupení nájemních smluv. Soud tedy uzavřel, že smlouva o postoupení nájemní smlouvy mezi [jméno] [příjmení] a žalobcem nebyla smlouvou uzavřenou v rámci běžného obchodního styku žalobce.

23. Pokud smlouva o postoupení nájemní smlouvy nebyla uzavřena v rámci běžného obchodního styku žalobce, vztahuje se na ni požadavek písemné formy s úředně ověřenými podpisy. To nebylo žalobcem ani tvrzeno, naopak bylo tvrzeno uzavření ústní smlouvy. K platnému postoupení smlouvy tak nemohlo dojít, a protože k postoupení smlouvy nedošlo, nemohl žalovaný s takovým postoupením smlouvy ani vyjádřit konkludentní souhlas, jak tvrdil žalobce.

24. Na základě těchto skutečností a provedených důkazů soud dospěl k závěru, že žalobce není aktivně legitimován. S ohledem na tuto skutečnost neprováděl další účastníky navrhované důkazy vztahující se k existenci vad předmětu nájmu, neboť takové dokazování by již bylo nadbytečné. Pokud se jedná o žalobcem navrhovaný důkaz znaleckým posudkem z oboru písmoznalectví ve vztahu k tomu, kdo dopsal na žalobcovo vyhotovení smlouvy o nájmu nebytových prostor vedle údajů o nájemci [jméno] [příjmení] údaje o žalobci, soud považoval provedení tohoto důkazu za nadbytečné, protože mezi účastníky bylo nesporné, že smlouva byla uzavřena mezi [jméno] [příjmení] jako fyzickou osobou a žalovaným. Protože k postoupení smlouvy v zákonem požadované písemné formě s úředně ověřenými podpisy nemohlo dojít, není rozhodné, kdo údaje o žalobci na žalobcovo vyhotovení dopsal.

25. Jak soud uvedl shora, nedošlo k platnému postoupení nájemní smlouvy (§ 13 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech). Proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. a žalobu zamítl.

26. Soud zároveň podotýká, že pokud by se žalobce snažil vadu zhojit postoupením smlouvy po vyhlášení rozsudku soudu I. stupně, nemohlo by to mít za následek jeho úspěch ve věci. Před vyhlášením rozsudku byli účastníci poučeni o koncentraci řízení podle § 119a odst. 1 o. s. ř. a § 118b odst. 1 o. s. ř. V odvolacím řízení tak lze uplatňovat nová tvrzení a důkazní prostředky jen za podmínek § 205a o. s. ř. I pokud by po vyhlášení rozsudku soudu I. stupně došlo k postoupení smlouvy v zákonem požadované formě, nezhojilo by to skutečnost, že vady předmětu nájmu by byly vytknuty osobou, která k tomu nebyla oprávněná. Nájemce – [jméno] [příjmení] – totiž pronajímateli vady nikdy nevytkl, vady vytýkal žalobce jako třetí osoba, neboť v době, kdy byly vady žalobcem vytýkány, žalobce nebyl stranou nájemní smlouvy (jak vyplynulo z provedených důkazů). To, že žalobce vytýkal vady, je tvrzení žalobce, které bylo uplatněno v průběhu řízení a nikdy nebylo změněno a vzhledem ke koncentraci řízení jej již měnit nelze. K účinnosti takového postoupení smlouvy vůči žalovanému by se navíc v souladu s § 1897 odst. 1 občanského zákoníku vyžadoval jeho souhlas.

27. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 151 odst. 1 o. s. ř. za použití § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalovaný měl ve věci plný úspěch, a proto mu soud přiznal právo na plnou náhradu řízení v celkové výši [částka]. Soud postupoval podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif. Základem pro výpočet mimosmluvní odměny podle § 7 vyhlášky je částka [částka], mimosmluvní odměna je [částka] Náklady se sestávají z těchto položek – mimosmluvní odměna za zastoupení advokátem ve výši [částka] za 1 úkon právní služby, celkem 5 úkonů právní služby (příprava a převzetí věci, odpor proti platebnímu rozkazu Okresního soudu Praha-západ ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], vyjádření žalovaného k žalobě, vyjádření žalovaného k replice žalobkyně, účast na jednání u Okresního soudu Praha-západ dne [datum]), 1 úkon právní služby v poloviční výši ve výši [částka] (účast na přípravě jednání dne [datum]), 6x náhrada hotových výdajů po [částka] (§ 13 odst. 4 advokátního tarifu) a daně z přidané hodnoty ve výši [částka] (21 % z částky [částka]). Celkem náhrada nákladů řízení činí [částka]. Lhůta k plnění byla podle § 160 odst. 1 určena třídenní s povinností plnit k rukám advokáta dle § 149 odst. 1 o.s.ř.