16 C 139/2022

Plný text

Okresní soud Praha-západ rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Ing. arch. Zdeňka Blažka a přísedících Ing. Bohumila Kalába a Ing. Lucie Lamačové ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky částka s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.</b> 1. Žalobou podanou dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Tvrdila, že dne [datum] s žalovaným jakožto zaměstnancem uzavřela dohodu o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování. Dne [datum] žalobkyně zjistila, že žalovaný v období od září [rok] do [datum] odnášel z prodejny provozované žalobkyní zboží bez uhrazení, čímž žalobkyni způsobil škodu ve výši [částka]. K tomuto jednání se žalovaný žalobkyni doznal, načež s ní uzavřel dohodu o způsobu náhrady způsobené škody a o srážkách ze mzdy a jiných příjmů. Žalovaný v této dohodě výslovně uznal dluh co do důvodu i výše a zavázal se k jeho zaplacení prostřednictvím 24 měsíčních splátek po [částka], resp. poslední ve výši [částka], a to nejpozději do [datum]. V dohodě bylo mezi stranami ujednáno, že v případě prodlení se zaplacením byť jen jediné splátky se stává splatným celý dluh. Žalovaný dle sjednané dohody zaplatil toliko [částka], přičemž splátku splatnou dnem [datum] nezaplatil, v důsledku čehož žalobkyně celý dluh zesplatnila. Žalovaný však žalobkyni na svém dluhu ničeho dalšího nezaplatil, a to i přestože k tomu byl právním zástupcem žalobkyně předžalobně vyzván výzvou ze dne [datum].

2. Stanovisko žalovaného k podané žalobě se soudu nepodařilo zjistit. Soud proto při rozhodování vycházel z tvrzení žalobkyně a z důkazů, které označila k prokázání svých tvrzení.

3. Soud ve věci rozhodl za splnění podmínek stanovených v § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů.

4. Soud na základě listin předložených žalobkyní dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Žalobkyně s žalovaným dne [datum] uzavřela pracovní smlouvu, v rámci níž byla sjednána dohoda o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování (důkaz: pracovní smlouva ze dne [datum], dohoda o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování ze dne [datum]). Žalobkyně dne [datum] sepsala s žalovaným zápis o události z téhož dne, z něhož se podává, že žalovaný dne [datum] odhalen, kterak z prodejny [jméno] [příjmení] [anonymizována dvě slova] odnáší zboží o celkové hodnotě [částka]. Následně žalovaný žalobkyni vypověděl, že tuto neoprávněnou činnost vykonává soustavně za účelem zlepšení vlastní majetkové situace, kdy způsobená škoda byla vyčíslena na hodnotu [částka] (důkaz: zápis o události ze dne [datum]). Následkem toho žalobkyně s žalovaným uzavřela dne [datum] dohodu o způsobu náhrady škody a o srážkách ze mzdy a jiných příjmů, v rámci níž se žalovaný zavázal, že způsobenou škodu ve výši [částka] žalobkyni nahradí prostřednictvím 24 měsíčních splátek po 2 000, resp. poslední po [částka] nejpozději do [datum] pod ztrátou výhody splátek v případě prodlení se zaplacením byť jen jediné z nich. Žalovaný v této dohodě svůj dluh vůči žalobkyni co do důvodu i výše výslovně uznal svým prohlášením (důkaz: dohoda o způsobu náhrady škody a o srážkách ze mzdy a jiných příjmů ze dne [datum]). Žalobkyně následně dne [datum] prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovaného předžalobní výzvou k úhradě zbývajícího dluhu ve výši [částka], a to předžalobní výzvou k plnění zaslanou na poslední čtyři známé adresy žalovaného (důkaz: čtyři stejnopisy předžalobní upomínky ze dne [datum] spolu podacím archem).

5. Takto zjištěný skutkový stav soud následně posoudil podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce (dále jen„ zákoník práce“), a dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“).

6. Podle § 252 odst. 1 zákoníku práce byla-li se zaměstnancem uzavřena dohoda o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování, za které se považují hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu nebo jiné hodnoty, které jsou předmětem obratu nebo oběhu, s nimiž má zaměstnanec možnost osobně disponovat po celou dobu, po kterou mu byly svěřeny, je povinen nahradit zaměstnavateli schodek vzniklý na těchto hodnotách.

7. Podle § 263 odst. 2 zákoníku práce uzavřel-li zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodu o způsobu náhrady škody, je její součástí výše náhrady škody požadované zaměstnavatelem, jestliže svoji povinnost nahradit škodu zaměstnanec uznal. Dohoda podle věty první musí být uzavřena písemně.

8. Podle § 2053 o. z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

9. Podle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

10. Podle § 1970 o. z. může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat po dlužníku, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

11. Na základě shora uvedeného skutkového stavu věci a citovaných zákonných ustanovení soud dospěl k závěru, že žaloba je zcela důvodná. Soud vzal za zjištěné, že žalovaný byl u žalobkyně zaměstnán a že s touto uzavřel dohodu o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování ve smyslu § 252 odst. 1 zákoníku práce. Žalovaný za trvání pracovního poměru neoprávněně odcizoval z provozovny žalobkyně zboží v celkové hodnotě vyčíslené na [částka], při kterémžto jednání byl žalovaný přistižen a následně se ohledně tohoto i žalobkyni doznal. Žalobkyně následně s žalovaným uzavřela písemnou dohodu o způsobu náhrady způsobené škody ve smyslu § 263 odst. 2 zákoníku práce, přičemž žalovaný svůj dluh ve výši [částka] výslovně uznal co do důvodu i výše písemným prohlášením ve smyslu § 2053 o. z. Žalovaný měl na základě výše uvedené dohody o způsobu náhrady škody měsíčními splátkami po [částka] svůj dluh vůči žalobkyni splatit, nicméně po třech měsících se splácením přestal, takže svůj závazek vůči žalobkyni nesplnil řádně a včas. Žalovaný byl k doplacení zbývající dlužné částky ve výši [částka] spolu s příslušenstvím předžalobně vyzván, přesto však žalobkyni ve stanovené lhůtě splatnosti ničeho nezaplatil, čímž se dostal s plněním do prodlení. Soud zjistil, že nárok žalobkyně je oprávněný a že jej uplatnila ve správné výši odpovídající předloženým listinným důkazům. Žalovaný v řízení proti žalobkyní provedenému výpočtu ničeho nenamítal a na svou obranu neuvedl nic, čím by nárok žalobkyně jakkoli zpochybnil. Soud tak žalobě v plném rozsahu vyhověl a v I. výroku tohoto rozsudku uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka]. Soud dále podle § 1970 o. z. přiznal žalobkyni právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení z této částky za období od [datum], tj. ode dne následujícího po splatnosti v pořadí čtvrté, resp. první nezaplacené splátky, do zaplacení, a to ve výši stanovené dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Třídenní lhůtu k plnění soud v I. výroku stanovil v souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř, přičemž neshledal podmínky pro její prodloužení ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách.

12. O nákladech řízení soud rozhodl ve II. výroku tohoto rozsudku tak, že úspěšné žalobkyni v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal právo na jejich náhradu. Náklady žalobkyně sestávaly z odměny advokáta, která byla podle § 7 bodu 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“), tvořena částkou [částka] za 3 úkony právní služby po [částka], a to za převzetí a přípravu zastoupení podle § 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu, sepis výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem a sepis podání ve věci samé podle § 11 odst. 1 písm. d) advokátní tarifu. K těmto nákladům bylo dále třeba připočíst paušální náhradu hotových výdajů ve výši [částka] za 3 úkony právní služby po [částka] podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. K tomu bylo dále nutno připočítat náhradu ve výši [částka] odpovídající 21 % DPH ze shora uvedených částek (vyjma soudního poplatku), neboť zástupce žalobkyně jakožto advokát osvědčil, že je plátcem této daně. Celkem tak náklady řízení žalobkyně činily [částka]. V souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. soud stanovil lhůtu k plnění v trvání tří dnů. Ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta, který žalobkyni v řízení zastupoval.